Tisková konference po jednání vlády, 5. března 2025

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády pana Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vláda dnes přijala velmi důležité rozhodnutí, které se týká zajištění bezpečnosti a obranyschopnosti České republiky, o kterém vás chci nyní informovat. Všichni víme, že mezinárodní situace je velmi složitá, procházíme změnou mezinárodního řádu. Nedaleko od nás probíhá válka, agresivní režimy se netají svými ambicemi a my musíme být schopni se bránit a musíme na tuto situaci reagovat tak, že, jak už jsem jednou řekl, položíme na stůl peníze a zbraně. Česká vláda nezůstává jenom u slov a výzev, ale reaguje konkrétními rozhodnutími. Od slov přecházíme k činům.

Dnes jsme rozhodli o tom, že budeme od příštího roku postupně každoročně navyšovat výdaje na obranu o 0,2 % HDP až do roku 2030. Tzn. že od roku 2026 by měly prostředky, které půjdou na obranu, tedy obranný rozpočet, by měl být ve výši 2,2 % HDP. A v roce 2030 bychom měli na obranu vydávat 3 % HDP. To zvýšení prostředků, které dáváme do obrany, je důležité z hlediska bezpečnosti, je naprosto nutné a nezbytné, jak už jsem několikrát říkal.

Je to zvýšení, které teď děláme a které považujeme za to minimálně nutné. Ale vedle toho, že to je důležité pro naši bezpečnost, je to také příležitost pro českou ekonomiku, je to příležitost pro náš výzkum a inovace. Jsou to peníze, které, když je dobře vynaložíme, a my to uděláme dobře, tak z toho budeme mít prospěch nejenom v oblasti bezpečnosti, ale i v oblasti ekonomického rozvoje.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkuji a nyní otevírám prostor pro novinářské dotazy, první Česká televize.

Jakub Pacner, Česká televize: Budou tři, mám je položit naráz nebo postupně, co je vám milejší, jestli se můžu první domluvit? 

Petr Fiala, předseda vlády ČR: No lepší je to postupně.

Jakub Pacner, Česká televize: Dobře, tak poprosím, jestli byste mohli nějakým způsobem shrnout ještě situaci kolem ropy. Bude Česko žádat o vyjmutí z výjimky na dovoz ruské ropy, anebo se bavíme tady o tom, že zkrátka Česko odejde od ruské ropy dříve než v polovině roku?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já jenom začnu a pak dám slovo panu ministru Vlčkovi. Připomenu, že když jsme přišli do vlády, tak Česká republika byla energeticky závislá na Rusku. V případě plynu to bylo z 97 %, v případě ropy to bylo kolem 50 %. My jsme tuto závislost, my jsme se této závislosti, řekl bych skoro v rekordním čase, zbavili. Pokud jde o plyn, tak na ruském plynu závislí nejsme vůbec, a pokud jde o ropu, tak od letošního roku už na Rusku také závislí nejsme. Díky tomu, že jsme vyvinuli obrovské úsilí, rozšířili jsme ropovod TAL-PLUS a jsme schopni tou západní cestou dostávat ropu do České republiky.

Nicméně samozřejmě je tam určitá fáze, kdy to nabíhá, jsou tam určité závazky společnosti Orlen, ale jak jsem už informoval veřejnost spolu se svými kolegy z vlády, tak v případě toho, že Rusko přestane dodávat ropu ropovodem Družba, tak jsme schopni si s tou situací poradit. Ta situace teď nastává. Proto jsme dnes udělali rozhodnutí o zápůjčce ropy z nouzových zásob, abychom zajistili stabilitu trhu s palivy. Ale postupně dojde k nahrazování té ropy z ropovodu Družba prostřednictvím ropovodu TAL-PLUS. Takže velmi brzy nastane ta situace, že skutečně ruskou ropu nebudeme potřebovat vůbec a nebudeme potřebovat ani tu výjimku.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Hezké odpoledne, já pana premiéra doplním. Nebude žádat Česká republika, protože Česká republika to nepotřebuje. Česká republika udělala takové kroky, které tady byly popsány, a velmi odpovědné kroky, a to nejenom ve zmíněném plynu a ropě, ale například i v jaderném palivu. Tzn. že dneska Česká republika není vydíratelná. Na ropovodu TAL-PLUS my děláme poslední určité zátěžové a provozní testy tak, abychom vlastně tu modernizaci dokončili, ale v dnešní době už mohu ujistit, že ty práce jsou, řekněme, tak daleko, že už jsme pouze ve fázi testování. Abychom měli absolutní jistotu, že tento produktovod je plně funkční.

