Tisková konference po jednání vlády, 30. dubna 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci k důchodové reformě, kterou dnes schválila vláda. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Na začátek to nejdůležitější sdělení: Vláda schválila důchodovou reformu, důchodovou reformu, která zajistí dnešním třicátníkům a čtyřicátníkům za jejich práci také důstojné důchody. Kdybychom tuto důchodovou reformu neuskutečnili, kdybychom ji neměli odvahu přijmout, tak celý ten systém by do budoucna nebyl udržitelný a dřív nebo později by zkolaboval. Říkají nám to jasně čísla, říkají nám to už řadu let prakticky všichni odborníci, kteří se touto věcí zabývají.

Schodek důchodového rozpočtu neustále roste a v roce 2050 by dosáhl 350 miliard korun, pokud bychom nic neudělali, to je pět procent HDP. To možná ani nevyžaduje žádný komentář. S důchodovou reformou, kterou vláda schválila, dosáhneme toho, že schodek důchodového rozpočtu bude 70 miliard korun v roce 2050, což odpovídá jednomu procentu HDP. Stejně důležitá jsou čísla, která nám ukazují, kolik je pracujících lidí na jednoho důchodce. V roce 2000 to bylo pět lidí, v roce 2020 3,5, v roce 2050 to budou dva lidé. I tady je jasné, že je potřeba něco udělat.

Současně můžeme garantovat, že i s reformou, kterou předkládáme, dál porostou důchody a lidé mají šanci na slušné penze. Průměrný důchod, jenom připomenu, v roce 2018 byl 12 tisíc korun, v roce 2021 před nástupem naší vlády byl 15 tisíc korun. Naše vláda dosáhla toho… Za naší vlády bylo dosaženo toho, abych byl přesný, že důchod průměrný v letošním roce přesahuje 20 tisíc korun, a odhad je, že v roce 2035 s reformou by průměrný důchod mohl být přes 30 tisíc korun.

Tato čísla jasně dokazují to, důchodová reforma je potřeba. Měla být provedena už dřív, ale předcházející vlády neměly odvahu. My tu odvahu máme a díky této reformě budou mít dnešní mladé generace třicátníci, čtyřicátníci důstojný důchod.

Ta důchodová reforma, tak jak ji předkládáme, jak jsme ji schválili ve vládě, jak ji předkládáme Parlamentu, je prorodinná díky společnému vyměřovacímu základu a fiktivnímu základu. Ta reforma také napravuje stávající problémy, ale současně je sociálně citlivá. Myslí na předčasné důchody, myslí na lidi, kteří začali pracovat ve svých 18 letech a odpracují 45 let, a je také v mnoha směrech flexibilní, protože reaguje na vývoj věku dožití. A tím už se dostávám vlastně k těm základním principům důchodové reformy, které zde nebudu popisovat do detailů, na to bude ještě dost prostoru, ale chci zmínit alespoň ta základní fakta.

První princip reformy je, že chceme dosáhnout udržitelných a spravedlivých důchodů. To znamená, že garantujeme období penze 21,5 roku, tak jak je to nyní, a budeme to přizpůsobovat demografickým trendům. Je to spravedlivé, je to předvídavé a každý ve svých 50 letech bude znát věk, kdy půjde do důchodu. Ten druhý princip je podpora rodin. Tady je několik parametrů, o kterých určitě podrobněji bude mluvit pan vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Třetí princip je pomoc zranitelným skupinám. Ta základní věc je zdvojnásobení minimálního důchodu a některá další opatření. Čtvrtý princip – dřívější odchod do důchodu pro náročné profese. Pracujeme tady s doporučením zdravotnických expertů a stanovujeme několik kategorií, které jasně vymezí, kdo bude mít nárok na výhody, které jsou dány náročností jeho práce. Pátý princip je zvýšení příjmů pracujícím seniorům. To si myslíme, že je také velmi důležité a velmi motivující proti té současné skutečnosti. Chceme toho dosáhnout snížením pojistného o 6,5 procenta pro důchodce s výdělečnou činností.

Tolik několik základních principů té reformy a dovolte mi k tomu říct ještě jednu poznámku, kterou pokládám také za důležitou. Já jsem několikrát už v minulosti mluvil o tom, že jsou politická rozhodnutí, u kterých by bylo dobré dosáhnout shody napříč politickým spektrem. Že by bylo dobré, aby právě taková klíčová změna, jako je důchodová reforma, se těšila i podpoře opozice a byla tam nějaká garance toho, že se všechny klíčové politické síly v naší zemi k takovéto změně přihlásí. Udělali jsme všechno, co bylo možné, abychom takovéto dohody dosáhli. Na takovou dohodu ale potřebujete, aby i opozice, aby i opoziční hnutí ANO v tomto případě bylo připraveno k nějaké dohodě přistoupit a chovalo se alespoň trochu odpovědně. Ale toho jsme se bohužel nedočkali.

Jak postupovalo hnutí ANO: V roce 2016 bez náhrady zrušili druhý pilíř důchodové reformy, po kterém teď znovu volají. V roce 2019 založili důchodovou komisi, ale nedospěli k žádnému výsledku a k žádnému rozhodnutí. V roce 2023 bojkotovali jednání s Marianem Jurečkou, alespoň některá z nich, která pan vicepremiér z pověření vlády s opozicí organizoval. A v dubnu letošního roku dokonce odmítli pozvání prezidenta republiky. Nikdy nic nepředstavili, nikdy nic nenavrhli, nemají žádný plán, ale nechtějí převzít politickou zodpovědnost za budoucnost této země. To je realita, se kterou všichni musíme počítat.

Nicméně naše vláda předkládá důchodovou reformu, která je dobrá, vyvážená, odpovědná a která je schopná zajistit naší zemi udržitelný důchodový systém, a tedy dát jistotu mladým lidem, že v budoucnu budou mít i oni šanci na důstojný důchod.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne, já mám radost, že dnes vláda schválila důchodovou reformu, protože více než čtvrt století se o potřebě důchodové reformy v této zemi hovoří. Více než 20 let tady bylo několik týmů, které se zabývaly přípravou důchodové reformy, ale vlastně nikdy, pokud jde o průběžný pilíř, žádná vláda nedošla do stavu, aby měla komplexní návrh reformy důchodové v rámci průběžného pilíře, aby ho společně všemi hlasy schválila a poslala do Parlamentu. To jsme odpracovali my za působení této společné vlády.

Musím říct, že ta reforma průběžného pilíře se vypořádává jednak s tou otázkou, jakým způsobem zabezpečit ty důstojné férové důchody pro budoucí generace, aby ten systém byl zastabilizován, aby nevytvářel obrovské deficity v příštích deseti, patnácti, dvaceti letech, se kterými bychom se museli vypořádávat jedině snad tím, že buď to by musely důchody výrazně poklesnout, nebo by muselo dojít k výraznému zvýšení daní a odvodů, v zásadě nic moc mezi tím se racionálně nedá realizovat.

