Tiskové konference

20. 4. 2022 17:36

Tisková konference po jednání vlády, 20. dubna 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobré odpoledne, vítejte na tiskové konferenci vlády České republiky po výjezdním zasedání na zámku Štiřín. Poprosím předsedu vlády Petra Fialu o slovo.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda se dnes sešla, jak už bylo řečeno, na výjezdním zasedání tady na zámku ve Štiříně. A my jsme to výjezdní zasedání udělali proto, abychom se jednak mohli krátce ohlédnout za těmi sto dny, co máme za sebou, ale hlavně a především, abychom mluvili o tom, co je před námi, a měli jsme čas a prostor pro strategickou politickou diskuzi, na které v té běžné denní agendě a v tom všem, čemu naše vláda čelila, musela čelit a při těch všech výzvách, které před nám stojí, není úplně čas, ale která je naprosto nezbytná pro to, abychom udělali správná rozhodnutí ve prospěch občanů České republiky v těch příštích dnech a týdnech.

Za těch sto dnů, a tady nemusím připomínat, bylo to často řečeno, říká to mnoho komentátorů, že žádná vláda před námi v historii moderní České republiky neměla takových prvních sto dnů s tolika problémy kolem nás, tak za těch prvních sto dnů je za námi spousta práce.

Připomenu tady několik bodů, které mě napadají. Zvládli jsme další vlnu pandemie covidu. Samozřejmě nejsme tak namyšlení, abychom si mysleli, že to zvládla jenom vláda. Zvládli jsme to i díky zodpovědnosti občanů a ve spolupráci s občany. Na tu jsme vsadili, té jsme věřili, udělali jsme správná rozhodnutí a tu novou vlnu pandemie covidu jsme zvládli.

Předložili jsme v krátkém čase protiinflační rozpočet. To bylo velmi důležité a je to důležité z hlediska boje s inflací, boje s drahotou, s tím, jak dopadá inflace na občany, jejich úspory, ceny. Protiinflační rozpočet byl nesmírně důležitý právě po tom všem, co tady předváděla předcházející vláda, která nám zanechala rozpočet, který kdybychom schválili, tak s inflací nic neuděláme. Ve velmi krátkém čase jsme předložili rozpočet se schodkem nižším o sto miliard korun a s inflací bojujeme.

Zvládli jsme první vlnu uprchlické krize, to už teď můžeme říct, a patříme k nejaktivnějším zemím, pokud jde o pomoc Ukrajině po všech stránkách. Zabýváme se a už máme za sebou první výsledky, pokud jde o energetickou bezpečnost, energetickou budoucnost České republiky. Povedlo se nám prosadit do taxonomie jádro. Povedlo se nám spustit tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech.

Vyřešili jsme i některé věci, které tady dlouho zůstávaly nedokončeny. Například dlouho se táhnoucí spor s Polskem ohledně dolu Turów a ukázalo se, jak bylo důležité, že jsme to vyřešili právě proto, co se děje teď v souvislosti s válkou na Ukrajině, protože právě naše spolupráce s Polskem je velmi důležitá. Je důležitá jak pro naše obě země, tak je důležitá pro Evropu, protože patříme k těm zemím, které přicházejí s iniciativami, návrhy a vytvářejí ten tlak na to, aby pomoc Ukrajině byla co nejúčinnější a tlak na Rusko po všech stránkách byl co nejsilnější.

Samozřejmě to, že jsme museli řešit tyto problémy během prvních sto dnů a že za sebou má vláda, která opravdu funguje jako tým – úzce spolupracujeme, vidíte na nás, že neupřednostňujeme stranicko-politické body, ale snažíme se dělat všechno všichni ve prospěch občanů České republiky –tak samozřejmě, že mnohem důležitější než to, co jsme během těch sto dnů udělali, je to, co je před námi a co nás čeká.

My jsme si velmi dobře vědomi toho, čemu čelí čeští občané. Jak náročné je zvládnout rychle rostoucí ceny energií, ceny pohonných hmot, ceny potravin a jsme připraveni pokračovat v krocích, které našim občanům pomohou. My jsme dokázali velmi rychle najít cesty, jak pomoci těm nejzranitelnějším. Rozšířili jsme sociální dávky. Zvýšili jsme životní a existenční minimum. Udělali jsme to, že vlastně pomoc může pobírat mnohem větší počet našich občanů. Statisíce lidí a domácností má nyní nárok na pomoc státu v souvislosti s nárůstem cen energií a s tou všeobecnou drahotou.

