Tisková konference po jednání vlády, 17. ledna 2024
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobrý podvečer, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády pana Petra Fialu.
Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, dnes vláda jednala tady v Poslanecké sněmovně. Důvod je jasný, probíhá zde jednání o zavedení korespondenční volby pro krajany, pro české občany, kteří žijí v zahraničí. Jsme opět svědky obstrukcí u tohoto bodu, takže tady budeme trávit nejenom dny, ale pravděpodobně i dlouhé večery, a vláda se nemohla setkat jako tradičně na Úřadu vlády, ale museli jsme uskutečnit jednání tady v Poslanecké sněmovně. Ostatně není to v poslední době poprvé.
My to ale děláme z jistého hlediska rádi, protože chceme prosadit korespondenční volbu. Je to věc, kterou pokládáme za důležitou, za důležitou mimo jiné proto, že činí výkon volebního práva spravedlivějším. Že umožní českým občanům, kteří pracují, dlouhodobě studují v zahraničí, aby nemuseli zdolávat vzdálenost stovek, někdy i tisíců kilometrů proto, aby mohli naplnit své základní občanské právo a mohli volit, ale budou mít jinou možnost. Tím se trochu srovnají ty podmínky, protože občané, kteří jsou na území České republiky, mají možnost vykonat svoje volební právo mnohem jednodušeji. Opozice řekla, že bude za každou cenu blokovat to jednání a všemi prostředky. My naopak jsme odhodláni korespondenční volbu pro krajany v zahraničí prosadit, protože to pokládáme za správné.
Zmíním jeden bod z dnešního jednání vlády a to je změna na pozici mluvčího vlády. Od 31. 1. bude novou mluvčí vlády paní Mgr. Lucie Ješátková a dosavadní mluvčí vlády Václav Smolka bude vést Odbor komunikace na Úřadu vlády. Tato změna vychází z nějakých našich zkušeností, že není úplně snadné a možná ani dlouhodobě možné spojit tu pozici ředitel Odboru komunikace s výkonem funkce tiskového mluvčího. V minulosti ten model, který teď zavádíme, byl obvyklejší. My jsme se na základě vyhodnocení všech skutečností rozhodli, že rozdělíme ty dvě role, a proto dochází k této změně, která určitě přispěje k tomu, že komunikace vlády bude nadále dobrá, ba lepší než dosud.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, o slovo poprosím místopředsedu vlády, ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše.
Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Dobrý večer, já děkuji za slovo. My jsme dnes na vládě probírali otázku čerpání evropských fondů, ať už je to čerpání za minulé programové období, které jsme zdědili, tak i to nové programové období využívání evropských dotací. A já musím říci, že v čerpání peněz z EU si vedeme velmi dobře. Když se podíváme na to programové období 2014–2020, bylo Česko ke konci listopadu na průběžném druhém místě z celé sedmadvacítky. Tady je graf, který to ukazuje, jak vidíte, před námi v tom čerpání se umístilo pouze Irsko. Česká republika je tedy velmi úspěšná v realizaci a dočerpávání evropských fondů za to minulé programové období.
Já jenom, abych to porovnal, od konce vládnutí ANO jsme se posunuli o devět příček nahoru. Ke konci prosince 2023 bylo do Evropské komise odesláno 619 miliard korun a za programové období 2014–2020 tak zbývá odeslat žádostí už pouze za pouhých 33 miliard korun. V té srovnatelné fázi předchozího období bylo v těch žádostech odesláno do Evropské komise 540 miliard a chybělo odeslat 137. On ten rozdíl oproti tomu srovnatelnému období v kvalitě té naší práce ve finále, to je tento druhý graf, tak ten rozdíl činí 104 miliardy korun. Tady tedy vidíte, toto období prosincové, a tady vidíte adekvátní stav, když ministerstvo místního rozvoje, osm let tam působilo ANO, je to období, kdy bylo ve správě hnutí ANO.
