Tisková konference po jednání vlády, 20. dubna 2026

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. Slovo má předseda vlády pan Andrej Babiš, prosím.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, za mě nejdůležitější část dnešního zasedání naší vlády bylo jednání Výboru pro Evropskou unii. Výbor projednal můj mandát na neformální Evropskou radu, která se uskuteční ve čtvrtek a pátek tento týden. My jsme samozřejmě projednávali hlavně naši pozici, protože jeden z bodů bude víceletý finanční rámec pro období 2028 až 2034. Evropská komise navrhuje úplně zásadní změnu, kdy místo toho, aby jednotlivé kapitoly a resorty si vyjednávaly ty peníze na 2028–2034, na sedm let, tak to navrhuje v balíku zemědělství a koheze.

Nám se to nelíbí, protože si myslíme, že například taková kapitola jako zdravotnictví by si určitě zasloužila samostatný rozpočet, a taky se nám nelíbí, že Komise navrhuje pro Českou republiku jeden z nejvyšších poklesů mezi všemi členskými státy. Nominálně je to o 20 %, údajně je to na základě toho, že bohatneme. My máme na to jiný názor, takže určitě to bude zajímavé, ale to zásadní jednání proběhne tento rok až později, ne na tomto neformálním summitu.

Co je ještě důležitější a čím by se Evropa měla zabývat, je celková situace v energetice a samozřejmě situace v Hormuzu a situace v dodávkách plynu a ropy. Já jsem před chvílí poslal další dopis všem lídrům Evropy, předsedkyni Evropské komise a předsedovi Evropské rady, kde píšu na začátku, že navazuji na ty další diskuse ohledně vysokých cen energií a revize systému emisních povolenek 1 a 2 a říkám v tom dopise bilanci, že Evropská unie v roce 2025 potřebovala 330 miliard kubíků zemního plynu a domácí produkce je jenom 10 %. A potom říkám, že u ropy je to ještě horší, tam je spotřeba Evropy v ropě 520 milionů tun a domácí produkce je 0,5 %. Je to velice podrobná kuchařka a návod, jakým způsobem by měla Evropská unie a Evropa reagovat na to, co se stalo, nebo co se děje ještě na Blízkém východě v tom konfliktu Spojené státy, Írán.

V pátek byla skvělá iniciativa prezidenta Macrona, kterému se podařilo dostat k videokonferenci 50 zemí, kterých se týká tato krize, byla tam i Čína, byla tam Indie a další velké země, Emiráty. Paradoxně v pátek v rámci té konference se to deblokovalo, no potom to Spojené státy zablokovaly, takže ta situace se nějakým způsobem vyvíjí a samozřejmě ty trhy reagují podle těch výroků hlavně prezidenta Trumpa a nereagují podle té skutečné poptávky a nabídky.

Já jsem fascinován tím, že tady zase probíhá nějaká debata, že jsme udělali něco špatně. Ne, my jsme srazili inflaci, naši inflaci jsme srazili na rozdíl od té předchozí vlády na druhou nejnižší podle Eurostatu v rámci Evropské unie, ano, na druhou nejnižší. A udělali jsme to velice dobře, jednak jsme zlevnili elektřinu, to už bylo před tím, a teď jsme zastropovali marže a snížili jsme spotřební daň. Takže jestli se někomu, vážení spoluobčané, nelíbí a čtete v médiích, že to je hrozné, že je nízká cena nafty, která by bez toho opatření byla vyšší o 7, 8 korun, tak tomu nerozumím, respektive rozumím tomu, že cokoliv naše vláda udělá pro lidi, tak je to interpretováno úplně jinak.

Fascinují mě různí experti, kteří ani nevědí, jak vůbec to funguje, a nevědí, že to funguje na základě velkoobchodních cen, že to funguje na základě burzy, ale my zkrátka jsme se rozhodli bojovat za to, aby tady nevznikla taková inflace, jako za Fialovy vlády, když nezastropovali ceny elektřiny a vyhnali tu inflaci až na 19 %. Takže děláme opatření proto, aby ten dopad, protože ty pohonné hmoty samozřejmě používají hlavně firmy, samozřejmě se to týká i dalších segmentů hospodářství a místo toho, aby zkrátka tady, ale já chápu, že média jsou založená na konfliktu, tak tady čteme neuvěřitelné rozhovory s lidmi, kteří mají velice podivnou minulost kdysi dávno a dneska říkají, že oni mají problém s tou marží.

