Tisková konference po jednání vlády, 30. března 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pěkné odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády České republiky. O slovo poprosím na úvod ministra školství Petra Gazdíka, kterého zároveň poté omlouvám ze zbytku tiskové konference kvůli dalšímu programu.

Petr Gazdík, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Hezký dobrý den, milé kolegyně a milí kolegové. Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením vlády, která se zabývala bodem, který se jmenuje Dodatečné výdaje v oblasti regionálního školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Vláda schválila materiál, kterým do regionálního školství připutuje dalších až 5,2 miliardy korun, což jsou maximální výdaje na začlenění, zařazení nových ukrajinských žáků a studentů ve věku 3 až 18 let od mateřských škol až po střední školy.

Ten materiál je rozdělen na tři části. První částí jsou výdaje jaksi na žáky, kteří jsou zařazeni do běžných tříd. Tam navyšujeme o 900 milionů korun krajské rezervy, ze kterých teď, když jsme v pondělí poslali dotazník jednotlivým školám a uděláme mimořádné přepočítání stavu žáků a studentů, které se normálně dělá na konci září a ze kterého vychází rozpočet pro tu školu na daný školní rok, tak teď, vzhledem k tomu, že v České republice je v současné době 125 tisíc registrovaných žáků a studentů ve věku 3 až 18 let, kteří mají povinnost do 90 dnů přihlásit se k povinné školní docházce, tak tímto bude navýšena krajská rezerva, z kterých krajských rezerv pak budou financování ti, kteří přišli do běžných tříd jako běžní žáci. Tím se školám zvýší tzv. PHmaxy a ten rozdíl bude proplacen z krajské rezervy.

Druhá věc jsou tzv. adaptační skupiny. Tam může dojít k tomu, že to bude stát až 2,8 miliardy korun. My ty peníze budeme uvolňovat postupně podle toho, jak bude o ty adaptační skupiny skutečný zájem. My vyhlásíme v nejbližších dnech výzvu formou tzv. šablon, o které se školy přihlásí, a na základě toho budou až do konce srpna financováno pomocí šablon tzv. adaptační skupiny, zase zejména pro mateřské a základní školy.

Třetí způsob, nebo na co potřebujeme finance, jsou různé jazykové kurzy. A to jsou jazykové kurzy od dětí v mateřských školách až po ukrajinské učitele, případně studenty středních a vysokých škol, kteří potřebují studovat v České republice a potřebují získat certifikát buď na úrovni A2, nebo B2. Ty výzvy bude ministerstvo školství v příštích dnech a týdnech postupně zveřejňovat a ty školy, které chtějí konat jazykové kurzy, se do nich mohou přihlásit.

To je ve stručnosti dnešní materiál. Chtěl bych také zároveň poděkovat všem učitelům a ředitelům, jakým způsobem se zhostili zatím přijímání ukrajinských studentů, protože k nim skutečně přistupují velmi individuálně. Snaží se většinou řešit ty studenty podle jejich osobní úrovně, podle jejich traumat, která například mají, nebo tak, aby to pro ně bylo co nejlepší. Smekám před tím, co skutečně za těch takřka pět týdnů dokázali.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím místopředsedu vlády Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji, dobré odpoledne. Dnes vláda jednala bohužel bez účasti pana premiéra, který s covidem musí být doma. Takže jsme jednali bez něj i včera na jednání K5. Nicméně jsme i dnes projednávali celou řadu důležitých věcí, které souvisely s řešením ukrajinské uprchlické krize, tak, abychom dokázali reagovat a pomáhat především řešit tyto problémy, které s tím jsou prakticky spojené.

Ale také jsme se velmi intenzivně zabývali problematikou, jak pomoci českým občanům, na které velmi tíživě dopadá ta současná situace nárůstu cen energií, cen pohonných hmot, cen potravin, obecně té inflační spirály.

My jsme včera na jednání K5 probírali celou řadu opatření, u kterých můžeme hledat cesty k tomu řešení, jak těm lidem pomoci. Musím říct, že v té plejádě opatření, nad kterými jsme diskutovali, diskutujeme a diskutovat ještě budeme, jsou věci, které se týkají několika rezortů. Jednak jsou to opatření, jako je například otázka zvýšení životního, existenčního minima, zvýšení rodičovského, zvýšení některých jiných typů dávek a podpor v té oblasti Ministerstva práce a sociálních věcí.

Pak také jsme diskutovali a diskutujeme i o oblastech, které se mohou týkat pomoci přes daňové nástroje nebo případně potom přes nástroje i například tady pana kolegy ministra průmyslu a obchodu Síkely. To jsou všechno věci, které opravdu musíme mít dobře promyšlené, připravené, jakým způsobem pomáhat.

Protože na dnešním jednání vlády se objevily také návrhy z dílny opozičních poslanců, které na první pohled vypadají hrozně sympaticky. Například snížení DPH nebo řešení odpuštění zelného bonusu, ale musíme si uvědomit tu realitu. Tyto návrhy mohou znamenat, že to bude výpadek v řádu jednotek desítek miliard korun na příjem státního rozpočtu a všechny tyto věci musí daňový poplatník, občan České republiky, dřív nebo později zaplatit.

O všech podporách, o kterých teď rozhodujeme a rozhodovat budeme, u kterých cílíme na to, jak pomoci českým domácnostem, občanům, českým rodinám a rodičům, tak jsou to věci, které v zásadě děláme na dluh. Proto jsme opravdu velmi obezřetní v tom, jakým způsobem s těmito rozhodnutími nakládáme.

Nicméně my jsme se včera na jednání K5 dohodli, že dnes na vládě zvýšíme životní a existenční minimum. K tomu zvýšení jsme se rozhodli velmi operativně a rychle udělat to už od 1. 4., protože toto zvýšení se dělá vždycky k danému kvartálu. Neodkládat to na datum 1. 7. Připravili jsme ten návrh přes noc. To zvýšení je o deset procent proto, protože když se podíváte na historii, kdy se zvyšovalo životní a existenční minimum, tak to bylo dvakrát za celou dobu, co tento institut je. Bylo to v roce 2012 a v roce 2020 a my jsme vzali růst těch reálných cen od roku 2020 do roku 2022, a zvýšili jsme tedy tyto částky o deset procent se zaokrouhlením na celé desetikoruny nahoru.

