Tisková konference po jednání vlády, 20. srpna 2025

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády pana Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vláda se dnes sešla po vládních prázdninách a řešili jsme celou řadu důležitých věcí. Já tady zmíním záležitosti, které se týkají zahraničně-politických věcí a mezinárodních vztahů, o kterých jsem také členy vlády v rozpravě informoval. Já jsem se v posledních dnech zúčastnil celé řady jednání v různých formátech, především ve formátu koalice ochotných, a jsem rád, že jako klíčové státy, které jsou připraveny se podílet aktivně na bezpečnosti Evropy, dostáváme všechny potřebné informace a že hlavně je s námi s respektem koordinován další postup při probíhajících jednáních.

Já jsem měl možnost osobně hovořit telefonicky už začátkem srpna s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským před všemi těmi jednáními, která probíhala také s dalšími spojenci. Proběhlo několik virtuálních jednání koalice ochotných: ve středu 13. 8., v neděli 17. 8., včera v úterý 19. 8., na to navazovalo také jednání Evropské rady, což si myslím, že všechno je velmi důležité pro koordinaci postupu jak evropských zemí navzájem, tak evropských zemí a Spojených států amerických.

Jsem rád, že s koalicí ochotných nově intenzivně diskutují i Spojené státy a že máme shodu v těch základních věcech, jak dále postupovat. Česká republika je samozřejmě aktivním hráčem, minimálně prostřednictvím naší muniční iniciativy, kde jsme už v letošním roce dodali na Ukrajinu jeden milion kusů velkorážové munice a splníme do konce roku ten závazek, který jsme si dali.

To, co pokládám za důležité, je, že se situace nějakým způsobem posouvá dál, jestli k pozitivnímu výsledku, to ještě uvidíme, ale rozhodně je tu alespoň nějaká šance na mír a ukončení bojů a utrpení ukrajinského lidu. To, co je důležité, je, abychom se soustředili, a k tomu ty debaty směřovaly, na vytvoření dostatečných bezpečnostních garancí pro Ukrajinu. Klíčovým průlomem je to, že Spojené státy jsou připraveny se na těch bezpečnostních garancích podílet, protože jedině to, jedině silné bezpečnostní garance mohou zajistit trvalý mír. Ty garance musí být konkrétní a musí mít odstrašující charakter. To mimo jiné znamená, že je potřeba zajistit Ukrajině dostatek zbraní a vojenského vybavení i v čase budoucího míru, v který všichni doufáme, tak aby to odrazovalo Rusko od další agrese.

Součástí celé té debaty, a to je zase debata, kterou jsme vedli především na Evropské radě, je vytvořit co nejrychleji, nebo posunout se dál v přístupových jednáních Ukrajiny k Evropské unii, protože i to je součást nějaké garance, a i to je součást toho celého řešení.

My jsme všichni přesvědčeni, že teď se ukáže, jestli má Vladimir Putin skutečně zájem ukončit válku a zastavit vraždění ukrajinských občanů a dětí a usednout k jednacímu stolu. Když jsem řekl dětí, tak tady bych jenom připomenul, že jedním z těch témat, kterým se intenzivně zabýváme a musíme zabývat, je taky návrat unesených ukrajinských dětí do Ruska. Je to téma těch jednání.

Poslední poznámka, kterou k tomu řeknu, současně připravujeme kroky, které vedou k nalezení dalších vhodných sankcí. Evropská unie připravuje ve spolupráci se Spojenými státy tentokrát další balíček sankcí, které by skutečně znovu zasáhly Rusko v případě, že Rusko nebude připraveno zúčastnit se mírových jednání a nebude mít zájem na ukončení války na Ukrajině, kterou vyvolalo a kterou vede.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji, já stručně navážu na pana premiéra s tématem, se kterým jsem dnes krátce také seznámil kolegy na jednání vlády, a to jsou opravdu aktuální data o zapojení uprchlíků s dočasnou ochranou na českém pracovním trhu. Dostali jsme se do situace, kdy v posledních třech letech je tady zhruba stejný počet uprchlíků s dočasnou ochranou, ale co se mění v čase, tak je jejich zapojení na pracovním trhu v České republice.

Když se podíváme na ten vývoj, tak v roce 2023 na konci druhého kvartálu pracovalo 108 000 uprchlíků s dočasnou ochranou, loni to bylo 122 000 a teď ta nejaktuálnější hodnota je 169 959 lidí, kteří pracují na českém pracovním trhu. A když se podíváme i na tu bilanci příjmů z odvodů daňových – sociálního, zdravotního – tak vidíme, že opravdu ta bilance každý kvartál narůstá.