Ta data to říkají naprosto jasně. My čerpáme rychleji, a to i v tom běžícím programovém období 2021–2027. Já bych chtěl jenom upozornit, že Česká republika byla čtvrtou zemí, která podepsala tzv. Dohodu o partnerství. To je ten moment, kdy můžete začít realizovat ty nové projekty. My jsme proplatili příjemcům dvakrát více finančních prostředků než ve stejné etapě předchozího období. Odeslali jsme zatím 36 miliard, zbývá odeslat 40,76 miliardy, což je až do roku 2027, a jsme jednou z jedenácti zemí, kterým už Evropská komise z toho nového období posílá peníze.
Já jenom možná ukážu ještě ten graf a pak už půjdu k tomu jasnému závěru. Když se podíváme na to programové období, nové, opět v tom srovnatelném období ten náš start do něj je dvakrát rychlejší. A teď ono nejde ani tak o příčky nebo nějaké žebříčky srovnání. Já jenom ukazuji, že ta kritika, která zaznívá od opozice, není pravdivá. Data ukazují jasně, že jsem úspěšní v tom čerpání, a díky tomu efektivnímu čerpání můžeme realizovat tu politiku v rozvoji našich regionů. Budovat, opravovat školy, financovat nemocnice, pečovat o kulturní památky nebo životní prostředí, podporovat inovace, smart cities, chytrá řešení ve městech a obcích.
Takže až zase někdo bude strašit, že v Bruselu necháváme jen tak ležet peníze, já doufám, že si všichni vzpomenou na to srovnání, které jsem zde dnes udělal a ukázal, a zejména na to srovnání, které řadí Českou republiku na druhé místo v čerpání evropských zdrojů v tom minulém období, které věřím, jsme úspěšně zakončili.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Poprosím ministra pro legislativu pana Michala Šalomouna.
Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Dobrý večer, dámy a pánové. Vláda na svém programu měla vyjasnit si svou pozici ke třem návrhům na zákonodárnou iniciativu. Je to jejich právo přímo ústavní. Ten první návrh byl senátní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 95/2004 Sbírky, o podmínkách získávání a uznávání podmínkách a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Cílem toho návrhu je zrychlit a zpružnit zapojování zubních lékařů žijících v České republice, kteří byli vzděláváni mimo Evropskou unii, do poskytování zdravotních služeb, a tedy usnadnit příchod těch zahraničních zubních lékařů do České republiky.
Ta mechanika, kterou se to dělá, tak se navrhuje rozšířit počet subjektů, na základě jejichž pozvání lze lékaři nebo zubnímu lékaři případně tomu farmaceutovi vydat rozhodnutí o povolení výkonu odborné praxe za účelem nabývání odborných nebo praktických zkušeností v tom oboru. Teď se to vlastně rozšiřuje. Dosud to měly výzkumné instituce a školy a vysoké školy, tak teď se to rozšiřuje o stavovské organizace, konkrétně o Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru a Českou lékárnickou komoru. A u zubních lékařů je ještě další zjednodušení, kde vlastně toho zubního lékaře bude moci do České republiky pozvat i akreditované zařízení, které je akreditováno pro zajištění odborné praxe v rámci praktické části, aprobační zkoušky pro zubní lékaře, a krajský úřad, v jehož správním obvodu se nachází to zdravotnické zařízení, v němž bude ta odborná praxe vykonávána. Takže se navrhuje zjednodušit ty stávající možnosti, jak to bude.
Jak říkám, podle předkladatelů je cílem u tohoto návrhu zejména u těch lékařů zajistit to, aby ta zubní lékařská peče byla dostupná. Vláda není úplně přesvědčena o tom, jestli se to zrovna jako tímhle opatřením povede, protože i předkladatelé uvádějí, že zubních lékařů je v zásadě dostatek. Problém je spíš jejich lokální rozmístění, kdy vlastně drtivá většina těch stomatologů je ve velkých městech, kde ta kupní síla obyvatelstva je samozřejmě větší. Vláda po určitých úvahách nakonec dala neutrální stanovisko k tomuto návrhu zákona.
