Tisková konference po jednání vlády, 26. února 2025

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády pana Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já zmíním dvě věci. Jedna se týká toho, co trápí české občany a hodně mladé lidi, a druhá je mezinárodní situace. Ta první, to je určitě dobrá zpráva. My děláme postupně kroky velmi systematicky pro to, aby se zlepšila situace s bydlením v České republice, aby měli lidé kde bydlet. To, co je určitě dobrá zpráva, je, že v posledních letech stavíme v průměru 40 000, skoro 40 000 bytů ročně. To je nárůst, před rokem 2020 to bylo maximálně 36 000 bytů nebo ještě méně. Takže je tu výrazný posun a více bytů určitě tu situaci pomůže zlepšit.

Nestačí to, samozřejmě, takže na začátku února jsme informovali o programu Dostupné nájemní bydlení tady na tiskové konferenci. Mluvili jsme i o tom, že o tento program je velký zájem. Já jenom připomenu, že cílem toho programu je nastartovat výstavbu cenově dostupného nájemního bydlení. Třeba pro mladé rodiny nebo pro profese, které jsou v tom kterém místě potřeba, zdravotní sestry, učitelé apod. Ten program má celkovou alokaci 7 miliard korun. A dnes právě jsme na vládě schválili prvních 900 milionů na projekt, na financování projektu dostupného bydlení, které v průběhu roku Státní fond podpory investic vyplatí ve formě úvěru na konkrétní projekty. Cílem je, abychom zhruba do poloviny roku 2026 uzavřeli smlouvy na vznik zhruba 2 000 nových bytů a tímto pomohli nastartovat jejich výstavbu.

Po této určitě dobré zprávě se krátce zmíním o mezinárodní situaci. Já jsem dnes se účastnil videokonference s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem kde nás, tím mám na mysli evropské lídry sdružené v Evropské unii, informoval o jeho jednáních s Donaldem Trumpem. Myslím, že to byl velmi užitečný rozhovor, který byl důležitý, protože na příští čtvrtek máme svoláno mimořádné jednání Evropské rady, kde se pokusíme přijmout určitá rozhodnutí, která se týkají naší bezpečnosti.

To, co si myslím, že je jako jasné a zjevné, je, že Evropa musí začít hájit své strategické zájmy sama, že se musí víc starat o svou bezpečnost, nebude moci v budoucnu tolik spoléhat na Spojené státy. Já jsem o tom mluvil už i opakovaně veřejně. Myslím, že pro nás, pro Českou republiku z toho vyplývá jednoznačný úkol. To je dál se starat o vlastní obranu, bezpečnost, modernizaci naší armády a postupně navyšovat prostředky, které dáváme do obrany, až na 3 % HDP během několika málo let. Budou to peníze dobře vynaložené, které se české ekonomice určitě vrátí, ale které jsou hlavně důležité proto, abychom žili v bezpečí a dokázali se spolu s dalšími zeměmi bránit před agresivními státy a měli i dostatečnou sílu, abychom odstrašili Rusko od dalších agresivních kroků.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo vicepremiéra, ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Bod, který jsme projednávali na vládě, se týkal letecké záchranné služby v Karlovarském kraji. Je možná s trochou nadsázkou říct, že první s panem ministrem Kulhánkem jsme toto řešili v době, kdy on byl hejtmanem, kdy jsme nachystali projekt letecké záchranné služby a komplexního onkologického centra v Karlovarském kraji.

Karlovarský kraj je jediný kraj, kde není žádné komplexní centrum a není navázán, podobně jako Středočeský kraj, na nějaké velké město. Středočeský je navázán na Prahu. A je to také kraj, kde nebyla dostupnost celého kraje řadu let. Řadu let tam nebyla dostupnost celého kraje leteckou záchrannou službou. Část Karlovarského kraje prostě neměla dolet letecké záchranné služby. My jsme se dohodli, že vybudujeme leteckou záchrannou službu před několika lety s panem hejtmanem. Řešili jsme to, vyřešili a dnes na vládě to bylo schváleno. Pan hejtman, pan ministr k tomu jistě řekne detaily.