Jakub Pacner, Česká televize: Bude to znamenat, že energeticky bude naprosto stoprocentní nezávislost na Rusku?

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Je to tak.

Jakub Pacner, Česká televize: Další dotaz, chci se ještě zeptat, jestli byste mohli okomentovat novelu, která rozšiřuje seznam dopingových látek. Co si od toho slibujete, z jakého důvodu? Nějaké detaily k tomu prosím.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Ano, pan ministr, pan vicepremiér.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Obecně je to materiál, který vznikl jako společný materiál Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva zdravotnictví, kdy odborníci z Ministerstva zdravotnictví s odborníky z Ministerstva spravedlnosti přichystali nějaké návrhy. Je to standardní materiál, kdy se rozšiřují látky, které jsou rizikové a které je potřeba dostat na tento seznam. Nic víc a nic míň za tím není. Je to standardní postup, který řeší odborníci bez jakýchkoli politických zásahů.

Jakub Pacner, Česká televize: A můj poslední dotaz, když jsem říkal, že je položím postupně. Paní ministryně, pokud se bavíme o zvyšování HDP na 3 % postupně o dvě desetiny procenta ročně, tak to by měl být ten mechanismus, který zaručí, že skutečně budeme schopni ty peníze smysluplně utratit? Víme, že teď posledně ta 2 % byla celkem na knap, aby se to podařilo. Tak bude Česko schopno utratit 3 % HDP smysluplně, bude na to připraven průmysl?

Jana Černochová, ministryně obrany: Nic nebylo na knap, prosinec je úplně stejný měsíc, jako je leden, únor, březen. To, že v prosinci se vyčerpaly finanční prostředky z rozpočtu je naprosto standardní záležitost, a když se podíváte zpětně do historie, tak vlastně za každého ministra obrany to nebylo jinak, protože na prosinec připadají některé platby, které se platí právě jenom ke konci roku.

Vynakládání výdajů na obranu smysluplné rozhodně bude, stejně jako je smysluplné už teď. Já jsem podědila rezort po osmi letech vládnutí kolegů z hnutí ANO, kdy některé zásadní projekty nebyly dokončené, anebo jiné nebyly připravené. A teď jako nepopírám to, že pan ministr Metnar nenakupoval některé komodity nebo nenakupoval některý vojenský materiál, ano, koupili od americké vlády vrtulníky Viper a Venom, ale třeba bojová vozidla pěchoty mi zůstala na stole k rozhodnutí a já jsem o nich musela rozhodovat prakticky v hodinách, protože těžká brigáda jako úkol zajištění v CT pro rok 2026 z těch CT pro 2021 rok a další roky vlastně nezmizel.

Určitě, co se týče capability targets, cíle rozvoje schopností, ano, děkuju, já už taky jedu v těch zkratkách, omlouvám se. Co se týče smysluplného vynakládání dalších výdajů, asi další rozpočty nebudou pouze o těch obrovských modernizačních projektech. Jak víte, tak ten letošní rozpočet je výjimečný i v tom, že tam na investice máme přes 60 %. To není z hlediska samozřejmě sestavování rozpočtu úplně standardní. Mělo by tam být nějakých 20–25 % na investice. Ale vzhledem k tomu, že tady je tak obrovská míra podfinancovanosti naší armády, tak nám nic jiného nezbylo, protože chybí nám 600 miliard korun na to, abychom mohli realizovat vlastně ty projekty, které od vstupu České republiky do Severoatlantické aliance měl rezort Ministerstva obrany mít, aby byla naplněna ta dvě procenta, která byla součástí těch přístupových smluv.

Kdybyste se mě zeptali, jaké projekty nás čekají v těch následujících letech, tak vám odpovím, že to je nákup tanků. Vy víte, že vláda před časem rozhodla o nákupu tanků 2A8 Leopard. Jsou to tanky, do kterých chceme jít společně do toho společného projektu se Spolkovou republikou Německo a s dalším zeměmi, protože čím více zemí se zapojí, čím více tanků se bude takto vyrábět a kupovat, tím větší participaci na tom bude mít nejenom náš obranný průmysl, ale samozřejmě i bude výhodnější cena pro všechny ty země. Chceme se zabývat naší protivzdušnou obranou, protože to je to téma, které vlastně po válce na Ukrajině ukazuje, že bylo zanedbáno a prostě bylo zanedbáno nejenom v rámci českého plánování, ale i plánování dalších zemí, i třeba v evropském regionu.

