Tisková konference po jednání vlády, 27. listopadu 2025
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády pana Petra Fialu.
Petr Fiala, předseda vlády ČR v demisi: Dobrý den, dámy a pánové, my jsme se dnes na vládě zabývali mj. materiálem, který shrnoval celkově pomoc Ukrajině ze strany České republiky od začátku ruské agrese. Tedy od roku 2022. Je to materiál, který byl aktualizovaný. My jsme ho projednávali už v říjnu v nějaké podobě, ale nyní obsahuje celkovou pomoc českého státu napříč všemi ministerstvy a dalšími úřady. Tedy není to jenom pomoc vojenská, ale je to i pomoc materiální, i pomoc humanitární. Materiální samozřejmě také, ale i humanitární.
Česká republika, jak všichni víme, pomáhá Ukrajině od prvního okamžiku ruské agrese. Ale Ukrajinci, kteří sem přišli, kteří tady pracují, nám to svou prací a také daněmi a odvody v mnoha směrech vynahrazují, stejně jako nám tu pomoc vynahrazují naši zahraniční partneři v oblasti obrany. Spolupráce, a to je důležité, abychom si připomenuli, je tak výhodná pro všechny strany. Ukrajina dostávala a dostává včas potřebnou pomoc, o ukrajinské uprchlíky je postaráno. A na druhé straně firmy, sociální služby, nemocnice, mají nové zaměstnance a naše armáda dostává novou techniku namísto starší, kterou posíláme na Ukrajinu.
To, co teď říkám, úplně vyvrací ty nesmysly a lži, se kterými vedla opozice předvolební kampaň. A to, co teď říkám, lze také doložit na aktualizovaných číslech. Tedy nejprve k výdajům. Celková pomoc za všechny resorty a orgány státní správy v období 2022–2025 dosáhla částky 91,3 miliardy korun. A to jsou výdaje související ubytováním, humanitární pomoc, vojenská pomoc, projekty ekonomická diplomacie atd. A nyní k příjmům, ten odhad příjmů plynoucích ze sociálního a zdravotního pojištění a daňových odvodů v souvislosti s válkou na Ukrajině dosáhl podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí 79 miliard korun.
Vedle toho byly Ministerstvu obrany kompenzovány dary vojenského materiálu, a to cestou refundací materiálních darů ze strany našich spojenců ve výši 25 miliard korun. Takže na jedné straně výdaje 91,3 miliardy korun. Na druhé straně příjmy 79 miliard a dary kompenzující pomoc v oblasti obrany ve výši 25 miliard korun. Takže celková bilance pomoci Ukrajině je kladná ve výši 12,7 miliardy korun. Takže český stát na pomoci Ukrajině určitě neprodělává, je tomu přesně naopak. To samozřejmě není to na té celé věci nejpodstatnější. Nesmíme pomíjet ten aspekt spravedlnosti, aspekt spravedlivého boje Ukrajinců, kterým je potřeba pomoct proti ruské agresi z bezpečnostního hlediska. A všechno další, ale ta čísla mluví naprosto jasně.
A ještě k těm diskuzím, které občas zaznívají ve veřejném prostoru a které se týkají zdravotnictví. Tak bych tady na závěr uvedl jeden údaj. Celkové příjmy systému veřejného zdravotního pojištění za skupinu ukrajinských uprchlíků v tom období 2022–2025 byly ve výši 24,1 miliardy korun, náklady na zdravotní služby ve stejném období byly ve výši 11,8 miliardy korun. Čili opět vyvracení těch lživých a nesmyslných tezí, se kterými přišla opozice, současná vládní většina.
Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na pomoci Ukrajině v celém tom období podíleli. Občanům, dobrovolníkům, úředníkům, vojákům, ta pomoc byla včasná, účinná a efektivní a v každém případě se nám ze všech těchto hledisek vyplatila.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo prvního vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana.
Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra v demisi: Hezký podvečer, dámy a pánové, já navážu na pana premiéra, protože Ministerstvo vnitra bylo tím resortem, který byl zodpovědný za ten management té samotné uprchlické vlny, která do Česka od roku 2022 začala proudit, a myslím si ,že v atmosféře teatrálního sundávání vlajek a držení štaflí před Poslaneckou sněmovnou je prostě potřeba říci, že my jako vláda se rozhodně nestydíme za to, že jsme manažersky skvěle zvládli tenhle proces, se kterým nebyly zkušenosti, na který nebyly žádné pilotní plány.