Udělali jsme také kroky, které pomohou té další zranitelné skupině, která si sama pomoci nemůže, a to jsou senioři, kteří jsou v penzi. Tady dochází ke dvojnásobnému zvýšení důchodů během tohoto roku a to je velice důležité pro naše seniory, na které samozřejmě ty zvyšující se ceny těžce dopadají. A teď jsou před námi úkoly, jak pomoci dalším skupinám. Ti, co jsou určitě ohroženi, jsou rodiny s dětmi, samoživitelky a samoživitelé a my budeme hledat cesty, jak i těmto v co nejkratší době pomoci.

Ta pomoc, která šal od začátku roku českým občanům, není vůbec zanedbatelná. Je silná a lidé ji pociťují a pocítí. Na pomoc českým občanům nejvíce zasaženým rostoucími cenami jsme nasměrovali od počátku roku 74 miliard korun, a jak jsem říkal, budeme hledat další cesty a další opatření, která našim občanům pomohou si s tou těžkou situací, způsobenou především ruskou agresí na Ukrajině, pomoci, aby mohli tuto situaci zvládnout. Vláda bude hledat všechny kroky, jak lidem pomoci.

My máme za sebou to formální, standardní jednání naší vlády a teď je před námi tento večer to neformální jednání vlády, na kterém se právě budeme bavit o těch strategických věcech tak, abychom ta rozhodnutí, která budeme v příštích dnech dělat, abychom je učinili co nejsprávněji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji panu premiérovi, nyní otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Petr Kozlíček, Česká televize: Dobrý den, pane premiére, když jste skončil teda tou neformální částí, mohl byste prosím být trochu konkrétnější, co byste vlastně chtěli probírat, co se týká té pomoci, kterou byste chtěli probírat. Jinými slovy, co bude konkrétněji náplní toho neformálního setkání a co bychom od něj tak mohli očekávat? A potom bych ještě poprosil pravděpodobně asi rozšířenější dotaz na to dnešní, na to formální setkání. K jakým tam jste dospěli závěrům třeba ohledně těch změn, které by se týkaly právě asi, předpokládám, vás, pane ministře Bartoši, a toho, jakým způsobem se promění tedy ta možnost pronajímání bytů pro uprchlíky? Myslím těch sociálních bytů. Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: My vás samozřejmě budeme o všech krocích informovat a mediální politika naší vlády je jasná. My až dospějeme k rozhodnutí, tak o něm informujeme veřejnost a nechceme pokračovat v té tradici, která tu byla, kdy každý člen vlády vykládá svoje nápady, pak nikdo neví, co platí a co neplatí. Tohle dělat nebudeme.

Ale my potřebujeme mít určitý prostor, kdy máme všichni čas na sebe a kdy se můžeme bavit o těch strategických věcech, ať už se týkají cen energií, ať už se týkají konkrétní pomoci, ať už se týkají cílených opatření, která chceme dělat, ať už se týkají vývoje rozpočtu. To jsou všechno věci, které prostě musíme diskutovat a musíme diskutovat v klidu a musíme se o nich bavit i strategicky.

Takže já teď dopředu konkrétně o žádných výstupech mluvit nebudu. Bylo by to nezodpovědné a nedává to ani žádný smysl. Budeme samozřejmě informovat o konkrétních krocích, které jako vláda uděláme. A to dnešní jednání nám pomůže k tomu, abychom se na ně dobře připravili a abychom postoupili v těch rozhodováních dál.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pan vicepremiér Bartoš.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já si dovolím ještě doplnit pana premiéra. My samozřejmě i v tom řešení v té krizi pracujeme ve strategických týmech blízkých ministerstev. Ale ta možnost se vlastně na tom neformálním setkání setkat i třeba napříč s dalšími ministry a společně sdílet zkušenosti třeba z dílčí části strategie, kterou tato vláda schválila, ty pilíře řešení krize způsobené válkou na Ukrajině, je nesmírně cenné.

Vy jste se ptal na konkrétní věc, která se týkala dnešního jednání vlády. My jsme i dneškem, a to už prošlo jednáním dřív, spustili ten program pomoci krajům a obcím v rekonstrukci bydlení, ať samotných bytů, jako Ministerstvo pro místní rozvoj, tak i třeba těch míst na ubytovnách. To je program, který jsme zase připravili v souladu s tou vládní strategií. Každé ministerstvo nebo jednotlivé rezorty tam mají ty úkoly a reagujme i na požadavek, který jde z těch samospráv.