Tohle opatření platí do 30. dubna, my jsme byli poslední v regionu, kteří jsme reagovali. Dnes máme Bezpečnostní radu státu, kde budeme řešit perspektivu a zabezpečení bezpečnosti jednak v energetice a samozřejmě i pohonných hmotách. Některé země v Evropě mají problém s leteckým benzínem, my takový problém nemáme, dělali jsme k tomu nějakou strategii a dnes večer budeme o tom mluvit. Takže ten neformální summit, ano, bude řešit tu situaci, ale bylo by dobré, kdyby i Evropa si uvědomila, co se tady stalo a jak na to reagovat. Takže to mám v plánu. Je to sice neformální summit, ale v podstatě velice důležitý.

Mě také fascinuje, když v médiích vidím, že Mark Rutte sem přišel a že jsme byli na koberečku, prosím vás jako, já se musím smát, protože Mark Rutte samozřejmě navštívil i Dánsko i Anglii, Německo nebo Spojené státy. Jsem rád, že tady byl, známe se dlouhou, máme přátelský vztah, ale žádný kobereček to nebyl.

Já jsem v pátek byl v Bechyni 3 hodiny a bylo to velice důležité pro mě, a hlavně důležité je to, že my nejenom že řešíme bezpečnost z hlediska i naší účasti v rámci NATO, kde jsme konkrétně nabídli například ten pasivní radar, ale, že řešíme integrovaný záchranný systém, že ten problém nejen v NATO je často komunikace a rychlost, ale i u nás, a máme ty zkušenosti z povodní, je potřeba tohle řešit. Proto třeba ta investice v Karlovarském kraji, kde na jednom místě má být armáda, hasiči, městská, státní policie, záchranka, tak je jedinečný a je to projekt v rámci bezpečnosti našich občanů. Takže tohle my samozřejmě připravujeme a máme v tom úplně jasno, co chceme dělat.

V rámci vlády ještě tam byl materiál z hlediska aktu akcelerace průmyslu, to je tedy materiál evropský, mluví se tam o tom, jaký podíl by měl mít na HDP průmysl v Evropě v roce 2035. No, paradoxně když jsem se ptal kolegů, jestli do toho průmyslu patří i zbrojení a ničení průmyslu například ve válkách, například na Ukrajině a Blízkém východě, tak ano, patří to tam. A já bych chtěl, aby se to i oddělilo, abychom věděli, jaký skutečně ten průmysl, který je prospěšný pro nás všechny, ale chápu, že tahle debata je těžká, ale povedeme ji, protože samozřejmě v rámci Evropy jsou tam různé návrhy, made in Europe, některé členské státy mají jiné návrhy, ale je dobře, že se o tom diskutuje a je dobře, že my jsme aktivní. My jsme přišli s povolenkami, Evropa, Evropská komise to nějak řeší a teď přicházíme s dalšími věcmi, které pro celou Evropu a Evropskou unii jsou důležité.

Další, co jsme měli na vládě, tam byla rámcová pozice ohledně kybernetické bezpečnosti, tam jsme se rozhodli jako vláda, že tu pozici dáme k přepracování. V podstatě další body vlády určitě teď okomentují mí kolegové.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pane premiére, a nyní má slovo první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu pan Karel Havlíček. Prosím.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Děkuji a hezký den, tento týden dojde k naplnění dalšího milníku naší jaderné nebo jaderně-energetické trasy, kterou jsme vytyčili už v roce 2019. Tehdy jsme začali připravovat nový jaderný program v rámci České republiky založený na velkých blocích a založený na malých modulárních reaktorech.

Ta důležitá zpráva je o tom, že už minulý týden, možná jste to zaregistrovali, ve Velké Británii konkrétně 13. dubna byla uzavřena inženýrská smlouva mezi státní společností Great British Energy-Nuclear a společnosti Rolls-Royce SMR čili malé modulární reaktory, a to k zahájení přípravných prací pro první tři v uvozovkách malých reaktorů, ale samozřejmě jsou to obrovské projekty. Tento pátek dojde k významnému setkání zde v České republice, přijede prezident společnosti Rolls-Royce a budou uzavírat významnou smlouvu právě se společností ČEZ. To, co je důležité, tak to bude za účasti britského ministra obchodu, energetiky a průmyslové spolupráce Petera Kyleho a za účasti mé, a při té příležitosti podepíšeme i memorandum o porozumění právě k programu malých modulárních reaktorů mezi vládou a společností ČEZ, konkrétně tedy Ministerstvem průmyslu a obchodu a společností ČEZ.

