EN

Vláda České republiky

Tisková konference po jednání vlády, 22. ledna 2025

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím ministra zemědělství, pana Marka Výborného.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Dobrý večer, dámy a pánové, vláda dnes na svém jednání projednala tři body z gesce Ministerstva zemědělství. Jednak to je relativně stručná, ale ne nevýznamná novela zákona o rostlinolékařské péči. Touto novelou jednak implementujeme evropské nařízení, ale také zavádíme povinnost vedení záznamů v elektronické podobě pro všechny profesionální uživatele přípravků na ochranu rostlin. Je to součást celého systému digitalizace v rámci resortu zemědělství a další příspěvek ke zjednodušování toho systému pro všechny uživatele.

Návrh také nařizuje pro skupinu zemědělských podnikatelů, kteří obhospodařují více jak 200 hektarů půdy povinnost poskytovat záznamy v případě použití přípravku nebo pomocného prostředku v rámci celého systému. To je důležité pro monitoring residuí přípravků v pitné vodě správci vodních zdrojů. Takto jsme to i v kombinaci s provozovateli vodovodů a kanalizací,včetně SOVAKu, diskutovali.

Dále jsme projednali novelu nařízení vlády o ekologickém zemědělství. Zde v tomto nařízení především zpřesňujeme a zjednodušujeme podmínky pro poskytování podpory, což se má promítnout i do snížení byrokratické zátěže. Víte, že dnes už jsem zde, před několika málo hodinami, hovořil o antibyrokratickém zemědělském balíčku, který dnes sněmovna schválila ve třetím čtení. Toto je další příspěvek do toho procesu de-byrokratizace v oblasti zemědělství, a to v oblasti tedy hlavně primárně zemědělství ekologického.

Jedná se především o odstranění povinnosti prokazování produkce na standardní orné půdě. Čili nebudeme požadovat papíry a výpisy od jednotlivých hospodařících subjektů. Dále zjednodušujeme dotační podmínky pro pěstitele zeleniny. Na těch malých plochách čili do šesti hektarů tam budou ty podmínky výrazně zjednodušené. Dojde také k navýšení některých dotací a podpor právě pro pěstitele některých druhů zeleniny na malých plochách, pěstitele víceletých pícnin na orné půdě a trav na semeno na orné půdě. Stejně tak dojde k navýšení na dotačním titulu travní porost na orné půdě. Čili i to v tomto nařízení je reflektováno.

Třetí nařízení vlády se týká programu Mléko a ovoce do škol. V rámci této novely zpřesňujeme období, kdy ta podpora bude poskytována. Je směřována primárně na žáky prvního stupně základních škol. Novela specifikuje distribuční kanály. Reaguje na změny v rámci zveřejňování povinných informací na obalech v souladu s evropským nařízením. Také specifikuje využití krátkých dodavatelských řetězců mezi výrobci a školami a stanovuje datum zahájení tak, jak už jsem zmiňoval, od 1. listopadu. Jedním z dalších cílů tohoto nařízení a úpravy tohoto nařízení je také snížení administrativní zátěže a zjednodušování komunikačních postupů týkajících se některých dodavatelsko-odběratelských řetězců.

Ta novela je jedním z hlavních nástrojů strategie Farm to Fork, která se zaměřuje na udržitelnost zemědělské produkce, snižování enviromentální zátěže ve výrobě potravin a také propaguje zdravější stravování. Nemáme ambici vstupovat do kompetencí rodičů, ale chceme podpořit právě dostupnost zdravé zeleniny, zdravého ovoce v těch obdobích, kdy např. pravidelně bojujeme s chřipkovými epidemiemi apod. případně s jinými respiračními onemocněními, což jsou právě ty zimní měsíce od listopadu dále.

Tolik tedy k programu, který tady dlouhodobě je a je podporován jak z evropských zdrojů, tak ze zdrojů národních. Děkuji.  

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím ministra pro místní rozvoj, pana Petra Kulhánka.

Petr Kulhánek, ministr pro místní rozvoj: Pěkné odpoledne i ode mne. Dnes proběhlo před jednáním vlády třetí jednání Vládního výboru pro regionální politiku. Výboru, platformy, která byla ze strany vlády založena minulý rok a která svým multiresortním složením i účastí územních regionálních partnerů je z našeho pohledu velmi účinným nástrojem právě k detailnější práci v regionech, zmenšování nerovností. Ať už jsou to strukturálně postižené kraje, jakými jsou Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský, anebo definovaná území, která jsou hospodářsky znevýhodněna.

