Tisková konference po jednání vlády, 27. srpna 2025

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády pana Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dnes jsme udělali na vládě další důležitý krok v boji s přílišnou byrokracií v České republice. Plníme programové prohlášení vlády, které se týká odstraňování, nebo tu část, která se týká odstraňování zbytečných právních předpisů a přílišné zátěže. Schválili jsme totiž čtvrtý antibyrokratický balíček a tentokrát jde asi o třicet úprav naší legislativy, které směřují k výraznému snížení administrativní zátěže, která nás tady v této zemi obtěžuje.

Předchozí tři balíčky, které už naše vláda schválila, obsahovaly 72 opatření. Ten současný 30, takže jsme v průběhu naší vlády připravili více než 100 opatření, která snižují byrokracii. Abych byl konkrétní, tak tentokrát v tomto balíčku ty navržené změny se týkají takových věcí, jako je třeba zrušení zákazu existence základního pracovně-právního poměru vztahu mezi manželi nebo partnery. Zrušení povinnosti zaměstnavatele předkládat odborové organizaci zprávy o nově vzniklých pracovních poměrech a o rozvázání pracovního poměru dohodou nebo ve zkušební době. V zákoně o ověřování podpisů u cizojazyčných dokumentů zrušit povinnost porozumění textu ověřujícího úředníka, pokud se ověřuje pouze podpis. Prodloužit platnost lékařského posudku u dětí pro účast na škole v přírodě nebo zotavovací akci až na 5 let, zase věc, která výrazně zjednoduší život rodičům a dalším. Vyjmout z oznamovacích povinností plátců pojistného a pojištěnců všechny informace, které si zdravotní pojišťovny mohou zajistit od ostatních orgánů veřejné moci. A poslední příklad: zjednodušit administrativu v oblasti evidence odpadů přepravy nebezpečných odpadů atd.

To jsou příklady toho, jaká opatření jsou v tom čtvrtém antibyrokratickém balíčku a měli bychom tyto změny velmi brzy realizovat.

Když jsem tady zmínil tři předcházející antibyrokratické balíčky, tak jenom připomenu, že tam se nám podařilo zrušit některé zbytečné normy. Jak mám ohlasy od lidí, od podnikatelů, tak si toho všímají a velmi jim to usnadňuje život. Příklad jsou třeba povinné periodické lékařské prohlídky pro zaměstnance nerizikových profesí, což je úleva pro zaměstnance a taky samozřejmě pro lékaře. Zvýšili jsme hranici obratu pro povinné placení DPH na dva miliony korun, pro možnost přihlásit se k placení paušální daně také na dva miliony korun. Na polovinu se snížily pokuty u kontrolního hlášení pro menší plátce. Odstranili jsme nutnost zaměstnavatele hlásit ukončení pracovní neschopnosti České správě sociálního zabezpečení i v případě člověka, který již u nich není zaměstnaný atd. atd. Zrušili jsme zdravotní potravinářské průkazy a spoustu dalších věcí.

Ty antibyrokratické balíčky, to není nějaká izolovaná aktivita vlády, i když i samy o sobě jsou důležité, ale je to součást našeho úsilí snižovat byrokracii v naší zemi a omezovat rozsah státu tam, kde to prostě není potřeba.

Za naší vlády nerostl počet úředníků, to je důležité říct. Nerostl počet úředníků jako v minulých obdobích, ale naopak klesl. Klesl o více než 2 000. Za naší vlády jsme rušili zbytečné úřady, například 77 poboček úřadu práce nebo méně navštěvované pobočky České pošty.

Docházelo k významné digitalizaci, docházelo k zjednodušování činnosti téměř kompletní digitalizace sociálních dávek, důchodů, katastr nemovitostí již funguje online, rozšířily se funkce elektronické zdravotní karty, kde už nenajdete jenom třeba údaje o očkování, jenom v uvozovkách, protože mnohým z nás ty údaje, které se tam dají takto snadno nalézt, pomáhají, ale už tam najdete třeba informace o preventivních prohlídkách a další věci. Zdigitalizována je i velká část dopravní agendy. Toto všechno jsou konkrétní kroky k debyrokratizaci a ke zlepšování fungování státu a do toho zapadá ten právě dnes schválený čtvrtý antibyrokratický balíček.

Chci se vyjádřit ještě k jedné věci, která je aktuálním tématem těchto dní, to je Chat Control, tedy návrh, aby aplikace a cloudové služby automaticky prohledávaly úplně každou zprávu, fotku, video, a to přímo v zařízení před odesláním. Prakticky by to znamenalo, že třeba WhatsApp, Signál, maily, herní chaty by běžely s povinným skenerem a podávaly nějaká hlášení úřadům.

