Tisková konference po jednání vlády, 20. listopadu 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády, pana Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové, já zmíním dva body velmi konkrétní z dnešního jednání vlády. Ten jeden se týká odstraňování škod po povodních a je to rozhodnutí, že vláda uvolňuje 850 milionů korun na obnovu sportovní infrastruktury po povodních. Na to je také potřeba myslet, je řada sportovišť, stadionů, které jsou povodněmi poškozeny a je potřeba je co nejrychleji spravit pro to, aby se lidé, mladí lidé mohli věnovat sportu, pohybovým aktivitám a abychom napravovali to, co tato přírodní katastrofa zničila. Ta částka 850 milionů je rozdělena tak, že pro odstranění škod na movitém majetku je určeno zhruba 250 milionů korun a 500 milionů korun potom na rekonstrukci a novou výstavbu zničeného nemovitého majetku.

To, co je důležité, je, že na základě rozhodnutí vlády Národní sportovní agentura začne výzvy vypisovat do 10. 12., do 10. prosince tohoto roku a obratem potom bude administrovat a vyplácet požadované částky. Myslím, že to je velmi důležitý a správný krok a je to pokračování toho, co vláda dělá v odstraňování povodňových škod a obnově zničeného majetku. Nakonec k povodním se ještě vrátíme potom, až bude vystupovat pan ministr Lukáš Vlček.

Ta druhá věc, ta je také velmi konkrétní a týká se zase pomoci českým podnikatelům, českým firmám. My jsme schválili pokračování poskytování pojištění vývozních úvěrových rizik pro Ukrajinu. Je to věc nebo je to rozhodnutí, které umožni EGAPu, tedy Exportní, garanční a pojišťovací společnosti prodloužit splatnost poskytovaných úvěrů firmám obchodujícím s Ukrajinou až na 1,5 roku. Také to znamená, že jsme odsouhlasili navýšení finanční kapacity fondu Ukrajina o téměř o 300 milionů korun, z dosavadních 339 na 639 milionů, tedy ne téměř, ale přesně o 300 milionů korun, a to je důležité. Volali po tom podnikatelé, protože podnikatelé využívají tu příležitost, kterou jsme jim vytvořili na Ukrajině a dobré jméno, které tam Česká republika má, ale samozřejmě potřebují k tomu odpovídající podmínky včetně pojištění vývozu na Ukrajinu. Tohle právě i tímto krokem dále rozšiřujeme a zlepšujeme i na základě doporučení EGAPu. Tolik dvě konkrétní informace ode mě.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím paní ministryni obrany, paní Janu Černochovou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Děkuju, vážené dámy, vážení pánové, asi víte, že pan premiér společně s německým kancléřem někdy před více než rokem dohodli, že bude České republice poskytnuto několik tanků Leopard 2A4. Některé byly poskytnuty darem jako vlastně reakce na naši pomoc Ukrajině. Nyní tedy je před námi zakázka na nákup, tentokrát nákup nikoli dar, čtrnácti kusů tanků Leopard 2A4, což jsou bojové tanky. Budeme mít tedy v budoucnu do konce roku 2026, tak bychom měli mít celkem čtyřicet dva těchto bojových tanků plus dva vyprošťovací.

Já bych chtěla opravdu poděkovat i zástupcům německé strany, panu premiérovi, kolegům, že toto vyjednali, že se vlastně odehraje to, že budeme mít kompletně přezbrojený 73. tankový prapor z původně sovětských strojů T-72 na moderní německé tanky, které jsou prověřeny bojem, aktuálním bojem i bojem na ukrajinském bojišti. Budeme tak disponovat kompletním tankovým praporem standardu NATO.

Jistěže tanky T-72 určitě nebyly špatnými tanky, na druhou stranu jsou problémy s náhradními díly, jsou problémy i vlastně s municí, která se do nich používá a která není kompatibilní právě s těmi aliančními. Náš projekt na pořízení tanků Leopard 2A8 i nadále trvá. Tam ta jednání s německou stranou nadále probíhají, takže tam už vláda vlastně rozhodla, že bychom se připojili k té německé iniciativě, která vlastně vyzvala i další členské země k tomu, kdo by se chtěl připojit od začátku vlastně do toho projektu na pořízení 2A8. Ale než 2A8 budeme pořizovat, tak budeme mít tedy 2A4. A jak jsem říkala 42 plus 2 vyprošťovací.