Dnešní jednání se věnovalo jednak tomu, že máme zastoupeny konečně všechny tři strukturálně postižené kraje, protože dnes přistoupila i hospodářská, sociální rada Ústeckého kraje. Dosud jsme měli karlovarskou a moravskoslezskou. Zároveň asi tím jedním ze dvou stěžejních bodů byla problematika Agentury pro sociální začleňování a její budoucí trvale udržitelné financování. Protože agentura, která pomáhá samosprávám v oblastech s indexem s vysokým stupněm sociálního vyloučení, je v současnosti financována zejména z projektových peněz z evropských fondů.

My se ale připravujeme i na období, kdy tato podpora bude klesat. Tudíž jsme zadali agentuře a týmu, který zpracuje trvale udržitelný model udržitelného financování, který by byl právě vhodným finančním mixem jak stále financí z evropských fondů, tak financování ze státního rozpočtu, ale financování také z regionálních rozpočtů, tzn. krajů, a z obecních rozpočtů. Mám za to, že tak, jak agentura rozvíjí svoji činnost, dnes působí v 90 obcích, které mají problém se sociálním vyloučením, a tu zpětnou vazbu máme rostoucí a pozitivní. Tak je nepochybně našim úkolem, abychom to trvale udržitelné financování i do budoucna našli. Protože právě pomáhá stírat ty rozdíly jakkoli handicapovaných regionů.

Druhým bodem, který byl široce diskutován, bylo téma, které je zde od počátku toho vládního výboru, a to je veřejná vysoká škola v Karlovarském kraji. Já shodou okolností jsem u toho tématu byl také od počátku, ale v jiné pozici, jako hejtman Karlovarského kraje, kdy jsme vlastně zpracovávali veškeré analytické poklady, což vyústilo v komplexní mapovací studii posílení vysokoškolského studia v Karlovarském kraji, která slouží jako podklad pro další rozhodování.

Právě proto, že je to opět téma multiresortní, samozřejmě s dominancí ministerstva školství, je projednáváno na této půdě, kde jsme vyhodnotili a byli jsme v souladu s tím, že tak, jak byly navrženy tři varianty vysoké školy v Karlovarském kraji, tzn. jak využívání stávajících univerzit a jejich poboček, založení vysoké soukromé školy technického charakteru nebo právě vytvoření a založení, umožnění a příprava podmínek pro veřejnou vysokou školu v Karlovarském kraji. Tak jdeme jednoznačně tou cestou, kdy dnes už ty obory prostřednictvím stávajících univerzit vznikají, ale zároveň ministerstvo školství je připraveno i legislativní úpravou připravit podmínky pro vznik té samostatné veřejné vysoké školy. Zároveň jsou prioritizovány obory, které by tady měly být od počátků ustav, ať jsou technického, nebo netechnického rázu, vycházejí opět z podrobné analýzy, ať už co se týká poptávky z trhu práce nebo atraktivity pro budoucí studenty.

Zároveň jsme konstatovali, že nezbytné silné zapojení a spolupráce právě s Karlovarským krajem, s městem Karlovy Vary je nezbytným východiskem pro to další pokračování. Proto také na dalším jednání zastupitelstva Karlovarského kraje 10. února bude přítomen i ministr školství Mikuláš Bek, abychom se v té diskuzi posunuli dál. Protože podmínky z národní úrovně tak, jak jsme o ně usilovali zhruba čtyři roky, tak jsou dnes připraveny, a nyní jsou další kroky, které musíme koordinovat právě s Karlovarským krajem a s městem Karlovy Vary.

A poslední, co bych k tomuto vládnímu výboru zmínil, protože to sice nebylo projednáváno dnes, ale bude to úkolem na dalším jednání, je to zmíněné pokračování v práci, jak ovlivní výstavba Jaderné elektrárny Dukovany, těch dalších bloků, celé to území. Protože na minulém jednání vlády byla schválena ta dopadová studie se zadání úkolu pokračování těch aktivit ve zpracování akčního plánu a implementačních opatření. A protože je to právě zase téma navýsost multiresortní, tento vládní výbor na té pracovní úrovni bude jedním z těch garantů, kteří budou zpracovávat jak akční plán, tak z toho vyplývající implementační opatření. Tolik asi k činnosti výboru.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkuji a nyní otevírám prostor pro dotazy, první Česká televize.

Jakub Pacner, Česká televize: K tomu možnému vzniku vysoké školy v Karlovarském kraji bych se jenom zeptal, jestli je třeba nějaký horizont, kdy by mohla takhle nějaká univerzita nebo její pobočky, jedna z těch tří variant, kterou jste nastínil, nebo soukromá vysoká škola, začít fungovat? Za jak dlouho, kdy by zkrátka první studenti mohli začít chodit? A co si slibujete, že Karlovarskému kraji toto přinese, toto řešení?