Současně jsme se dohodli na vzniku komplexního onkologického centra. Komplexní onkologické centrum bylo definováno. Šly tam dotace, které byly velmi efektivně využity, za což je potřeba poděkovat. V koncepci onkologických center se počítá pochopitelně i s Karlovarským krajem a já jsem rád, že je to dobrá zpráva pro občany Karlovarského kraje. Jednak komplexní onkologické centrum a jednak letecká záchranná služba. Obojí bude.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministra pro místní rozvoj pana Petra Kulhánka.

Petr Kulhánek, ministr pro místní rozvoj: Pěkné odpoledne i ode mne. Já doplním a navážu, protože významná část Karlovarského kraje, téměř dvě třetiny, byly mimo ten řádný dosah letecké záchranné služby. Vzhledem k tomu, že jde zejména o horské oblasti, tak je to obrovská přidaná hodnota. Je to mnohaletá snaha o to tento stav zlepšit. Ono už první vlaštovkou byla úprava koncepce letecké záchranné služby v České republice, schválené v minulém roce vládou.

Toto je další krok s tím, že tak, jak bylo řečeno, my už jsme připravili studii a běží projektování té letecké základny, základny pro leteckou záchrannou službu, která půjde z investic kraje.  Jsem rád, že tu prioritu kontinuálně převzalo nové vedení kraje a samozřejmě v momentě, kdy bude hotova, tak ten její provoz je právě předmětem financování ze státního rozpočtu. Pro Karlovarský kraj velmi dobrá zpráva a odstraněný hendikep, který tam byl vlastně od počátku zřízení toho kraje.

Já se dotknu ještě jedné věci, kterou načal již pan premiér, a to je financování programu dostupného bydlení. Tak, jak dneska máme už 64 žádostí vyhodnoceno, proto jsme schvalovali tu první tranši na tu půjčkovou část. Tu dotační už máme v SFPI – Stáním fondu podpory investic z dřívější doby. Předpokládáme, že v rámci těch podaných stovky projektů v hodnotě celkem přes 5 miliard korun, tak budou vyhodnocovány v brzké době další a ty jednotlivé tranše budou pokračovat.

Naplníme tak ten závazek, abychom všem, kteří mají připravené projekty k realizaci, tzn. jsou kladně vyhodnoceny, mají stavební povolení, můžeme s nimi podepsat smlouvy a se začátkem stavební sezony na jaře oni mohou rozběhnout své projekty. Takže druhá velmi pozitivní zpráva.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím ministra financí pana Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Děkuji za slovo. Já připomenu, že takřka těch 100 žádostí, tam požádaná podpora je 5,1 miliardy korun, z toho je 1,9 miliardy přímé dotace. Ty už v rozpočtu jsou, ty už byly v původním návrhu rozpočtu pro rok 2025. Co se týče toho úvěrování za výhodný úvěr ve výši 1 až 3 % podle toho, jaká bude situace na trhu, tak je to celkem 3,2 miliardy. Postupujeme přesně, jak jsme oznámili už loni. Tzn. po vyhodnocení žádosti tak máme vlastně harmonogram každé akce a v letošním roce je potřeba čerpat těch 900 milionů. Takže až do té výše 900 milionů to bude pokryto z vládní rozpočtové rezervy.

Mně to nedá, abych nepřipomněl program z minulého volebního období, o kterém tak často mluví současná opozice. Měli program pro obce, měli třináct žádostí a celková podpora byla 121 milionů korun. To jsou finální čísla. My po tom prvním kole, které MMR spustilo v říjnu, máme 92 žádostí a podpora, kterou dneska jsme zajistili, to financování, je celkem 5,1 miliardy korun. 121 milionů za vlády hnutí ANO, 5,1 miliard, tím samozřejmě nekončíme. My na té tiskové konferenci, kde jsme byli s panem premiérem a s panem ministrem Kulhánkem, jsme říkali, že to je první tranše. Další peníze potřebné na ty zvýhodněné úvěry budou samozřejmě v rozpočtu 2026 a v rozpočtovém výhledu na rok 2027 a 2028.

