Tisková konference po jednání vlády, 21. září 2026

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. Slovo má premiér Andrej Babiš.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. První informace je ohledně rozhodnutí vlády, zastropování cen pohonných hmot. Já chápu, že už si nikdo nepamatuje, že 26. 3. jsem křičel, že stojí nafta 52,50 na plzeňské dálnici 53,50. Teď všichni křičí, že se blížíme k 50 nebo jsme na 50. Cena pohonných hmot v rámci České republiky patří mezi nejnižší v regionu, ale vzhledem k vývoji situace, kdy vidíme, že ve Francii dokonce zavedli web o nedostatku pohonných hmot, tam dokonce chybělo 11 procent nafty na trhu a 23 procent benzínu. Tak my jsme rozhodli o zastropování marže na 2,50 a o maximálním snížení 2,35 včetně DPH. Tak já předpokládám, že se dostaneme znovu pod 50 korun, a platí to od 1. 10.

Ohledně rozpočtu. Já si nepamatuji, že bychom tak dlouho vyjednávali o rozpočtu, když jsem byl tři roky ministrem financí, i jako premiér jsem se toho zúčastňoval. Ten rozpočet jsme ještě včera vyjednávali s kolegou Macinkou, který odletěl do New Yorku na Valné shromáždění OSN, a dneska také jsme to ještě pilovali.

Důležité je, aby lidé věděli, kam ty peníze jdou. Protože my jsme to vždy říkali. Že když přišel covid a museli jsme dát 450 miliard, abychom zachránili ekonomiku a aby tady nekolabovaly fabriky a nekrachovali podnikatelé a živnostníci, tak jsme to vždy říkali. Ten návrh, jak jsme avizovali, je absolutně proinvestiční a hlavně respektuje naše priority. Proto nejvíc peněz jde do zdravotnictví, 50 miliard meziročně. Když vezmu navýšení v roce 2026 a 2027, tak se dostáváme na 74 miliard, vážení, za dva roky této vlády navyšujeme, protože minulá vláda brala zdravotnictví 20 miliard a my musíme investovat do nemocnic, do nejlepších přístrojů, do prevence atd.

Na druhém místě je Ministerstvo obrany meziročně. Bylo by dobré, kdyby už přestali nás kritizovat za to, že nedáváme peníze na obranu. Dáváme, 36 miliard, a já jsem na jednání, byl jsem v Ostravě na NATO a tam jsme představili tu naši strategii, protivzdušnou obranu, kde jsme podepsali, ještě Metnar v roce 2021, čtyři izraelské supermoderní baterie. Sestřelí letadlo a sestřelí rakety. Minulá vláda v tom nepokračovala a nakoupila nám co? BVP, tanky, F-35. Tyhle všechny nákupy někdy možná přijdou, například u BVP jsem se dozvěděl, že ještě ani ta montáž nezačala a že všechno má nějaké zdržení. Takže pokud my něco tady potřebujeme, a opakuji, že NATO je obranný pakt, tak je to, abychom ochránili naše občany a abychom měli ty nejmodernější systémy protivzdušné obrany, a to znamená, že budeme jednat dále s izraelskou stranou o nové technologii těch SPYDER All-in-One. A taky jsem mluvil se šéfem firmy, kde oni skutečně vyvíjejí tu antibalistickou ochranu, o tom tady všichni píšou a mluví, ale bych rád viděl tu evropskou antibalistickou raketu a proč už dávno není na Ukrajině, pokud někde existuje a podle mých informací to tak není.

Potom samozřejmě naší prioritou jsme jasně říkali, že je doprava. Meziročně navyšujeme o 18 miliard a za dva roky naší vlády je to 41 miliard. Takže to bylo to rozhodnutí na začátku roku, kdy jsme se museli rozhodovat, jestli zastavíme všechny stavby, nebo budeme pokračovat. No a samozřejmě školství bylo největší téma i včera s Motoristy i dnes a nakonec tam navyšujeme o 16,6 miliardy. Za ty dva roky je to 33,5 miliardy a samozřejmě jsme prosadili, jak jsem sliboval, 600 milionů na výstavbu těch svazkových škol, 300 milionů na prevenci duševního zdraví pro metodiky prevence do základních škol a taky na pokračování programu lékařských fakult, které jsme rozhodli v září 2019, a samozřejmě se soustředíme na stomatologii, protože tam byl ten největší požadavek.

Ministerstvo vnitra plus 9 miliard, za dva roky 17. Ano, slíbili jsme, že za našeho období nástupní plat hasičů a policistů bude 50 000, takže to, co říkáme, plníme. Mimochodem u učitelů za minulé vlády jsme slíbili 45 000, splnili jsme na 48 500. Teďka máme v programu, že do konce období v roce 2029 bude průměrný plat 75 000.

Takže takhle bych mohl pokračovat. My jsme se rozhodli jít cestou Polska, to znamená podpořit investice a nejenom investice do dálnic a obchvatů a nemocnic a přístrojů, ale hlavně do lidí, protože bez našich vojáků a policistů a hasičů ta bezpečnost bude mít problém. Pokud někdo kritizuje, že nabíráme úředníky, tak za mě voják není úředník, ani hasič, ani policista, ani učitel není úředník, tak by bylo dobré, kdybychom to vždy pojmenovali správně.

Nechci tady brát vystoupení paní ministryni Schillerové. My samozřejmě sledujeme situaci v Evropě, co se děje, jak dopadají volby kolem nás. Já doufám, že budeme mít možnost přivítat italskou premiérku příští týden. Zatím to tak vypadá, že by nás mohla navštívit, že bychom mohli i podepsat tu dohodu o strategické spolupráci. Je důležité, abychom v Evropě komunikovali a navrhovali věci, které jsou z našeho pohledu důležité, aby Evropa přežila, protože výsledky voleb ve Švédsku nebo v Berlíně jsou skutečně velice znepokojující, pokud to tak můžu říct, co se děje. U nás se to nebude dít, protože my samozřejmě ilegální migraci odmítáme, a proto i tu bezpečnost pro naše lidi řešíme.