Pro nás, pro mě osobně, pro koalici SPOLU, ale i pro celou vládu je to nepřijatelné. Je to jako kdyby pošta, když si to představíme, na tom, co dobře známe, je to jako kdyby pošta musela rozlepit a přečíst každý dopis, než ho doručí prostě pro jistotu, i když adresát nic neprovedl. Jako kdyby policie dostala klíč od všech bytů v naší zemi, aby kdykoliv mohla zkontrolovat, zda se tam náhodou neděje něco špatného. To není dobrá cesta, pokud stát, platformy začnou číst soukromou komunikaci, tak je tu obrovská možnost jejího zneužití a ohrožení soukromí lidí.

Chápeme, že je tu snaha bojovat proti některým negativním jevům, určitě všichni chceme chránit děti, určitě boj proti dětské pornografii apod. je naprosto zásadní, to jsou argumenty, kterými se toto opatření zdůvodňuje, ale my vidíme ta obrovská rizika, ten obrovský zásah do soukromí, tu velkou míru zneužitelnosti, a proto jsme tento návrh nepodporovali, nepodporujeme a podporovat nebudeme.

Pro mě je i docela důležitá informace, že jako první tento návrh za svého předsednictví začalo prosazovat Maďarsko. I to mě vede k určité ostražitosti. Společně s dalšími státy, které mají podobný názor jako Česká republika, pracujeme na vytvoření blokační menšiny, abychom dokázali zabránit tomu, aby tento návrh prošel.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a o slovo teď poprosím ministra zemědělství pana Marka Výborného.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Dobrý den, dámy a pánové, já krátce k tomu antibyrokratickému balíčku, který tady popsal pan premiér. I resort zemědělství se v rámci snižování administrativy a byrokratické zátěže vůči sedlákům, zemědělcům, potravinářům chová velmi aktivně. Já jsem na konci minulého týdne v rámci 51. ročníku veletrhu Země živitelka představil 50 opatření, které se v průběhu minulých dvou let povedlo realizovat v rámci sektoru Ministerstva zemědělství, které mají právě snížit tu byrokratickou zátěž v rámci podnikání jak potravinářů, zemědělců, lesníků, ale také třeba zájmových spolků. Protože povedlo se nám schválit například elektronické rybářské lístky, už to nebudou takové ty kartičky, jak se tady tradovalo desítky let.

Toto jsou všechno věci, kroky, které mají i zjednodušit život na venkově. A není to začátek, já budu rád, když budeme za rok moct představit brožuru, kde bude 100 takových opatření, dalších 50 přidáme. V tom budeme pokračovat, stejně tak jako budeme pokračovat v těch antibyrokratických balíčcích, které se týkají dalších podnikatelů, firem, živnostníků, občanů. Je to velmi důležité.

Vláda také dneska schválila změnu číslo 8 politiky Územního rozvoje České republiky, to je celostátní závazný nástroj územního plánování. Já to tady krátce zmíním jenom proto, že v této změně i resort zemědělství promítl některá opatření, která mají do budoucna ochránit území konkrétních regionů a krajů např. před povodňovými stavy nebo povodňovými událostmi.

Všichni si pamatujeme to, co postihlo Českou republiku téměř před rokem, v září 2024. Jedno z těch opatření, které v té dnes schválené změně je, je malé vodní dílo Stěbořice na Opavě, které spolu s tím, co je diskutováno ve veřejném prostoru velmi hojně, a to je vodní dílo Nové Heřminovy, bude součástí toho komplexu všech protipovodňových opatření chránících několik desítek tisíc lidí právě na Krnovsku a Opavsku.

Třetí věc, já jsem dnes informoval vládu o postupu Ministerstva zemědělství, resp. platební agentury Státního zemědělského intervenčního fondu v souvislosti se soudně potvrzeným střetem zájmů koncového vlastníka, tedy společnosti Agrofert, kdy tento koncový vlastník, kterého všichni známe, tak byl od prosince 2017 do prosince 2021 tehdy členem vlády, a tudíž na něj dopadal zákon o střetu zájmů.

