Tisková konference po jednání vlády, 27. listopadu 2024

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Dobré odpoledne, vláda dnes projednala analýzu NERVu k přijetí společné evropské měny. Tento materiál vznikl jako doplněk ke standardní hodnotící zprávě o připravenosti České republiky na přijetí eura, kterou pravidelně připravují společně Ministerstvo financí a Česká národní banka, a tato zpráva vznikla na vyžádání vlády.

Jenom připomenu genezi. Vláda projednala 14. února letošního roku ten pravidelný materiál, vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a vstupní ekonomické sladěnosti s členstvím, s eurozónou a v materiálu bylo přijato usnesení, ve kterém vláda pověřila svůj orgán, Národní ekonomickou radu vlády, vypracovat hodnocení přínosů a rizik vstupu České republiky do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II.

NERV tedy splnil svou úlohu a zpracoval danou analýzu. Jejím závěrem je, aby pobyt v ERM II trval co nejmenší dobu a byl spojen s oznámením indikativního data vstupu České republiky do eurozóny. Dalším závěrem této analýzy je, aby před takovým krokem existovala buď politická shoda, nebo širší společenská podpora. Ideální by bylo, kdyby rozhodnutí o přijetí eura padlo na začátku mandátu některé z příštích vlád tak, aby proces zahajovala i ukončovala stejná vláda.

Důležitým předpokladem všech závěrů ale je, že otázka vstupu do ERM II, resp. účast v eurozóně nepatří mezi nejzásadnější otázky pro ekonomickou prosperitu České republiky. Zásadnější jsou domácí úkoly, tedy strukturální reformy, které by měly členství v eurozóně předcházet. Hlavní důvod, proč setrvávat co nejkratší dobu v ERM II, je zřejmý. Pokud bychom zafixovali kurz a soustředili se na kurzovou stabilitu, tak naše centrální banka bude muset nadále plnit jednak cíl cenové stability, ale zároveň se bude muset soustředit na cíl kurzové stability. Ale bude mít k tomu pouze jeden nástroj, což je úroková sazba. Bude muset sledovat vnitřní i vnější stabilitu české koruny, což by bylo dlouhodobě s tím pouhým jediným nástrojem velmi těžký úkol.

Jenom připomínám, že naše vláda má ve svém programovém prohlášení ozdravit veřejné finance a zavázala se k co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií a dalších rozpočtových pravidel Evropské unie. Pokud pominu to kritérium, zavazovat kurz systému ERM II, tak bezpečné hodnoty pro ostatní kritéria, což je kritérium inflace, kritérium dlouhodobých úrokových měr a kritérium veřejných financí, bychom měli letos dosáhnout, resp. měli bychom tato kritéria splnit za rok 2024. Vláda jednomyslně vzala tento materiál a tuto analýzu na vědomí.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, o další slovo poprosím ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka.  

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, hezké odpoledne, vláda dnes dále projednala a schválila investiční pobídku pro společnost Toppan, jedná se o japonskou společnost, která má v plánu investovat na českém území zhruba 1,4 miliardy korun, vytvořit zhruba 58 nových pracovních míst v regionu Mostecka. V regionu, který je sociálně, ekonomicky slabší a ta strategie vlády je primárně podporovat takové investice v regionech, které to potřebují, s velkou měrou. Navazujeme tam také na předchozí aktivity např. v oblasti velkých investic jako je v Dukovanech anebo v Onsemi nebo např. i v takových regionech, který já jsem třeba navštívil před čtrnácti dny. A to je rýsující se krásný projekt velké chebské průmyslové zóny, zhruba 150 hektarů.

