Tisková konference po jednání vlády, 18. prosince 2024

Petra Knoblau, zastupující tisková mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. První slovo předávám panu ministrovi pro vědu, výzkum a inovace, panu Marku Ženíškovi.

Marek Ženíšek, ministr pro vědu, výzkum a inovace: Dobrý večer, dovolte mi, abych vás informoval, že vláda dnes na svém zasedání projednala a následně schválila nový návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Je to zcela nový zákon, který by měl nahradit současný platný zákon o podpoře výzkumu, který je 22 let starý a dvaadvacetkrát byl novelizován. Reaguje tak na potřeby systému a tomu, aby odpovídal celoevropským standardům.

Zaměřuje se zejména na takové oblasti jako podpora inovací, podpora převedení poznatků do praxe, usnadňuje prodej licencí, umožňuje používat finanční prostředky z institucionální podpory na zakládání např. spin-offů. Stejně tak zavádí zákon, že ústředním orgánem pro oblast inovací bude Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zavádí se i takové systémy do té oblasti, jako jsou testbedy, což může pomoct malým a středním podnikům pro to, aby mohly daleko více zavádět inovace do svých podniků.

Zlepšuje podmínky ve vědě. Snažíme se zaměřit na takové oblasti v zákoně, aby bylo umožněno přenášet projekty z jedné instituce třeba na druhou. Stejně tak prodlužuje, nebo umožňuje prodloužit projekty, snaží se zaměřit a pomoci snížit administrativu, ať už třeba tím, že do budoucna se bude moct v mnoha případech pouze prokazovat čestným prohlášením. Stejně tak je tam celá oblast týkající se etiky ve výzkumu nebo bezpečnosti zájmů České republiky ve výzkumu. Je to zákon, který dopadá na šestnáct rozpočtových kapitol a 183 organizací, které pobírají institucionální podporu. Takže možná proto na začátku těch připomínek, když ten zákon byl představen, bylo více než 1 500. My jsme dnes na vládě jednali o zákonu, který byl bez rozporů s ostatními resorty, a já jsem rád, že byl schválen. Děkuji.

Petra Knoblau, zastupující tisková mluvčí vlády: Já také děkuji a poprosím ministra pro místní rozvoj, pana Petra Kulhánka.

Petr Kulhánek, ministr pro místní rozvoj: Pěkný podvečer, večer, dva zásadní materiály, které dnes byly vládou schváleny. Jedna je strategie obnovy území po povodních. My jsme šli naproti času, nečekali jsme s tvorbou této strategie, jak nám zákon ukládá, až po skončení všech, nebo celého stavu nebezpečí ve vymezených ORP, ale připravili jsme tu strategii po dohodě se všemi partnery v území, dříve.

Ta strategie definuje tedy rozsah škod, tak jak byly a nejenom v těch krajích, kde byl vyhlášen stav nebezpečí, ale ve všech, které byly povodněmi postiženy. Ta strategie obsahuje samozřejmě jednak vymezení toho poškozeného území, stanovení prioritních cílů, jaké jsou formy poskytování v té státní pomoci prostřednictvím jednotlivých programů a jednotlivých resortů, rozpočtové nároky a samozřejmě informace o možnostech zapojení krajů. Definuje tu celkovou škodu, která je těsně pod 70 miliard korun, definuje i jak je rozpadlá tato celková škoda mezi stát, kraje, obce, podnikatele a fyzické osoby. Definuje také rámec, který má stát uvolněn na tu podporu. V roce 2024 z té vládní rozpočtové rezervy to je a bylo 30 miliard korun, 10 miliard korun je na rok 2025. Zároveň definuje i to, jaký má být postup včetně toho, že 30. září příštího roku má být předložen ke schválení to, jak, materiál, jak celá obnova těch území probíhá.

Ten druhý materiál navazuje na strategii obnovy území a je to ten zastřešující velký program obnovy a rozvoje regionu, který v sobě zahrnuje jak ty jednotlivé Živly, pracovní názvy, tzn. obnova obecního a krajského majetku, to jsou Živly 1 a 2. Rozdíl mezi nimi je jenom ten, který je uplatnitelný v regionech, kde byl vyhlášen stav nebezpečí, a kde nebyl. Živel 3 obnova bydlení pro fyzické osoby a Živel 4, to jsou ty nouzová ubytování a nouzové prostory pro vzdělávání a případně další veřejně prospěšné aktivity.

