Tisková konference po jednání vlády, 2. dubna 2025

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády pana Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já z jednání vlády bych zmínil dvě věci a obecně bych chtěl říct, že jsme se hodně věnovali tématu bezpečnosti v tom širším slova smyslu, protože i opatření, která děláme pro to, aby se k nám nerozšířila slintavka a kulhavka, jsou vlastně zajišťování bezpečnosti v širším smyslu, zajišťování bezpečnosti České republiky.

Já chci zmínit ale jiné dvě věci. Vláda dnes udělala důležitý krok k ochraně bezpečnosti naší země. Na návrh ministra zahraničních věcí jsme schválili dva zápisy na vnitrostátní sankční seznam. Jedná se o běloruskou občanku Natalii Sudliankovou, která vykonávala úkony pro ruskou vojenskou rozvědku GRU. A tou druhou osobou je příslušník této rozvědky Alexej Šavrov, který přímo tuto agentku z Moskvy řídil. Tato agentka působila vědomě a systematicky ve prospěch Ruské federace a byla za to i finančně odměňována.

Obě tyto osoby, které jsme zařadili na sankční seznam, představují riziko nebo až hrozbu pro bezpečnost naší země a je tedy na místě, abychom postupovali tímto způsobem. Chtěl bych ocenit práci Bezpečnostní informační služby, která případ odhalila, zdokumentovala a poskytla podklady pro toto rozhodnutí. Více informací za chvíli podá pan ministr zahraničních věcí.

Chtěl bych také zmínit druhou věc, kterou se vláda zabývala, a to je stanovisko k návrhu skupiny koaličních poslanců, mezi nimiž jsem i já a pan vicepremiér Vít Rakušan a naši kolegové. Ten návrh se týká novely azylového a cizineckého zákona. Jde tady o to, abychom měli lepší nástroje na boj s nelegální migrací, lepší nástroje na vyhoštění nelegálně pobývajících cizinců. Abychom měli lepší možnosti kontroly, nové možnosti, jak identifikovat žadatele o mezinárodní ochranu a nelegálně pobývající cizince a některé další věci, zase o tom bude podrobně mluvit pan první vicepremiér a ministr vnitra.

Ale je to důležitá věc a je to konkrétní krok, my o tom, že bojujeme s nelegální migrací jenom nemluvíme, ale děláme naprosto konkrétní kroky, které nám vytvářejí lepší nástroje, abychom si se všemi případy možnými, které nastanou, dokázali dobře poradit.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministra zahraničních věcí pana Jana Lipavského.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi navázat na pana premiéra. Natalie Sudlianková je klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU. Řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací. Kromě tedy té vojenské zpravodajské služby GRU se jednalo o ruský státem financovaný Fond na podporu a ochranu práv krajanů žijících v zahraničí, nebo organizaci Nesmrtelný pluk Ruska.

Její činnost byla financována přímo z Ruska. V posledních letech jí byly vypláceny desetitisíce eur v kryptoměnách. Na základě pokynů řídicího důstojníka GRU vlastně zařídila zveřejnění několika článků v českém mediálním prostoru. A také máme informace, že v posledních letech vyvíjela aktivity ve prospěch sankcionovaného ruského oligarchy Allišera Usmanova s tím, že vlastně činnost ve prospěch sankcionovaných subjektů je rovněž jedním z možných kritérií pro to, aby byly uvaleny sankce.

Já si jenom dovolím zdůraznit, že my máme s ruskými agenty v Česku své zkušenosti. Byla to GRU, která zavraždila dva české občany při státním terorismu ve Vrběticích. Máme důvodné podezření, že žhářský útok na autobusy v Klíčově byl také koordinován z Ruska, a obecná informace je, že to byla minimálně stovka různých pokusů o sabotáže, kterých se Rusko minulý rok dopustilo vlastně na celém evropském kontinentu. Databáze NATO nám dokonce ukazuje i větší číslo.

Takže my vidíme, jak se k nám Ruská federace chová, jakým způsobem úkoluje své orgány, svou rozvědku až třeba fyzickými sabotážemi nebo informačními manipulacemi. Takže z tohoto důvod vláda dospěla k závěru, že Natalija Sudlianková a Alexej Šafrov představují riziko až hrozbu pro bezpečnost Česka, a tedy sankce jsou bez pochyby potřeba.

