Tisková konference po jednání vlády, 19. června 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády, tentokrát s radami Kraje Vysočina a Pardubického kraje. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, nejprve bych rád poděkoval panu starostovi Stejskalovi za to, že nás tady hostil v těchto krásných prostorách, bylo to velmi příjemné prostředí pro další výjezdní zasedání vlády. My jako vláda se snažíme být blízko k lidem, jezdíme za samosprávami, děláme výjezdní zasedání pravidelně tak, abychom mohli diskutovat s reprezentacemi příslušných krajů na místě o konkrétních problémech a řešili jsme konkrétní věci.

Už jsme takto objeli 12 krajů, dnešní zasedání je šesté, připomenu, že jsme se už sešli v Kadani s reprezentacemi Ústeckého a Karlovarského kraje, s Olomouckým a Moravskoslezským krajem jsme měli jednání v Jeseníku, ve Vimperku to bylo s Jihočeským a Plzeňským krajem, v Bučovicích s Jihomoravským a Zlínským a v Jablonci nad Nisou s Libereckým a Královéhradeckým krajem.

Vždy řešíme témata, která se těch konkrétních krajů dotýkají, ale chci také připomenout, že pro členy vlády to není jenom jednání vlády a jednání s krajskými samosprávami, ale je to také celodenní pobyt v kraji. I já sám jsem měl dnes možnost například s panem ministrem Martinem Kupkou se účastnit kontrolního dne na dostavbě klíčové páteřní komunikace D35.

My jsme se tady na jednání vlády, které je vždycky také zaměřeno na problémy těch regionů kde jsme, bavili o několika tématech, já bych tady zmínil stav dopravní infrastruktury, která často souvisí i v tomto konkrétním případě s dostavbou jaderné elektrárny v Dukovanech. Ty konkrétní stavby, o kterých informoval pan ministr Martin Kupka, pokud jde o Kraj Vysočina, je třeba propojka ulic Jihlavská a Brněnská ve Žďáru nad Sázavou, příprava rozšíření několika odpočívek na D1, příprava obchvatu Pelhřimova nebo obchvatu Třebíče, jsou to také železniční stavby, ať už rekonstrukce železniční stanice Vlkov u Tišnova, několika úseku železničních tratí, příprava vysokorychlostní tratě v úseku Poříčany – Světlá nad Sázavou.

Pokud jde o pardubický region, tady je velice důležitá zásadní dostavba dalších úseků dálnice D35 – tunel Homole, úsek Ostrov – Vysoké Mýto, Džbánov – Litomyšl, Janov – Opatovice a příprava dalších staveb na D35 nebo jihovýchodní obchvat Pardubic. Pokud jde o železnice, modernizace železničního uzlu Pardubice, zúčastnili jsme se s panem ministrem rekonstrukce trati z Ústí nad Orlicí do Brandýsa nad Orlicí a další věci. Je to důležité, posunout se v dopravní infrastruktuře je klíčové pro život v regionech, proto aby se občané mohli dostat z jednoho místa na druhé a je to důležité i pro prosperitu České republiky.

Pokud jde o jednání s radami obou krajů, chtěl bych velice poděkovat oběma hejtmanům, panu hejtmanu Schrekovi jako hostiteli, panu hejtmanu Netolickému a jejich kolegyním a kolegům za velmi věcnou debatu, velmi konkrétní debatu. Bavili jsme se o několika tématech, které jsou důležité, zdravotnictví, školství, digitalizace stavebního řízení. O těch problémech, které trápí kraje a o tom, co v tom můžeme udělat jako vláda, co v tom můžeme udělat legislativně a co v tom můžeme udělat společně, protože řada těch pravomocí a kompetencí třeba v oblasti školství nebo v oblasti zdravotnictví je sdílená.

Z problematiky zdravotnictví bych zmínil témata jako dostupnost péče, kvalita péče, zajištění dostatku lékařů, zdravotnického personálu. Pan ministr Válek informoval o těch dalších krocích, které se v této věci dělají. U školství jsme se bavili nejenom o financování, což je samozřejmě důležité téma, vždycky bude, ale bavili jsme se také o potřebných změnách a restrukturalizacích třeba v oblasti středního školství, kde mají výrazné kompetence kraje. Pokud jde o digitalizaci stavebního řízení, tak jsme diskutovali určité obavy, které existují před spuštěním toho nového systému 1. 7. tohoto roku, a místopředseda vlády, který má na starosti digitalizaci, Ivan Bartoš a současně ministr pro místní rozvoj, ujistil všechny přítomné, že je celý ten náběh toho nového systému je dobře připraven a že by měl systém fungovat intuitivně a spolehlivě.

Tolik alespoň velmi stručné shrnutí z mé strany z té velmi obsáhlé a skutečně věcné debaty a já tu věcnost a orientaci na konkrétní problémy bych chtěl tady podtrhnout a ocenit.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkuji, nyní poprosím o slovo hejtmana Kraje Vysočina Vítězslava Schreka.

Vítězslav Schrek, hejtman Kraje Vysočina: Hezké odpoledne, vážené dámy, vážení pánové. Já v prvé řadě musím ocenit snahu vlády vyjíždět do regionů a bavit se s námi s regionálními zástupci a reprezentanty jednak o našich vizích, o našich záměrech, o významných projektech a samozřejmě o věcech, které nám ukládá zákon často. My se musíme s vládou bavit o jednak legislativě a o možnosti naplňování na úrovni regionální. Myslím si, že s kolegou Martinem Netolickým, protože jsme sousední kraje, tak nás řada témat spojuje.

