Tisková konference po jednání vlády, 4. prosince 2024
Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Já poprosím o úvodní slovo předsedu vlády Petra Fialu.
Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já chci na úvod této tiskové konference zmínit aktivitu, kterou se snažíme zachránit pracovní místa a konkurenceschopné automobilky, aktivitu, kterou na různých úrovních prosazujeme v rámci Evropské unie. My jsme s touto iniciativou přišli před několika týdny. Chceme zachovat konkurenceschopnost evropského průmyslu, automobilového průmyslu, což je velice důležité pro Českou republiku a chceme zachovat do budoucna pracovní místa.
Nemusím asi připomínat, že Česká republika je významně závislá na automobilovém průmyslu, tvoří 9 až 10 % našeho HDP včetně navazujících oborů. Zaměstnává zhruba půl milionu lidí a je v našem zájmu, aby evropské automobilky i naše Škodovka měly co nejlepší podmínky pro to, aby dokázaly uspět v stále těžší mezinárodní konkurenci.
Ten vývoj na trhu ale bohužel neodpovídá tomu, co se předpokládalo, když se v minulosti přijímala evropská legislativa, která se právě týká omezování emisí automobilového průmyslu. My se teď snažíme reagovat na vývoj na trhu, reagovat na situaci, do které se dostávají evropské automobilky, a upravit tu legislativu tak, aby je nevystavovala ještě dalším problémům jiným, než představuje zahraniční konkurence.
Jde nám v tomto směru o tři základní kroky. Ten první je, aby se odstoupilo od pokut pro automobilky, které jsou předepsány už pro rok 2025, za to, že nesplní stanovený prodej elektroaut, zjednodušeně řečeno. Samozřejmě ta věc se týká emisí. Dále chceme, aby se přehodnotily emisní cíle do roku 2035 a také bychom chtěli, aby se přehodnotil ten samotný cíl, který zakazuje prodej aut se spalovacím motorem od roku 2035.
My jsme, a o tom jsme veřejnost informovali, odeslali společnou pozici České republiky a Itálie na Evropskou komisi. K této naší iniciativě se přímo připojily některé státy, jako je Rakousko, Polsko, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko. A řada dalších zemí souhlasí třeba s některými z těch návrhů, které prosazujeme. Tuto pozici oba páni ministři, kteří stojí vedle mě, pan ministr Martin Kupka, pan ministr Lukáš Vlček, představili na svých Radách, na těch příslušných Radách ministrů. Já osobně jsem v této věci v kontaktu s předsedkyní Evropské komise Ursulou Von der Leyen.
Naposledy jsem s ní mluvil v průběhu dnešního dne telefonicky a paní předsedkyně je připravena se těmto věcem věnovat a přislíbila spuštění strategického dialogu s evropskými automobilkami, jejichž podpora samozřejmě bude v této věci také klíčová. A jak jsem říkal, pokračujeme v té naší aktivitě na různých úrovních. Zítra pan ministr Martin Kupka, pokud dobře vím, tak má v Bruselu další Radu, kde se opět této otázce bude věnovat.
Václav Smolka, Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuji a já poprosím Martina Kupku.
Martin Kupka, ministr dopravy: My se snažíme navázat na ty úspěšné aktivity, kdy se podařilo změnit na základě české iniciativy a vytvoření skupiny společně smýšlejících států významně, ale opravdu významně, přijatelnější formu normy Euro 7. Teď je to další aktivita v řadě, která míří k zachování konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu. A snažíme se o to, aby ve výsledku limity, které byly připraveny mnoho let zpět, nezpůsobily kontraproduktivně negativní dopad i na životní prostředí i na mobilitu lidí, protože je jasné, že Evropa potřebuje stále dostupná vozidla.
V tomto směru mě zítra čeká jak jednání s kolegy ministry dopravy, ale také s novým komisařem právě pro dopravu a cestovní ruch, kdy jeho jedním z významných témat tak, jak jeho agendu představila i Ursula Von der Leyenová, je akční plán pro automobilový průmysl. A tady musí být jasné, že pro perspektivu automobilového průmyslu v Evropě je nezbytné kromě zachování dostupného nerostného bohatství a využívání toho, které je na území Evropské unie, tak zároveň vytvoření takových podmínek, které nebudou svazovat dopravce zbytečnou a nadměrnou regulací.