Z dalších věcí, já myslím, že už jsem řekl téměř všechno, takže já bych to nechal už paní ministryni financí.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Takže slovo má vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda dnes schválila podobu rozpočtu na rok 2027 a jasně v něm potvrdila všechny klíčové priority známé již ze srpnového návrhu Ministerstva financí. Tedy prorůstové investice, dostupnější moderní zdravotnictví, zvyšování životní úrovně obyvatel České republiky a nadprůměrný hospodářský růst. Kabinet se tedy dnes zaobíral konkrétními dílčími změnami oproti původnímu návrhu, všechny tyto změny byly schváleny a Ministerstvo financí nyní v termínu do konce září rozpočet zpracuje do podrobné dokumentace, kterou následně zveřejní mimo jiné na svém webu.

Co už ale dnes je jisté a co mohu s velkou radostí prohlásit: Investice dosáhnou historické úrovně blížící se 290 miliardám korun, ve srovnání s rokem 2026 pak jen ty, které nejsou financovány z evropských zdrojů, vzrostou o zhruba 50 miliard korun. Rekordní peníze putují do zdravotnictví. Příjmy veřejného zdravotního pojištění vzrostou o více než 50 miliard korun na celkových 605 miliard korun. Školství jako naše jasná priorita, kapitola dynamicky roste jak se započítáváním evropských peněz, tak bez nich. Čistě z národních zdrojů dáváme do školství meziročně o 16 miliard korun navíc.

Rozpočet obsahuje také mix prorůstových opatření. Zdůrazním pokračování úlevy občanům i firmám v oblasti plateb za obnovitelné zdroje, energie, které přispívají k jedné z nejnižších měr inflace v rámci EU a které stojí státní rozpočet cca 18 miliard korun ročně. Připomenu také výdaje na vědu a výzkum, meziročně plus dvě miliardy.

A zdůrazním zásadní reformu odměňování ve veřejné správě, na které jsme spolupracovali s mým ctěným kolegou panem ministrem práce a sociálních věcí, a zvýšení výdajů na platy o bezprecedentních 33,9 miliardy korun. Připomínám, že jsou v tom samozřejmě zajištěna finančně místa pro 1 500 nových policistů, pro 1 500 nových vojáků, pro více než 6 000 pedagogů, kteří nejsou učitelé, to znamená různí asistenti, psychologové, pečovatelé v domovech a další. Zaměstnanci placení z veřejných zdrojů si díky tomu polepší o 5 až 9 procent a zároveň už nikdo z nich nebude pod úrovní zaručené mzdy, která skončí ve veřejném sektoru tím, až začne platit ta velká platová reforma po patnácti letech.

K nadstandardnímu hospodářskému růstu přispějí i daňové změny typu návratu školkovného pro rodiny s dětmi motivující rodiče k dřívějšímu návratu do práce nebo systematická podpora startupové infrastruktury a další kroky z naší hospodářské strategie. Na rozdíl od minulé vlády počítáme poprvé v historii s výdaji na obranu přímo v kapitole Ministerstva obrany ve výši dvou procent HDP, to je nominálně 191 miliard. A rozpočet v neposlední řadě počítá se zabezpečením zvýšené valorizace důchodů nad rámec zákonné, ale o tom si myslím, že více řekne můj ctěný kolega. Já jenom řeknu, že mám to, co dnes vláda schválila, zabezpečeno v rozpočtu, resp. naše vláda, a samozřejmě opakuji, že je tam včetně tady tohoto nového návrhu, který on vám přiblíží, tak je tam zabezpečeno finančně i ty věkově podmíněné valorizace, kde se minulý pátek rozjednalo první čtení v Poslanecké sněmovně.

No a tím se dostávám k definitivním parametrům rozpočtu. Příjmy byly schváleny ve výši 2 198,7 miliardy korun, výdaje byly schváleny ve výši 2 584,7 miliardy korun, schválený deficit je 386 miliard korun. Ty změny na výdajové strany zahrnují zejména zvýšení u důchodů, a to o čtyři miliardy, nebo více prostředků pro školství, celkem 2,9 miliardy. Naproti tomu jsou úspory například v oblasti výdajů na IT služby státu ve výši 1,4 miliardy díky jejich lepší koordinaci napříč resorty prostřednictvím nového zmocněnce a dále zejména na rozpočtování příjmů z emisních povolenek v celkové výši 7,8 miliardy korun, které v původní verzi rozpočtu být nemohly.

Vláda se zároveň dohodla, že nad rámec provedených a již schválených změn připraví další opatření, která se však neobejdou bez legislativy, a proto je nebylo možné promítnou logicky do návrhu rozpočtu jako takového. Půjde o takový mix opatření jak na příjmové, tak výdajové straně. Zhruba v částce dvacet miliard, blíže je přiblíží další můj ctěný kolega pan ministr sportu Šťastný, ale já si dovolím za chvíli, jak dostanu slovo, už první mimořádné opatření, které jsme dnes jako vláda schválili, jestli mohu, paní mluvčí?

Děkuji vám. Tak si dovolím kromě rozpočtu hned navázat. Já jsem dnes předložila na vládu a vláda schválila dočasnou mimořádnou daň a to je mimořádná sektorová daň pro rafinérský sektor. Chci zdůraznit, že se nejedná o daň namířenou na čerpací stanice, jejichž marže jsou i díky dosud přijatým krokům na standardních úrovních, ale na ekonomicky významné zpracovatele surové ropy a výrobce rafinovaných ropných produktů. Tedy na sektor, který profituje z globálního nárůstu rafinérských marží, které jsou podle nezávislých mezinárodních organizací na naprosto rekordních úrovních.

Předmětem daně bude nárůst hrubé marže těchto korporací oproti roku 2025. Základem daně bude rozdíl mezi hrubou marží za roky 2026 a 2025, případně mezi roky 2027 a 2025. Daň bude činit 50 procent z tohoto rozdílu. Odhadovaný aktuální přínos opatření činí přibližně 5,5 miliardy korun za rok 2026. A pokud se situace nezlepší, může další příjmy opatření generovat i v následujícím roce. Inspirací je mj. řešení v sousedním Polsku, kde je tato daň dokonce 60 procent mimořádné rafinérské marže. Ale je to trošku jiná konstrukce. My jsme mírně si modifikovali na náš národní systém.