Ta opatření, jak už pan premiér naznačil, jsou opatření, která podporují a oceňují rodiče za to, že se věnují výchově dětí, věnují se výchově budoucí generace plátců. Že se starají lidé o své blízké osoby, které potřebují jednoznačně pomoci. A tyto dvě skupiny poprvé historicky opravdu systémově dokážeme ocenit, nikoliv je trestat za to, že takto se chovají zodpovědně vůči společnosti.

Pak jsou tady garance, které také dlouhé roky byly zmiňovány, a to je nastavení výše minimálního garantovaného důchodu ve výši 20 procent vůči průměrné mzdě, pokud tito lidé splní nutnou dobu pojištění. Pak samozřejmě také v okamžiku, kdy posunujeme hranic věku odchodu do důchodu a navazujeme ji na dobu dožití každého populačního ročníku, což je krok, který dělá naprostá většina vyspělých zemí a jde tímto principem, tak jsme si vědomi toho, že jsou lidé, kteří pracují opravdu v náročných pozicích pracovních, kde tam je neoddiskutovatelný fakt, že jejich zdraví je poškozováno například vysokou fyzickou zátěží a podobně. Proto tady na ně pamatujeme a dáváme tady princip těch předčasných odchodů u těch opravdu náročných pozicí, aby tito lidé mohli případně odcházet až o pět let dříve do důchodu.

Pak jsou zde další sociální opatření, která pamatují také například na vdovy a vdovce, zároveň také opatření, která právě mají za cíl podpořit tu pracovní aktivitu u lidí, kteří už dosáhli důchodového věku, mají starobní důchod, ale aby nám okamžitě skokově neodcházeli z pracovní aktivity, z pracovního trhu, ale byli motivováni ještě podle svých možností, schopností na tom pracovním trhu zůstávat.

Co chci podtrhnout, co chci jasně znovu tady garantovat: Těm současným starobním důchodcům vždycky budeme garantovat, že porostou starobní důchody a důchody obecně o inflaci a o jednu třetinu růstu reálných mezd. To je princip, který jasně zachovává tu sociální jistotu v jakékoliv mimořádné životní situaci společenské, ekonomické v budoucnu. Všem, kterým bylo přiznáno výchovné a bude ještě výchovné přiznáno, tak jim bude garantováno, že jim bude zůstávat výchovné jako součást jejich důchodů.

Pokud se podíváme na ty ročníky mladší, tak tady jasně nastavujeme princip předvídatelnosti, kdy budou tito lidé odcházet do důchodu a rozdíl mezi jednotlivými ročníky narození se nemůže změnit o více než dva měsíce. Připomínám, dnes současná platná právní úprava to umožňuje až o šest měsíců posunout z ročníku narození na ten další ročník narození. A opravdu tato reforma garantuje v tom průběžném systému těm čtyřicátníků, třicátníkům, mladším generacím, že budeme schopni v tom důchodovém průběžném systému naplnit ta očekávání, aby i pro ně tady byly důstojné, férové důchody.

Pokud jde o ten princip jednání, už to tady bylo zmíněno. Já jsem v loňském roce absolvoval deset jednání se zástupci opozice. Opoziční strany dostaly ten celý návrh k připomínkám na začátku prosince. Hnutí ANO neposlalo ani čárku, hnutí SPD poslalo některé připomínky a náměty, které se týkají především oblasti podpory rodin, rodičovství, demografie a podobně.

Ale za mě znovu platí: Já jsem připraven, pokud dojde k nějaké změně pozice přístupu například ze strany hnutí ANO, tak do druhého čtení si klidně s nimi k jednacímu stolu sednout. Pokud představí nějaký svůj konkrétní návrh, za což já bych byl rád, tak se klidě o něm bavit, abychom hledali ještě možnost dosažení nějaké shody alespoň v některých dílčích klíčových věcech.

Tolik za mě, děkuji vám za pozornost.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Nyní poprosím prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Ještě jednou dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Já si myslím a navazuji na pana premiéra, že reforma důchodového systému je typickou ukázkou toho, co dělí odpovědného politika od populisty. Populista si řekne, že nějaký problém nastane až po roce 2030, 35, tak proč si s ním v téhle chvíli pálit prsty, když to laciné politické body, popularitu a potlesk nepřinese. Odpovědný politik ví, že o budoucnost dvacátníků, třicátníků, čtyřicátníků se hraje v téhle chvíli, že teď se musí něco udělat, aby oni měli perspektivu spokojeného stáří. A pokud si ten odpovědný politik na ty dvě misky vah dá hodnotu laciných politických zisků nebo malých ztrát vs. budoucnost dalších generací, tak prostě ví, co vyhraje.

Současná opozice neměla dost odpovědnosti ani odvahy takovou reformu připravit a co víc, současná opozice neměla ani dostatek odvahy přiznat, že tu odvahu nemá. Tedy jsme byli svědky nejrůznějších směšných tanečků, výmluv, panoptikálního dění, které se tady dělo, od špatné akustiky až po cokoliv jiného, a prostě a jednoznačně se ukázalo, že odvaha téhle vládě rozhodně nechybí, zato opozici nechybí série výmluv.

Často se říká, že naše vláda, kde určitě se neshodneme na všem, drží dohromady možná jenom proto, že se proti někomu vymezujeme, že jsme vládou proti někomu a že to je tím tmelem, proč tady ještě jsme. Ono to tak vůbec není. Tuhle vládu naopak drží dohromady odpovědnost a chuť všech těch stran, i přestože se neshodneme na všem, přijít s těmi zásadními a systémovými změnami, které téhle zemi mají potenciál pomoci do budoucnosti. A myslím si, že důchodová reforma, a děkuji panu vice premiérovi Jurečkovi a jeho týmu, za velkou práci, je určitě důkazem toho, že tahle vláda to myslí vážně a nejenom si něco píše do programového prohlášení, aby potom hledala spoustu výmluv a eufemismem říkala – to je moc hezká fráze, tu jsem teď od jednoho politika hnutí ANO slyšel, že teď už jsou poučeni. No my už jsme poučeni ty věci dávali do našeho vládního programového prohlášení a také je chceme plnit.

Chtěl bych jenom říci, že jde opravdu o vyvážené změny, které zajistí důstojný důchod budoucím penzistům, aniž by poškozovaly ty současné. Je to sociálně citlivý přístup a na to jsme určitě po celou dobu dbali. Přestože současná opozice s vlastním návrhem reformy ne a ne přijít, tak já jsem si vlastně jistý, že někde ve skrytu duše jsou vděční, že se konečně někdo tohoto těžkého úkolu ujal, a samozřejmě bych byl rád, kdybychom se v těch dalších kolech vyjednávání skutečně dohodli a odpovědnou politiku jako takovou nenahradili někdy do budoucna zase tím bezbřehým populismem, povídáním a výmluvami. Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Také děkuju a nyní poprosím o slovo předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovu.

Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny: Hezké odpoledne dámy a pánové. Důchodová reforma není jenom o budoucích penzích. Důchodová reforma je důležitou zprávou pro společnost jako celek i pro současné generace pracujících, protože řeší problém, který by nastal, pokud bychom s ní nepřišli, protože pojďme si to říci zcela v celém kontextu a ten je velmi ale velmi důležitý.

Pokud tady by nebyla provedena reforma, tak by v budoucnu jakákoliv politická reprezentace řešila důležitou otázku, jak zachovat důstojný život penzistům, a mohla by k tomu přistoupit jenom několika málo způsoby. Buďto by razantně zvýšila daně, aby na to peníze měla, nebo by razantně snížila ty samotné penze. Ano, dopadlo by to na ty penzisty, ale to si myslím, že by si jen tak někdo na triko nevzal, a tudíž pokud by chtěla zachovat důstojný život penzistů a důstojné penze jako takové, musela by brát někde jinde. Na co by nebylo? Například na kvalitní zdravotní péči? Nebo na vzdělávání? To znamená, dotkla by se i takováto neřešení, by se dotkla úplně každého.

Když to přeložím do úplně jednoznačného příkladu, vezměme si imaginárního Jana Nováka nebo Janu Novákovou, který prochází tím životem a pracuje, odvádí a má pocit: Stát se o mě v důchodu postará. Jenže v důchodu potřebuje nejenom tu samotnou penzi a to zajištění těchto základních potřeb, které si z něj zaplatí, ale potřebuje právě také sociální služby, potřebuje zdravotní péči možná mnohem naléhavěji než ve svém produktivním věku nebo mládí a tohle všechno je v našem státě taktéž zaručováno ve vysoké kvalitě a my to chceme zachovat i pro budoucí důchodce a pro budoucí generace.

To znamená, my tady teď pro tyto imaginární Jany Nováky a Jany Novákové řešíme všechno souběžně, nikoliv jenom důstojné penze. My tady řešíme důstojný život celé společnosti, dostupnost těchto kvalitních služeb, na které jsme v naší zemi zvyklí, a nejsou samozřejmé v takovéto kvalitě a často bezplatně.

A myslím, že je tady tento kontext důležité připomenout právě těm, kteří už tu odpovědnost mohli prokázat, osm let byli třeba součástí vládní koalice, ale neukázali své řešení, neudělali vůbec nic a strčili pouze hlavu do písku. A strkají ji do toho písku i teď ve chvíli, kdy mají možnost o této reformě, kterou dnes tady představujeme, ještě i já děkuji panu vice premiérovi Jurečkovi a jeho týmu za jeho přípravu, za kterou stojíme jako vládní koalice, mají příležitost s námi hovořit, ale nechtějí a nemají odvahu ani říci, že žádné své řešení vlastně neumí připravit.

Já myslím, že každý občan v této zemi ví, že o penze nemůžeme se starat až ve chvíli, kdy do penze přijdou ty nejsilnější ročníky, že už je právě teď nutné přijít s řešeními. My s nimi právě teď přicházíme a budeme se snažit o to, aby tato reforma měla podporu i z opozičních řad, byť se to zatím nezdá, právě z toho důvodu, že nechceme už žádné kroky, které jsou za chvíli zrušeny, nebo které se bez náhrady mění. Myslím, že to bylo tak vysoce nezodpovědné, že něco jako takovýto hazard už si nikdy nemůžeme v této společnosti dovolit, zvláště v tak citlivé oblasti jako jsou penze. Děkuji za pozornost.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím místopředsedu vlády a ministra pro místí rozvoj Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Cílem této důchodové reformy, tedy i cílem pirátským je, aby společnost fungovala dlouhodobě, udržitelně a pro všechny, aby měli, jak to tady již zaznělo, důstojný život nejen současní senioři, ale i lidé, kteří teď jsou v aktivním věku a naše děti a naši vnuci. To je ta dlouhodobá perspektiva toho systému.

V případě, že bychom zachovali ten současný systém, tak lidé, i když budou celý životní cyklus pracovat, tak vlastně ta garance toho, že na stáří budou mít důstojný důchod, nebyla zachována. Proto všechny změny, které jsme realizovali a které jsme jako vláda představili, vedou právě k udržitelnosti.

Je důležité říci a mělo by to zaznívat znovu, protože i mí kolegové zde zmínili rétoriku opozičního hnutí ANO, že ta současná reforma se netýká současných penzistů, byť tito jsou tím nejvíce strašeni. Důchody se budou dle daného vzorce do budoucna valorizovat a samozřejmě je zde i jasná ochrana proti případnému inflačnímu šoku. Toto zůstává a reforma, kterou předkládáme, se skutečně dívá na aktivní, lidi v aktivním věku dnes pracující a generace budoucí.

Je asi třeba si otevřeně říci, že ten důchodový systém, tak jak se vyvíjí i ta demografie, a také to zde zaznělo od Mariana Jurečky, je občas nutné dofinancovávat z jiných zdrojů. Proto je i důležité a já to spojím i s konsolidačním balíčkem, který jsme jako vláda prosadili, který vede k ozdravení rozpočtu, a samozřejmě i cíl této vlády dlouhodobě usilovat o nastartování ekonomiky pomocí chytrých trendů a inovací.

Podle mě je důležité také lidi motivovat, aby si na stáří, pokud je to pro ně alespoň trochu možné, spořili. Proto je i velkou otázkou budoucnost toho, jakým způsobem budeme chápat důchodové připojištění, aby se to připojištění nebo to spoření občanům vyplatilo, měli z něj třeba vyšší výnos.

Já, kdybych se podíval na tu reformu jako celek, možná bych vypíchl několik věcí, byť zde již zazněly. Velmi vítám především stanovení fiktivních vyměřovacích základů u pečujících, což má vlastně nahrazovat to výchovné systémovějším fiktivním vyměřovacím základem. Zároveň si myslím, že je dobré, že rovněž se do toho započítají i ty čtyři roky doktorandského studia. Já to vnímám jako velmi pozitivní krok. Zároveň třeba důležitým krokem je i sleva na odvodech pro pracující důchodce. Jsem rád, že toto ta reforma reflektuje. Stejně tak jako pozitivním krokem je zpřehlednění úpravy vdovských a vdoveckých důchodů.

