Tisková konference po jednání vlády, 29. června 2026

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. Jako první má slovo předseda vlády pan Andrej Babiš.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vláda se dnes znovu zabývala summitem NATO v Ankaře. Pan ministr Macinka už minulý týden v pátek na základě rozhodnutí Ústavního soudu doplnil na seznam delegace prezidenta Pavla a jeho doprovod. Takže jsme zcela vyhověli tomu, pro mě alespoň, nepochopitelnému a neobvyklému rychlému rozhodnutí Ústavního soudu.

Vláda potvrdila, že v čele delegace bude premiér tak, jak už bylo rozhodnuto dříve na základě usnesení vlády. Ten summit tento rok je extrémně důležitý z hlediska hlavně navrhovaných závazků, které navrhuje hlavně teda Německo nebo nejen Německo, aby členské státy NATO platily každoročně 70 miliard eur pro Ukrajinu a tam my samozřejmě s tím souhlasit nemůžeme. Je to stejná pozice jako v rámci Evropské unie. Protože tím, že neplníme ta 2 %, tak samozřejmě hlavně potřebujeme peníze tady pro český rozpočet.

Takže už tady samozřejmě může být pozice pana prezidenta tak, jak to bylo v minulosti, jiná. Já si myslím, že je v zájmu České republiky, aby skutečně tenhle nesmyslný spor, který nás poškozuje a je zbytečný, aby zkrátka nepokračoval. Já myslím, že by to přispělo k uklidnění společnosti. Nejlepší by bylo, kdyby pan prezident netrval na své účasti. Já si myslím, že my určitě bychom byli připraveni už teď deklarovat, že příští rok pan prezident může reprezentovat Českou republiku na summitu NATO. Ale tento rok vzhledem k těm okolnostem, které nastaly, a je to hlavně samozřejmě o penězích a o rozpočtu a je to samozřejmě o tom, že vláda je za zahraniční a bezpečnostní politiku podle Ústavy odpovědná a vytváří ji.

Skutečně si myslím, že tenhle spor by nás poškodil v zahraničí, je to zbytečné. My jsme přesvědčeni o tom, že pan prezident by mohl přehodnotit svoji účast a mohl by prokázat velkorysost a netrvat na své účasti. Nicméně platí to, že jsme vyhověli Ústavnímu soudu. Ale znovu opakuji, ten summit probíhá tak, že vlastně ta hlavní část, každá delegace má pět minut na projev, náš projev je plánován na 27. místě podle výše procent, které jsme v minulém roce odvedli, takže jsme vlastně předposlední.

Jsme přesvědčeni, že i na té neformální večeři i na tom jednání by měla být zastoupena delegace vlády tak, jak jsme to původně před rozhodnutím Ústavního soudu plánovali. Myslím si, že by to zklidnilo i atmosféru v naší společnosti a celkově i v zahraničí, kde samozřejmě tenhle střet zbytečný sledují. Znovu opakuju, už dnes můžu potvrdit, a tak jsme se o tom bavili na vládě, že příští rok na zasedání NATO nemáme problém, aby Českou republiku reprezentoval pan prezident. Tento rok máme na to zásadně jiný názor a doufejme, že ještě si to pan prezident rozmyslí a celkově se ta situace i v naší společnosti i celkově zklidní.

Ohledně těch témat, která jsme dnes projednávali, tak tady jsou kolegové, kteří vám to určitě odprezentují, jako dálniční známky, rozvoj paliativní péče, regulace cen pohonných hmot, naše ozbrojené síly v zahraničí, letecká záchranka, letiště v Karlových Varech atd. Bylo toho strašně moc. Takže za mě v této chvíli všechno.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní má slovo vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Děkuji, k tomu, co pan premiér říkal ohledně summitu NATO v Ankaře, už asi není co dodávat. Tedy my jsme naplnili předběžné opatření Ústavního soudu, kterým nám bylo nakázáno, abychom zařadili prezidenta republiky jako součást oficiální delegace. Takže to jenom tedy, na četné dotazy z minulých dní sděluji, že jsme učinili.

Druhá věc, pro mě důležitá, kterou dneska vláda řešila a schválila, se týká jednoho šokujícího příběhu, který tedy začíná být takovým, bohužel, evergreenem a který se jmenuje EXPO 2025 v Ósace. Já jsem tady tento příběh zdědil po nástupu na ministerstvo. Myslel jsem si, že prostě to bude nějaký jako úspěšný příběh, i když vidím, že to je prostě odfláknutý státní projekt za stovky milionů korun, který se nám prostě trošku mění v takové peklo.

Říkám, když jsem převzal úřad, tak jsem si myslel, že to je v závěrečné fázi a že už budeme řešit jenom nějaké poslední technické detaily. Ale místo toho dneska v Ósace stojí v podstatě nechtěný osamocený pavilon, takový jako opuštěný kostlivec bez připravené demontáže, bez plánu odvozu, bez kupce, a hlavně bez jakékoli odpovědnosti.

