Tisková konference po jednání vlády, 20. prosince 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pěkné odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, my jsme dnes měli jednání vlády, poslední jednání vlády v letošním roce. Na programu byla řada důležitých bodů, já bych zmínil jenom jeden, který má nějaký dlouhodobější význam. On se tak i jmenuje – je to Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na roky 2023 až 2027. Určitě o něm bude mluvit ve svém vystoupení také pan ministr školství Mikuláš Bek.

Ale já chci říct, že je to důležitá věc, která mění naše školství správným směrem. Ten dlouhodobý záměr má tři priority. Jednou jsou děti a mládež, jejich osobnostní rozvoj, motivace pro celoživotní učení. Tou druhou prioritou jsou školy a pedagogové tak, abychom tady měli dobře vzdělané a připravené pedagogy a motivované pedagogy, a tou třetí prioritou je efektivní systém školství. Potřebujeme systém, který je udržitelný, který je skutečně efektivní a který je založený na odpovědnosti za výsledky.

To, co je důležité a co pocítí v těch příštích letech pozitivně naši mladí lidé, děti a jejich rodiče, to je zásadní proměna středního školství. Musíme měnit strukturu středního školství v souladu s tím, jak se vyvíjí společnost, co potřebují naši mladí lidé. Potřebujeme posílit všeobecnou větev středoškolského vzdělávání a dát žákům, studentům možnost výběru oboru, který jim sedí a který je opravdu připraví na kariéru nebo na další studium.

To všechno obsahuje tento skutečně moderní dokument, který je velice důležitý a určuje směr těch kroků, které v oblasti vzdělávání děláme. A  bez kvalitního vzdělávání bychom nemohli být úspěšnou společností a nemohli bychom udržet a zlepšovat naši prosperitu v příštích letech. Na to myslíme a jsem rád, že jsme dnes tento důležitý dokument mohli ve vládě schválit.

Já jsem řekl, že to bylo poslední jednání, minimálně tedy řádné jednání vlády v letošním roce. Nechci tu dělat nějakou bilanci, na to je určitě ještě čas a budou jiné příležitosti, ale přeci jenom bych připomenul některé věci, které jsme v letošním roce jako vláda udělali, a výzvy, kterým jsme čelili.

To, co bych chtěl říct na začátek, je, že jsme splnili to, že se chceme scházet nejenom tady ve Strakově akademii, ale že vláda se bude scházet i v jednotlivých regionech. Že budeme dělat výjezdní zasedání vlády, kde se jenom nezavřeme zase do nějaké jiné místnosti v některém z našich měst, ale strávíme celý den v regionu, budeme jednat s reprezentacemi regionů a budeme jednat i s zástupci samospráv, měst a obcí, krajů. Ale také všichni členové vlády stráví ten den v příslušném regionu, budou se bavit s lidmi s občany s jednotlivými profesními skupinami. A to všechno jsme dělali. Měli jsme čtyři výjezdní zasedání: v Jeseníku, ve Vimperku, v Kadani a v Bučovicích. Všechna, myslím, byla velmi přínosná a důležitá i pro naši komunikaci s veřejností a s regiony.

Z těch klíčových kroků nebo těch velkých věcí, se kterými jsme se museli úspěšně vyrovnávat, tak bych tady připomenul ozdravný konsolidační balíček. Naprosto zásadní rozhodnutí pro budoucí dobré hospodaření České republiky a také základní předpoklad k tomu, co nastane už v příštím roce, že dostaneme deficit veřejných financí pod tři procenta, což je ta hranice zdravých veřejných financí. Měli bychom se dostat na 2,2 procenta HDP a to je určitě dobrá zpráva.

Pracovali jsme také, vedle mě stojí místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, pracovali jsme také intenzivně na důchodové reformě a máme její parametry. Jsme první vláda, která o tom jenom nemluví, ale skutečně to udělala, a velký úkol pro příští rok je legislativě tento proces dovést do konce.

Věnovali jsme se také tomu, abychom zajistili budoucí prosperitu a kvalitu života lidí v České republice. Proto jsme v letošním roce rekordně investovali do infrastruktury, 150 miliard korun do dopravní infrastruktury, 200 km dálnice ve výstavbě. Příští rok v tom budeme pokračovat, opět 150 miliard korun do dopravní infrastruktury. Pokračujeme v těchto rekordních částkách, abychom dali do pořádku to, co předchozí vlády zanedbaly.

Paní ministryně obrany stojí vedle mě, důležité rozhodnutí dvě procenta HDP na obranu. Péče o naši bezpečnost, klíčová rozhodnutí v oblasti vybavení, modernizace naší armády. Opět důležité pro to, abychom i do budoucna mohli garantovat bezpečnost českých občanů.

Udělali jsme významné kroky v oblasti energií. Definitivně se zbavujeme energetické závislosti na Rusku, kterou nám tady zanechala předcházející vláda. Posouváme tendr na dostavbu Dukovan, rozvíjíme obnovitelné zdroje, v nich jsme byly jednou z nejzanedbanějších zemí v Evropě. Rozvíjíme sluneční energii, větrnou energii. Zvládli jsme ty výzvy, které souvisely s energetickou krizí. Nenastaly žádné krachy, velké krize, jak nás strašila opozice, a umožnili jsme i zastropováním cen celou tu vlnu s energiemi přežít jak občanům, tak firmám.