Tenhle ten projekt má velkou, řekněme, unikátnost, nebo je zajímavý tím, že přináší velkou přidanou hodnotu ve zmíněném regionu, který to nepochybně potřebuje. Zároveň je to projekt, který je velmi silně navázán na vysoké školství a na takové vysoké školy, jako je pražská VŠCHT a další. A tou, řekněme, tou přidanou hodnotou je tedy nejenom otázka pracovních míst, ale samozřejmě té samotné, charakteru té výroby. Jinak ta investiční pobídka je ve výši 37,5 % způsobilých nákladů tzn. ve výši 522 milionů korun, a to formou slevy na dani z příjmu.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, o další slovo poprosím ministra životního prostředí, pana Petra Hladíka.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Dámy a pánové, krásné dobré odpoledne, dnešní vláda projednala a také schválila návrh novely zákona o předcházení ekonomické újmě. Je to další ze splnění našeho programového prohlášení, kde jsme se zavázali provést důkladnou revizi právních předpisů v oblasti šetření a likvidace ekologických havárií a nakládání s toxickými a nebezpečnými látkami a navrhnout příslušné změny legislativy. Já chci připomenout novelu vodního zákona, novelu zákona o zemědělském půdním fondu, novelu zákona o ovzduší. To jsou všechno složkové zákony, které teď už byly změněny. Ten třetí je před třetím čtením v Poslanecké sněmovně.

Tato česká legislativa je fakticky nefunkční. Máme ji v zákoně už od roku 2008, je to transpozice evropské směrnice, ale vlastně se ukázalo, že se podle ní fakticky nedá rozhodovat. Nejednoznačně je aplikována do praxe, Česká inspekce životního prostředí vlastně má velký problém posuzovat řízení podle tohoto zákona. Současná legislativa neřeší situaci, kdy je ekologickou havárií zasaženo několik složek životního prostředí, neumožňuje např. provést některá nápravná opatření, která jsou zákonem o předcházení ekologické újmě zamýšlena.

Velmi dobře se to dá demonstrovat právě při té situaci na řece Bečvě, kdy vlastně ta současná definice ekologické újmy není taková, jako bychom předpokládali, kdy vlastně ekologickou újmou je hodnocena jen hodnota těch uhynulých ryb. A přece jenom, ta řeka, která byla několik desítek kilometrů vytrávena, tak ekologickou újmou je samozřejmě ztráta veškeré biodiverzity, která se v této řece týká.

Ten zákon neřeší jenom ty následné problémy při nějakých problematických situacích, ale právě také předcházení těmto situacím. Z toho důvodu je v této novele navrhováno zpřesnění definice ekologické újmy tak, aby došlo k jasnému odlišení od působnosti dalších zákonů, jasnému vymezení toho, co je ekologickou újmou. Zpřesňuje procesní postup při provádění preventivních nápravných opatření.

Tady děláme obrovský krok, protože tady jasně říkáme, že Česká inspekce životního prostředí bude ukládat preventivní opatření, pokud hrozí nějaká ekologická újma. A pokud by náhodou ta firma to neudělala na vlastní náklady, potom to udělá Česká inspekce z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR a bude to vymáhat po této právnické osobě. Tzn. že tady vlastně opravdu zpružňujeme tu schopnost státu zasáhnout v některých opravdu krajních situacích. Zavádí také nové skutkové podstaty přestupků. Srovnává výši sazeb udělovaných pokut s ostatními zákony. A také posiluje odbornou pozici Agentury ochrany přírody a krajiny především řízení ve věcech ekologické újmy týkající se biodiverzity.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a otevírám prostor pro dotazy, jako první Česká televize:

Jakub Pacner, Česká televize: Dobrý den, já se chci zeptat ještě co se týče přijetí eura. Tak ještě před jednáním vlády někteří ministři z hnutí STAN hovořili o tom, že by chtěli, aby vláda zřídila pozici koordinátora pro euro, tak mě zajímá, pane ministře Stanjuro, jestli ta debata se vedla? Za vás, pane ministře Vlčku, protože jste z hnutí STAN, tak jak ta debata probíhala, důvody, proč chcete zřízení tohoto postu?

A pak, pane ministře Stanjuro, ještě k euru. Vy jste říkal, samozřejmě, že by měla s tím procesem nějakým způsobem začít až příští vláda, aby to stihla během svého funkčního období, ale tato ještě vaše vláda má v plánu podniknout nějaké aktivní kroky? Poslední třetí dotaz, jestli byste mohli nějak shrnout jen výsledky, které, nebo to jednání, které vedlo ke schválení těch odškodňujících zákonů pro oběti komunistického režimu, ať už to byla akce Asanace nebo ta další záležitost? Děkuji.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Děkuji za ty otázky. Tak já bych začal tou poslední. Schválili jsme dva návrhy zákonů, které se vracejí k nezákonným praktikám komunistického režimu. První se týká jednorázového odškodnění za nechvalně známou akci Asanace, kdy odpůrci komunistického režimu byli vydíráni a tlačeni k tomu, aby opustili svou vlast. Na to podání žádosti budou dva roky, ta výše jednorázového odškodnění je stanovená ve výši 100 tisíc. Ty žádosti se budou přijímat do konce prosince 2026.