Ten bývalý generální komisař pan Soška celou dobu, vlastně až do posledních vteřin svého mandátu sliboval, že určitě dojde k nějakému výhodnému prodeji toho pavilonu atd. Ale když jsme prozkoumávali ten koncept, se kterým on zvítězil ve výběrovém řízení, tak v tom konceptu není ani slovo, ani písmenko o vypořádání. Tzn. není tam ani zmíněno o tom, jestli bude odvezen nebo tak, nejsou tam vůbec vyčísleny ani v rozpočtu žádné náklady, prostě nic. Myslím, že i předchozí komisaři nebo úředníci říkali, že oni by s takovýmto konceptem do výběrového řízení rozhodně nešli.

Takže já jenom zrekapituluji, původní rozpočet pavilonu Expo 2025 počítal s částkou 290 milionů korun s tím, že bývalý generální komisař Soška se zavázal k tomu, že sežene dalších asi 170 milionů od sponzorů. Měl tyto prostředky zajistit. Nezajistil, prostě sehnal skoro nic. Tzn. ze státního rozpočtu ještě bývalá vláda musela přidat dalších asi 120 milionů korun, aby ten projekt nezhavaroval ještě před začátkem. Zároveň také jsme zjistili, že došlo k přesměrování 90 milionů korun, které byly určeny na rekonstrukci zastupitelského úřadu v Berlíně, které také šly na pokrytí problému zvaném Expo.

My jsme teď v situaci zároveň, kdy musíme žádat o další prostředky, abychom to vypořádali, protože, jak už jsem říkal v minulosti, jsou tam soudní spory, jsou tam předžalobní výzvy, jsou tam pohledávky po splatnosti ve výši mnoha desítek milionů korun. Tzn. když jsme to spočítali, tak jsme v tuto chvíli zjistili, že celý projekt Expo 2025 místo původně schválených 290 milionů korun přijde českého daňového poplatníka na více než 600 milionů korun. Tzn. více než dvojnásobek, dvojnásobně překročený rozpočet. To je myslím vizitka špatného řízení, špatné kontroly, špatných rozhodnutí minulé vlády a minulého ministra zahraničních věcí.

My samozřejmě jsme teď v situaci, že to musíme nutně vyřešit, protože nám běží čas. Podle smlouvy s japonskou stranou musíme uvést pozemek do původního stavu do 31. července 2026, což je nereálné v tuto chvíli. Ale nám se podařilo vyjednat nějaký neoficiální odklad až do září. Ale pokud to nestihneme, tak pak už budeme platit penále.

My jsme zvažovali všechny možnosti, jak s tímto pavilonem dále naložit. Řešili jsme demontovat ho, transportovat ho do České republiky nebo nějaké relokace v Japonsku nebo prodej. Do poslední chvíle jsme vyjednávali s nějakými potenciálními kupci, ale ta realita je taková, že žádný kupec neexistuje a že jediná hospodárná varianta, jak tady tento problém vyřešit, je demolice.

Viděli jsme po minulé tiskové konferenci, kdy jsem oznámil, že Česká centra podala dvě trestní oznámení na základě toho, co odkrývají kontroly, které jsme tam poslali, tak ihned poté jsme si četli v tisku, že snad brněnské Veletrhy a výstaviště by měly zájem koupit tady tento pavilon. Proto jsme je v minulém týdnu oslovili, ať tedy vyjádří závazný zájem o tento pavilon. Nicméně odpověď, kterou jsme dostali, oficiálně byla, že o tento pavilon nestojí. Proto neexistuje žádný zájemce a bohužel tedy musím konstatovat, že nejhospodárnější varianta je demolice. Mimochodem, i Japonsko samo už nás k tomu vyzývá, Mezinárodní asociace pro výstavnictví nás vyzývá k tomu, abychom ten pavilon zdemolovali. Tzn. je to jediná reálná a efektivní varianta, jak rychle uvést ten pozemek do původního stavu.

Já myslím, že největší skandál, který se týká tady toho pavilonu, je v tom, že bývalý ministr zahraničních věcí Lipavský velmi opravdu hloupým rozhodnutím od 1. ledna 2023 spojil Kancelář generálního komisaře společně s Českými centry. Tím pádem jsme zjistili, že Česká centra kvůli tomu pavilonu skončila v loňském roce s dírou v rozpočtu přes 200 milionů korun a vzhledem k tomu, že ty odpisy byly velmi neumně naplánovány na pouze dva roky, tak to vypadá, že tedy logicky skončí ve ztrátě i letos. Což je, bohužel, zákonný důvod pro to, aby Česká centra musela být zrušena zřizovatelem. Ale já už opakovaně jsem říkal, že prostě Česká centra jsou důležitá značka. Fungují tady mnoho let a byla by velká škoda, kdyby musela skončit v důsledku diletantského rozhodnutí předchozí vlády. A proto jsme se rozhodli, že tu situaci nějak vyřešíme. Našli jsme nějaký způsob a já děkuji vládě, že dneska mi ten způsob řešení posvětila.

