Tisková konference po jednání vlády, 22. června 2026

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. Z časových důvodů má jako první tentokrát slovo ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti: Vážené dámy, vážení pánové, moc děkuji, že mohu dnes vystoupit jako první, protože musím odjet podepsat smlouvu mezi Českou republikou a Kanadou o vydávání k trestnímu stíhání, protože ta poslední smlouva, která je platná, která byla uzavírána ještě za Československé republiky v roce 1924, nám neumožňuje bohužel postupovat v dnešní moderní době tak rychle a v tolika případech, jako bychom potřebovali.

My jsme dnes projednali novelu zákona o evidenci skutečných majitelů. Tu předkládalo společně Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo financí, snažíme se reagovat na nové evropské předpisy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Zjednodušeně řečeno, ta evidence skutečných majitelů umožňuje vybraným osobám nahlížet do toho systému a zjistit, kdo je skutečným majitelem obchodní společnosti. Je to věc, která tady byla běžná do roku 2021, kdy jsme umožnili, aby každý se mohl podívat, kdo je skutečným majitelem. Bohužel poté jak Evropský soud, tak Nejvyšší správní soud řekly, že není správné a není možné a je rozporné s určitými zásadami proporcionality a ochrany osobních údajů, aby do těch údajů nahlížel každý, a proto vznikla i nová evropská směrnice, samozřejmě v návaznosti na to i naše legislativa, která stanoví, kdo konkrétně a za jakých podmínek bude moci do této evidence nahlížet.

Musím říct, že máme značné zpoždění, ta směrnice vznikla už v květnu 2024, více než dva roky poté bohužel, kdy má, 10. 7. uplyne tohoto roku implementační lhůta. Bohužel minulá vládní garnitura, tak jako v mnoha dalších případech, nepřipravila včas tuto implementaci, proto tak činíme na poslední chvíli, tak abychom skutečně nejpozději na konci listopadu či na začátku roku měli pravidla, která nám umožní všem, aby se do této evidence dostali, pokud k tomu budou mít oprávněný zájem. S tím, že ten oprávněný zájem automaticky budou mít novináři a média, kteří se věnují AML, neziskové organizace, akademici, samozřejmě zahraniční osoby provádějící kontrolu klienta, orgány spravující dotace Evropské unie, osoby vstupující do obchodního vztahu či veřejní zadavatelé.

Musím říct, že ta úprava přináší nové byrokratické překážky, bohužel to bude znamenat i to, že na Ministerstvu spravedlnosti vznikne nová agenda. Ta směrnice to takto nařizuje, my budeme muset požádat o další místa osob, které budou muset prověřovat, zda ten oprávněný zájem tam je, či není, a navíce vynaložíme asi 45 milionů korun na vznik evidence. Musím říct, že po mě je to nemilé překvapení a věc, která podle mého názoru ukazuje, že mnohdy by bylo jednodušší, abychom buď pevně stanovili, že mohou nahlížet všichni, anebo že například mohou nahlížet jen některé orgány vymezené, například policie, banky a další, a že ta snaha v některých případech Evropské komise vyjít všem vstříc, nakonec vede k tomu, že ty věci jsou výrazně komplikovanější, výrazně dražší, a nakonec ztrácí smysl.

Druhá věc, ke které se vyjádřím, je věc, která se týká stanoviska k návrhu zákona, který předkládají opoziční poslanci. Týká se Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. My jsme k tomu návrhu zaujali negativní stanovisko. Těch důvodů je hned několik. V zásadě se zavádí kolektivní rozhodování v nejméně tříčlenných komisích v řízeních o přezkumu úkonu zadavatele. Mohlo by se zdát, že to povede k tomu, že ta rozhodnutí budou kvalifikovanější, ale opak je pravdou, podle mého názoru tato úprava by znamenala jednoznačné odpojení se od odpovědnosti, rozmělnění té odpovědnosti za ta rozhodnutí a nevedla by ke kvalitnějšímu, a hlavně rychlejšímu rozhodování, jak o tom sní předkladatelé poslanci.

Stejně tak ten návrh zamezuje tomu, aby bylo možno podat rozklad proti rozhodnutí té komise a rovnou říká, že ti, kteří nebudou spokojení s tím rozhodnutím, by se měli obrátit na soud. Tady zase si myslím, že by docházelo k zahlcení soudů, zejména Krajského soudu v Brně, a rozhodně by to nevedlo ke zkrácení řízení, protože soudní rozhodnutí samozřejmě byť jsou a mohou být zalhůtovaná, tak v daných věcech jsou komplikovaněji než rozhodnutí o rozkladu. Takže to jsou ty základní důvody, proč jsme vyslovili nesouhlasné stanovisko. Já si dovolím tedy poděkovat za pozornost a omluvím se tedy z důvodu podpisu smlouvy z této tiskové konference. Moc děkuji za pochopení.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkujeme, pane ministře, a nyní má tedy slovo předseda vlády pan Andrej Babiš.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já s vyjádřím jenom k jednomu bodu, a to je, že vláda se dnes zabývala summitem NATO v Ankaře. My jsme projednávali mandát, který byl upraven na základě posledních informací z jednání ministrů obrany v Bruselu minulý týden ve čtvrtek a pátek, a taky jsme projednali samozřejmě delegaci, která do Ankary poletí jednat s našimi aliančními partnery.

