Tisková konference po jednání vlády, 28. května 2025

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím vicepremiéra a ministra zdravotnictví pana Vlastimila Válka.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Ještě jednou hezký dobrý den, dámy a pánové, my jsme projednávali na vládě řadu bodů, o kterých vás budou moji kolegové jistě informovat. Já bych zmínil dva z nich.

Ten první, ten se týká toho, že Poslanecká sněmovna schválila prodloužení toho období, po které budou protiprávně sterilizované ženy odškodňovány. Vláda schválila navýšení prostředků pro Ministerstvo zdravotnictví, resp. realizaci těch prostředků, na toto období my počítáme s částkou přibližně 200 milionů, to je samozřejmě hrubý odhad. A tím pádem mohu ujistit, že ty odškodnění opravdu budou probíhat v tom duchu, v tom rozsahu a tak, jak nám zákon ukládá. Tento problém jsme vyřešili.

Druhá věc, která je velmi radostná a pozitivní, po patnácti letech se podařilo dosáhnout dohody se slovenskou stranou, co s týče příhraniční spolupráce ohledně rychlé záchranné služby. A je to velmi důležité především pro Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj, Jihomoravský kraj, ale i Zlínský kraj. My jsme dneska na vládě tuto dohodu schválili. Já mám informace od mého kolegy slovenského, ministra zdravotnictví, že stejným způsobem bude postupovat slovenská vláda, pak bude následovat podpis nás obou ministrů a půjde ta dohoda do Poslanecké sněmovny. Já to vnímám jak velký úspěch diplomacie naší vlády, protože to je úspěch po patnácti letech, a dovolím si informovat, že stejně pozitivně se ubírá ještě déle trvající diskuze s polskou vládou, která se také dostává do této fáze. Věřím, že vás budu informovat na některé z příštích tiskových konferencí, že i tato dohoda bude podepsána. To je za mě vše.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, o další slovo poprosím ministra zahraničích věcí pana Jana Lipavského.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Dobrý den, dámy a pánové, já přicházím s dvěma věcmi. Zaprvé, na můj návrh dnes vláda schválila novou koncepci zahraniční politiky České republiky. Je to klíčový strategický dokument, který formuluje základní cíle, priority a také nástroje české zahraniční politiky pro nadcházející roky.

Já si dovolím jenom uvést, že ta předchozí koncepce byla přijata v roce 2015, tzn. je to vlastně po deseti letech, co jsme tento dokument občerstvili. A je tedy přirozené, že jsme přijali aktuální verzi. No, a proč tedy právě teď, proč právě dnes? My žijeme ve světě, kde se mezinárodní řád otřásá v základech. Je tu ruská agrese vůči Ukrajině, nárůst autoritářství, ekonomických forem nátlaku nebo třeba informačních manipulací, a to také proměňuje způsob, kterým se prosazují mocenské zájmy. Tzn. pokud bychom porovnali ty dokumenty, tak zásadním posunem oproti minulosti je důraz na bezpečnost jako hlavní cíl naší zahraniční politiky.

Dovolte mi tedy shrnou pět základních bodů, které formulují naši zahraniční politiku. Zaprvé jsou to pevná spojenectví a nová partnerství, aktivní součást Evropské unie a Severoatlantické aliance, je to usilování o jednotu Západu, podporu Ukrajiny, posílení evropské bezpečnosti, budování strategických partnerství se zeměmi jako Spojené státy, s Německem, Francií, Japonskem, s Izraelem nebo s Indií.

Je to také, tím druhým pilířem je ochrana a prosazování hodnot. Tedy Česko bude v Evropské unii nebo třeba v OSN a dalších organizacích hájit hodnoty, které představují základní základ naší společnosti. A ten důvod je ten, že pro Česko jako pro středně velký stát je důležité, aby se hrálo podle pravidel a aby byl respektován mezinárodní řád, takže třeba podpora Ukrajiny, politicky, vojensky, humanitárně, nebo volání Ruska k odpovědnosti za jeho zločiny.