My jsme tedy rozhodli o tom, že některé prostředky, které Ministerstvo zahraničních věcí má účelově vázány na nákup a pořízení nové budovy pro zastupitelský úřad v Kyjevě, tak nevyužijeme. Vláda dnes zrušila usnesení z roku 2024 o nákupu této budovy a umožnila zahájit postup, kdy my zítra na rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny požádáme o to, aby nám rozpočtový výbor schválil změnu závazného  ukazatele ve státním rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí, aby tady tyto prostředky tedy, které jsou investiční, nemusely být použity na investici v Kyjevě, ale mohly být použity na krytí jednak nevypořádaných závazků, které zůstaly po panu Soškovi, jednak na pokrytí té demolice, jednak také na nějaké dluhy, co tam zbyly, právní služby atd., ale zároveň také na pokrytí ztráty, které dosáhla Česká centra tak, aby neskončila dvakrát po sobě v minusu. Tedy aby Česká centra nemusela být zrušena.

Samozřejmě celý ten příběh postrádá jistou odpovědnost. Takže my jsme, kromě toho, že Česká centra podala dvě trestní oznámení, tak já jsem připraven dnes už za Ministerstvo zahraničních věcí podat další tři trestní oznámení, která vyplývají z výsledků nebo z průběhu výsledů rozsáhlé veřejnosprávní kontroly, která tam probíhá. Ty výsledky jsou opravdu děsivé. Když vidíme, že Českou republiku tento pavilon nakonec stojí přes 600 milionů korun v porovnání třeba s pavilonem Chorvatska, který stál 60 milionů korun.

Vychází z toho neuvěřitelné věci, že z rozpočtu toho pavilonu se třeba hradilo, bylo hrazeno školné pro děti pana generálního komisaře v Japonsku, což odporuje zákonu atd. Je tam obrovské množství pochybení při zadávání veřejných zakázek. Dokonce se zjistilo, že jedna zakázka byla zadána firmě, která vznikla až několik měsíců poté, co tuto zakázku vyhrála atd., atd. Já myslím, že to ještě není definitivní počet trestních oznámení, které tady v této věci bohužel podáváme.

Nicméně, pokud tedy zítra rozpočtový výbor schválí změnu těch prostředků, tak my jsme provedli v minulých dnech, ten proces jsme zahájili, že ten pavilon byl převeden z Českých center na Ministerstvo zahraničích věcí. Dojde k prodloužení té odpisové lhůty na 20 let. Zároveň bude vyhlášena nepotřebnost toho majetku a právě to, co ministerstvu, nikoli Českým centrům, zákon umožňuje, tak se urychlí ta demolice, tedy výběr té společnosti, která ji zdemoluje, která ten pavilon zdemoluje tak, abychom to stihli do toho termínu, který nám byl velkoryse umožněn ze strany Japonska. Takže to jenom ode mně k průběhu problému minulé vlády zvanému Expo.

Byl to bohužel ambiciózní projekt, který byl připraven velmi diletantsky. Dělali ho nekompetentní lidé. Postrádal jakoukoli politickou kontrolu. Já jsem viděl, držel jsem v ruce předběžnou zprávu jedné velké auditorské společnosti, kterou si nechala na Expo Ósaka dělat ještě minulá vláda. Předběžná zpráva, předběžné výsledky měly datum 19. září 2025. Ta závěrečná zpráva, která je opravdu děsivá, měla datum 30. září. Tzn. minulá vláda to věděla, měla všechny tyto informace, mohla konat. Nekonala a my proto tento jejich problém musíme řešit. Bohužel tedy tímto musím zklamat své kolegy v Kyjevě, kteří nebudou mít možnost pořídit novou budovu, ale budeme to řešit formou nějakého pronájmu tak, aby to působení české mise v Kyjevě a na Ukrajině bylo důstojné. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní má slovo vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkuji za slovo, dámy a pánové, vláda dnes rozhodla o prodloužení cenové regulace benzinu a nafty, kterou jsme spustili 8. dubna letošního roku v reakci na situaci na Blízkém východě a souvisejícím rapidním zdražováním paliv a mimořádnými výkyvy cen pro konečné spotřebitele.

Pokud v následujících třech týdnech zůstane mezinárodní situace stabilní, nebude docházet k zásadnímu zdražování nebo výkyvům cen ropy, je k 19. červenci plánováno úplné ukončení těchto mimořádných opatření. V případě, že situace v Hormuzském průlivu bude stabilní, pak cenová regulace společně s mimořádným prominutím spotřební daně ve výši 1,939 korun na litr, samozřejmě plus DPH, bude ve druhé polovině července, konkrétně v neděli 19. července, ukončena. Od 20. července by tak měl prodej benzinu a nafty na čerpacích stanicích v České republice běžet opět ve standardním módu. Proč k tomuto kroku přistupujeme?

Je to logické. Největší rizika podle reakcích světových trhů již pomíjejí, a pokud se v následujících třech týdnech potvrdí, že jde o dlouhodobější a stabilnější jev, pak nastal čas tato mimořádná opatření ukončit. Ostatně podobně postupují i okolní země, které na krizi reagovaly obdobnými kroky jako Česká republika. Chci zdůraznit, že pokud nebude docházet k výrazným cenovým výkyvům nebo k výraznému zhoršení situace na Blízkém východě, v důsledku čehož vlastně porostou ceny na burze, a já jsem optimistkou a věřím, že ne, tak budeme moci 19. července náš mix opatření vypnout, aniž by to mělo zásadní vliv na spotřebitele, ekonomiku či inflaci.