Je potřeba si uvědomit, že to není jenom o tom, že zvýšíme životní, existenční minimum, ale to jsou především částky, které stanovují výpočet dalších klíčových podpor pro ty lidi. Ať už v tom systému podpory v hmotné nouzi, nebo v rámci režimu státní sociální podpory.

Já vám řeknu zhruba, kterých oblastí se to týká. Týká se to přídavků na děti. Týká se to porodného. Týká se to příspěvků na živobytí, doplatku na bydlení, mimořádné okamžité pomoci nebo příspěvku v pěstounské péči. Je to množina lidí, která je více než 350 tisíc lidí, kterých se toto dotýká. Ta částka toho dopadu – v letošním roce ji odhadujeme na 1,8 až 2 miliardy korun, které budou navíc pro tyto skupiny obyvatel poskytnuty. A je to jeden z kroků, kterými pokračujeme v té plejádě podpory českých občanů.

Dělali jsme před čtvrnácti dny rozhodnutí v oblasti odpuštění daně pro motorová vozidla do 12 tun, pokračujeme tímto krokem. Tu situaci budeme dál sledovat a budeme hledat další nástroje, kterými bude potřeba pomoci. A znovu říkám, pokud možno co nejvíce cíleně a adresně pomoci českým občanům, českým domácnostem, protože víme, že ta situace je složitá, je tíživá. A vláda České republiky pomáhat v této věci našim lidem musí. Takže nezapomínáme na to. Ty kroky děláme. Toto je jeden z těch dalších, které jsme udělali, a bude to platit od 1. 4. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji.

Petr Gazdík, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Já se omlouvám, já budu muset jít jmenovat rektora Mendlovy univerzity a jsem rád, že pan prezident vyhověl mému přání a že tak bude ještě před 1. dubnem. Prosím, kdybyste měli jakékoliv dotazy, tiskové oddělení ministerstva školství je připraveno. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já taky děkuji. Poprosím pana ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, krásné odpoledne. Já bych si dovolil navázat na slova pana vicepremiéra Jurečky a omlouvám se předem, že možná některé teze zopakuji.

Já nechci a nebudu si hrát na to, že se tady scházíme v nějaké obzvlášť příznivé situaci. Negativní vývoj cen energetických surovin způsobený Putinovou válkou samozřejmě vnímáme všichni a zažívá ho celá Evropa. My jsme do toho po minulé vládě zdědili rekordní schodek státního rozpočtu a obrovský proinflační tlak způsobený neúčelným rozdávání peněz, který se v posledních týdnech začíná projevovat v ekonomice naplno.

A my si to moc dobře uvědomujeme, a právě proto to, je nutné, aby naše vláda velmi pečlivě volila každý krok, který v reakci na současnou situaci udělá, a především abychom neopakovali chyby předchozí vlády.

Všem je z rétoriky všech členů minulé vlády a opozičních poslanců jasné, jaké kroky by volili oni. Oni by pokračovali v rozhazování peněz bez ohledu na to, jak by to tuto zemi zadlužilo. Tato řešení jsou v krátkodobém měřítku pravděpodobně velmi líbivá pro voliče, ale jsou zničující pro naši ekonomiku.

My jsme se rozhodli, že musíme řešit tuto nelehkou situaci jinak, a chceme to dělat způsobem, který dává ekonomický smysl. Tak aby to pomohlo skutečně a dlouhodobě. Ne abychom jen současné akutní problémy posunuli v čase a nechali je za pár měsíců, případně za pár let se vrátit ještě s větší intenzitou.

Právě s vědomím, jak citlivá ta současná situace je, jsme připravili komplexní energetický balíček, který byl minulý týden představen v rámci našeho koaličního politického orgánu K5 a dnes byl představen ostatním členům vlády. Jedná se celkem o třináct kroků, které mají jedno společné. Mají se velmi pozitivně promítnout do energetických výdajů českých domácností, firem, a zejména mají výrazně zvýšit energetickou bezpečnost České republiky do budoucna.

To první opatření toho balíčku už představil pan vicepremiér Jurečka. To bylo to nejdůležitější opatření a my všichni můžeme jen poděkovat za úžasnou práci kolegům z Ministerstva práce a sociálních věcí, že to zvládli tak rychle.

V těch ostatních případech se jedná o adresná opatření. Myslíme na firmy s vysoce energeticky náročným provozem. Ministerstvo připravuje kompenzace nepřímých nákladů. Předminulý týden nám je Evropská komise notifikovala a zároveň probíhají jednání o tom, jak by bylo možné rozšířit výčet sektorů, které dosáhnou na tu podporu. Prostřednictvím tohoto opatření pomůžeme firmám z energeticky náročných odvětví, tedy opět těm, kteří tu pomoc potřebují nejvíce.

Od zítřka začínáme pomáhat malým a středním firmám zasaženým vysokými cenami energií se získáváním komerčních úvěrů za zvýhodněných podmínek. Možnost pomoci firmám postiženým vysokými cenami energií řešíme také na základě dočasného rámce, který teprve minulý týden schválila Evropská komise. Podle jejích pravidel by podpora na jednu firmu mohla dosáhnout až výše deseti milionů a my teď pracujeme na tom, jak tento nový rámec uvést v život tak, aby byl opravdu adresný.

Součástí našeho balíčku jsou také dvě opatření, o kterých jsem teprve včera jednal se svým německým protějškem, panem ministrem hospodářství a klimatu Robertem Habeckem. Chceme jejich prostřednictvím posílit energetickou bezpečnost České republiky a snížit energetickou závislost na Ruské federaci.

