Tisková konference po jednání vlády, 6. března 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, já se zmíním o třech bodech z té dnešní agendy vlády. Ta první věc je důležitá: My jsme se dnes domluvili na vládě, že nepovažujeme za vhodné, abychom uskutečnili v příštích týdnech či měsících mezivládní konzultace s vládou Slovenské republiky, tak jak jsme o nich uvažovali a jak jsme se na nich domluvili. Jsme přesvědčeni, že dnes v této chvíli není potřeba uskutečnit společné zasedání obou vlád. Informovali jsme slovenskou stranu o tomto našem rozhodnutí a o úmyslu toto setkání odložit.

K tomu kontextu bych řekl, že minulé jednání, mezivládní konzultace, se konaly na Slovensku, tedy na řadě je česká strana. My jsme si dobře vědomi úzkých vazeb mezi českou a slovenskou společností a té rozsáhlé spolupráce a v tom samozřejmě chceme pokračovat a budeme v tom pokračovat. Ta spolupráce musí být zaměřena na konkrétní projekty. Máme zájem je rozvíjet. Spousta lidí má rodinu na obou stranách hranice, je tady intenzivní přeshraniční projekt, v České republice studuje mnoho slovenských studentů, čeští vojáci brání slovenský vzdušný prostor. Prostě ty vztahy jsou mnohostranné a je zde spousta společných témat a to míníme rozvíjet a míníme se tomu věnovat.

Ale není možné zastírat, že existují výrazné rozdíly v názorech na některá klíčová zahraničněpolitická témata, a jsou to názory, jsou to rozdíly v názorech, ale jsou to i rozdíly v názoru na to, jak konkrétně postupovat. Jsou zde aktivity, které my považujeme za problematické, jako třeba setkání slovenského ministra s ministrem zahraničí Ruské federace atd. Těch důvodů je víc a výsledkem toho všeho je, že jsme se rozhodli to společné jednání vlád odložit.

Druhé téma, o kterém chci mluvit, je strategický rozvoj České republiky a to, že se snažíme o to, abychom přilákali zahraniční investory, abychom tady vytvořili, co nejlepší podmínky pro další rozvoj české ekonomiky, České republiky a její konkurenceschopnost. Proto jsme dnes schválili zahájení projektu přípravy plochy u obce Dolní Lutyně v Moravskoslezském kraji v návaznosti na jednání s investorem o možné významné zahraniční investici.

My jsme přesvědčeni, že musíme dělat všechno pro to, abychom do České republiky – a myslím, že to platí ale i pro celou Evropu – lákali silné zahraniční investory. Abychom tady budovali strategické projekty, které přispívají k bezpečnosti, k energetické bezpečnosti, budou přinášet do budoucna pracovní místa, přispívají k rozvoji technologií, konkurenceschopnosti, ekonomické transformaci a všem těm věcem, které jsou důležité. Nemůžeme být nyní více konkrétní, ale ta informace je důležitá a je to další krok, díky kterému můžeme dosáhnout restartu Česka.

Třetí věc, kterou chci zmínit, je to, že vláda podpořila poslanecký návrh koaličních poslanců všech koaličních stran, který má umožnit začínajícím podnikatelům odložení povinných plateb na sociálním pojištění. To je velmi důležité. Víme i z průzkumu, že přibližně 43 procent lidí od podnikání odrazuje právě nedostatek financí na rozjezd podnikání včetně prostředků na povinné platby, které podnikatel musí platit prakticky od prvního dne, a toto je snaha vládní koalice tuto situaci změnit a novým začínajícím podnikatelům rozjezd podnikání usnadnit.

Nově podle tohoto návrhu by začínající živnostníci měli možnost vybrat si ze dvou variant, zda budou platit zálohy měsíčně, nebo budou chtít platby odložit až na zúčtování za celý rok. Tímto krokem odstraňujeme bariéry na začátku podnikání a pomáháme lidem, kteří se rozhodli, že si otevřou vlastní živnost.