Jsem mile překvapen, kolik jsme za poměrně krátký čas dokázali dnes s členy vlády a s panem premiérem probrat, to mě velmi těší, a šli jsme poměrně v některých věcech do hloubky. My jsme si připravili samozřejmě dopředu některá témata, která považuje za důležitá. My jsme dnes záměrně se úplně nedotkli Dukovan, protože Dukovany řešíme poměrně samostatnou cestou a samostatnou komunikací, protože to je jeden z nejdůležitějších projektů, který samozřejmě vládu a Kraj Vysočina propojuje.

My jsme se dnes věnovali především oblasti zdravotnictví, protože zajišťujeme regionální zdravotnictví na Vysočině prostřednictvím pěti nemocnic, tam jsme měli konkrétní témata. Ptali jsme se pana ministra a zároveň i pana premiéra, zda je nějak naplňována a do jaké míry, a dostali jsme poměrně pozitivní odpověď, ta dohoda, kterou pan premiér učinil se zástupci jak odborových organizací, tak se zástupci mladých lékařů. Logicky nás zajímá, protože nastupuje v tuto chvíli období, kdy v podstatě z hlediska zákoníku práce a možnosti čerpání přesčasových hodin, tak se dostáváme do situace, kdy bychom mohli opět stát před nějakou kolizní situací.

Před několika týdny jsem měl setkání s řediteli našich pěti krajských nemocnic, takže máme dohodnutou nějakou strategii. Máme samozřejmě i nějaké scénáře, pokud by opravdu došlo k nějakým zásadním neshodám, ale v tuto chvíli to vnímáme tak, že společně a intenzivně pracujme na tom, aby všechny ty dohody, které vláda s lékaři udělala, aby byly naplňovány.

Co se týká dalších věcí, tak jsme se s panem ministrem bavili o nutné určitě restrukturalizaci zdravotnictví především v oblasti lůžkové péče, protože máme čísla, které jednoznačně ukazují, že nemáme dostatečně využitá nebo nadužívána víceméně JIPová lůžka a potřebujeme s ohledem na demografickou křivku samozřejmě se připravit především na lůžka v té oblasti následné péče.

To je úplně zásadní věc, ono to trošičku souvisí i s oblastí sociálně-zdravotního pomezí, kdy se musíme opravdu připravit na to, že stárnutí populace je nevyhnutelné a my opravdu budeme jak geriatrická, tak lůžka sociální potřebovat ve zvýšené míře v příštích 30 letech. Na posledním setkání nebo respektive jednání sociální komise Asociace krajů jsme to velmi podrobně probírali s panem profesorem Duškem z ÚZIS, bavili jsme se o statistikách výkonů na urgentních příjmech, i to bude zřejmě tématem, které budeme muset začít ve zdravotnictví řešit, a pochopitelně jsme se bavili o možnostech novelizace zákoníku práce, které se právě týká přesčasových hodin, shodli jsme se na tom, že nejlepší cestou bude opravdu maximální flexibilita v této oblasti.

Co se týká oblasti školství, tam jsme se samozřejmě ptali na to, jakým způsobem můžeme počítat my jako zřizovatelé především toho regionálního středoškolského školství, s jakými prostředky my můžeme počítat. Tam nás pan ministr Bek ujistil, že by se nemělo nikterak měnit to, co bylo v letošním roce, to znamená nějaké zastropování toho systému PHmaxu ve výši 95 %. To znamená, my s tím nějakým způsobem budeme pracovat.

Bavili jsme se samozřejmě o tom, že ten trend, který bohužel v posledních letech všichni si uvědomujeme, že například dětí v základních školách ubývá a bohužel učitelů přibývá, tak se zkrátka budeme muset z tohoto pohledu podívat na to zajištění pedagogů a pochopitelně jsme otevřeli i záležitost financování nepedagogických pracovníků, bavili jsme se o tom s kolegou Martinem Netolickým. Za Kraj Vysočina já osobně připouštím obě varianty, to znamená, že ten systém zůstane zachován v systému financování škol, nicméně pro mě osobně je bližší přejít na financování nepedagogických pracovníků do regionální úrovně s tím, že pan ministr financí Zbyněk Stanjura dnes řekl, že je samozřejmě připraven nějakým způsobem se bavit o kompenzaci těch nákladů, které zkrátka do tohoto segmentu školství, nepedagogických pracovníků plyne.

Poslední asi pro nás důležité pro region, a to mi udělalo velkou radost od pana ministra Beka, že bude významně podporovat vzdělávání v oblasti energetiky, nás se to samozřejmě týká významně především kvůli Dukovanům. My pro to děláme už určité kroky, navyšujeme třeba vzdělávací obor energetik na třebíčské průmyslovce, to znamená, tento postup mě velmi těší. To jsou asi dvě nejdůležitější témata, která jsme dnes projednávali, další dvě minimálně nechám asi na kolegovi Martinu Netolickém.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkuji a nyní poprosím o slovo hejtmana kraje Pardubického Martina Netolického.

Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje: Dobrý den, dámy a pánové, já bych chtěl poděkovat také za výjezdní zasedání vlády a musím říct, že bylo velice korektní a věcné. To, co tady řekl pan premiér nebo můj kolega, tak nebudu dál komentovat, já řeknu témata, která jsme akcentovali za Pardubický kraj.

Prvním z nich je to, co je očekávatelné, Pardubický kraj patří mezi tu čtveřici krajů, které dlouhodobě doplácí na stávající systém rozpočtového určení daní, to znamená přepočtu peněz pro kraje z daní. Vedle Zlínského, Středočeského, Jihomoravského jsme to právě my, kteří bohužel dlouhodobě dostávají ze systému výrazně méně peněz, takže jsme se bavili o záležitosti změny rozpočtového určení. To jest, nakolik je tedy reálné, že vládní návrh projde Poslaneckou sněmovnou a Senátem a zda dojde ještě k nějakým dílčím parametrickým změnám.