Na základě mého návrhu jsme rozhodli, že Česko bude zastupovat delegace, kterou povede předseda vlády, a dále v delegaci budou ministr obrany Zůna a ministr zahraničí Macinka. Ty důvody, které nás k tomu vedly, aby ta delegace byla v tomto složení, jsou naprosto praktické. Tento summit vzhledem k tomu, co se děje ve světě, se bude lišit od těch předchozích a pro naši zemi, pro Českou republiku bude velice důležitý.

Samozřejmě my máme tady nějaký, si myslím, zbytečný a nesmyslný spor, který je stále v mediálním prostoru, že by šlo z naší strany o nějaký truc, nebo že bychom panu prezidentovi něco zakazovali. My to zásadně odmítáme, není to pravda. Pan prezident podle dostupných informací během svého mandátu absolvoval 61 zahraničních cest a jenom za naší vlády, za těch 6 měsíců tohoto roku, navštívil 12 zemí. Před dvěma týdny jsme schválili ho do čela delegace na valné shromáždění OSN, takže určitě tady není žádný důvod, že bychom měli nějaký zájem bránit panu prezidentovi v jeho ústavních kompetencích.

Minulý rok se té páteční neformální večeře zúčastnili ti samí lidé, kteří se pak zúčastnili toho jednání, a to jednání na druhý den je víceméně formou toho, že každý vedoucí delegace vystoupí pár minut a víceméně už je to spíš formální. Na tom neformálním setkání minulý rok bylo, jak jsem si to dohledal, 18 členů Evropské rady, to znamená, že to je to místo, kde já zastupuji Českou republiku, tak jak to bylo minulý týden v Bruselu, resp. je to stále, že tam zastupuji Evropskou radu, a právě si myslím, že ta neformální večeře slouží k tomu, abychom mohli společně s lídry řešit další věci, které řešíme v rámci Evropské unie. Ten summit samozřejmě bude o tom, jak plníme ta procenta, v roce 2025 ani v předcházejících letech se nám nepovedlo naplnit 2 % a my na rozdíl teda od předchozí vlády, která tvrdila, že to naplnila, není to pravda, my máme čísla z NATO, tak my ani neslibujeme, že se nám to tento rok podaří naplnit.

V každém případě děláme pro to maximum. Soustředili jsme se na priority, to znamená navyšovat počet vojáků v naší armádě, podpořit vzdělávání, podpořit vysoké školy, podpořit jejich lékařskou fakultu, a to jsou ty priority, samozřejmě jejich příjmy, jejich benefity a další věci. Projednali jsme novou koncepci naší armády, která se vracím k těm závazkům, co jsme měli před tím, to znamená budování mechanizační brigády. Budeme se soustředit na protivzdušnou obranu, na protidronovou obranu.

My jsme zdědili nějaký rozpočet, to je všeobecně známá informace, takže určitě si všichni vzpomenou, že jsme měli rozpočtové provizorium a že jsme se museli rozhodovat, jestli zastavíme veškeré dopravně-infrastrukturní stavby, nebo nejdřív dáme do pořádku celý ten resort armády, který v minulosti měl obrovské investice, ale z našeho pohledu nebyly transparentní, byly podivné a vícero z nich se vyšetřuje. Takže to je ten důvod, proč jsme rozhodli, jak jsme rozhodli.

Já myslím, že to má racio, že to má nějaká jasný důvod. Samozřejmě my tam budeme obhajovat pozici České republiky. My určitě nebudeme mluvit, tak jak mluvila v minulosti předchozí vláda, že bychom se na ně vymlouvali. Fakt je, že samozřejmě ten přístup procentuální je taky nějaký přístup. My si myslíme, že je důležité budovat armádu, mít dostatečný počet vojáků a na to se chceme soustředit a určitě jsme připraveni vysvětlovat tu naši pozici, je to naše zodpovědnost. Vláda je odpovědná za zahraniční politiku, je odpovědná za rozpočet, a proto to rozhodnutí té delegace v tom složení, jak jsem ho uvedl.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pane premiére, a nyní má slovo vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Děkuji, k Ankaře řekl všechno pan premiér, takže to asi už k tomu není co dodat, kdyžtak potom jsem připravený na nějaké vaše dotazy, ale z mé agendy jsme řešili ještě jednu věc. Vláda dneska schválila ukončení členství České republiky v bruselském institutu pro geopolitiku – Brussels Institute for Geopolitics, což je mezinárodní neziskovka, do které jsme se přihlásili na základě usnesení vlády z roku 2023.

Je to takový docela viditelný evropský think tank, ale poté co my jsme vyhodnocovali přínosy našeho členství v této neziskovce tak jsou v podstatě zanedbatelné, zejména tedy i s ohledem na aktuální zahraničně-politické priority naší vlády jsme došli k názoru, že nemá smysl, abychom tady v této neziskovce byli a platili tam 70 000 eur ročně členství. Jedná se o takovou silně federalizační nebo euro-federalizační neziskovku, ale protože vláda má názor, že nemáme směřovat k nějakým spojeným státům evropským, tak jsme dneska schválili, že od 1. ledna 2027 z této neziskovky Česká republiky vystoupí s tím, že tedy závazky za rok 2026 budou naplněny, ale naposled. To je drobnost ode mě.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pane vicepremiére, a nyní požádám vicepremiérku a ministryni financí paní Alenu Schillerovu.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda dnes schválila, tak jak vyplývalo z programu, nový fiskálně-strukturální plán České republiky pro období let 2027 až 2030. Jedná se de facto o výhled v oblasti veřejných financí, zejména nejsledovanějšího ukazatele saldo v sektoru vládních institucí neboli deficitu veřejných financí v poměru k HDP.