Ale zároveň k těmto živlovým programům jsou tam přičleněny ty národní programy, které Ministerstvo pro místní rozvoj vypisuje, ať je to podpora obnovy a rozvoje venkova, podpora obcí s diferencovanou škálou podle velikosti obcí, je to podpora rozvoje hospodářsky a sociálně ohrožených území. Celková alokace na celou dobu trvání tohoto programu, který je plánován až do roku 2029, je 16 miliard korun s tím, že samozřejmě větší část je alokována na ty popovodňové programy. Děkuji.

Petra Knoblau, zastupující tisková mluvčí vlády: Já také děkuji a poprosím také pana ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka.

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, krásný večer. Já bych chtěl představit tři věci. Tou první věcí je zmínit, že vláda dnes na začátku svého jednání uctila památku obětí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a projednala materiál předložený ministrem vnitra, který tedy shrnuje seznam kroků a činností, které se od této tragické události realizovaly. Zmíním ty hlavní kroky, ať je to otázka změny zbraňové legislativy, intenzivní cvičení proti aktivnímu střelci nebo řadu metodických změn či programy Bezpečné dětství. Jsou to všechno oblasti, které se týkají primárně složek integrovaného záchranného systému, tedy primárně policie a hasičů. To je tedy první věc.

Druhá věc je, že vláda dnes schválila Národní klimaticko-energetický plán, tzv. NKEP, kde tedy tímto tedy naplňujeme naše závazky ve vztahu k legislativě Evropské unie. Tento materiál, budu velmi stručný, je to materiál relativně rozsáhlý zpracovaný podle předložené, nebo podle povinné metodiky. Ale tento materiál tedy hovoří o tom, jaký příspěvek bude tedy Česká republika přinášet k plnění jednotlivých klimatických cílů zejména pak v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti. V žádné oblasti nejdeme nad rámec cílů Evropské unie.

K tomu doplním jednu věc. Tento materiál je podle mého názoru, dovolte mi osobní komentář, mnohdy hanlivě nazýván jako český Green Deal možná těmi, kteří chtějí českou veřejnost strašit anebo mají malou dávku představivosti nebo víceméně nulové zkušenosti s čím, nebo do jakých oblastí již v minulosti Česká republika investovala tzv. evropské peníze a takové ty, budeme tomu říkat, zelené evropské peníze. Byla to opravdu řada věcí, která občanům této země výrazně nejenom zlepšila kvalitu života, ale zároveň dokázala ušetřit nemalé množství peněz v peněženkách daňových poplatníků a českých firem.

Ať jsou to takové věci z minulosti, jako je modernizace vodárenství, modernizace energetiky, zadržování vody v krajině, modernizace odpadového hospodářství, nebo i takové věci jako je zateplování bytových a rodinných domů. V těchto agendách chceme pokračovat. Chceme využívat zdroje, které nám součástí těchto agend plynou. Ale zároveň samozřejmě chceme stát nohama na zemi a vycházet z patřičné politické a ekonomicko-sociální reality. Je prostě důležité, abychom tyto agendy nezjednodušovali pouze na nějaké strašení obyvatel ohledně cen pohonných hmot, ale abychom je dokázali, a máme na to tisíce příkladů ve všech českých regionech, ale abychom je dokázali ukázat na konkrétních příkladech, které zvyšují kvalitu života a snižují nároky nebo náklady českých domácností a zároveň jsou to zdroje, které můžeme z velké části použít, a teď se krátce vrátím k hospodářské strategii a dalším materiálům, které můžeme výrazně použít právě na modernizaci české energetiky anebo českého průmyslu.

Tady dovolte, abych ještě zmínil dvě aktivity České republiky, které se týkají i debaty o revizi Zelené dohody pro Evropu. Tou první aktivitou je aktivita týkající se větší flexibility v oblasti pokut v automobilovém průmyslu, kdy Česká republika společně s Itálií přišla s iniciativou jejímž smyslem je tedy upravit systém pokut a více ho zflexibilnit tak, aby automobilky v Evropě, odvětví, které např. jenom v České republice tvoří 9 % HDP a 24 % exportu, tak aby prostředky více nakládalo spíše do inovací než do placení určitých pokut. Jak v tom budeme úspěšní, uvidíme. Snažíme se na všech Radách, jak já, tak pan ministr Hladík, pan ministr Kupka, ale samozřejmě velmi se v tom angažuje i pan premiér, tak uvidíme, jak v tom budeme úspěšní, ale tak, jak jsme byli úspěšní v jiných agendách nebo v jiné české aktivitě, tak věřím, že budeme úspěšní i tady. Zatím se nám daří dostat na palubu relativně velký počet států.