Byli jsme ubezpečeni, že ta většinová dohoda Asociace krajů, 11 krajů pro, 3 proti tomu navrženému modelu, tak je z hlediska vlády prosaditelná v obou komorách. My to vítáme a já bych chtěl poděkovat mimo jiné Kraji Vysočina, který by nemusel, a přesto tuto dohodu podpořil, protože se snažíme opravdu nastavit financování podle konkrétních kritérií, věcných kritérií, nikoliv tak, jak je to v současné době nastaveno fixním procentem, které se každoročně nemění, ale na základě každoročního přepočtu podle toho, jak se mění počet obyvatel a další záležitosti, které jsou s tím spojené, čili tato záležitost je pro nás velice důležitá a to bych možná navázal na další téma, protože všechno se odvíjí od peněz.

My jsme ráno absolvovali návštěvu Vysokého Mýta, obchvatu Vysokého Mýta, kde pan premiér a pan ministr dopravy na kontrolním dnu se zajímali o dodržování termínu této klíčové dopravní stavby, zabývali jsme se také přivaděči na tuto klíčovou dopravní stavbu, a proč mluvím o souvislosti, to je jednoznačné, je to všechno o penězích, my jsme připraveni víc se účastnit financování přivaděčů na D35, ale za předpokladu, že na to budeme mít prostředky, což je mimochodem narovnání rozpočtového určení daní.

V Pardubickém kraji v současné době se realizuje pět úseků D35, oba pány jsem upozorňoval, že naším požadavkem je dokončení D35 plné trasy až do Mohelnice, nemůže dojít k tomu a nemělo by dojít k tomu, že skončí u Svitav a dál budou problémy pokračovat, protože dálniční doprava by vyústila a vytvořil by se špunt v dalších částech Pardubického kraje. Je opravdu prioritní dokončení východ – západ, a to v celé terase. Každopádně my vidíme v současnosti realizaci víc jak 30 km dálnice D35, ta vidina dokončení zde je, uvidíme, jestli se ten avizovaný termín rok 2030 podaří splnit v té celé trase až do Mohelnice.

Druhé téma, které jsme otevřeli, vychází z podnětů zejména starostů měst a obcí s rozšířenou působností s pověřeným obecným úřadem, tzv. dvojkových a trojkových obcí a zároveň z podnětů tajemníků. Test digitalizace stavebního řízení a účinnost zákona od 1. 7., zejména připravenost státu na danou záležitost, tady jsme hovořili nejenom tedy o IT vybavení, ale především o přípravě školení, rozjezdu těch jednotlivých portálů, které jsou tři, a funkčnost a možnost vyzkoušet si jednotlivé funkcionality ze strany úředníků, protože tady vnímáme už v současné době jistý nápor podání před 1. 7., a to z toho důvodu, že celá řada stavebníků chce stihnout podat své podání ještě před účinností nového stavebního zákona.

To je praxe v této chvíli, která v tuto chvíli je realitou, a je to poměrně velký nápor na úředníky stavebních úřadů. Na jedné straně postupovat podle staré a zároveň rozjet postup podle nové legislativy čili to je záležitost, kterou jsme otevřeli, byli jsme ubezpečeni, že vše je na dobré cestě. My pevně věříme, že tomu 1. 7. tomu tak bude a že ty obtíže, které jsou předpokládatelné, jako jsou u každého nového IT systému, tak že budou překonatelné v relativně krátkém čase.

Ostatní témata, zdravotnictví jsme zmiňovali, tady samozřejmě je problém přesčasové práce, 416 hodin a jejich překonání už v této chvíli ze strany některých lékařů a naše dotazy logicky byly, jak postupovat dál, protože kdo je nejvíc ohrožen z hlediska poskytování zdravotní péče a naplnění všech požadavků stávajícího zákoníku práce, tak je právě regionální zdravotnictví a to na krajské a de facto bych řekl okresní úrovni, protože ty spádové nemocnice jsou často personálně na hraně a právě tam zorganizovat zdravotní péči není vůbec jednoduché. Čili debata s ministerstvem v tomto smyslu bude probíhat a já předpokládám, že si pan ministr všechna rizika s tímto spojená uvědomuje.

Tolik asi za mě úvodní slovo, a ještě jednou děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo starostu Havlíčkova Brodu Zbyňka Stejskala.

Zbyněk Stejskal, starosta města Havlíčkův Brod: Krásné odpoledne, vážené dámy, vážení pánové, já bych na úvod chtěl poděkovat vládě, že si vybrala právě Havlíčkův Brod ke svému zasedání. Myslím, že to načasování bylo úplně perfektní, protože tato budova nedávno získala titul „národní kulturní památka“ a vlastně toto zasedání bylo takovým křtem této budovy, která by měla k těmto účelům sloužit. Ona bude celkově sloužit spolkům, ale samozřejmě se pak může využívat pro tato důležitá zasedání.

Na jednání s panem premiérem jsme probírali některé otázky ve vztahu k Dukovanům, byť se možná zdá, že Havlíčkův Brod je daleko od Dukovan, ale je na trase, kde se budou dopravovat nadrozměrné náklady. Pan premiér mě ujistil, že stát udělá maximum pro to, aby co nejméně omezil obyvatele Havlíčkova Brodu, aby vlastně vše proběhlo tak, jak má.

Jednou z klíčových staveb Havlíčkova Brodu, která už teď začne probíhat, je kompletní demolice velkého mostu, který tady máme a bude se muset postavit, aby ty náklady unesl, takže tohle všechno by mělo probíhat co nejrychleji a co nejkompetentněji, abychom byli co nejméně sužováni.