O mimořádné celoevropské zdanění extrémních marží ropných společností usiluje také Německo, Rakousko, Španělsko, Itálie nebo Portugalsko. Česká republika ale nebude čekat na společné evropské řešení, protože je třeba jednat hned. Proč? Protože české domácnosti, dopravci, firmy i stát nesou náklady vysokých cen pohonných hmot také právě teď, respektive již od jara 2026. Připomenu, že zvýšené výdaje státu vyvolané růstem cen a náklady opatření přijatých na ochranu spotřebitelů, dosud znamenaly pro veřejné rozpočty výpadek přibližně 3,7 miliardy korun jen na spotřební dani na naftu a mimořádné zdanění vyváží také další zvýšené výdaje státu, jako jsou zvýšené sociální dávky či další výdaje způsobené těmito tlaky.

Rovněž chci zdůraznit, že opatření je koncipováno tak, aby se nepromítlo do cen pro spotřebitele. Důvodů je hned několik. Mimo jiné prostor domácího výrobce pro zvýšení ceny omezuje evropský trh a konkurence dovozu, které pokrývají téměř polovinu české spotřeby motorové nafty, a vyšší prodejní cena by navíc zvýšila hrubou marži, tedy také základ pro mimořádné sektorové daně.

Znova chci připomenout, že zavádíme tu daň už pro rok 2026. Budeme, uděláme všechno pro to, aby byla schválena do konce roku 2026 jako absolutní priorita, protože ty zisky vznikaly právě v roce 2026. A nechceme vytvářet prostor, časový dostatečný prostor pro jakoukoliv daňovou optimalizaci. Nakonec viděli jsme to na neslavné windfall tax, kterou zavedla minulá vláda a nakonec vlastně ji zaplatila jenom společnost ČEZ.

Zároveň mám, podle mě, dobrou zprávu pro českou ekonomiku a pro české řidiče a tou je, že od 1. října přistupujeme k obnovení již osvědčené regulace cen pohonných hmot. Ministerstvo financí bude každý den vyhlašovat maximální ceny benzinu a nafty, které budou odpovídat průměru velkoobchodních burzovních cen plus regulované marži ve výši 2,50 koruny. Čili marže bude zastropována na 2,50 korunách. A zároveň s účinností od 1. října, prozatím na jeden měsíc čili na měsíc říjen, snižujeme spotřební daň z motorové nafty na Evropou povolené minimum, tedy 1,94 Kč, což společně s DPH představuje celkové zlevnění 2,35 Kč na litr.

Tento krok se pozitivně promítne v nižších nákladech firem, zejména pak dopravních, a zprostředkovaně do cen výrobků a služeb v celém hospodářství. Celkově bude působit výrazně protiinflačně. Naším cílem je, aby Česká republika kombinací všech těchto opatření zůstala mezi zeměmi, které navzdory globální krizi drží ceny paliv pro své občany na nejpříznivějších úrovních v EU. Děkuji vám.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, paní vicepremiérko, a slovo má ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Já velmi děkuji. Dámy a pánové, tato vláda plní to, co má v programovém prohlášení vlády, hlavně ohledně samozřejmě seniorů. To je moje parketa v dnešní den. Mezigenerační solidarita je jedním ze základních pilířů, pro nás samozřejmě jsou senioři nejen nějaká položka v rozpočtu, ale samozřejmě i velmi důležitou entitou právě proto, že jim například náhradový poměr, ten průměrný u důchodů klesá oproti ostatním evropským státům.

Mě někdy skutečně rozčiluje, když slyším, že senioři se mají dobře a víc nepotřebují. Když se podíváme na to mezinárodní srovnání, tak zjistíme, že čeští senioři se mají oproti některým našim sousedům opravdu hůře. Řada zemí právě včetně některých našich sousedů dosahuje vyššího náhradového poměru důchodů, než má Česká republika. Navíc navzdory relativně dynamickému růstu mezd v České republice se jejich vývoj už řadu let nepromítá do valorizačního mechanismu důchodů.

Je to dáno tím, že mezi čtvrtým čtvrtletím 2021 a čtvrtým čtvrtletím roku 2023, tedy za té minulé vlády, docházelo v České republice k poklesu reálných mezd, který trval nepřetržitě devět po sobě jdoucích čtvrtletí. Propad reálných mezd v roce 2022 byl minus 9,5 procenta, o rok později v roce 2023 dodatečných minus 3,2 procenta. To jsou čísla zcela bezprecedentní v historii samostatné České republiky a také v kontextu zemí OECD v tomto období. Rozhodnutí, která dnes naše vláda přijala, vedou ke srovnání dluhu, který vůči našim seniorům máme.

My nejsme žádná asociální vláda, a proto jsme dnes doručili seniorům to, co jsme jim před volbami slibovali. Rád bych teď shrnul to, co všechno naše vláda pro české seniory od svého nástupu udělala. Zaprvé jsme prosadili tzv. věkově podmíněnou valorizaci. Co to v praxi znamená? Cíleně finančně pomáháme seniorům v pokročilejším věku. Nastavili jsme systém tak, aby od dosažení 80 let věku získali důchodci navíc 500 korun měsíčně. A tato částka se pak zvyšuje o dalších 500 korun za každých dalších pět let. Já to považuji za zásadní krok, protože s rostoucím věkem samozřejmě logicky stoupají výdaje na zdravotní péči či pomoc v domácnosti.

Zároveň jsme ale nezapomněli na ty, kterým zdraví a možnosti dovolují pracovat i v důchodovém věku. Rozhodli jsme se proto výrazně navýšit motivaci seniorů zůstávat déle na trhu práce. Pracujícím důchodcům se bude procentní výměra důchodů zvyšovat o 1,5 procenta za každý odpracovaný rok. Zastáváme totiž názor, že ti z vás, vážení senioři, kteří stále mohou a chtějí být ekonomicky aktivní, si nepochybně zaslouží, aby se to odrazilo i na zvýšení důchodu. Je to proaktivní opatření. Navíc jsme upravili pravidla pro výplatu důchodů do zahraničí. To je z hlediska administrativy. A chci vás také ujistit, že intenzivně pracujeme na dalších strukturálních změnách, jako jsou zastropování věku odchodu do důchodu nebo změny valorizačního mechanismu. Také dáváme dohromady novou spravedlivější definici tzv. náročných profesí.