Dalším návrhem zákona byl poslanecký návrh zákona, a to poslanců Patrika Nachera, Marka Výborného, Barbory Urbanové a Jakuba Michálka, a to na vydání zákona o mimořádném odpuštění penále z pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Možná si vybavujete aktivitu, kterým se říkalo milostivé léto. Měli jsme milostivá léta tři.
Ta první dvě milostivá léta nějakým způsobem odpouštěla nebo řešila příslušenství pohledávek vymáhaných exekutory, to třetí, to poslední milostivé léto, to šlo o odpuštění příslušenství jednak u daňových pohledávek nebo pohledávek, které vymáhaly státní úřady zejména podle daňového řádu. Když si to srovnáte, tak je tam skupina pohledávek, která doposud řešena nebyla, a to jsou pohledávky, které spočívají v nedoplatku na veřejné zdravotní pojištění, které řeší zdravotní pojišťovny. Takže ta úvaha je ta samá: Pokud zaplatíte do určité doby tu jistinu, tak se vám promine to penále a prominou se vám i exekuční náklady. K tomuhle návrhu zákona vláda dala souhlasné stanovisko.
Pak zde máme další návrh zákona, a to skupiny poslanců, také se dá říct, že napříč politickým spektrem, a tam jde, jedná se o změnu zákona o státní památkové péči a jde tam o institut určité imunity na zapůjčený majetek ze zahraničí. Jde o to, že když vám v rámci pořádání nějaké výstavy cizí stát zapůjčí nějaký majetek, tak chce určité garance, že tady ten majetek nebude zabaven v exekucích. Nyní je to řešeno tím způsobem, že ten stát na základě svého prohlášení tam uskuteční úkon, že je tam institut té imunity udělen.
Tento návrh jde poněkud dál a řeší ty situace, že ta současná právní úprava se týká pouze státního majetku cizího státu a že by bylo vhodné tu úpravu rozšířit nejenom na státní majetek cizího státu, ale i na nějaké jiné entity. Jde o to, že třeba v anglosaském světě hodně těch sbírek mají nadace a tam by tohle potom udělat nešlo. Takže tento návrh zákona rozšiřuje možnosti, aby se ta imunita, tak jak je dnes, vztahovala i na jiný majetek než majetek cizího státu a nebylo by to uděláno na základě úkonu cizího státu, ale osvědčení Ministerstva kultury. K tomuto návrhu zákona dala vláda rovněž souhlasné stanovisko.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, otevírám prostor pro dotazy. Jako první Česká televize.
Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já bych se nejdřív zeptal na téma z vlády a to jsou ti stomatologové. Vy jste k tomu dali neutrální stanovisko, nicméně jak moc podrobná byla ta debata? Protože i pan ministr zdravotnictví před jednáním říkal, že ji očekává spíše až tady ve Sněmovně. A když pak využiju vaší přítomnosti, tak se zeptám ještě na to jednání Sněmovny. Program by schválen po zhruba sedmi hodinách, po více než sedmi hodinách. Tak co od toho jednání čekáte a kdy třeba očekáváte, že se dostaneme ke konci toho prvního čtení? A potom poslední otázka: Včera jste měli K5, kde jste mluvili o Dukovanech. Tak chci se zeptat, zda je po tomto jednání třeba už jasné, kdy vám ČEZ předloží tu hodnotící zprávu?
Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Úplně nevím, na koho ta otázka je, ale odpovím asi na tu první, která se týká té diskuze. Ona ta diskuze zas tak bohatá nebyla a to, co jste tady uváděl, to pan ministr zdravotnictví rovněž zopakoval – že očekává tu zásadní debatu až ve Sněmovně. Opravdu, jako abyste byli fundovaní aktéři té debaty, tak musíte být poměrně hodně v detailu, zejména musíte být lékařem a musíte se dopodrobna vyznat v těch nuancích vzdělávání lékařů a stomatologů. Takže při vytváření tohoto stanoviska byly od toho osloveny resorty a mohu říct, že ta stanoviska se lišila od souhlasných po negativní. Takže nakonec takové kompilace tohoto rozptylu z toho vyplynulo to neutrální stanovisko vlády.