S panem ministrem Kupkou jsme probírali takové dílčí infrastrukturní stavby, které se týkají zejména silnice I38, to znamená jihozápadního obchvatu. V současné době jsme ve fázi zjišťování vlivu na životní prostředí a v momentě, kdy se prokážou nějaké vhodnosti variant, tak bude stát dál pokračovat v tomto segmentu našeho obchvatu. Takže ještě jednou bych chtěl všem poděkovat. To jednání bylo opravdu korektní a na úrovni a věřím tomu, že třeba někdy v budoucnu se tady znova potkáme.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji všem řečníkům a nyní už je prostor pro vás a pro vaše dotazy. První dotaz Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, já bych se přeci jenom doptala ještě na Dukovany a na tu studii, jestli platí, že by měla být hotová na podzim a jestli třeba už teď jste mluvili o tom, když jste řešili ten aktuální stav těch příprav, jestli tam spatřujete nějaká rizika? Pane ministře, vy jste před jednáním vlády hovořil o tom, jaké by to mohlo mít pozitivní dopady, tak jak to vidíte teď po tom jednání? A zároveň nechám na vás, jestli komentář od pana premiéra nebo pana ministra, jestli se dá říct, kdy by přibližně mohlo padnout to rozhodnutí ohledně tendru, vím, že jste říkali v červenci, jestli teď už třeba jste někde blíže? Jestli to bude uprostřed nebo na konci nebo třeba na začátku?

Pak ještě jedna aktuální věc na pana premiéra ohledně důchodové reformy. Tu dneska projednával sociální výbor. Podle vás by měl zůstat tak, jak je navržený? Myšleno navázání toho věku na průměrnou dobu dožití nebo byste případně mohli v uvozovkách ustoupit té variantě, o které mluvili demografové, že by se to navyšovalo pouze po měsíc každoročně pro ten ročník a nebylo by to tedy navázáno na tu průměrnou dobu dožití. Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak pokud se jedná o tu studii, tak ano, mělo by to být na podzim. Já jsem samozřejmě mluvil o těch pozitivech, a to má souvislost i s mými předchozími vyjádřeními ohledně počtu reaktorů. Teď tady zaznělo, že se bude bourat a stavět úplně nový most, aby unesl ty těžké náklady a samozřejmě ty úspory z rozsahu jsou vždycky větší, pokud postavíte víc jednotek najednou nebo postupně za sebou.

Pokud se jedná o ta rizika, tak jsou stejná jako u všech rozsáhlých infrastrukturních projektů. Je to vždycky o rozpočtu a jeho překročení, případně o tom, aby jednotlivé ty stavby navazovaly na sebe v čase a aby nedošlo k překročení lhůt, tzn. aby byly dodavatelsky dobře zajištěny a smluvně dobře ošetřeny z pohledu toho dokončení.

Pokud se jedná o nějaké jiné negativní dopady, tak já prostě s podobnými projekty po Evropě jistou zkušenost mám a většinou, pokud se ten projekt vyloženě nemine místem, tak ty dopady na region a jeho obyvatele jsou velmi pozitivní.

Pokud se jedná o ten časový průběh, tak jak už bylo uvedeno, Ministerstvo průmyslu a obchodu obdrželo, mohu potvrdit, hodnoticí zprávu investora a já připravuji poklad pro jednání vlády tak, abych seznámil i ostatní členy vlády o tom, jak investor vidí pořadí, resp. hodnocení, a jak on se dívá na preferovaného investora. Rozhodneme v průběhu měsíce července, jak už bylo uvedeno, a následně okamžitě zahájíme jednání o prováděcí smlouvě, protože ta budou dlouhá, budou náročná, protože právě detaily té smlouvy budou klíčové pro úspěšnou realizaci toho projektu a zejména tedy z hlediska rozpočtu a času dokončení.

My ten proces nechceme vůbec zdržovat, ty nové zdroje potřebujeme, a proto chceme celý ten projekt realizovat tak, aby stavba byla zahájena podle plánu, zkušební provoz podle plánu a pak i komerční napojení na síť.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Velmi stručně k důchodové reformě. Ty debaty veřejné probíhají velmi dlouho. Myslím, že jsme zvolili ten nejsprávnější princip, tzn. že navyšování věku odchodu do důchodu není, nebo té chvíle, kdy člověk získá právo od státu dostávat penzi, není stanoveno pevně, ale vychází z toho očekávaného věku dožití, dvacet jedna a půl roku, ten princip je určitě správný.

Teď k té vaší specifické otázce. My jsme vždycky říkali, že jsme připraveni vyslechnout všechny názory, opakovaně jsme vyzývali i opozici, ať přijde s nějakými návrhy, budeme všechny zvažovat. Očekávám, že pan místopředseda vlády Marian Jurečka, který má tuto věc v gesci, shromáždí ty všechny podněty, které považuje za relevantní, a budeme se o tom ve vládě bavit, zda případně nemáme někde udělat nějakou úpravu.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz televize Nova.

Daniela Brychtová, televize Nova: Dobrý den, já bych chtěla první otázku na pana ministra Síkelu. Vy jste dnes měli jednat na vládě také o zvýšení kvót pro zaměstnance z třetích zemí, tak zda to bylo schváleno, případně jakých segmentů trhu se to bude týkat?