Aby to nebylo jenom abstraktní, tak velmi konkrétně, konkrétní případ. Čerstvý absolvent vysoké školy chce po letních prázdninách hned začít podnikat. Od září do prosince by nemusel platit zálohy na povinné sociální pojištění. Celou částku by odvedl ročně, jednou v ročním vyúčtování, a to samé od ledna do prosince v druhém roce podnikání. Toto opatření značně usnadní rozjezd podnikání, sníží ty vstupní náklady a pomůže motivovat mladé lidi, aby se do podnikání pustili.

Takže vidíte, dnes jsem uvedl tři příklady z rozsáhlého jednání vlády: zahraničněpolitické rozhodnutí, rozhodnutí, které se týká restartu Česka, strategických investic, naší konkurenceschopnosti, a podporu konkrétního opatření, které pomůže těm, kteří se chtějí pustit do podnikání.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministra zahraničních věcí Jana Lipavského.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Dobrý den, dámy a pánové, já si dovolím přidat drobný komentář k tomu dnešnímu rozhodnutí vlády jakožto ministr zahraničních věcí. Se Slovenskem nás spojuje nejen společná historie, ale také nepřeberné množství rodinných, mezilidských, kulturních kontaktů. To znamená, my si přejeme mít dobré vztahy nejen mezi sebou navzájem, ale i na politické úrovni. Nicméně ty rozdíly v pohledech na zásadní zahraničněpolitická témata mezi námi a kolegy na Slovensku nás prostě nemohou úplně nechat chladnými.

Mně osobně ta zpráva o setkání slovenského ministra zahraničních věcí se Sergejem Lavrovem zastihla na mezipřistání při mé indopacifické cestě, kde jsem právě o ruské agresi proti Ukrajině vedl celou řadu jednání. Naši partneři doslova na druhé straně zeměkoule, na druhém konci světa rozumí tomu, že bezpečnost Evropy ovlivňuje bezpečnost celého světa, a proto mě trochu mrzí, že kolegové na Slovensku to nevidí úplně stejně. Já si myslím, že přátelé k sobě mají být upřímní a umějí si umět sdělit i nepříjemné věci, a pokud se Slovensko snaží o diplomacii na obě strany, tak ale zkušenost velí taková, že většinou zůstanete na jedné straně.

Proto jsem tedy podpořil rozhodnutí vlády ty konzultace přerušit, nicméně máme samozřejmě zájem, aby pokračovala jednání na pracovní úrovni jednotlivých resortů v bilaterálních agendách. To je opravdu naprosto zásadní. Zůstáváme jaksi v rámci pragmatické a věcné spolupráce v rámci Evropské unie a NATO. Já jsem rád, že Česko patří na západ, že zůstává na západě a že jsme tam i rádi.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Krásný dobrý večer, dámy a pánové. Jak už jsme si několikrát ověřili, Česká republika trpí zásadním nedostatkem ploch vhodných pro strategické investice a hrozí nám kvůli tomu, že promeškáme velkou příležitost, kterou nám nabízí ekonomická transformace. Protože jinak, co se týká jiných parametrů – kvalifikace, atraktivnost, fiskální situace naší země – jsme velmi atraktivním a žádaným partnerem pro přímé zahraniční investice.

S rozvojem elektromobility, digitalizace či nových bezemisních způsobů elektřiny hledají právě nejvýznamnější světoví investoři místo pro výrobu svých klíčových technologií. Jde o investice do moderních technologií s velmi vysokou přidanou hodnotu a kvalitními pracovními místy. Zásadní součástí výběru vhodné lokality ze strany investorů je také hledání té pravé, dostatečně velké, majetkově zcelené a vhodně infrastrukturně napojené plochy, na které budou moci své projekty velmi rychle a efektivně vybudovat.