Na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu z ledna letošního roku, který byl fakticky potvrzen i v odůvodnění usnesení Ústavního soudu z dubna letošního roku, platební agentura, tak jak jsem již informoval, postupně přistoupí k jednotlivým správním řízením o vrácení plateb, které byly v rozporu s těmi pravidly, tak jak byly definovány. Tady platí to, že je potřeba postupovat v souladu s právním řádem, bez ohledu na to, o koho se jedná, a je to jasný vzkaz. Pokud chce někdo dělat politiku, tak musí respektovat jak české, tak evropské právní předpisy, pokud je nerespektuje není možné, aby pobíral veřejnou podporu, a to se týká nejenom Ministerstva zemědělství, ale všech resortů.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní je prostor pro dotazy, první České televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Vy jste ten dnešní program té vlády představili vcelku zevrubně, zeptáme se tady spíš na to jednání, které vás bude dál následovat a čekat teďka v nejbližších hodinách a minutách, a to konkrétně to neformální jednání o rozpočtu. Dlouhodobě se tady mluví o tom, že ten schodek by měl být kolem 280 miliard. Tak by mě zajímalo, jestli je tam možná ještě možná nějaká změna, o které třeba uvažujete?

Zároveň by mě zajímalo, vzhledem k tomu, že se hodně mluvilo o dotacích, tak vy jste, pane premiére, už včera s prvním vicepremiérem Rakušanem zmiňovali, že tam nebude nula, nicméně jak to tedy bude vypadat, zda už máte nějakou předdohodu, protože z toho se platí třeba i Horská služba, tak jestli nemůže být její fungování ohroženo?

A možná jestli nemůžete říct, jak to tedy bude pak vypadat dál, zda máte i vy třeba, chápu, že jsou nějaké zákonné deadliny, nicméně, jak byste to chtěli celé, aby se dál vyvíjelo? A možná se zeptám ještě na věc, která souvisí s rozpočtem, a to konkrétně s příjmy. Stát by zítra měl vyhlásit další prodej zámku Štiřín, nicméně žádný z těch zájemců tam doteď nesložil ani kauci, takže to pravděpodobně vypadá, že ten prodej bude znovu neúspěšný, tak co s tím dál? Díky.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Je to první společné jednání o rozpočtu, ten první návrh rozpočtu bude teprve předložen Ministerstvem financí na konci srpna, já myslím, že je dobré se bavit o nějakých parametrech rozpočtu, o představě jednotlivých členů vlády.

Skutečně mohu potvrdit, že počítáme s těmi 280 miliardami deficitu. Na tom se jako nic nemění. Je to samozřejmě včetně Dukovan a všech těch dalších věcí, které jsou pro tento stát životně důležité a které nám zajistí do budoucna prosperitu a dobré podmínky pro lidi, jako jsou třeba dostupné energie za přijatelnou cenu.

Co se týká té debaty o dotacích. Přiznám se, že ji moc nechápu, protože prostě nevychází z žádného reálného návrhu rozpočtu, ani žádný nemohl být. Vychází z určitého omylu, který, nebo špatné interpretace standardních úředních postupů. Prostě Ministerstvo financí jednotlivým kapitolám zcela logicky rozeslalo podklady pro rozpočet, ve kterých byly obsaženy mandatorní a kvazimandatorní výdaje.

A o těch dalších výdajích samozřejmě se budeme bavit až nad tím návrhem rozpočtu, jako jsou třeba dotace, který vlastně Ministerstvo financí připraví na základě odhadů příjmů a toho všeho, co se odehrávalo v těch posledních dnech, do konce srpna. Takže opravdu se nikdo nemusí bát, že by najednou nebyly peníze pro Horskou službu, pro dobrovolné hasiče nebo co jsem všechno četl.

Nikdy to nikoho nenapadlo, nikdy žádný takový návrh rozpočtu nikde neležel. Nesmíme zaměňovat nějaké technické poklady pro jednotlivá ministerstva, jednotlivé kapitoly rozpočtu, se kterými se prostě musí pracovat, protože ten rozpočet, to není nějaká jednoduchá věc, od toho skutečného rozhodnutí, jak ten rozpočet bude vypadat a co všechno bude obsahovat.

Pokud jde o to, jak budeme postupovat dál se zámkem Štiřín, tak to rozhodne Ministerstvo financí. Stát ho prodává proto, že pro něj nemá využití a ty udržovací náklady jsou vysoké. Jak se zatím ukazuje, tak zřejmě nenašel pro to využití ani žádný soukromý investor, tak musíme pokračovat dál a musí Ministerstvo financí rozhodnout, jaký bude ten další postup.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz Český rozhlas.