V tomto směru je to jak teď odložení či zrušení těch sankcí, které by mohly znamenat až 16 miliard eur. To je opravdu významná položka, která na druhé straně je nezbytná pro to, aby, pokud zůstane u dopravců, tak aby ji mohli využít pro svoji konkurenceschopnost v porovnání s americkým a čínským trhem. Tohle je jedna z důležitých věcí a ty naše aktivity míří k tomu, aby v České republice zůstala zároveň příslušná zaměstnanecká místa, aby evropský automobilový průmysl včetně našich automobilek mohl prosperovat a mohl dohánět technologii, která v tuhle chvíli je zejména v Číně a ve Spojených státech napřed.
Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuji a poprosím ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka.
Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, krásné odpoledne. Já jsem minulý týden na Evropské radě pro konkurenceschopnost toto téma tedy společně s italskými partnery otevřel. Navázal jsem tak na předchozí jednání, která jsme ve vztahu k této iniciativě vedli v minulých týdnech. Byl jsem velmi a rád, že se k nám připojilo velké množství států. Vystoupilo 21 států, kdy valná většina těch příspěvků byla právě na podporu automobilového průmyslu ve smyslu toho, co tady bylo řečeno. Resp. vyjadřovaly ty příspěvky podporu nebo vůli k debatě v tom smyslu, abychom automobilovému průmyslu, který, jak bylo řečeno, je velkým, zásadním evropským průmyslovým odvětvím. Jenom v České republice tvoří 9 % HDP, resp. 24 % exportu a zaměstnává víc jak 500 000 zaměstnanců. Tak abychom, řekněme, pomohli jim v otázce určité časové flexibility.
My říkáme, ano, my se chceme prát za evropský a český automobilový průmysl. Ale zároveň budeme chtít i určité záruky od automobilového průmyslu, že pokud prostředky neskončí v zmíněných pokutách a já osobně taktéž toho nejsem názoru, tak musíme mít určitou jistotu, jakým způsobem tyto prostředky budou hlavně investovány do inovací, do zvýšení konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu.
V kontextu českého průmyslu je o to zásadnější, abychom dále dopředu tlačili tak důležité investice a projekty, jako je např. investice onsemi ve Zlínskému kraji z pohledu čipových technologií, investice do polovodičových technologií, investice do fabrik, do provozů, na výrobu baterií nejenom na území České republiky, ale na území celé Evropy.
Takže já věřím, že v těch iniciativách budeme úspěšnější, ale je opravdu důležité si uvědomit, že maximum prostředků, které máme k dispozici, tak opravdu musí končit v investicích, v inovacích, aby nejenom český, ale celý evropský automobilový průmysl byl vůbec v tom divokém, dravém světě konkurenceschopný.
Martin Kupka, ministr dopravy: Já si tady dovolím doplnit, že odezva toho automobilového průmyslu je ale jednoznačná. Oni si dobře uvědomují, že bez investic právě do technologií, do inovací nebudou schopni vzdorovat té konkurenci ze zahraničí. A vnímají i ten současný boj a zastání české vlády jako důležitou zprávu a podporu pro ně, aby mohli investovat, aby v tomto směru mohli dohánět konkurenci v okolí.
Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuju, pan ministr Vlček ještě.
Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Já myslím, že to bylo řečeno. Opravdu to prostředí je velmi dravé, vidíme, velmi silnou až, řekněme, dumpingovou podporu Číny, nebo resp. velkou podporu Číny pro čínský automobilový průmysl, který se snaží samozřejmě určitou obchodní strategií vytlačit evropský průmysl, resp. vidíme i situaci i velkých investic ve Spojených státech. Proto opravdu tady musí být velký už zmíněný důraz právě na vysoký objem investic a do konkurenceschopnosti. Já jsem také rád, když sám jsem v kontaktu se zástupci automobilového průmyslu, že si to všichni uvědomují. Oni vítají tu naši iniciativu, ale opětovně říkám, bude to opravdu ještě velmi těžký boj. My se za ně prát chceme, protože věřím, že nám jde o jedinou věc, a to je udržet konkurenceschopnost Evropy.
Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuju, poprosím od automobilů k životnímu prostředí, poprosím pana ministra Hladíka.
Petr Hladík, ministr životního prostředí: Dámy a pánové, krásné dobré odpoledne, dnešní vláda schválila dvě věci, které se týkají přírody. Začnu novelou zákona 114 o ochraně přírody a krajiny. Novela, kterou jsme předložili vládě, je vlastně komplexní novela této legislativy. Fakticky zahrnuje tři takové významné oblasti.