Když se podíváme na ty výdaje, tak nám v zásadě v čase postupně klesaly. A když se podívám na to, kolik lidí dneska s dočasnou ochranou získává tzv. humanitární dávku, tak je to nejnižší hodnota za celou tu dobu konfliktu. Je to 84 563 lidí, kteří mají nějakou sociální podporu přes tzv. humanitární dávku. Z toho 51 % jsou děti, je tam zhruba nějakých 17 % osob se zdravotním postižením a třeba 18 % lidí 65 let věku či 17 % rodičů, kteří pečují o dítě menší, než je 6 let. To znamená, je vidět, že opravdu ten systém funguje velmi motivačně, a to zapojení těchto lidí na pracovní trh je opravdu enormní. Máme nejvyšší podíl ze všech evropských států, pokud jde o zapojení uprchlíků s dočasnou ochranou na pracovním trhu.

Dále ještě z resortu MPSV byla dnes na jednání vlády přijata některá nařízení vlády. Já to řeknu velmi stručně, věcně. Jde o nařízení vlády, která se zabývají tím, abychom některé věci v oblasti bezpečnosti, ochrany zdraví na pracovišti zjednodušili, zpřehlednili. Navazuje to na přijaté zákony, které byly publikovány ve Sbírce zákonů. Asi to nejzajímavější je, že od 1. ledna příštího roku, a toto nařízení vlády to dnes také jedno vlastně jasně konkretizovalo, dojde například i k digitalizaci takových agend, jako je třeba hlášení úrazu na pracovišti. Doposud to byla agenda, která se musela odbavovat buďto papírově, nebo poměrně komplikovaně. Takže takovéto oblasti z hlediska snižovaní administrativní zátěže našich podnikatelů a firem, tak i to se nám podaří dostat do digitální podoby. Za mě všechno, děkuji.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra životního prostřední pana Petra Hladíka.

Petra Hladík, ministr životního prostředí: Dámy a pánové, krásné dobré odpoledne. Vláda České republiky se dnes také zabývala prodloužením stavu nebezpečí v Hustopečích nad Bečvou a v celém okolí v souvislosti s havárií benzenu, která se stala letos v únoru. Vláda prodloužila tento stav nebezpečí až do 24. září letošního roku a podle dostupných informace, pokud nenastane něco zásadního v průběhu následujících týdnů, tak to bylo již naposledy, a to z toho důvodu, že projekt sanace pokračuje úspěšně.

V tuto chvíli bylo vyčerpáno a odvezeno zhruba 5 000 metrů krychlových kontaminované vody obsahující dohromady asi 110 tun benzenu a v současné době se již fakticky na hladině spodní vody volná fáze benzenu nevyskytuje.

To znamená, že poslední benzen, který nám zbývá vyčistit, a to nebude úplně lehká věc, bude trvat samozřejmě další měsíce, tak je benzen, který je obsažen v té zemině. Bohudíky je tedy uzavřen tou larsenovou stěnou a neuniká. V tuto chvíli vlastně se přešlo do další fáze, kdy se fakticky již tato voda neodváží a víceméně se veškerá ta dekontaminace provádí na místě pomocí aktivního uhlí. Vzhledem k tomu, že ta sanace probíhá poměrně úspěšně, tak bychom měli být schopni veškeré povolovací procesy a další ty sanační práce již být schopni realizovat bez tohoto nástroje jako takového.

Co je také pozitivem, tak se ukazuje, že to množství benzenu, bude zřejmě menší, než byly původní odhady, a i ta vlastní sanace jako taková by mohla být levnější, než byly původní odhady. V současné době bylo vydáno něco přes 200 milionů korun na tu sanaci jako takovou. Musím tady jasně podotknout, že drtivou většinu nákladů nesla v současné chvíli Správa železnic, určitě to bude stát ještě také nemalé množství peněz ale ty původní odhady dosahující až miliardy korun, tak se zřejmě nenaplní.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím ministra průmyslu a obchodu pana Lukáše Vlčka.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den, dámy a pánové, za mě dovolte, abych okomentoval jeden bod, který předkládal náš resort, a to jsou změny v zákoně o ochraně spotřebitele a občanském zákoníku. Změny, které reagují na implementaci evropských pravidel v oblasti tzv. greenwashingu resp. tzv. lakování na zeleno. Je to tedy návrh zákona, o kterém bude tedy převážně jednat tedy nová Sněmovna, za této Sněmovny tento zákon již tedy projednán nebude, to ale neznamená, aby Česká republika nereagovala na změny evropské legislativy, resp. jsme nepokračovali v těch snahách, za které bojujeme z pohledu ochrany spotřebitele, ochrany zákazníka.