Já bych se připojil k tomu poděkování Bezpečnostní informační službě. Byla to BIS, která případ odhalila, zdokumentovala a připravila příslušné podklady. Platí tedy, že sankcionovaným osobám bude zmrazen veškerý majetek v Česku. Rovněž bude učiněn zákaz vstupu na naše území a ty detaily potom ještě doplní pan vicepremiér Vít Rakušan. Děkuji za pozornost.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra pana Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Ještě jednou hezký den, dámy a pánové, my si předáváme tu štafetu ještě u tohoto tématu. Samozřejmě tahle záležitost je jasnou ukázkou hybridního působení cizí moci na území České republiky. Je to součást nějakého dlouhodobého systematického úsilí, které Ruská federace vyvíjí proti demokratickým zemím, proti hodnotám, které sdílíme. A jak uvedl už pan ministr zahraničních věcí, Rusko provedlo minimálně stovku sabotážních operací v Evropě jen za loňských rok. A dokonce databáze NATO uvádí ještě vyšší čísla.

Takové akce opravdu mají velmi systematicky podkopávat národní bezpečnost, demokratické uspořádání u nás a dovolím si jednu krátkou poznámku. Vedli jsme nejrůznější typy debat. Mnohokrát z úhlů, které nebyly úplně racionální, o tom, proč dáváme do naší legislativy právní úpravu pro to, že má být trestné působení, vědomé působení pro cizí moc. Nakonec se nám to povedlo prosadit přes velkou debatu, pan prezident podepsal. A já bych chtěl říci, že kdyby už v téhle chvíli platila tato právní úprava, nebudeme se bavit jenom o vyhoštění, ale budeme se bavit o trestní odpovědnosti Natálie Sudliankové na možném stíhání právě za takto definovaný trestný čin činnosti a práce pro cizí moc.

Za Ministerstvo vnitra říkám, že bezprostředně po uložení tedy trestu toho typu zanesení na sankční národní systém bude Natálie Sudliankové uložena povinnost do třiceti dnů bezodkladně opustit území České republiky. Splnění této povinnosti samozřejmě bude orgány, které jsou k tomu určeny, v tomto případě policií kontrolováno, monitorováno a případně řešeno, pokud by toto nebylo vyslyšeno.  Chtěl bych ujistit, že nejenom naše služby, kterým tímto také děkuji, ale i Policie České republiky se maximálně systematicky snaží podobné hrozby vyhodnocovat a pokoušet se občany České republiky před takovými hrozbami také chránit.

Další téma, ke kterému bych se rád vyjádřil, je záležitost zpřísnění azylové legislativy, která se dnes projednávala na vládě. Jak už řekl pan premiér, z principu se jedná o poslanecký návrh, ke kterému vláda vyslovila kladné pozitivní doporučující stanovisko. Fakticky na daném návrhu dlouhodobě pracovali experti Ministerstva vnitra. Daný návrh je konzultován s experty Ministerstva spravedlnosti i resortu zdravotnictví, protože i tam některé věci spadají.

My můžeme teď přijít s tímto zpřísněním naší azylové legislativy, já bych řekl výrazným. Máme pro to ten evropský rámec. Postupujeme logicky, postupujeme kontinuálně v našem snažení. Prostě nemáme čas čekat v zablokované Poslanecké sněmovně a nechat se předběhnout všemi sousedními i jinými evropskými zeměmi, které se také v této době různým zpřísněním azylové legislativy zabývají. Proto jsme navrhovali, aby daný zákon byl schválen už v prvním čtení. Proto jsme k tomu svolali schůzku, kam jsme logicky pozvali opozici. Objektivně musím říci, že na této schůzce tentokrát zástupci opozice byli, a to Pirátské strany a SPD. Ti, kdo nepřišli, byli zástupci hnutí ANO.

Já si skutečně myslím, že to je tak vážné téma, kde musíme hledat shodu, musíme hledat shodu napříč politickými stranami i nad rámec konce jednoho volebního období. Proto to nevzdávám a včera jsem pozval, abych nevzkazoval přes média, písemně zástupce všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně k dalšímu kolu jednání, kde jim ještě jednou chceme představit naléhavost tohoto tématu, a ještě jednou s nimi chceme sedět, klidně s jejich experty, nad tím, co ještě někam posunout, případně jaké mají oni sami návrhy. Strašení nepomůže. Pomůže konstruktivní řešení a s tím my přicházíme.

Dovolte mi představit pouze velmi stručně pár konkrétních bodů. Omezení podávání žádosti o azyl u osob, které se tím snaží vyhnout návratu. Rychlejší vyhošťování osob, které nemají právo setrvat na území České republiky, a možnost těmto osobám uložit povinnost pobytu v detenčním zařízení. To tedy znamená jisté omezení volnosti toho, kde se v České republice budou zdržovat. Zároveň jim snižujeme výrazně sociální standardy, abychom je nemotivovali na území České republiky pobývat. Policii dáváme pravomoc u těch, u kterých nebude dohledáno, odkud přicházejí, nebudou u sebe mít žádný dokument, aby za použití dat z jejich mobilních telefonů určovala, o koho se jedná, odkud přišel, prostě údaje o dané osobě.