Eva Soukeníková, Český rozhlas: Dobrý den, já půjdu s tím výhledem ještě víc do budoucna, pane premiére, zítra se máte setkat s panem prezidentem na pravidelném setkání, ale těmi tématy by měl být mj. i Blízký východ. Pan prezident v posledních dnech říkal, že by česká vláda možná měla přehodnotit svůj postoj k podpoře tamní vlády a Izraele jako takového. Zajímalo by mě, s jakým vy jdete postojem zítra na to setkání? Jestli vy třeba už uvažujete na té vládní úrovni o nějaké třeba změně? Máte ale řešit třeba i bitcoinovou kauzu. Tak s jakým očekáváním zítra jdete za panem prezidentem? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Zítra se setkám s panem prezidentem na pravidelném jednání, kde vždycky řešíme otázky mezinárodní politiky i aktuální otázky vnitřní politiky. Budeme se určitě bavit o všech těchto věcech. Já nebudu to jednání komentovat dopředu. Já nevidím žádný jednostranný postoj vůči Izraeli s klapkami na očích a nevidím ani to, že by vláda podporovala každý krok politiky vlády pana premiéra Netanjahua.

Česká republika v poslední době se jednoznačně přidala ke všem těm výzvám Evropské unie a dalších mezinárodních organizací, které žádají Izrael, aby zohledňoval humanitární situaci, aby odblokoval, aby odstranil blokádu, která třeba bránila dostatečnému přísunu humanitární pomoci. Všechny tyto kroky děláme v souladu s našimi partnery v zahraničí.

Ale současně samozřejmě zachováváme základní konstantu zahraniční politiky České republiky, a to je, že podporujeme stát Izrael v jeho spravedlivém boji za existenci, nezávislost a proti terorismu. A snažíme se o to, aby ta vyjádření na mezinárodní scéně vůči státu Izrael byla vyvážená. Ale to v žádném případě neznamená, že podporujeme každý krok.

Já určitě budu chtít slyšet od pana prezidenta, na základě čeho vznikl jeho dojem, že by snad vláda měla ten postoj příliš jednostranný, jak jsem to zaznamenal v nějaké mediální interpretaci. Ale já mám vždycky radši si ty věci říct z očí do očí napřímo a nekomentovat to, co je nějaká interpretace někoho, něčích výroků.

Já jsem přesvědčen, že z toho zítřejšího jednání odejdu s tím, s čím odcházím z každého jednání s panem prezidentem, a totiž to, že máme na zahraničněpolitické otázky stejný názor. A myslím si, že v tom je i velká síla České republiky, že klíčoví ústavní činitelé se dívají na ty věci podobným způsobem.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz CNN Prima News.

Karel Rychlý, CNN Prima News: Dobrý den, já vás zdravím. Součástí, nebo jedním z těch bodů dneska mělo být také schválení, nějaké převedení počítačové techniky, která by byla dána k dispozici Ukrajině, jestli jsem to správně pochopil. Mohl byste to nějakým způsobem upřesnit, kvantifikovat a říct, jaké by mohla najít uplatnění na té Ukrajině? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Ano, součástí toho dnešního jednání v bodech bez rozpravy bylo schválení daru pro ukrajinské školy. Přesně se ten bod jmenuje Návrh na povolení výjimky z podmínky trvalé nepotřebnosti IT vybavení a bezúplatný převod majetku na podporu Ukrajině. Už v tom názvu, já jsem schválně ten název přečetl, protože tam je důležitá v tomto případě ta nepotřebnost.

Česká republika v rámci humanitární pomoci válkou postižené Ukrajině daruje školám v zakarpatské oblasti Ukrajiny celkem 67 starších počítačových sestav z majetku Ministerstva vnitra. Jedná se o počítačové komplety, tedy prostě počítač s monitorem, které resort vnitra nakoupil v letech 2015 až 2018. Pro vnitro už nejsou použitelné, a i s ohledem na to, jaké jsou tam třeba uplatnitelné softwary a tak, ta účetní hodnota toho daru je asi 1,5 milionu korun.

Přestože nejsou potřebné, nebo už uplatnitelné pro Ministerstvo vnitra u nás, tak těm školám na Ukrajině ještě mohou dobře sloužit a pomohou jim. Počítá se, že na každou z těch vybraných škol by šlo asi sedm, osm těchto počítačů. Jsou to školy v obcích, které nejsou dost bohaté, někdy v horských, podhorských oblastech. Takže je to určitě dobrá pomoc a třeba mezi příjemcem toho daru je zařazena i specializovaná škola v Chustu pro neslyšící a němé děti. Takže má to opravdu ten humanitární rozměr tohoto typu a tento význam pro děti na Ukrajině.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Poslední dotaz, Televize Nova.