Respektive ten, který tady byl, počítal, anebo označoval za uprchlickou vlnu velkého rozsahu tu, která bude čítat 20 000 lidí měsíčně. Nás potkala jako Česko situace, kdy jsme měli 20 00 lidí denně a zvládli jsme to. Zvládli jsme to díky určitě dobré operativní a kolektivní práci vlády, meziresortní spolupráci. Zvládli jsme to díky skvělé spolupráci s kraji, obcemi, neziskovými organizacemi, za což se rozumná vláda také nikdy nemá stydět. Naopak má takové vztahy jednoznačně pěstovat, což jsme také dělali. No a za další ale i díky skvělé práci IZS, celého krizového systému. Děkuji hasičům, děkuji policistům. I oni na tom krizovém managementu měli veliký podíl.
Zřídili jsme od roku 2024 vládní grémium pro adaptaci a integraci. Opět, meziresortní spolupráce. Od 1. dubna 2023 správu krajských asistenčních center pomoci Ukrajině převzalo Ministerstvo vnitra, centralizovali jsme to řízení a vyplatilo se to. Mimochodem, ten unikátní systém krajských asistenčních center pomoci Ukrajině, kdy během půlhodinového procesu u přepážek ten cizinec, maminka s dítětem, kteří utíkali před válkou, tak byli za půl hodiny svobodnými lidmi, kteří měli nárok na jasný sociální benefit, na ubytováni a na pomoc, kterou si v té chvíli zasloužili.
Ale jak už řekl pan premiér, tady to není tak, že my bychom něco dotovali, byli nějakou vládou, která myslí jenom na Ukrajince apod. V současné době 170 000 lidí, kteří utekli před válkou, pracuje na legálním trhu práce v Česku a odvádějí samozřejmě nejrůznější druhy odvodů do našeho státního rozpočtu a tito lidé samozřejmě nám to mnohonásobně vrátí. Naopak jsou pro naši ekonomiku velkým přínosem. Mimochodem, jsme nejúspěšnější ze zemí Evropské unie v tom, jak jsme zvládli ukrajinské uprchlíky přivést na trh práce. Opět, kolektivní zásluha nás na vládě, velká zásluha pana vicepremiéra Jurečky.
Stejně tak se nezměnila výrazně negativně bezpečnostní situace v Česku. To je potřeba říct. Za poslední dva roky klesá v Česku kriminalita. Celková kriminalita v Česku klesá, a to i přesto, že v současné době se na našem územ nachází, zajímavý aktuální údaj, 396 000 držitelů dočasné ochrany. Opravdu bezmála 400 000 lidí, kteří na našem území žijí, a kolik jich naší zemí ještě prošlo. Kriminalita klesá. Pokud se i podíváme na její národnostní strukturu, jakože to dělám nerad, protože ta Gaussova křivka platí u všech národností stejně, jsou tam lidé problematičtí a skvělí, tak se ukazuje, že Ukrajinci netvoří žádnou množinu, která by měla větší podíl než ostatní populace na kriminalitě. Je to rozloženo zcela statisticky pravděpodobně a pravidelně mezi jednotlivé národnosti.
Pár čísel a už také skončím. 80 000 lidí zažádalo o dlouhodobý pobyt, zvláštní dlouhodobý pobyt, což je paralelní instrument toho, aby lidé tady nemuseli zůstávat v dočasné ochraně. Zatím podmínky splnilo 15 000 držitelů, a kdyby pokračovala vláda, která se na věc dívá racionálně, tak bychom se bavili o tom, jak ty podmínky třeba změnit a upravit tak, aby se otevřely pro větší okruh lidí a neohrožovalo to nějak ekonomickou stabilitu ani bezpečnost.
Vzhledem k tomu, že v novém programovém prohlášení není nikoli o Ukrajině jako takové, ale o 400 000 Ukrajincích na našem území ani slovo, tak já neumím předpokládat, jestli se tak zodpovědně, pragmaticky a logicky v zájmu českých občanů bude chovat i ta další vláda.