První oblastí je ochrana dřevin, především dřevin v intravilánu obcí a měst. Přece jenom to, co se nám děje v otázce počasí, klimatu, tak způsobuje prostě složité situace, především v městském prostředí v letních měsících. Proto jakákoli zeleň, stromy, stromořadí v uličním profilu, tak jsou vítané pro ochlazení toho prostředí, lidí tam žijících jako takových. Proto vlastně směřujeme k tomu, aby v ideálním možném světě zůstala stromořadí nebo v tom uličním profilu byla místa, tak aby stromořadí mohla vzniknout. Je to o poskládání sítí, jednotlivých sítí. Proto jsme se dohodli, já za to děkuji za tu dohodu, i tady s panem ministrem Vlčkem především, na vlastně jedné nové normě a na změně několika novel stávajících takovým způsobem, aby ty normy se mohly tímto směrem upravit.
Druhá záležitost je změna v druhové ochraně. V druhové ochraně dneska celá řada druhů je chráněna pomocí jednotlivce, a to přikládám až extrémnímu příkladu, když jdete do lesa zašlápnete mravence, tak porušujete český zákon. Tzn. od ochrany jednotlivce, jednoho druhu, tak jdeme k ochraně biotopů, nechráníme mravence, chráníme to mraveniště. Samozřejmě u těch extrémně chráněných druhů, jako je orel a další, tak tam zůstáváme u té ochrany jednotlivce, ale u běžně chráněných druhů, tak jdeme na tu ochranu biotopu.
Třetí výraznou součástí je zřízení nového národního parku, Národního parku Křivoklátsko tak, jak jsme si předsevzali ve vládním programovém prohlášení, ale především je to otázka odborné veřejnosti. Biologů, botaniků a lidí, kteří dlouhodobě podporují vznik národního parku. Je to vlastně už třetí pokus historicky o vznik národního praku. Mohu jenom zdůraznit, že 98 % území budoucího národního parku je v majetku České republiky. Jedná se pouze o lesy a louky. Není zde ani jedna obec, ani jedna trvale žijící osoba na území tohoto národního parku jako takového. Byl by to třetí největší národní park, zhruba 105 km čtverečních. Tzn. z těch budoucích pěti by se umisťoval v tom prostředním. A jedná se zhruba o 17 % plochy současného CHKO.
Tím druhým materiálem je ptačí oblast Západní Krušné hory, a to z důvodu ochrany především tetřívka, protože ta populace tetřívka v posledních třiceti letech ubyla zhruba z 80 %. Tetřívek je zvláště chráněný druh. Jeho největší populace je právě v Krušnohoří, a to v celém pohoří, jak na české, tak na saské straně. My jsme opakovaně s našimi saskými kolegy jednali o této problematice. Vzniklo memorandum mezi Ministerstvem zemědělství, životního prostředí, Lesy České republiky na české straně, saskými lesy a Ministerstvem životního prostředí na saské straně právě o zřízení téhle té evropsky významné lokality s cílem ochrany tetřívka obecného. Děkuji.
Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Já také děkuji a otevírám prostor pro dotazy, jako první vidím Českou televizi.
Jakub Pacner, Česká televize: Dva dotazy položím rovnou. Ten první se týká přerušení dodávek ropy ropovodem Družba nebo prostřednictvím ropovodu Družba, vy jste pane ministře Vlčku říkal, že předložíte nějaký návrh nebo opatření. Poprosím jen kdybyste znovu shrnul, co to bylo, jak se k tomu vláda postavila, a také, jestli jsou známé příčiny, důvody toho výpravku dodávek? Protože těch teorií, které už kolují ve veřejném prostoru, je vícero?
A pak další dotaz, ten se týká vnitropolitické situace v Jižní Koreji, kde, jak známo, došlo ke krátkodobému, můžeme říct, vyhlášení stanného práva, ale poměrně překvapivá informace, řekněme, pro tuto zemi. Tak může mít tato situace nějaký dopad na tendr kolem dostavby Dukovan? Vzhledem k tomu, že KHNP je korejská firma? Děkuji.
Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Já začnu tím prvním dotazem, který se týká přerušení dodávek do rafinerky Orlen Unipetrol v Litvínově. Ano, je to skutečně tak, ropovodem Družba přestala proudit ropa. My aktuálně nemůžeme zatím spekulovat o těch konkrétních důvodech, jestli jsou, řekněme, finančního nebo jiného rázu. Každopádně dnes vláda schválila preventivní opaření, a to je v případě, že by ten výpadek dodávek byl nad rámec zásob, které má rafinerka k dispozici, tak, aby byly využity zásoby hmotných rezerv, a to ve výši 330 tisíc tun. Jedná se o preventivní opatření, abychom na případnou situaci byli připraveni.
Důležité je, že ten rozsah našich zásob je opravdu velmi robustní. Vzpomeňme třeba na rok 2019, kdy jsme si mohli dovolit nějakým způsobem i odstávku ve výši 2 měsíců z pohledu právě znečištění ropy v tomto ropovodu. Každopádně dovolte ještě krátký komentář. Tato situace nám ukazuje, jak moc důležité bylo rozjetí investic z minulých let, které budou v příštím roce dokončeny, a tím myslím především pak zkapacitnění ropovodu TAL-PLUS.
A druhá věc, otázka situace v Jižní Koreji a toho vyhlášeného stanného práva. Tady jsme v kontaktu samozřejmě s českou diplomacií, abychom tu situaci sledovali. V současné době nemáme jedinou informaci, která by vedla k tomu, že by ty kroky v tendru na dodavatele Dukovan měly být nějakým způsobem ohroženy. Ten tendr je samozřejmě primárně na té byznysové rovině mezi tedy ČEZem a KHNP, ale samozřejmě i politická situace, otázka určité stability, v tom hraje určitou roli. Ale situaci bedlivě sledujeme.
Jakub Pacner, Česká televize: Jenom se doptám. Prosím, těch, pane premiére, promiňte.
Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já jsem chtěl doplnit to, co říkal pan ministr Vlček o nějaký ještě širší kontext. My říkáme, že jsme se zbavili závislosti na ruském plynu a že se příští rok zbavíme závislosti na ruské ropě. A ti, co to zpochybňují různým způsobem, tak buď nechápou, o co jde, nebo to nechtějí chápat, nebo záměrně klamou veřejnost. Tady vidíte, co se děje, když jsme jenom částečně závislí na ruské ropě. A příští rok, a pan ministr to zmínil, díky tomu, že jsme rozšířili, rozšiřujeme kapacitu transatlantického ropovodu, tedy ropovodu TAL-PLUS, tak nebudeme závislí a ruské ropě.
A v plynu jsme už nezávislí. Tzn., když se někdo rozhodne, že z východu plyn neproudí, tak si obchodníci koupí plyn jinde, protože mají volnost, mají možnosti, které před dvěma, třemi lety absolutně neměli. A v ropě to musíme udělat, a ty kroky, které jsme udělali, včetně diplomatického úsilí, včetně investic, se jednoznačně vyplácejí. Jinak by vláda nemusela dělat ta opatření, nebo ty kroky, které jsme dnes udělali. Příčiny budou známy časem. V tuto chvíli ty příčiny známé nejsou. Spekulací je samozřejmě hodně.
Jakub Pacner, Česká televize: Jenom, pane ministře, doplňující, vy jste hovořil o schválení 330 tisíc tun ropy. Tak, jenom pro představu možná, to představuje zásobu na kolik dní?
Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Je to zásoba, která by vydržela Litvínovu až do 15. 1., tzn. je to více jak na měsíc. Navíc samozřejmě si to podmiňujeme tu, řekněme, tu zápůjčku některými věcmi, jako je např., že by produkty, které by z této ropy byly vyrobeny, jsou pouze a výhradně pro český trh.
Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuju, Rozhlas, potom pan Bartoníček.
Jakub Vik, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat k tomu incidentu v Baltském moři, kde tedy měla ruská loď vystřelit signální střelu na německý vrtulník. Probírali jste to nějak na vládě tento incident, případně máte nějaké další informace k tomu od našich spojenců?
Petr Fiala, předseda vlády ČR: Neprobírali jsme to na vládě, nemám k tomu v tuto chvíli další informace a nerad komentuji něco, o čem nemám informace kvalitní.
Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: A teď poprosím pana Bartoníčka.
Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Děkuju, zeptám se na ty auta. Češi milují auta, automobilový průmysl, možná to bude jedna z věcí, která bude rozhodovat o volbách. Pane premiére, jak velká je šance, že uspějeme jako Češi a další země s tím, co se snažíte prosadit? A možná druhá věc, ve stručnosti. Kdo jsou ti, kteří jsou jakoby, řekněme, mají jiný názor? Protože říkáte, bude to ještě boj, abychom to prosadili. A třetí věc, omlouvám se, to spolu všechno souvisí. Do jaké míry vy jste třeba v kontaktu s výrobci aut v České republice, do jaké míry tu situaci sledujete? Protože myslím si zase, že to bude téma voleb, ve stylu jsme ohroženi atd., sám víte, jak to vypadá na sociálních sítích. Děkuju moc.
Petr Fiala, předseda vlády ČR: Ono to má několik rozměrů. Samozřejmě jeden ten rozměr je ten samotný zákaz a to, že lidé třeba mají strach o to, aby se dostali k vozu za přijatelné ceny, aby elektromobilita ta auta neprodražila. Ale tady jsme u problému, který je aktuálnější a vážnější. A to je, jestli automobilky v Evropě budou konkurenceschopné a jestli v rámci toho tvrdého konkurenčního boje jsme si náhodou nenastavili taková pravidla pro ně, kdy jim ještě tu konkurenceschopnost snižujeme. My se domníváme, že jsme si taková pravidla nastavili v minulosti.
Jestliže od roku 2025 budou muset platit pokuty za to, že nedodrží určitou proporci elektromobilů a automobilů s jiným typem motorů, tak ty pokuty budou snižovat jejich konkurenceschopnost, protože např. nebudou moci ty peníze investovat do inovací a dalšího vývoje. To je to, o co nám v tuhle chvíli jde. Jasně, že jsou státy, které třeba nemají tak silný automobilový průmysl. Dívají se na to jinak. To je prostě v Evropě jasné. Ne všechny automobilky, to je také potřeba říct, mají úplně na všechny ty body stejný názor. A o tom je právě třeba vést tu debatu. Ano, jsme v dialogu s výrobci automobilů, i se Škodovkou.
Já musím říct, že jsem v dialogu s výrobci automobilů už dlouhá léta a že i jejich postoje se mění. A že jejich očekávání byla jiná. To je také potřeba otevřeně říct. Prostě zákazníci v Evropě se z různých důvodů chovají jinak, než jaké byly ty předpoklady, a navíc také možná ne všichni počítali s tím, že Čína, další země, budou tak úspěšné ve výrobě elektromobilů, že budou představovat vážnou konkurenci pro evropské automobilky. Tohle všechno je potřeba zohlednit.
A to je přesně to, co my říkáme. My si nemůžeme dát jenom jako krásné klimatické cíle, které všichni odsouhlasí, a nedívat se nalevo napravo, co to dělá s průmyslem, co to dělá se společností, co to dělá s občany. Prostě, pokud občané nebudou mít pocit, v evropských zemích, že to, co děláme, dává smysl, že jim to přináší nějaké zlepšení kvality života, tak nebudeme mít jejich podporu. Pokud prostě budeme vystavovat naše firmy takovým regulacím a takovým pravidlům, že nebudou stačit mezinárodní konkurenci, tak jenom snížíme ekonomickou sílu Evropy, a když nebudeme mít ekonomickou sílu, tak nebude nikdo poslouchat naše zájmy třeba v oblasti ochrany klimatu.
Já jsem vždycky říkal, že Green Deal je potřeba zrevidovat. A zrevidovat ho tak, aby byl racionální, odpovídal tomu, co Evropa také potřebuje, a to je, aby byla prosperující, konkurenceschopná. No a tohle jsou ty konkrétní kroky, které v tomto směru děláme.
Martin Kupka, ministr dopravy: Jestli to můžu doplnit, tak jsme v kontaktu velmi úzkém nejenom s českým AutoSAP, tedy sdružením českých výrobců, tak s evropskou ACEA, kde se snažíme právě načíst i ty konkrétní postoje dalších výrobců. Tou jedinou odpovědí, jak zajistit pro evropský automobilový průmysl dobrou perspektivu, je aktivita. Dnešní další kontakt pana premiéra s Ursulou Von der Leyenovou, naše kontakty nejenom s protějšky a s eurokomisaři, ale také jednání s europoslanci, která máme za sebou.
