Tisková konference po jednání vlády, 29. ledna 2025
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády, pana Petra Fialu.
Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, z dnešního jednání vlády bych zmínil dva body. Jednak jsme se na vládě zabývali doplňkem k důchodové reformě, který jsme ohlásili. Já bych chtěl říct, že důchodová reforma je naprosto zásadní věc. Předcházející vlády o ní jenom mluvily, ale neměly odvahu ji udělat. Naše vláda ji zavedla, a kromě záruky pro dnešní třicátníky, čtyřicátníky, že budou mít důstojný důchod, tak to také znamená, že pomáhá i stávajícím důchodcům. Ty hlavní pozitivní změny, alespoň některé, tady připomenu.
Od ledna letošního roku pracující důchodci neplatí sociální pojištění, což jim zvyšuje čistou mzdu. Roste výrazně minimální důchod, v roce 2026 se téměř zdvojnásobí na 9 300 korun. To je jako by senioři s těmi nejnižšími důchody dostali druhý důchod navíc. Více se bude oceňovat péče o blízké a děti, bude se počítat jako práce s průměrným výdělkem. Je to jako kdyby rodiče na rodičovské dovolené dostávali plnou průměrnou mzdu.
Manželé si mohou rozdělit důchodové nároky. To pomůže zejména ženám, které měly často nižší příjmy. Je to jako jakýsi společný bankovní účet pro důchod. Další pozitivní změna, vdovský a vdovecký důchod lze obnovit po delší době. Je to jakási prodloužená záchranná síť pro ty, kteří ztratili partnera. Do důchodu se započítává doktorské studium, a to je bonus pro ty, kteří investují do vzdělání sebe i ostatních, a riziková povolání budou mít zvláštní výhody, a to je zase pojistka pro ty, kteří při své práci nějakým způsobem riskují svoje zdraví.
No a my jsme dnes na vládě se zabývali, vidíte, že je tam spousta výhod nejenom pro ty budoucí generace, ale i pro ty, kteří v důchodu jsou nebo do něj brzy půjdou. A my jsme dnes právě ve vládě projednávali návrh nového zákona o povinném příspěvku na produkty spoření ve stáří tak, jak byl předložen na základě naší dohody koaličními poslanci, který se právě týká rizikových profesí. V návaznosti na schválenou důchodovou reformu a nově nastavený systém odchodu do předčasných důchodů pro rizikové profese se zavádí povinnost zaměstnavatele přispívat zaměstnancům, kteří vykonávají rizikovou práci zařazenou do tzv. třetí kategorie prací, na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaměstnanců.
To znamená, jednoduše řečeno, že tito zaměstnanci budou moci financovat svoje životní potřeby v letech před dosažením důchodového věku v podobě tedy tzv. před-důchodu. Zaměstnavatel by měl mít mj. povinnost vydat zaměstnanci jednorázové potvrzení o zaplacení povinného příspěvku. Ten systém zavedený v důchodovém pojištění spočívá v tom, že zaměstnancům se po určitém počtu směn odpracovaných v rizikovém zaměstnání snižuje ten důchodový věk o 15 až 60 měsíců a jejich zaměstnavatelům se stanoví povinnost platit zvýšené pojistné na sociální zabezpečení.
Já jenom takto velmi stručně uvádím tento důležitý bod, který doplňuje tak, jak jsme slíbili, tu již schválenou důchodovou reformu, kterou jsem tu rád připomenul, a o podrobnostech jistě bude informovat pan vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Chtěl bych zmínit ještě jeden bod, jednu věc, o které jsme už také předběžně informovali veřejnost. Vláda dnes projednala návrh skupiny poslanců napříč politickým spektrem, opět podle společné dohody, na novelu zákona o podpoře sportu. Tato novela má umožnit vznik resortního sportovního centra při Ministerstvu práce a sociálních věcí, které by bylo vyhrazeno potřebám vrcholových parasportovců. Dosud zákon umožňuje zřizovat taková centra vrcholového sportu ministerstvu školství, vnitra a obrany a tady toto rozšíření je důležité. My jsme ho avizovali v těchto prostorách na tiskové konferenci.