No a pak je ta druhá věc, se kterou nepochybně mě za chvíli doplní kolega Hladík, a to je otázka revize u tzv. systémů ETS 2. Tzn. k tomuto bodu opravdu se snažíme ty kroky dělat maximálně reálně a realizovat taková opatření, která, jak jsem říkal, přispějí ke kvalitě života, resp. ke konkurenceschopnosti českého průmyslu. A ty zdroje, které máme k dispozici, tak by byla velká škoda, kdybychom nevyužili.

Pak poslední věc, kterou bych chtěl zmínit, je, vláda dnes schválila důležitý program, program Strategických investic pro klimaticky neutrální hospodářství. Je to program, jehož smyslem je podpořit formou určitých investičních pobídek investice na území České republiky do takových oblastí jako je výroba baterií, solárních panelů, elektrolyzérů, zařízení pro zachycování a ukládání uhlíku. Řada států v našem okolí tento program již má zavedený. Tzn. my jsme tento program dneska vládě předkládali ke schválení, aby Česká republika i v tom, řekněme, v té mezinárodní konkurenci, dravé konkurenci byla konkurenceschopná při jednání se zajímavými investory, kteří můžou v České republice investovat nemalé finanční prostředky a realizovat projekty, které pro naše hospodářství můžou přinést opravdu vysokou přidanou hodnotu. Jenom na závěr připomenu, že se musí jednat o investice ve výši minimálně 2,8 miliardy korun a musí být vytvořeno minimálně sto pracovních míst.  

Petra Knoblau, zastupující tisková mluvčí vlády: Děkuji a slovo předávám také ministrovi životního prostředí, panu Petru Hladíkovi.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Krásný dobrý večer vám všem. Já doplním pana ministra Vlčka s dnešním schválením klima plánu, nebo energeticko-klimatického plánu. Co je naprosto zásadní, je to konkrétní plán do roku 2030 a jasná vize vývoje české energetiky do roku 2050. Je to klíčová záležitost pro předvídatelnost, pro investory, jednotlivé sektory, podnikatelské prostředí a tím cílovým energetickým mixem někde v roce 2050 je zhruba 50 na 50 jádro a obnovitelné zdroje. Samozřejmě tím přechodovým palivem bude jednoznačně plyn.

Scénář jsme nastavili tak, aby byl sociálně citlivý, zachovali jsme konkurenceschopnost České republiky, splnili klimatické cíle a zajistili dostatek energie za dostupné ceny. To si myslím, že je jednoznačný cíl. Jak už zmínil pan ministr Vlček, ty cíle nejdou nad rámec cílů unijních, tzn. je tam plnění snížení emisí do roku 2030 o 55 %. Naše modely ukazují, že je dokonce můžeme překonat díky rozvoji obnovitelných zdrojů, akumulaci, flexibilitě, úsporám energie a útlumu fosilní energie včetně úplného ukončení těžby a spalování uhlí do roku 2033. Scénář počítá s pětinásobným navýšením energie do fotovoltaiky, větrných elektráren a také tepelných čerpadel, se vzrůstající mírou renovace budov, kterou nyní plníme především díky našemu nejúspěšnějšímu programu Nová zelená úsporám a rozvoji jaderné energetiky.

Předpokládáme, že díky NKEPu tak dokážeme zvednout dva procentní body HDP v české ekonomice. A možná jenom na závěr, je to taky bezpečnostní věc. Protože díky větší výrobě energie na území České republiky, tak snižujeme dovozní závislost. Protože my jsme dneska sice soběstační ve výrobě elektřiny, ale velmi nesoběstační v celé řadě dalších energií, které do Česka dovážíme, ať už se to týká zemního plynu, nebo ropy. Tzn. z dnešní 42% závislosti chceme toto číslo snížit na 26 %.

Petra Knoblau, zastupující tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní je prostor pro dotazy, Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já bych se možná ještě zeptal k tomu NKEPu. Zajímalo by mě tedy, v jaké podobě byl schválen, zda to bylo čistě tak, jak to bylo navrženo, nebo jestli tam probíhala ještě nějaká debata a úpravy? Zároveň by mě zajímalo, jaký je tedy osud Státní energetické koncepce po tomto schválení? No a potom bych se ještě zeptal vzhledem k tomu, že pan ministr Jurečka ještě před tiskovou konferencí oznámil, že vláda schválila to nařízení, které se týká platů, tak jestli byste mohli osvětlit, jaká tam byla debata kolem toho? Protože přece jenom odbory chtěly ještě nějaké úpravy. Díky.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Tak já možná začnu od konce a začnu těmi platy. Schválili jsme tak, jak byl materiál navržený, tzn. 1 400 korun pro všechny zaměstnance ve veřejném sektoru. Chci ale připomenout, že do rozpočtu to je 5 %, tzn. ten zbytek té finanční částky samozřejmě půjde do odměn případně do dalších příplatků ať už osobního nebo za vedení. Samozřejmě pro zaměstnance v bezpečnostních sborech a také v učitelských profesích, tak je to 7 %.