A teď k tomu samotnému navyšování penzí, které dnes schválila vláda. Vláda dnes schválila nařízení, které stanoví nové parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Náš cíl je jasný: Zachovat kupní sílu a zároveň se chovat rozpočtově odpovědně. Od ledna 2027 se tak důchody zvýší u průměrného důchodu o 304 korun. Základní výměra stejná pro všechny stoupne o 270 na 5 170 korun. To je podle zákona 10 procent průměrné mzdy. K tomu jsme navíc šli nad rámec zákonného minima a procentní výměru důchodu jsme zvýšili o dodatečných 0,2 procenta. Po této valorizaci dosáhne průměrná výše důchodu 22 196 korun měsíčně.

Zadruhé společně s touto valorizací jsme se ale v koalici dohodli ještě na další zásadní pomoci a tou je jednorázový příspěvek důchodcům ve výši 2 000 korun. Je to okamžitá a hmatatelná podpora, která bude pro většinu seniorů nezanedbatelným přilepšením. Valorizace o 304 korun by bez dodatečného jednorázového příspěvku byla nejnižší za posledních deset let. Valorizace mezi, nebo v letech 2017–2026 v rozmezí byla 314 až 1 380 korun, průměrná tedy byla okolo 738 korun. Samotná valorizace zvýšila průměrný důchod o 1,4 procenta. Reálná hodnota důchodu se zvýšila v roce 2026 o 18,6 oproti roku 2017. Ale relace k průměrné hrubé mzdě postupně klesá. V roce 2026 je to 42 procent. A v roce 2027 na 40,2 procenta, přestože se z historického hlediska stále jedná o relativně solidní úroveň, považujeme za správné na tento vývoj reagovat jednorázovým příspěvkem, aby penzisté nezačali za zbytkem společnosti ekonomicky zaostávat.

Zároveň, a toto je důležité, se jedná o řešení, které je odpovědné k veřejným financím. Zohledňujeme tak střednědobý fiskální výhled pro následující roky, aniž bychom nechali životní úroveň penzistů klesnout. Senioři si své penze předplatili lety tvrdé práce a pozor, důchod není sociální dávka. Je výsledkem dlouhodobé společenské dohody, která v této zemi funguje po celé generace. Jistota a důstojné stáří jsou pro nás absolutní prioritou. Děkuji za pozornost.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní má slovo první vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den, základním předpokladem pro příští rozpočty je zabezpečení příjmové stránky rozpočtu. Jinými slovy, je nezbytně nutné pracovat intenzivně na zajištění růstu, hospodářského růstu, ekonomického růstu a ten nezvládneme jinak než skrze privátní sektor. A ten nedokážeme akcelerovat bez toho, aniž bychom měli přijatelné ceny energií.

Chtěl bych říct, že ani příští rok nebudou domácnosti a firmy, živnostníci platit tzv. zelenou daň za obnovitelné zdroje energie. Jinými slovy, nebudou splácet solární tunel z let 2006 až 2010 tradičních demokratických stran, který nás bude stát jenom na fotovoltaice přibližně 600 miliard korun. Tak to totiž bylo do konce roku 2025, kdy se na splácení tohoto dluhu podílel jak stát, tak zákazníci, čili spotřebitelé a firmy, a to přibližně v poměru 40 procent spotřebitelé a firmy, 60 procent stát. Toto jsme ukončili a od 1. 1. roku 2026 stát platí komplet poplatky za obnovitelné zdroje energie.

Co bylo výsledkem? Výsledkem bylo to, že jsme okamžitě snížili cenu elektřiny o deset procent a srovnali jsme krok s ostatními zeměmi kolem nás. Snížili jsme díky tomu energetickou inflaci, která je druhá nejlepší v celé Evropské unii v tomto roce zatím. A to má logicky pozitivní dopad do celkové inflace, která je podle posledních informací nejaktuálnějších z Eurostatu třetí nejlepší v Evropské unii. Je dobré ještě připomenout to, že to má pozitivní dopad na příjmy státního rozpočtu. Samozřejmě, že je to jde na vrub státního rozpočtu, ale je to překlopeno příjmy a to zvýší výkonnost podnikatelského sektoru, projevuje se to pozitivně na sociálním, na zdravotním, na míře investic a na exportních aktivitách. Jinými slovy, ve finále je to neutrální.

Dnes jsme na základě vládního usnesení toto prodloužili i na rok 2027, a to tím, že jsme schválili částku 41 miliard 284 milionů jakožto dotaci na rok 2027 tedy v rámci obnovitelných zdrojů energie. Pokud k tomu připočteme ještě to, že jsme posílili podporu tzv. energeticky náročných oborů pro průmysl a začínáme se alespoň trochu přibližovat programům a opatřením, které má sousední Německo, rovněž velmi průmyslově orientovaná země.

Pokud k tomu připočteme to, že investujeme do zdravého energetického mixu, založeného jak na stabilních zdrojích, tak na méně stabilních zdrojích, jinými slovy, na jádru, velkém jádru, malých modulárních reaktorech a samozřejmě na obnovitelných zdrojích a v mezidobí přiměřeně vyvažujeme uhlí a plyn, tak poté můžeme konstatovat, že plně realizujeme cíle naší hospodářské strategie a našeho programového prohlášení, to znamená, zajišťujeme energetickou bezpečnost, a to jak na úrovni cen, tak na úrovni diverzifikace zdrojů, tak na úrovni dostupnosti zdrojů. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní má slovo ministr dopravy Ivan Bednárik.

Ivan Bednárik, ministr dopravy: Děkuji, paní mluvčí, za slovo. Dámy a pánové, za mě pár čísel. Schválili jsme, nebo můžu poděkovat a můžu potvrdit to, co jsem doposud netvrdil, nebo nechtěl tvrdit, finální řešení rozpočtu pro investice, proinvestičního rozpočtu do dopravní infrastruktury v České republice, můžu ohlásit 183,1 miliardy korun do Státního fondu dopravní infrastruktury, členění 77,6 miliardy jde pro Správu železnic, 87 miliard pro Ředitelství silnic a dálnic a 1,5 miliardy pro Ředitelství vodních cest.