Je to velmi významný milník, který jasně ukazuje to, že budeme společně s Brity budovat malý modulární reaktor nebo reaktory a jasně ukazujeme to, že zahajujeme přípravu pro jejich výstavbu a v pátek to stvrdíme podpisem. Takže toliko k naplňování našeho předvolebního slibu o posilování energetické bezpečnosti mimo jiné i prostřednictvím jaderné energetiky.

Dále bych chtěl zmínit to, že dnes vláda rozhodla o převodu agendy Odboru průmyslové spolupráce Ministerstva obrany na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Bylo to po náročném víkendovém jednání, ale jsem rád, že jsme všechno zvládli, protože se jedná o naprosto klíčový odbor, který má právě souvislost s resortem průmyslu a obchodu, protože jak jistě všichni vědí, v současné době sektor zbrojařský, sektor defence patří mezi nejrychleji rostoucí průmyslové sektory v rámci České republiky, ale i v rámci Evropy. Dosahuje obrovských zisků, dosahuje přidané hodnoty, která už začíná být měřitelná dokonce i se sektorem automotive, a naším primárním cílem je, abychom vytvořili skutečně silný sektor, který nebude závislý pouze na jednotkách velkých korporací, velkých hráčů v této oblasti, ale bude zabezpečovat i celý subdodavatelský systém malých a středních podnikatelů.

Chceme, aby součástí toho tzv. ekosystému byly start-upy, byly univerzity, chceme podpořit výzkum, jinými slovy chceme zde vybudovat skutečně stabilní infrastrukturu v oblasti zbrojařského průmyslu, na který se vážou samozřejmě další a další obory počínaje strojírenstvím přes oblast umělé inteligence a dalších nových technologií, nemluvě například o tradičních odvětvích, jako je ocel apod. Takže z tohoto důvodu jsme po všech diskusích a vyhodnocení všech plusů a mínusů se dohodli s ministrem obrany, že přesuneme tento klíčový průmyslový odbor Ministerstva obrany na Ministerstvo průmyslu a obchodu, a to do 1. 6. tohoto roku. Děkuji, za mě je to vše.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní předávám slovo ministryni pro místní rozvoj paní Zuzaně Mrázové.

Zuzana Mrázová, ministryně pro místní rozvoj: Děkuji, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych jako předkladatelka se vyjádřila k návrhu malé novely stavebního zákona, jedná se o sněmovní tisk číslo 167. Jeho cílem je prodloužení přechodného období pro použití jednoho ze systémů informační stavební správy, a to Národního geoportálu územního plánování. Od spuštění digitalizace stavebního řízení uplynuly již téměř dva roky. Díky tzv. bypassu digitalizace stavebního řízení bylo zavedeno přechodné období pro využití většiny informačních systémů stavební správy, a to až do konce roku 2027.

Bohužel u Národního geoportálu územního plánování toto přechodné období bylo ustaveno pouze do konce června letošního roku. Jedná se o dědictví nepovedené digitalizace stavebního řízení. V tuto chvíli je Národní geoportál národního územního plánování funkční, čímž jsme naplnili milníky Národního plánu obnovy, ale bohužel nejsou 100% otestovány všechny jeho funkcionality. Z hlediska procesního tak hrozí, že by mohlo dojít ke komplikacím v rámci správních procesů a projednávání územně plánovací dokumentace ze strany samospráv, ale i například i u územního rozvojového plánu v případě státu. Je nutné si zde říct, že musíme naplnit i vymezení akceleračních zón právě v rámci změny číslo 2 Územního rozvojového plánu České republiky, a i zde by byl ohrožen termín 31. 8. který máme od Evropské komise ustaven.

V současné chvíli Poslanecká sněmovna projednává i tzv. velkou novelu stavebního zákona, jedná se o sněmovní tisk 67. I tato novela poměrně zásadním způsobem mění oblast územního plánování. I tyto změny si vyžádají změny v nastavení Národního geoportálu územního plánování, který bude nutno opravit a v praxi otestovat. Není bohužel možné toto zaručit do konce června letošního roku, jak jsem již říkala. Z tohoto důvodu jsem předložila návrh malé novely stavebního zákona, jehož jedinou změnou je prodloužení přechodného období pro použití Národního geoportálu územního plánování, a to o jeden rok do 30. června 2027.