Ty v tuto chvíli Česká republika nabídnout neumí a jejich příprava obvykle trvá několik let. I proto jsme založili Státní investiční a rozvojovou společnost, která má rozvoj vhodných ploch na starosti. Dnes vláda schválila záměr připravit takovouto vhodnou plochu u obce Dolní Lutyně v Moravskoslezském kraji. Jednáme totiž s významným mezinárodním investorem, který považuje toto místo za vhodné pro svůj projekt. Bohužel v návaznosti na vzájemnou dohodu s investorem není jeho jméno možné zveřejňovat. Můžeme ale ujistit, že se jedná o významnou mezinárodní společnost z demokratické země, se kterou máme dlouhodobé velmi dobré vztahy.

Projekt, který by zde firma mohla vybudovat, by české ekonomice poskytl potřebný impuls vytvořit vysokou přidanou hodnotu a mohl by pro náš rozvoj být velmi významný. A to tak významný, že jsme se rozhodili přijmout na dnešním zasedání usnesení vlády, kterým chceme dát podnět ke změně zásad územního rozvoje v Moravskoslezském kraji a dát do pohybu další navazující práce.

Ze zkušenosti z přípravy jiných podobně rozsáhlých projektů víme, že mohou přinést rozsáhlé investice do naší ekonomiky v řádech stovek miliard korun a vytvořit třeba až 7 000 pracovních míst. Pozitivní vliv tohoto pro Českou republiku i pro celý region by byl samozřejmě nezpochybnitelný.

Abychom tyto přínosy vysvětlili, aby příprava projektu probíhala co nejvíce hladce, probíhá již komunikace s obcemi a připravujeme také komunikaci projektu směrem k místním obyvatelům, kterou spustíme, jakmile to průběh projektu umožní. Zaměřujeme se také na místní Ptačí oblast Heřmanský stav – Odra Poolší a připravujeme taková opatření, která zachovají její ochrannou funkci. Spolupracujeme s ekologickými organizacemi, jako například s Agenturou pro ochranu přírody a krajiny České republiky.

Probíhá také aktualizace deklarace určené k ochraně této oblasti. Jednáme s příslušnými spolky a Agenturou pro ochranu přírody a krajiny tak, aby se podařilo nalézt cestu k ochraně této důležité ptačí oblasti při zohlednění zájmů možného investora.

Chtěl bych zdůraznit, že tato investice zatím v žádném případě není rozhodnutá, nicméně vývoj jednání nás staví do situace, kdy je potřeba učinit konkrétní kroky, o kterých chceme informovat veřejnost a zdůraznit, že se opravdu jedná o velkou příležitost pro naši ekonomiku a o důvěryhodného investora. A proto jsme ochotni tyto další kroky činit tak, abychom se tuto investici pokusili v náš prospěch získat. Děkuji za pozornost.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Nyní poprosím o slovo ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak je úplně jasné, že v té soutěži o příchod investora soutěžíme s některými dalšími evropskými státy. Proto je mimořádně důležité, aby ta jednání probíhala diskrétně, a až v pravý okamžik jsme případně mohli oznámit jméno investora a případně podrobněji popsat celý zamýšlený investiční plán.

Jak říkal pan ministr průmyslu, Moravskoslezskému kraji, který zastupuji v Poslanecké sněmovně, protože jsem byl zvolen v Moravskoslezském kraji, by ta investice mohla přinést, nebo by ta akce mohla přinést stovky miliard přímých investic a několik tisíc pracovních míst. Současně s tím jsme připraveni investovat do jiných oblastí. To znamená, pokud tento plán, tento projekt vyjde, tak bezesporu budeme investovat do dopravní infrastruktury, určitě se zlepší kvalita bydlení a je možné a pravděpodobné, že vzniknou i nové, kvalitní školy.