V první řadě se jedná o navýšení kapacity ropovodu TAL vedoucího z Terstu, což by nám, Německu a Rakousku zajistilo přibližně 200 000 tun ropy měsíčně navíc. Toto navýšení je připravené. Chybí jen souhlas německé strany. Leží to na úřadě životního prostřední v Bavorsku a pan ministr Habeck mi přislíbil okamžitou intervenci tak, aby toto navýšení bylo schváleno z německé strany co nejrychleji.

A další věc, kterou jsme řešili, je posílení energetické bezpečnosti formou získání části kapacit připravovaných německých LNG terminálů. Německo není jediná strana, se kterou o tom jednáme, ale možnost spolupráce v této oblasti pan ministr Habeck vysoce uvítal a budeme ji konkretizovat a rozpracovávat v nejbližších týdnech.

My a moji kolegové nevidíme roli státu v tom bezúčelně rozdávat peníze, zejména peníze, které bychom si museli půjčit, každému, kdo si o ně řekne. Role státu spočívá v tom umožnit občanům jejich svobodný rozvoj a vytvořit jim co nejlepší podmínky a u podnikání to platí dvojnásob.

Tomu také odpovídají další opatření vyplývající z toho našeho balíčku. Zjednodušíme a zrychlíme povolovací řízení pro obnovitelné zdroje energie v čele s fotovoltaikou. Zároveň s tím máme připravený vyšší desítky miliard korun na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů, aby si jednotlivci mohli co nejvíce elektřiny vyrábět sami. V současnosti běží dotační výzva na fotovoltaiku, prostřednictvím které plánujeme rozdělit až čtyři miliardy korun. Zatím evidujeme žádosti v hodnotě okolo dvou miliard a další desítky miliard máme připraveny na podporu investic do energetických úspor.

Tak, to je k energetickému balíčku. Jak jsem říkal těch opatření je třináct, ale některé jsou technická a budete s nimi seznámeni v průběhu příštích dnů a týdnů.

Ještě bych se chtěl dotknout poměrně mediálně žádané věci, a to je něco, co se složitě jmenuje Návrh dalšího postupu ve věci prováděcího rozhodnutí Evropské komise o pozastavení části průběžných plateb z Evropského fondu pro regionální rozvoj na operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Jedná se o důsledky auditu ve věci střetu zájmu pana Andreje Babiše, kdy příjemcem peněz je firma Fatra z holdingu pana expremiéra Babiše.

My jsme dospěli k závěru, že Česká republika pravděpodobně dostatečně nezná obsah statusu svěřeneckých fondů pana Andreje Babiše. Komise však tento obsah zná a my nemáme důvod o jejích závěrech pochybovat. Nemáme zájem vést spor s Komisí o necelých 550 tisíc korun. Náklady na vedení takového sporu včetně těch reputačních na takovýto spor by značně převážily efekt toho sporu.

Rozhodli jsme se v tuto chvíli nepodávat žalobu na Evropskou komisi. Namísto toho je třeba udělat řádnou právní analýzu konfliktu zájmu Andreje Babiše, zejména pokud jde o zákon o střetu zájmu. Podrobná zjištění a analýzy zajistí Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s právními ministerstvy vlády. To je z mé strany všechno, děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji a poprosím pana vicepremiéra Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych navázal na své kolegy. My jsme před nedávnem slíbili a i ten termín jsme dodrželi, kdy ve spolupráci s našimi partnery v regionech, s kraji a s obcemi, jako Ministerstvo pro místí rozvoj spoluřešíme ten problém příchodu většího množství uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny na české území. Není to tedy pouze otázka škol a vzdělávání, ale je to i otázka ubytování.

A já bych chtěl ocenit, ještě než přejdu k tomu řešení, se kterým přichází ministerstvo, angažovanost jednotlivcům lidí, firem, ale i třeba hotelů v České republice, kteří v dané chvíli přispěchali na pomoc a skutečně těm rodinám poskytli to útočiště dle svých možností, často bez jakýchkoliv nároků na nějaké protiplnění. I řada starostů i na úrovni krajů se chopila díla a v podstatě upravila třeba nějaké objekty, které nebyly dorekonstruované, a poskytla je tyto jako dočasné nebo střednědobé útočiště pro tyto rodiny.

My jsme slíbili, že i jako Ministerstvo pro místní rozvoj, podobně jako to třeba bylo v programu, který řešil zasažení tornáda na jižní Moravě, tak my jsme připravili program na podporu ubytování lidí prchajících před Putinovou válkou z Ukrajiny, ale i s tím výhledem, že takto vzniklé byty budou moct být nadále, až ten konflikt, jednou, věříme všichni, že skončí, a ti lidé se budou vracet zpátky do své domoviny, budou použity na posílení tohoto fondu.

Primárně ten program, a vláda ho bude schvalovat příští týden, já jsem ho představil již dnes, protože už máme i čísla z těch krajů, jak jsou ty kapacity, je podpora oprav či menších rekonstrukcí obecních a krajských objektů, které nejsou v současné době obyvatelné, ale mohly by sloužit pro střednědobé ubytování uprchlíků. A zároveň by bylo zajištěno jejich další využití pro občany ohrožené bytovou nouzí, což třeba do budoucna může pomoci i tomu negativnímu efektu vlastně vylidňovaní sídel z nedostatku bydlení.

A sekundárně jako příprava v případě výrazného náporu na kapacitu a jako spíše nouzové řešení by měl krajům a obcím také umožnit pořídit mobilní nebo montované domy pro ubytování rodin uprchlíků, které budou potom, tyto objekty, ve vlastnictví municipalit. My jsme už na začátku i s Ministerstvem průmyslu a obchodu dělali ten screening nebo marketingové zjištění, zda tyto, a jaké jsou možnosti nákupu takovýchto objektů na trhu jak v rámci České republiky, tak i třeba u jiných výrobců.