Já chci jenom připomenout, že dostupné bydlení je jednou z priorit vlády jako celku. Já připomenu, že jsem si loni založil trochu netradičně kolegium ministra financí pro bydlení, hned vysvětlím proč. Protože v naší kompetenci jsou vlastně finanční trhy a finanční instituce, takže do té debaty jsme přizvali všechny klíčové hráče. Tzn. Českou bankovní asociaci neboli banky, Českou asociaci pojišťoven neboli pojišťovny, Asociaci penzijních společností tzn. penzijní fondy, soukromí developeři, zástupci družstevního bydlení a zástupci Asociace nájemního bydlení. Společným cílem je nastartovat výstavbu a mít více nových bytů.

Není jeden jediný konkrétní zázračný nástroj. My dneska mluvíme o jednom z těch nástrojů. Druhým nástrojem je pozměňovací návrh, který jsme nahráli minulý týden do Poslanecké sněmovny, který otevírá možnost pro penzijní společnosti investovat do oblasti bydlení a to až 20 % celkového kapitálu. Což v prvním roce odhadují samotné penzijní společnosti, že by to mohlo být zhruba 9 miliard korun a do tří let by to mohlo být takřka 20 miliard korun.

V příštích týdnech představíme další paletu nástrojů, protože opravdu potřebujeme jich asi pět nebo šest, aby se to potkalo. Proto u toho jednání byli všichni ti klíčoví hráči, kteří mají zájem investovat do bydlení. A v tomto případě, v té části, do které vystupuju nyní, se jedná o soukromé peníze. To je velmi důležité. My můžeme udělat legislativní prostředí pro třeba penzijní fondy, ale jedná se o soukromé peníze bank, pojišťoven, penzijních společností, soukromých developerů, kteří jsou připraveni investovat své zdroje do oblasti bydlení, a my k tomu budeme vytvářet potřebné nástroje, potřebné legislativní návrhy.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím ministra kultury pana Martina Baxu.

Martin Baxa, ministr kultury: Děkuji za slovo, já bych krátce informoval o jedné důležité věci, kterou se naplňuje jednak programové prohlášení vlády, ale určitě i náš hodnotový pohled na svět v oblasti připomínání minulosti. Vláda dnes rozhodla o způsobu, kterým se bude uskutečňovat projekt rekonstrukce nádraží Bubny. Jenom připomenu, že je to místo, odkud bylo za 2. světové války během protektorátu deportováno více než 50 000 rasově označených spoluobčanů, kteří většinou zamířili do ghetta v Terezíně a potom velká většina z nich zahynula ve smrtícím soukolí šoa.

Ten projekt v uplynulých letech trochu přešlapoval na místě. Nová paní ředitelka Pavlína Šulcová se ale velmi vehementně na podzim loňského roku chopila posunu tohoto projektu. Našli jsme skvělou spolupráci s Ministerstvem dopravy, s panem ministrem Kupkou. Vláda dnes schválila model, kdy rekonstrukci toho nádraží, která bude v hodnotě přesahovat 200 milionů korun, bude zajišťovat Správa železnic za kooperace s příspěvkovou organizací Centrum paměti a dialogu Bubny.

To dnešní vládní rozhodnutí umožní po podpisu smlouvy o spolupráci mezi Centrem paměti a Správou železnic vypsat výběrové řízení, vybrat zhotovitele a ještě v letošním roce zahájit rekonstrukci. Tak si myslím, že je to velmi důležitá zpráva pro naši paměť, protože takové události a takové příběhy a taková historie jakkoli temná bezpochyby musí být připomínána z důvodů obecně morálních, ale i třeba z důvodů vzdělávání mladé generace. Děkuju.  