To všechno, co jsme udělali, se projevuje i na tom, že zahraniční instituce, které se zabývají hodnocením ekonomik, tak zlepšují naše ratingy, zlepšují hodnocení České republiky, což zase může znamenat více zahraničních investic, větší důvěru v naši ekonomiku ze strany zahraničních investorů, a to znamená nová pracovní místa, zdravá ekonomika znamená také lepší platy pro naše občany.

A právě to očekáváme. Očekáváme, že i díky našim opatřením i díky tomu, co se děje v mezinárodním prostředí, že by příští rok měly nastat už lepší časy. To, čím jsme procházeli v posledních letech, bylo velmi těžké pro všechny občany České republiky. My si to uvědomujeme. Snažili jsme se zemi provést, jak jsme nejlépe uměli, těmi všemi krizemi a předpoklad je, že se v příštím roce věci začnou výrazně zlepšovat. Dostaneme ještě víc pod kontrolu inflaci, která by se měla vrátit na ty hodnoty někde mezi třemi čtyřmi procenty tak, jak jsme na to byli v minulosti zvyklí, a předpokládejme, že ten vývoj bude ještě lepší.

Dostali jsme pod kontrolu, ozdravili jsme veřejné finance. Již jsem zmiňoval 2,2 procenta podíl HDP, pokud jde o deficit veřejných financí. Měla by se zvyšovat v příštím roce i reálná mzda a očekáváme také růst ekonomiky a to je myslím na konec roku dobrá zpráva pro všechny naše občany a pro všechny, kteří to s Českou republikou myslí dobře.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím místopředsedu vlády Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne, já si dovolím navázat a okomentovat některé důležité body, které dnes vláda projednala z gesce Ministerstva práce a sociálních věcí.

Tím prvním důležitým bodem je naplnění slibu, který jsme před měsícem jako vláda dali představitelům, disidentům Charty 77, když jsme se dohodli, že upravíme a zjednodušíme podmínky, pokud jde o jejich zabezpečení v oblasti důchodů.

To znamená, dnes vláda projednala a schválila novelu jak zákona o důchodovém pojištění, tak novelu zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu, kde děláme několik změn. To znamená, to zjednodušení spočívá v tom, že nebudou muset ocenění účastníci třetího odboje žádat speciálně o nějaké zmírnění tvrdosti zákona, pokud nesplní tu minimální pojistnou dobu, ale v okamžiku kdy splní podmínku, že mají důchodový věk, tak bude jim na základě tohoto ocenění přiznán ten průměrných důchod.

Budeme takto přistupovat i k lidem, kteří mají případné dílčí důchody ze zahraničí, abychom už neopakovali nedorozumění, které tady bylo v případě Charlieho Soukupa, s jednou jedinou výjimkou, a to jsou lidé, kteří měli tu pojistnou doby získanou na Slovensku a mají slovenský důchod, a tím pádem také nechceme otevřít nějakou Pandořinu skřínku v tom, že by lidé žádal o ocenění účastníka třetího odboje jak na Slovensku, tak v České republice a potom následně by měli jak plný slovenský důchod, tak plný český důchod.

Takže dochází tam ještě i k zjednodušení v tom procesu, tak abychom si dokázali lépe brát data z Ministerstva obrany a u těch lidí, kteří na to mají nárok, po nabytí účinnosti této novely provedeme za Českou správu sociálního zabezpečení do čtyř měsíců my přirozeně.

Upravujeme i tu výši průměrného důchodu, protože ten vzoreček byl v roce 2011 nastaven tak, že on pomaličku s každým rokem postupně začal zaostávat za tou skutečnou průměrnou výší. Teď v tento okamžik to narovnáváme, takže i vůči těm lidem, kteří už ten důchod mají, mají ho takto přiznaný, tak dojde k tomu určitému zvýšení. A to se bude také týkat lidí, kteří mají invalidní důchod ve třetím stupni, případně invalidní důchody prvního a druhého stupně, vdovské a vdovecké.

Chci podotknout, že tato úprava se řádově týká několika jednotek stovek lidí. Nejsou to tisíce. A ty rozpočtové dopady chci uvést na pravou míru, protože dnes už běžely nějaké ne úplně pravdivé informace. Ty rozpočtové dopady mohou být očekávané zhruba mezi deseti až třiceti miliony korun. To znamená, jsou to relativně malé rozpočtové dopady, ale bereme tento krok více v té rovině nikoliv rozpočtové, ale v té rovině po 33 letech udělat za touto problematickou záležitostí, která nebyla úplně uspokojivě vyřešena, bychom za tím udělali řekněme důstojnou tečku, abychom tu situaci, která tady byla během listopadu, neopakovali, abychom tyto lidi nevystavovali třeba některým složitějším byrokratickým procesům. Takže tato úprava bude putovat do Poslanecké sněmovny a předpokládáme její projednání hned v průběhu ledna.

Pak jsme také projednávali záležitost, která se týká podpory zranitelných skupiny z řad ukrajinských uprchlíků. My víme, že dnes máme přes 13 000 lidí, kteří jsou v tzv. nouzovém ubytování a jsou těmi zranitelnými skupinami. To znamená, jsou to děti do tří let, těhotné ženy, lidé nad 65 let věku nebo osoby se zdravotním postižením.

Na tyto lidi cílíme touto dnešní úpravou, kterou přijala vláda od 1. ledna 2024 zvýšení té, ale mimo ty ubytovny mimo hotely, mimo to nouzové ubytování, protože to nouzové ubytování není úplně ideálním prostředím pro úspěšnou integraci, adaptaci, na které máme zájem. Zároveň ta úprava bude i potom finančně levnější, protože dnes na jednoho toho člověka v nouzovém ubytování vynakládáme částku zhruba 10 500 korun měsíčně, tato částka bude maximálně na úrovni 6 000 korun, takže by k tomu mělo přijít ještě určitě zracionálnění a efektivita této formy podpory.