Ten schválený návrh, který je výsledkem náročných technických diskusí s Evropskou komisí, ještě dnes odešleme do Komise k definitivnímu potvrzení. V souladu s programovým prohlášením vlády počítáme s postupným snižováním deficitu, a tedy zlepšováním hospodaření veřejných financí naší země. Již v prvním roce nového plánu, kdy se ještě efekty vládních opatření logicky nemohou naplno projevit, nastavení respektuje cíle vlády v nepřekročení hranice deficitu sektoru vládních institucí ve výší 3 %, čili pohybuje se pod 3 % HDP.

Zcela konkrétně, jak vyplývá z fiskálně-strukturálního plánu, v roce 2027 počítáme s deficitem 2,8 % HDP, v roce 2028 2 %, 2029 1,6 % a 2030 1,2 % HDP. Fakticky to znamená, že počínaje rokem 2028 budeme snižovat strukturální saldo v průměru o půl procentního bodu ročně. Je evidentní, že Česká republika zůstává mezi rozpočtovými jestřáby evropské 27, tedy mezi naprosto nejzodpovědnějšími státy v celém horizontu tohoto plánu. Na rozdíl od plánu minulé vlády, jehož podobu jsme museli přejednat, plán zohledňuje pohledy vlády v oblasti investic a prorůstových reforem a nepovede ke kolapsu české ekonomiky, jejího zdravotnictví ani obranyschopnosti. Děkuji vám za pozornost.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, paní vicepremiérko, a nyní požádám prvního vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu pana Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Já bych chtěl sdělit, že plníme další slib, a to ten, že česká vláda dnes dala zelenou k posílení bezpečnosti. Ta není dána pouze těžkou technikou, množstvím tanků či polních kuchyní, ale je dána nepochybně ad jedna vnější bezpečností, stejně tak energetickou bezpečností, surovinovou bezpečností, průmyslovou či v oblasti AI nebo tzv. kyberbezpečnost. Právě z tohoto důvodu jsme udělali zásadní rozhodnutí.

Jenom bych chtěl sdělit, že Česko ještě před pár lety patřilo k vysoce aktivním zemím, které podporovaly umělou inteligenci, bohužel v těch posledních letech jsme ztratili, což může být velká hrozba s ohledem na odolnost celé střední Evropy, ale pochopitelně zejména České republiky. Dneškem to tedy měníme, protože vláda dnes odsouhlasila návrh, který jsem vládě předložil, na zajištění infrastruktury pro AI Gigafactory v České republice. Je to naprosto základní, zásadní bych řekl krok k posílení odolnosti České republiky, bezpečnosti, nezávislosti, a to v oblasti, která je velmi ostře sledována v klíčových sektorech, jako je zdravotnictví, jako je armáda nebo průmysl.

Jsme společně s privátním sektorem, protože to je investice privátního sektoru, připravení vybudovat v Česku obří AI infrastrukturu, kapacitu pro veřejný sektor, pro podnikatele, pro startupy, ale pochopitelně i pro vysoké školy, výzkumníky. Udělali jsme tak symbolicky první krok, který reaguje na výzvu Evropské unie, a jasně deklarujeme, že jsme připraveni posílit odolnost, minimalizovat rizika, že data našich institucí, našich vysokých škol, našich podnikatelů, podniků budou zpracovávána v zahraničí. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a pan premiér bude muset v 15 hodin odejít, takže teď první dotaz Česká televize, děkuji moc.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já to tedy vezmu stručně, začnu tím summitem a pak bych ještě přidal jeden. Zajímá mě tedy, oznámili jste to složení té delegace, prezident už dopředu avizoval, že v takovém případě bude zvažovat kompetenční žalobu, tak jestli očekáváte, že může něco změnit, a co od takovéhoto de facto sporu čekáte? A pane premiére, vy jste včera zmiňoval, že nechcete mít spory s panem prezidentem, tak se chci zeptat, jaký bude ten vztah po tom dnešním rozhodnutí?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Já myslím, že bude dobrý ten vztah, já si ani nemyslím, že bychom měli náš vztah řešit nějakou žalobou, mně to smysl nedává, jednoznačně prezident za naší vlády navštívil 12 zemí, odsouhlasili jsme jeho vystoupení v OSN a tady zkrátka jde o summit, který je velice specifický, a asi nebude moc příjemný pro naši zemi, ale my máme tu zodpovědnost za to, abychom obhájili tu naší pozici.

Martin Šnajdr, Česká televize: A možná, jestli ta kompetenční žaloba podle vás může něco změnit?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Já si myslím ta žaloba by nebyla dobře a že by byla zbytečná, protože zkrátka myslím, že ty argumenty jsou jasné. Já chápu, že pan prezident tím, že ta předchozí vláda de facto nedělala žádnou zahraniční politiku a pan Fiala měl horor z toho, když jel na Evropskou radu, on se jí vyhýbal. 13. 12. 2017 byla jmenována naše vláda, abych se 14. 12. 2017 zúčastnil Evropské rady. 16. 12. 2021 jsem byl na Evropské radě, aby 17. 12. 2021 vznikla Fialova vláda.