Ten program má ve své podstatě dvě výzvy. První výzva, a ta už reaguje na to, co se skutečně děje, co jsem zmínil na začátku, to jsou dotace na opravu bytů. Tam je ta částka stanovená maximálně 100 000 korun na jednu osobu dle standardizované kapacity, kterou bude specifikovat Ministerstvo pro místní rozvoj. Pro byty, které nebyly v danou chvíli technicky způsobilé k ubytování osob a které jsou v tom krajském či obecním vlastnictví, anebo na opravu těch ubytovacích jednotek, říkejme jim v tuto chvíli tedy ubytoven, to je maximálně 50 000 korun na jednu osobu dle standardizované kapacity. A zase jsou tam stanoveny přesné ty podmínky – celoročně obyvatelné, je tam stanoven i ten standard vybavenosti.

My sledujeme, a ta strategie vlády je poměrně komplexní, řeší jak tu oblast vzdělávání, tak zaměstnanosti, tak i třeba zdravotní péče, ale ta situace se může zhoršovat, pokud ta válka bude dále pokračovat. Je tam tedy i druhá výzva, která se jde spustit, a ta míří tou dotací na pořízení mobilních domů nebo modulárních domů. Tam ta možnost dotace bude vyšší, až k jednomu milionu korun. Variantně se ta cena odvíjí od metru čtverečního té plochy. Bude to v obcích a v krajích, tam záleží ještě, jak tam bude pořešen ten vklad pozemku či zajištění těch sítí. Opět podmínka celoročně obyvatelné, bude stanoven ten minimální standard, pitná voda, sociální zázemí.

My samozřejmě řešíme i to finanční krytí v tuto chvíli a já se tom bavím s Ministerstvem financí, se Zbyňkem Stanjurou. Samozřejmě, pokud budeme řešit všechny ty aspekty, ať je to třeba budování nějakých nových škol nebo nějaké rekonstrukce, tak ony se skládají ty náklady těch samospráv, pokud budou spoluúčastny. V tuto chvíli za nás je na stole návrh 90 procent těch peněz ze státního rozpočtu, deset procent vklad obce nebo kraje. Ale toto se může dále ještě měnit právě kvůli tomu, že skládáme celou tu mozaiku té strategie.

V rámci těch stanovených dotačních titulů nebo těch výzev bude moci dvacet procent být uplatněno z té celkové částky i na to základní vybavení, které samozřejmě ten byt nebo ta jednotka potřebuje, ať je to postel či nějaké spotřebiče. A co je důležité, a to byl velký požadavek, samozřejmě ty kraje i obce tu situaci začaly řešit okamžitě, takže tyto způsobené náklady bude možno je uplatnit od samotného prvního dne začátku ruské agrese na Ukrajinu.

S tím pak souvisí i třeba nějaké počty. My jsme se dívali i v té kalkulaci na ty náklady v případě, že bychom průměrně rekonstruovali při 75 000 na osobu, tak 50 000 lidí, uprchlíků utíkajících před válkou, je v těch nákladech 3,8 miliardy. Pak se ty různé hladiny posouvají. My jsme samozřejmě oslovili i ty kapacity těch krajů, máme ty dílčí výsledky, ještě to musíme celé sečíst za Českou republiku, protože ty možnosti, ale i ten způsob, jakým jsou skrze digitální systém ti lidé případně umisťováni do těch jednotlivých krajů, pak ukazuje ta výsledná čísla.

Já dám příklad: Moravskoslezský kraj, 1 500 bytových jednotek, které v tuto chvíli nepodléhají posouzení stavebním úřadem, k možnosti ubytování 3 800 osob, tisíc bytových jednotek, kde je třeba i nutný posudek stavebního úřadu, což ještě řešíme jakousi rychlou novelou, tam lze ubytovat 2 500 osob. V tuto chvíli je ubytováno 7 100 osob v nebytových prostorech, což jsou nějaké ty alternativní vlastně způsoby ubytování, 400 osob v mobilních obydlích. Celkem tedy v tuto chvíli je ubytováno 10 000 lidí v Moravskoslezském kraji, a jak jsem řekl, i ten program, který vypisuje Ministerstvo pro místní rozvoj, by řešil tuto věc zpětně.

Ale naším cílem skutečně je investovat nejen v tom směru okamžité pomoci, ale budovat něco, co bude trvalejší, když ti lidé se budou vracet třeba do své vlasti, tak aby obce či kraje, v jejichž majetku takto vzniklé ubytovací prostory budou, je mohly dále používat. Děkuji. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím ministra zahraničních věcí Jana Lipavského.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Dobrý den, děkuji za slovo. Tak, vláda se dnes věnovala několika otázkám, které mají zahraničně-bezpečnostní přesah. První otázkou, které jsme se věnovali, byla bezpečnost českého předsednictví v Evropské unii a schválili jsme materiál, který vlastně dává policii pravomoc zabezpečit Kongresové centrum takovým způsobem, jaký bude potřeba, aby bezpečnost českého předsednictví probíhala v náležitém režimu. Je to detail, ale důležitý z hlediska našich příprav na české předsednictví. 

Jako další věc, kterou bych chtěl zmínit, je, že vláda upravila režim a vlastně schválila nové krizové opatření, které jsme připravili ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, a to je k zákazu vydávání víz pro Rusy a Bělorusy s tím, že klíčová záležitost je, že jsme udělali mírné rozšíření těch výjimek, které již dnes existují, s tím, že nově vlastně se nejedná pouze o rodinné příslušníky občanů České republiky, kteří mohou takto žádat o víza, o vstup do České republiky, ale také o rodinné příslušníky občanů států Evropské unie a států, které jsou vázány mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií, případně členy Evropského hospodářského prostoru.

Chtěl bych zdůraznit, že stále platí ta výjimka z humanitárních důvodů, respektive z důvodů výjimečného zájmu České republiky, kdy Česká republika již pomohla poměrně výraznému počtu lidí, kteří jsou aktivní v opozici v Rusku a Bělorusku.