A dnes tedy bylo, myslím si, že je to logický krok, obce staví na základě programu SFPI ty sociální byty, nebo byty se sníženým nájemným, které mohou poskytovat ve svém fondu. A tyto mají nějaké specifické limity. Pokud tyto byty nejsou v danou chvíli obsazeny nebo nejsou používány, ony vlastně s nimi obce nemohou nakládat jinak, než určuje ten program. Nemohou je pronajmout.

Pokud tedy takovéto byty jsou k dispozici na městech a obcích, tím, co jsme dnes schválili na vládě, je možné i mimo rámec toho programu tyto byty použít jako bydlení pro osoby chráněné v rámci toho statusu válečného uprchlíka, což jsou lidé, kteří utíkají z Ukrajiny před válkou.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotaz měla CNN a potom druhá CNN.

Dáša Šamanová, CNN Prima News: Dobrý den, já mám tři otázky trošku z jiného soudku. První asi na pana Válka. Chci se zeptat, na Slovensku v babyboxu zemřelo dítě a zaznívají hlasy, zda by se babyboxy neměly zrušit. Tak jaký na to máte názor? Další, že na webu Braňme Česko jste zveřejnili návod, jak nahlásit dezinformace, a bývalý premiér Andrej Babiš návod označil za práskačství, a navíc upozorňuje i na to, že tam adresátům tykáte. Tak co na to říkáte? Jestli můžu poprosit o nějakou reakci. A dnes jste zasedali na zámečku Štiřín, tak jestli bylo zasedání něčím jiné, nebo jestli si to necháváte až na tu neformální část? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Tak začnu tím posledním dotazem, ten je jednoduchý. To zasedání bylo jiné jenom jiným prostředím, jinak to bylo standardní zasedání vlády. Ale samozřejmě se těšíme na tu neformální část právě proto, že bude prostor pro hlubší diskuzi a diskuzi, na kterou prostě při tom standardním jednání vlády není čas.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: V případě jakéhokoliv zdravotnického prostředku, a zvlášť když obsahuje nějaké technické součásti, je pořád potřeba kontrolovat jeho bezpečnost, znovu a znovu zlepšovat kvalitu toho prostředku a dosáhnout toho, aby pracoval stoprocentně a aby byl absolutně bezpečný. A to platí samozřejmě i u babyboxů.

Na druhé straně je faktem, že babyboxy zachránily obrovské množství dětí. Ty děti našly své rodiče, našly své rodiny. Řada párů, které děti nemohou mít, mohou takto děti adoptovat a ty pak mají plnohodnotný život, a kdybych byl ministr financí, tak řeknu, že se z nich stanou kvalitní plátci daní.

Tím pádem je nesmysl rušit babyboxy. Naopak je potřeba udržovat babyboxy v kvalitním stavu tak, aby byly absolutně bezpečné, aby těm děťátkům nabízely totální ochranu a aby dávaly jistotu těm, co tam to dítě z důvodů situace, která je pro ně neřešitelná jinak, dají, tak aby jim dávalo jistotu, že to dítě bude mít dobrou budoucnost, a pro tu udělají nejenom ti, co se o ty babyboxy starají, ale určitě i tato vláda, všechno.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak ta otázka, co se týká dezinformací. Obecně tato vláda přišla jako první vláda s ambiciózním programem a strategií toho, jak čelit dezinformacím. Protože my dezinformace jako takové považujeme za nebezpečí. Považujeme je za součást určitě války v tom informačním prostoru. Je to záležitost, která může systémově a dlouhodobě poškozovat Českou republiku.

Samozřejmě, že máme typy dezinformací, které jsou nějakým lehkým ohýbáním reality, ale máme dezinformace, které mohou lidi stát život. Máme dezinformace, které v covidové době byly ve veřejném prostoru a kde se psalo o absolutně nesmyslných návodech, jak této nemoci čelit a podobně. Máme dezinformace v současné době, které úplně jiným způsobem líčí objektivně danou realitu ruské agrese na Ukrajině.