Je to důležité i proto, že v České republice sportuje přibližně 5 300 registrovaných sportovců s hendikepem, ti nejlepší dosahují skvělých výsledků, všichni to sledujeme třeba na paralympijských hrách nebo jiných soutěžích hendikepovaných sportovců. Dosud neměli podporu, která by byla srovnatelná s podporou reprezentačních sportovců bez hendikepu, a to tímto rozhodnutím dnešní vlády, dnešním rozhodnutím vlády, napravujeme. Tolik dva body, které jsem vybral z celkem bohatého programu dnešního jednání vlády.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra zahraničních věcí, pana Jana Lipavského.
Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Dobrý den, dámy a pánové, já bych si dovolil informovat o tom, že dnes naše vláda přistoupila k dalšímu zápisu na vnitrostátní sankční seznam. Od tohoto momentu na seznam přibyli tři představitelé gruzínského ministerstva vnitra. Jsou to osoby, které mají svůj podíl na odpovědnosti na závažném porušování a zneužívání lidských práv. Konkrétně mluvím o jejich roli při brutálním potlačování protestů v Gruzii během loňského roku. Kdybych to měl říct nějak lidsky, tak to jsou prostě šéfové těch mlátiček.
Jedná se o první zápis na vnitrostátní sankční seznam z důvodu porušování lidských práv. Jenom pro kontext, ty předchozí zápisy byly kvůli podpoře ruské agrese proti Ukrajině. Dodrželi jsme ten postup, že se ty návrhy projednávaly nejdříve v Evropské unii, nicméně víme, že tam tyto návrhy nezískaly podporu, ale celá řada jiných zemí obdobné seznamy přijala, Baltské státy, Spojené státy americké, Británie nebo Ukrajina. Takže za Česko přikročujeme k tomuto kroku na základě našeho vlastního sankčního zákona. Posilujeme tím naši bezpečnost, dáváme jasně najevo, že si mlátičky, kteří mučí vlastní občany, v Česku nepřejeme. Děkuji za slovo.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.
Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji, dobrý večer i ode mě. Já bych trošku podrobněji okomentoval i to, co už zmínil pan premiér, a tedy vládní návrh zákona o důchodovém pojištění, který vlastně řeší situaci u okruhu bývalých komunistických prominentů, kteří pomáhali velmi aktivně držet ten bývalý komunistický režim při moci.
My jsme před dvěma lety udělali první krok, kdy u těchto lidí za každý započatý rok v té funkci se jim jejich důchod snižuje o 300 Kč. My jsme po vyhodnocení toho prvního kroku a ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů přistoupili k tomu, že nyní ten okruh prominentů rozšiřujeme. Jsou to např. osoby, které působily jako členové Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ, nebo to byli bývalí církevní tajemníci, ideologičtí tajemníci na okresní, krajské úrovni. Byli to vedoucí funkcionáři v pozicích u SNB, STB, Lidových milicí, pohraniční stráže, takže dochází k poměrně výraznému rozšíření těchto osob, které opravdu svým chováním a jednáním byly velmi aktivními pomahači udržení tehdejšího komunistického režimu u moci.
Ten výčet může zahrnovat několik tisíc osob. Dneska přesně neumíme říct, kdo z těchto osob je tím, kdo požívá dneska ještě starobní důchod v České republice, ale rozhodně počítáme s tím, že tato platná právní úprava by měla od 1. září tohoto roku začít být v účinnosti. Začali bychom potom u těchto lidí tak, jak nám je dává k dispozici Ústav pro studium totalitních režimů, přistupovat k tomu snížení toho jejich důchodu.
Já jenom připomenu, že ta první vlna se týkala zhruba 200 komunistických prominentů, to průměrné snížení bylo zhruba o 1 800 Kč měsíčně. Naopak kroky, které jsme udělali k tomu, abychom narovnali křivdy vůči perzekvovaným osobám komunistického režimu třeba právě i v té oblasti důchodové, tak vedly k tomu průměrnému zvýšení důchodů těchto perzekvovaných osob o 4 400 Kč, kdy dorovnáváme na ty průměrné hodnoty důchodů v České republice. Jsou to účastníci třetího odboje i druhého odboje. Zároveň také jako vláda jsme dělali ještě úpravu v minulých týdnech, která se určité formy odškodnění i vůči osobám z Asanace a z chráněného dohledu, kteří také byli perzekvováni.