Co chci podtrhnout, tak Česká republika je z pohledu adaptace a integrace ukrajinských uprchlíků i díky zapojení společnosti i díky zapojení firem a všech aktérů, kteří tady dva roky pomáhají spolupodílet se na této záležitosti, vlastně nejúspěšnější zemí. Nám k dnešnímu dni pracuje víc než 123 000 uprchlíků s dočasnou ochranou na našem pracovním trhu. Ti lidé odvádějí v miliardách korun odvody na pojistném, na zdravotním pojištění a na daních.

Tito lidé pomáhají na pracovním trhu v místech, kde dlouhodobě nejsme schopni sehnat pracovní sílu, takže je vidět, že v tomto Česká republika, když se podíváme i do Německa, tak my máme skoro šedesát procent těchto uprchlíků v produktivním věku, kteří jsou dnes zapojeni, a podotýkám, legálně pracují v pojištěných pracovně právních vztazích. Je to zhruba šedesát procent versus zhruba necelých dvacet procent takto zapojených uprchlíků v Německu. Tak to jenom pro porovnání toho, jak ten proces se díky nastaveným parametrům, díky té koordinaci podařilo a daří zvládnout.

A znovu říkám ve prospěch i celé společnosti právě díky tomu, že tito lidé odvádí zdroje do státního rozpočtu a zároveň třeba pracují v sociálních, v zdravotních službách, na místech, kde ty lidi dlouhodobě prostě jako Česká republika nemáme.

Stručně jenom ještě zmíním dvě úpravy, které jsme přijali. Umožnili jsme větší flexibilitu v rámci státní správy pro zaměstnávání expertů. To znamená, resorty a státní služební úřady, pokud budou chtít zaměstnat experty, tak v tomto ohledu budou mít větší míru flexibility, tak aby byli schopni je i finančně ocenit. Zároveň jsme také ještě udělali úpravu, pokud jde o nejvyšší možnou částku, kterou rodiče platí za děti v dětských skupinách. Ta částka od 1. ledna 2024 bude stanovena na hodnotu 5 050 korun. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím také druhého místopředsedu vlády Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já vám děkuji za slovo, všem přeji dobrý den. Já bych možná navázal v těch věcech, o kterých hovořil Petr Fiala. Sice to nebylo předmětem dnešního jednání vlády, ale já jsem dnes byl dopoledne v Senátu a na vládu jsem vlastně přinesl i dobrou zprávu.

My jsme slíbili jako vláda, bylo to i v našich prioritách, že občanům umožníme využívat v roce 2024 tzv. e-doklady, zjednodušeně občanku v mobilním telefonu. Senát dnes v odpoledních hodinách schválil zavedení e-dokladů, tedy ten potřebný zákon a chybí tam už jen podpis pana prezidenta. Lidé, kteří to budou chtít a kteří si tu cestou vyberou, budou moci konečně v příštím roce si občanku stáhnout nebo zobrazit v mobilu místo plastové kartičky a postupně bude i stát připraven na to tu občanku přijímat.

Od počátku roku 2024 to budou ústřední orgány státní správy, v podstatě ministerstva a jejich organizace, dobrovolně i některé obce, které se již přihlásily. Velký zájem má třeba dobrovolně do toho sytému nastoupit celý kraj Vysočina. Samozřejmě e-doklady budou moci dobrovolně přijímat všichni, kteří mají povinnost tu totožnost ověřovat, pokud si nainstalují tu druhou část té aplikace. Od 1. 7. se pak ta povinnost bude vztahovat na podřízené organizace ústředních orgánů, policii, úřady práce, finanční úřady a pak od 1. 1. 2025 samosprávy nebo třeba Českou poštu.

Možná jenom ještě krátce, ta elektronická varianta občanky má v podstatě, a někdo se na to často ptá, výrazně lepší zabezpečení než ta samotná plastová kartička, nebo když občanku ztratíte, tak než to nahlásíte, tak ji někdo může použít v tom fyzickém světě. Nicméně aplikace, v které budou ty e-doklady, ta bude zamčená, při ztrátě telefonu, který máte také, předpokládám, zamčený v tom neaktivním módu, se dá vypnout na dálku a potom si prostě přes Portál občana vygenerujete novou jakoby platnou občanku, vystavíte si novou, nemusíte pro to nikam chodit. Bude to tedy variantní samozřejmě, kdo chce používat občanský průkaz, bude používat občanský průkaz, může to střídat, není to povinné.

Ten vývoj aplikace byl veden tak, aby státní správa i občané měli během používání e-dokladů čas se připravit na zavedení evropské digitální peněženky, kterou jsme v rámci našeho předsednictví vyjednali jako předsednická země a sehnali tu dohodu sedmadvacítky. Ty e-doklady jsou jakýmisi předkrokem. Nic nebudeme zahazovat, pouze potom ten systém rozšíříme právě k nástupu evropské digitální peněženky, který bude až v roce 2026. Takže Česká republika je v tomto poměrně napřed a myslím si, že jsme takoví odvážní, kteří vstupujeme do tohoto prostoru. Ještě jednou chci zdůraznit, že to používání e-dokladu bude nepovinné.