Zároveň připomínám, že jde o rozpočtově odpovědný krok, protože rozpočtový dopad nižší spotřební daně činí zhruba miliardu korun měsíčně, což samozřejmě není zanedbatelná částka. Chci však všechny ujistit, že Ministerstvo financí bude situaci intenzivně sledovat i po zrušení regulace.

Nakonec náš monitoring cen, ten bude dále přetrvávat. A pokud by to byl potřeba, jsme připraveni tento mix osvědčených opatření operativně obnovit. Protože na prvním místě je pro nás český spotřebitel, česká ekonomika a nízká inflace, ke které tato regulace objektivně přispěla. A nakonec námi prosazený zákon, který nedávno vešel v účinnost, podle kterého vlastně může docházet, nebo schvaluje regulaci pohonných hmot vláda, podobně jako je to u energií nebo u plynu, což se zase zavedlo za bývalé vlády, tak můžeme, může vláda v případě, i kdyby krize pominula, a naopak by někdo měl chuť se rychle zhojit na cenách, tak můžeme jako vláda kdykoliv zasáhnout. Děkuji vám za pozornost.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní požádám o slovo ministra dopravy pana Ivana Bednárika.

Ivan Bednárik, ministr dopravy: Děkuji za slovo, vláda na svém dnešním zasedání také schválila návrh Ministerstva dopravy na zastavení valorizace dálničních známek od 1. 1. 2027. Pro pochopení a odůvodnění z mé strany. 2 570 korun propočtem dnešního kurzu 24,20 jsme o 1,50 eur levnější dálniční známka než v sousedním Rakousku. Nikdo z vás asi nezpochybňuje kupní sílu v Rakousku nebo úroveň dálnice v Rakousku.

Pokud bychom tohle neudělali, dostáváme se nad rakouskou cenu k 1. 1. řádově o 200 korun. Proto také vláda dnes do Parlamentu České republiky posílá legislativní návrh na zprocesování tady té změny. V souběhu máme v Parlamentu neboli ve Sněmovně změnu, kterou inicioval Senát. Státní fond dopravní infrastruktury už udělal všechny kroky, aby mohl aktualizovat poplatky na dálničních sítích na 24hodinovou dálniční známku. To je ten návrh ze Senátu, podpořila ho taky vláda měsíc zpátky. A taky dneska odesíláme návrh na zastavení valorizace, kterou aktivovala minulá vláda, a tím pádem se zvýšila cena dálniční známky o 70 % od roku 2023 k dnešnímu datu. Za mě dobrá informace, děkuju.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pokud je to všechno, předávám slovo ministru zemědělství, panu Martinu Šebestyánovi.

Martin Šebestyán, ministr zemědělství: Dobrý den, vláda dnes přijala usnesení připravené Ministerstvem zemědělství, podle kterého by státní instituce a jejich samosprávy měly více upřednostňovat české lokální potraviny. A to ve stravování pro zaměstnance a také pro veřejné akce, které pořádají. Do konce roku 2028 by Státní správa a samospráva měla nejméně 65 % peněz určených na nákup potravin vynaložit na zboží domácího a regionálního původu a 5 % na biopotraviny.

Víte mnozí z vás, že potravinová suverenita České republiky klesá. Naše komoditní suverenita je někde na úrovni 75 %. A bohužel ten podíl českých potravin lokálních, místních na talířích se neustále snižuje. V rámci institucionálního veřejného stravování vlastně se spotřebuje, nebo tvoří to asi 50 % objemu gastra v České republice a my tímto, touto preferencí chceme ukázat, že naše lokální potraviny mají potřebnou kvalitu, přinášejí čerstvost a určitě se to pro stát vyplatí i z pohledu daňových odvodů, takováto podpora. Na Ministerstvu zemědělství a v jeho resortních organizacích jsme tento projekt zahájili už v květnu letošního roku a nyní ho tedy rozšiřujeme dál.

Podobný přístup chceme doporučit také hejtmanům a starostům. Instituce zajišťující stravování zaměstnanců nebo pořizující občerstvení, např. na veletrhy, semináře a konference a společenské akce, by toto usnesení vlády měly také následovat. Institucionální stravování zajišťuje samozřejmě každý den tu kvalitní stravu pro stovky tisíc lidí a týká se to samozřejmě i zdravotnictví, sociální péče, bezpečnostních složek atd. Současné opatření, které jsme představili, tak je doplněno metodickou podporou s detailními informacemi, jak vlastně tuto věc realizovat.

Dále bych chtěl ještě krátce informovat o tom, že vláda dneska projednala změnu v nařízení vlády ohledně včelařství. V rámci našeho programu vlády je vlastně podpora spolkových činností. My v souladu s tím rozpočtovým rámcem, který máme, tak chceme posílit u včelařství ten vzdělávací akcent, vedení včelařských kroužků pro děti a mládež a vybavení pro včelaře a také k očkování včelstev. Nemá to žádné rozpočtové nároky, jde jenom o to umožnit zvýšené množství peněz na jednu žádost. Děkuji. 