Já to beru, nebo myslím, že tak společně to bereme jako určité symbolické vyrovnání se i s touto částí naší historie. Víme, že přichází poměrně pozdě s velkým časovým odstupem, ale i tak to je nejenom symbolické, ale zároveň i praktické gesto, ke kterému přistupujeme. Navrhujeme tento návrh zákona, aby byl v Poslanecké sněmovně projednán hned v prvním čtení a schválen. Věřím, že i opozice toto podpoří a počítáme s tím, že opravdu do konce volebního období ještě tato úprava projde a bude v účinnosti od 1. září tohoto roku. Děkuji za pozornost.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra financí Zbyňka Stanjuru.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Hezké odpoledne, já bych možná začal bodem, který nebyl na jednání vlády, ale který byl velmi důležitý, a to je dnešní nález Ústavního soudu, který potvrdil, že zákon přijatý vládní většinou, který se týkal státního příspěvku na penzijní spoření do 3. pilíře, je naprosto v souladu s ústavou. Pokud si přečtete to odůvodnění nálezu Ústavního soudu ČR, tak zjistíte, že je naprosto přehledné, pochopitelné a vysvětluje ty hlavní principy. Ústavní soud konstatoval, že probíhala veřejná debata několik let a že 3. pilíř našeho důchodového systému je postaven na spoření na penzi, ne na spoření při penzi. A dal za pravdu vládě ve všech aspektech a všechny argumenty hnutí ANO odmítl.
Jenom připomínám, že to je druhá jasná porážka hnutí ANO u Ústavního soudu právě v oblasti důchodů, kdy právě oni používají Ústavní soud k tomu, aby rozhodoval jako třetí komora Sněmovny. Protože mohou s tím politicky nesouhlasit, to je legitimní právo každé politické strany, ale určitě to nebylo a není protiústavní.
Já bych jenom připomněl, že my pro ty aktivní penzisty jsme připravili opravdu výborný krok v rámci důchodové reformy. Jenom zopakuji, že ti, kteří ještě pracují, nemusí platit 6,5 % sociálního pojištění do sytému. Jinými slovy, o 6,5 % budou mít jenom díky tomuto rozhodnutí vládní většiny vyšší čistý příjem ve svém zaměstnání. To je velmi důležité, protože naše ekonomika potřebuje, aby tito lidé, pokud mohou, aby měli motivaci pracovat, protože přispívají k tomu, že máme obsazená pracovní místa.
Možná jenom pár detailů k tomu poslaneckému návrhu, který se týká povinné platby zaměstnavatelů pro jejich zaměstnance, kteří pracují na rizikových profesích v té třetí skupině. Pokud tito lidé odpracují alespoň tři směny na té rizikové pozici při splnění těch rizikových faktorů, tak budou povinně dostávat od zaměstnavatele 3 % své hrubé mzdy. Pokud těch směn bude jedenáct a více v měsíci, tak 4 %. Musí si samozřejmě založit tu smlouvu, pokud si ji založí, tak zaměstnavatel má povinnost mu přispívat a díky tomu, že až do 50 tisíc je osvobozen od daně z příjmu příspěvek zaměstnavatele pro své zaměstnance, tak to nezvýší ani náklady těch firem ve smyslu, že je to osvobozené od daní a je to daňově uznatelný náklad. Myslím si, že to je dobrý nástroj, abychom těmto lidem umožnili našetřit si na před-důchod, aby odešli dříve do penze a měli našetřené příslušné peníze.
Tady zavádíme změnu, že dneska, aby člověk mohl čerpat tyto naspořené peníze, tak musí splnit dvě podmínky. Musí ten produkt využívat 10 let a musí mít alespoň 60 let. Tak v tomto případě tu podmínku deseti let z logických důvodů rušíme. Takže pokud tam bude povinný příspěvek zaměstnavatele, budou to peníze toho konkrétního člověka. On si rozhodne, co s nimi udělá a nemusí čekat, protože pokud začne po padesátém roku svého života, tak by to nemohl v těch šedesáti se rozhodovat jako každý ostatní, takže tuto podmínku navrhujeme zrušit. Chceme, aby to bylo do 1. 7. platné a účinné, tudíž, nebo my, je to skupina poslanců, takže je tam navrženo projednání v Poslanecké sněmovně podle paragrafu 90 odstavce 2 a souhlas Poslanecké sněmovny již v prvém čtení.