Ministerstvo spravedlnosti si dává přísnější a rychlejší lhůty pro to, aby vyřídilo veškeré žádosti s tím spojené. Ministerstvo spravedlnosti bude ukládat, nebo respektive bude tady povinnost pro soudy, aby v případě cizince se zabývaly vždy povinně i možností jeho vyhoštění. Rozhoduje soud, ale tu možnost soud bude mít povinnost vždycky zvážit. Rozšíříme bezpečnostní, zdravotnické prověřování. To zdravotnické se týká povinného epidemiologického screeningu. Zároveň omezíme zneužívání mezinárodních letišť k nelegální migraci, především pak Letiště Václava Havla. To jsou jediné vnější hranice schengenského prostoru, které Česká republika má, a i tady bude zřízeno detenční zařízení.

Ještě jedna poznámka na konec k tomu, která všechno shrnuje. Toto jsou řešení, která nám evropský rámec umožňuje. Taková, o kterých my nejsme přesvědčeni, rozhodně neimplementujeme. Žádná ustanovení k tomu, co se často nazývá solidarita, kvóty apod., se v našem návrhu ani neobjevuje. Přicházíme s něčím, na čem jsme předpokládali, že nebude žádný politický rozpor, protože podobné nápady měla určitě dříve i opozice. Teď se ukáže, zda chceme věc řešit, anebo lidi před volbami jenom strašit, vyděsit. A to v situaci, kdy je ilegální migrace za poslední tři roky na rekordně nízkých číslech.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministra zemědělství pana Marka Výborného.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem dnes vládu informoval o aktuální nákazové situaci v České republice. Mohu teď v 17:20 potvrdit, že v České republice v tuto chvíli není žádná informace o zavlečení nákazy tohoto vysoce infekčního virového onemocnění SLAK čili slintavky a kulhavky. Nemáme ani žádné podezření, které bychom prověřovali, že by se tato nemoc nacházela na území České republiky. To je určitě dobrá zpráva, byť ta situace skutečně je vážná, a když jsem hovořil v uplynulých dnech o té dynamice, se kterou se vyvíjí u našich sousedů na Slovensku, případně v Maďarsku, tak mohu potvrdit, že i dnes dopoledne jsem byl informován o dalších dvou ohniscích této nákazy na území Maďarska.

Činíme všechna opatření, na základě kterých bychom zabránili rozšíření této nemoci na území České republiky. My jsme věnovali možná víc jak šedesát minut času jednání vlády právě velmi detailní debatě a diskuzi i s kolegy ministry, které se týkaly právě těch kroků, které můžeme dělat. A zároveň jsem samozřejmě informoval vládu také o aktualizovaných pohotovostních plánech, tedy připravenosti České republiky, Ministerstva zemědělství a všech dalších orgánů, jak případně řešit situaci, pokud bychom, bohužel, já věřím, že se tak nestane, se stali zemí, kam se ta nákaza také rozšíří.

Vláda dnes, a děkuji panu ministru vnitra, který byl předkladatelem toho materiálu po spolupráci s paní ministryní Janou Černochovou, a děkuji nejenom jí, ale také Armádě České republiky, panu náčelníkovi Generálního štábu za tuto spolupráci. Přijali jsme nařízení vlády, na základě kterého počínaje zítřejším dnem je možné využít až dvacet vojáků v činné službě pro potřeby zamezení zavlečení nákazy slintavky a kulhavky na území České republiky.

My jsme konkrétně domluveni s velitelem vojenských veterinárních lékařů, plukovníkem Cihlářem, že využijeme tuto kapacitu na posílení Státní veterinární správy na těch identifikovaných sedmi hraničních přechodech, čtyři se Slovenskou republikou, tři hraniční přechody s Rakouskem, kde už v tuto chvíli, jak víte, na základě mimořádných veterinárních opatření probíhají kontroly, namátkové kontroly nákladních automobilů nad tři a půl tuny, a to těch, které převážejí nebo převážely buď živá zvířata, anebo cokoli živočišného původu.

Budeme toto nařízení rozšiřovat i na komodity, které se týkají původu rostlinného, krmiva atd. Protože samozřejmě i tyto položky nebo tyto komodity souvisí s tím, že ta auta mohou projíždět zemědělskými podniky v sousední zemi a nemůžeme vyloučit právě to případné zavlečení této nákazy na území České republiky.

