Tisková konference po jednání vlády, 29. května 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím místopředsedu vlády a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já vám přeji dobrý den. Já bych chtěl krátce informovat asi o třech důležitých věcech, které jsme dnes na vládě probírali z toho celkového programu, který jsme dnes měli na programu. První věc se týká pevnostních měst Terezín a Josefov. Já jsem rád, že ta společná záchrana pevnostních měst Terezín a Josefov je na dobré cestě. Předcházela tomu poměrně náročná jednání všech stran, které koordinovalo Ministerstvo pro místní rozvoj, a nyní jsme vlastně ve finále, kdy oběma městům můžeme skrze program, který jsme schválili dnes –  je to podobný program jako má i Ministerstvo kultury – na záchranu těch nejvíce poničených památek přinést přes tři miliardy korun.

Ten současný plán na záchranu obou historických komplexů se začal rýsovat někdy na podzim roku 2022. Vláda zřídila komisi, na které se účastnili zástupci ministerstev pro místní rozvoj, financí, kultury, ale, a to je podstatné, protože to je založeno na spolupráci, i zástupci Jaroměře a Terezína, tedy těch dvou měst, na jejichž území se ta pevnostní města, ty budovy nachází, a zástupci krajů.

Vláda dnes schválila program dotační, který jsme s partnery připravili a který umožní následně financovat opravy nejenom těch šesti vybraných historických památek. Já ostatně tento program budu představovat zítra v Terezíně. Abych to jenom zkrátil, ten program je na dobu deseti let, má být i iniciační pro hledání nového využití některých těchto opuštěných projektů. Ročně je v tomto programu zhruba 120 milionů korun z rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj, celkově představuje 1,2 miliardy korun. Dalších 30 procent, cca 500 milionů korun bude pocházet z rozpočtu krajů a měst, takže tomu dnešnímu schválení předcházela ona dohoda s těmito městy.

Já jsem rád, že s tím konečně někdo pohnul. Do majetku měst přešly ty pevnosti ve stavu, který nebyl uspokojivý, a jak ty samotné pevnosti, tak i ta historická centra v tom centru skutečně potřebují pomoc státu. Oba ty objekty jsou velmi velké a ty opravy jsou nákladné, daleko přesahují možnosti těch jednotlivých municipalit, které hospodaří s rozpočty – Terezín zhruba padesáti, Jaroměř asi se sto miliony korun na celý rok. Takže jsme rád za tuto spolupráci, pomoc, angažovanost všech, nejenom ministerstev.

Pak mám další informaci, která si myslím, že je velmi důležitá. Vláda dnes rozhodla o vytvoření funkce vládního koordinátora strategické komunikace státu a schválili jsme i jeho status. Zároveň jsme do této funkce jmenovali plukovníka generálního štábu Otakara Foltýna, a to s účinností od 30. května 2024. Úkolem nového vládního koordinátora bude mimo jiné komunikovat s příslušnými ministry, vedoucími pracovníky státní správy, poslanci a dalšími orgány státní správy i s klíčovými institucemi, ale i neziskovým sektorem, akademickou sférou a občanskou společností.

Cílem je mimo jiné předcházet různým nepřátelským vlivovým operacím, které směřují k destabilizaci státu. Budovat důvěru v demokracii, podporovat součinnost občanů s veřejnými politikami v oblastech, jako je bezpečnost nebo ukotvení České republiky ve strukturách Evropské unie a NATO. Vládní koordinátor strategické komunikace proto bude aktivně nastavovat i témata ve společnosti, která budou podporovat strategické cíle v oblastech zásadního národního zájmu. Tím se Česká republika hlásí jako ke svým státotvorným principům.

Nedávno jsme byli svědky rozkrytí poměrně zásadní operace Voice of Europe, což byla vlivová operace v řadě zemí Evropské unie. Má to aktéry, ať už jsou to služby v jednotlivých státech Evropské unie, má to přesahy daleko za hranici České republiky a působila jako důležitá síla i v České republice. My jsme jako vláda rozhodli o umístění těch lidí, kteří s tím byli spojeni, na ten tzv. Magnitského seznam, propaguje se to na úrovni Evropské unie.