Připomenu, že se nám podařilo pro letošní rozpočet navýšit například rozpočet České obchodí inspekce nebo podporu tzv. pro-spotřebitelských organizací typu d Testu. A tyto změny přináší tedy primárně tedy zmíněnou implementaci, jedná se o takové záležitosti, kdy například jsou klamavě označovány výrobky, např. to že jsou šetrné k životnímu prostřední, mnohdy to tak nebývá, klamavé označování původu nebo například i takové věci, jako je otázka opravy výrobků a resp. používání náhradních dílů, kdy mnohdy v praxi to není pravda. Tedy zavádíme tyto změny, chceme tedy, aby o nich tedy nová Sněmovna jednala a právě v kontextu férového tržního prostředí a ochrany spotřebitele.

Zavádí se určité i sankční mechanismy, protože pokud někdo lže, podvádí, neříká pravdu, tak podle mého názoru musí přijít patřičná sankce. Samotné kompetence zůstávají u organizací, které se o dodržování férovosti tržního prostředí starají i v té současné době, tedy převážně Česká obchodní inspekce a další organizace, jako jsou například krajské hygienické stanice u otázky potravin anebo Státní zemědělská potravinářská inspekce. Tolik za mě komentář, děkuji.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní je prostor pro vaše dotazy, první Čeká televize.

Jakub Pacner, Česká televize: Chci se zeptat, měli jste projednávat už i nějaký harmonogram projednávání státního rozpočtu na příští rok, návrhu, tak jak ta debata probíhala, jestli třeba jste už nějakým způsobem řešili výtky některých ministrů, co se týče třeba národních dotací, jestli budou nebo nebudou? A jestli jste řešili nějaké další detaily ohledně rozpočtu čili tohle.

Pak bych se rád zeptal, jestli jste řešili také zřízení Rady vlády pro využití výnosů z dražeb emisních povolenek, pokud ano, tak co to vlastně obnáší? Pana ministra Jurečky bych se rád zeptal také na to, jestli jste projednali zvýšení násobků částky životního minima pro podporu bydlení?

A úplně na závěr na vás ještě pane ministře Hladíku ještě jedna věc, ta se týká nelegálních chovů, nedávno ve Zvoli u Prahy byl onen případ onoho lva, kterého nakonec museli zastřelit policisté, teď další případ v Kletečné u Humpolce, tak jenom ty případy, jakým způsobem se k tomu váš resort staví? Má být snad v Česku dalších šest nelegálních chovů, tak co se s tím dá dělat, co s tím děláte? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Pokud jde o harmonogram rozpočtu, ten si myslím, že je jasný a není o něm potřeba jednat. To, co v tuto chvíli je k dispozici, to je jenom nějaký technický rozpis, který rozeslalo Ministerstvo financí, který obsahuje především mandatorní a kvazi mandatorní výdaje. Na základě dalších údajů, které jsou nezbytné, prognóza a další věci, potom bude vládě poslán technický návrh 31. srpna Ministerstvem financí. V tu chvíli začnou politická jednání o rozpočtu, tak abychom mohli na základě schválení vlády ten rozpočet poslat do Poslanecké sněmovny na konci září.

Takže 31. srpna Ministerstvo financí na základě všech těch věcí, které k tomu potřebuje, rozešle technický návrh rozpočtu. Budou probíhat politická jednání, vláda schválí tak, abychom do konce září mohli rozpočet poslat Poslanecké sněmovně.

Jakub Pacner, Česká televize: Co jste tedy dnes projednávali v souvislosti s rozpočtem?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: My jsme neprojednávali nic, ani jsme neměli nic projednávat v souvislosti s rozpočtem. My se samozřejmě bavíme o tom, co je potřeba, jaké jsou priority, jakým způsobem budeme sestavovat ten rozpočet. Ta debata běží dlouhodobě, ale jednat nad rozpočtem můžeme, až budeme mít ten materiál, který nám pošle Ministerstvo financí na základě třeba toho, že budeme vědět, jaké budou příjmy, jaké jsou odhadované příjmy pro příští rok, a to je materiál, o kterém se dá potom politicky mluvit. A pak se dá samozřejmě, a pak bude probíhat debata ve vládě o tom, které jsou priority, co můžeme, co nemůžeme.