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkuji a nyní už prostor pro vaše dotazy, první Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, pane premiére, je možné, nevím, jestli jste se toho nedotkli dokonce i na tom jednání, ale chtěla bych se zeptat ještě na možné setkání Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, protože už se mluví o tom, že by měla být na stole dohoda ohledně nerostných surovin. Bylo zmiňováno ze strany pana prezidenta Trumpa, že pan Zelenský by měl zamířit ještě tento týden do Washingtonu, tak co od toho jednání čekáte?

Zároveň ještě jeden dotaz, protože Evropská komise má představit několik návrhů z tzv. dohody o čistém průmyslu. Jestli je to věc, která je podle vás dostatečně ambiciózní a může zajistit jednak udržení klimatických cílů, ale vlastně i pomoct těm sektorům, pro které je třeba ta dekarbonizace náročná?

Potom bych poprosila ještě dotaz na pana ministra zdravotnictví ohledně té letecké záchranné služby. Už je jasnější, od kdy by případně mohla být zajištěna? A co se týče aktuálního dění kolem motolské nemocnice. Můžete, prosím, pane ministře, jenom vyjasnit, zastavilo nebo nezastavilo ministerstvo vlastně dotace pro nemocnici? A zároveň, řešíte už otázku možného nového vedení nemocnice? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: K těm prvním dvěma dotazům. Ano, mám informaci o připravovaném jednání mezi prezidentem Zelenským a prezidentem Trumpem. Já doufám, že k němu dojde. Myslím, že by to bylo velice dobré pro hledání mírového řešení na Ukrajině a dialog mezi oběma, osobní dialog mezi oběma prezidenty bych považoval za užitečný, nepochybně za užitečný.

Co se týká vaší druhé otázky. Ano, před chvílí Komise vydala dohodu, nebo návrh dohody o čistém průmyslu. Je to dokument, který budeme muset analyzovat. Na první pohled, aniž bych chtěl předbíhat, tak se zdá, že tam jsou spojovány dva protichůdné trendy. Na jedné straně je to podpora průmyslu, na druhé straně je to zjevná snaha o zachování Green Dealu a myslím, že pokud se tam mluví o tom, že chceme do roku 2040 snížit emise o 90 %, trvá se na této myšlence a současně se mluví o tom, že prioritou je konkurenceschopný průmysl, tak se trošku obávám, že tyto věci nepůjde spojit dohromady.

Mluví se tam o snižování energií, ale nejsou tam nabízena konkrétní řešení. Pokud mám dobré informace, tak se tam nepočítá třeba s oddělením cen plynu a elektřiny, po kterém dlouhodobě voláme atd. Tedy, musíme počkat a provést analýzu toho dokumentu. Ale ty první informace, které o něm máme, tak se nám nezdá, že by to bylo dostatečně ambiciózní a šlo to dostatečně daleko. A jenom mně to potvrzuje v tom, že musíme pokračovat v naší snaze vytvářet alianci pro konkurenceschopnost a získávat spojence pro úpravy a revizi návrhů, které vycházely z Green Dealu. Jak to třeba velmi úspěšně děláme v případě automobilového průmyslu a vytváření lepších podmínek nejenom pro jeho konkurenceschopnost, ale i pro jeho zachování v Evropě.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: A teď jsem já. Tak, já jsem zapomněl na co, jo, letecká záchranná služba. Letecká záchranná služba, dneska vláda schválila, že bude nejpozději v roce 2027. Na ta léta se uvolnily peníze, resp. z usnesení vlády budou uvolněny peníze na leteckou záchranou služby, je to tuším 50 milionů ročně na provoz té letecké záchranné služby. Samozřejmě všechno je to podmíněno výběrovými řízeními, protože musí proběhnout výběrová řízení obecně na všechny ty letecké záchranné služby, protože ten kontrakt končí v určité době. Takže nejpozději v roce 2027, od 1. 1. 2027 bude fungovat letecká záchranná služba v Karlovarském kraji.