Pan bývalý premiér se tomu vyhýbal, my bohužel jsme ani nevyužili naše předsednictví k tomu, aby se něco stalo ve prospěch naší země. Vidíme to, jak kyperské předsednictví hezky rozhodlo o penězích v rámci rozpočtu evropského, takže zkrátka bývalá vláda a premiér a ministr zahraničních věcí, kterého nikdo nebral vážně, protože mluvil stále o Rusku a Ukrajině, tak my mluvíme o České republice a my zkrátka děláme aktivní zahraniční politiku a je to naše kompetence, abychom ji dělali, takže v tomto směru já chápu, že tím, že v minulosti vláda nedělala nic de facto, tak pan prezident se vžil do té role toho lídra zahraniční politiky, ale teď za naší vlády je to jinak.

Martin Šnajdr, Česká televize: A ještě v krátkosti, vy jste už včera avizoval to, že předložíte jako vláda ten návrh na zákaz mobilů ve školách? Tak jenom jestli můžete krátce zmínit, jak to bude třeba vymahatelné? Zda to tedy bude stále na tom, že si to školy budou určovat tím řádem nebo zda to bude kompletní zákaz? A kdo, pokud dítě tedy vyndá ten telefon, tak kdo bude odpovědný? Bude to rodič, škola, ředitel nebo kdo?

A potom bych vás ještě poprosil o reakci, evropský žalobce podle serveru iRozhlas totiž obžaloval společnost Pekárna Zelená louka z holdingu Agrofert a také dvě fyzické osoby, tak poprosím reakci vás na to. Díky.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Určitě, tak jsou samozřejmě ta účelová stíhání. Když přišla tehdy kontrola z Evropské unie, a pan Havlíček to určitě potvrdí, a začali to vyšetřovat a řekli že je to střet zájmů, tak potom, když jim řeklo ministerstvo průmyslu, že to není střet zájmů, že jim nesedí to datum, tak si vymysleli tu inovaci. Takže je to samozřejmě zase účelová záležitost, ke které já už nepotřebuji se vyjadřovat.

Ohledně těch mobilů, my jsme to dneska předložili s ministrem Plagou, a samozřejmě bude to velká debata. My jsme pozadu, dospěli jsme k názoru, že když už Evropa hlavně řeší zákaz sociálních sítí pro žáky do 15, 16 let, tak tady bychom to měli nějak sjednotit. Je na to analýza ministerstva školství, která, ano, mně psalo vícero ředitelů, že to řeší, určitě to řešili pozitivně, ale je potřeba tomu dát nějakou systémovou věc, a určitě to bude velké téma ve Sněmovně, takže určitě i opozice se k tomu bude vyjadřovat.

Já jsem to popsal v neděli ve videu, koho se to týká, není to nic proti ministerstvu, ale zkrátka teď potřebujeme dohnat to naše zpoždění. Tento pátek ve 12 hodin v Lichtenštejnském paláci ukážeme lidem tu reportáž ČTU, co dělají naše děti na sociálních sítích, a tam jsme v pozici, že jenom pozorujeme, co se děje v Austrálii, co se děje ve Francii, teď další země, už i Evropská komise má nějaký návrh, ale tam samozřejmě to zatím neřešíme. Ale je potřeba vědět, my jsme to na poslední chvíli zorganizovali v den, kdy děti dostávají vysvědčení a rodiče budou s nimi na dovolených nebo někde, a možná si najdou čas, aby se zajímali o to, co jejich děti dělají na sítích. Takže k tomu používání mobilů předpokládám, že to bude velká debata i s veřejností i ve Sněmovně.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: CNN Prima News a pak Český rozhlas. Tak Český rozhlas, prosím.

Adéla Burešová, Český rozhlas: Hezké odpoledne, já mám na pana premiéra dva krátké dotazy. Nejprve k tomu summitu potom položím ještě ten jeden. Pan prezident Petr Pavel už delší dobu vládě navrhuje kompromis ohledně složení té delegace, tedy že by se účastnil pouze těch neformálních částí summitu, tak proč tedy jste na tento kompromis nepřistoupili? Případně jestli jste se tím i zabývali? Potom položím ještě jeden, děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: No, protože to nedává smysl, já jsem řekl, že minulý rok, a tak to bylo i víceméně pravidlem, že ti, kteří byli na neformální večeři, kde je největší prostor pro to nějakým způsobem řešit ty záležitosti, za které bojujeme, tak byli i druhý den na tom oficiálním jednání, takže v podstatě nikdo neměl někoho na večeři a na druhý den byl někdo jiný.

Adéla Burešová, Český rozhlas: Děkuji, a ještě jeden krátký dotaz. Na základě toho rozhodnutí z minulého týdne, tedy o převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, dnes vstoupila Česká televize a Český rozhlas do výstražné stávky. Tak, jak vy vnímáte tu situaci a případně, jestli budete ještě s řediteli obou médií jednat, např. ohledně toho navrhovaného rozpočtu, protože podle nich ty škrty mohou ohrozit aktuální fungování jak České televize, tak Českého rozhlasu? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: My máme dnes jednání v 19 hodin s odboráři z České televize a z Českého rozhlasu. A mě jen fascinuje, kolik vlastně nepravd v souvislosti s tím novým financováním těchto veřejnoprávních médií, je v prostoru. Někdo stále opakuje, že lidi to zaplatí z daní. Není to pravda, daně se nenavyšují. Takže každý, kdo umí trošku přemýšlet. Lidi nebudou platit těch 205 korun a nezaplatí vyšší daň. Aby to bylo jasné, protože stále to někdo opakuje.