Druhá věc, která je pro mě radostná: Vláda des pověřila Státní pokladnu Centra sdílených služeb SPSS provozem cloudových služeb pro stát na čtvrté bezpečnostní úrovni, tedy té nejvyšší. Tak jak postupně narůstá ta digitalizace a pokračuje i ten technický pokrok, tak veřejná správa se stává stále více závislou a potřebuje efektivní a bezpečná cloudová řešení, neboť nákup drahého hardwaru a stavba datových center není z povahy těch moderních technologií efektivní.

Ta zabezpečení vlastně těchto cloudových center jsou čtyř úrovní. První tři úrovně podle toho, jak citlivá data jsou tam obsažena, obsluhují již komerční subjekty, nejvyšší čtvrtá úroveň obsahuje ty nejcitlivější a nejdůležitější systémy a doposud nebyla určena. Smí ji spravovat pouze státní subjekt, a tím tedy bude Státní pokladna Centrum sdílených služeb.

Státní pokladna se na tuto roli dlouho připravovala. Jsou tady státním podnikem a myslím si, že toto určení umožní nastartovat ty projekty, kdy zhruba teď půl roku se budou ještě řešit synchronizace mezi Digitální informační agenturou, která má část katalogů ve své správě, a tím technickým řešením.

Vzhledem k tomu, že SPSS již provozuje některé ty služby, budou to ty první piloty, které se budou převádět do toho cloudového řešení. Myslím si, že je to zásadní. Na tento krok jsme dlouho čekali a vláda tím dnes udělala poměrně podstatný krok směrem dopředu ke cloudovým řešením. Věřím, že se brzo dostaneme k default řešení, které půjde rovnou do cloudu. Spoří to peníze, dá se tam řešit bezpečnost, škálovatelnost při nárůstu digitálních služeb.

A možná poslední věc, která jaksi zapadá do skládanky aktivity gov.cz, přesun do bezpečnějšího a pro občana srozumitelnějšího schématu státu pracující s tou doménou jméno ministerstva.gov.cz, třeba mmr.gov.cz či další. My jsme schválili analýzu možnosti sjednocení i vizuální prezentace ústředních orgánů státní správy. Toto je zásadní krok k vytvoření jakého si jednotného vizuálního stylu úřadů tak, abychom se jednak prezentovali poměrně jednotně, ale aby i občané, kteří komunikují se státem, využívají ty služby, přicházejí na ty portály, se vlastně necítili dezorientováni.

Není to o tom, že všechno přebarvíte jednou barvou. Samozřejmě jednotlivé resorty mají svoji identitu, mají svoje loga. Nicméně chceme, aby kromě toho gov.cz zde také byly jednotící prvky tak, aby občan měl jistotu, že komunikuje se státem. Zejména v poslední době, kde vidíme, kolik různých tzv. phishingů, oklamání občanů, je, že někdo z nich láká data často tvářící se, že je třeba Ministerstvo práce a sociálních věcí nebo kdokoli jiný, kdo po vás požaduje v danou chvíli nějaká data třeba, která jinak máte na portále. Povede to ke zvýšení důvěryhodnosti, čitelnosti, uživatelské přívětivosti komunikace, ale také k efektivnější propagaci České republiky a zvýšení její prestiže.

Projekt gov.cz. probíhá průběžně podle harmonogramu, který už jsme schválili. Zde se od roku 2025, jak bude zafixován ten vizuál, pak bude pokračovat nějakou smysluplnou cestou tak, abychom skutečně komunikovali srozumitelně, aby občan věděl, že komunikuje se státem, ale i v naší prezentaci vůči vnějšku či zahraničí Česká republika hovořila jasným hlasem. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji, poprosím ministryni obrany Janu Černochovou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Děkuji, krásné odpoledne i za mě. Dámy a pánové, vláda dnes prodloužila do konce roku 2024 program reprodukce majetku s názvem Udržení a rozvoj schopností vzdušných sil Armády České republiky. Důvodem je, že především kvůli technickým problémům na straně dodavatele byl opět zpožděn projekt 3D radiolokátoru MADR.

Smlouva na tyto radiolokátory byla uzavřena za přechozího vedení resortu v čele s tehdejším ministrem panem Metnarem v prosinci 2019. Přetrvávající technické komplikace jsme s izraelskou stranou opakovaně projednávali. Naposledy byl problém s dodávkami řešen minulý týden s přidělencem obrany. Já budu chtít tuto záležitost projednávat i se svým izraelským protějškem. Pozitivní zprávou pro nás je, že do České republiky všechny ty radiolokátory dorazily, ale samozřejmě ty technické problémy pro tu integraci stále řešíme, a chceme tedy nějakou podporu ze strany Izraele, abychom to vyřešili v čase co možná nejkratším.

Dodavatelem těchto MADR je společnost Elta Systems. Nakupujeme je od izraelské vlády. Je to vlastně, tehdy pan ministr Metnar dával do vlády návrh na G2G, tedy vláda-vláda. Takže to jenom jsem chtěla vás informovat o tomto faktu, protože nechci, aby pak jste se dozvídali to někde neoficiální cestou. Prostě ty problémy, vy víte, že se s těmi MADR táhnou dlouhé roky, a bohužel, ještě v letošním roce nám neskončily.

Co je ale pozitivní. Chtěla jsem vás informovat, že vláda dnes schválila koncepci výstavby Armády České republiky 2035. Nová koncepce zohledňuje především výraznou změnu bezpečnostního prostředí po ruském vpádu na Ukrajinu a dalších událostech ve světě, které asi nemusím opakovat. Úkoly armády v rámci obranného systému státu, požadavky obranného plánování jak od Evropské unie, tak od Severoatlantické aliance.