To, že tyto tanky převyšují ve svých bojových schopnostech ty T-72, to je taky jasné, jak z hlediska palebné síly, tak i ochrany osádky. Ostatně při každých nějakých nákupech je bezpečnost a ochrana životů našich vojáků naší hlavní prioritou. Ta diskuze tady probíhala při jakémkoli nákupu, ať to byly bojová vozidla pěchoty CV90, nebo to byl nákup nadzvukových letounů. U nákupu tanků se snažíme myslet na životy, na zdraví členů těch posádek, to je vždycky na prvním místě. A tyto tanky toto zabezpečí.

Jinak pořízení těchto tanků vychází z vládních strategických dokumentů. Vychází jak z bezpečnostní strategie z roku 2023, tak i z obranné strategie i z dlouhodobého výhledu pro obranu do roku 2035. Takže jedeme vlastně čistě v těch koncepcích a dokumentech, které jsme společně s armádou připravili a vláda je schválila. Já jsem za to rozhodnutí ráda, myslím si, že opravdu si lidé v Přáslavicích, naši vojáci, zaslouží to, aby měli techniku, která bude odpovídat 21. století. A tohle je jedna z dalších cest k tomu, jak se k té technice můžeme dostat. Jasně, může tady někdo namítat, nejsou to nové tanky, ale jsou to plně funkční tanky. Dostaneme tanky nejenom samotné, dostaneme i zástavbu komunikačních, informačních systémů, dílenské prostředky, související materiál i počáteční zásoby munice. Celková cena zakázky je 3,98 miliardy korun bez DPH. Děkuju.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím ministra průmyslu a obchodu, pana Lukáše Vlčka.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, krásné odpoledne. Za mě dovolte, abych krátce okomentoval program Úvěry – Povodňový restart 2024. Program, který míří na podporu podnikání v povodněmi zasažených územích. Tento program, do kterého je alokováno 1,5 miliardy korun, tak okamžitě nahrazuje program Expanze – úvěry, program, který jsme původně plánovali financovat z evropských zdrojů tak, abychom minimálně zatížili státní rozpočet. Ale charakter projektů, které jsme začali nabírat, tak je takový, že není prostě možné na to evropské prostředky poskytnout, nebo použít. A má-li nám jít o okamžitou pomoc právě pro podnikatele v povodní zasažených regionech, tak jsme okamžitě hledali, jakou cestu řešení nalézt tak, abychom tyto projekty nemuseli rušit, nemuseli žadatele odmítat.

Takže řešení je tedy takové, že na to využijeme prostředky, které se nám vrací zpátky do rozpočtu z návratných finančních prostředků z předchozích úvěrových a záručních programů. Nemusíme tím tedy tak ty předchozí žádosti nikterak rušit. Ony samozřejmě budou dále platit dále, ale z technického hlediska operační OP toto neumožňoval. Jinak, ten program jako takový svým vnitřním charakterem, podmínkami, alokací je více totožný. Takže jedná se spíše o technickou záležitost, ale to řešení bylo opravdu nutné nalézt ve velmi krátké době tak, abychom podnikatelům v povodních zasažených dokázali okamžitě pomoci.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, a nyní už je prostor pro dotazy, první Česká televize.