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní požádám o slovo ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce.

Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti: Děkuji za slovo, já bych vás si dovolil informovat o tom, že vláda dnes na můj návrh schválila nominaci 15 kandidátů na nové soudce, mezi nimi je 11 žen a 4 jsou muži a několik z nich, několik málo z nich působili jako advokáti, ti ostatní působili v justici. To rozdělení je takové, že po třech budou přiděleni k městskému soudu v Praze a Ostravě, po dvou ke krajskému soudu v Praze, v Českých Budějovicích, Hradci Králové a v Brně a po jednom v Plzni.

Ta etapa jmenování těch 15 soudců je relativně malá oproti zvyklostem, které tady byly v minulosti. 6 dní před mým nástupem na ministerstvo byla jmenovací etapa za mé předchůdkyně 47 soudců, kteří byli tedy jmenováni, a dosáhlo tak naplněnost stavu soudců 99,7 %. To je skutečně velmi vysoké číslo. My jsme byli zvyklí na to, že ta čísla byla výrazně nižší, protože každý soudce stojí daňové poplatníky přibližně 3,3 milionu korun ročně. To znamená 10 soudců navíc je 33 milionů a 100 soudců je navíc 330 milionů ročně.

Já se snažím, abych na jedné straně nezastavil proces jmenování, nebylo by to fér vůči těm, kteří dlouho čekají a kteří jsou připraveni a kteří samozřejmě zastoupí místa těch, kteří odchází postupně, ale rozhodně ty etapy do doby než provedeme změnu justiční reformy, která umožní, abychom lépe zacílili, aby v těch jednotlivých regionech byla zastupitelnost a také dostatek soudců, kteří se vzájemně vykryjí například v případě dovolených nebo mateřských dovolených, tak do té doby ty etapy budou úsporné, tak abychom byli schopni na jedné straně zajistit provoz soudů, aniž by došlo k jakémukoliv zvýšení délky řízení, nebo prodloužení délky řízení, ale současně abychom úsporně nakládali s finančními prostředky.

Chtěl bych zdůraznit, že za 10 let došlo k poklesu agendy, to znamená k poklesu nápadu, k poklesu případů v civilní agendě zhruba o 20 % a téměř o 1/4 v případě trestí agendy, přesto ale ten počet soudců zůstává stále stejný. To znamená, máme daleko méně věcí, které soudy řeší, ale řeší je stále stejný počet soudců. Díky paní exministryni Decroix ještě větší počet soudců. Takže to je věc, která bude řešena systémově, v tuhle chvíli tedy budu čekat na stanovisko pana prezidenta, který je ten, který jmenuje na můj návrh s kontrasignací pana premiéra tyto kandidáty.

A zmíním ještě, že součástí toho návrhu je ještě návrh na jmenování předsedkyně krajského soudu paní doktorky Teterové, která by měla být jmenována předsedkyní Krajského soudu v Ostravě. Účastnila se výběrového řízení, které mělo 5 uchazečů. Bylo to velmi nabité výběrové řízení a ona získala 48 z 50 možných bodů, a proto jsem se rozhodl, že jako nejlepší a vítězku tohoto řízení ji navrhnu ke jmenování. Děkuji za pozornost.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a první dotaz Česká televize.

Jakub Pacner, Česká televize: Dobré odpoledne, chci se prosím zeptat, jaký bude program, role pana prezidenta na summitu v Ankaře, co ho čeká, vystoupí s projevem, bude na neformální večeři nebo se účastní nějakých bilaterálních jednání? 

A také mě spolu s tím zajímá, zda se neobáváte toho, že by mohlo dojít třeba k nějakým zmatkům přímo v Ankaře ohledně toho, kdo vlastně vede tu delegaci, na jaké setkání nebo na jaké jednání bude kdo přizván? Protože protokolárně prezident je nejvýše postavený ústavní činitel, zpravidla tedy bývá právě  i z hlediska ústavní zvyklosti šéfem celé delegace. A potom se chci také zeptat, jaký s sebou bude mít pan prezident doprovod, jak velký bude jeho aparát, řekněme, a bude mít vládní speciál? Děkuji.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Tak můžu, pane premiére, nebo chcete, nebo já to klidě zodpovím.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: To je vaše.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Dobře, dobře, tak v tuto chvíli, co se týče toho programu, tak já jsem četl, že pan prezident si, nebo jeho kancelář, si tam nějaký program snad má domlouvat, to my o tom nejsme informováni. Na druhou stranu dnes se prezidentská kancelář dotázala na nějaký kontakt na Ministerstvu zahraničních věcí, se kterým na pracovní úrovni by se to mělo doladit. To znamená nyní existuje už nějaká společná komunikace mezi Ministerstvem zahraničních věcí a Kanceláří prezidenta republiky, tak aby to sladili, myslím, že na pracovní úrovni si to vyříkáme. Říkám, já nevím, jaké tam pan prezident plánuje nějaké bilaterální schůzky nebo konference. On ten summit NATO s sebou nese i řadu doprovodných akcí a konferencí atd.