To jsou přesně ty věci, které se nejenom v České republice, ale i Evropě dějí, a boj s dezinformacemi jako strategická věc vůbec nějaké rezilience státu je naprosto zásadní. Proto jsme tedy dnes jmenovali Otakara Foltýna do funkce.

A ještě jedna věc, která si myslím, že je důležitá. Podařilo se nám ve velmi krátkém období rozhýbat zamrzlé přijímání unijních směrnic. My jsme dnes projednávali zprávu o stavu přidělování gescí a plnění legislativních závazků z členství České republiky v Evropské unii za první čtvrtletí 2024. My, když jsme přišli vlastně do Strakovky, když to řeknu takto obrazně, tak jsme zjistili, že z předchozího období vláda Andreje Babiše vůbec nereflektovala, že je potřeba, pokud se schválí na evropské úrovni nějaká legislativa, je zde ta povinnost ji nějakým způsobem začlenit do zákonů v České republice, tzv. implementovat. Hrozila nám celá řada různých pokut z prodlení a ty pokuty skutečně nejsou malé a často to třeba i ohrožuje čerpání evropských dotací z kohezních fondů nebo z jiných zdrojů.

Nám se skutečně podařilo toto rozhýbat, aktuálně jsme dokonce na nejlepších číslech od našeho nástupu, v tom prvním čtvrtletí. Ten deficit 36 včas netransponovaných směrnic po předešlých vládách jsme snížili k 30. březnu tohoto roku na pouhých šest, u kterých byla lhůta pro zapracování do naší legislativy. Myslím si, že je vidět i díky úsilí jednotlivých resortů, ale i práci ministra Šalamouna, který toto dostal na starost skutečně koordinovat tu implementaci, že se to dá. Podařilo se nám to srazit o 83 procent toho dluhu, který z nějakých důvodů, někdy třeba i politických prostě nenaplnila ta předchozí vláda.

Pokračujeme dál, je to samozřejmě kontinuální proces. Tak jak ta legislativní práce probíhá na úrovni Evropské rady a schvaluje pak Evropský parlament tu společnou legislativu, tak je skutečně důležité jednat včas. Nejenom kvůli tomu, že často ty legislativy jsou velmi přínosné pro řešení třeba společného evropského trhu, ale zároveň je tam i to riziko pokutování nebo zastavení čerpání peněz pro danou členskou zemi. Takže já jsem rád, že to odbourání 83 procent z toho dluhu, který jsme jako vláda po minulé vládě přebrali, se nám daří. Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím ministra spravedlnosti Pavla Blažka.

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Dobrý den, já nevidím dozadu, není tam paní Laurenčíková? Myslím, že by měla přijít.

Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva: Já jsem tady.

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Já nerad porušuju jakákoliv pravidla, že jste měla komentovat po skončení vlády. Jestli můžete komentovat teď. Vy jste si plánovala potom zvlášť, ale to si myslím, že je nezasloužená věc.

Já v podstatě bych rád uvedl tento návrh zákona tím, že když tady je paní kolegyně Laurenčíková, zmocněnkyně pro lidská práva, tak na příkladu nás dvou, ale nejen nás dvou se ukazuje, že i když se může přistupovat k některým věcem zpočátku z různých úhlů pohledu, tak nakonec se podaří to, že se vytvoří nějaké dílo, o kterém dokonce přesvědčíme ostatní tak, aby to dílo, které se vytvoří, procházelo dál zákonodárným procesem.

Když ji mám vedle sebe, řeknu rovnou, že dnes v Senátu se projednává definice znásilnění. Na tom jsme také dělali společně. Nebylo to jednoduché, byly složité rozpravy, byly dlouhé rozpravy, ale ve Sněmovně to bylo schváleno jednomyslně.

Dnes je tu další část toho, co složitě vznikalo – vám to možná připadá někdy, že dlouho, ale ty debaty jsou různé – a to je zakotvení definice domácího násilí do občanského zákoníku. Pokud mi dovolíte, já vám zase úplně stejně jako na vládě nechám ty konkrétní věci, ať nemluvím pouze já.

Rád bych také připomněl, že vláda v nejbližší době projedná také velmi složitě diskutovanou otázku zákazu fyzického trestání dětí v občanském zákoníku a některé další věci, které už teď nejsou tak úplně podstatné.