Další věc je, že je zajímavé, že do května roku 2025, když byly vlastně stejné peníze, jako my je navrhujeme, tak nebyly žádné protesty. Takže my naopak, pokud někdo tvrdí, že my chceme, protože vlastně nic neměníme, jenom systém financování, který jsme měli i v programu, chceme nějakým způsobem ovlivňovat tahle média, tak opak je pravdou. Navýšením poplatku opozice ovlivnila média, jednoznačně. Takže je to úplně všechno naopak a mě to jako mrzí, že v podstatě jedině tahle dvě média nejsou ochotna vůbec se bavit o úsporách.

Všichni mluví o úsporách, všude, ve Finsku, BBC, ve Francii, v Německu, tady ani slovo o tom, že by chtěli tahle dvě veřejnoprávní média šetřit. Navíc není pravda, že bychom my měli nějakou možnost to změnit, protože zkrátka v rámci toho projednávání toho zákona se stanoví ta základní částka. A jelikož Ministerstvo financí dělá finanční výhled kromě roku 2027 i na rok 2028 a 2029, takže tam samozřejmě se uvidí ta částka. A k tomu je tam samozřejmě inflační doložka. Takže nějaké řeči o tom, že my bychom to nějak zneužívali, zásadně odmítáme. My jsme nebyli ti, kteří si pojišťovali zastoupení v radách přes Senát. To byla opozice.

Takže všechny ty argumenty jsou nepravdivé a my jenom jsme chtěli, a doufejme, že konečně už ve Sněmovně ten senátní návrh, aby veřejnoprávní média mohla být kontrolována Nejvyšším kontrolním úřadem, že to projde a že se konečně dozvíme, co vlastně, na co utrácí tahle média peníze. Pan ředitel Rozhlasu a priori o tom odmítá mluvit, nepovažuji za normální, že soukromá rádia, která mají 70 % trhu, utratí miliardu na provoz a Český rozhlas, který má podíl na trhu 30 % a soukromé 70 % miliarda, a ten, kdo má 30 % má náklady 2,7 miliardy. Je tam velký nepoměr, je tam obrovský nepoměr mezi televizemi soukromými a Českou. Ale pan ředitel Chudárek se k tomu staví, řekněme, normálně. Začal s námi diskutovat o tom, a poprvé jsme se dozvěděli, že zkrátka ty peníze vlastně na co rezervoval dopředu atd.

Takže my, pokud já, kdybych byl na jeho místě, tak bych zkrátka rozkryl karty a ukázal, že vlastně tam ten prostor pro šetření není. Ale my jsme přesvědčeni, že je a že určitě se tam dá ušetřit. My jsme nešli na to, abychom navrhovali spojení České televize a Českého rozhlasu. I když by se ušetřily obrovské peníze, protože jsou tam velké synergie, tak od toho jsme ustoupili.

Nic se nezměnilo, je to stejný zákon a my jenom plníme ten náš program, takže nějaká ta atmosféra a ty protesty a urážení, sprosté urážení nás na náměstích nic nezmění. My plníme program a já nechápu, proč to někdo nechápe.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pane premiére, bylo těch avizovaných 15 hodin, tak.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Jo tak ještě poslední dotaz.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Tak ještě Novinky, prosím.

Petr Svorník, Novinky a Právo: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat, jestli můžete přiblížit tu pozici, se kterou vlastně jedete do Ankary?  Jestli součástí té pozice bude i ten plán toho, jak se dostat na 5 % HDP v roce 2035?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Pan Macinka vám to přiblíží, já už musím. Mě čekají lidi ohledně duševního zdraví nahoře, tak se omlouvám. Ale pan Macinka určitě vám to řekne podrobně. Děkuji.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Ano, ano, děkuji. Tak vláda dneska schválila zásady postupu té delegace České republiky na setkání právě hlav států a vlád v Ankaře na summitu NATO. Jedná se o poměrně, řekl bych, podrobnější dokument než tak, jak to bylo v minulých letech, s tím tedy, že byl kladen důraz na takovou tu neklasifikovanou část, protože přece jenom to jednání bude uzavřené, a vláda tam mluví o tom vlastně o obranných investicích, je tam pozice k obrannému průmyslu a jestli je tam nějaká národní pozice k podpoře Ukrajiny, což jsou tři taková asi nejdůležitější témata toho summitu.

Já myslím, že to má teďka řadu stránek, tak vám to asi nebudu číst. Ale v podstatě je to o tom, co říkal pan premiér, že zaprvé, my nechceme lhát. My ale vnímáme, že obranné výdaje jsou prioritou pro českou vládu a pro českou obranyschopnost. Takže se budeme snažit zasadit o to, abychom naplňovali ty alianční závazky.

Na tom summitu se bude diskutovat tedy víceméně pozice České republiky v roce 2025, nebo víceméně, částečně, kde se ukáže, že Česká republika nenaplnila 2 % HDP na obranu tak, jak vyšlo najevo v uplynulých dnech. Myslím, že i z oficiální zprávy generálního tajemníka NATO.