Nechci se teď tedy pouštět do rozboru toho, co je ústavní zvyklost, kdo je vedoucím delegace, nebo ne. Na druhou stranu, myslím, že je jasné, že tady z toho vyplývá z toho usnesení, že to je delegace premiéra, je to delegace předsedy vlády a ta myslím, že je dobře sestavená. Určitě je kvalitně sestavená, obsahuje řadu lidí, kteří mají dobrou erudici, a poslouží tam všem, samozřejmě jsou tam nějací lidé od prezidenta atd., ale chci říct, myslím si, že i po tom zásahu Ústavního soudu, který nás přinutil udělat nějakou změnu, tak i přesto si myslím, že ta delegace je dobře sestavená a ten průběh bude určitě důstojný. Doufám, že se nám podaří dosáhnout všeho, čeho dosáhnout chceme na tom summitu, a myslím asi už ne jenom mně, ale i řadě ostatních lidí i veřejnosti možná přichází na mysl, že už bychom byli rádi, aby tedy ten summit odezněl, protože to, co se okolo něj děje, není úplně důstojné a asi nám to nějak neprospívá. Já myslím, že příští summit NATO je v roce 2027 v albánské Tiraně, kde, jak už i pan premiér zmínil, tak ten bude spíše na té prezidentské úrovni.

A možná jenom jednu zcela nesouvisející věc, kterou jsem zapomněl v tom svém úvodním vystoupení, když mám teď slovo. Já bych se rád ještě vrátil k té víkendové akci ve Strážnici. Já musím říct tedy, že za prvé, když sleduji tu medializaci toho a různé parafráze toho a to, co to všechno znamená, jak to tam proběhlo nebo neproběhlo, tak musím říct, že mě to osobně velice mrzí.

Mě to mrzí, já určitě jsem tam nejel nikoho provokovat, to bych chtěl, aby zaznělo jasně. Já jsem opravdu myslel, že tam dojde k nějaké třeba diskusi, nebo byl jsem připraven říct tam nějaký smířlivější postoj, což se tedy nestalo a bez ohledu na to, co dnes řešila vláda nebo tak, myslím, že je to škoda, mě to opravdu mrzí, doplácí na to Strážnice jako město, doplácí na to i ten festival, a tedy bych se za ty turbulence, které, a za tu ne úplně asi chtěnou nebo určitě nezamýšlenou reklamu, kterou tento festival získal, tak bych se za to rád omluvil. Děkuji.

Jakub Pacner, Česká televize: Promiňte, ještě jsme se ptal na to, jak velký aparát s sebou bude mít pan prezident a jestli dostane vládní speciál a ten dotaz.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Pardon, já jsem zapomněl říct, na ten speciál, ano, vláda schválila, že prezident bude mít své vlastní letadlo, kterým se dopraví do Ankary a zpátky, zatímco premiér se zbytkem delegace poletí po vlastní ose. Ale my tu delegaci bereme jako celek, je to delegace předsedy vlády, která má řadu členů, kteří mají svoje role, takže myslím, že ta skladba je opravdu dobrá, tak aby potom všechny požadavky, nebo všechno to, co je potřeba pokrýt, tak aby pokryto bylo.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: CNN Prima News.

Andrea Teissigová, CNN Prima NEWS: Dobré odpoledne, vy jste na tom dnešním jednání vlády měli řešit i novelu poslaneckou střetu zájmů, tak jsem se chtěla zeptat, jestli jste k ní došli, jestli jste ji řešili? Protože i Ministerstvo pro místí rozvoj a paní ministryně Mrázová tak řekla, že by ta novela teoreticky usnadňovala podvody a korupci, tak jsem se chtěla zeptat, jestli jste to řešili? A pak bych se ještě chtěla zeptat směrem na pana Šebestyána, jak to vypadá s tím vyplácením těch zemědělských dotací? Jak to vypadá s tou Evropskou komisí aktuálně? Děkuji.

Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti: Já asi odpovím jako předseda Legislativní rady vlády na to stanovisko k tomu zákonu, vláda zaujala neutrální stanovisko a vyslovila tam asi 10 bodů, kde se domnívá, že by bylo dobré ten zákon změnit, upravit, případně jinak nastavit. Takže ten poslanecký návrh, který tedy jak zdůrazňuji není vládní, jsme posoudili, dali jsme tam asi 10 doporučení, jak by ten zákon měl být upraven, s těmi se určitě můžete seznámit, ta jsou veřejná a zaujali jsme neutrální stanovisko.

Andrea Teissigová, CNN Prima NEWS: Můžete říct prosím alespoň příklad nějakých z těch 10 bodů? Děkuji.

Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti: Jeden z těch bodů je například to, jestli je opravdu zamýšleno tak, jak je to napsáno, aby se to týkalo vždy skutečných majitelů, to je hodně technická věc, ale v zásadě má dopad praktický. Takže určitě ty body já vám je mohu tady potom předat, ale nechci tady teď zdržovat všechny, děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Tak Novinky, prosím.