Ta reforma je v zájmu skutečně všech občanů, nejen tedy těch současných seniorů, ale i budoucích, protože ten systém je nefinancovatelný. A proč je to důležité i z pohledu současných seniorů, byť pro ně se nic nemění? Důchody jsou největším výdajem státního rozpočtu, jde na ně téměř čtvrtina peněz. Já tady nebudu šermovat těmi čísly. Je to někde přes 594 miliard. A samozřejmě tak jak ten systém byl doposavad nastaven, tedy výběr na sociálním je v mínusu, je o něco nižší a ten nepoměr, tak jak tady bylo zmíněno, kolik se dříve počítalo lidí v aktivním věku na lidi, kteří jsou v tom seniorním věku, se významně mění. V osmdesátých letech připadalo šest či sedm mladých lidí na jednoho seniora, teď jsou to tři až dva. To je to, co my jako vláda musíme řešit a i věřit, že v tom, jak se nám daří nastavovat další podmínky třeba v rodinné politice, se vlastně bude i tento gard do budoucna měnit.

Já bych na závěr možná řekl čtyři body, které se tou reformou prolínají a které si myslím, jsou důležitými principy. Je to ta mezigenerační solidarita. Dívat se na seniory, kteří důchod pobírají, jaký je průměrný měsíční důchod, ale zároveň se dívat na to, jakým způsobem jsou nastavovány mzdy a jak vlastně funguje ekonomika jako celek. Je to ta svoboda volby. Lidé mohou z nějakých důvodů jít do předčasného důchodu, nicméně toto by nemělo být v danou chvíli výhodné. Výhodné by mělo být to, když se člověk i po dosažení důchodového věku nebo nároku na pobírání důchodu rozhodne pracovat.

Určitě je tam ta otázka toho, jakým způsobem a v jakém pilíři potom lidé mohou v případě buďto státní podpory, nebo i nějakých řekněme soukromých fondech spořit a jak je s jejich penězi nakládáno. A pak si myslím, a to i díky Marianovi Jurečkovi, nejen v oblasti digitálních žádostí o důchody, ale i vlastně zprůhlednění toho systému, je to informovanost. Aby občan, který pracuje, dosáhne nějakého věku, ale i průběžně viděl, na jaký přibližný důchod se dívá, ať už se to týká OSVČ, nebo, a to tady zaznělo myslím od Markéty nebo od Vítka Rakušana, když mně je padesát, tak budu vědět, jak ten můj důchod bude vypadat právě podle tohoto systému, který zde nastavujeme.

Tolik za mě vše a děkuji všem ve vládě za spolupráci s tímto nelehkým úkolem. Myslím, že jsme se s ním popasovali důstojně, a mrzí mne, neb jsem měl možnost, ale to asi každý z nás, být v různých debatách se zástupci opozice, vlastně ta rétorika, která je vyloženě destruktivní, a musím říct, že v některých případech i lživá. Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím ekonomku a členku NERV Helenu Dvorskou.

Helena Dvorská, ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády: Hezké poledne všem. Já moc děkuji, že tady mohu mluvit za experty a odporníky, kteří nejenom v rámci NERV, tedy Národní ekonomické rady vlády, ale i pracovní skupiny k důchodům při Ministerstvu práce a sociálních věcí na těchto změnách pracovali. My dnes nejenom slavíme a připomínáme si dvacet let od vstupu České republiky do EU, ale my, a to trochu bohužel, slavíme dvacet let od vzniku první důchodové komise. A je to také dvacet let, co tady probíhá diskuze většinou expertů nad tím, že je potřeba udělat změny tak, aby současný důchodový systém byl stabilizován, byl předvídatelný a byl také spravedlivý.

Jsem moc ráda, že tato vláda vyslyšela – neříkám, že zcela poslouchala, ale minimálně vyslyšela některé návrhy, které jí experti dávali, a našla odvahu se k těmto návrhům vyjádřit a mnohé z nich také přijmout. Myslím si, že je to od této vlády zodpovědné, že se k tomuto dlouhodobému úkolu postavila čelem a že se pokusila najít řešení, která pomohou tento systém stabilizovat.

Cílem všech změn, které jsou nyní tady představovány, je vytvoření udržitelnějšího, spravedlivějšího, předvídatelnějšího, ale také flexibilnějšího systému průběžného důchodového systému. To znamená, jde nejenom o to, že se můžeme bavit, že vzhledem k prodlužování délky doby odchodu do důchodu může se také stát, že doba odchodu do důchodu může být na druhou stranu také i zkracována. To znamená v závislosti na vývoji stárnutí populace, na vývoji populace a jejího průměrného věku tento systém bude připraven zcela plynně reagovat.

Zároveň jsem velmi ráda, že tu také slyšíme opatření, která mají zajistit zapojení starší generace do pracovního procesu, tedy do ekonomické aktivity. Myslím si, že je správné, že se tady snažíme, aby lidé v tom předdůchodovém věku odcházeli z pracovního procesu, z práce postupně. Ne tzv. ze sto na nulu, ale aby si našli svůj režim, který jim bude vyhovovat, a že to odcházení z trhu práce bude pozvolné. Tyto změny také říkají ne důchodům jako chudinské dávce.

Takže jsem velmi ráda, že tady zazněla některá fakta. Dovolte mi jako expertovi z NERV a této pracovní skupiny ještě některá fakta vyzdvihnout a možná i zopakovat. Populace v České republice, nejenom v České republice, ale i v Evropě, postupně stárne. To znamená, průměrný věk dožití, ideálně by bylo i ve zdraví, se prodlužuje nejenom v České republice, ale i v Evropě.

S tím samozřejmě souvisí také růst výdajů, které jdou právě do kapitol, které se stárnutím populace souvisí. Není to ale jenom důchodový systém, který je zatěžován postupně rostoucí a prodlužující se délkou našeho života, ale je to i zdravotní systém a jsou to i sociální služby a pečovatelský systém. Zároveň nároky na vzdělávání mladé populace také znamenají, že mladší ročníky, tzv. talenty, nám vstupují na trh práce později.

To znamená, ta masa lidí, kteří v současné době a do budoucna budou vydělávat na starší populaci, obzvlášť na ty silné populační ročníky, se bude postupně smršťovat a bude nastupovat na trh práce později. Odchodem silných populačních ročníků, což jsem mimochodem i já, protože i já patřím do té generace „Husákových dětí“, znamená, že nejenom že poroste počet seniorů, ale také vlastně bude zároveň klesat počet ekonomicky aktivních osob. Ty výpadky na trhu práce budou docela znatelné, protože silné populační ročníky, které v každém ročníku čítají zhruba 190 000 osob, budou nahrazeny ročníky, které čítají necelých 90 000 osob. Takže opravdu každý rok na tom trhu práce budou chybět vyšší desítky tisíc pracovních sil.