Co se týká, já možná, vy jste se nezeptal ještě na tu politiku ochrany klimatu. My předpokládáme, že politika ochrany klimatu, panu ministrovi samozřejmě nechám SEK, politika ochrany klimatu bude vypracována nebo upravena jako akční plán právě schváleného NKEPu a ten NKEP byl schválen s drobnými úpravami, ale v textové podobě. Tzn. na cílech, těch jednotlivých vlastně závazcích, těch číslech, která jsem uváděl, tak do tohoto textu se nezasahovalo. Je tam drobná úprava v některých formulacích.  

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu: Co se týče tedy Státní energetické koncepce, tak vláda dneska svým usnesením zrušila termín předložení do konce roku, ale to neznamená, že tento materiál někam padá pod stůl. I ta debata o tom pokračování práce na tomto materiálu dneska na vládě byla. Ale uvědomme si, že jsme v období, které je v tomto případě jako velmi dynamické. My si na to chceme nechat ještě určitý čas, protože pokud zmíním ty hlavní důvody, proč o tomto materiálu nechceme v současné chvíli rozhodovat.

Tak, zaprvé, probíhá nám jaderný tendr, vedle toho máme tady aktivity týkající se rozvoje obnovitelných zdrojů, práce na akceleračních zónách. Kdy vidíme, že máme relativně jako velmi vysokou dynamiku ve fotovoltaice, ale nižší dynamiku v instalaci větrných elektráren. Do toho se nám, a to pan ministr nezmínil, ale je potřeba to zmínit a v tomto případě jakožto gesčně ministra v tomto ho pochválit, že Česká republika je jeden z nejrychleji, možná dokonce nejrychlejší čerpající stát v oblasti Modernizačního fondu. To, že se nám daří modernizovat energetiku a úsporná opatření, tam ta dynamika je opravdu vysoká a my se snažíme i na úrovni jednotlivých resortů tam, kde vidíme určitý přebytek projektů, tak dělat určité přesuny, aby tam, kde je větší poptávka, tak abychom ty projekty, pokud jsou připravené pro investiční prostředí tak, abychom podpořili.

A pak tady samozřejmě je ještě jedna velmi důležitá věc, aktivita, kterou už jsme i vlastně veřejně komunikovali. A to je s ohledem na analýzu zdrojové přiměřenosti, kterou zpracovával v minulosti ČEPS, tak vidíme, že pokud jako nezrychlíme určité povolovací procesy, tak se může opravdu velmi reálně stát, že Česká republika může mít v dalších letech určitý problém z pohledu nedostatku energie.

Tzn. já tím mířím na ten tzv., budeme tomu zatím pracovně říkat lex plyn, ale je to nová legislativa, na které aktuálně tedy hledáme koaliční shodu, ale zároveň to bude dokument, kde bude důležité najít i shodu s opozicí a obsahem těchto norem, nebo úpravy legislativy bude výrazně zrychlit povolovací proces na nové paroplynové elektrárny.

Tzn. těch věcí, které se aktuálně dějí, ve smyslu toho, že, jak já mnohdy říkám, prvním krokem k řešení jakéhokoli problému je přiznat si, že existuje. A tady se opravdu může velmi reálně stát, že Česká republika, pokud chce odcházet od uhlí, tak musí výrazně zrychlit přípravu některých projektů, hlavně pak v oblasti obnovitelných zdrojů, ale i těch záložních paroplynových elektráren. Takže těch věcí se opravdu děje tolik a z toho důvodu jsme vlastně i projednávání SEKu vlastně odložili na další měsíce.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Možná ještě krátký komentář, omlouvám se. My víme, že s uhlím v teplárenství končíme v roce 2030. Všechny ty projekty jsou na stole, jsou zadotovány a teďka jsou v nějaké fázi realizace. To je 50 % už v řešení. A zároveň díky kogeneračnímu módu, tak vlastně především v zimním období to přinese 3 gigawatt nového výkonu vlastně v plynu. Dneska je v plynu asi 1,6 gigawatt, tzn. tohle je velmi výrazné – tři čtvrtiny výkonu současných jaderných elektráren.