Návrh zákona i z výše uvedených důvodů předkládám s žádostí o vyslovení souhlasu s tímto návrhem již v prvním čtení, aby nedošlo k ohrožení právní jistoty a procesu územního plánování. S tímto návrhem jsem rovněž seznámila všechny poslanecké kluby, a to bez ohledu na to, zda jsou ve vládní koalici nebo v opozici, protože se domnívám, že tato změna není o politice, ale je to o tom, dát jasné právní prostředí pro města, kraje i stát, abychom neohrozili správní úkony při pořizování územně plánovací dokumentace. Jsem moc ráda, že vláda vydala dnes souhlasné stanovisko k tomuto návrhu. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní má slovo ministr zemědělství pan Martin Šebestyán, prosím.

Martin Šebestyán, ministr zemědělství: Dobrý den, dámy a pánové, já bych dneska chtěl reagovat na dezinformace ve věci postoje vlády k ochraně zvířat proti týrání. To, co se šíří teď mediálním prostorem, jsou nepravdy a já bych je chtěl uvést na pravou míru, protože stát posiluje ochranu zvířat a připravuje konkrétní kroky v této věci. Jsem si vědom, že veřejnost od nás očekává, aby ochrana zvířat byl důsledná a funkční v praxi, a proto jsme již v prvním kvartálu tohoto roku na plénu Poslanecké sněmovny s paní poslankyní Lucií Šafránkovou oznámili záměr novely zákona na ochranu zvířat proti týrání.

Ta změna zákona na ochranu zvířat má zvýšit spodní hranici trestů a pokut za týrání zvířat, prodloužit doby zákazu chovu zvířat v případě týrání, zavedení možnosti zakázat pořízení nových zvířat již před skončením řízení o přestupku, povinnost toho, komu byla zvířata odebrána, hradit zálohy na zajištění péče o zvíře již před skončením řízení, zavedení možnosti, aby se zvířata odebraná chovateli stala majetkem státu z důvodu neplacení záloh na zajištění předběžné náhradní péče, kastrace opuštěných koček a koček bez pána a také rozšíření možností, kam umisťovat týrané velké šelmy. Dále navrhujeme posílení institutu zvláštního opatření nahradí péče o týrané zvíře. To je několik návrhů, který bude tento poslanecký návrh obsahovat, je připraven a v příštích dnech bude projednán i na vládě a také na plénu Poslanecké sněmovny.

Dále bych se chtěl vyjádřit k situaci ohledně Státní veterinární správy. Zase spousta dezinformací, ale velice krátce. Dohodli jsme se v uplynulých týdnech, že posílíme z rezerv Ministerstva zemědělství o desítky milionů platy respektive mzdy veterinární správy a také provádíme připravovanou optimalizaci veterinární správy, kde nám jde zejména o to, abychom využili optimální nastavení a dobrou praxi v jiných dozorových orgánech, snížili počet vedoucích zaměstnanců a tyto zaměstnance přesunuli do výkonu činnosti, to znamená do terénu tak, aby ty nové úkoly, které přibyly i v minulém období veterinární správě, mohly být zajištěny.

Vznikla tady řada informací, že se v rámci veterinární správy bude snižovat počet zaměstnanců, není to pravda, chci to zásadním způsobem dementovat, a i z porady ministra vyplývá, že tento úkol, který má číslo 18, bude připraven a realizován k 30. 6., tak aby finální podoba Státní veterinární správy vstoupila v platnost po těchto změnách k 1. 1. 2027.

Dalším z těch bodů je samozřejmě to, že v rámci dozorových organizací chceme mít jednu dozorovou organizaci na rostlinnou výrobu, jednu na potraviny a jednu na živočišnou výrobu, takže připravujeme sloučení Státní veterinární správy a České plemenářské inspekce.

V neposlední řadě chci reagovat na to, že by došlo k jakémukoli oddělení pokut nebo trestů z pohledu týrání zvířat a dopadu do dotací. Tento systém je stále nastaven. Jen chci upozornit, že v rámci ochrany zvířat před týráním, zákon může ORP udělit sankci až do tří milionů korun. Proto se soustředíme na odebrání dotací u těch vyšších pokut a neřešíme to u každé malé pokuty. Myslíme si, že to je neefektivní a stát se zabývá pak následně dvěma řízeními. V této věci také byly poskytnuty do médií dezinformace. Já jsem se rozhodl je upřesnit. Děkuju.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní je prostor pro vaše dotazy, vzhledem k programu vlády po jednom. Česká televize, prosím.