A pak bych měla dvě otázky ještě na pana premiéra. První ohledně nominanta na eurokomisaře. Kdy byste chtěli mít ve vládě jasno o finálním nominantovi a zda půjde jen o nominanta z hnutí STAN? A poté, do začátku letních prázdnin jste chtěli mít jasno také ohledně zdanění tichého vína, tak zda je to ještě na stole, případně jestli je tam nějaký posun? Děkuju.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak schváleno bylo vše podle návrhu tak, jak byly předloženy. Vláda dnes projednala dva související body, které se týkají náboru pracovních sil z Indonésie. Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž připravilo projekt pracovní migrace, který je navázán právě na Indonésii a navazuje na pilotní projekt, který naše vláda schválila už 28. června loňského roku a který sloužil k jednorázovému náběru tří set žádostí o zaměstnanecké karty pro cizince z vybraných polytechnických škol z Indonésie primárně pro společnost Škoda Group.

Byl to testovací projekt, který měl prověřit možnosti využití Indonésie jako zdrojové země pracovní migrace, a zaměřoval se tedy na vyloženě pracovníky, resp. na absolventy indonéských polytechnických škol a ten projekt se velmi osvědčil, a proto jsme připravili projekt nový, pro firmy s více než pěti sty kmenovými zaměstnanci z automobilového průmyslu, slévárenství, ocelářství, gumárenský, chemický průmysl, doprava a další obory, které mají zájem zaměstnávat více než sto indonéských studentů či absolventů vybraných polytechnických škol na pracovní dobu přibližně dvou let a na kvalifikovanou pozici jako jsou řemeslníci, opraváři.

Ten maximální počet žádostí o zaměstnaneckou kartu bude pro tuto chvíli tisíc ročně a aby tento projekt mohl být adekvátně realizován, museli jsme upravit i nařízení vlády o maximálním počtu žádostí o vízum k pobytu nad devadesát dní. Změna spočívá v navýšení kvóty pro podávání žádostí na zastupitelském úřadu v Jakartě o tisíc žádosti ročně, tzn. z těch původních 150 ročně 1 150.

My očekáváme přínos pro všechny strany. Získáme kvalifikované zaměstnance do klíčových oblastí průmyslu, kde je částečně neumíme získat z vnitřního pracovního trhu, a indonéští pracovníci zase zde v Česku získají potřebné zkušenosti ze zahraničí, které jsou také významné pro plány Indonéské republiky v oblasti její ekonomické transformace. Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: A dva dotazy, které mířily na mě. První, eurokomisař. Vláda má tři návrhy, které obdržela, nebo které jsem obdržel já. V abecedním pořadí Marcel Kolaja, Danuše Nerudová a Jozef Síkela a s těmito třemi návrhy se vláda bude muset nějak vyrovnat. Pokud jde o časové termíny, termín, kdy mají členské státy předložit ten návrh, je 31. 8.

K tomu, abychom mohli vůbec to konkrétní jméno schválit, je potřeba udělat ještě několik kroků na evropské úrovni. Nejprve je potřeba stanovit, kdo bude novým předsedou, předsedkyní Evropské komise, měli bychom také znát jeho představu, tedy toho předsedy Evropské komise nebo předsedkyně Evropské komise, o struktuře portfolií, to je velmi důležité, a pak bychom měli rozhodnout tak, aby si to všechno sedlo dohromady. Abychom prostě postupovali správně tak, aby Česká republika měla šanci získat co nejlepší, nejsilnější portfolio, a tomu musí odpovídat i ta osobnost, kterou budeme nominovat.

Já jsem přesvědčen, že jsme schopni dosáhnout dobrého rozhodnutí. Víte, že já bych si velmi přál, aby Česká republika měla silné portfolio, tzn. portfolio, kde jsou skutečně výkonné pravomoci, portfolio, které má třeba ekonomickou dimenzi. Ale spousta těch věcí si musí sednout, tzn. vyvážit mnoho záležitostí ať už jsou to stranicko-politické většiny, nebo frakční většiny v Evropském parlamentu, tak určité geografické hledisko, a to všechno si musí sednout dohromady.

Moje představa o tom procesu je ve dvou fázích. Nejprve bych rád,  abychom vedli ve vládě neformální debatu  o tom, jak budeme postupovat, jaká jsou ta kritéria, kde vidíme výhody jednotlivých kandidátů, a pak abychom v nějaké další fázi formálně rozhodli. Tam zase musíme rozhodovat i s ohledem na to, co je taktické pro úspěch na té evropské úrovni.

Co se týká té druhé otázky, nevím, proč pořád se mě ptáte na tiché víno, patřím k těm, kteří jsou v této věci skeptičtější a jsem skeptičtější, protože okolní státy, které produkují víno, spotřební daň nemají. Respektuji nicméně tu veřejnou debatu, politickou debatu, vůli svých kolegů nejenom z jiných politických stran, ale i z vlastní strany. Takže tu debatu vedeme a, jak jsem říkal, já považuji za důležité, aby do konce června skončila, to máme ještě nějakou dobu před sebou.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Já děkuji panu premiérovi a nyní mi dovolte ho z tiskové konference omluvit, protože musí pokračovat k dalšímu programu. Další dotaz CNN Prima News.

Jakub Kokoška, CNN Prima News: Dobrý den, zajímalo by mě, pane ministře průmyslu a obchodu, když se vrátíme zpátky k té minulé tiskové konferenci, tak kdybyste mohl ohledně té investice nějakým způsobem podrobněji popsat ten časový harmonogram, k tomu jsme se nedostali? A posléze by mě zajímalo, otázka na vás, zástupci krajů, zmínili jste digitalizaci stavebního řízení, to se tady řešilo. A nezajímá mě to, co vám řekl pan ministr Ivan Bartoš, ale to, co vám říkají přímo úřady, zdali mají ty informace, zdali jsou přizvány na ta školení ohledně toho nového systému, ohledně celého toho spuštění? Díky.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak já už jsem uvedl na té tiskové konferenci, že tomu finálnímu rozhodnutí a tomu ad hoc oznámení investora dnes pro kapitálové trhy předcházela celá řada dalších jednání a částečně i ujasňujících jednání ohledně dalšího postupu, rozsahu toho projektu. Tak, jak to teď bude probíhat, tak je to, že my teď počkáme na žádost investora o investiční pobídku. V té žádosti bude definována pak finální struktura toho projektu i časový harmonogram.