Z tohohle úhlu pohledu můžeme ohlásit tři rekordy za sebou. Každý z těch velkých investorů nerozpočtoval zatím takovouto vysokou částku, a je to vidět, že vláda chce postavit nové dálnice, obchvaty, železniční tratě, a vláda schválila tenhle návrh rekordního rozpočtu. Věřím, že proinvestiční orientace tohoto rozpočtu také přesvědčí Parlament České republiky v prvním kroku sněmovním a pak všechno, co bude následovat, že to myslíme vážně s rozvojem ekonomiky v České republice. Není to jenom o energiích. Je to také o dostupné dopravní infrastruktuře, protože narážíme na možnosti kapacit i u silnic i u železnice. Proto je nevyhnutelné investovat, protože ty investice mají smysl. Za mě všechno, děkuju.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na dnešní tiskové konferenci vystoupí také ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný.

Boris Šťastný, ministr pro sport, prevenci a zdraví: Hezký den, já bych chtěl za Motoristy nejprve poděkovat ministryni financí Aleně Schillerové za zodpovědný přístup k sestavení toho rozpočtu. Opravdu neobsahuje žádné skryté výdaje ani skryté příjmy a oproti těm minulým rozpočtům byl sestaven velice zodpovědně. Proto i ta jednání, která my jsme jako Motoristé iniciovali ve snaze najít určité úspory nebo dodatečné příjmy z toho schodku, byla poměrně náročná, trvala dlouho, jak víte.

Nicméně jsem velice rád, že se nám v těch jednáních podařilo dosáhnout shody na tom, že v tuto chvíli ten nominální schodek bude snížen o tři miliardy korun, ale především tedy v následujícím roce změnou zákonů, které budou postupně předkládány již krátce po tomto období, to znamená po schválení vládou, dosáhneme snížení vlastně toho reálného schodku o alespoň 20 miliard korun a pro období roku 2028 v tom budeme pokračovat a bude to nejméně 60 miliard korun.

Motoristé dbali na několik zásadních premis. Především na to, že skutečně výdaje na obranu musí být v zákonné výši nejméně dvě procenta, že není možné sahat na investice, zejména investice do dopravy a dopravní infrastruktury, protože přispívají k rozvoji hospodářství, a že chceme zachovat dostupnost a vysokou kvalitu, kterou máme v České republice v oblasti zdravotnictví, školství a sociální péče. A v neposlední řadě je to i náš slib, že nezdražíme lidem život. To znamená, že všechna ta opatření povedou k nízké inflaci a k rozvoji hospodářství.

Asi budete chtít znát některé konkrétní věci, které se právě týkají třeba těch 20 miliard. Jako příklad mohu uvést tvrdý zásah proti černému trhu v hazardu, kde jsme domluvili, že budeme různými legislativními opatřeními přispívat k blokaci plateb nelegálním provozovatelům, bude docházet k rychlému blokování kopií webů a aplikací, postihu reklamy, influencerů a flate-webů, zásahů proti krypto kasinům atd.

Já chci připomenout, a týká se to i oblast prevence a samozřejmě i sportu, protože sázky patří ke sportu, tak černý trh v České republice se odhaduje na 14,5 miliardy korun ročně, což je asi 23 procent legálního trhu. A my těmito opatřeními dostaneme do státního rozpočtu víc peněz a především budeme schopni současně s tím chránit děti, mladistvé a patologické hráče před touto závislostí.

Druhou věcí, paní ministryně financí hovořila např. o IT, kde se podaří snížit optimalizací ty výdaje až o 1,4 miliardy korun. Ale oproti tomu jsou tady věci v IT, které jsou nesmírně prospěšné, jako je třeba elektronická žádanka. A tam se nám podařilo, po dohodě s panem ministrem zdravotnictví, domluvit, že urychlením zavedení elektronické žádanky, což má být k 1. 7. pro oblast třeba zobrazovacích metod a od 1. 1. 2028 pro oblast laboratoří, tak tím urychlením a nasazením třeba umělé inteligence získáme nejméně půl miliardy korun už do toho rozpočtu, respektive do závěrečného účtu příštího roku. Takže to jsou některé příklady, na kterých jsme se dohodli, a další budeme samozřejmě představovat postupně. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní první dotaz, Česká televize… Pardon.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já jsem ještě zapomněl jednu věc, omlouvám se. My jsme dnes pokračovali v jednání ohledně ekologické havárie na Šumavě. A řešili jsme postup při sanaci té ekologické havárie v lokalitě Dobrá Voda. A ministr obrany nás tedy informoval, že armáda provede izolaci, aby ty látky neunikaly do půdy, a následně armáda vybere dodavatele, který by to celé území zasanoval a ty látky zneškodnil.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Tak pokud můžeme dotazy, Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, já bych měla tři dotazy, ale položím je tedy postupně. Ohledně rozpočtu, bylo hlasování jednomyslné? Shodli se všichni ministři, hlasovali všichni pro a čekáte i takový postup potom v Poslanecké sněmovně? Protože se ozval třeba pan poslanec Ševčík, který měl výhrady vůči tomu navrženému schodku.

Andrej Babiš, předseda vlády: Ano, všichni ministři hlasovali pro návrh rozpočtu předložený paní Schillerovou.

Karolína Jelínková, Česká televize: A ve sněmovně očekáváte všech 108 hlasů pro?

Andrej Babiš, předseda vlády: My máme podepsanou všemi poslanci koaliční dohodu, tak očekávám, že ano.

