Tiskové konference

30. 10. 2019 17:53

Tisková konference po jednání vlády, 30. října 2019

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. S výsledky jednání vás jako první seznámí pan premiér Babiš.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, naše dnešní zasedání vlády zápasilo s počtem přítomných ministrů, protože šest našich ministrů čeká v řadě na vystoupení v Senátu. Takže nakonec nám pomohla paní ministryně Schillerová i s panem Kremlíkem. My jsme projednávali body bez toho, abychom hlasovali, a potom jsme to tedy naštěstí odhlasovali.

Z těch nejdůležitějších bodů… Určitě vystoupí pan ministr Plaga ohledně zrušení povinných maturit z matematiky. Já bych jen řekl, že my už samozřejmě potřebujeme schválit ty jednotlivé tarify a navyšování platů, a proto si myslím, že i na základě posledního jednání s odbory, s panem Dobšíkem, jsme dospěli k názoru, a myslím, že i oni s nimi souhlasili, že je potřeba mít nějakou pohyblivou složku, takže jsme se vrátili k té koncepci procentuálního navýšení platů ve výši osmi procent a dvě procenta by byla pohyblivá složka.

Já si myslím, že je potřeba motivovat i starší učitele, protože učitelů je stále málo a my samozřejmě máme zájem, aby učili co nejdéle. A kromě toho to navýšení v platech 11 miliard a kromě toho je tam navíc 5,5 miliardy k těm různým speciálním projektům a to vás určitě pan ministr bude o tom informovat.

Z dalších bodů na vládě jsme projednávali návrh poslanců ohledně odškodnění pro sterilizované. Je to vlastně návrh, který se projednával už v minulosti. Jedná se o poskytnutí jednorázového finančního odškodnění protiprávně sterilizovaným osobám. Jedná se o osoby v letech 1966 až 2012, které byly podrobeny sterilizaci v rozporu s tehdy platnou právní úpravou, a poslanci navrhují jednorázově jim vyplatit 300 000 korun.

Samozřejmě, jsou k tomu ze strany vlády různé připomínky právního charakteru, ale vláda k tomu zaujala neutrální stanovisko, a myslím si, že bude důležité, aby se k tomu sněmovna nějak postavila. Samozřejmě, je to problém, za který jsme kritizováni i z mezinárodního hlediska, tak by bylo dobré, aby sněmovna tento návrh, který jde napříč politickým spektrem, vyřešila. Domluvili jsme se, že pokud to nastane, tak tu agendu bude zpracovávat Ministerstvo zdravotnictví, ne Úřad vlády. A v tomto směru jsou tam samozřejmě požadavky na nějaké personální posílení a myslím, že to nebude problém.

Potom jsme projednávali návrh poslanců ohledně splavnění Berounky. To je novela zákona o vnitrozemské plavbě. K tomu jsme zaujali neutrální stanovisko, i když Ministerstvo dopravy na to má jiný názor. Ale my si myslíme, že není vůbec reálné, aby v tomto období tam došlo k nějakým investicím.

Řešili jsme návrh ministra zemědělství ohledně víz pro Ukrajince, pro lidi pracující v lesnictví, zemědělství a potravinářství. To je projekt, který skončil 1. září 2019. Tohle vláda podpořila.

Ohledně nařízení vlády ohledně památek spojených s bojem za svobodu vás bude informovat pan ministr Zaorálek.

Takže za mě všechno.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ano. K návrhu zákona o vzdělávání ministr školství, pan Plaga.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem velmi rád, že vláda dnes schválila školský zákon, respektive jeho novelu, která se zaměřuje na maturitu z matematiky, ale nejen na maturitu z matematiky. Především jde o to, že od roku 2020/2021 by ta státní maturita zahrnovala pouze didaktické testy. To znamená, že písemná a ústní část v případě jazyka českého i cizího by se vrátila zpátky na školy a stát by si ponechal pouze kontrolu nad didaktickými testy.

Zároveň bychom byli rádi, a ta novela to zhmotňuje, aby zůstala zachována možnost volby mezi cizím jazykem a matematikou. Rozhodně to neznamená, že by matematika nebyla důležitá. To znamená, že výuka matematiky zůstává zachována, rozšiřující, tzv. matematika plus, tedy ta těžší maturita státní, je rovněž testována a bude zavedena do ostrého provozu. Ale jde o to, aby zůstala zachována volba studentů mezi cizí jazyk a matematiku.

Zároveň jsme u této novely načetli usnesení, aby sněmovna se mohla zabývat tímto zákonem v tzv. zrychleném řízení, to znamená podle § 90, protože je důležité, aby sněmovna, ať už rozhodne jakkoliv, tak aby co nejrychleji zaujala jasné stanovisko a ta nejistota, která u studentů a rodičů je, jestli tedy povinná maturita z matematiky od jara 2021 bude, nebo nebude, byla odstraněna.

Jsem rád, že tento návrh našel oporu na vládě, a předpokládám, že bude podpora i v Poslanecké sněmovně, a byl bych rád, kdyby všechny politické strany a hnutí neblokovaly projednání v tomto zrychleném režimu právě proto, že se tu jedná o studenty a také o jejich rodiče.

Co se týče té druhé věci, kterou zmínil pan premiér: My jsme v pátek absolvovali více než dvouhodinové jednání s odbory a zástupci zaměstnavatelů a na konci jsme se, mám za to, že shodli na tom, že se vracíme k tomu konceptu, také na žádost zaměstnavatelů, plošného procentního přidání. Bavili jsme se o sedmi až osmi procentech. To znamená, že by tarify vzrostly v roce 2020 o sedm až osm procent. Po dnešní debatě ten návrh nařízení, který bude předkládat MPSV, by měl být nárůst tarifů o osm procent v roce 2020.