Petr Vašek, Česká televize: Dobrý den, já bych měl dva dotazy na pana premiéra. Využiju toho, že vás tady mám před pultíkem. Právě se projednává ve druhém čtení návrh státního rozpočtu na příští rok. Tak jsem se jenom chtěl zeptat, jestli už máte jako vládní koalice nějak jasněji o pozměňovacích návrzích, které budete chtít podpořit jako koaličně, jestli vy třeba jako premiér budete prosazovat, aby jich bylo třeba co nejméně? Nebo jestli si dovedete představit nějaké větší přesuny? A druhá otázka, ta se týká dnešního rozhovoru pana prezidenta pro Blesk, který říkal, že se s vámi bude chtít sejít ohledně rozpočtu po 7. prosinci, aby si vyjasnil některé nejasnosti, které k rozpočtu má, tak jakými argumenty se ho budete snažit přesvědčit, že ten rozpočet je opravdu pravdivý, že v něm nejsou ty problémy za desítky miliard, které mu říkají jeho poradci? Tak, co od jednání očekáváte? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dnes jsme ve druhém čtení projednávání státního rozpočtu. Já jsem přesvědčen, že rozpočet, který jsme předložili, je kvalitní, prospěšný pro Českou republiku. Já jsem hrdý na to, že ten rozpočet obsahuje rekordní investice. A věřím, že v té základní struktuře už máme rozhodnuto o těch výdajích a těch základních číslech z prvního čtení, ale že v té základní struktuře bude potom i ve třetím čtení schválen.

Ano, je tam celá řada pozměňovacích návrhů, na některých se třeba domluvíme, to bude předmětem těch dalších dnů. Já určitě nepatřím k těm, kteří by teď chtěli, abychom to celé zase nějak jako přeskládali. K tomu ani vládní koalice nesměřuje, ale určitě se o některých věcech můžeme bavit.

No a co se týká té druhé otázky. No, ta je vážnější. Já jsem nebyl úplně nadšený z toho, že poradci pana prezidenta dříve, než to řekli asi panu prezidentovi, nebo dříve, než jsem takovou informaci měl já, tak už o svých výhradách mluvili do médií. Nicméně nad tím mávám rukou, v tuto chvíli je situace taková, že mě pan prezident požádal o setkání, na kterém chce vyjasnit si se mnou a s panem ministrem financí Zbyňkem Stanjurou některé otázky, které nad tím rozpočtem má, nebo jsou, nebo byly vzneseny. A už se domlouváme i na termínu, který bude v první polovině prosince.

Co se týká těch výhrad. No, já myslím, že to není nic nového, my to ani netajíme. Národní rozpočtová rada vznesla některé otázky, to je její kompetence. Dělo se to tak i v minulosti. Ty pochybnosti nebo otázky, otazníky se týkají opravdu malé části státního rozpočtu, úplně minimální, jo, to je jako prostě, kdybyste se bavili o 20 000 a 19 900 bylo jasných a pak tam něco jako, nad něčím byly, nad tím zbytkem byla nějaká otázka, jestli fakt jako 2 biliony příjmová strana, dva biliony výdajová strana. Tady se bavíme o desítkách miliard. Ne, že nejsou, že tam nejsou, že není jasné, jestli tam v této výši budou. Tak to je, myslím opravdu marginálie, která nezpochybňuje, nezpochybňuje kvalitu toho rozpočtu.

No, a co se týká těch nejspornějších otázek, tak jsou asi dvě. Jedna je teda odhad toho, co přinesou emisní povolenky. Tady ale máme gesční Ministerstvo životního prostředí, které přišlo s nějakou částkou, které se vláda přidržela. A ta druhá věc, a tu jsme nikdy nezpochybňovali, to jsou obnovitelné zdroje. Tady otevřeně říkám a říkal jsem to vždycky, říká to i ministr financí, říká to i ministr průmyslu, tady to musíme dořešit. To tak prostě je, a to jsme nikdy nezpochybňovali, dořešit to buď legislativně, nebo to nějakým způsobem doplatit. Ale, znovu opakuji, rozpočet jako takový je sestavený odpovědně, realisticky a tak, že vytváří dobrou šanci pro české občany, že se zase o něco víc posuneme v prosperitě a že oni z toho něco navíc budou mít.

A poslední větu k tomu chci říct. Moje vláda, pan ministr Stanjura, jsme prokázali, že rozpočty sestavujeme realisticky, vycházejí nám, a to i v časech velkých krizí a velkých turbulencí. Ne všechny předcházející vlády by něco takového mohly říct, takže i proto, i proto mám právo trvat na tom, že ten rozpočet je sestavený realisticky a rozumně.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak ještě jednou Česká televize.