Petr Fiala, předseda vlády: K těm dalším otázkám. Pokud jde o tu včerejší schůzku K5, tu nebudu podrobněji komentovat a nebude ji komentovat žádný z jejích účastníků. Má to svoje důvody, probíhá tendr na dostavbu Dukovan. To, co je důležité – že vláda dělá a bude dělat všechno pro to, abychom měli do budoucna dostatek jaderné energie za přijatelné ceny. Budování jádra je jednou ze základních podmínek, abychom právě zajistili dostatek energie do budoucna pro Českou republiku. Vedle budování obnovitelných zdrojů je to právě jádro, které nám ji zajistí, a je to i pro Českou republiku nutná podmínka, abychom do budoucna plnili klimatické cíle.
Budování jádra a posilování jaderné energie je rozumná cesta, a kdybychom tady neměli před námi vlády, které v tom nic neudělaly, tak jsme mohli být mnohem dál. Takto je na nás, abychom tu věc posunuli kupředu, a my to taky uděláme. Ale k podrobnostem toho probíhajícího tendru se teď z mnoha důvodů vyjadřovat nelze.
Pokud jde o druhou nebo první otázku, co čekáme od jednání Poslanecké sněmovny a kdy se bude, kdy budeme končit s prvním čtením. Popravdě odpovídám, že nevím. My jsme připraveni to udělat hned, ale závisí to na opozici, která opakovaně říká, že bude obstruovat, opakovaně říká, že za žádnou cenu ne nebo že bude blokovat jednání za každou cenu a všemi prostředky. Tak uvidíme, jak dlouho to bude trvat.
My jsme ale připraveni opět tím vším projít. Není to poprvé. A jsme připraveni korespondenční volbu pro krajany v zahraničí prosadit. Máme to v programovém prohlášení a nejenom, že to máme v programovém prohlášení, to je samozřejmě důležité, je to pro nás závazné, ale všichni jsme přesvědčeni, že to je spravedlivé a správné, a proto to budeme nadále prosazovat.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Prosím, Český rozhlas.
Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý večer, já bych se taky ještě chtěla vrátit k jednomu bodu, který jste měli na vládě, a to priority pro adaptaci a integraci držitelů dočasné ochrany v Česku, tedy předpokládám především těch ukrajinských uprchlíků. Na co byste se teda chtěli zaměřit? Už zaznělo, že by se mohli uprchlíci vlastně včlenit do toho sociálního systému českého, tak jestli se s tím počítá? Možná s tím souvisí i ti zubaři, tak jakým způsobem lépe začlenit uprchlíky na pracovním trhu, aby teda pracovali na těch pozicích, na které jsou kvalifikovaní? A pak bych měla ještě druhou otázku, a to k datům Eurostatu, podle kterých mělo Česko nejvyšší míru inflace ze všech zemí Evropské unie v prosinci. Tak co na to srovnání říkáte a kdy bychom ten žebříček nemuseli vést? Kdy čekáte, že se spíše dostaneme do nějakého průměru evropského? Děkuju.
Petr Fiala, předseda vlády: Začnu tou druhou otázkou. Já myslím, že je potřeba počkat na lednová data. Říkáme to dlouhodobě, ale není důležité, že to říkáme my, důležité je, že to říkají všichni odborníci. A to právě do té, a je to i ve zprávách Českého statistického úřadu a vlastně ve všech analýzách, do té prosincové inflace, a to jsou teď ta čísla, se promítá i úsporný tarif a některé další faktory.
Já myslím, že v únoru, to znamená, až budeme mít data o lednové inflaci, tak budeme vědět, jak se inflace vyvíjí. Já očekávám, že ta čísla budou mnohem pozitivnější i na základě toho, co říkají experti a jaké jsou prognózy, a předpokládám, že se velmi brzy dostaneme na čísla inflace, na která jsme byli zvyklí před krizí, a budu to považovat za velký úspěch nejenom vlády, ale české společnosti. Ale nepředbíhejme, počkejme, až budeme mít k dispozici ta data za leden, která teď k dispozici nemáme.