Zároveň považuji za nutné zopakovat, že nadtarifní složky platu, které k tomuto je potřeba ještě přičíst, tak díky změně financování regionálního školství a vyšší adresnosti v rozpisu rozpočtu a také posílení nepedagogické práce, která je nesmírně důležitá pro chod školy, a častokrát ty nadtarifní učitelské prostředky končily na dofinancování nepedagogické práce, tak toto vše se rovná změnou financování, ke které přistupujeme od ledna roku 2020.

To znamená: Pokud tady byly v minulosti situace, kdy nadtarifní složky platu nedoputovaly na školy, tak je naším zájmem a je tak koncipována i ta novela a změna rozpisu rozpočtu, aby skutečně nadtarifní složky platu doputovaly na ty školy, aby samotní ředitelé, ale i učitelé, už na přelomu ledna a února věděli, jaký objem nadtarifních platů na konkrétní školy dojde.

To znamená: Toto je faktor jistoty. Chápu nejistotu ředitelů i učitelů, kteří v minulosti častokrát narazili na to, že nadtarifní složky k nim nedoputovaly, ale znovu opakuji: Změna financování regionálního školství je nastavena tak, aby nadtarifní složky platu bylo možné si zkontrolovat, jaký je jejich objem na konkrétní školu už na přelomu ledna a února roku 2020, a ne, jak tomu tak často bývalo ve stávajícím systému, až někdy v průběhu roku, kdy se učitelé dozvídaly, že nadtarify ještě nedorazily.

Tolik asi k úvodu a k těm dvěma bodům, respektive povinné maturitě z matematiky a k tomu již měsíc trvajícímu vyjednávání o podílu tarifů a nadtarifů.

K tomu, co ještě pan premiér zmínil: Skutečně debata o masivním přidávání do školství není jen o těch platech. Já zároveň musím říci, že jakékoli informace, které vysílají signál do terénu mezi učitele, že vláda nepokryla v roce 2020 nějaké nákladů, které v systému jsou, musím říct, že nad rámec toho desetiprocentního navýšení objemu prostředků na mzdy rozpočet obsahuje jak nové výkony ve školství, to znamená na nové třídy a jsou tam i prostředky na možnost dělení výuky v rámci změny financování regionálního školství. Jsou tam také prostředky na rozšíření provozu mateřských škol a toto všechno jde nad rámec těch prostředků, které mají směřovat do platů a do platové oblasti.

Zároveň je nutné, a proto je to osmiprocentní navýšení, aby byla určitá jistota v tarifním ocenění učitelů, ale pokud je manévrovací prostor ředitelů pro nadtarifní složky platu, a nejsou to pouze odměny, ale i příplatky, poloviční oproti ostatním sférám veřejné správy, tak je potřeba, abychom ani na tuto složku nezapomínali, zvlášť v případě změny financování retinálního školství, která přinese větší předvídatelnost a transparentnost.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji panu ministru Plagovi a slovo má ministr kultury pan Zaorálek.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Děkuji. Také vám přeji pěkný večer. Já jsem také rád, že vláda dnes projednala a schválila návrh, který jsem jí předložil za Ministerstvo kultury. Je to návrh na vyhlášení sedmi nových národních kulturních památek. Došlo k tomu u příležitosti blížícího se třicátého výročí listopadových událostí.

Rád bych vám připomněl, že máme v této zemi tisíce kulturních památek, ale národních kulturních památek máme jen něco přes tři sta. Začínají Pražským hradem a Karlovým mostem, to znamená, že jsou to poměrně vzácné objekty, a dnes k nim přibývá sedm dalších. A těch sedm, které jsme dnes schválili, vlastně nejsou objekty, které by byly těmi nejvíce cennými architektonicky či umělecky, ale důvod jejich schválení je především symbolický.

Jednou z těch památek je třeba kostel svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze, kde vlastně skončili svůj život ti, kteří zde byli vysazeni a zabili Heydricha. Další památkou je Hlávkova studentská kolej, ve které byli v listopadu 1939 zatýkáni a deportováni na popravy a do koncentračních táborů čeští studenti.

Další je například v Pardubičkách, v pardubickém zámku tzv. Larischova vila, ve které bylo také v období války, v roce 1942 popraveno 194 českých občan a v jednom dni zhruba třicet občanů obce Ležáky. Je to symbol boje a odboje proti nacismu.

Dalším objektem, který se stal národní kulturní památkou, jsou hroby tří význačných českých mužů – Tomáše Garrigua Marasyka, Jana Palacha a Jana Zajíce. A je tu ještě jedna, ta poslední sedmá, a to je budova Československého rozhlasu v Praze. To je místo bojů jednal v roce 1945, v květnu 1945, ale také v srpnu 1968.

Všechna ta místa jsou vlastně symboly odporu, symboly zápasu a připomenutím toho, že svoboda v této zemi nebyla nikdy zadarmo. A já jsem rád, že jsme to schválili právě v této podobě – jako místa, která by nám měla připomínat tuto historii především 20. století, a je to něco, k čemu bychom se měli vracet.

Proto si myslím, že tyto objekty právě do toho našeho seznamu národních kulturních památek patří a jsem rád, že vláda s tím souhlasila a že jsme to přijali.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X