Karolína Jelínková, Česká televize: Paní ministryně, doptala bych se ještě ohledně té mimořádné daně, kdy byste chtěli proces schvalování v Poslanecké sněmovně? A zda půjdete standardní procedurou, nebo budete zvažovat nějakou z možností, kterou vám nabízí jednací řád, ať už jde o zrychlené jednání, nebo stav legislativní nouze?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ne, to nezvažujeme, ani to není v devadesátce, ale budeme, využijeme veškeré možné zkrácení lhůt. To znamená, teď ten zákon co nejrychleji odejde z vlády do sněmovny. Tam musí být, jak víte, podle jednacího řádu, tuším, deset dnů. A pak budu usilovat o to, už jsem to avizovala vlastně i koaličním partnerům, aby byl přednostně zařazen. A pak využijeme zkrácení lhůt. Ale půjde všemi třemi čteními tak, abychom ho mohli představit. Ale určitě bych chtěla nebo mojí ambicí je, aby byl schválen do konce roku.

Karolína Jelínková, Česká televize: A poslední dotaz míří na pana premiéra. Pane premiére, předseda Vrchního soudu v Praze požádal pana ministra spravedlnosti o schůzku s tím, že s ním chce řešit právě vaše výroky, které mířily směrem k činnosti soudu. Tak zda vy sám na těch výrocích trváte, nemohou podle vás narušit důvěru občanů v nezávislé soudnictví, což vlastně říkala i Soudcovská unie, která vám adresovala výzvu?

Andrej Babiš, předseda vlády: Samozřejmě, že trvám. Čapí hnízdo je politický proces a všichni vědí, že státní zástupce Šott ten proces zastavil. Můžu se domnívat, že byl donucen k tomu, aby to obnovil, a samozřejmě velkou roli tam hrál politický nominant pana Pospíšila, produkt plzeňských kmotrů, nejvyšší státní zástupce Zeman, velice kontroverzní osoba, který byl velice nestandardně vybrán paní Decroix do Evropy. Takže, když zjistily tradiční zkorumpované demokratické strany, že nekradu, tak si vymyslely různé věci a Čapí hnízdo je jednou z nich. Soudce Šott, když vynesl rozsudek nad paní Nagyovou, tak jednoznačně řekl, že je nevinná. Takže nacházíme se v absurdní situaci, kde paní soudkyně Brázdilová fungovala jako za totality, jako prokurátorka a soudkyně zároveň. Říkal jsem to stokrát a řeknu to tisíckrát, tak nevím, proč se stále na to ptáte.

Karolína Jelínková, Česká televize: Protože tady byl ten aktuální vývoj, kdy tady bude schůzka předsedy Vrchního soudu s ministrem, tak mě zajímalo, co od ní očekáváte a jestli…

Andrej Babiš, předseda vlády: Já o schůzce nevím a já myslím, že každý, kdo trošku přemýšlí, ví, že věc z roku 2007, snad nebo, když byla schválená i opozicí, pan Bendl a další, a někdo se potom probudil a vymyslel si tenhle příběh, který inicioval policista jednoho kmotra, tak kdo chce, porozumí.

Karolína Jelínková, Česká televize: A ten výrok nenaruší…

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže je to politický proces, který mě měl poškodit, abych nebyl v politice, z jednoduchého důvodu, protože nekradu.

Karolína Jelínková, Česká televize: A nenaruší ty výroky důvěru občanů v nezávislé soudnictví, jak tvrdí i Soudcovská unie?

Andrej Babiš, předseda vlády: Vy, škoda že nesledujete moje videa. V neděli jsem se vyjádřil, že předpokládám a tvrdím, že naše justice je nezávislá, ale jsou tady soudci, jako například paní Brázdilová v kauze Čapí hnízdo, kteří poškozují justici v tomhle směru, že někoho odsoudí na objednávku bez důkazů. Bez důkazů, opakuju. Takže je to jednoznačně politický proces a samozřejmě máme stížnosti občanů i v jiných věcech. A také stát platí odškodné trestně stíhaným lidem, 400 milionů, kdy se nakonec ukáže, že byli stíháni vlastně protiprávně, že nic neudělali. Takže tady není justice nedotknutelná. Určitě drtivá většina justice funguje nezávisle a spravedlivě, ale jsou tady případy, kde justice nefunguje tak, jak má. A Čapí hnízdo je jednoznačně politický proces.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, CNN Prima News.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Dobrý den, já mám těch dotazů také několik. Nejdřív bych se zeptala pana ministra Juchelky ještě k té valorizaci. Jestli byste mohl říct, prosím, celkovou částku tedy, kolik to bude stát i s tím vlastně, s tím mimořádným příspěvkem 2 000 korun? A omlouvám se, jestli jsem nezaznamenala, ale těch 2 000 korun dostanou senioři až v lednu, až v příštím roce? Děkuju.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Tu částku řekne přesně paní ministryně financí. Já řeknu jenom to, jak to bude procesně fungovat. My v tuto chvíli máme otevřený právě, tak jak říkala paní vicepremiérka, zákon o důchodovém pojištění. Minulý pátek byl otevřen, pravděpodobně během zítřejšího dne by mělo proběhnout první čtení a do něj ve druhém čtení chceme vložit, protože to musí jít zákonem, ten mimořádný příspěvek 2 000 korun. Jinak to, co se týká té základní výměry, tzn. těch 270, respektive 304 korun, tak to je nařízení vlády, a to už v tuto chvíli platí od 1. 1. 2027.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já to upřesním. Já jsem to říkala, ale možná to zapadlo.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Omlouvám se.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: To nevadí, to je v pořádku. 304 korun je ta řádná valorizace. Dneska schválila vláda nařízení vlády. A ten mimořádný příspěvek ve výši 2 000 korun bude načten do zákona o důchodovém pojištění. Víte, že máme ve sněmovně věkem podmíněné valorizace. Je rozjednané první čtení. Bude pokračovat další. Takže to tam načteme. Takže dohromady tady těch 304 korun a ty 2 000 jsou čtyři miliardy.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Ještě, omlouvám se, jestli to zapadlo, ale ještě k tomu resortu školství. Tak, tam chybělo těch šest miliard, jak to vlastně bude vypadat s resortem školství?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ne, tam šest miliard nechybělo, to bylo trošku takové nedorozumění s panem ministrem. Ta částka na platy byla ve VPSC, to znamená, to je část vládní rozpočtové rezervy. Dokud vláda neschválí platy, tak já prostě nemohu do těch kapitol ty věci převádět. Teď samozřejmě vláda schválila v rozpočtu objem na platy. Já jsem vám řekla celkový objem. Ale mohu vám to říct i ve větším detailu.