My v tuto chvíli i po debatě s panem ministrem Kupkou, ministrem dopravy, hledáme také technické řešení, na základě kterého bychom byli schopni rozšířit počty dezinfikovaných nákladních automobilů na těchto vybraných hraničních přechodech, ideálně úplně všechny od 3,5 tuny. Není to úplně jednoduchá technologická záležitost. Ředitelství silnic a dálnic, děkuji panu řediteli Radku Mátlovi, pracuje teď v těchto hodinách právě na možných technologických řešeních. Zítra ráno, v sedm hodin, se na Ministerstvu zemědělství k tomu sejde porada a budeme hledat další kroky, abychom skutečně udělali všechno pro to, abychom minimalizovali nebezpečí zavlečení té nákazy sem na území České republiky.

Chci také zdůraznit, že už v uplynulých dnech byla přijata celá řada mimořádných veterinárních opatření, která znáte. Stejně tak jsme začali počínaje včerejším dnem testovat PCR testy mléko z chovů v Jihomoravském kraji, okresy Hodonín a Břeclav, tam se to týká všech chovatelů, a ty budou postupně dvakrát týdně do tohoto testování zapojeny. A to z toho důvodu, že ten samotný virus v mléku je přítomen o tři až pět dní dříve, než se klinicky projeví na těch zvířatech samotných. My bychom tím získali náskok pro ta opatření, kterými bychom potom případně eliminovali rozšíření té nákazy dál. V tuto chvíli mohu potvrdit, že veškeré testy, které byly provedeny, některé informace myslím ze čtyř testování máme už ze včerejšího dne, zbytek z dnešního dne, jsou negativní. To je také myslím dobrá zpráva.

Chtěl bych také požádat i touto cestou osobně teď po tiskové konferenci napíši zprávu panu ministru Takáčovi, slovenskému ministru zemědělství, zda by podobným způsobem nepřistoupilo k testování mléka PCR testy i Slovensko, protože je to skutečně opatření, kterým i Slovensko může rychleji zjistit případná další ohniska této nákazy na území Slovenské republiky.

Byli jsme také v uplynulých hodinách vyzýváni, já jako ministr zemědělství, pan premiér, vláda, k tomu, abychom přistoupili k vyhlášení stavu nebezpečí, bylo to různě nazýváno, tak musíme se skutečně pohybovat v mantinelech krizové legislativy, krizového zákona. Já chci zdůraznit, že stav nebezpečí na území jednoho kraje může vyhlašovat pouze hejtman daného kraje, a to pouze při splnění zákonem daných kraje, a to nikoli jedné podmínky, ale všech podmínek najednou.

Na základě toho mohu skutečně s plnou odpovědností s panem ministrem vnitra, do jehož kompetence to patří, říci, že v tuto chvíli tyto podmínky naplněny všechny nejsou. Jsme v režimu mimořádných veterinárních opatření. I to není standardní stav. Mimořádná veterinární opatření jsou opatření v rámci správních řízení a správního práva Státní veterinární správy a samozřejmě, že jsme připraveni nadále ta opatření zpřísňovat, doplňovat tak, jak budeme mít poznatky přímo z terénu, které by mohly vést ještě k dalším opatřením pozitivním z hlediska prevence.

Znovu chci vyzvat veřejnost, aby jsme skutečně byli velmi obezřetní, abychom neriskovali případné zavlečení na jednotlivá zemědělská hospodářství. Prosím, nevstupujte na farmy, nevstupujte na pastviny, nepřibližujte se k hospodářským zvířatům. Protože samozřejmě i to může být rizikem a zdrojem případné nákazy. Stejně tak buďte obezřetní, když se pohybujete v přírodě, v lese. Protože samozřejmě i volně žijící zvěř může být přenašečem této choroby a hrozí tady případné zavlečení do těch hospodářských chovů.

Stav nebezpečí by přišel na pořad dne až v okamžiku, kdy bychom skutečně měli potvrzenou nákazu na území České republiky. Tam bychom potom skutečně i ve spolupráci s krajskou reprezentací příslušného kraje řešili ty kroky, které máme už v tuto chvíli připravené v rámci pohotovostních plánů, o kterých jsem hovořil.

Poslední informace, kromě tiskových konferencí a vás médií, a taky chci poděkovat za spolupráci velmi aktivní, tak já jsem včera odeslal datovou schránkou dopis a zároveň také letáky pro širokou veřejnost a drobnochovatele, a to všem starostům na území kraje Moravskoslezského, Zlínského a Jihomoravského. Současně jsem odeslal dopis, nikoli slohové cvičení, ale konkrétní dopis s opatřeními, s aktuálním stavem a s odkazy na příslušné webináře, příslušné materiály na stránkách EAGRY.CZ, případně Státní veterinární správy, všem zemědělcům, farmářům, zemědělským podnikatelům v České republice. Samozřejmě jsme k dispozici i na již zmiňované krizové lince pomoci, a to každý den od 6:30 do 18:30. Těch telefonátů už tam byly desítky od pátečního rána a my jsme připraveni skutečně na tu maximální informovanost, děkuji.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím ministra životního prostředí pana Petra Hladíka.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Dámy a pánové, krásné dobré dopoledne. Dnešní vláda přijala usnesení týkající se předběžné zprávy o vyhodnocení povodně ze září loňského roku. Loňské zářijové povodně měly katastrofický charakter výrazně přesahující úroveň stoleté vody a vznikly na základě podobného meteorologického mechanismu jako ty v letech 1997 a 2002, kdy tlaková níže ze Středomoří narazila na tlakovou výši, tím ji zastavila a v období od 11. do 16. 9. fakticky působila rekordní srážky.