A druhá je vlastně odškodnění za ochranný dohled z politických důvodů, tzn. šikana vlastně odpůrců komunistického režimu, že se pravidelně museli hlásit na policejních stanicích apod. Tady ta lhůta pro podání žádosti je o půl roku delší, do 30. června roku 2027, a je tady navrženo stejně vysoké jednorázové odškodnění ve výši 100 tisíc korun. Vláda tyto návrhy schválila jednomyslně a my pevně věříme, že sněmovna i Senát tyto důležité návrhy zákona, které se ještě vyrovnávají s dopady komunistického režimu, projedná ještě v tomto volebním období.

Co se týče pozice toho koordinátora, tak já připomenu, že jsme se vlastně přiklonili z té analýzy k tomu, aby ten vstup do ERM II byl provázaný s indikativním datem přijetí eura a abychom v tom systému byli co nejkratší dobu. Popisoval jsem ty důvody, jak složité by to měla centrální banka, kdyby měla dva cíle a k tomu jenom jeden nástroj. A to je taky důvod, myslím si, že, kdyby to byla naše vláda v příštím volebním období, tak ta pozice vznikne v okamžiku toho rozhodnutí. To si myslím, že je logické.

Jinak v této chvíli díky kvalitním analýzám jednak NERVu, ale také Legislativní rady vlády, která udělala legislativní analýzu potřebných legislativních změn k možnému přijetí eura, tak že jsme se vlastně dohodli, hlasovali jsme o tom, ale většinově jsme rozhodli, že to na konci volebního období tuto funkci obsazovat nebudeme.

Tím pádem ty aktivní kroky souvisí s reformou veřejných financí a se snižováním toho deficitu a uděláme všechno proto, abychom mohli z kraje příštího roku oznámit, že jsme za rok 2024 ta tři kritéria, o kterých jsem mluvil ve svém úvodním slově, Česká republika splnila. To klíčové kritérium, co se týče celkového schodku veřejných financí vůči HDP v kalendářním roce, pak je předpoklad, že v letech 2025 a 2026 bude nadále klesat.

Takže to je ta aktivní práce vlády a vládní koalice, protože bez potřebných legislativních změn bychom toho cíle nedosáhli. V tom mezinárodním kontextu jsme jediná země V4, která bude plnit tato kritéria za rok 2024. Když se podíváme do okolních zemí, ale třeba i do Rakouska, tam se předpokládá i v příštím roce mnohem vyšší roční deficit vůči HDP. V Rakousku je to kolem 3,5 %. V Polsku, Maďarsku, na Slovensku se to pohybuje mezi 5 a 6 procenty. My pro příští rok odhadujeme -2,3 % vůči HDP a už jsme skoro na konci letošního roku, takže někdy v lednu oznámíme odhad. Letos to odhadujeme zhruba -2,8 % HDP.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: A moje reakce, ano, Starostové navrhovali zřízení této pozice. Náš názor dlouhodobě znáte. My bychom uvítali, řekněme, intenzivnější veřejnou debatu právě nad tématem přijetí eura. Samozřejmě respektujeme kolektivní rozhodnutí vlády tedy ne-zřízení této pozice. A s čím budu určitě souhlasit a připomenu, přidám se k tomu, co říkal pan ministr financí. Důležité je, že česká ekonomika, česká vláda dělá takové kroky, abychom plnili maastrichtská kritéria, abychom měli cenovou stabilitu, inflaci na takové úrovni, aby, řekněme, v těch dalších letech jsme splnili, řekněme, takové ekonomické požadavky, aby už, řekněme, nebylo pochyb o tom, že česká ekonomika, české veřejné finance toto plní.