Já chci poděkovat za spolupráci, která někdy možná, viděno zvnějšku, vám připadá jako nelogická. Ale ona přesně logická naprosto je, protože když to někdo myslí dobře, a vy to myslíte dobře, tak se dílo podaří, i když některé věci třeba v průběhu změníme nebo upravíme jiným směrem. Ale rozhodující je ten cíl, ten výsledek. Já bych chtěl pochválit paní zmocněnkyni, že to je velmi rozumná žena, která netrvá absolutně vždy na sto procentech, protože to by taky nemuselo být nic, ale dá se spoustu věcí upravit tak, aby ten zákony byl dobrý, a já předávám vám slovo.

Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva: Tak děkuji mnohokrát. Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych vám s velkou radostí oznámila to, že vláda dnes jednomyslně schválila připravený zákon o domácím násilí, a vyslala tak jednoznačně velmi silný pozitivní vzkaz vůči obětem násilí, ať už dětským obětem, dospělým obětem, ženám, mužům, ale třeba i seniorům, kteří rovněž jsou násilí v blízkých vztazích vystaveni. Vyslala ale důležitý pozitivní vzkaz, že na tematice domácího násilí záleží i těm, co s obětmi pracují v první linii, tedy organizacím, které poskytují služby obětem domácího a sexualizovaného násilí.

Chtěla bych v úvodu velmi poděkovat celé vládě, panu premiérovi za podporu tohoto zákona, který jsme připravovali společně s kolegy z Ministerstva spravedlnosti a s koalicí NeNa, což jsou neziskové organizace, koalice NE násilí, jsou to organizace jako ROSA, Acorus, proFem, které dlouhodobě pomáhají právě obětem násilí v naší zemi.

Co zákon zlepší a co zavádí? Je to již zmiňovaná jednotná definice domácího a sexualizovaného násilí, která definuje domácí násilí v těch čtyřech klíčových rovinách, a sice jako násilí fyzické povahy, ale také povahy psychické, psychického násilí, násilí sexualizované a násilí ekonomické.

Je velmi důležité, že tato jednotná definice bude v legislativě zakotvena mj. i proto, aby se všechny důležité profesní skupiny uměly včas kvalitně rozhodnout o tom, že situace naplňuje parametry násilí a oběť skutečně má právo na zajištění rychlé pomoci. Věříme, že tak zkvalitníme, zpřesníme a sjednotíme postupy policie, soudů, sociálních pracovníků i školských a zdravotních pracovníků, zejména tedy ve vztahu k obětem.

Dále tento zákon prodlužuje dobu vykázání násilné osoby ze současných deseti dnů na čtrnáct dnů tak, jak je obvyklé ve světě, proto, aby si oběť častokrát spolu se svými dětmi mohla rozmyslet další strategii, dopřát si krizovou pomoc a prostě měla více času na to rozhodnout se, co dál, jak danou situaci bude řešit. Tento zákon také nově zavádí povinnost policie zabavit zbraň v momentě vykázání násilné osobě, a to jak zbraň střelnou, tak také dlouhé nože, mačety, meče a podobně.

Rovněž tento zákon nově zavádí povinnost soudů přihlížet k faktu, že v rodině docházelo k domácímu násilí, ve chvíli, kdy je rozhodováno o svěření dítěte do péče, nastavení kontaktu, styku rodiče a dítěte, a taktéž soudy k této skutečnosti budou muset přihlížet v rámci rozhodování o společném majetku manželů.

Nově nebudou smět oběti domácího násilí být soudním nařízením nuceny do mediace. I toto je velmi důležitý pozitivní posun, protože v rámci mediace může docházet k retraumatizaci obětí, které častokrát mnoho let zažívaly opravdu kruté násilí a týrání. Vycházeli jsme velmi významně z podnětů organizací, které pracují s oběťmi násilí v blízkých vztazích dlouhodobě, desítky let, a jsem opravdu za spolupráci s nimi velmi vděčná.

V úplném závěru mi dovolte připomenout, že domácí násilí, vztahové násilí, je opravdu výrazným problémem. V České republice se s domácím násilím setkává až třicet procent žen a dvanáct procent mužů. 56 procent dětí je potom přítomno násilí v rodinách, a jsou tak samozřejmě vždy velmi vážně traumatizovány a nesou si následky této zkušenosti do celého dalšího dospělého života.