V první fázi začnou okamžitě neformální jednání s Evropskou komisí tzv. pre-notifikace. Následovat bude podání národní žádosti, dále pak formální notifikace s Evropskou komisí, projednání vládou České republiky a vydání rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu o podpoře projektu. Časově věříme, že bychom mohli celý tento proces tak, jak byl popsán, dokončit v prvním čtvrtletí roku 2025.

A pokud se jedná o ty jednotlivé etapy, tak já bych opravdu velmi nerad předbíhal, ani vlastně nemohu, protože to se pak bude odvíjet od struktury podání té žádosti, já samozřejmě zhruba vím, jak by to mělo celé vypadat, ale v tuto chvíli budeme čekat na podání žádosti o tu investiční pobídku. Nebudu skrývat to, že samozřejmě součástí těch přípravných jednání bylo i vytváření takové struktury, aby pak to schvalování probíhalo co nejhladčeji.

Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje: Tak, přestože bychom mohli, protože to je samozřejmě záležitost, myslím teďka digitalizaci stavebního řízení, napadat průběh příprav, tak tak činit nebudeme z jednoho prostého důvodu. Já totiž se domnívám, že naším velkým vítězstvím bylo především to, že jsme se shodli se zástupci stávající vlády jako samosprávy, že ponecháváme stavební řízení a vůbec stavební úřady v rámci spojeného modelu veřejné správy a tady přímo s přítomným panem ministrem Kupkou jsme o tom jednali v tom předchozím volebním období. A jsem rád, že jsme se soustředili na to podstatné, a to je digitalizace.

Možná tím, kdybychom neztratili několik roků v záležitosti organizačního modelu a nepovídali si, jestli oddělíme stavební úřady nebo neoddělíme od samospráv, tak bychom v té době mohli se zabývat digitalizací stavebního řízení, tzn. že ta příprava mohla probíhat výrazně déle, o několik let. A možná bychom nebyli teď v časovém presu, ve kterém jsme.

Já budu konstatovat jenom to, jak to je. Při návštěvě prezidenta republiky před necelým měsícem v Pardubickém kraji toto téma bylo jedním z hlavních témat ze strany starostů. Přestože starostové jsou výkon samosprávy, tak získávají své informace od tajemníků a těch, kteří zodpovídají za přenesenou působnost, tzn. výkon státní správy. Samozřejmě je tady celá řada rizik, které je potřeba vyřešit. Jedná se o záležitosti, které možná ani stavebník sám na první pohled nebude vidět, když si spustí Portál stavebníka, protože se jedná o technické a procesní záležitosti, které řeší ten úřad samotný. Ať je to oběh dokumentů, spisová služba, doručování doručenek atd., co se stane, když 1. 7. ten systém nebude plně funkční, jakým způsobem bude probíhat třeba skenování dokumentů. Je to příprava IT vybavení, celé řady těch technických věcí, které v tuto chvíli řeší úřady.

A tak, jak jsme tyto informace nabrali, mj. i od porady s tajemníky obecních a městských úřadů z minulého týdne, tak jsme předali poměrně podrobný materiál za Pardubický kraj, ale o ono to je podobné, to je napříč Českou republikou. A tento materiál pan ministr obdržel, byl velmi tedy konkrétní a my jsme obdrželi, nebo obdržíme odpověď písemnou, která bude tedy rozeslána nám jako hejtmanům a my je budeme distribuovat, já si myslím, že i kolegům z Asociace krajů.

Protože ta debata v tuto chvíli nestojí tak, že někdo z nás bude mít radost, že 1. 7. se sesypal systém. My naopak chceme přispět k tomu, aby vše proběhlo bez větších obtíží, protože nikdo z nás nechce, aby 1. 7. se zastavila výstavba, anebo v těch následujících týdnech. My naopak chceme minimalizovat tyto záležitosti, chtějí to i tajemníci, v tomto jsme na stejné lodi.

To, že ten tlak tady vytváříme, je logické, protože ten spojený model veřejné správy je založený na jedné jediné věci, že poté, pokud by systém selhal, tak na první pohled ze strany stavebníka bude zodpovědným hejtman, resp. starosta, protože je to jisté zjednodušení. My do těchto řízení samozřejmě nevstupujeme, protože to je výkon přenesené působnosti státní správy. Ale veřejné mínění logicky bude reagovat a bude říkat městský úřad rovná se město, rovná se starosta.

Takže my v tuto chvíli a vlastně už několik měsíců zpátky upozorňujeme na konkrétní obtíže a myslím si, že to není nic proti panu ministru Bartošovi. Všechna rizika zná, uvidíme, co bude 1. 7. Já jediné co, a to jsem už naznačil v té předcházející odpovědi, nemalujme si a nenasazujme si růžové brýle. Prostě, pokud se zavádí jakýkoli plošný velký systém v oblasti digitalizace, dá se očekávat v prvních dnech, že se ukáží určité vady, chyby.

A není to zkušenost jenom na úrovni státu. My, když jsme zaváděli dotační portál Pardubického kraje, bylo to něco podobného. Prostě ten vývoj probíhá, a pokud je řádově ve dnech, maximálně v týdnech, tak je to zvládnutelné. Čili tak, jak tady bylo zavádění systému v oblasti školství a těch přihlášek, to, že v prvních hodinách, minutách došlo k nějakým obtížím, tak sami víme, a mám zpětnou vazbu od ředitelů škol, že nakonec ta přijímací řízení dopadla velice dobře a systém si nakonec celkově chválí.