Další aktivita, kterou přeneseme na české území, je nezbytná legislativa pro další stupeň autonomního řízení. To je perspektiva automobilového průmyslu a chtěli bychom co nejrychleji, na jaře příštího roku přinést do České republiky legislativu, která v tomto směru otevírá i evropským a českým výrobcům další možnosti i pro uplatnění těch nejnovějších technologií na českém trhu. To je další konkrétní pozitivní krok pro to, aby automobilový průmysl mohl dál prosperovat.
Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Jenom doplnění, jinak řeknu, že jsem byl v San Francisku, viděl jsem tam taxi bez řidičů, naprosto mě to fascinovalo, říkal jsem si, těšil se, až to bude v České republice. Ale teďka vážnější dotaz. Pane premiére, nemáte úvahu, že vám opozice možná tohle téma vzala? Protože, jak sám víte, opozice, Andrej Babiš a další, jedou velmi ostře proti Green Dealu a mám pocit ze sociálních sítí, že vláda je spíš spojována s Green Dealem a jakoby do určité míry nepřítel automobilového průmyslu? To je jeden dotaz a s tím souvisí druhý dotaz. Jestli přece jenom ta slova, která říkáte, a vím, že jste je říkal už dřív, nepřichází příliš pozdě? Protože při pohledu na automobilky se zdá, že ta situace už je hodně vážná? Děkuju moc, a to je všechno.
Petr Fiala, předseda vlády ČR: Tak, někdo neustále žvaní, balamutí veřejnost, lže a pak jede do Bruselu a odsouhlasí Green Deal. A pak nám vykládá, že neví, o co šlo, že on to nikdy neodsouhlasil a podobné lži a nesmyly. To je Andrej Babiš. Petr Fiala se svou vládou je ten, který napravuje to, co tito lidé, kteří ničemu nerozumí a zajímají je jen vlastní zájmy a zájmy vlastních firem, pokazili.
Takže jestli někdo přinese občanům úpravu Green Dealu, tak jsme to my. Protože tu úpravu Green Dealu nedosáhnete tak, že o tom neustále mluvíte tady v Poslanecké sněmovně, kde bráníte schvalování zákonů, které by přinesly zlepšení života českým občanům. Toho nedosáhnete tak, že se převlékáte na sociálních sítích za hranolku nebo za co. Toho dosáhnete tvrdou prací a vyjednáváním v Bruselu a s vašimi evropskými partnery, kteří vás ale musí brát vážně. Naši vládu berou vážně, a proto taky jsme prosadili úpravu Eura 7, proto jsme prostě prosadili řadu už dalších korekcí a proto také je reálná šance, i když to není jednoduché, že prosadíme úpravu těchto pravidel a že pomůžeme tomu, aby evropský automobilový průmysl byl konkurenceschopný.
Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Já to s dovolením ještě doplním. Ono opravdu jedna věc je žvanit a druhá věc je pro to opravdu něco reálně dělat a já si osobně myslím, že ty kroky, které vám dokážeme dokázat konkrétními činy, ať na Evropských radách, resp. vůči krokům pana premiéra, vůči předsedkyni Evropské komise, tak jsou opravdu ty reálné kroky, které povedou ke změnám, o kterých hovoříme.
Ale uvědomme si, že nároky zde kladené nejsou jenom na automobilový průmysl jako takový. Pokud chceme dosáhnout cílů a jít cestou čistší veřejné, nebo obecné mobility, uvědomme si zároveň, že Česká republika má velmi silné postavení ve světě např. ve výrobě třeba veřejné dopravy, kolejových vozidel, jsme jeden z největších světových výrobců. A na tom se nic nezmění, a to je jedno ze strategických odvětví, které bychom měli určitě budovat dále.
Ale to, co je důležité, abychom si uvědomili, je to, čím prochází v dnešní době automobilový průmysl, tak je logické, že se to nějakým způsobem v dalších letech bude přenášet i do ostatních odvětví průmyslu. Přeci jenom elektrická vozidla jsou v mnoha ohledech na díly mnohem jednodušší. Tzn. zároveň my musíme tyto kroky činit z toho důvodu, abychom dokázali udržet konkurenceschopný průmysl jako celek. Z toho důvodu jsme schválili i novou hospodářskou strategii.