Co se Motola týče. Motol je špičková nemocnice. Ta kauza a ty kauzy se absolutně nedotýkají zdravotnického provozu Motola. Vůbec se nedotýkají péče o pacienty. Nic není zastaveno, nic není z pohledu Ministerstva zdravotnictví ohroženo. Všechny ty věci, které se tam dějí, budou pokračovat, ale budou pokračovat pochopitelně pod úplně jiným vedením.

Já ve chvíli, kdy jsem odvolal pana ředitele Ludvíka, bývalého ředitele, tak jsem okamžitě začal tu situaci řešit stran nového vedení a nejenom ředitele, ale obecně týmu. Protože tam je potřeba, podle mého názoru, sáhnout daleko hlouběji. V nejbližších dnech budu informovat samozřejmě, jak to bude fungovat, ale v nejbližších dnech nastavím nové vedení.

Priorita bude dokončit všechny stavby, dokončit vybudování onkologického centra a realizovat všechny projekty tak, aby ta realizace byla naprosto čistá bez jakýchkoli pochybení a bez jakýchkoli problémů. A samozřejmě zdravotnický provoz a všechny věci s tím související nejsou absolutně žádným způsobem v ohrožení, těch se to vůbec netýká.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jestli můžu ještě doplnit odpověď na vaši první otázku. Platí, co říkal pan premiér, že ten dokument je velmi čerstvý. Ale z pohledu ministra financí, pro mě je to zklamání, pro mě je to nedostatečné a musíme to spojit s legitimní debatou o zvyšování výdajů na obranu. To Evropa potřebuje. Neděláme to kvůli americké administrativě, děláme to kvůli sobě. Kvůli své bezpečnosti. Bez bezpečnosti a svobody není prosperita. To je první předpoklad k tomu, abychom mohli být prosperující země, abychom zůstali svobodnou, bezpečnou a nezávislou zemí.

Pokud Komise podle mě nedostatečně poslouchá národní vlády a pořád sveřepě prosazuje klimatické cíle do roku 2040, tak autoritativně říkám, že nebudeme mít na zvýšené výdaje na obranu a na nezměněný objem dekarbonizace peníze. Takhle jednoduché to je. A podle mě ještě silněji musí všechny národní státy argumentovat, Česká republika to bezesporu činí v minulých měsících a činit tak bude, že prostě musíme investovat do obrany a musíme snížit naše dekarbonizační cíle. A zejména peníze a investice a nejenom státu, ale i soukromých společností do této oblasti. Kdyby to dělal celý svět, tak je to v pořádku. V tomto případě je to silná konkurenční nevýhoda evropského a tím pádem i českého průmyslu a my jsme průmyslově vyspělá země v rámci Evropy. Pro nás je to extrémně nepříjemné a vlastně nepřijatelné.

To já budu říkat svým kolegům na ECOFINu, že ten návrh je málo ambiciózní, nebere v potaz potřebu vyšších výdajů na obrany. Nemůžeme všechno řešit tím, že zvýšíme dluhy, protože ty dluhy jednou stejně budeme muset splatit, ať už je to na evropské, nebo národní úrovni. Musíme vést vážnou debatu na evropské úrovni, jak snížit náklady na dekarbonizaci, že nebudeme mít na výdaje na obranu, a současně to evropské firmy včetně českých sráží na tom globálním trhu v konkurenci s asijskými a americkými firmami. A pak se hrozně divíme, že evropské firmy investují v jiných kontinentech. Proč asi. Přestože mají vysoké transportní náklady se jim vyplatí jít tam, kde nejsou tak přehnané požadavky, tak přehnané výdaje, provozní náklady apod. Takže první předpoklad je snížit tyto výdaje a výrazným způsobem deregulovat. Bez toho budeme mít jenom slohová cvičení o konkurenceschopnosti.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, tak CNN Prima News.