V Jeseníkách, Loučná nad Desnou, konkrétně Švýcárna, 14. 9. zaznamenala absolutní denní srážkový rekord na území České republiky historicky, a to ve výši 385,6 milimetrů za 24 hodin, čímž překonala všechny dosavadní rekordy a úroveň stoleté povodně. Rozdíl oproti roku 1997 nebo 2002 byl především ve včasné meteorologické předpovědi od ČHMÚ. Také včasné připravenosti jak podniků povodí, vypouštění nádrží, přípravy integrovaného záchranného systému a všech povodňových orgánů na území České republiky takovým způsobem, aby předcházely tomu nejhoršímu, což se v mnoha místech podařilo snížit dopady povodní až o 80 %.

Povodeň z loňského září nám také důrazně připomněla, že je třeba realizovat všechny typy povodňových opatření, jak ty přírodě blízké, tak technického a organizačního charakteru tak, aby ochránila majetky a životy lidí. Chtěl bych moc poděkovat všem složkám integrovaného záchranného systému a všem těm, kteří se na zvládání loňských zářijových povodní podíleli.

Jako vláda fakticky odpověď na proběhnuvší povodně máme tři věci. První věc, kterou schválila svým usnesením vláda České republiky, je alokace celkově tří miliard korun, které budou využity na připravená protipovodňová opatření. Provedli jsme detailní screening všech investorů, kteří připravují protipovodňová opatření a jsou v nějaké fázi tak, aby se daly začít realizovat buďto ještě letos, anebo na přelomu letošního a loňského roku. Proto jsme dnešním usnesením uvolnili tyto finanční prostředky, které budou alokovány v rozpočtech šest, sedm, osm.

Dále máme vypracovanou novelu vodního zákona, kde bychom rádi umožnili budovat protipovodňová opatření ve veřejném zájmu. A třetí takovouto úpravou je novela vyhlášky o aktivních záplavových zónách, kterou předložím na vládu někdy na konci druhého kvartálu, a na základě proběhnuvších povodní tak bude upravovat rozsah aktivních záplavových zón v jednotlivých typech povodí. Tzn. jiným způsobem v těch pramenitých horských částech, středních tocích i těch tocích dolních. Děkuji.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní už je prostor pro novinářské dotazy, první Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já bych měl těch dotazů několik. Možná začnu u pana ministra vnitra, který tady mluvil u toho zařazení na sankční seznam o těch dalších krocích. Jestli můžete být podrobnější i vzhledem k tomu, že k tomu rozhodnutí došlo před několika okamžiky pravděpodobně, tak jak třeba dochází k tomu doručování toho rozhodnutí?

Na pana premiéra, potažmo pana ministra zahraničí bych se zeptal, vzhledem k tomu, že jste tady oba mluvili o těch útocích a těch činech, které se dějí ve velkém množství, zda tedy v tuto chvíli vláda, potažmo váš  resort pracuje ne nějakém další zařazení na sankční seznam.