Ale my opravdu tady nejsme od toho, abychom kritizovali za každou cenu. V tomto jsme na stejné lodi a myslím, že jsme upozornili na konkrétní podněty a já pevně věřím, že do 1. 7. budou z velké části vyřešeny. A pokud ne 1. 7. tak v těch nezbytně, nebo v co nejkratším čase poté.

Vítězslav Schrek, hejtman Kraje Vysočina: Kolega Netolický řekl skoro všechno, já to jenom krátce doplním. Vy jste se ptal, co nám říkají starostové. Samozřejmě mají obavy tajemníci úřadů. Nicméně potvrzuji ta slova, je to přece náš společný cíl, digitalizovat celý ten systém stavebního řízení, přiblížit se termínům, které jsou prostě v Evropě normální, zkrátit dobu stavebních řízení.

To, že ten systém je náročný, složitý, ano, na tom se asi shodujeme. To, že možná nebude prostě fungovat hned úplně na sto procent, tak já pevně věřím, že si s tím kolegové přes IT poradí. Koneckonců my jsme do toho jako Kraj Vysočina, naši kolegové z IT odboru, tak jsou do toho poměrně intenzivně zapojeni. Pracujeme na tom, jsme na to připraveni. Já mám zprávu od našeho ředitele krajského úřadu, že opravdu to komunikujeme velmi intenzivně a že to prostě zvládneme. A pokud se v tom objeví nějaké chyby, v tom systému, tak se je pokusíme společně opravit tak, aby skutečně k digitalizaci celého toho systému došlo.

Já myslím, že Portál stavebníka tak, jak říkal pan kolega z Pardubického kraje, že to tam opravdu ani občan nepozná. Pro nás je důležitý ten sytém agendový úřadů, aby fungoval, a potom ten národní systém, který zkrátka bude řešit vlastně ty územní záležitosti, tak my pevně věříme, že si s tím nějak poradíme.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nějaký další dotaz? Tak prosím.

Daniel Zach, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat pánů hejtmanů, jestli máte nějakou třeba stavbu, typicky na jedničkové silnici nebo na státní, kterou byste vy chtěli třeba prosadit, pro kraj váš důležitý, ale z toho státního hlediska třeba tolik ne, jestli jste se o něčem takovém vůbec bavili, třeba o takovém nějakém projektu. 

Martin Kupka, ministr dopravy: Platí, že i z hlediska posouzení toho, co se v České republice musí realizovat, tak máme určená kritéria pro prioritizaci těch staveb. V mnoha případech řešíme to, jak urychlit konkrétní projekty, případ D35 představuje opravdu top prioritu České republiky i z hlediska zajištění opravdu spolehlivé dopravy v rámci České republiky, klíčový projekt.

Bavíme se samozřejmě i o dalších dopravních stavbách, řekněme, menšího významu, na kterých pracujeme, nebo které přibližujeme realizaci. V případě jihozápadního obchvatu Havlíčkova Brodu nás tady ještě čeká společná práce z hlediska nalezení té co nejvhodnější stopy, ale postupujeme ruku v ruce. Totéž je možné říct i v případě těch dalších staveb. Koneckonců financování Dukovan, resp. celé přípravy té stavby, tak je spojeno s tím, že stát pomáhá Kraji Vysočina v tomto případě se stavbami na silnici druhé třídy. Tady už v letošním roce sem na Vysočinu putuje více než 200 milionů korun, které se přímo vynakládají na ty důležité stavby, východní obchvat Jihlavy a také obchvat Brtnice, který by se mohl rozběhnout. 

Co se týče silnic první třídy. Já jsem jednu zmínil, to je ten jihozápadní obchvat Havlíčkova Brodu. Tady spolupracujeme na tom, jak se bude dál věc vyvíjet, jak se podaří vypořádat i právě s CEU, tedy vliv posuzování dokumentace na životní prostředí. Pro ukotvení té trasy v územních plánech stavíme ve Žďáru nad Sázavou tu propojku k Brněnské. A z hlediska dalších klíčových staveb první třídy, tak bych mohl citovat několik konkrétních staveb v Pardubickém kraji, ale ve všech těch případech jsme v úzké spolupráci a ladíme to ne tak, že by tu vznikaly propasti, ale snažíme se opravdu najít způsob, jak s těmi klíčovými stavbami pomoct a jak je urychlit.

I v tomhle směru chci poděkovat oběma krajům za to, že z hlediska i posuzování těch staveb, přípravy, která je v některých případech na jejich straně, tak že postupují, jak jen mohou rychle. 

Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje: No, byli bychom asi špatní hejtmani, kdybychom se do této diskuse nezapojili, tzn. že kdybychom otevřeli téma obchvatu Hlinska, obchvatu České Třebové a Ústí nad Orlicí, obchvatu Lanškrouna a možná i napojení sever – jih, míněno od Polska od Kladska té varianty Boboszów a směrem právě na napojení dálniční sítě, tak to bychom tady byli opravdu velmi dlouho. Protože my chceme postupovat, a tak to s panem ministrem diskutujeme ty nejzásadnější priority. Ty nejzásadnější priority jsem jmenoval pro nás jako pro Pardubický kraj, ale troufnu si říct, že z velké části to může být i pro Vysočinu, protože to je paralelní trasa k D1, která vede tady Vysočinou, a to je právě trasa D35 se všemi náležitostmi a součástmi.