V tomto dokumentu jsou zohledněna i fakta o současném stavu naší armády. Nemalujeme nic narůžovo. Nákup technologií, měnící se charakter vedení války, o tom jsme také již na tiskových konferencích častokrát hovořili. A samozřejmě v neposlední řadě navýšení obranných výdajů České republiky na úroveň nejméně dvě procenta HDP.

Tato nová koncepce stanovuje šest strategických cílů výstavby armády. Jsou to investice do rozvoje lidského kapitálu, protože veškerá technika by nám byla k ničemu, pokud nebudeme mít dostatek kvalitních vojáků, posilování připravenosti, nasaditelnosti a udržitelnosti, digitalizace systémů velení a řízení, účinné působení ve všech operačních doménách, prohlubování mezinárodní spolupráce a rozvoj interoperability, agilní inovace a zavádění nastupujících a přelomových technologií, protože se skutečně chceme i v tomto ohledu posunout do 21. století i my.

Personální ambicí armády je podle stávající koncepce 30 000 vojáků z povolání, 10 000 vojáků aktivní zálohy, která, pevně věřím, že bude dosažena v roce 2030, a budeme tedy pro to dělat maximum. Tohle je mimochodem i můj úkol pro ten příští rok, kdy chci opravdu se této problematice věnovat.   

Nyní mi ještě dovolte, možná netradičně, informovat vás za pana ministra Blažka, který už by se sem k nám nevešel, o tom, že vláda dnes schválila návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 40/2009 Sb., trestní zákoník ve znění pozdějších předpisů. Je to tzv. rekodifikace znásilnění. Projednali jsme tedy návrh novely trestního zákoníku, kterou připravilo Ministerstvo spravedlnosti.

Cílem této novely je nově definovat trestní čin znásilnění tak, aby odpovídal vlastně tomu modernímu pojetí tohoto trestného činu. Ostatně v tom veřejném prostoru o tom probíhá poměrně široká debata už delší dobu. Namísto znásilnění jakožto silou vynuceného pohlavního styku bude za tento trestný čin nově považován jakýkoli nekonsenzuální pohlavní styk, což je ta změna.

Zjednodušeně řečeno se nový koncept dá popsat tak, že, ne znamená ne, a nesouhlas tedy je v tomto zcela jasně deklarován. Tudíž pokud se dotyčná osoba toho bude schopna a bude stíhat, stačit jakkoli projevit nesouhlas se sexuálním aktem, ať již verbálně, nebo neverbálně, například gestem. V případech, kdy tak učinit nemůže pro určitou objektivní překážku, fyzickou nebo psychickou, navrhujeme řešit zakotvením výslovné definice bezbrannosti v trestním zákoníku. Tato definice zahrne případy, kdy oběť není schopna z určitého objektivního důvodu utvářet svou vůli nebo ji projevit, případně je tato schopnost výrazně snížena. Jedná se například o nemoc, duševní poruchu, spánek, silnou opilost, zdravotní hendikep, silný ochromující stres, spoutání, nízký nebo naopak vysoký věk a podobně.

Poměrně podrobně se Ministerstvo spravedlnosti věnovalo otázce dětí. A došli k závěru, že podle této novely by měly být děti do dvanácti let považovány za bezbranné vždy, a to je vlastně velmi důležitý fakt, protože i v minulosti z těch různých kauz jsme toto v tom veřejném prostoru vnímali jako oprávněnou kritiku, že to není nastaveno přesně.

Kromě toho, i po vzoru zahraničních úprav, navrhujeme trestný čin znásilnění omezit pouze na soulož a jiný pohlavní styk provedený obdobným způsobem. Méně závažné sexuální praktiky budou vyčleněny do samostatného nového trestného činu sexuálního útoku. To umožní i lepší nastavení výše těch trestných sazeb.  

Chtěla bych ještě podotknout, a takto nám to říkal i pan ministr spravedlnosti Blažek, že toto je vlastně návrh, na kterém panuje široká politická shoda, a pevně tedy věříme, že tato norma projde v rámci všech čtení a legislativního procesu co možná nejdřív bez nějakých komplikací, obstrukcí, protože je připravená tedy i ve shodě napříč politickým spektrem. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím ministra školství Mikuláše Beka.

Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se krátce vrátil k tématu, které již nastínil pan premiér. Vláda dnes jednomyslně schválila dlouhodobý záměr ministerstva školství, který reguluje oblast základního a středního školství. To je strategický dokument s poměrně praktickými dopady na běžný život našich školáků.

Největší novinkou toho dlouhodobého záměru je nová regulace podílu všeobecného a odborného středního vzdělávání. Ten dlouhodobý záměr je vždy stanovován na období pěti let a ty minulé dva dlouhodobé záměry stanovovaly poměrně rigidně podíl všeobecného vzdělání na střední úrovni na třicet procent, zatímco sedmdesát procent mělo být dedikováno odbornému vzdělávání. Ve většině vyspělých zemí je ten poměr výrazně odlišný a my tou novou regulací umožníme krajům, které jsou klíčovým aktéry ve zřizování středních škol, aby dosáhly až na hladinu padesátiprocentního podílu všeobecného vzdělání, tedy gymnaziálních a lycejních tříd. Ale zároveň říkáme, že nemá jít o uniformní regulaci ve všech regionech, ale kraje by měly podle poptávky, podle také zájmu zaměstnavatelů nastavovat ty poměry podle toho, co je pro který region vhodné.