Konkrétně u toho Běloruska nicméně je potřeba konstatovat a je to bohužel smutné, že vlastně většina té běloruské opozice je vězněna nebo již byla nucena emigrovat, takže ta pomoc je samozřejmě čím dál tím složitější. My běloruskou opozici dlouhodobě podporujeme a příkladem je, že například minulý týden jsem přijal na Ministerstvu zahraničních věcí manželku vězněného běloruského blogera, paní Darju Losik. Dnes se bude konat moje návštěva Rádia Svobodná Evropa, kde se také setkáme s běloruskými novináři, a vláda vlastně má program stipendií Václava Havla, který skrze Ministerstvo zahraničních věcí podporuje. To znamená, ta aktivita je poměrně široká.

A poslední dvě otázky, které bych chtěl zmínit, tak jsou, že vláda schválila úkol pro rezorty Ministerstva financí, Ministerstva zahraničí, Ministerstva průmyslu a obchodu, abychom pracovali na přípravě sankčního režimu. Za Ministerstvo zahraničních věcí to znamená, že urychlíme práci na tzv. Magnitského zákonu, a ministerstva, která jsou potom příslušná, gesčně odpovědná k tomu, aby identifikovala vlastníky těch problematických majetků, tak potom hledají expertní opatření, jakým způsobem majetky zamrazit, případně jaká další opatření realizovat.

A v neposlední řadě byl schválen dar pro Ukrajinu, 52 balistických vest včetně příslušenství, který daruje Generální ředitelství cel. Děkuji. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a otevírám prostor pro dotazy, Česká televize.

Petr Kozlíček, Česká televize: Dobrý den, já bych poprosil pro začátek, ta opatření, která vy jste vlastně dnes představili, která se týkají změny životního a existenčního minima. Proč je to nakonec deset procent, a ne těch patnáct procent, o kterých se původně v tom návrhu hovořilo a jednalo, které by asi víceméně zohledňovaly, nebo spíš více zohledňovaly tu současnou inflační situaci? Na to navázaný dotaz, zda budete ještě projednávat, anebo zda jste projednávali ty vyšší slevy pro poplatníka, popřípadě na děti. Pokud ne, kdy se k tomu vrátíte? Potom bych poprosil dotaz, který se týká toho, co vy jste, pane ministře Jurečko, říkal minulý týden pro Českou televizi, že byste chtěl, aby se posílily ty kurzy pro vzdělávání češtiny u ukrajinských uprchlíků. Protože podle informací z terénu momentálně ty kurzy jsou hodně kapacitně podceněné, řekněme, nebo vytížené. Tak co se s tím bude dělat? Jestli se budou finančně posilovat, nebo jakým způsobem se umožní, aby skutečně to vzdělávání bylo silnější a oni mohli tu práci dostat? Na to navázaný dotaz na zdravotnictví, zda se dnes na vládě probíralo to uznávání kvalifikací pro ukrajinské zdravotníky? Protože, zase, lékařská komora říká, že vzdělání češtiny je pro ně velmi důležité v tomhle směru, takže propojuji s tímto dotazem. A poslední dotaz, asi na pravé, pro vás levé křídlo, omlouvám se. Co se týče těch vnitrostátních sankcí na Rusko, dá se očekávat už nějaký termín, kdy by vznikl seznam, popřípadě i nějaká mapa těch nemovitostí, což asi předpokládám, že by mohl být i dotaz na pana ministra Síkelu? Díky moc.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuju, já začnu s dovolením. My jsme projednávali nejenom včera na koaliční radě, ale za poslední, řekněme, tři týdny, více nástrojů, kterými můžeme reagovat na tu velmi vysokou inflaci, s tím, že to, co jako vláda držíme, je hledat cesty k té cílené adresné pomoci. Protože v okamžiku, kdy se pustíme do opatření, která budou znamenat například plošná opatření v rámci snižování DPH, tak to znamená, že dáme obrovské finanční prostředky, které nepřijdou do státního rozpočtu, které nás zadluží, budou chybět a na rovinu, nepomůžou tolik těm osobám a těm domácnostem, které jsou dnes v té obtížné situaci, protože nemalá část těchto peněz se nepromítne do toho snížení ceny toho produktu, ale zůstane u toho obchodníka. Takže my opravdu jdeme po těch konkrétních opatřeních.

Já jsem říkal, že dnes to, co jsme schválili, je pokračováním toho, co vlastně bylo před čtrnácti dny. Například to odpuštění a zrušení silniční daně. A budeme pokračovat v tom, jakým způsobem parametricky nastavit i ta další opatření. To znamená třeba i z mého ranku, z Ministerstva práce a sociálních věcí, to neznamená, že třeba za několik týdnů nepřijdeme s rozhodnutím, které bude znamenat ještě nějakou úpravu valorizace jiných podpor. A to stejné, ta debata okolo slev na poplatníka, případně slevy na děti není dokončená. O tom budeme dále ještě na koaliční úrovni jednat.

Takže jsou to patření, která prostě pořád jsme připraveni realizovat. Také sledujeme, jak se ta situace bude vyvíjet. Ještě třeba mohu říci velmi konkrétně, s vysokou pravděpodobností za rezort Ministerstva práce a sociálních věcí dojde ještě v letošním roce k další mimořádné valorizaci.

Takže to jsou další věci, se kterými my pracujeme v nějakém tom výhledu. Já bych rád ještě připomněl, že třeba v letošním roce nesmíme zapomenout na to, že byla zvýšena sleva na poplatníka. Ta byla zvýšena i v loňském roce, i v letošním a v součtu je to zhruba 30 miliard korun, které navíc zůstávají u českých domácností. To znamená, to jsou také další věci, které jsou tady jako podpora zvýšení příjmů domácností. 