Třetím pilířem je ekonomická prosperita, my víme, že naše ekonomika je vysoce otevřená, závislá na mezinárodním obchodě. Takže podporujeme české firmy v zahraničí. Musíme pokračovat v intenzivní spolupráci, ve výzkumu, v inovacích, v technologiích. Čtvrtým pilířem jsou moderní služby občanům, a to je především o konzulární podpoře, o vízových službách, o ochraně našich občanů v zahraničí nebo o spolupráci s krajany. A tím pátým pilířem je šíření dobrého jména Česka ve světě. To je ten důraz na to, aby bylo Česko prezentováno, ale také vnímáno ostatními zeměmi, jako moderní, diplomatická a spolehlivá země. Je to tedy hodně o veřejné diplomacii, která staví jak na našem kulturním dědictví, tak ale i na tom, co můžeme nabídnout světu právě třeba ve vědě, ve vzdělávání nebo lidských právech.

Dovolte mi se přesunout k druhému bodu, který je aktuální pro dnešní den, byť vláda o tom úplně do detailu dneska nejednala. Tak já bych chtěl ještě jednou zopakovat, že naše vláda zveřejnila atribuci kybernetického útoku, který provedla kyberšpionážní skupina APT31, která je veřejně spojována se zpravodajskou službou čínského ministerstva státní bezpečnosti. Ta skupina APT31 útočila na neutajovanou, zdůrazňuji znovu neutajovanou komunikaci Ministerstva zahraničních věcí, a my, když jsme to v roce 2022 vlastně v souvislosti s průběhem českého předsednictví zjistili, tak se tomu vyšetřování velmi detailně věnovala Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství, Úřad pro zahraniční styky a informace, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, tedy celá zpravodajská komunita. Samozřejmě se tomu velmi intenzivně věnovali kolegové na Ministerstvu zahraničních věcí.

Já bych chtěl říct, vlastně že ten útok byl veden proti IT systému, který jsme zdědili po minulé vládě, a ta pozitivní část toho sdělení je, že dneska je tento systém již odpojen od sítě internet, už na něj nemůžeme útočit. Bylo nasazeno nové komunikační řešení, které je zabezpečeno na té nejlepší úrovni. To si dovolím sdělit, že je výsledek mého ministrování a práce naší vlády.

Nicméně já bych chtěl také říct, že důsledně odsuzujeme tuto nepřátelskou kybernetickou kampaň, která se snažila o získávání informací z naší vnitřní sítě. Jednoznačně to také poškodilo naši důvěru v bilaterálním vztahu s Čínou. Je to proti českým zákonům, proti normám pro odpovědné chování v kyberprostoru, které přijaly všechny státy OSN. I proto bylo dnes rozhodnuto o tom, že byl předvolán velvyslanec Čínské lidové republiky, kde jsme tedy ústy vrchní ředitelky pro bezpečnostní a multilaterální otázky Veroniky Stromšíkové přednesli náležitý protest.

Nejsme v tom sami. Plně za námi stojí Evropská unie a NATO, které nám vyjádřily veřejnou podporu. Já vnímám, že z některých zemí přišla přímá podpora, z Velké Británie, ze Spojených států, a chtěl bych moc poděkovat všem, ať už v bezpečnostním aparátu v těch vyjmenovaných službách, nebo na Ministerstvu zahraničí a diplomatům, kteří pracovali na získání této mezinárodní podpory. Je to všech třicet dva členů NATO, kteří se shodli na takto kritickém vyjádřená vůči Číně. My jsme jim poskytli i určité detaily z toho vyšetřování, tzn. není to jenom na dobré slovo. Myslím si, že to i vypovídá o tom, jaké důvěry se Česku v mezinárodním prostředí dostává. Takže dneska je česká diplomacie lépe chráněna a stojí za námi spojenci, se kterými dlouhodobě budujeme vztahy, tak aby když se přihodí např. kybernetický útok z Číny, abychom to ustáli. Děkuji za pozornost.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a o slovo poprosím také ministra průmyslu a obchodu pana Lukáše Vlčka.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, hezké odpoledne, a já bych rád krátce okomentoval dva body, které dneska vláda na můj popud projednala a schválila. Oba dva ty body se týkají tématu, které se dotýká víceméně každého z nás. Je, podle mého názoru, hybnou silou nové průmyslové revoluce, na jejímž prahu stojíme, a to je otázka umělé inteligence.