Já bych chtěl všem poděkovat a vlastně i médiím za to, že nám pomáhala šířit informace v té krizové době právě vůči ukrajinské komunitě. Myslím si, že tohle je splněný manažerský úkol téhle vlády. A znovu říkám, samozřejmě ve prospěch uprchlíků, těch, kteří prchali před agresivní válkou, ale především ve prospěch Česka, lidí v Česku, jejich bezpečnosti, ale i ekonomického růstu v naší zemi.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím ministra životního prostředí pana Petra Hladíka.
Petr Hladík, ministr životního prostředí v demisi: Dámy a pánové, tři krátké věci. Vláda dnes schválila novelu zákona o výrobcích s ukončenou životností, kterou jsme již projednali dříve. Ale vzhledem k tomu, že minulá Poslanecká sněmovna se k této novele vůbec nedostala, tak proto ji ve stejném znění předkládáme znovu. Cílem zákona je sjednotit českou legislativu s novým unijním nařízení o bateriích a odpadních bateriích. Nová pravidla upravují celý životní cyklus bakterií od výroby a uvádění na trh přes sběr až po recyklaci, případně opětovné použití. Zákon také upravuje problematiku průmyslových baterií, řeší tzv. free riding, kdy osoby uvádějící baterie na trh často neplní své zákonné povinnosti, včetně placení recyklačních poplatků, a stanovuje sankce za porušení povinnosti.
Klíčové je dodržovat princip rozšířené odpovědnosti výrobce, které pro baterie v Česku funguje už mnoho let, a podporuje rozvoj cirkulární ekonomiky. Problémy se objevovaly především u dovážených baterií, velmi často např. u baterií pro solární elektrárny, kde nebyl jasně označený výrobce. Novela zákona nejasnosti upřesňuje v souladu se evropským nařízením a sjednocuje unijní trh. Za sběr a recyklaci baterií musí být odpovědný ten, který výrobek uvádí na trh, protože recyklace je nákladná a nechceme, aby její financování padlo na stát.
Druhou záležitostí, kterou dnes projednala vláda, je Zpráva o stavu životního prostředí za rok 2024. Velmi krátce, České republice se daří výrazným způsobem snižovat emise skleníkových plynů. Zlepšuje se, a to výrazně, kvalita ovzduší, zvyšuje se využití odpadu, a co je velmi dobrou zprávou, tak se také obnovují lesy po kůrovcové kalamitě. Opět, lesy v České republice absorbují více CO2, než vypouští. Je to vlastně skvělá zpráva.
Samozřejmě, ne vše se daří ideálně, na druhou stranu stagnuje kvalita povrchových vod, snižuje se rozloha zemědělské půdy, přičemž se rozšiřují zastavěné plochy. Doprava je nadále závislá na fosilních palivech. Nicméně celkově se dá jednoznačně hodnotit zlepšující kvalita životního prostředí, a je to už několikátá zpráva o stavu a kvalitě životního prostředí v České republice, kterou můžeme hodnotit jako pozitivní. Celá řada trendů tady jasně ukazuje, že životní prostředí, kvalita života pro občany v České republice, se zlepšuje.
Třetí záležitost si dovolím okomentovat dnes zveřejněnou zprávu Evropské komise, kdy Evropská komise přišla s úpravou mechanismu rezervy tržní stability, je to evropský zákon. Byť to zní hrozně technicistně, tak je to přesně to, po čem Česká republika spolu s dalšími ostatními zeměmi volaly. Je to odklad zavedení emisních povolenek druhého typu pro domácnosti a dopravu o rok. Tedy až na rok 2028. Je to úprava těchto emisních povolenek, kdy je zaveden tzv. měkký strop, jsou tam tři konkrétní mechanismy, které upravují obchodování s emisními povolenkami tak, aby nepřesáhl ten strop ve výši 45 eur za tunu CO2.