Matěj Říha, CNN Prima News: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat pana ministra zdravotnictví, jestli se potom dění v Motole, co odstartovalo na začátku týdne, jestli nezvažujete, že by byly nějaké kontroly nebo audity, v uvozovkách, ve státních nemocnicích, které se týkají dotací? Vyzývají k tomu někteří opoziční politici.

Chtěl bych se zeptat ještě pana premiéra s panem ministrem kultury. Výbor pro mediální záležitosti měl v těchto chvílích seminář o velké mediální novele. Zazněla tam informace, že nějaký evropský právník údajně jak panu premiérovi, tak panu ministrovi adresoval dopis, že ta mediální novela by mohla být v rozporu s evropským právem, jestli o tom máte informace, jestli byste mohli zareagovat? Děkuji.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak pokud se týká dotazu ohledně auditů, tak audity probíhají, probíhají audity ministerstva zdravotnictví, financí a další. Ve všech fakultních nemocnicích, ve všech přímo řízených organizacích. Ale, nezlobte se, jenom totální naiva si může myslet, že audit odhalí to, že někdo bere úplatky a strká si peníze do kapsy nebo do aktovky. To jsou prostě věci, co se dějí po tmě, na záchodcích, z ruky do ruky a z ruky do kapsy, tak to audit fakt neodhalí. To by tam na tom záchodě musel sedět ten auditor.

Martin Baxa, ministr kultury: Děkuju za otázku, já bych jenom poopravil termín „evropský právník“. Je to podnět, který poslal zástupce advokátní kanceláře, který ve věci naší velké mediální novely oslovil mě a pana premiéra. Jedná se o téma, zda ten náš návrh, velká mediální novela, která předpokládá navýšení příjmů pro média veřejné služby z poplatků, je konformní s evropskou legislativou, která se týká hospodářské soutěže. My máme za to, že ano, proběhly i takové konzultace, kde se tím zabýval Výbor pro mediální záležitosti, a předpokládám, že to řízení bude probíhat standardně, jak probíhat má. Jenom připomenu, že Evropská komise se takovým návrhem zabývá až poté, co je ta legislativa schválena. Tak to je taky důležitý bod k tomu.  

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, tak ještě Český rozhlas.

Jana Čermáková, Český rozhlas: Já bych, pane premiére, na vás měla dotaz ohledně zítřejší schůzky s panem prezidentem na Hradě. Vím, že by měla být pravidelná, ale nedávno jste se potkali, tak o čem byste vy s panem prezidentem chtěl mluvit? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Je to skutečně pravidelná schůzka, pracovní. Minule jsme hovořili na specifická témata. Tentokrát nepochybně se budeme především bavit o mezinárodní situaci, bezpečnostní situaci a těch krocích, které je potřeba udělat. Procházíme obrovskou změnou mezinárodního řádu. Těch výzev, se kterými se musíme vyrovnávat, je před námi celá řada, tady se o nich bavíme.

Já považuju za velkou výhodu, že v takto složité situaci mezinárodní mluví Česká republika stejným hlasem. Že klíčoví ústavní činitelé mají stejný názor na zahraničně-politické věci a na další postup. Myslím, že to tu v minulosti vždycky nebylo a že nás to oslabovalo. Teď nás to naopak posilňuje a zvyšuje to respekt České republiky v zahraničí. Tak budeme dál o těchto věcech s panem prezidentem mluvit.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a poslední dotaz Televize Nova.

Lucie Hlubučková, Televize Nova: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat na to prezidentské veto v případě navyšování platů ústavních činitelů. Je totiž reálný scénář, že se ho nepodaří přehlasovat ve Sněmovně. Někteří koaliční poslanci už se vyjadřovali v tom smyslu, že ten zákon nepodpoří. Tak bych se chtěla pana premiéra zeptat, jestli už existuje nějaký koaliční plán, co by potom koalice v takovém případě dělala? 