Jenom v loňském roce v České republice bylo zavražděno 86 lidí z důvodu vztahového násilí, nejčastěji právě násilí domácího. To jsou opravdu otřesná fakta a já jsem velmi vděčná, že dnes vláda, tak jak ostatně stojí i v programovém prohlášení, opravdu učinila výrazný pozitivní krok ke zlepšení ochrany této společnosti před násilím. 

Ještě jednou dovolte poděkovat všem, kdo nám na této cestě pomohli, a věřím v pozitivní projednání tohoto zákona i v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Děkuji mnohokrát.

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: A já ještě přidám takovou výzvu veřejnosti. Zákony nevyřeší všechno. To znamená, součástí toho boje s domácím násilím a se vztahovým násilím je také to, aby lidé nebyli nevšímaví, alibističtí a pohodlní. To znamená, jestliže sousedé dlouhodobě pozorují, slyší to a podobně, že se v těch domácnostech něco děje, a nehlásí to, například proto, aby nemuseli se obtěžovat dávat nějaké svědecké výpovědi nebo aby neměli problémy s těmi sousedy, tak s tím také jako bychom chtěli. Čili ta výzva je k tomu, aby se to násilí nikdy a nikde netolerovalo.

Myslím si, že policie svou práci při vyšetřování velmi zlepšuje postupně. To znamená, že ty výslechy jsou jiné, svědků i těch obětí, a je potřeba, abychom přestali být tam, kde jsme, nevšímaví a netolerovali věci, které možná před x lety připadaly, jakože patří k manželství a podobně. Ale nepatří, nikdy nepatřily a ani by patřit prostě neměly, nebo k nějakému soužití. Za mě všechno, děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkuji a otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já bych se možná ještě doptal na tu definici toho domácího násilí. Vy už jste zmínili, že to vláda odsouhlasila jednomyslně. Nicméně by mě zajímalo, jak třeba hluboká debata se o tom dnes vedla na jednání vlády, zda vše bylo tedy už vyjasněno předtím, nebo zda jste tam ještě dnes něco ladili?

A potom by mě zajímalo k tomu jmenování pana Foltýna: V době, kdy vlastně se řada míst škrtá, je toto opravdu ta nutná pozice? Napadá mě, zda to nemohl dělat již někdo, kdo je v tuto chvíli třeba na Ministerstvu vnitra?

A využiji přítomnosti pana vicepremiéra k dnešnímu jednání Sněmovny, které stále běží. Zda tedy po té debatě, která běží na plénu, zda jste třeba jako koalice ochotni potom ustoupit v rámci druhého čtení a třeba něco pozměnit? 

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Já můžu oba třeba. Já řeknu jednoduchou větu. Ona to řekla paní zmocněnkyně, dva roky se to připravovalo, to znamená, dva roky diskuzí vedly k tomu, že dnes už se diskuze vésti nemusela, protože, ano, bylo to všechno předjednáno, a rozpory byly odstraněny.

Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva: Přesně tak. Já bych možná jenom doplnila, že skutečně ta definice nepokrývá jen násilí v rámci rodiny a partnerských vztahů, ale pokrývá nově také případy, kdy se násilí dopouští například osoba pečující o seniora či seniorku. To znamená někdo, kdo sice nebydlí ve společném obydlí, ale do toho obydlí pravidelně dochází. Chceme tak ošetřit právě ty případy, kdy právě osamocení senioři bývají velmi zranitelní vůči této formě násilí, a chtěli jsme skutečně zahrnout všechny podoby a aspekty takového jednání a chování, které naplňuje parametry neoprávněného zásahu do integrity a práv daného člověka.

Chtěli jsme právě upozornit na to, že to násilné jednání v sobě zahrnuje prvky zneužívání moci nebo nerovného postavení a, jak říkal pan ministr, všechny rozpory se nám podařilo vypořádat, zapracovat veškeré připomínky klíčových resortů a dnes opravdu ta rozprava na vládě byl veskrze pozitivní a zaznívala v podstatě napříč tedy jednotlivými stranami vládní koalice podpůrná vyjádření k tomuto zákonu, z čehož máme samozřejmě obrovskou radost.