My tím také reagujeme na ten obrovský převis poptávky po gymnáziích v některých velkých městech a v Praze, kde se ukazovalo, že je vlastně nefér nastavení v tom, že je mnohem obtížnější dostat se na gymnázia v Praze než v některých krajích. Tak to je asi největší změna, která se promítne už do přijímacího řízení, které bude probíhat na jaře příštího roku, protože kraje již reagují na tu debatu a budou se snažit přiměřeně otevřít tu cestu tak, jak to bude odpovídat regionálním podmínkám.

Ještě bych upozornil na další dva aspekty toho dlouhodobého záměru. On potvrzuje a konkretizuje cestu k inovaci obsahu vzdělávání na základních a středních školách. On potvrzuje ten scénář, který má vést k revizi rámcových vzdělávacích programů, která pokročí výrazně již v tom nastupujícím roce. Také má otevřít cestu k revizi struktury oborů středoškolských.

Česká republika má vysoký počet jemně nastavených oborů na středních školách, má jich přes 280. V řadě západních zemí je ten počet jenom několik desítek. My ve spolupráci se zaměstnavateli usilujeme o rozumné nastavení, které by bylo srozumitelné jak pro uchazeče o studium na straně jedné, tak pro zaměstnavatele na straně druhé.

A konečně třetí moment, který bych zdůraznil, je nový akcent na to, čemu se říká módním slovem well-being, a na péči o duševní zdraví, protože zkušenost s covidem a tou pocovidovou situací ve školách ukazuje, že musíme nastavit různé podpůrné pozice a funkce ve školách tak, jak to koneckonců dělají další vyspělé země. A to je jeden z klíčových cílů té nové strategie v oblasti vzdělávání.

Ta strategie prošla velmi rozsáhlým připomínkováním. Již od léta se k ní vyjadřovaly jak kraje, tak celá řada aktérů v oblasti vzdělávání. Proběhla také veřejná on-line konzultace a konečně meziresortní připomínkové řízení, ve kterém jsme vypořádali obrovské množství připomínek. Takže ten dokument opravdu byl velmi výrazně diskutován jak s odbornou, tak se širší veřejností. Chtěl bych poděkovat vládě za podporu toho dokumentu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, já otevírám prostor pro dotazy, Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, já mám víc dotazů, ale já to nějak zkusím postupně. Ohledně té redefinice znásilnění, jakým způsobem to budete chtít projednat v Poslanecké sněmovně? Narážím na to, že se plánuje i projednání korespondenční volby. Jestli třeba z toho důvodu, že na tomhle zřejmě široká shoda bude, budete chtít, aby se to projednalo dříve? A zároveň tam je ta hranice dvanácti let, kdy jsou vlastně do dvanácti let považováni, nebo je tam ten aspekt té bezbrannosti. Tak proč právě dvanáct let, jestli se s tou hranicí přece jenom ještě nebude hýbat?

Zároveň by mě zajímal ještě plán legislativních prací na příští rok, zda tedy došlo k tomu schválení? Případně kolik, řekněme, úkolů, vás, v něm příští rok čeká? A na závěr jeda aktuální věc: Na evropské úrovni se našla shoda na migračních pravidlech. Tak co na to říkáte, na nových migračních pravidlech a zároveň, co říkáte i na postoj Maďarska, které to vlastně odmítá? Děkuju.

Jana Černochová, ministryně obrany: Jestli pan premiér dovolí, tak já začnu. Samozřejmě toto bude projednáno řádně na organizačním výboru a s našimi koaličními předsedy klubů tak, abychom došli k nějaké shodě. A, ano, máte pravdu, u korespondenční volby se očekávají obstrukce. Určitě si rekodifikace znásilnění zaslouží brzké projednání a pevně věřím, že tam se ta shoda najde.

Věk dvanácti let, ten se vlastně používá už v současné úpravě v jiných případech, například když se třeba řeší po rozvodu rodičů vlastně opatrovnictví u těch dětí, tak tam třeba těch dvanáct let se považuje za věk nějaké už vyšší vyspělosti toho dítěte pro to, aby dokázalo posoudit nějaké chování. Takže těch dvanáct let je prostě bráno s tímto ohledem.

Petr Fiala, předseda vlády: A já odpovím na ty zbývající dotazy. Pokud jde o plán legislativních prací na rok 2024, tak ten vláda schválila. A obsahuje celkem 92 legislativních úkolů, samozřejmě různé povahy. Dva věcné záměry zákonů, třináct návrhů zákonů, čtyřicet osm novel zákonů a pak jsou tam nějaká nařízení. Kdybychom to shrnuli, tak asi čtyřicet procent těch legislativních úkolů obsažených v plánu vlády představuje plnění legislativních závazků vůči Evropské unii.

Z těch významnějších změn je možné zmínit novelu zákona o kybernetické bezpečnosti, o sociálních službách, novela zákoníku práce, novela zákona o zadávání veřejných zakázek, a tak bych mohl pokračovat. Je tu celá řada agend. Snažíme se, aby výsledkem legislativní práce bylo zlepšení života pro naše spoluobčany, pro firmy a podnikatele.

K otázce migračního paktu, tam lze říct, že v tuto chvíli došlo ke shodě, ale nedošlo ještě ke schválení, a naši experti teď studují výsledky té shody a musíme se podívat na to, jestli ta výsledná dohoda obsahuje všechno, na čem záleží České republice, a potom podle toho se budeme rozhodovat. Ty informace, které máme, tak zatím potvrzují, že ty klíčové věci pro nás jsou tam obsaženy.