Když se podíváme na mapu České republiky a budeme přemýšlet, která oblast by si zasloužila takový velký impulz a příchod tak velkého a strategického partnera, tak bezesporu to je Karvinsko. Já si pamatuju v době, kdy jsem byl před mnoha lety členem krajské rady Moravskoslezského kraje, jsme projekt obdobného rozsahu realizovali v okrese Frýdek-Místek a dnes, když se ohlédneme zpětně, tak ten projekt byl mimořádně úspěšný a okres Frýdek-Místek na tom jenom vydělal. Dokonce je to jeden z mála okresů v mém kraji, kde dlouhodobě roste počet obyvatel. Takže já to považuji za velkou šanci pro Českou republiku, současně za velkou šanci pro Moravskoslezský kraj, a když to ještě zacílíme, tak jako velkou šanci pro Karvinsko.

Je třeba říct, že ten projekt má podporu i krajské a místních samospráv, což je velmi důležité, že tady vláda s krajem a obcemi postupuje ruku v ruce. Já věřím, že pokud udržíme tu diskrétnost, budeme pracovat rychle, intenzivně, tak máme velkou šanci, abychom tak velkou investici do České republiky přivedli.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra pro legislativu Michala Šalomouna.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Vláda na dnešním jednání dokončila projednávání zákona o lobbování a tento zákon schválila. Cílem tohohle zákona je nastavit transparentní pravidla pro lobbování, abychom odlišili to standardní, legitimní a přínosné lobbování od nějakého zákulisního záměrně netransparentního lobbování, které může probíhat všemi možnými prostředky.

Ten regulérní lobbing bude považován za standardní aktivitu v rámci legislativního a rozhodovacího procesu na centrální úrovni, proto se za lobbing bude považovat jenom něco, co směřuje k ovlivňování legislativy, tedy právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, věcných záměrů zákonů, opatření obecné povahy, pokud by měly celostátní působnost, dokumentů nějakých koncepčních, které tomu předcházejí, a potom vlastně nějakých procesů, které směřují k souhlasu, k ratifikaci mezinárodní smlouvy nebo odstoupení od   té mezinárodní smlouvy.

Zákon definuje lobbování, lobbisty a lobbované. Vlastně byl spor, zda mezi lobbovanými by měli být i prezident republiky, eventuálně asistenti poslanců a senátorů. Touto problematikou se zabývaly i poradní orgány vlády, jako Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí, která vládě doporučila, aby tam tyto osoby mezi lobbované zařadila. Toto doporučení vláda respektovala, takže mezi lobbované bude patřit i prezident, asistenti poslanců a senátorů. Zákon se nebude schvalovat, asi z logických důvodů, na oblast utajovaných informací.

Vznikne registr lobbistů a lobbovaných jako informační systém veřejné správy a lobbisté, pokud budou chtít vlastně provozovat ten legální lobbing, budou mít povinnost ohlásit tuto činnost předem Ministerstvu spravedlnosti. Za lobbované tam tuto činnost a toto nahlašování budou dělat orgány veřejné moci nebo organizační složky státu, u kterých ti lobbovaní působí, a lobbisté budou mít povinnost jednou za šest měsíců vkládat do toho registru prohlášení ohledně toho svého lobbování. Vlastně u každé důvodové zprávy potom bude zachycena tzv. lobbistická stopa, která vlastně bude zachycovat ty pokusy o lobbing.

Návrh obsahuje i určité sankce za porušení. A důležité k tomu je ještě sdělit, že je to vlastně milník čerpání peněz z Národního plánu obnovy. Takže opravdu vláda už si byla vědoma toho, že už v definitivní podobě ten zákon bude muset vyslat do Poslanecké sněmovny. Takže jsem rád, že se nám to dnes podařilo v té podobě, jak jsme to schválili, schválit. 