Je to, myslím si, že jasná odpověď, že dává smysl na evropské platformě vyjednávat, argumentovat, být schopen vytvořit širokou koalici, a to koalici států, která bude odpovídat pozici České republiky. Nebýt fokusován na konkrétní státy, protože prostě v Evropě Česká republika tvoří zhruba 2,4 % obyvatelstva a na tu změnu je vždy potřeba zástupce alespoň patnácti zemí, alespoň 55 % obyvatel Evropské unie. Z toho jasně vyplývá, že naše vláda byla schopná nejenom u tématu emisních povolenek, ale u celé řady dalších témat, jako je klimatický cíl, jako je emisní norma Euro 7, jako je zrušení spalovacích motorů, nebo jejich uvádění na trh v roce 2035, najít vhodnou skupinu států, které ji podpořily a s nimiž jsme dokázali prosadit tuto úpravu.
Chci jenom říci, protože je možné, že pan premiér již třeba nebude na své Radě v prosinci, tak to bude ta Rada, která odsouhlasí to, že se zruší ten rok 2035. Já bych byl nerad, aby to třeba byl už jiný premiér, který bude zastupovat Českou republiku a který bude hájit pozici České republiky, alespoň v to pevně věřím, tak, aby potom prezentoval nějaký svůj vlastní úspěch, protože úspěch se nerodí z jednoho jednání, úspěch se rodí vytrvalou prací, jednáním, diskuzí, hledáním koalic.
Já připomenu, že jsme s panem premiérem před rokem na tomto místě, tedy po zasedání vlády, prezentovali celkem čtyři návrhy České republiky a můžeme je zaškatulkovat do té kategorie úpravy Green Dealu. A právě na této radě těsně před Vánoci ta čtvrtá položka bude také odškrtnuta a už definitivně. Tzn. do roku a dne od zveřejnění toho, co můžeme nazývat revizí Green Dealu, tak se naší vládě všechny čtyři položky povedou. Děkuji za pozornost.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Já moc děkuji a pana ministra musím nyní omluvit vzhledem k dalšímu programu. Teď už je prostor pro dotazy, Česká televize.
Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, vy jste měli na jednání vlády mluvit o rozpočtových přesunech ještě v letošním roce. Tak je tedy už jasné, jakým způsobem se posílí třeba často zmiňovaná kapitola školství? A prosím potom ještě jeden dotaz už k rozpočtu na rok příští, který vám tedy k přepracování vrátila Sněmovna. Je tedy po dnešním jednání kabinetu jasné, jak s tím návrhem naložíte? A, pane premiére, tam explicitně je zmíněna lhůta v tom sněmovním usnesení 20 dní od doručení předsedovi vlády, tak mě zajímá, jestli vám byl ten dokument tedy oficiálně doručený, jestli už se počítá ta lhůta? Děkuju.
Petr Fiala, předseda vlády ČR v demisi: K té první otázce, my každý rok to děláme průběžně podle toho, jak se vyvíjí rozpočet, jak se vyvíjí nespotřebované náklady, kde se objevují nějaké potřeby, tak upravujeme to v jednotlivých kapitolách tak, abychom prostě splnili všechny závazky. Tak to děláme i teď a všechny závazky, které jsou potřeba, aby byly naplněny nejenom v oblasti školství, ale i v dalších oblastech, tak samozřejmě budou splněny. Není to opravdu nic neobvyklého, pracujeme na tom a budeme na tom pracovat do poslední chvíle. Je to každý rok úplně stejné, protože některé ty věci jsou prostě při přípravě státního rozpočtu naprosto logické a nemůže to být jinak v rovině nějakého odhadu a předpokladu a na konci roku se to potom musí nějakým způsobem dorovnat.
Pokud jde o rozpočet na příští rok, tak v tuto chvíli jsme ve fázi, kdy Ministerstvo financí analyzuje ta jednotlivá usnesení, nebo ty jednotlivé položky usnesení Poslanecké sněmovny, a budeme se tím zabývat v dalších dnech a na dalším jednání vlády, jak budeme na tu situaci reagovat. Ano, víme o tom, že je tam stanovená lhůta. Sněmovna si mohla vybrat mezi dvaceti a třiceti dny. Je tam dvacet dnů, třeba už se to bude týkat té další vlády, pokud Andrej Babiš bude schopen vyřešit svoje problémy, které má v oblasti střetu zájmů a skládání vlády a bude připraven přijmout politickou odpovědnost, tak už to bude řešit třeba další vláda. Ale my se s tím určitě vyrovnáme v souladu se zákonem.