Možná zmíním ještě jeden bod, který jsem dodatečně zařadil nebo pan premiér ho zařadil na můj návrh na jednání vlády. Nám se loni podařilo v rámci angažmá České republiky v Evropské investiční bance domluvit vlastně harmonogram, jak se budou střídat viceprezidenti Evropské investiční banky z tzv. české konstituence. Ta česká konstituence se jmenuje podle nás, protože máme největší akciový podíl z těch šesti zemí. Kromě nás je tam Slovinsko, Slovensko, Bulharsko, Kypr a Malta. Takže podruhé v historii Evropské investiční banky bude mít od 1. 10. letošního roku Česká republika viceprezidenta Evropské investiční banky, což je bezesporu důležitá evropská instituce.
V této chvíli mi už máme souhlas s naším nominantem všech ostatních pěti členů v té naší české konstituenci. A dneska vláda zahájila ten schvalovací proces na národní úrovni. On pak bude pokračovat na evropské úrovni. Takže já jsem dneska představil členům vlády našeho kandidáta. Je to náměstek ministra financí pan Marek Mora. Vláda mě pověřila, abych tuto nominaci projednal ve Výboru pro evropské záležitosti v Poslanecké sněmovně, předpokládám, že by to mohlo být v nejbližším výborovém týdnu. Po projednání v tomto výboru se k tomu vláda definitivně vrátí, aby tu nominaci schválila.
Čirou shodou okolností jsem měl dneska telefonát s paní prezidentkou Evropské investiční banky, která mě informovala, že zítra odchází dopis s žádostí o nominaci za českou konstituenci. Protože ten schvalovací proces zas na té evropské úrovni může trvat a standardně trvá kolem tří měsíců. Vláda je přesvědčena, že jsme vybrali velmi kvalitního kandidáta. I proto jsme tak rychle získali podporu všech ostatních pěti členů naší konstituence a věřím, že bude dobrá debata ve Výboru pro evropské záležitosti a že pak se vrátíme na vládě a může být spuštěna ta procedura na evropské úrovni.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní už prostor pro vaše dotazy, první Česká televize.
Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já bych měl dotazů několik. Zaprvé navážu na slova pana vicepremiéra Jurečky, který při příchodu říkal, že předpokládá, že se budete bavit i o včerejším rozhodnutí Senátu, které se týkalo platů ústavních činitelů a tedy toho, že vlastně senátoři za hnutí STAN hlasovali jinak než zbytek koalice. Tak by mě zajímalo, jak jste se o tom bavili, zda třeba to bude ještě tématem nějakého dalšího koaličního jednání, K4 nebo něčeho podobného? Poprosím o odpověď jak pana vicepremiéra, tak samozřejmě i pana premiéra.
A potom se ještě pana vicepremiéra zeptám na ty náročné profese nebo tedy konkrétně na tu třetí skupinu, kterou jste dnes ten návrh projednávali. Jak moc velká kolem toho byla debata? Protože pokud si vzpomínám na jednání ve sněmovně o důchodové reformě, tak to byli právě poslanci KDU-ČSL, kteří pro některý pozměňovací návrh, který se původně týkal vlastně této úpravy, tak nehlasovali. Díky.
Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Tak já jsem dnes na jednání vlády informoval o tom průběhu včerejšího jednání, což samozřejmě všichni členové vlády věděli. Nicméně dával jsem tu informaci především potom v kontextu toho vývoje po uplynutí marné lhůty, tzn. od 17. února očekávám, že by byl prostor pro to, aby pan prezident podepsal. Avizoval, že pokud by Senát včera schválil, tak že je připraven podpis připojit bezodkladně pod tuto novelu. Takže já očekávám, že nejpozději v tom týdnu od 17. února ten tisk nabyde účinnosti a bude vydán ve sbírce zákonů s tím, že v těch následujících dnech po zbytek února je stále ten prostor pro to, aby se platy vyměřily a vyplatily. Je to sice specifická situace, reálná výplata se nám posune zhruba o dva nebo o dva a půl týdne, já si myslím, že to všichni soudci, státní zástupci i představitelé veřejné moci zvládnou.
Takže to byla jedna část té informace. Pak samozřejmě to, aby se v těchto situacích odkázala lépe vysvětlit vzájemná stanoviska na koaliční úrovni, protože toto bylo projednáváno na koaliční úrovni, a aby tyto informace také došly k jednotlivým senátorům v klubu, je věc, která je prostě nutná pro to, aby se ta situace zlepšila. O tom jsme se dneska krátce bavili.