A pokud stát má chránit sebe sama, tak v tom případě se musí chránit i proti takovým lžím, které mohou zaprvé spouštět nebezpečné nálady ve společnosti, které mohou zvyšovat napětí ve společnosti a zároveň mohou ohrožovat i zájmy České republiky. A určitě se mezi těmi dezinformacemi takové najdou. Pokud na to občané upozorní, my budeme mít možnost tomu strategicky čelit. Máme vládního zmocněnce pro boj s dezinformacemi a je to určitě součást toho, aby sát byl schopen sám sebe a bezpečnost a bezpečí svých občanů chránit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, druhá CNN.

Sabina Dračková, CNN Prima News: Dobrý den, já mám otázku na vás, pane Rakušane. Ruští hackeři prý měli napadnout několik českých serverů. Mimo jiné tam měly být i nějaké portály veřejné správy. Tak jestli můžete popsat, co se tedy vlastně, prosím, stalo, jak velký ten útok byl, jak se daří ty stránky obnovit? A potom k tomu šířeji: Co to vlastně podle vás znamená, jestli tedy to vnímáte ze strany Ruska jako nějaký důkaz toho, že jsme tedy také i v tomto druhu války? No a potom vlastně i obecněji, jestli vlastně můžou zpravodajské služby nějak těmto útokům zamezit? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak ta první část té otázky: Samozřejmě v tomto případě máme detekováno, že se skutečně jednalo o útok ruských hackerů na české systémy, a to, že Ruská federace v současné geopolitické situaci nepovažuje Českou republiku za přátelskou zemi, to je prostě fakt, na který se musíme připravit, se kterým musíme umět žít a kterému se taky musíme umět účinně bránit.

Já nechci používat silná slova, že jsme s někým ve válce a podobně. Nicméně ten útok byl veden proti České republice, jejím státním institucím, soukromým institucím. Za Ministerstvo vnitra mohu říci, že s tímto typem útoku máme již z minulosti zkušenosti. Veškeré systémy, které obsahují jakákoli data o občanech České republiky, odolaly tomuto útoku. Tedy mohu všechny ubezpečit, že žádné informace, soukromá data občanů České republiky, se nikomu nedostaly do rukou, kam by se dostat neměly.

A pokud se podíváte na funkčnost serveru Ministerstva vnitra, tak v podstatě je v téhle chvíli bez omezení. Byly tam nějaké pomalejší přístupy, ale ta situace je řešena od včerejška a z pozice Ministerstva vnitra tento útok mohu označit za neúspěšný, odolali jsme. A pokud tajné služby a vůbec struktury, máme tady NÚKIB, máme tady specializovaná pracoviště, která se právě zabývají tím, abychom takovým útokům byli schopni odolat, případně předcházet, a myslím si, že o mnoha záležitostech, které už byly zvládnuty vynikajícím způsobem, se třeba veřejnost ani nedozví. Myslím si, že ten systém v České republice je každopádně schopen účinné obrany a naše vláda dává prostředky i sílu a energii k tomu, aby tomu tak bylo i do budoucna.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Seznam.

Kristýna Jelínková, Seznam Zprávy: Já se ještě vrátím k tomu dnešku. Pane ministře Bartoši, máte nějaký odhad od obcí, o kolik takových bytů by se mohlo jednat? Pak mám zároveň dotaz na vás, pane ministře. Chci se zeptat k tomu solidárnímu příspěvku, na vás, pane Jurečko, k tomu solidárnímu příspěvku. Máte nějaká aktuální čísla, kolik žádostí už vlastně si lidé poslali? A zároveň, vy jste měl nějaké jednání s odborníky, kteří kritizují tu plošnou částku, kritizují to, že stejná částka jde pro lidi, kteří ubytovávají v pokoji uprchlíka, zároveň ti, kteří poskytují celý byt. Vlastně máte z toho nějaký, přehodnotíte třeba nějakým způsobem názor, můžeme čekat, že bude ta částka třeba vyšší pro ty lidi, kteří poskytují celý byt? A ještě jedna otázka na vás: Ta humanitární dávka, už vlastně ji nedostávají všichni v podstatě, uprchlíci. Někteří si anonymně Seznam Zprávám stěžovali na to, že ty otázky jsou nejednoznačné. Tak nějak víte vy třeba o tom a nějakým způsobem prošetříte to? Děkuji.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Tak já zareaguji jako první. Já k tomu uvolnění možnosti využití sociálního bydlení čísla nemám, neboť to je možnost těm obcím. Takže pokud obec disponuje, nebo město, sociálními byty, které nemá obsazené, což může třeba znamenat – a šťastný to starosta – že na svém území nemá v tuto chvíli žádnou potřebu využití těchto sociálních bytů nebo bytů s levnějším nájmem nebo obecních bytů nebo malometrážních bytů, tak je může použít. Takže tímto jsme dali možnost.