Já jenom připomenu, to usnesení Poslanecké sněmovny, které má pro vládu doporučující charakter, tak je to usnesení samozřejmě politické, ve kterém se už projevuje to jednání nové vládní většiny. To já nějak nezpochybňuji, tak to prostě je, ale jenom bych připomenul, že nejprve jsme neustále poslouchali, jak ten náš rozpočet připravovaný je extrémně špatný a jak oni mají připravený skvělý rozpočet, který dokáže snižovat deficit, snižovat daně, současně všem všechno navýšit a dodat, že ho mají, dokonce říkal Andrej Babiš, po kapitolách jednotlivých připravený.
Tak my jsme, pak se ukázalo, že nic připraveného nemají a že chtějí ten náš rozpočet. Slíbili, že náš rozpočet schválí v prvním čtení tak, aby se dodržely ty základní ukazatele, příjmy, výdaje, tak my jsme v prvním okamžiku, kdy to bylo možné, ten náš rozpočet znovu poslali do Poslanecké sněmovny. Už jsme ho tam jednou poslali 30. září. No, pak se zase ukázalo, že to se jim nelíbí, takže nám ho vrátili k přepracování.
No je to neuvěřitelný chaos a zmatek, nedivím se občanům, že to ani nejsou už schopni třeba sledovat, nebo se v tom nevyznají. Je to, ale jenom to celé ukazuje nepřipravenost, nepřipravenost Andreje Babiše na vládnutí, neschopnost vyřešit základní problémy kolem sebe a vytváření mlhy v debatách nebo s debatami kolem rozpočtu na rok 2026.
Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra v demisi: Já bych podepisoval, co řekl pan premiér. Možná jenom dodatek a konkretizace. Co to je vlastně za krycí manévr a co zakrýváme? Za prvé, a to už bylo zmíněno, že v šuplíku žádný návrh rozpočtu není. Za druhé chceme alibi pro to, proč zvýšit deficit o desítky miliard korun už v rozpočtu na ten příští rok. Hledáme alibi, proč tak učinit a učinit tak co nejdříve.
My jsme se dneska seznamovali s tím usnesením, s jednotlivými jeho body. No tak určitě bod, který nás vyzývá k tomu, abychom nedodrželi zákon o rozpočtové odpovědnosti, ten nesplníme. A to říkáme dopředu, nenecháme se vyzývat jako vláda k porušení zákona. Ale zároveň jsme vládou, která určitě respektuje Poslaneckou sněmovnu a nějak na její jednotlivá ustanovení odpovíme v té lhůtě, která je nám dána, pokud do té doby tedy nenastoupí už nová vláda. Potom by to bylo usnesení pro ni.
Takže to je tahle věc a školství, ano, i to jsme dneska řešili. Dochází k rozpočtovým úpravám a myslím si, že pan ministr Bek odcházel z té dnešní vlády celkem spokojen. Některé finanční prostředky, které měly naléhavost a znamenaly třeba nějaké ohrožení už zazávazkovaných záležitostí, tak ty se na dnešní vládě podařilo nalézt a myslím si, že to do toho systému jako takového vnese uklidnění.
Petr Fiala, předseda vlády ČR v demisi: Zapomněl jsem ještě odpovědět na tu zbývající otázku, jestli jsem už dostal usnesení Poslanecké sněmovny. Ano, dnes jsem ho obdržel.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, CNN Prima News.
Šimon Pilek, CNN Prima News: Dnes večer, nebo už za malou chvíli, za téměř hodinu, začne mimořádná schůze v Poslanecké sněmově, předpokládám, že se tam budete přesouvat. Zajímá mě, pánové, jaký očekáváte průběh, má tam vystoupit i Andrej Babiš, kterého se vlastně ta mimořádná schůze bude týkat, tak předpokládáte, že ten svůj hrozící střet zájmů tedy dnes uspokojivě vysvětlí? Díky.