V létě nás čeká summit, zásadní přelomový summit v Haagu, kde se právě ta CT, neboli cíle rozvoje schopností, které se stanovují pro země Aliance, tak se budou měnit. Takže do července bude platit CT 21, od července bude platit CT 25, kdy Česká republika, už teďka víme, bude mít celou řadu dalších povinností, nejenom Česká republika, i všechny ostatní země. Takže my už vlastně tyto podklady, které ještě tedy nebyly schváleny v rámci Aliance, ale předpokládáme, že plus minus v tomto návrhu schváleny budou. Tak podle nich připravujeme i to další vlastně plánování našich akvizic.

Pravděpodobně budeme v nějaké dohledné době aktualizovat koncepci výstavby Armády České republiky. To je ten náš stěžejní dokument, podle kterého vlastně postupujeme v těch našich akvizičních procesech. Tohle všechno musíme zvládnout co nejdřív, protože, bohužel, ten vnitřní dluh na modernizaci armády je obrovský a nedoženeme to během jednoho volebního období, ale potřebovali bychom ty dvě, alespoň dvě volební období na to, aby se napravilo to, co se dvacet let zanedbávalo.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz Deník N. 

Markéta Boubínová, Deník N: Dobrý den, já se chci zeptat pana premiéra a paní ministryně. Vlastně k těm výdajům na obranu, teď se hodně mluvilo o tom, že je třeba jednat, že musíme přejít od slov k činům. Není to vlastně slabý signál, že v tomto roce žádné výdaje nezvyšujeme, že vlastně až od příštího roku přidáváme, ale teď vlastně jakoby zůstáváme pořád na stejném?

Jana Černochová, ministryně obrany: Tak já vám ráda odpovím. Zatím jsme v měsíci březnu a myslíme si, že, a dneska takto na vládě to bylo i prezentováno, že uvidíme vlastně, jaká bude predikce pro to další období. Ta predikce je vždycky známá v dubnu. Pokud by hrozilo to, že těch finančních prostředků nebude v tomto rozpočtovém roce dostatek, tak vláda byla upozorněná na to, že můžeme měnit i rozpočet pro rok 2025.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já myslím, že to není fér, jak jste říkala, že neděláme nic, že je to málo. Poprvé jsme to splnili v loňském roce a nebyla to samozřejmost u všech členských států. Já je teď nebudu vyjmenovávat, ale určitě si zjistíte, které velké evropské ekonomiky nedávají dvě procenta výdajů na obranu. A ty výdaje na obranu jsou specifické v tom, že u těch velkých investičních akcí to není tak, že uvolníte peníze a zítra to koupíte. Na to se stojí fronta. Nejsme jediná země, která zvyšuje výdaje na obranu. Takže pokud předchozí dotaz byl, jestli jsme schopni smysluplně a efektivně utratit a investovat, já si myslím, že ano, tak to nejde tak, že ze dne na den zvednete a řeknete, tady přidávám do této kapitoly 15 miliard.

To si musíme odpovědět na otázku, jestli kapacita obranného průmyslu v Evropě i ve světě je dostatečná té poptávce. A reálná odpověď je, není. Proto se vyjednávají různé zálohy a kdo dá větší zálohy, tak se k těm zbraňovým systémům dostane dříve. Takže děláme, co je potřeba, letos plníme dvě procenta, jako jsme je splnili loni, a vláda dneska rozhodla, že půjdeme o ty 0,2 % více. Toto rozhodnutí vlády se objeví v návrhu rozpočtu v roce 2026 a v rozpočtovém výhledu 2027 a 2028. To konkrétní číslo budeme znát v dubnu z makropredikce naší dubnové a z toho se spočítají 2,2 % 2026, 2,4 % 2027 a 2,6 % 2028. A to se objeví ještě v tomto volebním období se to objeví ve sněmovních tiscích v Poslanecké sněmovně nejpozději 30. září letošního roku.

Jana Černochová, ministryně obrany: Ano, a nám to umožní spouštět některé akviziční procesy, které bychom jinak spouštět nemohli. Pokud bychom neměli tuhle tu garanci.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Zasadím to do toho mezinárodně-politického kontextu, na který jste se, myslím, ptala vlastně také. Česká republika jasně řekla, že, když jsme nastoupili do vlády, naše vláda jasně řekla, že budeme dávat 2 % na obranu, děláme to, jak říkal pan ministr, nedělají to všechny členské státy. A teď jsme řekli jasně, víme, že to je málo, vidíme mezinárodní situaci, budeme dávat 3 %.