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Ze všech pěti stran, to je důležité říci. Ze všech pěti stran.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: A já jestli můžu zodpovědět tu otázku ohledně toho, jestli angažmá vládního koordinátora strategické komunikace státu je žádoucí, či nikoli s ohledem na počet úředníků. Stát má poměrně velké množství agend, které zastává ať už na centrální úrovni, tak v regionech, nebo potom úředníci v přenesené působnosti na městech a obcích.

My, když řešíme nějaké agendy a hovoříme o úsporách, bavme se prosím o relevantních částech, což je třeba zjednodušení nějaké agendy nebo její digitalizace, kde potom může dojít k úspoře těch v uvozovkách úřednických míst, kteří třeba dělají nějakou práci, která v danou chvíli už je nahrazena nějakým digitálním procesem nebo třeba zrušením nějaké regulace.

Ale strategická komunikace, a ukazuje se to i, a zejména tedy v postcovidové době, v momentě útoku Ruska na Ukrajinu, je naprosto zásadní, protože hybridní válka vedená dezinformační scénou je jednou z velkých ohrožení všech demokratických států a má tendence třeba ovlivňovat i volby v těch daných zemích. Toliko k důležitosti té funkce.

A možná, jestli pan Otakar Foltýn jako dlouhodobě slouží českému státu, ať už ve svém angažmá armádním, v řadě aktivit, řekněme, občanských, ať už jsou to konzultace v Červeném kříži, v jednu chvíli spolupracoval jako šéf kanceláře poradců pana prezidenta. Takže to není, že bychom přiváděli nějakého nového člověka zvenčí, ale naopak vláda, a myslím si, že na tom byla stejná shoda jako na případě projednání novely, která řeší to domácí násilí, byla doslova unisono.

Já jsem rád, že se v této věci, ve které se pan Foltýn angažuje i ve své jiné roli, ve které byl před tím, bude věnovat tady, zejména v té koordinační rovině. A myslím si, neboť o tom už média informovala před samotným jamováním, a i pan Otakar Foltýn tímto byl konfrontován, že v těch prvních rozhovorech okamžitě ukázal, že to je člověk na svém místě. Problematice se dlouhodobě věnuje a já to vnímám jako přínos.

Skutečně to není o tom, jestli na Úřadu vlády je o tři nebo pět lidí více, ale o tom, zda máme člověka, nebo skupinu lidí, kteří dokáží ten problém řešit efektivně. Úspory hledejme tam, kde děláme třeba nějakou zbytečnou práci nebo zbytečnou agendu.

Martin Šnajdr, Česká televize: Pane vicepremiére, ještě k té Sněmovně, zda očekáváte, že třeba jako koalice jste ochotni přistoupit po té debatě, dnešní, včerejší k nějakým úpravám?

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Tak ta debata se normálně vede. Opozice stále vystupuje k tomu tématu a já si teda myslím, že nabídka k debatě nad libovolnou legislativou, ať už to předkládá Marian Jurečka nebo Bartoš nebo Blažek, tak vždycky otevřená je.

Já úplně jsem neviděl v těch fázích přípravy té legislativy tu vůli. Dokonce tam bylo takové to pomyslné prásknutí dveřmi – a my už se o tom dále bavit nebudeme! Probíhá klasické jednání Sněmovny. Je tam nějaká vyhlídka na to, že bude teda probíhat i zítra celý den, uvidíme, zda se to ponese až do toho pátku. A pokud ty návrhy jsou racionální, tak přece ta otevřenost je tam vždycky. Deklaroval to i předkladatel Marian Jurečka. Ale některé ty výhrady nebo ta debata se poměrně cyklí a mně přijde, že ten návrh buďto ti lidi ani nečetli, nebo popírají dokonce věci, které sami historicky tvrdili.

Pojďme se bavit o racionálních návrzích zákona, který pokud bude mít širokou podporu, a to není malá legislativa, tak jako tady bude a ovlivňuje budoucnost jako mých malých dětí a důchodového systému za dalších čtyřicet let. Není to tedy něco, na čem by měla být významná jako politická neshoda, ale to projednávání v té Sněmovně nenasvědčuje tomu, že by vůle té opozice byla jiná v tuto chvíli než, řekněme, politicko-obstrukční, na což samozřejmě mají právo.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se ještě vrátila k té definici domácího násilí a chtěla bych se zeptat: Pane ministře, vy jste krátce zmínil, že policie se těmi případy více zabývá, ale mě by zajímalo, co je teda potřeba udělat, aby to sjednocení se promítlo i u soudů a u státních zástupců? A potom jenom krátce k tomu, co očekáváte teda, jak tento zákon doplní ta další novela, která by se měla týkat toho trestání dětí? Zase, jak to potom se promítne v praxi?