A potom se chci ještě zeptat, jestli jste projednávali na vládě také vyhodnocení zásahu a postupu státu, bezpečnostních složek v případě prosincové střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v roce 2023. Jestli i na toto přišla řeč, na tu analýzu Ministerstva vnitra, kterou od Bezpečnostní rady státu dostalo zadáno? Děkuji.

Petr Kulhánek, ministr pro místní rozvoj: Tak k veřejné vysoké škole. Ta škola od schválení legislativní úpravy, což je jednoduchá změna zákona, je otázka, pokud to proběhne ještě toto volební období, jakože na tom koaliční shoda může být, tam ten časový horizont je realistický, tak samotné fungování je zhruba do dvou let od toho schválení. Protože je samozřejmě nutná příprava na celou činnost školy včetně ustavení jejích orgánů, příprava toho materiálně-technického zabezpečení i personálního zabezpečení té výuky, byť těch oborů třeba na začátku bude méně.

To, co přinese Karlovarskému kraji, je zjevné. Protože tak, jak má Karlovarský kraj řadu problémů v řadě statistik, jedním z nich je i právě dostupnost veřejného vysokého školství. Zároveň v roce 2027 nám míří do počátku studia vysokých škol, tzn. devatenáctiletých studentů, poměrně masivní kohorta vzhledem k tomu populačnímu vývoji. A protože v Karlovarském kraji se nyní odehrává řada rozvojových projektů, které se týkají, ať už, řekněme, technických potřebných oborů viz logistika, na kterém je shoda, viz autonomní řízení a autonomní vůbec provoz vozidel, který tam probíhá prostřednictvím BMW a chystají se další projekty.

Anebo je to nedostatek středního zdravotnického personálu. Ať je to všeobecná zdravotní sestra, anebo specialisté do lázeňských zařízení. To jsou přesně ty obory, které jsou jak atraktivní pro studenty, tak je vyžaduje trh práce. A to je z mého pohledu ten zásadní benefit pro Karlovarský kraj, který by mohl vést k tomu, že se bude dále brzdit ten úbytek obyvatel. Lidé zůstanou studovat tam a zůstanou tam vlastně i pro další profesní život. A naopak ty unikátní obory mohou přilákat studenty i z jiných regionů, než je Karlovarský.

A poprosím pana ministra Výborného.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Navážu na tu druhou otázku, ano, vláda dneska projednala komplexní vyhodnocení reakce státu a bezpečnostních a záchranných složek na útok na Filozofické fakultě. Chci zdůraznit, že tento materiál nijak nesouvisí s prací vyšetřovací komise zde na půdě Poslanecké sněmovny, která by shodou okolností měla ty závěry zveřejňovat zítra. Toto byl úkol vůči ministrovi vnitra ze strany Bezpečnostní rady státu. Ten materiál navazuje už na předešlé vyhodnocení, nebo dílčí analýzy, které jsme ze strany ministra vnitra v tom minulém roce dostali.

Je to, řekněme, komplexní hodnocení, které přináší širší pohled. Zahrnuje nejenom reakce bezpečnostních složek, integrovaného záchranného systému, ale samozřejmě také přímý dopad na nejenom Filozofickou fakultu, ale i další školy a univerzity nejenom v rámci Prahy, ale v rámci celé České republiky. A vlastně to zapadá do toho klíčového úkolu, který jako vláda máme. A to je zvyšování odolnosti a připravenosti společnosti na podobné situace.

Je to jeden z klíčových úkolů státu a zapadají do toho, jak říkám, zapadá to toho připravenost nejenom integrovaného záchranného systému, která, jsem přesvědčen, je na špičkové úrovni. Nakonec jsme to vnímali např. při zářijových povodních, ale samozřejmě i schopnost reakce těch dalších institucí jako jsou třeba školy, akademické prostředí a další. Takže ta zpráva dnes byla projednána přesně tak, jak Bezpečnostní rada státu uložila.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz CNN Prima News.

Jakub Kokoška, CNN Prima News: Dobrý den, já se na tu Filozofickou fakultu ještě doptám, a to v tomto ohledu. Podle našich informací měli ministři přinést na to jednání jakousi rešerši ze svých resortů, co by mohli udělat, čím by mohli přispět do budoucna pro to, aby se tak nestalo, aby se nestaly ty děsivé útoky, které byly, nebo tento útok. Tak jednalo se o tom, přinesl tam nějaký ministr něco konkrétního za svůj resort?

Petr Kulhánek, ministr pro místní rozvoj: Já vás možná malinko opravím. Ten požadavek zazněl vůči resortům, ale nebylo to na tuto vládu. Je to termínováno, nejsem si jist, ale na některé z příštích jednání vlády.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, Český rozhlas.

Jakub Vik, Český rozhlas: Já ještě bych na to navázal. Jenom jestli můžete shrnout tu debatu, jak probíhala, ohledně tohohle toho, jak byla dlouhá, co tam třeba zaznělo?