Je jasné, že ty představy a požadavky, které na rozpočet jsou, jsou takové, že je rozpočet určitě nemůže naplnit. Jsme vázáni také deficitem, který je jasně stanoven. Máme spoustu mandatorních a kvazi mandatorních výdajů, které vycházejí z minulých rozhodnutí vlády ale především Parlamentu. Takže tohle jsou všechno faktory, které musíme zohlednit, a ve chvíli, kdy budeme mít ten konkrétní návrh, což v souladu se zákonem a s obvyklým postupem je 31. srpna, tak začnou ta intenzivní politická jednání.

Jakub Pacner, Česká televize: A já se zeptám, schodek 280 miliard, to platí zatím?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: To platí, tak to je, a to je jeden z těch limitů, se kterými musíme pracovat.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já jestli mohu stručně, ano, to nařízení vlády bylo přijato. Ten koeficient se zvýšil u toho životního minima, souvisí to, jenom abych to zarámoval, to nesouvisí s výší životního minima či existenčního jako takového, to je hodnota, která je klíčová pro podporu bydlení, tzn. pro ty služby, které bude v příštím roce ten systém nově nabízet těm klientům, kteří řeší otázku dostupného bydlení. Zdali vůbec se dostanou do těch, kteří mohou případně být obslouženi tím centrem na té obci s rozšířenou působností, případně, jestli mohou mít nárok na ty asistenční podpůrné služby.

Takže to je tato hodnota, která se upravila. My jsme se takto dohodli vlastně už před prázdninami, kdy se vlastně schvalovalo finální znění toho zákona v Poslanecké sněmovně. Takže to byl návrh, který přineslo Ministerstvo pro místní rozvoj dnes na vládu a bylo to schváleno.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Možná zareaguji na ty dva vaše dotazy. Ano, dnes vláda schválila Radu vlády pro využití emisních povolenek. Jsou to ty obchodované emisní povolenky EU ETS1. Tzn. zdroje přímo vlastně z velkých znečišťovatelů, a to vzhledem k tomu, že od rozpočtu 2026 tak tyto finanční prostředky jsou příjmem Státního fondu životního prostředí ČR, tak přímo zákon vlastně počítá s tím, že bude existovat jakási rada, která doporučí vládě potom faktické rozdělení, které budeme schvalovat v návrhu rozpočtu. To jsou úplně jiné emisní povolenky, než o kterých se diskutuje ve vztahu k EU ETS2. To jsou ty povolenky, které tady již máme dvacet let, abychom si jenom rozuměli.

Co se týká té vaší druhé otázky. Za mě je absolutně nepřijatelné, aby v České republice byla jakákoli zařízení, která odporují české legislativě. Od roku 2022 není možné množit velké šelmy nebo lidoopy jinde než v zoologických, licencovaných zoologických zahradách. Všechna tato zařízení, která takovéto šelmy nebo lidoopy rozmnoží, porušují českou legislativu.

A potom orgány veterinární správy, ať už obcí s rozšířenou působností, nebo Státní veterinární správy, musí takovéto zvíře odebrat a ve chvíli, kdy propadne státu, tak nastupuje role Ministerstva životního prostředí, aby umístilo takové zvíře do vhodného zařízení CITES. Tyto zařízení CITES v České republice fungují. My jejich kapacity rozšiřujeme. Jenom loni se otevřelo velké CITESové centrum v Táboře. Letos se otevře velké CITESové centrum ve Zlíně. Finanční prostředky na další CITESová centra již pracují, tzn. staví se další nebo ještě jednu výzvu za osmdesát milionů máme připravenou.

Chci zdůraznit, že doposud se Ministerstvu životního prostředí podařilo vždy umístit všechna zvířata, která státu propadla. Bohužel v tom dalším zmiňovaném případu se ještě neodehrály tyhle ty věci, aby tato zvířata byla ve vlastnictví českého státu, a tedy Ministerstvo životního prostředí s nimi mohlo něco vlastně udělat. Chci zmínit i třeba medializovaný případ, asi rok, rok a půl nazpět, pana Vémoly, kdy se také odebralo zvíře, které on choval nelegálně a finálně se umístilo do zařízení i mimo hranice České republiky. Tedy velmi často se stává, že tato zvířata jsou umisťována do různých zařízení nejenom rámci republiky, ale uvnitř celé Evropské unie.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz CNN Prima News.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Hezké dopoledne, já mám několik dotazů na pana premiéra, co se týče té mezinárodní politiky. Vy jste mluvil o tom, že se s koalicí ochotných mluví s respektem, nicméně například se hodně řešilo to, že tam chybělo např. Polsko v tom Bílém domě. Tak, co na to říkáte? Druhá věc, spekuluje se o tom, že by ta schůzka Putin – Zelenský mohla být v Maďarsku vzhledem k tomu, že Maďarsko nedávno vystoupilo z toho Mezinárodního trestního soudu.