Andrea Teissingová, CNN Prima NEWS: Ještě jsem měla dotaz.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Jo pardon ještě na pana Šebestyána, promiňte.

Martin Šebestyán, ministr zemědělství: Já jenom velice krátce k zemědělské politice, tak nic se nezměnilo zatím, platí to, co jsme včetně SZIFu už avizovali, to znamená podpory byly zastaveny od prosince do konce dubna. Následně po debatě s Evropskou komisí s DG AGRI byly spuštěny ty podpory, které byly přijímány a na základě nařízení vlády z minulého roku, to znamená i v mandátu minulé vlády, a ty byly zatím zúřadovány a bylo odesláno čtvrtletní hlášení na proplacení Evropské komise a tam čekáme na tu realizaci toho schvalovacího procesu, který trvá 2 – 2,5 měsíce běžně. Takže to je za zemědělskou část, děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, teď Novinky.

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: Dobrý den, já bych si dovolil dva dotazy, začnu tím, jaký předpokládáte, je to asi na paní vicepremiérku, na pana premiéra, jaký předpokládáte na příští rok rozpočet ministerstva školství? Protože organizace zaměřené na vzdělávání spočítaly, že by bylo potřeba asi 40 až 50 miliard na to, aby byly splněny ty věci, které vy jste slíbili, tak co očekáváte od příštího roku?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak rozpočet se začal vyjednávat, takže víte, že do konce června posílám takové ty rámce příjmy, výdaje, tak jak mi ukládá zhruba dva roky účinná novela rozpočtových pravidel. S ministry mám za sebou jakousi předkonzultaci, ale to není vyjednávání o rozpočtu, kdy teď budeme čekat nebo resp. teď budeme čekat až Ministerstvo financí zpracuje novou makroekonomickou predikci, to se stane v srpnu. Na základě té to posoudí výbor rozpočtové prognózy, budeme mít konečně ustálenou výši příjmů. Do toho očekávám do konce července předběžné stanovisko Evropské komise o našem návrhu fiskálního strukturálního plánu, protože to spolu všechno souvisí, a začne vyjednávání o rozpočtu, předběžně jsem ministrům stanovila nebo určila rozmezí mezi 12. a 20. srpnem, mohou se podle svých časových možností a dovolených domlouvat s kabinetem ministra financí, to je v tuto chvíli celé.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: A ten mandát ještě trvá 3 roky a 3 měsíce.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ano.

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: Já vás chci ještě poprosit druhou otázku k tomu zákonu o střetu zájmů. Proč vaši poslanci navrhují tu novelu? A pane premiére, podpoříte ji jako koalice, v jejímž čele vy stojíte?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Já střet zájmů komentovat nebudu, protože žádný nemám.

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: Právě, že ta novela by vyřešila veškeré pochybnosti o tom, jestli ho máte nebo nemáte, tak proč to vaši poslanci předkládají? A podpoříte to jako koalice?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Já se k tomu nebudu vyjadřovat, se zeptejte poslanců.

Pavel Nádvorník, Novinky a Deník Právo: My jsme se jich ptali, mě by zajímal váš názor, protože stojíte v čele té koalice jako premiér.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Říkám, že se k tomu nebudu vyjadřovat.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Český rozhlas.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Dobré odpoledne, já bych se ještě doptal k zrušení valorizace ceny dálniční známky, jestli to nebude problém příští rok pro státní rozpočet? A potom také případně za jakých okolností byste přistoupili ke zvýšení ceny té dálniční známky? Děkuji.

Ivan Bednárik, ministr dopravy: Tak pokud mohu, pokud si myslíte, že je úplně normální o 70 % zdanit takovýmto poplatkem obyvatele v České republice, tak podle mě to je nesprávné. To je první moment. Druhý moment, že pokud si vzpomenete, tak jsme ministři nebo 6 týdnů zpátky jako vláda přijali nový model výběru mýtného, kde ušetříme v příštích letech řádově 500 miliard ročně, pardon 5 milionů, 5 miliard je to za 10 let, takže 500 milionů ročně, takže tady to budeme kompenzovat právě na úsporách v mýtu.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Pane ministře, musíte říct našim spoluobčanům, že ta známka, já jsem si to psal, já jsem se ptal na vládě, stála 1 500 korun, je to tak?

Ivan Bednárik, ministr dopravy: Ano.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: A Fialova vláda to navýšila na 2 570 korun, vážení spoluobčané, takže o 1 070 korun to navýšila Fialova drahota.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Tak poslední dva dotazy Deník N a Respekt.