Zásluhou naštěstí, a za to musíme určitě si poděkovat, zásluhou kvalitní, ale stále dražší zdravotní služby a růstu životní úrovně se nám prodlužuje délka života, a kéž by to také byla samozřejmě i délka života ve zdraví. To znamená, že nejenom, že více lidí zásluhou silných populačních ročníků bude postupně od roku 2050 vstupovat do svých penzí, tak zároveň porostou také finanční nároky a délka pobírání těchto penzí.

Vyšší počet seniorů, jak už jsem zmiňovala, prodlužování délky života, kterou zažíváme nejenom v České republice, ale i v Evropě, rostoucí nároky na péči o starší populaci, o seniory a naopak pokles právě té ekonomicky aktivní populace budou znamenat, že nezadržitelně, jak důchodový systém, o kterém tady byla řeč, tak ale i zdravotní systém a právě nároky na sociální péči porostou a budou se při zachování současného status quo propadat tyto systémy do vysokých schodků, tedy deficitů ve vztahu k HDP.

Ke zvyšování věku odchodu do důchodu mimochodem přistupuje většina zemí Evropské unie. Česká republika není jedinou zemí, která by si volila tuto cestu. Ve své podstatě v případě prodlužování věku odchodu do důchodu to jsou více než dvě třetiny zemí, které postupně se připravují na dopad délky a delší délky dožití, ale také prodlužují právě ten věk odchodu do důchodu. Takže nejsme osamoceni v těchto procesech. Mimochodem Dánsko, o kterém se často hovoří, je velmi ambiciózní a chystá se prodloužit věk odchodu do důchodu nad hranici 68 let od roku 2050.

Za mě experimentovat s populačním vývojem a spoléhat se na populační zázrak, který jsme zažili jako my, „Husákovy děti“, a jsme jeho produktem, během několika let je velmi riskantní, a navíc velmi nezodpovědné a je to nezodpovědné, za mě, i velmi rozpočtově. Žádná země Evropské unie se na obrat v populačním vývoji v žádném případě nespoléhá.

Řešením není ani tak rychlý růst ekonomiky. Já ekonom bych si určitě přála, aby naše ekonomická úroveň dál rostla, aby se dál zvyšovala. Nicméně rostoucí životní úroveň, rostoucí ekonomická úroveň znamená, že penzisté budou mít zcela legitimní právo očekávat, že o tu rostoucí ekonomickou úroveň, o tu rostoucí životní úroveň, se populace s nimi rozdělí stejným dílem, stejným koláčem. Jenom připomínám, že v současné době z tohoto bohatství těží penzisté zhruba 15 procent. Takže při každém růstu bohatství mají penzisté právo očekávat, že společnost se s nimi o toto rostoucí, budoucí rostoucí bohatství právem rozdělí.

Dovolte mi možná na závěr jenom připomenout a shrnout, co by se stalo, kdyby se nic nedělalo. To znamená, co by se stalo, kdybychom zůstali ve status quo. Kromě deficitu důchodového účtu, který byl tady zmíněn a pohybuje se mezi 4,5 – 5 procenty od roku 2050, deficit zdravotního systému, který by se v té době pohyboval okolo tří procent HDP, rostoucí náklady a také kapacita na pečovatelské a sociální služby by znamenala, že by se musely hledat prostředky někde jinde. To znamená, na úkor vzdělání, na úkor inovací, na úkor investic a na úkor obrany nebo jiných výdajů. Nebo budeme zvyšovat daně a zvyšovat zátěž budoucích generací. Anebo bude to kombinace obojího. Anebo necháme prudce narůst dluh státu a vlastně přeneseme skrz rostoucí úrokové náklady tento náš dluh na budoucí generace.

Myslím si, že systémem a cílem této reformy je udělat opravdu systém spravedlivější, systém, který bude podporovat k osobní zodpovědnosti, systém který ale nenechá nikoho padnout a neudělá z důchodové dávky chudinskou dávku. Takže držme si palce a já jako ekonom, který má ambici tuto zemi posunout dál, doufám, že touto reformou, touto změnou ambice této ani příští vlády nekončí. Děkuju.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní otevírám prostor pro dotazy a prosím první dotazy k tématu, tak Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já budu mít těch témat několik, samozřejmě ale začnu tou důchodovou reformou. Zeptal bych se pana premiéra a prvního vicepremiéra. Zajímalo by mě, vy tam sice avizujte, v té důchodové reformě, ten odchod do důchodu s tím věkem dožití, nicméně vy, potažmo vaše strany, nepřemýšleli jste nad tím, že byste tam dali třeba nějakou maximální hranici, já nevím, 66, 67, 70 let, a proč? Potom by mě zajímalo, pan první vicepremiér tam měl také ty vrtulníky na hašení, tak by mě zajímalo, kolik se jich teda pořídí, v jakém časovém horizontu a jaké státy by případně měly obsloužit? A na závěr poprosím pana premiéra a paní předsedkyni, co čekají od nového ministra pro vědu a výzkum, pokud to tedy bude pan Tuleja? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Asi začnu. My jsme samozřejmě zvažovali různé varianty, jakým způsobem nastavit ten odchod věku do důchodu, a neřekl bych, že to zvažování bylo jenom stranicko-politické. Spíš jsme prostě zvažovali ta doporučení expertů a zkušenosti z jiných zemí. Nakonec se ukázalo, že tady ten údaj 21,5 roku, tedy stejná doba, jako je nyní, a podle toho upravovat ten věk odchodu do důchodu, je v podstatě nejspravedlivější a nejflexibilnější a nejsprávnější cesta. Proto jsme se k ní přiklonili.

Na celé té reformě, a já nerad jsem, když si členové vlády děkují hned na začátku na tiskové konferenci, ale na té reformě je odveden obrovský kus práce včetně toho, co není vidět, a to je prostě zvažování těch různých názorů, zkušeností, dobrých praxí, horších praxí ze zahraničí, desítky možná stovky hodin diskuzí s odborníky. A to všechno pan ministr Jurečka a jeho tým absolvovali a ve výsledku je, nebo a tím výsledkem jsou tyto parametry. A za těmito parametry může stát celá vláda a všech pět politických stran, které ji tvoří, protože jsme všichni přesvědčeni, že jsme našli dobrý, vyvážený rozumný kompromis. Tady to slovo kompromis používám v pozitivním slova smyslu.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Moje odpověď bude v podstatě jako přes kopírák to, co řekl pan premiér. Prostě na tomto je shoda. My jsme zvažovali řadu nejrůznějších variant samozřejmě i na té expertní úrovni v rámci jednotlivých stran a hnutí. Ta diskuze běžela, přicházeli jsme na jednání s něčím, byly tady argumenty, ale nám tenhle model přijde moderní, přijde nám inspirativní ze zemí, kde prostě funguje, přijde nám pružný, přijde nám možný skutečně reagovat na aktuální vývoj, který tady bude, případně i do budoucna prostě reagovat na ten i třeba pozitivní demografický vývoj. To jsou možnosti, které jistá otevřenost a flexibilita toho systému jednoznačně umožňují. Máme na tom shodu a tohle určitě zpochybňováno nebude.