To znamená., v žádném případě ani zmínka o nějakých povinných kvótách, ale musíme se podívat, zda ty solidární mechanismy jsou takové, jak jsme si je představovali a jak jsme pro ně hlasovali při jednání v Radě. Jsou tam věci, které zlepšují migrační a azylovou politiku, posouvají to řešení na hranici a před hranici Evropské unie. V tom si myslím, že to je princip, který je velice důležitý. 

Pro nás je také důležité zlepšení návratové politiky. A myslím si, že pro všechny občany je jasné, že něco takového na evropské úrovni v podstatě potřebujeme, protože jaká je varianta tohoto migračního azylového paktu? Variantu vidíme: Nefungující migrační a azylová politika vede k tomu, že místo, abychom dokázali efektivně chránit vnější hranici Evropské unie, tak máme obnovené kontroly na vnitřních hranicích a to je něco, co dlouhodobě nechceme, co není v zájmu našich občanů, a proto potřebujeme se posunout s tím evropským řešením, abychom nemuseli mít hranice uvnitř schengenského prostoru, uvnitř Evropské unie kontrolované tak, jak je tomu teď. Ale znovu říkám, je to dohoda, která vychází z toho tzv. trialogu, kde Radu reprezentovalo španělské předsednictví, a my teď musíme vyhodnotit, jestli ta dohoda obsahuje všechny ty parametry, které jsou pro Českou republiku důležité.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Nova.

Daniela Brychtová, TV Nova: Dobrý den, já bych měla první otázku na paní ministryni Černochovou ještě ohledně té koncepce, jak jste zmiňovala. Chtěla jsem se zeptat, co je podle vás v té koncepci teď nejdůležitější, na čem se musí začít pracovat a co, podle vás, tak jak se říká, nejvíc hoří?

Pak bych měla otázku na pana ministra Jurečku. Sociální služby se potýkají s nedostatkem pracovníků. Podle nich je hlavní důvod nízká mzda. Příští rok se má řešit novela zákona o sociálních službách, jak už zmiňoval pan premiér. Jak budete tuto situaci řešit a co plánujete pro to zlepšení? A teda poslední otázka: Jednalo se dnes o poslední jednání před svátky, tak zda byla i nálada mezi vámi během jednání vánoční nebo jestli jste se třeba na nějakém bodu zasekli? Děkuju moc.

Jana Černochová, ministryně obrany: Jestli můžu začít tím KVAČR. Tak jsou to samozřejmě lidé, které pokud chceme získat tak, abychom splnili ty cíle 2030, 30 000 a 10 000 příslušníků aktivních záloh, tak v tomto ohledu nesmíme ztrácet ani den. Já prakticky, když jsem 18. prosince oslavila dva roky na resortu, tak jsem si vzpomněla, že ještě před Vánoci před těmi dvěma lety jsem měla jednání se státním tajemníkem, kde jsem znovu obnovovala nábory, které byly pozastaveny. Takže tady v tom musíme ještě hodně přidat.

Co se týče akvizičního procesu, tak tam to zmiňoval i pan premiér, že tam jsme se v tom letošním roce posunuli hodně dál. Ale to, že jsme vlastně určili dodavatele, to neznamená, že ten proces skončil. To znamená, že ten proces skončil v nějaké fázi a začíná ta jeho implementační fáze, což také je náročné a v tom také nesmíme ztrácet čas. Samozřejmě musíme držet trendy s tím, co se děje v Alianci, co se děje v Evropské unii, takže různé změny jejich plánů musí kopírovat to naše rozprostření sil a prostředků. Toto všechno jsou, myslím, docela zásadní věci pro naši obranyschopnost.

Mohla bych tady samozřejmě mluvit nejenom o modernizaci zdrojů, ale právě i těch vlastně dalších domén, o kterých víme, že dnešní válčiště takové je. A tady chceme udělat hodně velký posun v té digitalizaci, inovaci a zavádění různých těch nastupujících přelomových technologií, protože i válka na Ukrajině nám v tomto ohledu jasně ukázala, že bez toho se neobejdeme. Že jedna věc jsou lidé, technika, těžká technika, ale pak samozřejmě ta podpora třeba prostřednictvím dronů nebo nějakých dalších technologií nemůže zaostávat a ten vývoj jde hrozně rychle dopředu.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Pokud mám odpovědět na tu část, která se týká sociálních služeb, pracovníků. V zásadě sociální služby jsou, stejně jako mnoho jiných oborů, v situaci, kdy chybí lidské zdroje. Stejně jako ve zdravotnictví, v sociálních službách, tak v dalších částech ekonomiky. Takže samozřejmě my se snažíme reagovat jednak tak, abychom dokázali mobilizovat ještě z domácích zdrojů pro pracovní trh lidi, kteří by mohli, ať už v rámci částečných úvazků, sladěním rodinného a pracovního života, maminky, které by se mohly aspoň na částečné úvazky vracet dříve do svého původního zaměstnání.

Stejně tak se snažíme aktivizovat, aby i lidé předdůchodového věku měli ještě motivaci na pracovním trhu nějaký čas zůstávat. Ale zároveň se také díváme na zahraniční pracovníky, které naše společnost, Česká republika bude potřebovat. Protože nám za těch 30 let chybí 900 tisíc dětí, které se nenarodily a které logicky dnes začínají na tom pracovním trhu čím dál tím více chybět.