Jakub Pacner, Česká televize: Dotaz na pana ministra Vlčka. Pane ministře, zítra by měla sněmovna projednat ve druhém čtení zákon o elektronických komunikacích. Tak se chci jen zeptat, jakou očekáváte debatu, jestli se to stihne a případně, proč je ten zákon z vašeho úhlu pohledu důležitý? Děkuji.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Ten zákon zavádí řadu věcí. On zároveň reaguje i v některých otázkách na evropské právo. Ale každopádně já očekávám i tím, jak ten zákon je, podle mého názoru, velmi jako solidně předjednán i s opozicí, tak já tady neočekávám, řekněme, že by tady mělo dojít k nějakým jako výraznějším úpravám než tak, jak ten zákon je připraven.  

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, CNN Prima News.

Jakub Kokoška, CNN Prima News: Dobrý den, pane premiére, ohledně těch náhrad na sportovní infrastrukturu, tak jakým způsobem se to bude posuzovat? To si samosprávy samy určí, kolik by potřebovaly peněz, nebo k tomu bude potřeba posudek na to, co bylo zničeno a co by chtěly nového postavit? Díky moc.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: To konkrétní provedení je na Národní sportovní agentuře, které v tomto směru plně důvěřuji. Bude vypsána výzva a tam se budou hlásit ti, kteří mají poškozená sportoviště, a myslím si, že, upřímně řečeno, v tomto případě není tak obtížné prokázat a zkontrolovat, že opravdu to sportoviště bylo povodní poškozeno. Víme o stadionech a o dalších místech, kde k tomu poškození došlo. Nejsem mikro manažer a nebudu se zabývat těmi jednotlivými věcmi. Mám tady plnou důvěru v Národní sportovní agenturu.

Nakonec víte, že my jsme po nástupu do vlády upravili činnost Národní sportovní agentury, nejenom strukturu vedení, ale upravili jsme také ty procesy, protože byly právě výhrady z obcí, sportovních klubů, které se týkaly způsobu, jakým jsou vypisovány dotační tituly, rychlosti, s jakou jsou vyřizovány, i některým nejasnostem. Myslím, že jsme to odstranili. Ta kritika na Národní sportovní agenturu dneska nezaznívá a myslím, že u toho sportovního prostředí, u samospráv se těší velké důvěře. Takže já věřím, že tento program zvládnou. A úkolem vlády bylo, to je tak vždycky úkol vlády, vyčlenit ty finanční prostředky, aby prostě byly k dispozici a jsem rád, že jsme to tady udělali.

Víte, já myslím, že toto je i, ještě mi k tomu dovolte říct jednu věc, že to je trošku i psychologicky důležité. Jasně, že v první fázi musíme spravit silnice a komunikace, mosty, armáda, všecko, jasně. Ale potom taky i pro jako to, aby lidé měli pocit, že se to překonává a že už je to za nimi, tak třeba taková věc jako sportoviště, kde prostě děti mohou normálně se hýbat a sportovat, je to prostě taky důležitá věc.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, televize Nova.

Lucie Hlubučková, televize Nova: Dobrý den, já bych se ještě vrátila k to tomu návrhu na růst platů státních činitelů. A chtěla bych se zeptat, jestli teď, když vidíte ten průběh toho projednávání, tak třeba nevnímáte jako chybu, že to z vlády odešlo pozdě? Protože Ústavní osud rozhodoval už v květnu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já nevnímám jako chybu, že to odešlo z vlády pozdě. Tam se řešily i některé právní otázky na ministerstvu práce, které se týkaly vlastně toho, co je potřeba udělat, jakým způsobem je potřeba postupovat. Kdybych já mohl to rozhodovat celé bez zásahu soudu a svých kolegů různých z různých stran z minulosti, tak bych do platů vůbec nezasahoval a celé téhle debatě bychom se vyhnuli. Bohužel taková situace není, v takovém komfortu nežijeme, takže se musíme zabývat svými platy. Je to nepříjemné, děláme to teď, myslím, že by k tomu všichni mohli napříč politickým spektrem, protože já teda si myslím, že jako komu je příjemné rozhodovat o vlastním platu, tak je trochu blázen, tak, že bychom k tomu mohli přistoupit odpovědněji.