Vláda tedy dneska projednala návrh implementace Aktu o umělé inteligenci v České republice, jehož obsahem je tedy nejenom zavádění určitých legislativních nástrojů do českého právního řádu, ale zároveň budování patřičné infrastruktury tohoto tématu právě na úrovni státní správy. Tyto věci s sebou ponesou určité nároky nejenom na úrovni právě samotné státní správy, ale náš resort se snaží v tomto tématu být maximálně aktivní i vůči sektoru, vůči průmyslu, vůči univerzitní sféře. Máme zde na úrovni České republiky strategie naplňování pro AI, respektive jde i o naplňování hospodářské strategie Česko do TOP 10.

Tedy ten dnešní materiál tedy v sobě obsahuje ten samotný další postup, jak tedy implementovat Akt o umělé inteligenci do českého právního řádu. Ty nároky, které s tím souvisí, tak jsou rozděleny do následujících několika let. V tom prvním roce, v tom roce letošním, tak ty nároky, ty další nejsou na státní rozpočet. My sami v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu děláme určité vnitřní systemizační kroky, abychom pro toto téma vyčlenili patřiční kapacity, bez tedy dalších nároků na státní rozpočet. Tím dalším navazujícím krokem je, že vláda dnes schválila pana inženýra Jana Kavalírka do pozice vládního zmocněnce pro umělou inteligenci. Tolik tedy za mě.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a nyní už prostor pro dotazy, jako první Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, pane ministře Lipavský, já bych možná navázal na vás v tom, o čem jste tady mluvil. Mě by možná ještě zajímaly některé možná trochu detailnější informace. Vy jste zmiňoval o tom už na příchodu, že tedy se hackeři jaksi snažili dostat do některých e-mailových schránek, databází apod. Tak jestli můžete říct, k jakým konkrétním třeba tedy dokumentům a databázím, informacím se dostali? A jak se tam vlastně dostali, jestli použili nějakou flešku zavirovanou, nebo zda to byl nějaký odkaz, na který někdo kliknul? A ještě bych se zeptal, zda teď bude nějaké opatření recipročního charakteru, např. jestli třeba Česká republika neplánuje vyhostit některé diplomaty tedy? A potom bych se zeptal ještě někoho z vás. Vy jste projednávali také zprávu o extremismu, tak jestli můžete shrnout, co tedy z ní vyplývá? Díky.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Já si dovolím zaprvé odpovědět na technickou stránku toho útoku. To asi není úplně podstatné veřejně komunikovat, jakým technologicky způsobem se ti aktéři dostali do té sítě. Ono historicky ta síť měla více bezpečnostních problémů a tím, že byla, to byla ta veřejná, teda to byla ta neutajovaná část internetové sítě na Ministerstvu zahraničních věcí, která, ona dnes dožívá, ale už tam neexistuje přístup k internetu, a byla tam řada neaktualizovaných technologií. Tzn. oni prostě si dokázali ten přístup v určité fázi, řekněme, znova opatřit a v určité momenty ho využívat. My jsme to identifikovali a následně vyřešili způsobem, který jsem popsal. Asi nemá smysl úplně hovořit konkrétně o jakých dokumentech. Nicméně, kdybych to měl nějak obecně popsat, tak velký zájem vyvolávaly třeba dokumenty, které se týkaly Asie.

Martin Šnajdr, Česká televize: A ta reciprocita?