Televize Nova: Dobré poledne, ještě tři dotazy ohledně dotací na pana ministra Výborného. Pane ministře, vy už jste to nakousl víceméně, ale jestli byste ještě mohl více rozvést, proč stát nezačal ty dotace na Agrofertu vymáhat už dřív? To vymáhání soud potvrdil už v roce 2022. A jak vy jste sám řekl, tak v lednu to potvrdil ještě rozsudek Nejvyššího správního soudu, tak proč až tedy teď? Dále by mě ještě zajímalo, to vymáhání chtěl začít už bývalý ministr zemědělství Nekula, tak proč se od toho tenkrát ustoupilo? A ještě vás poprosím, k čemu bylo nutné zpracovávat tu právní analýzu, jestli nebyl rozsudek soudu dostatečný? Děkuju.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Ano, já začnu tím důležitým. V rámci resortu zemědělství, respektive tedy naší platební agentury, se bavíme o částce 5,1 miliardy korun. Za ta inkriminovaná léta 2017–2021 kdy společnosti, které měly koncového vlastníka tehdejšího člena vlády, tak byly v rozporu s tím zákonem o střetu zájmů. To, proč jsme postupovali tak, jak jsem tady předestřel, je dané tím, že jsme nemohli postupovat bez jasného rozhodnutí soudu. Toto mj. již v roce 2022 ještě za mého předchůdce Zděnka Nekuly konstatovala při svém jednání a materiálu vlády i tehdejší vládní sestava. Nemám informace o tom, že by pan ministr, nikdy to nikde neřekl, že už chtěl vymáhat. Sám hovořil o tom, že to bude složitá právní bitva, a to vlastně do určité míry platí. I já, když jsem nastoupil na resort zemědělství a se všemi okolnostmi jsem se seznámil, tak jsem nemohl postupovat jinak, byť by si to přála možná některá média nebo lidé na sociálních sítích apod., nemohl jsem postupovat jinak, než je to, co mi umožňoval právní řád České republiky.

Možná, aby to bylo naprosto zřejmé. Část těch podpor veřejných, které se týkají těch investičních dotací na výstavbu stáje nebo pořízení nějakých moderních strojů, technologií, tak tam bylo od počátku zřejmé, že tento střet zájmů je střetem zájmů jak z hlediska národní, tak i evropské legislativy. Z 29 projektů v hodnotě 581 milionů korun naše vláda neproplatila ani jediný. Ten jediný, který byl proplacen, byl proplacen ještě za ministra Tomana, za té předchozí vlády. A zde jsme přesvědčeni o tom, že ta společnost, které to bylo proplaceno, tak má tuto podporu ve výši cirka 1,6 milionu korun, drobnost reálně z těch 581 milionů, skutečně také vrátit. A tady probíhá soudní spor. Žádná další z těch žádostí nebyla vyplacena a byla zastavena v různé fázi toho procesu.

Vedle toho jsou ty tzv. nárokové dotace na plochu, případně národní dotace. A to je ten součet 5,1 miliardy. Národní dotace z toho činí 860 milionů zaokrouhleně a zhruba 4,24 činí ty dotace nárokové. Zde bylo potřeba, abychom měli najisto to, že žádný příběh a klička se svěřeneckými fondy na to nelze uplatnit, což nakonec soudy také konstatovaly. A současně bylo potřeba, abychom měli finální definitivní pravomocné rozhodnutí soudu, že paragraf 4 c) zákona o střetu zájmů se týká i tohoto typu podpory, tzn. i těch nárokových přímých plateb. A to konstatoval Nejvyšší správní soud, který o tom rozhodoval v rámci odvolání, v lednu roku 2025.

Proto jsme nemohli postupovat tak, jak vy jste naznačovala ve své otázce. Následně, kde tam ještě bylo tedy dovolání k Ústavnímu soudu, tak i Ústavní soud v odmítnutí, tedy v tom usnesení, toto fakticky mj. potvrdil. A my jsme na základě toho požádali, resp. Státní zemědělský intervenční fond, abych byl přesnější, po poradě se mnou jako ministrem zemědělství nechal zpracovat právní analýzu, kterou máme k dispozici cirka 14 dní.

A na základě této externí právní analýzy, která mj. obsahovala nejenom tu minulost a ten konflikt s paragrafem 4 c), ale i tu budoucnost, jakým způsobem teď postupovat. Tak na základě toho jsem tedy řekl veřejně, že pokud někdo byl v rozporu se zákonem o střetu zájmů, tak proti němu musí být postupováno. Je úplně jedno, o koho se jednalo. Byl to člen vlády a musí si vybrat, buď má dělat politiku, anebo má podnikat. Obojí nejde.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, já tiskovou konferenci končím a přejeme hezký den. Na shledanou.