Petr Fiala, předseda vlády ČR v demisi: Já budu mít s kolegy speciální tiskovou konferenci ke střetu zájmů Andreje Babiše zhruba za půl hodiny, tak tam se k tomu budu vyjadřovat podrobně. Tady bych možná řekl jenom velmi stručně. To není jenom nějaký politický problém a my tady nesvoláváme schůzi ke střetu zájmů Andreje Babiše, protože bychom chtěli nějak komplikovat sestavování vlády, nebo předávání vlády. Ani náhodou.
My svoláváme tuto mimořádnou schůzi, protože Andrej Babiš opravdu musí veřejnosti jasně vysvětlit, jak si s tím střetem zájmů poradí, a musí si s tím potom taky v praxi poradit. A teď proč? Protože to je konkrétní ekonomický praktický problém, který má dopad na občany České republiky. Naprosto konkrétní dopad. Nejenom, že hrozí nebo hrozí také to, že bychom mohli přijít o prostředky, které dostáváme z Evropy, ve chvíli, kdyby střet zájmů vyřešen nebyl.
A už teď jsme v situaci, kdy Agrofert z toho minulého období, kdy Andrej Babiš byl předsedou vlády České republiky, musí vracet sedm miliard korun. A to jsou peníze, které mohli dostat jiní. Ti, kteří na to měli nárok. A dostal je neoprávněně Agrofert a teď na základě rozhodnutí soudu a dalších věcí je potřeba, aby se tyto prostředky vrátily, protože je firmy Andreje Babiše čerpaly neoprávněně. Toto jsou ty praktické problémy s naprosto konkrétními ekonomickými dopady a hrozbami pro občany České republiky a ty musejí být vyřešeny. Musí je Andrej Babiš vyřešit, žádná jiná možnost neexistuje.
Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra v demisi: Andreji Babišovi se povedla šikovná věc za ta léta, protože i lidem, kteří přemýšlejí, jsou inteligentní, chytří, vlastně namluvil, že celý střet zájmů je nějaký umělý konstrukt těch, kteří mu nepřejí úspěch. Ale to je přeci úplně, ale úplně jinak. Tohle je něco, kde nejde o Andreje Babiše, ale kde jde o to, že třeba starostky a starostové měst v naší zemi nebudou moci čerpat evropské dotace jenom z toho důvodu, že premiér té země bude mít tenhle problém. To je systémová věc, která je nějakým zákonným způsobem řešena.
Stejně jako jsme slyšeli, že někde v šuplíku je rozpočet téhle vlády, tak já vůbec nerozumím tomu, když s ambicí vládnout, a to my nezpochybňujeme, a dokonce jsme opakovaně oba dva s panem premiérem řekli, že zcela respektujeme vítěze voleb a naopak chceme, aby k tomu předání moci došlo plynule a vlastně teď co nejrychleji a nejplynuleji v zájmu téhle země, a to my všechno dělat budeme. Ale přeci brzdou toho, aby se Andrej Babiš stal premiérem, je Andrej Babiš. Ono stačí, aby vysvětli svůj střet zájmů, vysvětlil ho veřejně, vysvětlil, jak ho vyřeší. Přinesl to řešení, které evidentně po čtyřech letech přípravy na funkci premiéra nemá. A já tomu nerozumím, proč ho nemá a je zcela legitimní, že chceme respektovat Ústavu.
Pokud se tohle prezentuje jako nějaký osobní útok, tak je to popírání podstaty přeci toho právního státu. Všichni respektujeme, že Andrej Babiš se jako předseda vítězného hnutí, které jasně vyhrálo parlamentní volby, stane premiérem. Ale máme tady legitimní předpoklad, že se tím premiérem stane ve chvíli, když vyřeší něco, co mu z pohledu ústavy brání stát se premiérem. To je úplně normální logika právního státu a dokonce 73 % občanů naší země, tedy evidentně i voliči hnutí ANO, v reprezentativním průzkumu říká, že chtějí po Andreji Babišovi slyšet, jak vyřeší svůj střet zájmů. Prezident republiky Petr Pavel, ani my ani těch 73 % občanů nechce nic jiného.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Já moc děkuji, tiskovou konferenci končím, přejeme hezký den. Na shledanou.