Učitelům se zvýší plat o 3 600, což je zhruba šest procent. Potom policistům, hasičům, dalším příslušníkům bezpečnostních sborů se zvýší průměrný plat o 2 900. Další, tak abychom dosáhli, bude to postupně se takto navyšovat každý rok, abychom dosáhli nástupního platu v roce 2029, 50 000 korun tak, jak jsme se zavázali v programovém prohlášení vlády. Vojákům z povolání se navýší o 2 440. Je tam trochu méně, protože oni v minulých letech rostli rychleji různými zásahy. Ale došlo potom k tomu, že nám se potom, odchází nám lidé z jiných bezpečnostních sborů do armády, a to taky není dobře, musíme je trošku začít víc sbližovat.

Pracovníkům v kultuře, civilním zaměstnancům bezpečnostních sborů, úředníkům se zvýší plat o 3 000 korun. A pak je tam skupina, která je nejméně a nejhůře placená, to jsou lidé v kultuře, na hygienických stanicích, potravinářská inspekce atd. Těm se přidá ještě tisíc, čili ti porostou o 4 000. Objem je to tak, jak jsem vám říkala, myslím, že jsem říkala 33,9, pokud se nepletu. Takže ta část samozřejmě se panu ministrovi do té kapitoly dodá, na ty platy. Ta byla i s námi vzájemně dohodnutá. Pak jsem navýšila, navýšily se tam prostředky na svazkové školy, tak jak říkal i pan premiér, o 600 milionů, 300 milionů tam šlo na techniky prevence, děkuju, bezpečnostní prevence. A dvě miliardy na soukromé a církevní školy. Takže nakonec byla takováto dohoda.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Ještě bych se ráda zeptala k těm pohonným hmotám. Ta situace na Blízkém východě je dost nestabilní. Saúdská Arábie teď podle zdrojů agentury Bloomberg, tak bude opravovat minimálně šest týdnů ten ropovod vlastně, který proudí sem do Evropy. Tak bude nějaký společný unijní postup, například. co se týče právě pohonných hmot, té energie týká? A jestli už se to například nemělo začít řešit dříve? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: Nebude unijní postup. Unie je neakční. My jsme akční a my už vlastně od počátku války s Íránem jsme vyjednávali měsíce s velkým dodavatelem pohonných hmot v Německu. Podepíšeme asi smlouvu na tři nebo až pět let. Česká republika dováží 45 procent spotřeby pohonných hmot. Takže to je jedna věc. A další věc, i teď jsme byli v Bulharsku, kde mají nevyužitou rafinerii. Běží jenom na půlku kapacity. Takže my samozřejmě děláme všechno pro to, aby v České republice jsme měli hlavně hmotu.

Teď jsme rozhodli o cenách, když vlastně v Evropě to nikdo teď nedělá. Takže to je důležité, že, aby nedocházelo k dalšímu snížení počtu rafinérií v Evropě. A ETS 2 jsou jednoznačně cestou za odchod dalších rafinérií z Evropy. Takže za to samozřejmě budeme bojovat v Evropské unii, na Evropské radě, bavíme se s kolegy a paní italská premiérka by nás měla navštívit příští úterý večer. Takže určitě to bude hlavní téma.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Ještě mám poslední dotaz, a to k bezpečnosti. V rozhovoru pro The Guardian šéf BIS Michal Koudelka varoval před tím, že možná v řádu měsíců může NATO, může Rusko zaútočit právě na některý ze států NATO například nějakou omezenou invazí a očekávají se další ty hybridní útoky drony a raketami. A v souvislosti s tím i slovenský premiér Robert Fico vlastně řekl, že slovenští vojáci se nebudou účastnit nějaké provokace vyprovokované tedy NATO, kdyby Rusko nějakým způsobem zaútočilo. Dostal se do konfliktu i s českým prezidentem. Jak vnímáte ty výroky slovenského premiéra Roberta Fica, že by například nepřišel nějakému státu, například V4, kdyby náhodou k tomu došlo, tak by nepřišel na pomoc?

Andrej Babiš, předseda vlády: My jako Česká republika samozřejmě článek 5 budeme respektovat. Já pana premiéra Fica komentovat nebudu. Ohledně vyjádření pana Koudelky, my od něj v rámci služebního postupu nic takového, informaci, nemáme. My jsme měli Bezpečnostní radu státu, budeme mít 20. října, myslím v úterý ráno, další. Já jsem o tom mluvil s prezidentem. Určitě budeme přijímat další opatření, která zaručí bezpečnost našich spoluobčanů. Vnímáme, co se děje v Evropě, co se děje ve světě. Můžu jenom zopakovat to, co říkám stále, že Evropa by měla konečně začít vyjednávat o míru a nenechávat to jenom na prezidenta Trumpa.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, televize Nova.

Marek Bruna, televize Nova: Já bych se chtěl zeptat na tu regulaci cen pohonných hmot, tak proč vlastně přichází až od 1. října? Protože přece jen, to je až za deset dní. A ty domácnosti i firmy vlastně s tímto problémem už bojují teď. Tak jestli nešlo nějakým způsobem to udělat dříve? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Pane kolego, zopakuji, že cena v březnu byla 53,50. Takovou cenu tady ještě nemáme. Takže by bylo fér, kdybyste v těch vašich reportážích taky objektivně říkali, co tady bylo, co jsme udělali. Teďka nastal čas to udělat a zbytek vám zodpoví paní ministryně.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Má to technické důvody, protože my tam samozřejmě děláme tu maximální marži. A současně promíjíme, nebo respektive, ano, je to způsob prominutí, podle daňového řádu, na tom maximu, co nám dovoluje Evropská unie, spotřební daň u nafty a ty systémy se na to musí předělat atd. Takže ten trh musí být schopen to zabezpečit. Takže proto jsme se dohodli, i jsem to konzultovala ráno s předsedou Asociace petrolejářského průmyslu, což je pan generální ředitel ČEPRO Dospiva, že to takto bude technicky, prostě technicky uchopitelné pro ten trh.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Český rozhlas.