Naopak v tom programu, který jsme jako vláda spustili, jako MMR orchestrujeme tu výzvu na opravu bydlení, tam jsme šli právě dotazem na jednotlivé obce a kraje, kde nám přišla ta celková částka v těch – já to mám rozděleno per kraj, per region. Ta absorpční kapacita by mohla být až někdy k pěti miliardám, ale my jednáme o penězích z Evropské unie.

Dnes jsme ten program nastartovali a máme na to připravenou v tuto chvíli asi miliardu, 900 milionů. Když by si to někdo představil, dá se za to opravit s nějakou průměrnou cenou 3 500 bytů. Ten požadavek je zhruba, nebo ten aktuální požadavek v danou chvíli, když jsme se dotazovali, byl skoro trojnásobný. Nicméně, a to je důležité říci, i ta situace s těmi lidmi přicházejícími z Ukrajiny se vyvíjí a tam bude asi pokračovat i pan ministr Jurečka tou navazující odpovědí.

Ti lidé normálně hledají práci, pokud to tak jde. Pokud mohou umístit své dítě do buďto předškolní, nebo školní docházky, tak tak dělají a vlastně nevyužívají ty standardy té nabídky, kterou v tuto chvíli se snažíme v těch obcích nebo v těch krajích postavit, ale odcházejí normálně i do komerčního nájmu. Takto to je nastavené. Takže ona vlastně ta potřebná kapacita se bude měnit vzhledem k času.

Co je na tom pozitivní v obou dvou případech: Sociální byty jsou v majetku obcí a nakládá s nimi dle své aktuální potřeby, což může být jako sociální byty pro české občany nebo v tuto chvíli, pokud ta možnost, a to už teď možnost mají, pro uprchlíky. Stejně tak jako program na rekonstrukci těch bytů a bytových jednotek a bytových prostor, zůstávají potom tyto objekty v majetku českých měst a obcí, což si myslím, že je pozitivní.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já, jestli můžu, já dodám jenom jednu věc, aby ta informace nebyla v tom veřejném prostoru zavádějící. Já jsem devět let starostoval a sociální byty jsou speciálním typem bytů, které se nedávají do žádných městských pořadníků. Ty využíváte pro speciální situace, většinou na základě doporučení třeba sociálního odboru a řada těch bytů je v běžné době volných, připravených právě pro tu krizovou situaci. 

Já tady jenom chci trošku vnést do toho veřejného prostoru jasno v tom, že my teď nedáváme žádné byty, na které marně čekají mladé české rodiny, uprchlíkům. Takhle to nefunguje. To jsou speciální byty ve speciálním režimu, které dočasně, po dobu této krize, mohou být dány k dispozici těm, kteří přichází z Ukrajiny, za podmínky, že s tím to dané město a obec souhlasí. Rozhoduje o tom samospráva, nikoli vláda.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já to doplním tu otázku, vy jste se ptala na solidární příspěvek, případě humanitární dávku. Tak zde my jsme v situaci, kdy o ten solidární příspěvek požádalo více než 20 000 žadatelů. Ty výplaty by měly začít v příštím týdnu. My jsme minulý týden v situaci, kdy přes celý systém odcházely i výplaty standardních dávek, byli pod obrovským zatížením toho systému, kdy ten systém standardně zpracovává, řekněme, nějakých 600 až 700 tisíc úkonů za ten měsíc, tak jsme ho zatížili o dalších zhruba 300 tisíc úkonů za poslední, řekněme, měsíc a půl. Takže opravdu to přetížení minulý týden bylo enormní, ale počítáme s tím, že solidární dávku budeme v příštím týdnu už normálně vyplácet na účty.

Pokud jde o humanitární dávku, tak tady samozřejmě my tam sbíráme ještě ty informace o tom dosaženém vzdělání, o povolání a o znalosti češtiny. Já nemám v tento okamžik žádné informace, které by indikovaly, že je problém z důvodu vyplnění tady těchto textových polí s administrací té humanitární dávky, protože tato informace už je tam od 6. dubna a zatím jsem tuto informaci z terénu nezaznamenal.