Máme tu jasný plán, jak k těmto 3 % dospějeme. To i pro to mezinárodní prostředí, pro naše postavení v Severoatlantické alianci, pro všechna ta jednání, která vedeme, je, myslím, velmi důležitá zpráva. A i to ukazuje pro naše partnery, s čím mohou počítat. K tomu dodáváme, a proto jsem já řekl, že toto považujeme za nezbytné minimum, k tomu dodáváme, že jsme připraveni vést debatu v rámci Severoatlantické aliance, v rámci Evropské unie, o tom, jestli si třeba nedáme všichni nějaké ambicióznější cíle. Ale to už musí být výsledek nějakého společného jednání.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz Televize Nova.

Televize Nova: Dobrý den, já bych měla ještě dva dotazy na pana Vlčka. První je, když už nebyly obnoveny dodávky ropy z Ruska, budou nám stačit zásoby hmotných rezerv, které pak nahradí ropovod TAL?

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Budou, ty zásoby, které máme, tak jsou zásoby, které jsou na tři měsíce. Vláda dneska rozhodla o uvolnění asi třetiny zásob o 330 000 tunách, které budou Orlenu uvolněny. A v kontextu těch modernizačních investičních snah, které více méně máme dokončeny, já opakuji, že děláme už jenom určité závěrečné testy na zkapacitnění ropovodu TAL-PLUS. Takže na vaši otázku, ano, budou. Naše hmotné rezervy jsou natolik robustní, natolik dlouhou dobu, že se nemusíme obávat jakýchkoli problémů.

Televize Nova: Děkuju, a ještě jste teda mluvil o testování, ale kdy začne jeho plný provoz?

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Já si myslím, že to je otázka, řekněme, jednotek měsíců, spíše, řekněme, otázka týdnů. Ty investiční práce jsou hotovy. Samozřejmě po dokončení investičních prací zpravidla vždycky probíhají ještě následující testy, abyste měla jistotu, že ta infrastruktura je plně funkční. Samozřejmě bude nějakou dobu ještě trvat, než to bude ten, řekněme, ten provozní stav úplně stoprocentně optimální, protože, přece jenom, ta přepravní kapacita se celkem výrazně zvyšuje. Ale už dneska můžeme říct, že ta infrastruktura je kompletně vybudovaná a pouze prochází testováním.  

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Abych to ještě dopřesnil, aby to bylo úplně jasné. My vlastníme jako stát ropovody pro zákazníky. A tím zákazníkem klíčovým je Orlen Unipetrol. My s nimi vedeme dlouhodobá jednání a oni si vlastně objednávají tu přepravu. A je to tak, že od 1. 7. mají objednanou přepravu jenom TALem. My už jsme na tiskové konferenci s panem premiérem říkali, že pokud bude potřeba, můžeme ten TAL vlastně nasadit okamžitě.

Doposud to nebylo, takže probíhaly všechny zkoušky, zátěžové testy apod. podle harmonogramu. Ale pokud se Orlen Unipetrol nedočká ropy z Ruska, tak my jsme připraveni nabídnout naši kapacitu, naši infrastrukturu z té západní větve. Ale nekupuje Česká republika tu ropu, my jsme vlastníky těch hmotných rezerv, o kterých mluvil pan ministr Vlček. To je skutečně naše, proto to zapůjčujeme dneska této firmě, která o to požádala. Uvidíme, jestli se ještě v tomto roce vůbec obnoví dodávky ropy ropovodem Družba, ale dneska to pro Českou republiku není žádné riziko.  

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Poslední dotaz Aktuálně.cz.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Pane premiére, já bych se vás chtěl zeptat, jakým způsobem chcete přesvědčit o tom navyšování peněz na obranu veřejnost? Protože to bude si klíčové, a jestliže jim někdo jiný říká, dejme radši peníze do sociální oblasti atd. Nemyslíte si, že uspěje spíše u voličů? A druhý dotaz, když mluvím s lidmi, tak pro ně nebezpečí Ruska je jakoby abstraktní. Oni si říkají, maximálně Rusko zůstane na Ukrajině, jak chcete veřejnost přesvědčit, že tomu tak není, aby nevyhrál ten, kdo říká, dejme peníze na zdravotnictví, dejme je více do školství, proč tyhle šílené miliardy, cituji, dávat na zbrojení? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Ona ta odpověď je vlastně velmi jednoduchá. Nemůžeme myslet na zlepšování sociálního státu, nemůžeme myslet na lepší vzdělání, nemůžeme myslet na větší prosperitu, pokud nežijeme v bezpečí. To je základní podmínka, základní úkol státu, zajistit vnitřní a vnější bezpečnost, to nikdo jiný neudělá. A musíme všichni vidět, a myslím, že to veřejnost vidí, co se odehrává v zahraničí.