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Tak to jsou dvě různé věci. Domácí trestání bude deklarace, která nebude mít přímé právní účinky v tom smyslu, že by se přijímaly nějaké další zákony, které by zaváděly nějaké další povinnosti. Ale my jsme jeden z mála států, který neplní příslušnou dohodu OSN, která to zakazuje. To znamená, z tohoto důvodu taky budeme mít deklaratorní ustanovení občanského zákoníku. A to je trošku jiná věc.

Pokud jde o tu aplikaci jednotnou, nejednotnou. My jsme pořád jednak v tématu toho vzdělávání policistů, státních zástupců a soudců. Zatímco u policie a státních zástupců to lze v zásadě nařídit ministrem nebo nějakým funkcionářem, u soudců vymýšlíme systém, a brzy bude zveřejněn, jak to udělat tak, aby ti soudci, kteří se neškolí, na rozdíl od svých ostatních kolegů, aby se školit museli, a to na základě rozhodnutí nejlépe příslušného předsedy krajského soudu, protože před dvaceti lety zhruba Ústavní soud řekl, že to nemůže nařizovat výkonná moc soudní.

Jinými slovy, ministr nemůže říct: A teď půjdete všichni na školení třeba o daních, ať neříkáme jenom pořád nějaké to násilí, o daňové trestné činnosti. Tedy bychom to chtěli udělat tak, že by mohlo být kárným proviněním, pokud by některý soudce nerespektoval příkaz svého nadřízeného soudce, nikoli někoho z výkonné moci, že se má vzdělávat v nějaké oblasti, aby té oblasti lépe rozuměl.

A k tomu ještě snad poslední věta. Já si myslím, že ta Justiční akademie v Kroměříži funguje výborně. Teď jde jenom o to, aby taky byli ochotni všichni si vyslechnout, co jim tam chtějí říci a vedli tam o tom nějakou diskuzi. A takhle snad dospějeme i k tomu jednotném výkladu. Ale víte, přece jenom máme právní systém, kdy ne vždy se úplně podaří, aby se v Chebu a ve Zlíně rozhodovalo něco úplně totožně stejně ve všech věcech občanskoprávních. To prostě je dáno tím, že my nemáme nějaký nadřízený soudní orgán, který by mohl dávat nějaké precedenty a podobně, jako je to v jiných právních systémech.

Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva: Jestli mohu ještě doplnit, tak já určitě velmi vítám tu snahu pana ministra hledat cesty k tomu, jak opravdu posílit vzdělávání soudců právě třeba i v té agendě vztahového násilí, domácího násilí. Myslím si, že opravdu ta práva a potřeby zvlášť zranitelných obětí, obětí násilí, jsou velmi specifickým tématem a určitě každé proškolení a vzdělávání v tom, jak třeba s takovou obětí komunikovat, jak vůbec rozumět těm příčinám, souvislostem vztahového násilí, sexualizovaného násilí, násilí páchaného na dětech, je něco, kde si myslím, že opravdu má smysl sledovat moderní poznatky a opravdu se učit tomuto tématu rozumět do hloubky.

Proto jsem i velmi ráda za to, že od vlastně počátku tohoto roku je možné vytvářet vlastně specializované soudy určené právě – senáty, pardon, senáty – určené právě problematice domácího, vztahového násilí, které by už měly být právě s tím větším proškolením, větším vhledem do specifika této agendy rozhodovat ty velmi citlivé kazuistiky.

Poslední poznámka: Taktéž si vážím toho, že pan ministr a další tedy partneři rozumí tomu, že má smysl i v České republice zakotvit do občanského zákoníku zmiňovanou nepřijatelnost fyzického trestání dětí. Je to sice deklaratorní vyjádření vůle České republiky ochránit děti před násilím, ale je velmi důležité. Vyšle zásadní vzkaz dětem, rodičům i dospělým, kteří s dětmi pracují, že je důležité hledat jiné alternativy, než děti trestat na fyzické úrovni či jakkoli jinak děti ponižovat, zastrašovat a podobně.