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Předvolání velvyslance je krok, který potvrdila i vláda, my jsme přednesli protest a myslím si, že důležité je, že za námi stojí všechny země Evropské unie a Všechny země členských států NATO a je to jasný a silný signál, že takové jednání tolerovat nebudeme. Víc k tomu neřeknu, děkuju.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak, zpráva o extremismu, pokud mohu odpovědět na ten dotaz jestli?

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Jsi nejvýše postavený, jsi vicepremiér.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak ta byla projednána bez rozpravy, byla schválena jednomyslně vládou. V podstatě se týkala hodnocení předsudečné nenávisti na území České republiky v roce 2024. Součástí té zprávy je Akční plán boje proti extrémismu a předsudečné nenávisti na roky 2025 a 2026 včetně vyhodnocení Akčního plánu boje proti extrémismu a předsudečné nenávisti za to uplynulé období. Byla to shrnující zpráva s velmi krátkým strategickým cílem. Můžete si ji v celém rozsahu přečíst, pokud máte nějaký konkrétní dotaz k nějaké konkrétní pasáži té zprávy, pak se o něm pobavme.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz CNN Prima News.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Hezké odpoledne, pane ministře Válku, chtěla bych se zeptat, vy jste říkal, že ta záchranná služba bude hlavně výhodná pro ten Olomoucký kraj, tak jestli byste mohl přiblížit lidem, jak to tedy bude fungovat?

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: My máme podepsanou smlouvu s Německou republikou, máme podepsanou s Německem, máme podepsanou smlouvu s Rakouskem, a to už řadu let. A v podstatě, velmi zjednodušeně, vše funguje tak, že pokud se stane mimořádná událost, která vyžaduje ať už zásah vrtulníku nebo rychlé záchranné služby, ale především u těch vrtulníků se bavíme, je to na hranicích nebo je to za hranicemi na území toho druhého státu a blíž nebo rychleji se tam může dostat ta opačná záchranná služba, tak ten zásah může provést i na území toho druhého státu.

Takže, teď nevím, jestli to bylo dostatečně česky, zkusím to přeložit do zjednodušené češtiny. Pokud se stane nějaký průšvih na straně Rakouska a rychleji se tam dostane český záchranář, nastupuje český záchranář, zachraňuje a odveze pacienta buď k nám, anebo do Rakouska. Pokud se stane totéž na našem území, nastupuje rakouský záchranář. Totéž je s Německem.

Na straně s Polskem tato smlouva není, je to velký problém, protože tam máme jednak Krkonoše, máme tam samozřejmě hůře dostupná místa. Stejně tak ta smlouva nebyla se Slovenskem a česká diplomacie se o podpis té smlouvy pokoušela více než patnáct let. Nám se podařilo nakonec, byť při tom vystřídali čtyři slovenské ministry zdravotnictví, tu smlouvu dohodnout. Protože na úrovni aparátu jsme opravdu odvedli velký kus práce na obou stranách, tady je potřeba poděkovat slovenským kolegům.

Teď ten materiál byl schválen na té odborné úrovni, jde na schválení vládou, pak ho podepíšou ministři do Poslanecké sněmovny. Bude-li schválen, nastává to, že český vrtulník v Olomouckém kraji, v Moravskoslezském kraji, v Jihomoravském kraj, to jsou ty hraniční kraje, ono se to částečně týká i Zlínského kraje, může zasáhnout, ten vrtulník nebo ta sanitka, na Slovensku, ale stejně tak slovenská rychlá záchranná služba či vrtulníky mohou zasáhnout u nás. Tzn. pokud jsou tam jakákoli slepá místa, špatně dostupná místa, tak v obou směrech mohou záchranáři zasahovat.