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a otevírám prostor pro dotazy, Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já bych se možná nejdřív zeptal na ten investiční záměr. Chápu, že nechcete být úplně a nemůžete být úplně konkrétní, nicméně zda můžete alespoň říct, co by se v takové oblasti tedy mělo vyrábět? Zda by to mohly být třeba baterie do elektro automobilů, anebo alespoň zhruba jaká to bude investice, zda by to třeba mohlo být, já nevím, až dvě stě miliard?

A potom bych se ještě zeptal na ty mezivládní konzultace. Pan ministr zahraničí tedy říkal, že budou pokračovat ta pracovní jednání. Nicméně jak to bude po takovémto signálu ideálně vypadat? Budete třeba své protějšky o svých stanoviscích v tomto směru, které zmiňoval pan premiér, třeba na těch setkáních informovat už na jejich začátku nebo podobně? Díky.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Abych odpověděl na tu první otázku: Nemohli. Vy jste se ptal, jestli bychom mohli, a teď za a, za b, za c nemohli. O předpokládané výši už mluvil pan ministr průmyslu a on to určitě rád zopakuje.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Víte, já bych se o ty informace strašně rád podělil, ale já bych tím ohrozil celý ten projekt a to opravdu po mně nemůžete chtít. My máme s investorem nějakou dohodu a tu dohodu budeme respektovat. Takže v okamžiku, kdy budeme moci říci více, věřte mi, my to neprodleně uděláme. A já děkuji za pochopení.

Petr Fiala, předseda vlády: Se Slovenskem máme velmi úzké vztahy. Já jsem to říkal už v tom svém úvodním slově a je nám jasné, že musíme, máme a chceme pokračovat v těch nadstandardních vztazích, které mezi našimi zeměmi a našimi společnostmi jsou. Jenom vezměte, kolik rodin je propojených a má příbuzné tam či onde, v jedné či druhé zemi. To všechno jsou věci, které zavazují politiku k dialogu.

Slovensko je člen Evropské unie, člen Severoatlantické aliance, je to nám nejbližší země, my jsme si toho všeho vědomi. Jenom jsme přesvědčeni, že ty rozdíly, které se teď ukazují v zahraniční politice, v pohledu na příčiny a řešení ruské agrese na Ukrajině, že jsou zásadní, jsou velmi odlišné a že v takové situaci, která teď je, navíc v době, kdy na Slovensku budou probíhat volby nebo se připravují prezidentské volby, bude probíhat prezidentská kampaň, není na místě dělat takový v podstatě mimořádný, nadstandardní krok, jako je společné jednání vlád, jako jsou mezivládní konzultace.

To, že budou probíhat další jednání – nic nerušíme, ministři se budou setkávat na svých pracovních jednáních. To je všechno jasné a tak to být musí, ale myslíme si, že je potřeba i tímto způsobem zareagovat a mezivládní jednání odsunout.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Já si to dovolím doplnit o jednu konkrétní informaci. Bude to třeba 21., kdy proběhne V4 v Praze ministrů zahraničních věcí.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji a další dotaz, Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý večer, já bych se přece jenom ještě vrátila k tomu strategickému projektu. Na tom pozemku, na kterém se možná zvažuje, jsou pozemky, které jsou i soukromé. Tak řešením by bylo vyvlastňování. Nebo uvažujete o využití zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury?

A potom ještě k zákonu o lobbování. V těch připomínkách, a využiju toho, že je tady i pan ministr financí, bylo, že Ministerstvo financí nechtělo vyhradit další prostředky k tomu, aby ten registr vznikl a mohl fungovat. Tak jestli jste mluvili i o tom, jak bude financovaný, a zase naopak, jaká by měla být teda ta výše sankcí, protože Piráti prosazovali, aby se ještě nějakým způsobem upravily?