A potom bych se zeptal ještě pna ministra zemědělství. Co se týče té nákazy, někteří starostové a zemědělci mluví o tom, že by pomohla ještě větší opatření, ať už je to třeba dezinfikování všech vozů, které přijíždějí do České republiky, tak zda o tom jste uvažovali nebo zda se o tom budete bavit na té zítřejší schůzce nebo zda je to něco, k čemu už plánujete přikročit? Díky.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak jestli mám začít, velmi rychle, tady není pochybnost o tom, že to je osoba dohledatelná na území České republiky. Klasickou cestou jí tohle rozhodnutí bude doručeno. To rozhodnutí vstupuje v platnost okamžitě po rozhodnutí vlády. Ona je zařazená rozhodnutím vlády na sankční seznam a začíná ta třicetidenní lhůta. Potom je potřeba jenom dodat tu další skutečnost. Pokud by skutečně tato výzva nebyla vyslyšena, tak se musí přistoupit k nucenému návratu. I takové prostředky samozřejmě lze použít. Nicméně zcela transparentně, jasně, ve veřejném prostoru i osobním doručením je sděleno, že právě od teď už ta lhůta začala běžet.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Co se týká dalších opatření. Samozřejmě o tom se mluvit nedá a nemůže a je to tak správně, ale chtěl bych obecněji říct, ano, jsme opakovaně svědky různých forem útoků v rámci toho hybridního boje, který proti nám vede Ruská federace už dlouhodobě. Ty příklady od Vrbětic až po Voice of Europe tady byly už vlastně zmiňovány a těch příkladů z Evropy je opravdu celá řada, desítky, stovky. To, co je určitě pozitivní, je, že řadě věcí se daří i předcházet a úspěšně se jim bránit díky velmi dobré spolupráci bezpečnostních složek mezi jednotlivými evropskými zeměmi. Ale samozřejmě musíme toho dělat víc a intenzivněji, protože ten ruský zájem nějakým způsobem ovlivňovat naše společnosti, zneklidňovat naše společnosti, zasahovat do nich, ten je prostě evidentní a projevuje se i konkrétními činy.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Pokud jde tedy o nákazu slintavka, kulhavka, tak, ano, mohu potvrdit, že skutečně v tuto chvíli zvažujeme zpřísnění těch opatření na státní hranici se Slovenskem a s Rakouskem. Na těch sedmi vydefinovaných přechodech.  K tomu bude právě zítřejší schůzka. Je to spíše o technologickém řešení, jak vyřešit to, abychom byli schopni zkontrolovat více těch kamionů. Jenom připomenu, že přes hraniční přechod Kúty – Lanžhot každý den do České republiky přijede 12 000 kamionů nad 3,5 tuny, je téměř nemožné u všech provést úplnou dekontaminaci. Nicméně hledáme technické cesty, jak ten počet dezinfikovaných kamionů zvýšit. K tomu bude zítřejší jednání. Děkuju všem zúčastněným od Ministerstva dopravy přes Hasičský záchranný sbor, Ministerstvo obrany a další.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já bych tady jenom nevzpomněl na poděkování Policii České republiky, protože ta provádí ty faktické kontroly na hranicích a já musím říci, že to jejich vytížení časové, personální, už je v téhle chvíli opravdu enormní. Policie to zatím zvládá, takže tady to poděkování připojuji určitě.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Určitě ano.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, Český rozhlas.

Jana Soukenková, Český rozhlas: Dobrý den, já mám taky několik otázek. Ta první se týká té ruské vlivové operace. Napadá mě, jestli to může mít nějaké legislativní dopady? Napadá mě, že teď se řeší ten trestný čin vyzvědačství, tak jestli to nějakým způsobem s tímto souvisí a možná bude souviset, projednává se to i v rámci novely trestního zákoníku?

Potom mám otázku ještě týkající se migračního zákona. Pan Rakušan nám dneska dopoledne řekl, že svolal ještě schůzku s opozicí, opozice nám mezitím řekla, že se té schůzky účastnit nehodlá, tak jak vlastně budete řešit to jednání ve sněmovně? A pan Hladík před příchodem na vládu zmínil to, že by mohlo nastat určité právní vakuum kvůli migračním pravidlům, která budou platit v Německu, tak jestli by pan ministr Rakušan tohle to trochu dovysvětlil?

Potom klidně jenom úplně krátce a stručně, jestli jste se dostali k návrhu poslaneckému na změnu jednacího řádu? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já myslím, že i tu otázku, jestli to má nějaké legislativní konsekvence, respektive jestli by úprava legislativy tady třeba nějak pomohla, odpoví pan první vicepremiér, protože on to zmínil už v tom svém úvodním slově.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuju, pane premiére, ano, je to tak. Já už jsem v tom původním slově zmínil, že ten zákon, my mu říkáme „lex krtek“, to je ta činnost pro cizí moc, tak on schválen byl, byl dokonce i podepsán panem prezidentem, a to v rámci lex Ukrajina 7. Proč jsem o něj bojoval v rámci lex Ukrajina 7 a nečekali jsme na projednání trestního zákoníku. Ten můj argument byl od začátku stejný, protože je pravdivý, a to, aby tohle platilo co nejdřív.

Všichni vidíme i na základě takovýchto vlivových operací, které tady jsou, že je to akutní potřeba v České republice, abychom byli chráněni. Lex Ukrajina 7 vstupuje v platnost, trestní zákoník, ten nejdříve vstoupí v platnost od 1. 1. 2026. Je to rok nebo půl roku, kdy se budeme bavit, nebo nebudeme chráněni i tím způsobem, že takoví lidé budou za činnost pro cizí moc na území našeho státu trestně odpovědní. A já si myslím, že jednoznačná odpověď zodpovědné vlády v tuhle chvíli je, ano, tihle lidé mají být trestně zodpovědní, pokud jednoznačně, prokazatelně, úmyslně, to všechno musí být podloženo a rozhoduje o tom soud, skutečně pracovali v zájmu cizího státu, cizí moci a chtěli uškodit zájmům naší země.