Petra Knoblau, zastupující tisková mluvčí vlády: Děkuji, nějaké další dotazy? CNN Prima.

Andrea Teissigová, CNN Prima NEWS: Hezký večer, pane Hladíku, ta 26% závislost tedy na ostatních státech co se týče té závislosti energetické, tak to je do roku 2050, pochopila jsem to správně?

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Ano.  

Andrea Teissigová, CNN Prima NEWS: Je to tak, dobře. Ještě jeden dotaz mám. Schválila vláda ten milion eur na tu dronovou koalici pro Ukrajinu? Bylo to v těch materiálech na dnešním jednání vlády z Ministerstva obrany?

Petr Kulhánek, ministr pro místní rozvoj: Tak to asi nemůžeme komentovat, protože to bylo, v režimové záležitosti.

Petra Knoblau, zastupující tisková mluvčí vlády: Český rozhlas.

Český rozhlas: Dobrý večer, já bych se ještě prosím pěkně vrátil jenom k těm platům rychle. Říkal jste, že jste to schválili. Mě by teda zajímala ta debata, tzn. bylo to rychlé, bylo to v podstatě za pět minut ze stolu nebo k tomu jste se ještě nějak bavili k nějakým těm návrhům protestů odborů?

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Tak já myslím, že ten návrh byl dlouho diskutován s odbory, že jsme chtěli zajistit spravedlivé navýšení. Je stejné v těch sedmi procentech, jako je navýšení v soukromém sektoru. To si myslím, že je jasně spravedlivé, a samozřejmě nám šlo také o to, abychom začali vyrovnávat ty velké rozdíly v platech, řekněme, těch lidí v těch nejbližších tabulkách s těmi v těch nejvyšších tabulkách. Proto vlastně vznikl tento návrh na to, že je to navýšení 1 400 korun, což samozřejmě procentuálně u takových kuchařek prostě dělá více jak 20 %.

Samozřejmě, že v těch nejvyšších platových tabulkách to procentní navýšení je výrazně nižší, ale myslím, že je to spravedlivé. Určitě, a teď vláda na to neměla čas, ale my máme tak složitou strukturu, tak složitou strukturu těch jednotlivých tabulek platů a mezd, příplatků a seniority, že si tohle to rozhodně zaslouží prostě celkovou revizi. Celkovou revizi, ale tohle jsme nemohli udělat k 1. 1. příštího roku.  

Český rozhlas: Děkuju, ještě k tomu mám jeden malý dotaz od kolegyně. Týká se teda Ministerstva spravedlnosti a zvýšení platů vězeňské služby. To je trošku specifické tzn. kolegyně s právě ptá, jestli teda nakonec to zvýšení bylo jenom o 1 500 anebo o slibovaných 2 500?

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Schválili jsme ten materiál tak, jak byl předložen a nahrán do vlády.

Český rozhlas: Dobře, a poslední dotaz, jak to nakonec vlastně skončilo s tím návrhem na zařazení HHC mezi ty psycho-modulační látky, když teda pan ministr Válek, bohužel, nebyl?

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Nařízení o seznamu zařazení psychotropních látek bylo schváleno tak, jak bylo navrženo Ministerstvem zdravotnictví. Tzn. HHC, HHCO, HHCP a další byly vlastně tyto semi-syntetické látky zařazeny na ten seznam právě na základě vlastně tohoto nového zákona. To je přesně to, čeho jsme chtěli dosáhnout, aby to nebylo kriminalizováno na jedné straně. Ale aby v žádném případě k tomu nemohly mít přístup děti a mladiství.

To si myslím, že je to správné řešení, a myslím si, a je taky občas potřeba se pochválit. A tady chválím pana vicepremiéra Válka a jeho tým. Jsme vlastně první v Evropě, který zvolil tento způsob, tuto cestu a myslím si, že budeme inspirací pro další evropské státy. Protože zatím evropské státy k tomu přistupovaly buďto je to legální, nebo je to zakázané, on – off. My vlastně do toho vnášíme podle mě tu správnou cestu, tedy je to zakázané pro děti do osmnácti let. Pro dospělé je to možné, byť samozřejmě je potřeba vyhodnocovat ty důsledky na zdraví lidí, a pokud by byly negativní, tak samozřejmě ta cesta k zákazu té konkrétní látky tady je už dlouho.

Petra Knoblau, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ještě nějaký dotaz? Nevidím, v tom případě vám přejeme hezký zbytek večera a s kým se neuvidíme také hezké vánoční svátky. Na shledanou.