Petr Vašek, Česká televize: Tak to se omlouvám, já jsem měl nachystané tři dotazy, tak já to zkusím vzít velmi rychle. První dotaz je asi na pana premiéra jako na bývalého ministra financí. Pane premiére, vy jste dnes měli i návrh Pardubického kraje na změnu rozpočtového určení daní. Tak jak se k němu postavila vláda případně z jakého důvodu? Řeknu to asi najednou, abych pak nezdržoval. Druhý dotaz je na paní Mrázovou ještě. Vlastně tento návrh nešel úplně, ta část stavebního zákona, nešla s tím původním návrhem, který je teď ve Sněmovně, tak z jakého důvodu? A co říkáte té kritice vlastně části starostů i opozice toho původního návrhu, který máte teď ve Sněmovně, tak jak to budete všechno vypořádávat?

A třetí otázka, pan Turek nám před jednáním vlády řekl, že pan Macinka se chystá do Saúdské Arábie. Mně pak pan Macinka upřesnil, že by to mělo být, tuším, měl by letět ve středu, ve čtvrtek by tam měl jednat s podnikatelskou misí. Tak na vás, pane premiére, případně na pana vicepremiéra Havlíčka, co si od toho slibujete jako vláda? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Ano, my jsme schválili cestu pana Macinky do Saúdské Arábie. Já jsem o tom s ním mluvil velice konkrétně. Samozřejmě Saúdové jsou jedním ze strategických partnerů PKN Orlen. Mají, myslím, že i nějakou společnou firmu a samozřejmě mají obrovské těžební kapacity ropy. My máme nějaké nápady, jak bychom mohli s nimi spolupracovat, protože ty rafinérie v České republice patří PKN Orlen, což je polská státní firma. Takže ano, je tam velice konkrétní návrh z hlediska nějakých našich zájmů, stabilních dodávek pohonných hmot, nebo i přepracování, ale nechci to nějak specifikovat.

Ten první dotaz jsem zapomněl, jo, rozpočtové určení. To je nekonečný příběh, to jsme řešili už stokrát. Kraje dobře vědí, že musí se domluvit mezi sebou. Já chápu, že to rozpočtové určení daní asi už nereprezentuje, nebo není úplně spravedlivé podle různých kritérií, počtu obyvatel, délky silnic atd., ale není to možné takhle řešit, že jeden kraj si řekne, chci plus, já nevím kolik, 11 miliard. To takhle jako nejde, takže je potřeba. Jsou tam koeficienty, které podporují ta velká města. Praha je úplně specifická, má 184 miliard na účtu. Dostává to vlastně dvakrát. Takže ta debata může proběhnout, pokud kraje za námi přijdou společně a řeknou, takhle jsme se domluvili, a řeknou vládě, toto je náš návrh a my něco řekneme. Ale není to možné, aby každý kraj vlastně si předkládal nějaký zákon pro sebe.

Zuzana Mrázová, ministryně pro místní rozvoj: Tak, jestli mohu já odpovědět. To, co řeší tato malá novela pod sněmovním tiskem 167, v podstatě řeší i ta velká novela. Nicméně vzhledem k tomu, že došlo k prodloužení lhůt na podávání pozměňovacích návrhů do výboru Poslanecké sněmovny, tak zde došlo ke zdržení zhruba o dva týdny, kdy jsme vlastně vypracovávali komplexní pozměňovací návrh, který byl odsouhlasen všemi resorty.

Tím, že jsme už takto měli vlastně ten harmonogram těch legislativních prací nebo toho legislativního procesu spočítaný takřka na dny, tak máme opravdu oprávněnou obavu z toho, že tu velkou novelu nestihneme schválit s účinností od 1. 7., a jakékoli procesní úkony, které by byly pořizovateli, kterými jsou obce, kraje, ale i stát, učiněny vlastně před dobou účinnosti od 1. 7. této velké novely, tak by mohly být napadnuty u soudu a vlastně mohlo by to zkomplikovat pořizování územně-plánovací dokumentace. To je ten důvod, proč jsem předložila tuto malou novelu ve zrychleném řízení.

My jsme využili i těch čtrnáct dní, kdy se připravoval komplexní pozměňovací návrh právě na tu komunikaci a i na vysvětlování např. těch kritických názorů, které se ozývají nejenom éterem, ale samozřejmě píše řada starostů, územních partnerů, profesních asociací i nám na resorty. Jestli mohu zmínit, v tom mezidobí např. já jsem se účastnila třech krajských setkání Svazu měst a obcí, kde jsem měla prezentaci zaměřenou na novelu stavebního zákona a především na implementaci nové státní stavební správy, kde jsme odpovídali starostům, tajemníkům na řadu dotazů, které k tom uměli.