To, že se to bude projednávat i v rámci trestního zákoníku, určitě bude snaha třeba některých opozičních stran pravděpodobně to úplně odstranit. S tím já absolutně nesouhlasím. A pan ministr Blažek, ten nechce, aby tenhle paragraf zmizel. Pozor, on chce maximálně nějaké legislativně-technické úpravy, ale i my jsme ve shodě, protože ten návrh i pro nás připravilo Ministerstvo spravedlnosti, že je dobře, že takový paragraf v našem trestním řádu máme.

Další věc, která tady byla zmíněná, migrační situace, projednávání té záležitosti, já už nevím, jak to máme dělat. Když pozveme opozici přes média, je to špatně, když jim napíšeme dopis, tak už mají rovnou čas po jednom dni nám říci, že na tu schůzku nepřijdou. Kdo byl na té minulé schůzce, experti Ministerstva vnitra a dalších resortů, kteří pracují na tom ministerstvu mnoho let, pode všemi ministry, za všech vlád. Představovali praktický dopad těchto opatření, která z jejich expertní dílny pocházejí. V tom nebyla žádná politika. V tom bylo praktické řešení azylové a migrační problematiky v České republice. Dokonce i ti opoziční poslanci, kteří tam byli, uznali, že to bylo věcné, bylo to přehledné a bylo to jasné.

Já nevím, nevím, jak se to dělá, jakým jiným způsobem se opozice vyzývá, aby spolupracovala na něčem, co má chránit bezpečí občanů České republiky. Aby spolu s námi to řešení hledala a nejenom strašila na billboardech zabranými chalupami. To je přece ten rozdíl v našem přístupu a v jejich. Vystrašit. To téma hodit do veřejného prostoru, mnohokrát o něm říkat nesmysly. Versus to, že my přicházíme s něčím, co tu bezpečnostní situaci v oblasti ilegální migrace, řeší to pan premiér na své úrovni, já na své úrovni, výrazným způsobem posouvá lepším směrem.

Jak budu postupovat dál? No tak se asi smířím s tím, že tu devadesátku v Poslanecké sněmovně, která by zase vedla k tomu, že dokážeme to, co Němci, ti to měli za dva měsíce schváleno, v polském parlamentu zpřísňování migrační legislativy, víte, jak tam vypadá situace mezi opozicí a koalicí, tvrdý politický boj, ale u téhle věci jsou schopni si k jednomu stolu sednout a domluvit se. Protože to je strategický zájem. Co je víc strategickém zájmem než bezpečí našich lidí.

Reakce na Německo, já jsem v kontaktu s německou stranou, s paní německou ministryní jsem mluvil teď, měl jsem s ní bilaterál v Berlíně, viděli jsme se v Londýně. Já se informuji o tom, jak vypadá sestavování nové vlády, a samozřejmě dopředu vysílám tu zprávu, bavte se s námi od začátku, kdy ta vláda vznikne. My jsme partneři a hledejme ta řešení spolu. To je jediná cesta, vždycky se nám to s Německem zatím povedlo.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já se k tomu musím přidat, protože opakovaně dostávám otázky, a co ještě budete dělat, aby ta opozice teda přišla, udělali jste všechno, pozvali jste a neměli jste to udělat jinak. Tak jednou pošleme dopis, je to špatně, jednou pozveme přes média, je to špatně, jednou pozveme osobně, je to špatně, pak uděláme jednání v Poslanecké sněmovně, kde teda pozveme náčelníka Generálního štábu, taky je to špatně. Všechno je špatně, protože není žádný zájem o to s námi jednat. To je prostě realita.

A teď se podívejte na ty případy. Já jsem neuspěl v případě evropské a zahraniční politiky a hledání shody v obranné politice. Pan ministr Marian Jurečka neuspěl v případě důchodové reformy. V případě důchodové reformy neuspěl ani pan prezident a v případě nelegální migrace, které má opozice plná ústa, neuspěl ani pan první vicepremiér, ministr vnitra Vít Rakušan. To je prostě realita. Ať to zkoušíme, jak to zkoušíme, tak to prostě nefunguje. A proč to zkoušíme znovu, no z důvodu odpovědnosti. A on to tady pan první vicepremiér velmi dobře popsal.

V jiných zemích, kde tu shodu mají, tak třeba tu legislativu dokážou upravit během několika měsíců. My bychom to taky dokázali, kdyby nám v tom jenom trochu pomohli. Ale oni nemají ten zájem ten problém řešit. Oni mají zájem prostě si dělat volební kampaň a podle hesla čím hůře, tím lépe k tomu prostě přistupují.  A to si myslím, že je opravdu neodpovědné. Jenom znovu říkám, my už nevíme, jak je prostě dostat k tomu jednacímu stolu, když prostě ten zájem z jejich strany není.