A ještě, dnes na vládě byla i paní ministryně spravedlnosti Eva Decroix, tak jestli jste řešili, zítra by se měla zveřejnit aktualizovaná časová osa ohledně bitcoinové kauzy? A taky jestli jste např. mluvil s panem Blažkem o tom, víme, že se často teďko vyjadřuje na Twitteru, tak jestli i to jste řešili?

A pak ještě na pana Hladíka ohledně těch Hustopečí. Znamená to, vy jste říkal, že ta sanace bude trvat ještě několik týdnů, že to bude trvat ještě dlouho. Ten stav nebezpečí po těch třiceti dnech, co by měl tedy skončit, tak potom už to pro občany, budou tam moci chodit tedy už, i když bude dál probíhat ta sanace? A ještě na pana Jurečku ohledně toho navýšení toho minima. Tak jestli máte vypočítáno, kolika se to dotkne domácností? O kolik víc domácností si bude moci požádat o tu podporu? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Pokud jde o tu mezinárodní politiku, tak tady v případě podpory Ukrajiny a v boji proti ruské agresi existuje několik formátů nejrůznějších. Jeden z nich, který se vytvořil a v němž jsme od začátku aktivní, je formát koalice ochotných, který má tu výhodu, že zahrnuje evropské země, které se hodně starají o bezpečnost a jsou v tomto směru zajímavé, ochotné něco dělat. K nim patří Česká republika.

Pak jsou tam ale země, které jsou evropské a nejsou členskými státy Evropské unie a jsou důležité, jako je třeba Velká Británie, naprosto klíčová, nebo Norsko. Ale přidávají se k nám další země typu Austrálie, Japonska. Prostě státy, které jsou si vědomy toho, že to, co se děje na Ukrajině, narušuje světový, mezinárodní řád a že je potřeba zastavit ruskou agresi. Takže ta koalice ochotných je v tomto směru mimořádně důležitá.

Pak jsou tu samozřejmě formáty, které jsou dlouhodobé, jako je třeba Evropská rada, na kterých se tím také za zabýváme. A pak vznikají nějaká jednání a nějaké skupiny lídrů, kteří třeba jednají, jednali teď ve Washingtonu s americkým prezidentem Trumpem a doprovázeli, v uvozovkách doprovázeli, prezidenta Zelenského.

Já myslím, že dnes, a to říkám úplně vážně, někdy se to řeší, proč je tam ten a není tam ten, dnes to fakt nikdo neřeší. My všichni vítáme posun v těch jednáních. Je úplně logické, že těch jednání s prezidentem Trumpem se účastní země, které jsou velké, silné, vojensky, ekonomicky, Británie, Německo, Francie samozřejmě. A je to tak dobře, a tak to v těch krizových okamžicích bývá. To, co já považuji za důležité, je, že jsme v kontaktu, permanentním kontaktu s těmi, kteří se těchto jednání účastní, a že jsme ve všech těch formátech, které jsou důležité, o tom informováni. Samozřejmě především, proto jsem tady zmínil i tu četnost těch schůzek koalice ochotných, protože to je z hlediska třeba bezpečnostních garancí a dalších věcí klíčová platforma pro to řešení.

Já jenom nechci, aby to znělo nějak přehnaně optimisticky. Je tu posun, posun v zablokované věci, je tu nějaká naděje, že by na Ukrajině mohly ustat boje. Je tu nějaká naděje, že by se mohlo dosáhnout řešení, které přinese trvalý mír. Ale cesta k tomu je ještě dlouhá. Nicméně někam jsme se posunuli v mezinárodním prostoru, a to je určitě dobře a Česká republika je nepochybně důležitou součástí celé té věci.