Mezitím se také uskutečnilo jednání s Asociací krajů, kde kromě hejtmanů byli i ředitelé krajských úřadů, ale i třeba ředitelé stavebních úřadů krajských. Opět jsme vysvětlovali a odpovídali na dotazy. Řadu z těch podnětů jsme zapracovali i do komplexního pozměňovacího návrhu a v tuto chvíli ty kritické hlasy už nejsou ani až tak k textu té novely, ale spíše k té implementaci a centralizaci státní stavební správy, kde v tuto chvíli ustavujeme deset expertních skupin, kam budou zapojeni i územní partneři jako je Svaz měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv, Asociace krajů, Sdružení tajemníků tak, aby vlastně do toho procesu, kde řešíme lidské zdroje, prostory, archivy, spisové služby a další, byli zapojeni.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Televize Nova.

Zuzana Drábková, Televize Nova: Dobrý den, pane premiére, ministr Červený nám říkal, že bodem jednání by měly být i pohonné hmoty. Vy už jste to na začátku nakousl. Co konkrétně jste tedy řešili, řešili jste, vyhodnocovali jste ta opatření, nebo jste řešili i jejich prodloužení? Protože mají platit ještě deset dní. Zároveň minulý týden některé čerpací stanice ještě porušovaly ta opatření. Vy jste říkali, že za každý den porušení dostanou milion pokutu. Tak pokud už je to v nějakém řešení, jestli jste o tom už jednal s paní ministryní Schillerovou?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: A vy máte seznam těch stanic, co porušují?

Zuzana Drábková, Televize Nova: Byly to myslím dvě stanice ve Středočeském kraji.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Tak když to dokážete, tak určitě se na to podíváme. My jsme pohonné hmoty na vládě neřešili. My máme dneska setkání se zástupci distributorů, rafinérií teda a pohonných hmot. Ale nebylo to předmětem vlády.

Zuzana Drábková, Televize Nova: A ještě poprosím, mluvil jste o tom, že Česko by nabídlo k zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu pasivní radar. Chápu to tedy správně, že ta nabídka platí, je to tedy v řešení a jak konkrétně by to podle vás pomohlo?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Tak určitě by to pomohlo, protože to je unikátní, světově unikátní technologie. Já jsem to viděl v pátek v Bechyni, jak to funguje a já jsem to řekl Marku Ruttemu hlavně jako vzkaz prezidentu Trumpovi, který si stěžoval, že evropští spojenci nechtějí nějak s tím pomoci. Takže ta nabídka je tam a samozřejmě je to nabídka, když skončí, doufejme brzo, ta válka a nastane nějaká dohoda a nastane příměří, tak potom samozřejmě to platí, že Česká republika nabízí tohle skvělé zařízení, obranné zařízení.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, CNN Prima News, prosím po jednom dotazu, aby se dostalo na všechny zde přítomné novináře.

Lucie Hlubučková, CNN Prima News: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, co bude dnes konkrétními tématy Bezpečnostní rady státu, která má zasednout odpoledne?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: To vám neřeknu, protože to jsou věci v režimu. Bude to samozřejmě bezpečnost našich občanů, celkově jak funguje integrovaný záchranný systém, budou to konkrétní věci z hlediska bezpečnosti i z hlediska bezpečnosti energií a bezpečnosti infrastruktury a dalších věcí. Takže budou to velice konkrétní věci, které my chceme nastartovat a které chceme řešit. Bezpečnost našich lidí a i v podstatě naše působení v rámci NATO je pro nás prioritou a máme samozřejmě velice konkrétní věci, které chceme v rámci té Rady projednat.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Český rozhlas.

Daniela Brychtová, Český rozhlas.: Dobrý den, já bych měla jeden dotaz na pana premiéra ohledně vládního návrhu na změny ve financování veřejnoprávních médií. Podle společného prohlášení veřejnoprávních médií, tak tam jsou legislativní nedostatky. Tak za vás, jestli je předložený návrh v pořádku, případně jestli je tam prostor ještě pro nějaké změny? Jestli bych ještě mohla poprosit jeden dotaz na paní ministryni Mrázovou. Vy jste zmiňovala to zrychlené řízení u té malé novely stavebního zákona, tak jestli už máte nějaké reakce jednotlivých poslaneckých klubů? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Ten návrh já neznám v detailu. Já jsem měl schůzku, jak jsem o tom mluvil ve videu, s lidmi, kteří se tím zabývají. Dozvěděl jsem se plno věcí, které nevím, protože jsem ani neměl čas to řešit, ani nenastal čas. Tzn. že ten plán je, že ministr Klempíř to dá do připomínkového řízení, údajně jsou tam nějaké návrhy ohledně obsahu, já určitě tohle nechci, vyjádří se resorty, koaliční strany si k tomu něco řeknou, potom to půjde na vládu a budeme se o tom bavit.