Jestli povedeme někdy před druhým čtením nějaké dílčí diskuze, to je možné, ale určitě se nebudou upravovat ty základná danosti, které tady pan vicepremiér Jurečka s panem premiérem prezentovali. To je dohodnuté.

Ale za nás, my tam necítíme opravdu tentokrát, a to bych byl rád, kdyby tak bylo i prezentováno, tady necítíme nikdo z těch vládních stran, alespoň my určitě ne, nějakou prohru, výhru a podobně. Tohle je dlouhá práce, která někam dospěla, a my jsme rádi, že ještě včas, ne úplně na konci volebního období, představujeme takový zásadní reformní krok.

Nevím, jestli teď odpovídat na ty vrtulníky, jestli to spíš teď nemělo být věnováno chvilku ještě důchodům jako takovým, samozřejmě se potom ještě k tomu dostanu, ale jak jsem pochopil i dramaturgický záměr pana premiéra, tak nejdřív asi ty důchody jako takové.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Ještě pan Jurečka.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Ne, já nemám co dodat, já dám prostor dalším dotazům.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz, Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý den, tak já tedy nejdřív položím otázky ještě k důchodům. A vy jste tady zdůraznili, že ty změny, které jste dnes schválili, se nemají dotknout současných důchodců. Mohli byste ještě jednou zopakovat, kdo jsou vlastně ti lidé, kterých se poprvé některá z těch změn dotkne, a to jak ta změna vlastně výpočtu důchodu, tak potom ta případná změna, která, předpokládám, bude muset ještě být potvrzena o tom dalším navyšováním věku do důchodu? A pak bych měla ještě dotaz na paní Horskou. Vy jste řekla, že vláda některé věci nevyslyšela. Tak jestli byste mohla říct, které vlastně nejsou ty z těch navrhovaných a jestli to v tom systému třeba může vést k tomu, že za nějakou dobu budou potřeba ještě nějaké další změny? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Tak já budu velmi stručný. Opravdu ti, kteří jsou dnes starobními důchodci, tak těch se ty změny v této důchodové reformě jakkoli nedotýkají. Tady jim, znovu opakuji, garantujeme zvyšování důchodu vždy řádně o inflaci a jednu třetinu růstu reálných mezd.

Ta první změna přichází pro ročníky narozené po roce 1965 včetně. Tam už budeme navazovat postupně na ten mechanismus, kdy se bude nastavovat hranice věku odchodu do důchodu na základě doby dožití té populace. Dnes z těch jasných dat Českého statistického úřadu to vidíme na ročníky narozené v období 1965-1972. Cokoli nad ročník 1972 někdo říká, tak jsou to opravdu jenom odhady, nejsou to reálná a skutečná data. Na ty potom budeme navazovat vždycky každý rok následně, a budeme to tedy stanovovat pro ten ročník narození v padesáti letech věku.

To bude ta změna, která se jich bude dotýkat. A samozřejmě potom, po roce 2026, od roku 2026 postupně případně výměry těch nových důchodů, dojde k té úpravě tempa růstu. Ty nové důchody stále porostou tak, jak v důchodové reformě navrhujeme, když to vezmeme v tom desetiletém cyklu, tak by ty důchody vyrostly o 12 000 v průměru, ty nové takto vyrostou, ta jejich výše o 10 000 korun v průměru.

Helena Horská, ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády: Tak jestli mohu reagovat. Děkuju mockrát za dotaz. Návrhy jak NERV, členů, kteří se účastnili té pracovní skupiny, tak jednotlivé pracovní skupiny spíše diskutovaly parametrické úpravy. To znamená, diskutovali jsme vlastně detaily jednotlivých opatření. Vesměs panovala shoda na tom, že je potřeba navázat věk odchodu do důchodu právě na populační vývoj, to znamená na vývoj demografický. Vesměs panovala shoda, že je potřeba také zapojit do důchodového systému mladou generaci svou zodpovědností. To znamená, výsledkem té diskuze například byl dlouhodobý investiční produkt.

Ale ta diskuze probíhala na úrovni, jak podpořit tzv. třetí pilíř důchodového systému, aby lépe sloužil svému účelu. A těch parametrických diskuzí bylo hodně, protože jsme zasedali, jestli se nemýlím, téměř dva roky. Takže opravdu se na tom velmi intenzivně diskutovalo. Diskutovali jsme také možnosti, jak lépe, předvídatelně diskutovat parametr valorizací důchodů, protože zažili jsme si tady cenový šok, zažili jsme si také různé ekonomické cykly, a cílem bylo přemýšlet, jak nastavit ten systém tak, aby byl schopen v uvozovkách přežít jakýkoliv výkyv. Takže byly to spíše parametrické diskuze než zásadní na základě principů. Na principech jsme se shodli.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Ale já třeba dovolím si zmínit jednu konkrétní věc, u které ta doporučení expertů, odborníků, ať už z NERV, nebo i ostatních ekonomů byla úplně jiná, než jsme nakonec rozhodli se uplatnit. To bylo například v případě těch dřívějších odchodů u náročných pozic.

Tady bylo upozorňováno ze strany právě expertů NERV, že třeba k tomuto kroku oni by nedoporučovali přistoupit. A protože vnímáme ten sociální rozměr a to, že je potřeba reagovat opravdu na lidi, kteří celý život třeba pracují potom v tak náročné fyzické profesi nebo s jiným rizikem, které poškozuje to zdraví, tak jsme se rozhodli po nějaké naší věcné politické debatě tento princip do důchodové reformy zařadit.

Petr Fiala, předseda vlády: A možná ještě na vysvětlenou k tomu důležitému, na co jste se ptala na začátku, co vám odpovídal pan vicepremiér Jurečka, koho se to bude týkat. Tam samozřejmě se nabízí otázka, proč se to teda netýká až třeba lidí, kterým je teď padesát, a týká se to těch, kteří půjdou do penze za nějakých šest let, toho ročníku 1965.

Ale ten důvod je jednoduchý: Tam nemůže nastat skok, prostě musí to nabíhat postupně. Není možné, abychom prostě připustili to, že ten, kdo má jednapadesát a padesát, tak tam ten rozdíl bude prostě výrazný, musí ta reforma nabíhat postupně. Takže myslím, že to je takhle velmi citlivě stanoveno i s tím principem, že do budoucna bude každý v padesáti letech vědět, asi nejpozději v padesáti, bude vědět přesně, kdy se ho bude vyplácení starobního důchodu týkat. 