Petr Fiala, předseda vlády ČR: Jestli čekáte, že k tomu něco řeknu, no pan vicepremiér všechno řekl. Já jediné, co mohu říct, já jsem rád, že je to za námi. Já se netajím tím, že nejsem rád, že máme rozhodovat o platech, které se týkají našich platů, byť marginálně, protože ten větší balík se týká platů soudců a státních zástupců, a věřím, že do budoucna dospějeme k nějakému mechanismu, kdy tyto věci nebudeme muset opakovaně řešit. Je to prostě něco, co takto být nemá. Věřím, že nakonec se to nějakým způsobem stihne a že to všechno proběhne, jak má.
Já chci jenom znovu zopakovat, říkám to poněkolikáté, ale opakování je matka moudrosti, vláda nepřišla sama od sebe s žádným návrhem platů na navýšení, s žádným návrhem na navýšení platů politiků. Jednali jsme na základě rozhodnutí soudu, kdy jsme museli přistoupit k nějakému rozhodnutí, po velmi složitých jednáních jsme dospěli k tomuto výsledku. Znovu opakuji, budu rád, když do budoucna nebudeme muset rozhodovat o platech, které se týkají i nás.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Na tu druhou otázku jste se sice neptal mě, ale já vám odpovím. Debata byla velmi krátká, je to poslanecký návrh zákona, takže vláda může přijmout souhlasné, nesouhlasné nebo neutrální stanovisko. Když se podíváte na skupinu předkladatelů, tak je jasně vidět, že je to koaličně dohodnuté a každá koaliční strana má zastoupení, tzn. našli jsme shodu v rámci koalice a dneska debata byla velmi krátká k tomuto bodu, protože, jak říkám, vláda může rozhodnout jenom ty tři možnosti. Souhlas, nesouhlas, neutrální stanovisko, díky tomu, že je to koaličně dohodnuté, tak bylo jednoduché, aby vláda jednomyslně vyjádřila souhlas s tímto poslaneckým návrhem zákona.
Martin Šnajdr, Česká televize: Jenom se doptám, takže to, že včera senátoři hnutí STAN hlasovali jinak, už nebude tématem nějakého dalšího koaličního jednání?
Petr Fiala, předseda vlády ČR: My vedeme neustále jednání o tom, jak sladit postoje jednotlivých koaličních stran. Jsme vláda, která se skládá z více stran, a děláme to od začátku a budeme to dělat i dál. To, že někdo hlasuje jinak, se občas stane, ale musíme se snažit, abychom takových hlasování měli co nejméně. Já jsem včera u toho nebyl, ale pokud mám informaci, že třeba někdo hlasoval pro navýšení o 13 %, tak se přiznám, že to po všech těch debatách, které tady byly, nechápu.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, CNN Prima News.
Jan Socha, CNN Prima News: Já bych se zeptal pana ministra financí ještě na jednu věc, která se dnes také stala v Senátu. A to je vrácení novely energo-zákona. Tak by mě zajímal jen váš stručný komentář k tomu? A k tomu, co vlastně teď přichází ve hře, tzn. že o tom bude muset jednat znovu Sněmovna, tak jestli je ve hře varianta, že byste stáhl návrh na individuální kontroly solárních elektráren, což je vlastně věc, která senátorům vadila? Děkuju.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já vlastně nechápu, že někomu může vadit to, že stát zkontroluje, když vydává peníze daňových poplatníků, že ten potenciální příjemce splní všechny podmínky. Já jsem o tom s některými senátory vedl debatu a vlastně jsem nepochopil, jak může někdo být proti kontrole. Nic jiného tam neměníme. Procedurálně už nemám šanci stáhnout pozměňovací návrh, protože zaprvé já nejsem předkladatelem návrhu zákona. To není výmluva, ale tento návrh zákona hájil ve Sněmovně i v Senátu pan ministr průmyslu a obchodu. No a budeme postupovat standardně, jako když přijde vratka ze Senátu do Poslanecké sněmovny. My to můžeme projednávat nejdříve po deseti dnech až ten tisk přijde. Tak já nevím, on přijde asi do konce týdne, tak se podíváme na harmonogram, zařadíme na program jednání, domluvíme se v rámci koalice a pak budeme hlasovat.