Z toho důvodu jsme řekli, pojďme se soustředit na, řekněme, potenciálně zajímavá odvětví, která můžou naší ekonomice přinést prosperitu. Proto jednáme s mnoha investory, kteří v České republice mají zájem investovat. Ale tohle všechno je potřeba tvrdě odmakat, nežvanit tady, ale opravdu pro to něco reálně udělat. A pokud se podíváme na konkrétní projekty, konkrétní kroky, tak my opravdu nežvaníme, ale děláme konkrétní kroky.
Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuju, Prima.
Šimon Pilek, CNN Prima News: Slíbil jsem, že budu krátký. Jsme ve Sněmovně, ta by dnes měla dostat v prvním čtení ke změnám v zákoníku práce. Ty změny původně měly platit od 1. ledna příštího roku, to se nestihne. Tak mě zajímá, odkdy by měly být tedy platné, pokud vše půjde tak, jak má? Díky.
Petr Fiala, předseda vlády ČR: Tak my, bohužel, nejsme schopni vůbec odhadnout, kdy se dostaneme třeba na zákoník práce v Poslanecké sněmovně, a já si myslím, že to musím komentovat dnes. Podívejte se, co se tady děje, ať se na to podívá veřejnost, která už tomu nerozumí, ale ať se podívá dobře na to, co se tady dneska odehrálo. Od rána tady sedíme a prosadili jsme, nebo schválili jsme jeden zákon, možná dva. Ale já vím o jednom. Dopoledne, většinu dopoledne jsme strávili debatou o program. Mimochodem v tomto volebním období, nemám to číslo ověřeno, ale zhruba čtvrtinu času trávíme debatou o programu. To je nenormální, absolutně nenormální, v minulosti našeho parlamentarismu i v zahraničí. Je to vlastně permanentní obstrukce, kterou dělá zpravidla hnutí ANO.
Teď znovu je tady debata o školském zákoně, která už běží nějakou dobu, uvidíme, kdy skončí a zda se dostaneme na zákoník práce. Dnes jsme schválili jeden zákon, který je velmi důležitý, a mě mrzí, že na něj tady nedošlo, že se na něj nikdo neptá. To nevyčítám vám, že není větším tématem veřejné debaty, protože jsme provedli docela zásadní reformu sociálně-zdravotního pomezí, která přinese lidem mnohem lepší kvalitu služeb, větší propojení sociálních a zdravotních služeb, které třeba senioři intenzivně potřebují. Přichází tam, je tam třeba řada změn, které se týkají i možnosti připojištění se na tyto věci. Prostě je to opravdu významná změna, kterou se tedy dnes podařilo alespoň jeden zákon prosadit.
Co se týká zákoníku práce. To je zásadní změna, na kterou čekají podnikatelé. My jsme tady mluvili o automobilovém průmyslu. Prostě mluvili jsme o investicích, mluvili jsme o strategických investicích, pokud chceme, abychom naši zemi zlepšili, posunuli mezi nejúspěšnější země. Pokud chceme naplnit cíl, který jsem formuloval, tzn. abychom měli německé mzdy, musíme mít flexibilnější zákoník práce. Je to výhodné jak pro podnikatele, pro zaměstnavatele, tak je to výhodné i pro zaměstnance z mnoha důvodů. Takže je v našem zájmu, je naší prioritou, abychom to co nejrychleji prosadili. Jak rychle jsme to schopni protáhnout Poslaneckou sněmovnou, to fakt v tuto chvíli nevím. Z mého hlediska by to mělo platit co nejdřív.
Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuju, další dotazy nevidím, tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost, přejme pěkný zbytek dne, na shledanou.
Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Ona ta elektroauta si Češi koupí, ale zatím na ně nemají...
Martin Kupka, ministr dopravy: A taky se musejí zlevnit, a je to jako další debata, ale ty kroky, které vedou k tomu přesně, můžou pro Evropu znamenat a mají znamenat prostě dosažitelnější elektrická vozidla, další alternativy, které se teď už tvoří na asijském trhu, včetně moderních superhybridů. Tohle všechno se může otevřít, ale ten primární krok je vytvářet lepší podmínky. Mimochodem ten zákon, který tam už svítí v řadě, zákon o silniční dopravě, otevírá právě příležitost pro ty další modernizační kroky. Poptávková doprava, dohled nad přetíženými kamiony, které poškozují české silnice. Tohle je taky prostor, kam chceme vložit i to autonomní řízení, které potřebuje český průmysl pro to, aby mohl prodávat tu technologii, o kterou je zájem.