Petr Kulhánek, ministr pro místní rozvoj: Byl to materiál, který byl předložen pro informaci. Neprobíhala k němu žádná diskuze. Všichni členové vlády měli možnost se s ním seznámit, tzn. ta diskuze k němu nebyla.

Jakub Vik, Český rozhlas: Dobrá, děkuju.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Ještě jeden dotaz, tak Aktuálně, prosím.

Radek Bartoníček, Aktualne.cz: Pane ministře, já bych se ještě zeptal na tu vysokou školu. Protože mám pocit, že ta debata je o tom, do jaké míry je kvalita vysokých škol vlastně v České republice. Občas slyším, že v těch regionech je velmi různorodá. Jaký je váš pohled na tohle, protože asi vytvořit vysokou školu není tak velký problém, jako potom z ní udělat kvalitní vysokou školu. Co k tomu bude potřeba, abychom měli jako země i silné vysoké školy v regionech? Děkuju.

Petr Kulhánek, ministr pro místní rozvoj: Je to jednoznačně odborná garance toho personálního zabezpečení. Z pohledu Karlovarského kraje to není jenom otázka kvality té vysokoškolské výuky a říkáme, že to je vysoká škola neuniverzitního charakteru. Jsou to profesní bakalářské obory, tzn. tam přeci jenom ty nároky na odborné garanty nejsou tak vysoké u bakalářských studií. Zároveň my chceme preferovat ty obory, které jsou svým způsobem unikátní a hlavně v tom regionu potřebné.

Dáváme přednost kvalitě před kvantitou. Tzn. pokud se bavíme o nějakých časových horizontech rozvoje do plnohodnotné vysoké školy v plné škále fungování, tak to může být klidně i 10 let. Nicméně tak, jak už jsme začali před několika lety jednotlivými obory stávajících univerzit, tak toto je další stupeň vlastně tyto obory dát pod jednu střechu, dále k nim další obory otevírat a vlastně určitou evolucí dosáhnout toho plnohodnotného stavu.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Důležitá provazba je právě na tu unikátnost toho samotného regionu. Karlovarský kraj nebo obecně ten region, samozřejmě tam má celou řadu oblastí, ať už je to lázeňství, turismus, na to mají být tyto profesně laděné obory vázány.

Já to mohu uvést na příkladu velmi konkrétním, a to je příklad Pardubického kraje, kde v rámci univerzity unikátním způsobem už vlastně desítky let se budují obory navázané např. na chemický průmysl v Pardubicích, Vysoká škola chemicko-technologická dneska tedy součást univerzity jako fakulta. Nebo fakulta dopravní, opět vázaná na dopravní uzel Pardubice, kde se střetávají různé typy dopravy. Čili podobným způsobem vlastně modelově se bude postupovat i v tom kraji Karlovarském.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak poslední dotaz, Aktuálně.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Abych to tady trošku mariánkově odlehčil. Dneska tady stáli na vašem místě zástupci Pirátů, kteří přišli s návrhem na legalizaci konopí do určité míry, kritizovali v několika případech Lidovou stranu. Zaprvé, že tomu bránila, že jinak už by to v koalici mohli navrhnout. Zároveň říkali, že vy prosazujete do určité míry alkohol, ale nemáte pochopení pro konopí. Kdybyste mohl říct pár slov na konec? Děkuju.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Ad jedna, neprosazujeme žádný alkohol. Naopak velmi plédujeme za to, abychom v rámci prevence adiktologie tyto programy posilovali. Ad dva, nebyli jsme to my, kdo by tomu bránili. My jsme naopak říkali, že to, co nechceme je, aby z České republiky byl Amsterdam nebo něco podobného. Chráníme naše děti, a to si myslím, že je logické a přirozené, ale například to, že nebudeme v rámci dekriminalizace držení konopí např. proti to, aby si někdo doma udělal z toho mastičky apod., to říkáme od začátku. V tom není vůbec žádného sporu.

Nemůže docházet k žádným excesům v rámci stíhání např. osob, které si vypěstovaly několik rostlin tak, aby je použily pro vlastní potřebu. Tam my určitě jsme vstřícní. Toto dávno mohlo být. Já myslím, že pouze Pirátská strana poté, co odešla z vlády, tak hledá jakékoli záminky k podobným, pro mě nesmyslným výstřelům. Čili, ne, nic takového se nezakládá na pravdě. My jsme se tomu nikdy nebránili a, ano, jestli něčemu bráníme, tak je to, aby se z České republiky stala evropská velmoc v rámci volného legálního šíření drog. Já myslím, že to je jasné ohrožení našich dětí, mladé generace, to nechceme nikdo.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, já tiskovou konferenci končím, přejeme hezký večer. Na shledanou.