Já mám schůzku s generálním ředitelem České televize ve středu. Vlastně se spolu setkáme, abych s ním normálně diskutoval, o co nám jde, proč to máme v tom programu a co zamýšlíme. Určitě je absolutně nesmysl, abychom my tady ohrožovali demokracii. Kdybychom chtěli tady ničit veřejnoprávní média, tak jsme to mohli udělat už v minulosti, když bychom neschválili dvě zprávy České televize nebo rozhlasu, tak jsme mohli tyhle věci dělat. My to neděláme. Naopak stávající opozice posilovala svoji účast a přítomnost v těch radách, že to rozšířili o Senát atd. Takže my tohle odmítáme.

Má to sedmnáct členských zemí tohle financování a my se chceme o tom normálně bavit. Protože určitě jsme přesvědčeni, že je tam prostor pro šetření a já budu zvědav, jak teda to proběhne to jednání s generálním ředitelem České televize. A taky jsme se domluvili, že Karel Havlíček se potká se šéfem Českého rozhlasu. Takže ty různé nesmysly, že někoho ohrožujeme. Prosím vás, fakt to není pravda. Není to náš zájem, určitě to nechceme a děláme to, ten návrh je podle toho, jak to dělá sedmnáct členských států. A nechci se vracet do časů, když pan Baxa v roce 2022 řekl, že nenavýší poplatky. Ten zákon, který byl přijat, je předmětem taky nějakých dotazů Evropské komise. Takže my určitě jsme otevření té debatě a myslím si, že budeme transparentní a budeme chtít o tom normálně diskutovat.

Zuzana Mrázová, ministryně pro místní rozvoj: Tak jestli mohu já v krátkosti odpovědět. Sešla jsem se se všemi zástupci poslaneckých klubů ještě před tím, než jsem ten poslanecký návrh podala s tím, abych je informovala jednak o tom samotném návrhu, kde se pouze v paragrafu 334 B mění rok 2026 na 2027. Tento celý návrh včetně předkládací zprávy, odůvodnění jsme jim zasílali včetně toho, že jsme představili i vlastně jednotlivé funkcionality a jejich aktuální stav v rámci Národního geoportálu územního plánování, kde např. to, co není stoprocentně funkční, je nahrávání územně-analytických podkladů nebo notifikační služby a zejména tam není teda ta důsledná pilotáž.

Věřím, že napříč politickým spektrem ten návrh bude podpořen v tom zrychleném řízení, protože si myslím, že každý z poslaneckých klubů má své starosty, kteří vlastně tady mají tu hlavu na špalku, pokud by opravdu došlo k tomu, že by nějaká funkcionalita nefungovala a mohl by vlastně celý proces jejich územně-plánovací činnosti být následně soudem shozen. Takže já věřím, že to politickou podporu mít bude, a to především z toho důvodu, že za mě to není politické téma, ale je to opravdu téma věcné. 

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Novinky.

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: Dobrý den, pane premiére, já bych se chtěl zeptat. Vy jste včera řekl, že by Česko mohl chránit francouzský jaderný deštník, tak kdybyste mohl říct, jaké by byly případně podmínky takové dohody a kolik by to případně i Česko mohlo stát a jestli to nevypovídá o nějaké změně důvěry v pomoc spojenců, zejména tedy USA? A, pane vicepremiére, chtěl bych se zeptat ještě k tomu převodu průmyslové spolupráce. Protože ještě v pátek Ministerstvo obrany říkalo, že to bude k 1. 7. a že se ta sekce zcela zruší a nějak se to rozprostře na Ministerstvu obrany, teď se to převádí k vám na MPO, tak kdybyste mohl vysvětlit tuhle změnu?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Ano, já jsem mluvil s prezidentem Emmanuelem Macronem ohledně toho jeho projevu, ohledně jaderného odstrašení. Ano, my musíme mít spojence, kteří jsou jaderné velmoci, kteří jsou důležití a my samozřejmě stále považujeme Spojené státy za našeho spojence a nevidím v tom žádný problém. Ano, my určitě, i když nejsme jaderná velmoc a samozřejmě v rámci Evropské unie máme Francii, v rámci NATO máme Velkou Británii, ale my máme skvělé technologie, máme velice dobré firmy, máme skvělou armádu.