Každopádně ale ta debata za nás by mohla být nějakým způsobem pestřejší. Přeci jenom, takto zásadní krok není možné učinit bez toho, aby tady byla větší společenská shoda. My vidíme, že ten názor veřejnosti z ohledu přijetí eura, tak je rostoucí a o několik procentních bodů od těch posledních měření. To, co třeba já se setkávám jako ministr průmyslu, tak samozřejmě u podnikatelské veřejnosti ten názor je výrazně silnější, řekněme, než u občanů nebo nepodnikajících. Takže ano, my jsme to navrhovali, protože sami bychom si představovali, aby ta debata byla intenzivnější. Ale respektujeme konečné rozhodnutí vlády.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další dotaz CNN Prima News.

Jozef Mádle, CNN Prima News: Dobrý den, pánové, já bych vás požádal o vlastně názor a vlastně váš pohled na fakt, že slovenský premiér přijal pozvání od Putina do Moskvy na 80. výročí porážky fašismu a přirovnal to vlastně k návštěvě při výročí vylodění v Normandii. Tak, co na to říkáte? Děkuji.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak je to především otázka pro Slovenskou republiku, pro slovenské občany a pro slovenské politiky. Nemyslím si, že je úplně vhodné, abychom z vládní úrovně kritizovali konkrétní kroky kolegů v kterémkoli jiném členském státě, nebo i mimo členské státy Evropské unie. Já jsem moc rád, že v České republice se nic takového nestane. Myslím si, že kromě toho, že si máme připomínat vítěze druhé světové války, se taky musíme dívat na mezinárodní kontext a situaci. A v této chvíli vede Rusko agresivní útočnou válku, na základě které chce změnit uspořádání a hranice v Evropě, a to je fakt, který podle mě přebíjí a znemožňuje účast českého premiéra na takovém aktu v Rusku příští rok. Na to se prostě zapomenout prostě nedá.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Za mě osobně, Slovensko má svou vlastní suverénní zahraniční politiku. To je vlastně otázka, do které asi nemá smysl z naší pozice hovořit. Ale na druhou stranu, já osobně bych ty dvě věci neslučoval. Vylodění v Normandii a účast v Moskvě podle mého názoru nejsou dvě ty samé věci. Právě z ohledu na to, co se aktuálně děje a opravdu velmi nedaleko našich vlastních hranic, prostě Ruskou agresi na Ukrajinu je potřeba jasně odsoudit a je potřeba k tomu opravdu stavět se čelem, protože zároveň jde o naši vlastní bezpečnost.

Ten konflikt, ten agresivní konflikt, který Rusko rozpoutalo vůči Evropě, a opravdu si stále nenamlouvejme, že se nás netýká. On se nás opravdu velmi silně týká. Velmi silně ohrožuje naši vlastní bezpečnost, tudíž i takovéto kroky já osobně, pokud bych měl být v pozici, nebo mluvit za českou vládu, tak samozřejmě česká vláda takové kroky určitě nechystá.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Možná ještě doplním kolegy, já plně souhlasím s tím, co oba dva pánové ministři řekli, ale zmíním ještě jednu důležitou věc. Politika není jenom o rozhodnutí a o faktech. Politika je také o symbolech a tady prostě jako je vysílán nějaký symbol a já jsem moc rád, že Česká republika má vládu, která nevysílá takové symboly, ale která naopak svými konkrétními rozhodnutími, i některými symbolickými rozhodnutími, která prostě projednáváme v Poslanecké sněmovně nebo na vládě, tak dáváme jasný postoj k tomu, o čem si myslíme, co Rusko provádí na území Ukrajiny.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: A je úplně jisté, že takovou účast evropského politika využije a zneužije ruská propaganda a samotný Putin.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Další dotaz, Český rozhlas.