A pak jste tam měli ještě jeden poslanecký návrh zákona, a to o podnikatelích v krypto průmyslu, kterým by se mělo nějakým způsobem usnadnit zakládání a zřizování bankovních účtů. Tak jestli byste mohli okomentovat i to stanovisko vlády a ten návrh samotný? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jestli mohu od konce. Takže to byl poslanecký návrh. My jsme dali neutrální stanovisko. Současně jsme upozornili na úskalí a rizika toho návrhu. Na jedné straně chápeme vlastně ten záměr předkladatelů. Na druhé straně my jsme se podíleli velmi aktivně jako Česká republika na vlastně schválení, vypracování, směrnice MiCA, která řeší vlastně regulaci krypto aktiv. Považujeme za vhodné – a my v tuto chvíli pracujeme na Ministerstvu financí na implementaci této směrnice – považujeme za vhodné tak například, aby to právo na zřízení účtu měly pouze ty společnosti, které podle této směrnice budou mít licenci. To nám přijde rozumné. To znamená neutrální stanovisko.

Nicméně ty výhrady, věcné, technické i ta rizika jsme docela poctivě popsali a předpokládám velkou úpravu případného tisku. Buď přijde i vládní návrh, anebo společně připravíme pozměňovací návrhy, které by odpovídaly té dané směrnici a regulaci, kterou ta směrnice obsahuje. Je to vlastně první evropská směrnice, protože mnohé státy jako včetně České republiky se legislativně tváří, že kryptoměny neexistují. Ale ony reálně existují. Takže stálo nás to velké úsilí, abychom domluvili ta pravidla na evropské úrovni, a teď chystáme tu implementaci.

A k té první otázce: Samozřejmě při přípravě tak velké strategické zóny a přípravě tak velkého projektu je mnoho problémů včetně vykupování pozemků od soukromých vlastníků. Když jsem vzpomínal velký úspěšný projekt v Moravskoslezském kraji, tak ty problémy tam byly možná ještě větší než v dnešní době. A já věřím na jednání, věřím na jednání a dohodu. Pak samozřejmě legislativa umožňuje i jiné postupy, ale nevidím důvod, proč bychom nebyli schopni uzavřít férovou dohodu i se soukromými vlastníky těch pozemků.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já jenom doplním. Právě proto jsme zřídili SIRS, jehož úkolem bude teď vlastně zcelit pozemky, ať už ty, protože je tam celá řada pozemků, které jsou ve vlastnictví státu, ale i u různých institucí, ale jak jste správně uvedla, jsou tam i některé soukromé pozemky. A úkolem SIRSu je právě vstoupit do jednání se soukromými vlastníky a najít samozřejmě dohodu, která bude ku prospěchu obou stran. I já pevně věřím, že takovéto řešení se SIRS podaří najít.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Já odpovím na ten lobbing. Pokud jde o návrh usnesení ohledně těch počtů systematizovaných míst, tak vláda to schválila ve znění toho návrhu, jak to požadovalo Ministerstvo spravedlnosti. Je tam těch šest systematizovaných míst. A pokud se bavíme o těch pokutách, tak tam vlastně jsme tu shodu nalezli, kdy teď ty pokuty jsou odstupňovány a opravdu u těch nejpřísnějších, nejinvazivnějších deliktů, které jsou páchány úmyslně, jsou páchány opakovaně, tak tam není to zastropování tím milionem korun, ale může to být až tři procenta z obratu. Ale je to opravdu jenom u těch extrémů.

A ještě, pardon, ještě je tam jako doplněná vlastně jako taková úleva, že pokud jenom někdo zapomene reportovat v šesti měsících ty lobbistické kontakty, tak že Ministerstvo spravedlnosti ještě vyzve k nějakému doplnění. Až teprve potom, když se nebude nic dít, tak se bude přistupovat k těmto sankčním možnostem.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já jsem chtěl jenom jednu poznámku k tomu zákonu. Vláda tento návrh schválila jednomyslně.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nějaký další dotaz? Pokud žádné dotazy už nejsou, tak já tiskovou konferenci končím a přejeme hezký večer. Na shledanou.

Petr Fiala, předseda vlády: Na shledanou.