Je to návrh, který určitě taktéž v brzké době se objeví na vládě a opravdu nasedá i na mezinárodní doporučení například Výboru OSN pro práva dětí a i na odborné poznatky, které upozorňují na to, že právě fyzické trestání nese s sebou spoustu rizik pro další socioemoční duševní vývoj dětí. Takže děkuju za to chápání těchto témat, byť rozumím tomu, že jde o témata specifická a nelze je úplně spojit.

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Já poprosím o jedno pochopení vás, že až bude ta diskuze probíhat třeba ve Sněmovně, nezlobme se na ty, kteří budou říkat, že se musí najít hranice mezi tím, co se stává v rodinách, a kam až zasahuje veřejná moc. Oni to nebudou myslet špatně, ale ta debata bude i o této věci a bude možná složitější než u toho domácího násilí, jak tedy já očekávám.

Nebuďme v tomto automaticky, že ten, kdo říká, že ta problematika je složitější, že je pro nějaké bití dětí a podobně. To fakt, témata jsou složitější a mají nějaké důsledky. To říkám do budoucna, protože už tu debatu, která nastane v této věci, trošku slyším.

Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva: A zároveň si dovolím ještě poslední doplnění k tomuto tématu a souhlasím s panem ministrem, že některá témata si zasluhují prostě hlubší a trpělivější diskuzi. Poznatky ze zemí, které přistoupily k podobnému vlastně zakotvení nepřijatelnosti fyzických trestů na dětech do legislativy třeba už mnoho let před námi, tak jejich poznatky hovoří ve smysluplnost tohoto kroku.

Hovoří o tom, že skutečně postupně kleslo násilí v rodinách, násilí v blízkých vztazích, ve vrstevnických kolektivech, ve školách a došlo k posílení programů zaměřených na rozvoj rodičovských dovedností zvládání stresu, vlastních emocí a došlo k rozvoji služeb, které se specializují na pomoc dětem zasaženým násilím. Takže ty pozitivní efekty jsou opravdu jasně dokladovatelné a díky za váš zájem i o toto téma.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, CNN Prima News.

Josef Mádle, CNN Prima News: Já mám dotaz na pana ministra Bartoše. Týká se to digitalizace a nového stavebního zákona. Valí se kritika zejména kvůli tomu, že chybí proškolení. Tak jestli se stihnou všechny zainteresované strany seznámit do července a jestli je v plánu tedy ten systém opravdu v tom termínu spustit, případně jak budete řešit komplikace?

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já děkuji za dotazy. Já jsem oba dva systémy, jak ten systém pro ty, co staví, tedy Portál stavebníka, kde se podávají ty žádosti, tak i ten agendový informační systém, ve kterém pracují a budou pracovat ti úředníci na stavebních úřadech či v dotčených orgánech, představil už před měsícem v Brně. Divím se, že teď zaznívá, nikdo to nikdy neviděl, je to yetti.

Já jsem slíbil, že na přelomu, v polovině května, že zahájíme školení, která se týkají využívání toho systému. V prvních dnech videa instruktážní, která byla na webu Ministerstva pro místní rozvoj, zhlédly tisíce lidí, do školení, online kurzů, protože to se dělá přes, samozřejmě přes internet, máme přihlášeny tisíce lidí a systém jsme dnes předali v tzv. pískovišti, nebo sandbox, tedy s testovacími daty, protože přístup k těm datům ostrým vznikne až 1. 7. nabytím toho zákona, k využití stavebním úřadům. A já už mám i pozitivní reakce i třeba tady od lidí. Primátor poměrně velkého českého města děkuje za tu spolupráci, vítají ten systém, využívají ta videa. Je tam zhruba měsíc a něco na to, než ten systém bude spuštěn.

My jsme v tom, otázkách stavebního zákona, školili od prosince. Ten zákon byl schválen loni, ten není novinkou. On začíná platit 1. 7., a zároveň tak, jak jsem stanovil ty harmonogramy toho dodávání, byť jsme na to vlastně od schválení zákona měli méně než rok, tak ty systémy budou 1. 7. připraveny, aby na nich úředníci již zaškolení mohli pracovat.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Tiskovou konferenci končím, přeji hezký den, na shledanou.