Proč to životní minimum o deset procent? Já musím říct, že materiál na vládu šel s nachystanými deseti procenty toho zvýšení. Já jsem nepředkládal patnáct procent. Tady nedošlo k žádné úpravě dnes na vládě, protože to odráží nebo odpovídá to tomu přibližnému růstu spotřebitelských cen, které s týkají opravdu jako výživy a osobní spotřeby této skupiny obyvatel. To znamená, není to parametr inflační, je to parametr růstu tohoto spotřebního koše pro tuto skupinu obyvatel, který odpovídá zhruba deseti procentům. Proto jsme zvolili tady tuto částku. 

Pokud jde ještě o otázku na ty jazykové kurzy, tady musím říct, že ta část, která se týká vzdělávání, jazykového, dětí, které jsou školou povinné a budou realizovat školní docházku nebo budou v adaptačních skupinách, tam je to především potom věc, kterou řeší ministerstvo školství. Pokud jde o tu oblast vzdělávání lidí, které potřebujeme zapojit v rámci pracovního trhu, tady to jde za Ministerstvem práce a sociálních věcí a za úřady práce a za vzděláváním, které budeme realizovat v rámci rekvalifikací nebo v rámci aktivit, které už dnes firmy dělají.

My počítáme s tím, že bychom teď v průběhu dubna aktivně rozjeli tyto plošné kurzy, které budeme realizovat ať už online formou, nebo na sociálních platformách, kde budou dostupné víceméně širokým skupinám obyvatel jako nějaký základní komunikační balíček. Ale potom samozřejmě budeme se soustředit i na tu formu toho prezenčního vzdělávání, protože například v těch specifických oblastech, například právě u těch zdravotnických profesí, bude potřeba, aby to vzdělávání bylo velmi intenzivní a cílené, ať co nejrychleji ti lidé mohou dělat tu svoji kvalifikovanou práci.

Pan ministr zdravotnictví také pracuje i na tom, dnes k tomu dával stručnou informaci, na podrobnosti, prosím, případně se doptejte jeho, jak právě u těch zdravotnických profesí velmi rychle využít toho, aby ti lidé, kteří přicházejí, mají to vzdělání, jsou schopni doložit potom i tu kvalifikaci, aby tam mohli co nejrychleji začít pracovat. Takže Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem školství i na tomto pracuje.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, pan ministr zahraničí, pak pan ministr průmyslu, jestli bude chtít doplnit.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Děkuji, děkuji, já bych odpověděl na ten dotaz k sankcím. My na tom pracujme, je to mezirezortní otázka, mluvím o té identifikaci těch případných osob nebo subjektů, a v tuto chvíli neexistuje reálný právní nástroj, kterým by Česká republika mohla efektivně na základě domácího politického zadání sankcionovat subjekt zahraniční. Proto právě připravujeme ten Magnitského zákon a proto také ten dnešní úkol vlády, abychom připravili nějakou i třeba techničtější normu, která bude reagovat na tu současnou situaci.

A zároveň to usnesení vlády hovoří o tom, že pokud dojde k nějaké identifikaci ze strany vlády, to znamená, posune se to z té pracovní úrovně skrze vůli vlády, tak abychom to interpretovali a tlumočili do Evropské unie, kde probíhá příprava těch sankčních balíčků, což by byl potom úkol pro Ministerstvo zahraničních věcí.

Takže v této rovině probíhalo dnešní jednání vlády. Já můžu potvrdit, že ty mezirezortní aktivity běží, ale z povahy věci je nemůžeme nějak blíže komentovat.  

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Pokud jde o ty seznamy, tak samozřejmě nějaké prvotní seznamy již existují. Seznamy jsou kontrolovány, aktualizovány. V tom prvním kole se jedná o seznamy, kde je ten majetek nebo vlastně ten právní vztah k tomu majetku prokazatelný, ale samozřejmě je tady celá řada majetků, které jsou drženy přes různé offshorové společnosti, nebo případně přes nějaké bílé koně, které pak je trošku složitější do těch seznamů zahrnout.

Ale my neustále vlastně na aktualizaci těch seznamů pracujeme a tak, jak se bude připravovat příslušná legislativa, tak pevně věřím, že se nám to pak v rámci toho konečného výsledku sejde. To znamená, že budeme mít finální verzi a i opatření tak, abychom je mohli v rámci platných zákonů této země i mezinárodních zákonů přijmout.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pan vicepremiér Bartoš.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já bych možná doplnil i jedna velká otázka, která tady byla ve vzduchu, stále ještě není zodpovězena, je i otázka účasti firem oligarchů nebo částečně vlastněných či ovládaných oligarchy, kteří jsou nějakým způsobem fanoušci Putinova režimu, v řešení veřejných zakázek, anebo dokonce v čerpání evropských peněz v různých fondech, protože toho se účastní nejen samosprávy a kraje, ale i firmy soukromé.

My jsme vznesli tento dotaz na Evropskou komisi. Já jsem se o tom minulý týden bavil s komisařem Bretonem, který to má na starost, ten tzv. public procurement. Tam mně bylo sděleno, že i vlastně tento způsob účasti by měl být, pokud bude Evropská unie přistupovat k nějakému dalšímu balíčku sankcí, tam zohledněn a já předpokládám, že tam by to bylo i včetně té metodologie, v jakém případě tuto sankci aplikovat.

U nás je to několik firem, o kterých se mluví. Tam už došlo k jakýmsi vytěsněním třeba i těch majitelů, kteří v danou chvíli už jsou na nějakém z těch seznamů. On není jenom evropský sankční seznam, je ještě americký sankční seznam a tímto směrem se postupuje. Ale my v tuto chvíli čekáme na vlastně reakci Evropské komise jako celku a já očekávám, že i v nejbližších dnech s komisařem Bretonem budeme v tomto tématu dál pokračovat. Zatím jsme vlastně zahájili debatu nad tím dopisem, kde jsem mu popsal ty jednotlivé problémy, které se snažíme řešit lokálně, protože Česká republika i vzhledem k naší historické zkušenosti z okupace, je, řekněme, zastáncem těch tvrdších sankcí, které se snažíme uplatnit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotaz Prima.

Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: Já bych, s dovolením, to jenom rozložil do dvou částí, ať nemotáme několik věcí dohromady. Ty první dvě věci souvisí s trestními věcmi. První věc, možná jste to řešili i na vládě, je ta včerejší milost pro pana Baláka. Senátoři už totiž avizují, že budou chtít otevřít nějaké omezování milostí prezidentem. Oni uvažují třeba nad tím, že by to mohlo podléhat kontrasignaci premiéra nebo ministrů, ministra spravedlnosti, tak podpořili byste nějaké takové omezení? A ta druhá trestní věc, ta souvisí zase s panem Jaroslavem Šarochem, který podle Seznam Zpráv navrhuje v kauze Čapího hnízda pro premiéra Babiše podmínku a peněžitý trest deset milionů, přitom tam oběma těm obžalovaným hrozí až deset let. Tak jestli vás třeba tento výrok nějakým způsobem překvapil, nebo ho okomentovat? Díky.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já, jestli mohu, tak musím říct, že tato témata nepatřila do programu jednání dnešní vlády. Pokud jde o ten včerejší krok pana prezidenta, já myslím, že politicky jsme se k tomu vyjádřili prakticky všichni představitelé jak koaličních stran, tak i opozičních. Já jsem nepotkal snad žádné jediné vyjádření, které by nějakým způsobem kvitovalo, ocenilo. Naopak všichni jsme se docela i vzácně, bych řekl, shodovali v tom, že ten krok pana prezidenta nechápeme, nerozumíme tomu, vnímáme to jako něco, co znamená plivnutí do tváře všem občanům České republiky, a především zpochybnění vůbec toho systému justice a nějakého elementárního vymáhání spravedlnosti.

V okamžiku, kdy někdo podvádí a krade a je to prokázáno a je prakticky okamžitě omilostněn, tak to opravdu nevysvětlíme nikomu. Můžeme my jako rodiče vykládat svým dětem, jak se mají chovat v životě a co je špatně a co je správně, a v okamžiku, když vidíme něco takového, tak vlastně potom ty příklady jdou velmi rychle vniveč.

A já si nejsem úplně jist a nejsem toho příznivcem, byť jsem připraven na tu debatu, jestli kvůli opravdu bezprecedentnímu kroku prezidenta máme hned vstupovat a měnit legislativu, měnit Ústavu, měnit ústavní zvyklosti. Tady bych byl opatrný, ale určitě se té diskusi nebráníme. Velmi rádi ji na té odborné platformě i v rámci naší koalice povedeme.

Nemyslím si, že by mně mělo příslušet, nebo někomu z nás tady, komentovat věci, které tady jsou dnes popsány v médiích jako nějaký návrh nebo rozhodnutí pana Šarocha. To si myslím, že je v tento okamžik předčasné.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji.

Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: Teď jenom k té druhé části, ta už se, podle mne, víc týká té dnešní agendy vlády. Míří to asi na pana Síkelu. Jde o energetické problémy případné, nebo to, jak Evropa se připraví. Německo očekává problémy s dodávkami plynu, takže svolalo krizový štáb. Tak by mě zajímalo, jestli my máme nějaký krizový štáb, a případně jak jsme na tom s plynem v našich zásobnících? Protože váš předchůdce pan Havlíček říká, že toho plynu prostě nemáme dostatek, že máme prázdné zásobníky. A pak prosím ještě krátce okomentovat jenom to, že Polsko přestane používat ruskou ropu do konce roku 2022 a uhlí potom do května. Jestli to je podle vás správná cesta, jestli bychom jí měli taky? Díky.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Víte co, já jsem zmínil, že jsem byl včera v Německu. Já jsem o krocích Německa byl od kolegů informován v zásadě už včera. Ta německá opatření, která byla zveřejněna dnes ráno, nejdou příliš nad rámec opatření, která my máme přijata už nějakou dobu nebo která vyplývají přímo ze zákona.

V České republice se Centrální krizový štáb v plynárenství schází již více než měsíc a půl a v rámci diskusí se řeší právě i problematika vyhlašování stavu nouze a jeho předcházení, které jsou podle energetického zákona v pravomoci provozovatele přepravní soustavy společnosti NET4GAS. Já jsem například měl s ředitelem společnosti NET4GAS schůzku koncem minulého týdne.

Pravidelně se schází i Gas Coordination Group, která má za cíl monitoring bezpečnosti dodávek v rámci Evropské unie. A o problematice možných plateb za ruský plyn jsme také dnes jednali se zástupci Evropské komise a my pořád říkáme, že my podporujeme prostě koordinovaná řešení na úrovni EU.

Co se týká těch kroků Polska, tak to Polsko je v trošku jiné situaci než my. Má to z určitého pohledu jednodušší. Jestli jste si všimli, tak ty kroky, které podnikáme, tak podnikáme s tím, abychom zvýšili energetickou bezpečnost a snížili závislost na dodávkách z Ruské federace v nejkratší možné době. Ale pojďme si uvědomit, že jsme prostě vnitrozemský stát, že nemáme přístup k moři, že nejsou vybudované některé infrastruktury. To se týká zejména plynu. Ten krok, který jsme iniciovali a který by se měl realizovat právě, doufám, v řádu dní nebo několika málo týdnů, to znamená zvýšení kapacity ropovodu TAL, tak je právě tím krokem, jak snížit závislost na dodávkách z Ruské federace.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, pak tam byl Seznam.

Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy: Dobrý den. Já mám, prosím, jeden dotaz na pana ministra Jurečku. Jak teď funguje ta aplikace, přes kterou je možné pro ukrajinské uprchlíky žádat o tu humanitární dávku 5 000 korun, tak zda tento týden už bude možné, aby se ten celý proces vyřídil elektronicky, nebo to bude podmíněné tím, aby fyzicky i někam došli na ten úřad? Děkuji vám.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji. My to máme nastaveno tak, že v tom systému my potřebujeme jednou toho člověka potkat, abychom byli schopni ho ztotožnit. To znamená, pokud ten žadatel využije tuto aplikaci a už předtím například měl vyřízenou tu mimořádnou okamžitou pomoc, tak u tohoto typu žadatele, pokud budeme mít číslo účtu, dnes jsem si to potvrzoval znovu u svých kolegů, by to mělo být tak, že by to mělo být vyřízené, aniž by on na ten úřad práce musel.