Jedním z těch možných řešení, na kterém samozřejmě pracujeme a snažíme se cíleně vytipovávat a oslovovat z řad ukrajinských uprchlíků lidi, kteří by mohli pracovat ve zdravotních a sociálních službách. To dnes vidíme jako největší rezervoár těch, kteří by mohli poměrně rychle doplnit chybějící stavy. Samozřejmě narážíme na problematiku vzdělání, případné otázky uznávání toho předchozího vzdělání z Ukrajiny a zároveň na jazykovou bariéru, i na tom se snažíme také pracovat.

Pokud jde odměňování, tak to odměňování se postupně za poslední roky v sociální oblasti lepší. I naše vláda je vládou, která ve všech rozpočtech navyšovala rozpočet pro sociální služby. Pokračujeme v tom a zároveň ještě přidáváme nejenom ty finanční zdroje nejenom z MPSV, ale třeba i díky dohodě s panem ministrem Válkem navyšujeme i do sociální oblasti úhrady ze zdravotního pojištění tam, kde ti lidé dělají úkony v oblasti zdravotní péče pro ty klienty v sociálních službách. Plánujeme, už jsme to oznámili minulý týden, zvýšení příspěvku na péči, které zase tyto finanční zdroje přinesou, více financí pro poskytovatele sociálních služeb.

Díky tomu, kombinací těchto faktorů, se může dařit zvyšovat ten trend, který tady je několik let, to znamená zvyšovat odměňování ať už v té platové, nebo té mzdové oblasti pro ty lidi, kteří dělají v sociálních službách, ať už dělají na profesích zdravotních sester, nebo ošetřovatelek, případně další, jiné profese. Takže je to trend, který my jako vláda podporujeme, snažíme se zatraktivnit obecně celý ten sektor sociálních služeb, protože na rovinu si řekněme, s ohledem na demografický vývoj ta zdravotní a sociální oblast bude hrát čím dál tím větší a důležitější roli.

Petr Fiala, předseda vlády: Jestli se projevila vánoční atmosféra na dnešním jednání vlády, na to je odpověď ne úplně jednoduchá. Ano i ne. Ne v tom smyslu, že to jednání vlády trvalo bez přestávky 4,5 hodiny a opravdu jsme řešili, jak i tady jsme to sdělovali veřejnosti, celou řadu závažných témat a těm jsme se naplno věnovali. Ano v tom smyslu, že politici, i když to někdy bývá zpochybňováno, jsou úplně normální lidé, kteří prožívají stejné radosti, potýkají se s krizemi, cítí únavu, těší se na něco, tak jako všichni ostatní. A naši blízcí nám intenzivně připomínají, že se blíží Vánoce, my si to také uvědomujeme.

Myslím, že všichni členové vlády po tom těžkém roce, tak jako všichni občané v České republice se těší na Vánoce a těšíme se, že budeme s našimi blízkými. Tedy v jistém smyslu to radostné očekávání už se na vládě projevilo třeba i tím, že jsme si navzájem popřáli krásné Vánoce.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a vidím ještě Primu.

Zbyněk Zykmund, CNN Prima News: Ještě rychlá otázka na pana premiéra: Jak se, prosím, plánujete zapojit do kampaně před evropskými volbami? Jestli budete aktivně vyrážet za občany, pokud už máte nějakou rámcovou představu. Šéf hlavního opozičního hnutí už vlastně vyrazil v tom aranžmá, které známe, mezi lidi, mluvil o tom, že bude chtít maximum času strávit právě v rámci té kampaně, byť nekandiduje, tak jenom jestli už máte tu taktiku jasnou? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Víte, někdo pořád o těch věcech musí mluvit, co jako dělá. Třeba jsem slyšel svého předchůdce premiéra, že má jako v mobilu čísla na své kolegy z jiných zemí. No já jsem o tom nikdy nemluvil, samozřejmě je tam mám a hlavně s nimi mluvím, a proto taky máme nějaké výsledky.

My a já se s občany stýkám, za občany jezdím a budu v tom samozřejmě pokračovat. Na začátku svého vystoupení jsem zmiňoval, že naše vláda čtyřikrát jednala v různých regionech. Nejsme tady zavřeni někde za dveřmi a nemusíme to pořád vytrubovat, jako to dělá Andrej Babiš.

Ale abych odpověděl na vaši otázku, která se týkala mě. Samozřejmě se zapojím do kampaně před evropskými volbami. Považuji to za zcela přirozené. Jsou to mimořádně důležité volby, protože budeme rozhodovat i o tom, jak bude vypadat Evropa v budoucnosti, jaké politické síly budou mít většinu v Evropském parlamentu, a myslím si, že to je věc, která by nás neměla nechat lhostejnými.

Nejenom v České republice čelíme silnému tlaku populistů. Není to úplně tradiční souboj levice a pravice, ale bojujeme tu o charakter státu, respektive o podobu naší politiky, a je potřeba, aby i v rámci Evropy byl slyšet hlas těch, kteří dělají rozumnou, racionální politiku ve prospěch občanů Evropské unie. Mým záměrem nebo mým zájmem, to já nijak netajím, je i to, abychom mohli vytvářet i v rámci Evropského parlamentu koalici stran od středu doprava, jak to třeba máme dnes v České republice, aby se tam nemusely vytvářet většiny s levicovými politickými stranami, aby i ten Evropský parlament měl racionální pohled na to, jak rozvíjet Evropskou unii. Takže já považuji za naprosto přirozené, že se také zapojím do kampaně, i když v těchto volbách nekandiduji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, to je z tiskové konference všechno, děkujeme za pozornost a přejeme veselé Vánoce. Na shledanou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Požehnané sváteční dny.

Petr Fiala, předseda vlády: Krásné Vánoce a děkujeme za spolupráci v letošním roce.