Lukáš Prchal, Deník N: Dobrý den, pane premiére, já bych se chtěl ještě zeptat, nebo pane vicepremiére, nevím, kdo budete odpovídat, na tu Ankaru, omlouvám se. Chci jenom si ujasnit, je možné tedy, že pan prezident spolu s vámi, pane premiére, půjde na některou z těch akcí, ať už na tu neformální večeři, nebo na to formální jednání? Já vím, že jste říkali, že je to v rámci ještě nějaké debaty mezi ministerstvem zahraniční a Hradem, ale je tam tahle ta možnost, nebo není? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: No ta komunikace je mezi Ministerstvem zahraničních věcí a Hradem.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Já jenom jestli, já vždycky čtu, jak tady alternativní Deník N mluví s 8 lidmi blízkými tomu či onomu, takže vy si to, mě zaráží…

Lukáš Prchal, Deník N: Pane vicepremiére, já bych si vyprošoval…

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Takže, mě zaráží, že si něco potřebuje ujasnit, vždyť vy už všechno víte. Ale opravdu, my jsme se rozhodli, protože ta kauza celá je velmi nedůstojná, myslíme si, že to hrozí nějakou ostudou, poškozuje nás to atd., a proto jsme se rozhodli, že to přesuneme z nějaké mediální a politické roviny na úroveň pracovní, takže myslím, že mezi ministerstvem zahraničních věcí a Kanceláří prezidenta republiky dojde k nějaké komunikaci a výsledkem toho bude, že ten summit nějak všichni v nějaké elementární důstojnosti přežijeme.

Lukáš Prchal, Deník N: Můžu se jenom doptat, proč si myslíte, že to je nedůstojné? Když jste to několikrát zmínil.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Ano, já si myslím, že celý tedy ten způsob, jak se vyeskaloval ten spor o to, že tam prostě má, nebo nemá někdo být, je nedůstojný, ano, myslím si to.

Lukáš Prchal, Deník N: Začal jste ho vy?

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Já nevím, já jsem žádnou žalobu ani trestní oznámení na nikoho nepodal, takže to prosím určitě ne. Ale, já říkám, rozumím tomu, že vy potřebujte krev a střet, protože to je to, co vaši čtenáři očekávají z vašich stránek…

Lukáš Prchal, Deník N: Ne, nepotřebujeme.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: …ale my jsme se teď rozhodli, že to přesuneme z mediální a politické roviny na pracovní úroveň. Děkuji za pochopení.

Kristýna Jelínková, Respekt: Pane ministře, já bych se stejně vrátila k té Ankaře, protože vy jste byl tím, kdo částečně zmedializoval ten celý summit, tak přece jenom myslím, že veřejnost má právo vědět nějaké detaily, proto bych se zeptala na složení té delegace, jak už se ostatně ptali kolegové přede mnou. Doakreditoval jste ten tým prezidenta v tom počtu, o který žádal, prosím, jestli můžete odpovědět ano, nebo ne?

A stále nechápu, co tam tedy pan prezident bude dělat? Je tedy nějaká možnost, že půjde tedy na to formální jednání a bude nějakým způsobem třeba číst to stanovisko vlády nebo to bude číst pan premiér? Zároveň na vás, pane premiére, k tomu summitu. Prezident avizoval, že by se s vámi chtěl osobně sejít a nějakým způsobem to prodiskutovat, tak sejdete se s ním, jste ochotný ještě v tom týdnu tedy najít čas a nějakým způsobem si ujasnit spolu tu věc?

A úplně poslední věc prosím na vás, pan ministr se tady omluvil za ten víkend, za tu Strážnici, ale přeci jenom chci se zeptat vás, vy jste spokojen se svými koaličními partnery? Ptám se na Motoristy a Strážnice, ale ptám se zároveň i na předsedu Sněmovny Tomio Okamuru, protože on zpravodajku České televize v Německu označil, přirovnal ji, pardon, k nacistům, tak jestli vám to přijde v pořádku? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: O tom nevím, já jsem spokojený v rámci spolupráce, v rámci koalice, ale samozřejmě nejsem spokojený s jejich vystupováním, ale pan Macinka se právě omluvil, tak samozřejmě to nebylo úplně šťastné. A ještě to první bylo co?

No pan prezident samozřejmě podal žalobu na Ústavní soud, tak nevím, o čem  bychom jednali teda. Ale to vyjednává právě to Ministerstvo zahraničních věcí s úředníky Hradu.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: My jsme pouze naplnili předběžné opatření vydané Ústavním soudem v minulém týdnu, tak jak nám to bylo uloženo, tak jsme ho naplnili. Ano, Ústavní soud nás odsoudil k tomu, že musíme provést doakreditaci, tak jsme ji doakreditovali a já myslím, že ta delegace teď vypadá dobře, je profesionální, jsou tam lidé, kteří tam být mají, a v tomto smyslu to dopadne určitě profesionálně.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Jestli ano, nebo ne chtěla paní redaktorka.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Paní kolegyně, my jsme dostali usnesení Ústavního soudu, předběžné opatření, které nám něco určilo, a to, co nám došlo z Ústavního soudu, jsme naplnili, zbytek přesouváme z mediální a politické úrovně na úroveň pracovní tak, abychom minimalizovali nějaké další zbytečné hysterické eskalace, na které vy čekáte, protože rozumím tomu, že to je váš job, ale náš job je to teď uklidnit a zajistit důstojný průběh toho summitu a účasti české delegace vedené předsedou vlády.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Takže děkujeme, na shledanou.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkujeme, hezký zbytek dne. Na shledanou.