Bitcoiny, neprojednávali jsme to na vládě. Eva Decroix, paní ministryně, má moji plnou důvěru. Dělá všechno, co má dělat tak, aby řešila tu kauzu transparentně v rámci zákonných možností. To je také důležité připomenout, že to, co může Ministerstvo spravedlnosti objasnit v rámci nějakých minulých pochybení, je jedna stránka věci, ale že zde probíhá i trestní řízení, které má i vliv na to, co může, vyšetřování tady probíhá, které má vliv na to, co může i paní ministryně zveřejňovat. Takže musí jednat v koordinaci s orgány činnými v trestním řízení, což se děje a což je určitě v pořádku. Já nemám žádné informace, žádné informace, které by zpochybňovaly postup orgánů činných v trestním řízení, a to jsem také i veřejně řekl.

A exministru Blažkovi já osobně jsem doporučil, aby se po dobu toho probíhajícího vyšetřování veřejně nevyjadřoval, ale je samozřejmě na Pavlu Blažkovi, jakým způsobem k tomu přistupuje a jak v této věci jedná.

Andrea Teissigová, CNN Prima News: Ještě jsem prosila o tu reakci na to Maďarsko, že by tam mohlo být to setkání.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Těch úvah je víc, ty debaty probíhají i myslím něco z toho bylo zveřejněno. Uvažuje se o Švýcarsku, je zde nabídka Vídně, je zde nabídka Budapešti. Je to věc další domluvy. Já myslím, že ta klíčová otázka v tuto chvíli je, a ta je nejvážnější, jestli vůbec je Vladimir Putin připraven takového jednání se zúčastnit a skutečně vážně si sednout k jednacímu stolu a projevit vůli ukončit vraždění na Ukrajině. A kde už to bude, to bych řekl, že je z tohoto hlediska opravdu podružné.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Jenom krátce, ta situace vlastně na místě vypadá tak, že tři hektary pozemků jsou uzavřeny v larsenové stěně. Kolem je vlastně stavební oplocení, uvnitř je třeba ta technologie pro čištění atd. Vně zůstává vlastně celé jezero a tam je dneska zákaz vstupu, protože to technicky vlastně nejsme schopni úplně jakoby zabezpečit.

Ty poslední informace, neustále kontinuální měření půdy a také vody, ukazují, že by tento perimetr, tzn. který je vně, tzn. celé to jezero jako takové, tak již mohl být na konci toho září bezpečný. Tzn. fakticky by ta dekontaminace probíhala v uzavřeném prostoru, představte si to jako staveniště, také prostě se ve městech staví a část toho prostoru se prostě uzavře a po zbytku toho území normálně běžně chodí lidé. Takže vlastně tohle nás vede zatím k tomu předpokladu. Ještě neříkám, že to je stoprocentní, my samozřejmě budeme tu situaci v následujících týdnech vyhodnocovat. Ale ze všech informací, které mám a dnes jsem o tom také hovořil s panem hejtmanem a jsme ve shodě na tom, že by zřejmě již za ten měsíc ten stav nebezpečí nebyl potřebný.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já jenom stručně, my nejsme schopni dneska říct úplně přesně ten počet domácností, protože nejsme schopni říct, která přesně domácnost, jaké velikosti sídla, jaké má dneska úplně přesné komplexní příjmy. To ví ta domácnost sama.

Ale my předpokládáme, podle těch odhadů a modulací, které jsme si dělali společně s Ministerstvem pro místní rozvoj, že by teoreticky nárok na vlastně ty dvě formy podpory, buďto zajištění toho bytu, pokud bude na trhu, nebo případně to doprovázení, ta asistence, ta pomoc s tím, když ten člověk třeba nemá některé kompetence pro to, aby zvládl si zajistit věci kolem bydlení, tak že by na to mohlo mít nárok zhruba nějakých 300 až350 tisíc domácností.

Takže ten systém se vlastně v příštím roce rozeběhne a ta hranice, kterou jsme dneska zvýšili z těch 1,43 na 1,6, je vlastně zvýšením toho počtu domácností, které vlastně díky tomuto budou případně, pokud ony budou chtít, budou mít nárok na tyto služby nebo na tuto podporu a pomoc.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak a poslední dotaz Televize Nova.

Zuzana Drábková, Televize Nova: Tak, dobrý den, pane premiére, vy už jste to víceméně nakousl, já mám jenom doplňující dotaz k té bitcoinové kauze. Tak byl podle vás ten zásah na Tomáše Jiříkovského podle vás přiměřený, byl podle vás adekvátní?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: To nemohu nijak komentovat. Nemám k tomu žádné informace, ani mi to nepřísluší. Ale jak jsem také už řekl, nemám žádné informace, které by zpochybňovaly postup orgánů činných v trestním řízení.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkuji a tiskovou konferenci končím, přejeme hezký den, na shledanou.