Eva Soukeníková, Český rozhlas: Dobrý den, já se omlouvám, že skočím ještě zpátky k tomu euru, protože jsem měla takový doplňující dotaz na předchozí otázky. Vy jste, nebo otázka byla, na čem jste se neshodli, vy jste oba spíš říkali, na čem jste se shodli až na tu komunikaci tedy. Protože pan Rakušan na síti X ještě, než jste přišli, řekl, nebo napsal, že nicnedělání je jen zřídkakdy dobrá strategie v tomto případě, že jste se neshodli na jmenování národního koordinátora. Já bych se chtěla zeptat vás, pane ministře Stanjuro, co by tedy měly být ty následující kroky, když tedy budeme na konci roku plnit ta maastrichtská kritéria? Co by podle vás ty další kroky měly být, když to třeba není jmenování národního koordinátora, co bychom měli dělat nebo bychom měli odkládat a případně i reakci vás, pane ministře Vlčku? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: To není žádné odložení, já jsem to říkal, co máme plnit. To, že to splníme po delší době za rok 2024 nás vede k tomu, že musíme dělat takové kroky, abychom to plnili pravidelně a nejenom v roce 2024, 2025, ale abychom vytvořili takové legislativní prostředí, aby příští rozpočty zabezpečovaly trvalé plnění těch maastrichtských kritérií.

Jestli bude otázka přijetí eura součástí předvolební kampaně, to nevím. Myslím si, že nikomu nebrání v intenzivní komunikaci s voliči na toto téma ať už jsem pro, nebo proti, zřízení nebo nezřízení jedné úřednické pozice. Záleží na každé politické straně, zda se rozhodně tuhle otázku debatovat se svými voliči, s občany, bez ohledu na to, jestli bude doporučovat a bude pro přijetí nebo proti přijetí.

Já myslím, že je dobré si tu analýzu přečíst. My jsme se shodli, že je to velmi kvalitní a poctivá analýza. Vyvrací některé mýty na obou dvou stranách toho názorového střetu a je to dobrý podkladový materiál i pro příští vládu a pro příští rozhodování.

Ale chci jenom připomenout, a na tom jsme se vlastně shodli, že na takový krok musí být širší buď politická nebo společenská shoda. Když jsme analyzovali okamžik rozhodnutí o tom indikativním přijetí eura v těch zemích, které v minulosti, v minulých letech vstupovaly do eurozóny nebo jsou v tom procesu, tak tam panovala velká politická shoda, tzn. nejenom té konkrétní vládní koalice, která v tom okamžiku žádosti o vstup do ERM II vládla, ale i minimálně části opozice, a existovala tam široká podpora obyvatel té konkrétní země.

To u nás není a podle mě, aby takový krok některá z vlád udělala, tak se musí spojit nejlépe obojí, širší politická shoda a velká společenská podpora, nebo alespoň jedna z nich. To si myslím, že je důležité a to zřízení nebo nezřízení jedné konkrétní úřednické pozice v tom prostoru, který mohou všechny politické strany využít, nic nemění.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: A já to doplním. Znova opakuji, myslím si, že není jakýkoli rozpor na tom, že musíme dělat takové konkrétní kroky, jak ve fiskální, tak monetární politice, aby to fyzicky vůbec bylo reálně možné. Ten rozpor vidím hlavně v tom, že my jako Starostové říkáme, že by, řekněme, ta společenská debata, která musí předcházet takhle zásadnímu rozhodnutí, tak by měla být silnější a měla by být už v současné době.

Protože, opětovně říkám, pokud chceme českou ekonomiku, a děláme všechno pro to a všechny indikátory ve vztahu inflace, ve vztahu struktury státního rozpočtu, zadlužení atd. směřují k tomu, že ty podmínky plníme anebo splníme v letošním roce, resp. v dalších letech věřím, že se to určitou stabilitou potvrdí a potvrdíme i tak důležité kroky, ekonomické kroky této vlády. Ale my jako Starostové říkáme, že bychom měli být v té debatě si možná odpracovat dopředu určité kroky, které prostě musí předcházet tak silnému rozhodnutí. Tady prostě musí být několik let velmi silná společenská debata o tom, jestli takový krok učinit, a to prostě chce nějaký čas.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Možná jenom jedno vysvětlení, aniž bych říkal detaily. To hlasování na vládě bylo pestřejší. Nebylo to ministři za STAN proti všem ostatním, to hlasování bylo prostě pestřejší. To já myslím, že je dobré, aby to zaznělo, kolegové to bezesporu potvrdí bez dalších podrobností.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz nevidím, tiskovou konferenci tedy ukončuji, pěkné odpoledne.