Musíme to udělat. To není pravda, že to neděláme kvůli rozhodnutím soudu, samozřejmě, že děláme, protože musíme rozhodnout o platech soudců, musíme rozhodnout o platech státních zástupců a na to jsou navázány platy politiků.  Nějak se s tím musíme vypořádat. Že to není populární vím, moc se to vysvětlit nedá, vím. Je tam milion různých právních aspektů a důsledků toho, že se do toho zasáhlo v minulosti, tak musíme najít nějaké dobré řešení.

A mimochodem, dobré řešení podle mě není to, že se to teď zase na rok zmrazí. My jsme měli zmrazené platy a co to pomohlo? Měli jsme zmrazené platy jeden rok, druhý rok jsme si je valorizací snížili, tři roky nebo kolik dohromady to jsou vlastně zmrazené platy s jedním rokem přestávky. No a co? Vyhnuli jsme se těm problémům, které máme? Vůbec ne. Pak se zase zpátky vracíme k automatu a skáče to skoky.

Já taky nechci, aby náš plat skákal o 14 %, ale to si nikdo nevymyslel, to vychází z toho, jak je nastavený zákon a z kroků, které se v dobré víře nebo v populistické víře nebo v nějaké víře udělaly v minulosti. A teď čelíme, tak já bych spíš čekal, že budeme odpovědně hledat nějaké řešení, abychom tady zase za rok, za dva, za tři nestáli a nedivili se, že platy skokově mají růst. Soudům se nelíbí, že to někdo omezuje atd. No, najít to řešení teda úplně jednoduché není a tohle téma se v politice vrací pořád dokola.

Já to řešení mám, akorát nemám pro to politickou většinu a nikdy jsem neměl. To řešení je nechat ten automat pro jednou nastavený na vždycky a nezasahovat do něj. A bude to jednoduché. A bude to spravedlivé. Když je to navázáno na mzdu průměrnou, no tak prostě buď lidem mzdy rostou, tak nějak rostou i politikům a soudcům a mzdy klesají, tak klesají všem. Mně to připadá jako úplně logické a každý by s tím mohl jako se srovnat a bylo by to ve stejném nějakém poměru, tak to bylo kdysi nastaveno. Ale těmi zásahy jsme dospěli do situace, ve které teď nejsme poprvé, ale jsme v ní zase.

Já si myslím, že při trochu rozumu se to dá stihnout. Nejde jenom o nás, jako tak my to všichni nějak přežijeme. Ale jde o to, že musíme nastavit ty platy tak, aby je měli soudci a státní zástupci, kterých je mnohem víc, než kolik je politiků.

Jana Černochová, ministryně obrany: 281 zákonodárců.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: 281, to bych měl jako politolog vypálit rychleji než ty, Jano, ale děkuju, řeklas to rychleji.

Jana Černochová, ministryně obrany: Já mám politologii vystudovanou taky.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: To je pravda, já se omlouvám, tak tak to je, tak to je.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, a poslední dotaz, Český rozhlas.

Jana Čermáková, Český rozhlas: Dobrý den, já jsem se chtěla jenom pro informaci zeptat, jestli vláda dnes projednala a případně s jakým výsledkem zdravotnickou novelu o nelékařských povoláních? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Ano, vláda projednala zdravotnickou novelu o nelékařských povoláních. Šlo o aplikaci evropské směrnice, která se týká uznávání odborných kvalifikací zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou zdravotní péči. Projednali jsme tu novelu s kladným výsledkem. Já jsem, tzn. že to vláda schválila, já jsem tam sám ale položil otázku, zda jsme si vědomi toho, že český stát v minulosti do vzdělání zdravotních sester opakovaně zasahoval a měnil podmínky, řekl bych, že ne vždy srozumitelně a tak, aby to dávalo zdravotním sestrám nějakou perspektivu rozumnou. Tak tentokrát jsme byli všichni ujištěni, že to je tentokrát rozumné, jemné a zohledňující všechny potřebné aspekty, tak věřím, že jsme to přijali dobře.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkuji, tiskovou konferenci končím, přejeme hezký den, na shledanou.