S tím, že my máme v souvislosti s tím, že vzniká nová koncepce armády, do které se včleňuje to budování těch capability targets, cílů výstavby, tak samozřejmě my se budeme snažit tyto výdaje řídit efektivně tak, aby mířily spíše na tyto cíle výstavby, které jsou tím hlavním závazkem v Severoatlantické alianci. Jedna věc jsou procenta, ale druhá věc je také, co za ta 2 % nakupujete. S tím, že potom je tam ta trajektorie do roku 2035 až k 3,5 % s tím, že 1,5 % jsou tzv. výdaje související s obranou, což může být řada věcí, které třeba se netýkají ani přímo armády.

Takže my se budeme snažit dotvořit, to je tedy zejména na Ministerstvu obrany, ty cíle výstavby tak, aby do nich primárně bylo investováno. Abychom se tyto dluhy, které jsme zdědili po minulé vládě, pokusili naplňovat. Musíme dodělat těžké mechanizované brigády. Máme téměř jednu, druhou nemáme vůbec. Musíme investovat do protivzdušní obrany atd. atd. Čili nějaká trajektorie tam je, ale také to bude záležet na rozpočtu, na fiskálních možnostech české ekonomiky atd. Čili je v těch zásadách popsána nějaká pozice, která se týká obranných výdajů, cílů výstavby schopností, alianční podpory Ukrajiny.

My klademe důraz také na podporu tzv. hostitelskou zemí, což se nás týká třeba daleko více než některých ostatních zemí. Proto také ta pozice zmiňuje, že když je na nás kladen větší důraz, na to, abychom byli jakousi logistickou křižovatkou pro ostatní alianční země, tak to také představuje vysoké náklady, které se liší třeba od některých jiných zemí, které svojí geografickou polohou tady toto splňovat nemusí. Tedy ty výdaje, které by ony do toho investovaly, tak se jim třeba nezapočítávají atd. Čili je to soubor nějakých pozic na ta témata, která se budou na tom summitu řešit.

Petr Svorník, Novinky a Právo: A platí tedy, že Česko ctí ten závazek 5 % v roce 2035, těch 3,5 % + 1,5 %? Z toho popisu jsem to úplně nepochopil.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Vždyť vám říkám, je to závazek, který bude od roku 2035. Tento závazek projde ještě nějakou revizí v roce 2029. Dnes máme rok 2026. A diskutovány budou výdaje na obranu za rok 2025. Za rok 2025 nebylo dosaženo 2 %.  V současné chvíli tak, jak je navržen rozpočet na rok 2026, tak také 2 % nedosahuje. Nicméně my to vnímáme jako prioritní, vnímáme tam deficit, který je na naší armádě. Ale také vnímáme, že bylo utráceno za věci, které jsou buď úplně k ničemu, anebo třeba jsou velmi sporné, nebo třeba jsou velmi prodražené, anebo třeba, které se přímo netýkají těch cílů výstavby. A to je, myslím, to nejdůležitější. Já myslím, že pokud se najde nějaká země, která nenaplní 2 %, ale má splněny veškeré cíle výstavby předepsané Severoatlantickou aliancí, tak nikdo neřekne ani popel. My to tedy, bohužel, nejsme.

Petr Svorník, Novinky a Právo: Jenom poslední dotaz ještě ohledně té kompetenční žaloby možné, protože pan prezident Pavel avizoval, že ji podá v případě, že nebude součást delegace do Ankary. Jak vy se na to díváte a trvají vaše pochybnosti? Vy jste mluvil o Ústavním soudu jako že má aktivistické sklony v tom smyslu, tak pochybujete třeba o tom, že by rozhodl nezávisle?

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Já odmítám tady přistupovat na nějaké vaše parafráze. Takže to mi prosím do úst nevkládejte, kdyžtak prosím příště, pokud něco takového budete chtít dělat, tak přesně odcitujte, uvozovky dole, uvozovky nahoře, protože jinak to je méněcenná debata. Každopádně musím říct, že vláda chce vládnout. Chce vládnout, chce si stát za svými pozicemi, chce si stát za úsilím, které vyvinuly naše úřady a které vyvíjejí ty resorty.

Takže já sice rozumím ambicím pana prezidenta. Na druhou stranu, ten jeho úřad se tady v tom, v těch aliančních otázkách do toho úsilí vládního nijak nezapojuje. Tzn. to není, ten jeho úřad není žádným vyvrcholením, nebo ta jeho účast by nebyla vyvrcholením nějaké práce jeho úřadu, které by se tento úřad dlouhodobě věnoval. Na druhou stranu, je to právě záležitost vlády. Takže jako já nevím, já si myslím, že, a říkám to opakovaně, prostě neměli bychom se jako ústavní činitelé vzájemně žalovat, dávat na sebe žaloby nebo posílat trestní oznámení, nebo posílat na sebe třeba tajné služby atd.

Já myslím, že to není správné, tímto způsobem se nedá přistupovat k politice, není to ano zodpovědné. Takže já věřím tomu, že pan prezident to pochopí, o co nám jde, že nám jde o věc, že my jsme vláda, chceme si ty věci obhajovat sami. A k nějakým emocionálním krokům typu, že bude žalovat vládu, se neuchýlí.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Pojďme se posunout dále, prosím, televize Nova, děkuji, a poslední tři dotazy, tedy jedním z nich je televize Nova. Děkuji.