Stejnou smlouvu chci podepsat s Polskem, protože to je velmi důležité. A tam při jednání české a polské vlády to bylo označeno jako priorita oběma premiéry a oba premiéři řekli svým ministrům, respektive vicepremiérům, že na tom trvají. Takže my s paní ministryní na tom usilovně pracujeme a myslím si, že ta smlouva bude také brzy schválena a podepsána.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Ještě mám dotaz na pana ministra Vlčka, pardon.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Já se omlouvám, já jsem chtěl ještě doplnit a opravdu vyjádřit velké poděkování panu vicepremiéru Válkovi, že jsme dnes tu smlouvu mohli schválit. Byl to velký úkol i pro českou diplomacii. Často my jsme konfrontováni otázkami na česko-slovenské vztahy a my se snažíme v těch vztazích dělat reálné věci, které mají přínos pro občany jedné nebo druhé země. A tohle je prostě konkrétní opatření. Pokud se někomu něco stane, tak věci budou fungovat o něco lépe. Typicky je to třeba nějaká túra v horách, která se zvrhne v neštěstí a tam potom jde skutečně o minuty. Takže já bych chtěl vyjádřit velkou radost nad tím, že to je i přínos do česko-slovenských vztahů.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Já si tedy dovolím ještě doplnit. Venku furt prší, tak koneckonců nespěcháme, má to ještě dvě konsekvence. Ta první konsekvence je, že ne vždy je možné zjistit, jestli ten, který má tu příhodu, je Čech nebo Slovák, a proto pak když mohou zasahovat obě dvě ty služby, tak končí takové ty situace s různými platbami atd. Je to provázáno se zákonem, který prošel Poslaneckou sněmovnou většinou hlasů a doufám, že bude projednán pozitivně v Senátu a podepsán prezidentem.

Ve chvíli, kdy bude podepsán, tak od 1. 1. navíc bude moct být plně hrazena přeshraniční péče ze zdravotního pojištění českých pojišťoven. Tzn. pokud český občan bude potřebovat péči, bude mít lépe dostupnou zdravotní péči, to je jedno jestli stomatologickou nebo akutní, neakutní, jakoukoli, na opačné straně hranic, bude tu péči moct konzumovat, bude tedy tu péči moct vyhledat, a to i neakutní, a přitom to bude plně hrazeno ze zdravotního pojištění. Tzn. provázáním těchto kroků my vlastně dále propojujeme ty země a zlepšujeme komfort péče pro české občany.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Ještě mám dotaz na pana ministra Vlčka, vy jste mluvil o té umělé inteligenci, že se bude budovat infrastruktura v rámci státní správy. Do budoucna mohla by umělá inteligence nahradit například některé státní zaměstnance, že by se zúžil ten stát?

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Podívejte, je to ohromná byznysová příležitost a nejenom proto, že ta zavádění nebo implementace AI aktu jsou i věci, které tedy vyplývají z určitých, řekneme, naší účasti v Evropské unii. V žádném případě nechceme jít cestou nějaké další regulace. I o tom dneska byla řeč a já jsem i své kolegy v rámci vlády vyzýval, ale my to všichni chápeme stejně, že standardní věc, která musí zaznívat na všech radách, na které my na úrovni Evropy jezdíme, tak je téma deregulace, neustálý tlak na téma deregulace.

Každopádně k vaší otázce, ano, je to tak, je to tak, že otázka umělé inteligence, otázka nahrazení určitých procesů je, kromě, řekněme, té byznysové části, kdy jde o to, že bychom měli usilovat o  určité podnikatelské projekty na území ČR, což s sebou samozřejmě ponese budování určité infrastruktury i naší vlastní aktivity na tomto podnikatelském poli, tak zároveň je to podle mě i ohromná příležitost na modernizaci státní správy. Jak některé procesy, které dneska jsou ve státní správě vykonávány, tak jak právě nahradit umělou inteligencí a tím tedy i výrazně tedy zefektivnit a zlevnit provoz státu.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Já si dovolím doplnit pana ministra. Jednak bych mu chtěl opravdu jako vicepremiér velmi poděkovat a takhle mu děkovala celá vlády. Protože ten kus práce, který odvedl na tom, že sestavil, vlastně návrh tu koncepci a tu strukturu a vypořádal se s tou direktivou a našel tedy člověka, který se stává vládním zmocněncem pro tu problematiku, jak nám ji představil, jak to plánuje dál, tak to si myslím, že je opravdu extrémně racionální a kvalitní postup a přístup. A je to příslib pro české podnikatele, pro umělou inteligenci.