Samozřejmě pokud by ten problém byl, tak ho určitě budeme řešit. Někdy máme trošku problém, řekněme, s tou transkripcí, kdy to, co ti lidé tam vypíší, tak když to například vypisují v ukrajinštině, tak je někdy problém v tom, jak ten systém tu informaci potom překlopí, ale s tím se snažíme teď také vypořádávat při té běžné agendě, kdy ten systém ještě, řekněme, dolaďujeme.

Co je možná ještě důležité jako informace, kterou bych tady chtěl dnes říci: My ke včerejšímu dni máme informaci o tom, že zhruba 24 000 lidí, kteří přišli jako váleční uprchlíci z Ukrajiny, tak začali pracovat na českém trhu práce. To znamená, za těch zhruba šest týdnů je to opravdu velmi vysoké číslo lidí, kteří už se zapojili na ten trh práce. Dalších 8,5 tisíce jsou dnes lidé, kteří už jsou evidováni jako zájemci o práci, a my dnes intenzivně už běžíme i to jazykové vzdělávání tak, aby tito lidé se mohli na ten trh práce zapojovat, aby ti další, kteří mají zájem o to pracovat v České republice, aby se zapojili.

Musím říct, že je to velmi vysoký podíl, když si uvědomíme, že tady máme zhruba těch necelých 300 tisíc lidí, z toho, řekněme si na rovinu, 55 procent jsou děti, tak se bavíme o nějakém číslu zhruba nějakých 130 až 140 tisíc maminek, které mohou do té práce, na ten pracovní trh zasáhnout. Některé z nich mají ještě velmi malé děti. Tak ta jedna pětina už pracujících si myslím, že je velmi vysoký podíl, a ta poptávka z jejich strany je poměrně velká.

Takže i to je, řekněme, pozitivní práce, jak rychle se daří tyto lidi zapojovat na český pracovní trh a díky za to samozřejmě i firmám, které už dnes v dotazníkovém šetření, které běží, a my ta data už jsme tento týden předali také na Ministerstvo vnitra, tak vidíme, že dnes jsou tam řádově desítky tisíc pracovních míst, které firmy nabízejí na tom trhu, opravdu aktualizované, volné pracovní pozice, které jsou k dispozici. Takže opravdu český pracovní trh je připraven plně absorbovat tyto lidi z Ukrajiny, kteří jsou ochotni a mají tu možnost se na ten trh práce zapojit.

A já doplním ještě informaci k tomu bydlení. Pan premiér tady mluvil o věcech, které jsme dělali jako vláda, které jsou třeba viditelné na první pohled z hlediska výstupu jednání vlády, ale co jsou ještě důležité věci: Například před čtrnácti dny mezirezortní jednání mezi mým týmem a týmem Ivana Bartoše, dohoda na postupu, na sociálním a dostupném bydlení. Už běží příprava této legislativy tak, aby tyto kroky se opravdu děly potom i ve prospěch českých občanů tak, abychom opravdu nastartovali celý tento koncept, který bude mít nejenom tu zákonnou podporu, ale potom i nástroje tak, aby i města a obce se do těchto věcí mohly zapojovat. Tyto věci běží.

Minulý týden, a to je odpověď na tu vaši poslední část otázky, minulý týden jsme měli zase mezirezortní pracovní jednání mezi Ministerstvem vnitra, Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem práce a sociálních věcí na tom, jakým způsobem právě upravit ty podmínky bydlení pro ukrajinské uprchlíky, protože jsme si vědomi toho, že ten systém potřebuje parametricky vyladit. My jsme udělali ten krok teď v průběhu března a dubna proto, abychom rychle dostali k lidem peníze, abychom ty domácnosti podpořili, ale víme, že parametricky to musíme upravit a že na tom jednání byli i zástupci nevládních organizací, nejenom zástupci Člověka v tísni, ale i lidé, kteří opravdu mají tu praktickou zkušenost z terénu.

Takže my počítáme s tím, že bychom během příštích dvou týdnů měli mít na stole parametrické úpravy, jak právě odlišit to, když někdo poskytl část svého bytu, někdo poskytl celý rodinný dům, nebo někdo je připraven poskytnout byt, který třeba několik měsíců není obsazený, le jsou s tím spojené třeba i nějaké náklady na nějakou úpravu toho bytu, dovybavení a podobně.