Zuzana Drábková, televize Nova: Dobrý den, já mám ještě jeden dotaz na summit NATO na pana ministra Macinku. Pan premiér říkal, že o spor nepůjde. Filip Turek nám ale ráno před jednáním vlády řekl, že doufá, že prezident ten spor o složení delegace na summitu prohraje. Tak jestli tedy ze strany Motoristů šlo o nějaký spor, nešlo o spor?

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Já musím opakovat to, co tady říkám celou dobu. Je to vážná věc. Pozice České republiky na summitu NATO je vážná věc. Určitě to ovlivní budoucnost České republiky na nějakou dobu dopředu. A je proto logické, že šéfem delegace a veškerá ta důležitá jednání, byť já tedy opravdu nechci bagatelizovat to, jak je to tady občas prezentováno, neformální části, prostě tak, že tam bude Českou republiku zastupovat premiér, šéf vlády, který má zodpovědnost za politiku, vláda má vládní zodpovědnost. Prezident ze své funkce není odpovědný.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Echo 24 a prosím stručně.

Dominik Stein, Echo 24: Dobrý den, já bych se chtěl vlastně zeptat vicepremiérů Schillerové a Havlíčka vlastně na otázku zdanění tichého vína. Protože pan premiér v Bruselu mi v pátek říkal, že ta otázka je opět na stole. Nicméně máte tedy v programovém prohlášení vlády, že odmítáte tu spotřební daň na tiché víno. My jsme o tom dneska komunikovali s panem předsedou sněmovního rozpočtového výboru, panem poslancem Pikorou, který říkal, že by to podpořil a že státní rozpočet to potřebuje. Přičemž teda jsem se možná i přeneseně chtěl zeptat s ohledem na stav státní kasy, zda vlastně neplánujete nějaké úpravy daní obecně? Možná konkrétně bych se zeptal na nějaké vracení toho systému před ten stav, kdy se zrušila super hrubá mzda? Díky moc. 

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak, asi je to moje, daně. Neplánujeme, ale spotřební daně, víte, že jsou ve hře vždycky, protože, teď myslím obecně, protože jde o boj se závislostmi. Představili jsme lex kratom minulý týden, kde víte, že budeme nejen zvedat sazbu DPH, ale i zavádět nově spotřební daň, což by mohlo mít fiskální pozitivní dopad asi 1,2 miliardy.

Co se týče dalších spotřebních daní, teď děláme analýzu, protože trajektorie bývalou vládou je nastavená do roku 2027, ať už jsou to tabákové výrobky, nebo je to tvrdý alkohol, ale nevybírá se to, co vlastně bylo predikováno. Já už jsem nechala upravit v lednu predikci směrem dolů, protože jsem se nemohla dívat na to, jak dva roky po sobě se vlastně nevybírá to, co ministerstvo predikuje. Tomu já prostě nerozumím. A hledáme ty důvody.  A ty důvody teď analyzujeme, částečně je to nižší spotřeba třeba u alkoholu. Částečně, vstupuje tam těch věcí, přesun do šedé zóny, těch faktorů tam vstupuje víc.

Co se týče zdanění tichého vína. Tak my máme v programovém prohlášení vlády, a byl to jeden z požadavků našeho koaličního partnera, že nezavedeme spotřební daň na tiché víno na národní úrovni. Já opakovaně jsem říkala, že podporovala bych to, aby se zavedlo to zdanění na evropské úrovni, ale ta debata je poměrně komplikovaná. Protože, když se podíváte na strukturu zemí, které jsou vinařské, no tak už chci vidět, a musíme se shodnout, jednomyslnost, tak už chci vidět, jak na tom, jak budou to podporovat, ať už Francie, Itálie, Španělsko atd., to bych se hrozně tomu divila. Ale já znám názor pana premiéra, který vlastně není poprvé takto vyjádřen, ale ta debata samozřejmě musela by být opravdu na úrovni koalice, což se zatím nestalo. Děkuju. 

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, poslední dotaz DVTV.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Můžu jenom krátce?

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Pardon, promiňte.

Petr Macinka, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: Tady k tomu zdanění tichého vína. Vy jste zmiňoval pana doktora Pikoru, předsedu rozpočtového výboru za Motoristy. Tak Pikora je známý vydřiduch. Ten by samozřejmě při pohledu na katastrofální situaci veřejných financí zdanil úplně všechno a zrušil všechny výjimky atd. Ale diskutovali jsme tady toto v předvolební kampani, kdy on jako Pražák, který samozřejmě k vínu má vztah pouze restaurační a vidí tam ty cifry, tak ho to nenapadlo a snažil se o tom mluvit. Ale musím říct, že ani tehdy mu to neprošlo přes stranického předsedu.

Takže já, který jsem visel na billboardech ve vinařských oblastech se sloganem, když chcete vínečko tiché, tak já si to velmi složitě umím představit, jak bych se tam těm lidem podíval do očí. Takže já rozumím tomu, že fiskální situace je problematická. Ty naše propočty, které jsme měli, tak zas o tolika penězích nemluvily v rámci toho celého rozpočtu. Takže já myslím, že my asi budeme muset s Pikorou zapracovat a najít tu úsporu někde jinde tak, abychom třeba naplnili očekávání nebo možnosti, které od toho může mít pan premiér.