To jest realizace přivaděčů, a to je třeba téma, které já jsem jenom nakousl, protože jsme o tom hovořili dnes ráno, ale to je téma pro nás velice konkrétní, protože hledáme financování napojení severních částí okresu Ústí nad Orlicí, což je prakticky sto tisíc obyvatel z těch středně velkých měst kolem deseti tisíc obyvatel, a je to realizace obchvatu Chocně, a právě severozápadního obchvatu Vysokého Mýta.

To je sice silnice druhé třídy, původně to měla být jednička, nicméně Pardubický kraj v roce 2011 převzal od Ředitelství silnic a dálnic dokumentaci a dál na ní pracuje. Je to stavba, která má EIA nicméně nemá financování, protože se jedná o stavbu za 2,7 miliardy korun, a přitom je to právě přivaděč právě na Orlické hory, Kralicko, mimochodem tzv. hospodářsky slabá území. A tato infrastrukturní stavba výrazným způsobem může pomoct ekonomice právě těchto oblastí de facto na severu nebo severovýchodě Pardubického kraje.

A to je téma, které jsme dnes řešili, a opět velice konkrétně, jaký by byl podíl státu, jaký by byl podíl Pardubického kraje a případně, v tomto případě i dokonce samosprávy města Vysoké Mýto. Nicméně to, že mám fantazii a že bychom chtěli realizovat i další stavby, to jednoznačně. A já to znám, když jezdím po městech a obcích a starostové zmiňují nejrůznější obchvaty na dvojkách. Nejlíp se projektuje a plánuje stavba, kterou nerealizujete vy ale někdo jiný. A vzhledem k tomu, že jedničky takové jsou, tak bych mohl předložit seznam. Určitě kolega Schrek je na tom podobně.

Vítězslav Schrek, hejtman Kraje Vysočina: No, já musím říct, že se snažím nebýt nevděčný a vlastně řadu těch dopravních staveb, která mně ležela na srdci, tak jsme s panem ministrem Kupkou probrali a musím říct, že jsme našli ve většině případů jako opravdu nějaké řešení. To, co třeba já považuji za něco, co velmi rezonuje třeba mezi námi a dolním Rakouskem, je propojka Jihlava – Moravské Budějovice – Znojmo – Vídeň. Já bych si moc přál, aby ta trasa byla rychlejší a aby měla prioritu, ale respektujeme, že prioritu bude mít v podstatě ta trasa přes Brno. Tzn. je to tak, že nemůžeme mít všechny silnice prostě v dálničním režimu, takže my to respektujeme.

Na druhou stranu já si velmi vážím toho, že když jsme přišli na Ministerstvo dopravy za panem ministrem a řekli jsme, že bychom rádi na Vysočině řešili vedle těch dopravních tras pro nadrozměrné komponenty, tzn. z Týnce nad Vltavou přes Havlíčkův Brod, Jihlava a Třebíč až do Dukovan, tak jsme upozorňovali na to, že z hlediska dopravy materiálu, přepravy osob jsou tam další trasy, které jsou především napojeny z oblasti toho Třebíčska a Dukovan na dálnici, tzn. Velké Meziříčí, Velká Bíteš, Náměšť.

Musím říct, že kolegové z Ministerstva dopravy se nad tím zamysleli a našli jsme to řešení. Pro mě je třeba úplně zásadní, že jsme do těch návozových vedlejších tras mohli zařadit jihovýchodní obchvat velkého Meziříčí, což je obrovská stavba. Je poměrně komplikovaná. Myslím si, že třeba obyvatelé Velkého Meziříčí, které často se tává takovým jako gordickým uzlem ve chvíli, kdy se tam stane dopravní nehoda na dálnici, tak je to prostě úplně zablokované. Já jsem tam shodou okolností pár let jezdil pracovně a vím, že není úplně příjemné z Velkého Meziříčí jet tři hodiny domů do Jihlavy. Tak to je něco, co určitým způsobem jako vyrovnává ty věci, ale tak, jak říká kolega Martin Netolický, určitě bychom našli další. Ale já si myslím, že my jsme v tomhle tom střízliví a vážíme si toho, že vůbec jako hledáme nějaké řešení, na které máme pozitivní odpověď. Takže za mě dobrý, pane ministře.

Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje: Ještě, jestli můžu doplnit, protože jsem si vzpomněl na jednu záležitost, která v médiích příliš neprošla, ale pro nás je teda zásadní. Je to v oblasti železniční infrastruktury. Příslušná ekonomická komise, myslím, asi před deseti dny schválila modernizaci železničního uzlu Česká Třebová. To je stavba v tuto chvíli za 19,5 miliardy, nakonec sníženo na 17 miliard, ale jenom upozorňuji, že je to prakticky poslední úsek z celého koridoru, prvního železničního koridoru, který byl naplánovaný v polovině devadesátých let. A je to úsek poměrně složitý a z části s výbavou ještě z padesátých let, z doby elektrifikace, tuším z doby 1957.

A ten úsek je dneska existujícím muzeem. Pokud hovoříme o železniční infrastruktuře, tak modernizace železničního uzlu Česká Třebová je alfa omega. Nejenom pro zprůchodnění železniční trati, ale je tam i obnova elektrifikace, železničního svršku, spodku, čtyři sta výhybek, dvaatřicet mostních objektů apod. Čili to je fakt záležitost, kterou bych rád akcentoval, protože i kvůli tomu, jak je to komplikovaný uzel, tak ta stavba byla odkládána, protože původní odhady byly pod deset miliard, postupně se kolegové dostali až na dvacet, teďka je teda aktuální částka 17,5. Takže to nezmiňoval ani pan premiér, ale myslím, že to je opět stavba celonárodního významu.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Já moc děkuji, tiskovou konferenci končím a přejeme hezký den. Na shledanou.