Ať to trošku odlehčím, ona už nahrazuje státní zaměstnance. Já vám řeknu příklad, kdy nahradila. My jsme s panem ministrem Jurečkou chtěli propojit data zdravotní a sociální, asi to víte, protože o tom byly různé konference. A protože ta data, která mělo Ministerstvo práce a sociálních věcí, nebyly nějak strukturovány, byly to v podstatě balíky dat, tak po diskuzi s odborníky na to ÚZIS nasadil umělou inteligenci a ta strukturovala a propojovala.

Za to zdravotnictví to nedělali úředníci, to nedělali nějaké dámy nebo páni, kteří porovnávali excelové tabulky nebo státní zaměstnanci, ale to dělala kompletně umělá inteligence, která, pokud to takhle mohou říct, na tom pracovala několik, dokonce snad si troufnu říct, měsíců. A finálně ta data propojila, vyčistila, strukturovala, seřadila a zařadila a přiřadila a byly to terabyty dat, vyšší možná desítky terabytů dat. Pokud byste o tom chtěli kratší prezentaci, řekněme 300 a více diapozitivů, jistě vám profesor Dušek takovou prezentaci rád udělá. Navíc bych chtěl zdůraznit, že ve spolupráci i s panem ministrem a jeho náměstkem, nyní tedy poradcem, se zavádí ta uměla inteligence reálně v České republice do praxe.

Pokud mohu mluvit za svůj rezort, ze zdravotního pojištění v letošním roce je zavedeno využití umělé inteligence při hodnocení screeningu karcinomu prsu, čímž se samozřejmě zvyšuje dostupnost a zlepšuje se přesnost. A já bych chtěl, abychom v příštím roce takto nasadili programy na hodnocení snímků, které využívají umělou inteligenci na druhé čtení, na kontroly. Chtěli bychom nasadit program na hodnocení, řekněme, podpory duševního zdraví a vyhodnocování některých negativních rysů na dálku. Dva takové programy, nebo jeden je k dispozici v České republice a ten uvažujeme, jak využít a zapojit do celého procesu. Tedy reálně se ty kroky dějí a troufnu si říct, že i zásluhou pana ministra a dneska i poradce jsme velmi vpředu v rámci Evropské unie.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Já to ještě doplním o jednu věc, o co se musíme nutně snažit, o co se český stát musí snažit, je několik rovin. Jedna z nich je samozřejmě mít patřičné právní prostředí, to je jedna věc, to je právě smyslem implementace AI aktu do českého právního prostředí. Druhá věc je ve spolupráci s byznysem, s univerzitním sektorem, tak budovat patřičné infrastrukturní zázemí, datová úložiště, patřičná digitální infrastruktura. V kontextu toho jsem velmi rád, že s nám podařilo i s ostatními evropskými státy ve vztahu např. ke Spojeným státům dosáhnout zrušení tedy dělení evropských států na několik kategorií z pohledu právě využívání tzv. pokročilých čipů. To je velmi důležitý bod.

A další důležitý bod je, v čem stát může sehrávat aktivní roli a my se ji snažíme v posledních vlastně měsících, i řekněme s mým přístupem nebo s mým nástupem do funkce, kde jsem sám to bral jako velkou prioritu, proto jsem i ty materiály na vládu donesl, tak aby stát v tomto případě hrál velmi aktivní roli právě ve vztahu k univerzitám, ve vztahu k podnikatelskému prostředí, určitou mediátorskou roli k tématu, ve kterém vidíme opravdu velký byznysový potenciál, resp. potenciál na zkvalitnění výkonu státní správy jako celku.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Pokud není už další dotaz, tak tiskovou konferenci končíme, děkujeme a mějte se hezky.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Přestalo pršet, hezký den.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Hezký den, děkuju.