Ale je to otázka koaliční rady, je to součástí programového prohlášení a já jsem včera panu premiérovi posílal grafiku našich letáčků, které jsme distribuovali před volbami, a bude to tedy, pro nás by to bylo velmi obtížné. Debata, nevím, debata spíš bude o tom, že asi budeme muset najít rychle nějaké další neziskovky, kterým poškrtáme peníze, a tiché víno zůstane.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: DVTV.

Kristýna Matute, DVTV: Dobrý den, můj dotaz míří na paní ministryni. Pan premiér prohlásil, že vláda nevidí u televize ani rozhlasu ochotu k úsporám. Obě média přitom měla víceméně 20 let z poplatků stejný příjem. Kdybyste vy osobně měla posledních dvacet let stejný příjem, tak byste to vzhledem k inflaci zvládla bez úspor a zvládl by dnes případně stát hospodařit s bilionem korun, což byly jeho příjmy před 20 lety?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Víte, odpovím vám, včera jsem sledovala jenom velmi krátce debatu v České televizi a v podstatě skoro stejný dotaz položil moderátor nezávislému ekonomovi, bývalému guvernérovi České národní banky, panu Singerovi, který bezesporu není součástí nijak naší vládní koalice, ani s námi nijak propojen, to se určitě všichni shodneme. A byl mu položen stejný dotaz a on odpověděl, ano, umím si to představit. Umím si představit, že se udělají úspory, že se bude šetřit. Nakonec mluvil tady premiér o srovnatelných médiích, nebo ne srovnatelných, to není asi vhodné slovo, ale o zahraničních médiích, prostě je to otázka toho média, aby hledalo nějakou restrukturalizaci, aby hledalo prostě nějaký způsob, do toho nebude nikdo mluvit. Oni mají nějakou formu hospodaření.

Samozřejmě já velmi podporuji jako ministryně financí, abychom v té legislativě dospěli do stádia, kdy bude moct NKÚ kontrolovat hospodaření České televize, Českého rozhlasu, tak jako může kontrolovat jakoukoli jinou instituci, která má příjmy ze státního rozpočtu. Tady samozřejmě už jenom to, že by to bylo, nebo výdaj ze státního rozpočtu, pardon, výdaj ze státního rozpočtu, už to jenom by samozřejmě opravňovalo NKÚ ke kontrole, nicméně by ho to neopravňovalo ke kontrole jiných příjmů nebo respektive jiných zdrojů financování. Takže bezesporu věřím, že se to podaří prosadit, že ta úprava projde a že tam prostě NKÚ bude moci do toho vstupovat, to já velmi podporuji. Je to věcí těch institucí, aby prostě hledaly formy úspor a děje se to všude ve světě a děje se, je to úplně normální.

Kristýna Matute, DVTV: … řídit chod státu s bilionem korun, což byly i jako příjmy před dvaceti lety?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: To je, paní redaktorko, velmi zavádějící otázka, velmi manipulativní otázka, promiňte. Já si myslím…

Kristýna Matute, DVTV: Příjmy veřejnoprávních médií se sedmnáct let neměnily. A zároveň říkáte, že nešetřily, celou tu dobu.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Mohu mluvit, nebo? Pravděpodobně nechcete odpověď, když mi do toho skáčete. Já si myslím, že jsme dokázali hospodařit jak Andrej Babiš, tak já jako ministři financí přebytkové hospodaření. A je to, toto, co se mě ptáte, velmi manipulativní. Odpovídám vám, ano, jde to, tak, jako odpověděl včera pan Singer redaktorovi České televize. Děkuji vám.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: A já bych ještě doplnil tedy s dovolením jednu věc. Když říkáte v roce 2008, tak kdybych chtěl odpovědět stejně, řeknu, že v roce 2024 hospodařili s tou částkou, stejně tak v roce 2023 nebo v roce 2022. Když se na to podíváte, je to 15 %. Já netvrdím, že 15 % je málo. To vůbec to nechci bagatelizovat, šetří se na drtivé většině úřadů. Já jsem na svém resortu, aniž bych to někomu hlásil do světa, propustil z tisícovky sto lidí. Dal jsem dohromady ze šesti zkušebních ústavů, teď to doděláváme, jeden zkušební ústav. CzechTrade, CzechInvest, dvacet let se o tom hovoří, spojíme to do jednoho, nastane tak v srpnu.

Já to říkám proto, že nechci teď říkat, která z těch institucí je více či méně důležitá, ale určitě to jsou také velmi důležité a také to ti lidé nenesou úplně libě, také s tím mají určitý problém. A já tomu rozumím, že s tím ten problém mají. Ale my jsme něco slíbili a jestliže jsme to slíbili, a teď nejde o to, že to je politický jenom slib, ale slíbili jsme, že budeme šetřit, a vy, jako novináři, jste jedni z prvních, kteří nás pranýřují za to, že se šetří málo. A tak, když nakonec šetříme, tak samozřejmě těch, kterých se to dotkne, tak ti samozřejmě rádi nejsou.

Šetří se na Úřadu vlády, ale šetří i prezidentská kancelář. Nevidím důvod, proč by Česká televize a Český rozhlas neměly rovněž 15 % ušetřit, když tak činí BBC, když tak činí ve Finsku, když tak činí ve Francii. Jsou to důležité instituce, ale nejsou to posvátné krávy.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkujeme za pozornost, přejeme hezký zbytek dne, na shledanou.