Ale zopakuji, já nerozumím výhradě, že si máme být jisti, že vynakládáme peníze daňových poplatníků v souladu s evropskými a českými pravidly. Já to fakt nechápu a nikdo z těch, kteří mi říkají, to je změna pravidel, to není možný. Jak to není možné? Každý z nás by se choval úplně stejně, aby potenciálně neplatil víc, než musí. Pokud prokáže každý provozovatel, že na to má nárok, tak dostane stejné peníze. Nebavíme se o minulosti, nevracíme se do minulosti. Bavíme se o příštích šesti letech, kdy ta celková podpora nejenom na tyto elektrárny může být až 300 miliard za šest let, za 3 % produkce elektrické energie v České republice.
Tak mně přijde normální, že se pokusíme snížit platby daňových poplatníků. Vždyť často slyšíme, udělejte něco pro to, aby byly nižší ceny energií, a to byl jeden z kroků. Problém, který reálně existuje, je, že to platíte, my všichni to platíme na složence, to vidíme, a kromě toho to ještě platíme minimálně z poloviny ze státního rozpočtu, a to už úplně nevidíme. Ale ve státním rozpočtu nejsou žádné státní peníze. Jsou to opět peníze daňových poplatníků. Jenom to není vidět na té složence. Kdyby se nám povedlo, a možná jsme to měli udělat, k té složence připsat, kolik z jejich daní platí stát, tak si myslím, že by mohla být větší podpora v obou komorách parlamentu k tomuto logickému a správnému návrhu.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, Český rozhlas.
Lucie Pávová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se vrátila ještě k těm rizikovým profesím. Mě by zajímalo, jak budete reagovat na tu kritiku sociálních partnerů, podle kterých ten zákon, nebo ten návrh nebyl dostatečně projednán? Pokud se nepletu, bylo to navrženo vlastně jako bod v usnesení vlády dnešním, že by se to mělo nějakým způsobem ten dialog osvětlit.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já myslím, že to je tady nepochopení, já bych rozuměl těmto výhradám, kdyby se jednalo o vládní návrh zákona, standardně sociální partneři byli součástí připomínkového řízení, jejich připomínky jsme v rámci připomínkového řízení obdrželi. Jestli navrhneme, a my se té debatě nebráníme, jaká mají být pravidla, když je poslanecký návrh zákona, tak se o tom můžeme bavit, ale jeden či skupina poslanců nejsou sociálním partnerem pro zástupce zaměstnanců a zaměstnavatelů, jako ze zákona je tím sociálním partnerem vláda. A to je podstatný rozdíl.
Tak možná až se příště uvidíme se sociálními partnery, tak si vyříkáme, já se jich teda zeptám, jestli mají, jestli najednou jeden poslanec může podat zákon jeden poslanec nebo skupina poslanců, budou v roli sociálního partnera, ano, nebo ne. Protože ty návrhy na zákony nepodávají pouze vládní poslanci, ale taky opoziční. A jak může mít vláda jakoukoli odpovědnost, když skupina opozičních poslanců podá jakýkoli návrh zákona? Jak vláda má v tomto případě zajistit sociální dialog mezi opozičními poslanci a sociálními partnery nebo i mezi vládními poslanci a sociálními partnery? To je na věcnou debatu. Já myslím, že to je zástupný problém, rozumím tomu, že někdo s tím nesouhlasí s tím obsahem, to je jiná debata. To já považuju za zástupný problém.
Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si to dovolím jenom ještě stručně doplnit. Tady vlastně ani pro jednu ze dvou stran sociálního dialogu nebylo žádné překvapení, ty parametry vlastně byly dlouhodobě známy, ty parametry vlastně byly projednávány v rámci toho návrhu důchodové reformy, tzn. ta kategorie tři, ta rizika, to je stále stejný princip, na kterém stojí i tento návrh. Z pohledu zaměstnavatelů je tam jenom ten rozdíl, že to není 5 %, ale jsou to ta 4 či 3 %. Tzn. jako to není žádné překvapení, že by se objevila nějaká úplně jiná parametrická úvaha.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Rozdíl ještě byl v tom, že těch 5 %, což byla jiná varianta, by obdržel státní rozpočet. Ty 3 nebo 4 % dostane konkrétní zaměstnanec a budou to jeho peníze. To si myslím, že každý chápe, že to je velký rozdíl, jestli peníze od firmy skončí ve státním rozpočtu, nebo skončí na účtu konkrétního zaměstnance, který pracuje v těch rizikových profesích.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, já žádný další dotaz nevidím, proto tiskovou konferenci končím, děkujeme a přejeme hezký den. Na shledanou.