Daniela Brychtová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se vrátila ještě k tomu rozpočtu. Pan ministr Šťastný už zmiňoval některá ta opatření, která mají vést k té úspoře cca 20 miliard korun. Ale možná už jste třeba před-jednávali nějaké další reformní kroky na ty následující roky, aby ten schodek byl postupně snižován. Kterým směrem, byste se chtěli vydat a jestli třeba je ve hře právě i ta změna daní u investičních bytů, dividend, co už vlastně bylo zmiňováno v těch posledních týdnech? A pak mám ještě jeden dotaz.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak, mám já? Určitě jdeme směrem tím, a možná pan ministr mě doplní, že chceme bojovat proti závislostem. To je něco, on o tom už i mluvil, to je hazard, to jsou spotřební daně, objevují se neustále nové. Teď analyzují úředníci Ministerstva financí a Celní správy tzv. nikotinové sáčky a jejich zdanění. Objevují se, víte, že máme v legislativním procesu lex kratom, ale objevují se, informovali mě kolegové, další různé látky. Takže to jsou věci, kde určitě chceme velmi tvrdě bojovat. A budeme. Dnes jsme schválili rafinérskou daň. Prostě budeme se o těchto věcech bavit, ale hledáme i úspory na výdajové straně. Nakonec teď jsme začali v provozu, ale těch témat je velké množství a my na nich pracujeme.

Daniela Brychtová, Český rozhlas: A na té příjmové straně jsou teda nějaké změny ve hře?

Andrej Babiš, předseda vlády: Ale my jsme řešili, prosím vás, rozpočet 2027.  Věnovali jsme tomu strašně moc času. Takže teď musí ministerstvo to poslat do sněmovny. Určitě budeme jednat o rozpočtu až do počátku prosince, kdy by mělo být třetí čtení. A samozřejmě začneme se zabývat i rozpočtem 2028. Určitě se podíváme na provozní náklady. O tom jsme také jednali. Takže, ano, budeme šetřit a očekáváme samozřejmě i příjmy do rozpočtu z titulu EET 2.0., ta Kobra 26 a další věci.

Daniela Brychtová, Český rozhlas: A ještě bych teda zůstala u toho rozpočtu. Vy jste zmiňovala, paní vicepremiérko, už ty platy státních zaměstnanců. To už je takhle finální dohoda? Nebo ještě budete nějakým způsobem vyjednávat? Protože se zmiňovalo, že by mohla být ještě tripartita ohledně platů?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Spíš ne tripartita, ale jednání s odbory. To nechám v gesci pana ministra Juchelky, ale samozřejmě, ne, že bych ho v tom nechala, ale že on si to zorganizuje. Ale my jsme se museli v rámci rozpočtu dohodnout jako vláda a ono nemá cenu něco někde vyjednávat, když nemáte dohodu na té vládní úrovni. Tu máme. Takže prostě je možné se o tom bavit. A já si myslím, že my se chováme k veřejnému sektoru, jak nejlépe to jde v rámci možností, které máme. Nechceme je nechávat vyhladovět tak, jako to udělala bývalá vláda, která při té brutální inflaci je nechala vlastně dvakrát během toho volebního období absolutně bez zvýšení až na nějaké výjimky, takže některým propadly platy až o 30 procent. Takže my se snažíme, víte, že i ten rok 2026, kde jsme rozpočet opravovali, tak jsme tam dali deset procent, teď se snažíme v rámci možností těch pět až šest procent. Pořád je to teda vysoce nad mírou inflace.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Novinky, počkejte si na mikrofon, paní kolegyně, prosím.

Andrej Babiš, předseda vlády: Není vás slyšet.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Nahlas trošku.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Tak zkuste víc nahlas.

Marie Kuželová, Novinky a Právo: Už se slyšíme?

Andrej Babiš, předseda vlády: Jo.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Jo.

Marie Kuželová, Novinky a Právo: Pardon. Já bych se přece jenom ještě vrátila k té hrozbě, před kterou varoval šéf BIS Koudelka. Jestliže tady zpravodajci v Evropě mluví o tom, že v řádu měsíců může dojít k útoku Ruska na stát NATO. Tak jakým způsobem se na to Česká republika připravuje?

Andrej Babiš, předseda vlády: Prosím vás, to jsou věci, které jsou v režimu, které řešíme na BRS a nevím, proč pan ředitel o tom mluví. Nemáme od něj žádnou takovou informaci. A také nemáme informaci, že by Česká republika měla být napadena drony nebo raketami. My jsme přece jenom v jiné pozici než Polsko, které je úplně blízko toho konfliktu. A pokud by se něco stalo, tak samozřejmě my v rámci článku 5 Polsku pomůžeme. Ale tyhle informace my zkrátka, máme nějaké informace, ale nejsem oprávněn tady o tom mluvit. Chci jen zopakovat, že žádné bezprostřední nebezpečí naší zemi nehrozí. Já jsem o tom mluvil dlouze s panem prezidentem. Máme nějakou představu, jak na příští BRS představíme nějaký projekt ohledně našich služeb.

Marie Kuželová, Novinky a Právo: Ještě bych se jenom krátce zeptala na rozpočet školství. Paní ministryně, vy jste říkala, že na církevní a soukromé školy přidáváte do rozpočtu dvě miliardy, ale pan ministr žádal tři a to jsou mandatorní výdaje. Tak jak si s tím má ministerstvo školství poradit?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ministerstvo školství si s tím bezesporu poradí, pan ministr zvedl pro rozpočet také ruku, tak jako každý z nás. My jsme tam vlastně postavili ty, po dohodě v rámci koalice, ten výdaj jsem navýšila o dvě miliardy, což je bezesporu částka dostačující. Pan ministr, pokud by dostačující nebyla, protože to samozřejmě se zpřesňuje, kolik je kde dětí atd. Vy nikdy nevíte přesně, jestli ta částka je, a jedna miliarda je v rámci nějaké statistické chyby, takže určitě by si poradil rozpočet s případným navýšením. Já předpokládám, že pan ministr se i na tuto oblast trošku podívá i z hlediska možná nějakých úprav do budoucna.

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže děkujeme a na shledanou.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkujeme a na shledanou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Na shledanou, hezký den.