Na to všechno chceme pamatovat v tom, abychom ty podmínky upravili, protože jsme si vědomi, že ty penziony a ty restaurace chtějí také mít svoji turistickou sezonu a avizují nám a říkají nám: Prostě my příští týden bychom byli rádi, aby tito lidé šli už do svého rodinného typu ubytování, buďto k rodinám, nebo do těch bytů, které jsou volné. A jsou tady části a jsou tady regiony a části České republiky, kde máme kapacity bytového fondu, který je volný a není obsazen.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Nova, Česká televize, ČTK.

Kristýna Bezděková, TV Nova: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat: Podle průzkumu STEM více než 90 procent lidí se bojí, že konflikt na Ukrajině může ohrozit střední Evropu. Tak co na ta čísla říkáte a jsou podle vás obavy na místě? A zároveň stejný průzkum ukázal, že dvě třetiny lidí souhlasí a považují přijímání uprchlíků za správné. Tak jestli čekáte, že se třeba ta solidarita zlomí a bude klesat? A poslední otázka: Opozice kritizuje, že vláda místo aby šetřila, tak rozhazuje peníze, teď konkrétně catering na tohle zasedání za téměř čtvrt milionu. Tak nějaká vaše reakce na to?

Petr Fiala, předseda vlády: No, tak samozřejmě my jsme velice rádi, že ta podpora české společnosti vůči Ukrajině obecně a i z hlediska přijímání uprchlíků je tak vysoká. A na to nepotřebujeme ani průzkumy, my vidíme tu solidaritu každý den. Tu obrovskou dobrovolnickou pomoc, neuvěřitelné množství peněz, které se vybralo v různých sbírkách, které dávají lidé dobrovolně. To zapojení se do různých aktivit, které v České republice se prostě spontánně objevují. Od lidí, kteří se zapojují aktivně sami do těch dobrovolnických aktivit v rámci asistenčních center, dělají sbírky, až třeba po umělce, kteří zadarmo pořádají koncerty a různé typy vystoupení a ty výtěžky akcí dávají na podporu Ukrajině.

Ta obrovská škála zapojení společnosti je fantastická a já to tady s hrdostí a rád zmiňuji a buďme na sebe jako česká společnost opravdu hrdí. Toto je velká míra solidarity a ukazuje to, že čeští občané jsou si vědomi toho, čím procházejí Ukrajinci, že ti lidé, kteří k nám přicházejí, jsou ti, kteří utíkají proto, aby si zachránili svůj život. A současně jsou si čeští občané vědomi, a to ukazují ta čísla, která jste zmínila, že na Ukrajině to není nějaký izolovaný konflikt, který by se nás vůbec netýkal. Že tam se bojuje o bezpečnost, o hodnoty, o budoucnost Evropy a takto se na to musíme dívat, a proto je taky na místě veškerá pomoc, kterou Ukrajině poskytujeme.

Jestli to bude trvat, nebo nebude, to já nevím. Ale mnohokrát v minulosti česká společnost ukázala obrovskou sílu, velkou míru solidarity, velkou odolnost vůči pokusům ji dezinformovat, rozeštvat, oslabit. Vždycky v těch klíčových chvílích česká společnost ukázala velikou sílu a věřím, že to tak bude i nadále. 

Samozřejmě, že bezpečnostní situace ve světě a v Evropě je nesmírně vážná. Ruská agrese na Ukrajinu mnohé věci mění. Rozbíjí se ten současný světový řád, budou se nově definovat i role. Bude se nově definovat i role těch společenství, jichž jsme součástí – Severoatlantické aliance, Evropské unie. To všechno jsou věci, které jsou před námi, a musíme si to uvědomovat.

Stále více lidí si uvědomuje to, o čem já jsem třeba mluvil už před mnoha lety, že, i z hlediska své odbornosti, že bezpečnost, prosperita, ty věci, ze kterých jsme se tady těšili třicet let, že ty věc nejsou samozřejmé. Že o ně se musí bojovat, zápasit, že pro ně se musí něco dělat. A válka na Ukrajině nám to děsivě brutálním způsobem připomíná.