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Protože jsem včera zastupoval na koaličním jednání pana premiéra, který měl jiné povinnosti, tak tvrzení reálné, že to veto nebude přehlasováno, zatím reálné není. Jednáme o tom. Myslím si, že máme jenom dvě možnosti. Buď přehlasujeme veto pana prezidenta, nebo nastane chaos. Pro mě osobně je to jednoduchá volba. Jestli si mám vybrat mezi chaosem a přehlasováním veta, tak já budu hlasovat pro tu sněmovní verzi, pro kterou jsem nehlasoval, ale kterou už Sněmovna jednou schválila. Protože jinak se nedají určit platy. Já myslím, že je mimořádně odvážné, a to opravdu rozvážně volím slova, je mimořádně odvážné, že předsedové soudu, podle mých informací, podepisují platové výměry bez opory v zákoně.

Výhrady pana prezidenta, kterými doprovodil své veto, jsou podle mě správné. Ale my nemáme šanci v této chvíli zapracovat tyto připomínky, podněty, které jdou opravdu správným směrem. My buď potvrdíme tu sněmovní verzi a budou jasná pravidla a ti, kteří mají tu pravomoc, budou moci stanovit ty platy podle opory v zákoně. Nebo bude trvat chaos, mohli bychom říct nejistota, ale já se nebojím použít slova chaos. Protože každý nakonec bude podávat daňové přiznání např. z příjmu ze závislé činnosti a tam nevystačíte se zálohou. Tam musíte uvést jako opravdu atd.

Takže uvidíme, Sněmovna rozhodně v úterý. V této chvíli nemáme žádné plány B, C, D. Takhle v podstatě jednoduché to je. Takhle se k tomu bude muset postavit každý poslanec, ať už koaliční, vládní, nebo opoziční. Nemůžeme vybírat z několika variant lepší či horší variantu. Slyšel jsem slova předsedy Senátu, že se Senát by využil tu šanci, kdy my budeme mít sněmovní volby, že by Senát vedl nějakou debatu a nalezl nějaké dobré řešení automatické s ohledem na stav české ekonomiky, vývoj české ekonomiky, vývoj mezd v soukromé sféře apod. Takže uvidíme v úterý, jak to dopadne. Určitě to není tak, že dneska víme, že nebude 101 hlasů pro přehlasování veta. Dneska to nevíme, my se snažíme, abychom těch 101 hlasů měli, aby se ty platy daly stanovit.  

Lucie Hlubučková, Televize Nova: Já se jenom doptám, a máte, měla by vláda nějaké ambice do toho chaosu, pokud by tedy nastal, zasáhnout?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ne, nemá jak. Vláda může postupovat pouze na základě zákonného zmocnění, pokud nemáte zákonné zmocnění, dneska ani vláda nemá žádné zákonné zmocnění, vyhlášku o tom základním platu vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí, ale na základě pravidel, která jsou v předmětném zákoně. Takže vláda nemá ambici a nemůže mít ambici a nic v tom udělat nemůže.

Lucie Hlubučková, Televize Nova: To znamená, cestu ven bychom potom hledali až po parlamentních volbách?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já myslím, že to je evidentní. Jsme skoro na konci února. Sněmovna bude končit v průběhu, já nevím, tří, čtyř měsíců. Pokud návrh zákona není vůbec napsán, tak se to vůbec nedá legislativně napsat, ale myslím, že v této chvíli máme, a to bych chtěl říct, mnohem důležitější starosti než ztrácet hodiny, desítky a stovky hodin, debatovat o platu ústavních činitelů. Víme, co se děje na mezinárodní scéně. Víme, že musíme hledat zdroje na výdaje na obranu, víme, že musíme dělat kroky pro posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Je tady mnoho mnohem důležitějších věcí než ztrácet opravdu desítky, stovky hodin v debatách o platech ústavních činitelů. 

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkuji, já tiskovou konferenci končím, přejeme hezký den. Na shledanou.