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní máme prostor i pro další dotazy. Pro individuální dotazy k důchodové reformě zde po tiskové konferenci zůstane ještě pan vicepremiér Jurečka. Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Tak já tedy ještě jednou se zeptám pana vicepremiéra konkrétně na ty vrtulníky. Kolik by jich mělo být, v jakém časovém horizontu a jaké státy by měly tedy případně, kromě České republiky, obsloužit? A poprosím pana premiéra, paní předsedkyni a možná i prvního pana vicepremiéra, tedy co čekáte od toho nového ministra pro vědu a výzkum? Díky.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak děkuju za dotaz. My jsme zažili v České republice před dvěma lety největší lesní požár, který tady byl, a všichni cítíme, že ta situace v celé Evropě bude problematičtější.

Tehdy nastala situace, kde my jsme s paní ministryní obrany obtelefonovávali naše kontakty, aby se do České republiky dostala technika ze sousedních států, z Itálie, ze Švédska, neměli jsme, ze Slovenska, Polska, neměli jsme dostatek vlastní techniky, abychom to zvládli.

Během našeho předsednictví jsme se pustili do ambiciózního projektu, kdy jsme nabídli Českou republiku jako místo, kam bychom umístili leteckou techniku, která by byla schopna obsluhovat dle potřeby celou střední Evropu. To znamená určitě tu V4, plus se můžeme dostat i dál na východ, v případě potřeby vypomáhat i na místech, která jsou třeba vzdálenější. Ale celá Evropa by podle tohohle plánu byla rozdělena na několik základen lesního hašení a jedno z nich by mohlo být v České republice.

Abychom mohli dostát těm ambicím, které i na nás Evropská unie by v tomto projektu dávala, potřebujeme minimálně šest vrtulníků. O ty jsem také požádal, ale v horizontu do roku 2030 podle rozpočtových možností, vládu. Celkové plnění, maximální, jak stanovila vláda svým usnesením, je sedm miliard korun, ale polovinu z toho budeme čerpat z evropských peněz.

Už v současné době finanční prostředky na jeden vrtulník máme ze strany Evropy a našim úkolem je během příštího roku do rozpočtu dát finanční prostředky na to, abychom se dostali alespoň na ty dva. Vždycky budeme dorovnávat, řekněme, ten evropský příspěvek. To dnešní usnesení nedává žádný přesný limit do kdy, jakým způsobem. Určitě je to přes horizont tohoto vládního období, ale chtěli bychom se alespoň do konce našeho volebního období na ty dva vrtulníky, jeden evropský a jeden skutečně tedy z českých prostředků, dostat.

Myslím si, že to je investice do bezpečnosti občanů České republiky. Nejde jenom o hašení. Ty vrtulníky jsou využitelné při hledání osob, monitoringu třeba i dopravní komplikované situace, samozřejmě, nedej bože, při kontrolách na hranicích, pokud by je někdy bylo potřeba zavést a podobně. Bylo by to využití pro celý systém IZS.

Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny: Jestli mohu, tak já zareaguji stručně, protože já využiji té otázky i jako příležitosti k omluvě, že mířím na druhou tiskovou konferenci do Poslanecké sněmovny, kde vlastně takovéto otázky budou zodpovězeny. Takže nechci předvídat, nechci tam přijít s tím, že už nemám co říct, a já se tedy loučím. Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Já teď nejsem v úplně jednoduché situaci, protože já samozřejmě vím jméno kandidáta TOP 09 od paní předsedkyně a ono už to bylo mezitím veřejně řečeno, tak snad mohu si dovolit říct, že toho, kdo je navrhován, tedy emeritního rektora Pavla Tuleju znám z jeho akademického působení a předpokládám, že to bude posila naší vlády. Ale dovolte mi říct něco obecnějšího a zbytek nechám paní předsedkyni a TOP 09 na jejich tiskovou konferenci.

Já chci obecně říct, že pokládám tuto funkci za důležitou, přestože je někdy, někým, kdo tomu nerozumí, z opozice zpochybňována. My máme jako Česká republika, pokud chceme být do budoucna úspěšní, tak jedinečnou a jedinou šanci, a to být také úspěšní ve výzkumu, v inovacích, ve vzdělávání. A český systém podpory výzkumu a vědy je hodně komplikovaný, decentralizovaný. To má svoje výhody, ale má to i svoje rizika. Já pokládám za velice správné, když je člen vlády, který se speciálně této významné oblasti a důležité oblasti pro naši budoucnost věnuje.

Jsou tam před novým ministrem důležité úkoly, jako je dotažení metodiky, příprava zákona 130, tedy zákona o podpoře výzkumu, pokračování v tom trendu efektivnějšího transferu znalostí, který v České republice také potřebujeme. To jsou všechno věci, na kterých je potřeba rychle pracovat dál. Takže úkolů pro nového ministra bude hodně. Já se s ním v nejbližší době setkám, předpokládám, že uvedení do funkce by mělo proběhnout v pondělí.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Za mě jenom velmi rychle. Já jako představitel koaliční strany respektuji rozhodnutí TOP 09, koalice Spolu na nominaci. A já bych spíše téhle příležitosti chtěl využít, abych poděkoval Heleně Langšádlové za její práci, protože si myslím, že i přes různé výhrady a útoky na její osobu si prostě získala respekt v akademické obci, získala si respekt mezi odborníky a udělala veliký kus práce v té oblasti, kterou všichni potřebujeme, to je propojování praxe s tou akademickou sférou. Zvládla síťovat opravdu zajímavé aktéry v naší společnosti a myslím si, že nový pan ministr rozhodně, ale rozhodně bude mít na co navazovat.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz CNN Prima News.

Jakub Kokoška, CNN Prima News: Dobrý den, mám dotaz na pana ministra vnitra Rakušana a na pana předsedu vlády. Co se týče: Policejní prezident Martin Vondrášek včera řekl, že existuje možné riziko další vlny migrace z Ukrajiny, zejména tedy mužů, a to kvůli tomu, že se zkracuje věk branné povinnosti, takže se očekává další vlna. Tak o komentář prosím. A pak, prezident Petr Pavel pro vás pro všechny nastolil téma na dnešní konferenci, a to znovu zavedení eura. Tak se chci zeptat, je to na místě? A jak se stavíte celkově k této měně aktuálně? Díky.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak já budu reagovat na prohlášení pana policejního prezidenta k Ukrajině. My pracujeme na Ministerstvu vnitra na nejrůznějších scénářích. My nechceme nikoho děsit, vycházíme z informací z bezpečnostní komunity a toho, čeho bychom se měli především obávat, a to jako celá Evropská unie, je, že by Ukrajina nedosáhla úspěchu, že bychom Ukrajině nepomohli se dostatečně účinně bránit, pro což děláme i po iniciativě pana premiéra maximum. Prostě naše pomoc Ukrajině musí být maximální.