Samozřejmě, že česká společnost, Česká republika nejsou přímo bezpečnostně ohroženy. To je potřeba říct. Nejsme přímo bezpečnostně ohroženi, protože jsme součástí Severoatlantické aliance, protože jsme součástí Evropské unie. Ale to, že celá Evropa, celý západní demokratický svět by mohl být předmětem dalšího ruského imperiálního výboje, pokud bychom nedokázali Rusko zastavit na Ukrajině a pokud bychom mu neukázali, že tohle není cesta, že tímto způsobem se nedá v mezinárodním společenství jednat, tak to je prostě pravda. A právě proto musíme podporovat Ukrajinu všemi prostředky včetně vojenských, abychom dokázali tomuto nebezpečí čelit. A aby každý, kdo chce dělat takovouto agresivní politiku, tak do budoucna viděl, že to není cesta, že to mezinárodní společenství nepřipustí, že tímto způsobem se nedá nic v mezinárodní politice řešit.

A ta poslední otázka: Co tady stojí nějaký catering, to nevím. Ale my jsme to záměrně udělali v objektu, který patří státu, aby to bylo co nejlevnější. A nebudu tady připomínat nějaké ty věci s pávy, fotografiemi, co všechno dělala ta předcházející vláda, ani třeba nějaké inzerce do médií, která patřily třeba nějakým členům vlády a tak dál, další a další věci. Já se k takovéto debatě snižovat nebudu.

Doufám, že nám pan premiér Babiš nezávidí to, že dnešní večer strávíme debatou o strategických věcech na Štiříně, a budeme se bavit mimo jiné tady i o tom, co jeho vláda zanedbala a jak se zpronevěřila vůči českým občanům. Jak máme mnohem složitější situaci dnes kvůli špatnému hospodaření jeho předcházející vlády. Kvůli tomu, že nedělali ta rozhodnutí, která měli dělat, že nedávali dost prostředků na obranu, že se nestarali o energetickou bezpečnost České republiky. Ty známé věci tady snad ani nemusím připomínat.

Takže ať nám opozice nezávidí, ať raději s námi v této těžké a složité situaci spolupracuje na dobrých řešeních pro české občany.   

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Česká televize.

Petr Kozlíček, Česká televize: Prosím ještě ve stručnosti, pan ministr Síkela při příhodu hovořil o tom, že dnes by na programu měl, nebo chtěl také přednést některý z těch bodů toho třináctibodového balíčku na pomoc proti drahým energiím. Tak jenom, jestli byste mohl naznačit, zda se k tomu dostalo, o jaké body šlo, protože on nechtěl být před jednáním konkrétní, a zda z toho bude nějaký, řekněme, výsledek? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: My se o některých těch věcech, které zmiňoval pan ministr Síkela, budeme bavit i na tom strategickém jednání v té neformální části. Já tady i prosím o určité pochopení. My samozřejmě se jako vláda zabýváme energetickou bezpečností, zajištěním dostatku energií a i určitými strategickými kroky, které zajistí dostatek energií za přijatelné ceny. Abychom ty kroky mohli udělat, tak je nemůžeme dopředu komentovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a ČTK.  

Aleš Sosnovský, ČTK: Dobrý den, já jsem se jenom chtěl zeptat, jestli můžete potvrdit informaci, která se teď objevila a týká se záměru jmenovat šéfa BIS Michala Koudelku generálem. To je jedna věc. A druhá, ještě bych se zeptal na běžnou agendu, jestli jste odsouhlasili novelu nařízení vlády ohledně přímých plateb zemědělcům, co se týkalo toho.

Petr Fiala, předseda vlády: Mohu potvrdit, že jsme dnes schválili několik návrhů na jmenování generálů, které půjdou, budou předloženy panu prezidentovi k podpisu, a mezi těmi návrhy je i ředitel Bezpečnostní informační služby pan Koudelka.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, ještě ten dotaz na to…

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já s dovolením odpovím místo pana ministra Nekuly. Ano, dnes tady byl i návrh, který upravuje nařízení vlády tak, aby zemědělci v letošním výjimečném roce, s ohledem na vývoj na Ukrajině, kde se očekává pokles zemědělské produkce, tak aby v České republice mohli využít toho, co vlastně potvrdila i Rada ministrů a umožnila Evropská komise, aby v letošním výjimečném roce i tzv. neproduktivní plochy mohly být využity pro běžné plodiny v rámci teď ještě jarních osevů. Takže tato možnost dnes byla schválena a je na zemědělcích, jestli toho využijí, či nikoliv.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, to je z tiskové konference vše. Děkujeme za pozornost. Přejeme pěkný zbytek dne a šťastnou cestu do Prahy. Na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X