My chceme zkrátka o tom projektu Emmanuela Macrona a Emmanuel Macron je velice aktivní, on samozřejmě dělal i tu video konferenci ohledně Hormuzu. Minulý týden jsme měli video call ohledně sociálních sítí pro děti nebo mladistvé do patnácti let. Takže tyhle iniciativy nás zajímají a my musíme ty detaily projednat a hledat nějaké zapojení. Protože pro nás Francie, se kterou máme velice dobré vztahy, je jaderná velmoc, jsou důležité ty vztahy. Pro nás je důležité ekonomicky Německo, ale máme i dobré vztahy s Velkou Británií.

To je naše strategie v podstatě mít velice dobré vztahy i osobní s těmito zeměmi, které hrají v Evropě prim. Nejenom v Evropské unii, ale i v rámci NATO. Takže ten projekt je na začátku a určitě si to vezme delší čas, abychom si to všechno řekli konkrétně. Česká republika není malá země a my jsme přesvědčeni, že v rámci těchto projektů můžeme hrát významnou roli.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, poslední stručný dotaz Echo 24.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Jenom já ještě tedy odpovím na tu druhou část toho dotazu. Ano, je pravda, že Ministerstvo obrany anoncovalo, že je jejich záměrem vyseparovat tu sekci respektive v tomhle tom případě Odbor průmyslové spolupráce, což znamená technologickou spolupráci a zahraniční spolupráci, do agentury AMOS.

My jsme to zaregistrovali a s ohledem na to, že se jedná o jednoznačně průmyslovou aktivitu, že se jedná o vysoce důležitou exportní aktivitu. S ohledem na to, že zásadním způsobem posilujeme Ministerstvo průmyslu a obchodu do role ministerstva hospodářství. Určitě jste zaregistrovali, že jsme přesunuli z Úřadu vlády kompletní výzkum, že jsme přesunuli určitou část agendy, celý Odbor kosmického průmyslu z Ministerstva dopravy, že spolupracujeme na některých agendách opět pod MPO z Ministerstva životního prostředí. Tak jsme v průběhu víkendu intenzivně jednali. Jednali jsme na úrovni tedy Ministerstva obrany. Jednal jsem samozřejmě na úrovni ministerstva průmyslu a chtěl jsem rovněž jednání s těmi klíčovými zástupci či asociacemi toho dotčeného sektoru.

A domluvili jsme se, že je to sice závazek pro Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo ministerstvo hospodářství, ale že to celému sektoru jednoznačně prospěje právě s ohledem na to, že to už je dnes velmi významné odvětví, které roste, které generuje obrovskou přidanou hodnotu a které potřebujeme provázat nejenom s exportem ale i s vědou, potřebujeme ho provázat se start-upy, malými a středními podniky, což je všechno v doméně Ministerstva průmyslu a obchodu. Takže jsme dospěli racionálně k tomuto závěru, a proto jsme to vlastně udělali. To že je to od 1. 6., protože se to dá bez problému zvládnout do té doby a my vlastně připravíme kompletně zázemí na MPO.

Dominik Stein, Echo 24: Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, vy jste vlastně hovořili o té národní strategii proti čelení hybridním hrozbám, že jste ji tedy vrátili k přepracování. Tak mohli byste být konkrétnější, z jakých to bylo důvodů a co by konkrétně měly být ty nové cíle? Díky.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Myslíte tu rámcovou pozici v rámci té kybernetické bezpečnosti. Ano, my jsme vyjádřili principiálně souhlas s tím obecným rámcem. A současně jsme jasně řekli, že rozumíme tomu, že je třeba posilovat bezpečnost prostřednictvím samozřejmě i těchto kroků. Nicméně, máme tam připomínku zejména k tzv. delegovaným aktům, tzn. které ukládají dost zásadní povinnosti pro podniky, aby byly stanoveny přímo v nařízení nikoli v tom delegovaném aktu. Tak je první připomínka víceméně technického rázu.

No a potom jsme dali tu připomínku, že pokud se mají vylučovat dodavatelé na základě určitých kritérií, která jsou, tak aby to bylo s kontrolou těch členských států. Jinými slovy, aby to nebylo přesouvání vlastně toho rozhodnutí pouze na úroveň Evropské unie. A poté jsme tam měli další technický požadavek, a to jsou ty termíny. Právě termín pro plnění povinnosti výměny těch technologií byl stanoven na třicet šest měsíců, což v tom sektoru budí určité rozpaky, protože by hrozilo určité ohrožení investiční jistoty. Jinými slovy, že by to nestihli. Takže naše připomínka směřovala k tomu, aby se prodloužila tato doba.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, to je z dnešní tiskové konference všechno, děkujeme, na shledanou.  

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Děkujeme, na shledanou.