Pokud nemá vyřízenou tu předchozí MOPku, nebyl na úřadu práce, tak musí tam alespoň teď jednou jít proto, abychom mu potom následně v těch příštích měsících, kdy bude žádat, mohli už to vyplácet na účet.

Já musím říct, že dnes se dostáváme do situace, kdy zhruba polovina těch žádostí už je podávaná přes tu aplikaci, za což fakt děkuji všem, kteří k tomu přispěli, i těm, kteří takto žádají, protože zjednodušují práci a náročnost té práce pro úředníky, především úřednice na úřadech práce. A musím říct, že mám informace i od České bankovní asociace, kterým taky moc děkuji, protože celá řada bank se do toho zapojila, poskytují opravdu zřizování těch účtů v terénu a dnes vlastně to číslo už je myslím přes 70 000 zřízených účtů. A i tady nám výrazným způsobem narůstá ten počet vyplácených finančních prostředků na účty.

Tak já si myslím, že tady ten posun je, je ten progres a my počítáme, že vlastně něco podobného bude následovat i u toho solidárního příspěvku, kdy vlastně tam to chceme potom spustit, opravdu tu administraci vyplácení, už plně online, aby ten člověk vůbec nemusel k nám chodit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Začíná nás trošku tlačit čas, ale Novinky zvládneme, pak Hospodářky.

Dominika Jeřábková, Novinky.cz: Děkuji, já bych se ještě ráda vrátila k tomu případu prezidentské milosti. A sice ministr Blažek uváděl, že nejprve o té schůzce s prezidentem Zemanem informuje tedy vás, následně veřejnost. Jelikož tu tedy není, jestli alespoň vy byste někdo mohl říct, co vlastně důležitého jste si z těch informací, které vám dnes byly sděleny, odnesli? Pak bych ještě navázala na dotaz kolegy z České televize, který tady zmiňoval to možné vytváření map toho zmrazeného majetku. Tak jestli by mohlo dojít tedy i ke změně v rámci připravované legislativy a budou i zveřejněna ta konkrétní jména? Protože Ministerstvo financí aktuálně odkazuje na ten zákon o provádění mezinárodních sankcí, kde je ten paragraf o mlčenlivosti, takže Česká republika vlastně nemůže zveřejňovat ta konkrétní jména. A ještě úplně závěrem, pan Válek tu není, ale jestli jste řešili i možné zrušení roušek v MHD? Mluvilo se tuším o konci dubna, pokud budou dobrá čísla, tak jestli to bylo tématem? Děkuji.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji. Já asi velmi stručně tu první část i tu poslední té vaší otázky, tu prostřední nechám asi panu ministru zahraničních věcí. Pan mistr Blažek nás na konci jednání vlády v bodu Různé informoval o tom, že měl schůzku s panem prezidentem, která byla čtrnáct dní před tím už naplánovaná. Nevěděl o tom rozhodnutí pana ministra, dozvěděl se ho až v okamžiku, kdy byl na té schůzce. To bylo celé, co jsme si k tomu řekli. On tam měl svoji další agendu, kterou řešil s panem prezidentem pan ministr. To se případně ptejte jeho.

A pokud jde o tu otázku roušek, o těch debata nebyla ani dnes na vládě ani na K5. Ale samozřejmě dlouhodobě jsme řekli, že pokud to čísla budou umožňovat, tak naše vláda je ta, která chce ta restriktivní omezující opatření, která zhoršují komfort nás všech, co nejrychleji, ta omezující opatření co nejrychleji rušit. Děláme to a dělat to budeme.

Ale je potřeba také sledovat, že třeba ta situace ve státech kolem nás není úplně jednoduchá. Vidíme i nějaké rostoucí tendence nárůstu v Německu. Takže my se chováme obezřetně, ale zároveň jasně říkáme: Pokud to bude možné, tak ty kroky uděláme, abychom mohli normálně žít a fungovat.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Ohledně zákona o provádění mezinárodních sankcí je potřeba pochopit, že to je zákon, který pouze mechanicky přebírá seznamy, které schválila Evropská unie nebo například Rada bezpečnosti, a Česko je zavázáno ze svých mezinárodních závazků naplňovat tyto sankční režimy například vůči Íránu.

A ta konkrétní implementace, který konkrétní pozemek, který konkrétní bankovní účet, potom podléhá tomu tajemství. Ale my obecně víme, která jména, které entity jsou na těch sankčních režimech. To, jakým způsobem s tím naloží případná česká úprava, to je dobrá otázka a určitě se jí budeme zabývat. A opět by bylo jasně řečeno, které subjekty jsou sankcionovány a proč. A ten detail samotný asi potom už opět zůstane v nějaké míře skrytý.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Prosím, Hospodářky, poslední dotaz.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, děkuji. Já budu velice stručný s dotazem na pana ministra průmyslu. Říkal jste, že některé body z těch třinácti opatření budete zveřejňovat v průběhu dalších dnů nebo týdnů. Existuje už teď ten seznam, je ke zveřejnění všech třinácti bodů?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Ten seznam existuje, já ho tady mám, takže existuje. Ale prostě jsou to opatření, kde jsou jednotlivá ministerstva pověřena rozpracováním, dalším rozpracováním a podniknutím kroků k realizaci těchto navržených bodů. A vy víte, že my komunikujeme věci ve chvíli, kdy jsou připraveny tak, aby byly ke komunikaci vhodné.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Ukážete nám ten seznam?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Ne. V tento okamžik ne.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, to je z dnešní tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost, přeji pěkný zbytek dne. Na shledanou.