Tam je reálné riziko další uprchlické vlny, tam je reálné riziko. Ve chvíli, kdy Rusko by zabralo další oblasti, ve chvíli, kdy by Ukrajina nevítězila, nedokázala se bránit a vzdorovat, tak tam – a na takových scénářích, které si nikdo nepřejeme, samozřejmě pracujeme – bychom se dostali do obrovských problémů. Musíme si uvědomit, že by bylo potřeba aktivovat znovu celý systém krajských asistenčních center, přijímacích mechanismů, a musíme si uvědomit, že by to bylo o poznání dražší, protože ty kapacity volné už by nebyly k dispozici a podobně.

Tohle všechno je potřeba si uvědomit a hledáme to řešení na evropské úrovni, kdy například Česká republika, Polsko, Německo jsou země, které jsou vytížené. V takové chvíli by muselo dojít i na té evropské úrovni k nějaké redistribuci těch migračních vln na celém území. A samozřejmě i ta jednotlivé bezpečnostní opatření připravujeme tak, jaké informace dostáváme, jak se mění struktura té ukrajinské migrace.

Na druhou stranu je potřeba vidět i ty pozitivní faktory, a to je například to, že mnoho Ukrajinců vstupuje na trh práce. I z toho, o čem jsme se dnes bavili, o důchodové reformě, o stárnutí populace, pro nás rozhodně není nevýhodné, abychom tady měli pracovníky. Citlivá, senzitivní věc i vůči Ukrajině jako takové, ale nemusí to být nevýhodné pro trh práce jako takový.

Bezpečnostní situace, vědomí si všech potenciálních rizik, se ve vztahu k Ukrajincům nehorší. Ten podíl na kriminalitě stoupl v řádu desetiny. Takže tady zatím není žádné riziko, ale ty scénáře připravujeme.

A co se týká eura, tak tady víme, že to je prostě věc, o které se diskutuje určitě napříč politickým spektrem v naší zemi, napříč společností i napříč vládní koalicí. Tak já nepopírám, že zastávám názor, že euro by pro naši ekonomiku výhodné bylo, a ten v těch dalších letech v té politické diskuzi také budu s veškerým důrazem zastávat. 

Petr Fiala, předseda vlády: Já chápu podstatu vašeho dotazu, ale musím jenom říct, to opravdu není žádné téma, které se objevilo dnes. Diskutujeme o něm všichni, diskutuje o něm společnost, diskutujeme uvnitř politických stran. Myslím, že to je téma, které tady žije dlouhodobě. A to, co udělala naše vláda, je také jasné. My jsme se rozhodli, že budeme plnit jako země maastrichtská kritéria. Šli jsme nebo měli jsme odvahu jít do reforem, které to umožňují, i nepopulárních opatření, jako je třeba ozdravný balíček, abychom plnili deficit veřejných financí pod tři procenta HDP. A udělali jsme i některé kroky, které těm, kteří se pohybují na té mezinárodní půdě se svým podnikáním, usnadňují život, a to že jsme umožnili firmám účtovat v eurech a vyplácet také třeba mzdy v eurech.

To všechno jsou kroky, které příští vládě umožní, věřím, že to bude vláda na stejném půdorysu, jako je tato, umožní udělat rozhodnutí, zda v příštím volebním období je pro Českou republiku výhodné přistupovat k euru, nebo to výhodné není. V tuto chvíli takové rozhodnutí nemáme možnost dělat, protože nejprve musíme plnit maastrichtská kritéria.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já jsem jenom chtěl ještě, jestli nejsou jiné dotazy, protože my jsme měli tak zvláštní formát té tiskové konference, ale já mám ještě jedno sdělení, které považuji za důležité říci veřejnosti, protože to byl bod, který byl zařazen na dnešní jednání vlády.

Jednali jsme o výstupech ze společné zpravodajské skupiny. Vláda i na základě doporučení se rozhodla nezvyšovat stupeň ohrožení terorismem, ale rozhodla se přijmout revizi opatření v rámci prvního stupně ohrožení terorismem, a to na dobu od 30. 4. do 30. 9. 2024 především s ohledem na sportovní události, které v České republice a jejím okolí budou pořádány. Jedná se o mistrovství světa v hokeji v České republice, mistrovství Evropy ve fotbale ve Spolkové republice Německo, logicky francouzské olympijské hry.

Čeho se to konkrétně týká: zvýšení výkonu policejní služby u vybraných sportovních, společenských veřejných akcí, u budov ambasád vybraných institucí. V rámci bezpečnostních opatření vyčlenění adekvátního počtu policejních hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi, a to u vytipovaných, zejména sportovních akcí, dopravních uzlů a mezinárodních letišť. Mezi další opatření patří posílení pyrotechnické služby v Praze a Ostravě, zesílení silničních kontrol zaměřených na převoz zbraní či pyrotechniky, intenzivnější dohled nad dodržováním zákazu vjezdu nákladních vozidel do větších měst.

Chci ještě jednou zdůraznit, že se nezvyšuje stupeň ohrožení terorismem. Pouze na základě usnesení vlády z roku 2016 se upravují v rámci prvního stupně daná opatření. Ještě jednou chci zdůraznit s plnou vážností, že se jedná o preventivní opatření, nikoli o reakci na jakoukoli informaci z bezpečnostní komunity.

Petr Fiala, předseda vlády: A já mám také ještě jeden komentář, trošku jiný. A to je, že – ta zpráva se už objevila – že Česká republika získala notifikaci u Evropské komise, tedy povolení veřejné podpory výstavby nového bloku v Dukovanech.

Je to velmi důležitá zpráva. Pro nás je to první notifikace veřejné podpory pro nový jaderný zdroj, který reflektuje aktuální reformu designu trhu s elektřinou, a bude tato notifikace určující pro rozvoj celé jaderné energetiky v Evropě.

Pro nás je důležitá mimo jiné proto, že jádro představuje základ naší energetiky nyní i do budoucna, a to i jako nízkouhlíkový zdroj, který nám umožní vyrábět dostatek energie za přijatelné ceny. A když nám jádro nyní zajišťuje zhruba třetinu naší spotřeby, tak předpokládáme, že v budoucnosti by to měla být zhruba polovina, a proto je pro nás jakýkoli další posun v tom našem úsilí naprosto zásadní. A tato notifikace je významným krokem, kterým jsme se přiblížili více k tomu našemu cíli.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Já děkuji všem a vzhledem k nadcházejícímu programu všech řečníků musím tiskovou konferenci ukončit. Děkujeme vám, přejeme hezký den, na shledanou.

Petr Fiala, předseda vlády: Na shledanou.