Nejde jenom o to, že nedaleko od nás probíhá válka. A je to nedaleko od nás. Já znovu opakuji, to, nejenom že je to pár set kilometrů od nás, ale historicky je to nedaleko od nás. Moji rodiče se narodili v Československé republice, která sahala až na území dnešní Ukrajiny, a moje maminka ještě žije. To jsou lidé, kteří žijí s námi a kteří žijí ve státě, který vlastně zasahoval až na území státu, kde dnes probíhá válka. Na tom si přece každý může představit, jak neskutečně je to blízko. Tak to je jedna rovina.

Ruská agresivní politika nespočívá jenom v té válce, kterou vidíme každý den na strašných záběrech v televizích a na sociálních sítích. Ta válka je také hybridní a Rusko se také netají, vůbec se netají tím, že chce mít svoji sféru vlivu na území států, kam sahala sféra vlivu Sovětského svazu, a do té jsme patřili i my. Stačí poslouchat, co říkají už dlouhá léta ruští představitelé. Takže ten, kdo říká, že Rusko žádné ohrožení nepředstavuje, tak neříká lidem pravdu, a nakonec jde i mimo ten hlavní proud dnešního přesvědčení státníků napříč Evropou. Rusko pro nás ohrožení je a jedině, jak mu zabráníme, je, že budeme dostatečně silní, že budeme mít dostatečnou odstrašující sílu, že prostě položíme na stůl zbraně, odhodlání a také peníze. Což znamená, že musíme být silní nejenom vojensky, ale musíme být silní ekonomicky.

Není tu ale jenom Rusko, podívejme se na islámský terorismus, na to, co se děje na Blízkém východě. Vidíme tady různá ohrožení, která tu jsou, a prostě naší povinností je být schopni se bránit a být schopni zajistit vlastními prostředky, s našimi spojenci, obranu našeho území. K tomu přistupujeme jeden moment, který do toho přináší nový impulz. Obrana Evropy za svobodného světa byla od konce 2. světové války v podstatě zajišťována Spojenými státy. A Spojené státy dnes říkají, milí evropští přátelé, starejte se víc o svoji bezpečnost, musíte na ní mít minimálně stejný podíl, jako máme my, přijměte větší díl odpovědnosti. A přijmout větší díl odpovědnosti znamená dát do toho více peněz. My to děláme.

Jana Černochová, ministryně obrany: Svoboda není zadarmo a svoboda něco stojí. A já si myslím, že každý občan této země by si měl uvědomit i to, že základní vlastně podmínkou fungování státu je bezpečí, je obrana a to, že tady máme obrovský vnitřní dluh právě vůči rezortu Ministerstva obrany, protože když se v minulosti někde hledaly finanční prostředky, byl to tento rezort, kde se škrtalo. A já děkuju všem kolegům z této vlády Petra Fialy za to, že oni poprvé vlastně v historii to brali jinak a že byli ochotni škrtat ve svých rozpočtech proto, abychom konečně mohli naplnit to, co mělo být naplněno dávno. Není to jenom kvůli Severoatlantické alianci, jejíž jsme součástí a v březnu loňského roku jsme oslavili 25. výročí.

Je to kvůli nám samotným. Je to kvůli České republice, která i historicky v minulosti měla silný zbrojní průmysl, a je to něco, co my tomu světu můžeme nabídnout a poskytnout. Pokud my budeme světu i nabízet náš zbrojní průmysl, a děláme to, ukázala i tahle ta válka, že máme co nabídnout, tak to je samozřejmě věc, která se pozitivním způsobem promítne i do té ekonomiky.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Dovolte mi říct, postavit proti sobě na straně jedné výdaje na obranu, na bezpečnost, na bezpečí našich občanů a na straně druhé výdaje sociální, na vzdělání, já to považuju za výraz obrovské politické nezodpovědnosti a hazardu. To je skutečně hazard s touto zemí, protože ty výdaje přece nejdou proti sobě. Pokud nebudeme žít v bezpečné zemi, pokud nebudeme žít v zemi, kde bude zajištěna bezpečnost a její obrana, tak tady můžeme malovat sociální výdaje, jak chceme, můžeme tady malovat sebelepší školy a kvalitní vzdělávací systémy, bude to úplně k ničemu. Já opravdu každého politika, který toto postaví proti sobě, považuju za politika nezodpovědného, který v reálu se snaží získat hlasy na hazardování s bezpečím, s bezpečností a s obranou této země.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Já moc děkuji, v tuto chvíli tiskovou konferenci končím, přejeme hezký den, na shledanou.