Velmi stručně k té vaší další otázce. Ta se týká změny jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Teď bez ohledu na to, co si o tom kdo myslíme, já si třeba myslím, že se má jednací řád změnit, už jsem o tom pevně přesvědčen podle toho, co se tam děje. Ale vláda tady přijala neutrální stanovisko. A to neutrální stanovisko, samozřejmě jsou tam i určité pochybnosti o úplné správnosti nastavení všech těch věcí, ale to není podstatné. To neutrální stanovisko jsme přijali proto, že respektujeme to, že vláda, výkonná moc, nemá říkat poslancům, jak si mají upravit jednací řád. Takže neutrální stanovisko. Necháváme to plně na dohodě a rozhodnutí Poslanecké sněmovny a tak je to správně.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Jestli můžu to ještě krátce doplnit. Mě mrzí, a ono se to, bohužel, ukazuje nejenom u té otázky bezpečnosti a obrany, strategické zájmy občanů této země, České republiky a ten přístup opozice tady popisoval pan premiér, pan vicepremiér. Paradoxně. Já to vlastně zažívám teď velmi podobně u toho ohrožení z hlediska zavlečení slintavky a kulhavky.

Já jsem byl překvapen včerejším jednáním zemědělského výboru, které, bohužel, bylo také ze strany opozice úplně zbytečně vyhrocené. Přestože jsem na začátku požádal, jde nám skutečně o naše chovatele, zemědělce, je úplně jedno, jak jsou velcí, jde nám o to, abychom ochránili Českou republiku, pojďme jednat bez toho, že budeme zdůrazňovat svá politická trika, že budeme jednat pod tlakem toho, že jsou za pět měsíců volby. Přesto se to nestalo a chci znovu vyzvat opozici, aby skutečně tento neodpovědný přístup nedělala. Protože to je něco, co nepomáhá vůbec nikomu a vůbec ničemu a ve finále vlastně to nechrání ani ty naše farmáře.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a poslední dotaz Respekt.

Ondřej Kundra, Respekt: Dobrý den, já mám otázky k paní Sudliankové, záleží, kdo má nejvíc detailů, tak buď ministr zahraničí, nebo vnitra, nebo premiér, ale předpokládám, že to bude ministr zahraničí. Tak mě by zajímalo, pane ministře, paní Sudlianková tady měla od roku 1999 politický azyl. Víte, nebo dalo by se říct, od kdy, od jakého roku konkrétně začala spolupracovat s ruskou vojenskou rozvědkou GRU a jak se pan Šavarov, tedy ten důstojník GRU vlastně s paní Sudliankovou zkontaktoval? Tak to je jedna otázka.

Druhá otázka je, ty peníze prostřednictvím kryptoměn mířily na rodinné příslušníky, můžete tohleto potvrdit? Anebo něco dostávala i přímo paní Sudlianková? A ta třetí věc je, dalo by se říci, co vlastně přesněji, konkrétněji dělala, ať už pro toho oligarchu Usmanova, kterého jste zmiňoval, nebo Fond na podporu a ochranu práv krajanů žijících v zahraničí nebo Nesmrtelný pluk Ruska? Ona v minulosti také lobbovala ohledně tedy jaderné elektrárny a zájmu ROSATOMu, o tom se v minulosti psalo, tak ty peníze, které dostávala, měly ovlivnit i tuhletu její činnost, aby Rusko získalo jadernou zakázku v České republice? Děkuju.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Já se s dovolením ujmu té odpovědi. Nevím, jestli jsem připraven odpovědět úplně v detailu na všechny otázky, které jste plně položil. Dle mých informací azyl získala v roce 2003. Nicméně my máme důvěryhodné informace, které potvrzují, že tedy byla instruována právě tím agentem GRU Šavarovem s tím, že se v případě jednalo většinou o komunikaci, která šla po elektronických sítích různými prostředky. Samozřejmě součástí toho vlastně je potom i dohledatelná ta návaznost na ty zmiňované platby, které, ano, možná nešly třeba přímo k ní osobně, ale byly to platby vůči této činnosti.

Já bych chtěl říct, že sankční, že rozhodnutí o sankci není vedeno formou trestního řízení, kdy bychom něco dokazovali. Ale my máme dostatek materiálu na to, abychom řekli, že takováto činnost nemá v Česku být, nemá pokračovat a ta sankce je preventivní opatření, abychom zabránili jakýmkoli dalším aktivitám tohoto druhu. V tuhle chvíli nejsem připraven dál mluvit o té spolupráci s tím oligarchou. Děkuju.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkujeme, já tiskovou konferenci končím, přejeme hezký den. Na shledanou.