Co se týká té první otázky, ta je velmi důležitá. Česká republika je velmi úspěšná, pokud jde o zvládnutí migrační vlny, která je bezprecedentní a nemá vlastně v poválečné historii obdoby v Evropě. Navíc Česká republika je zemí, která má na počet obyvatel nejvíce uprchlíků. Přijali jsme je, zvládli jsme to, vytvořili jsme jim podmínky, které jsou důstojné, ale které jsou především takové, že nevyvolávají žádné sociální problémy, žádné konflikty ve společnosti. A řekl bych, že to není samozřejmé. Je to věc, která je třeba v zahraničí výrazně oceňována.
V současné době je pod dočasnou ochranou v České republice 364 000 ukrajinských uprchlíků. Stále platí, že se většinou jedná o ženy s dětmi. A to, co je mimořádně pozitivní, také je, že z těchto uprchlíků více než 120 000 u nás našlo práci na pracovním trhu, odvádí příspěvky do našeho systému a na odvodech platí zhruba 18 miliard korun. To je důležité i pro tu akceptaci a pro úspěšnou integraci.
My nicméně nemůžeme si říct: Tak jsme to zvládli a je to v pořádku. Ale musíme myslet dál a musíme v těch krocích pokračovat. Musíme myslet do budoucna, jakým způsobem budeme dál integrovat, co se bude dít v případě, až se dočasná ochrana promění v nějaký jiný systém, jak dál prostě postupovat. Proto jsme stanovili vznik vládního grémia pro adaptaci a integraci držitelů dočasné ochrany a zřízení jeho výkonného výboru.
Je to organizační opatření, které je nutné z toho důvodu, aby se na stanovování těch konkrétních cílů v několika oblastech, které jsou tam vyjmenovány, ať už je to bezpečí, bydlení, vzdělávání, zdraví, zaměstnání, sociální ochrana atd., aby se na tom podíleli členové vlády z těch příslušných resortů, kterých se nějak ta problematika dotýká. Řídit a koordinovat činnost grémia bude pan vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a koordinátorkou toho výkonného orgánu, tedy naplňování cílů těch priorit, bude potom zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, která právě bude koordinovat činnost toho výkonného grémia.
Takže tímhle způsobem jsme ten systém nastavili do budoucna právě, abychom mohli pokračovat v integraci, abychom zvládli ty další výzvy, abychom byli připraveni na případné změny, které tady mohou nastat.
Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Dobrý večer, pane premiére, navážu na mluvčího vlády, kterého měníte. Mohl byste, prosím, říct, co především od toho očekáváte, co si myslíte, že se konkrétně změní jakoby v komunikaci z vlády? A navážu ještě dvěma kratičkými otázkami. To spolu souvisí. Pan vicepremiér Rakušan říká, vláda musí být ofenzivnější, musí chodit víc mezi voliče, musí víc chodit mezi kritiky. Chystáte něco takového? A poslední malý dotaz – dezinformace, ono už to téma úplně zapadlo. Je to ještě pro vás téma? Děkuju.
Petr Fiala, předseda vlády: To nejsou malé dotazy, toto. Já bych rozhodně téma dezinformace nepovažoval za nějaké okrajové téma. Ale popořádku. Já bych chtěl velice poděkovat, on ještě nekončí úplně, ale Václavu Smolkovi za tu jeho roli mluvčího vlády. Bude pokračovat dál v pozici ředitele, určitě se s ním budete i nadále setkávat. Václav Smolka odváděl výbornou práci, ale spojit ty dvě role dlouhodobě si myslím, že bylo trošku nad nebo je trošku nad síly jednoho člověka.
Ono se ukazuje, že propojit požadavky na řízení toho odboru, nějakou strategii té komunikace a hlavně, a to je důležité, koordinaci mezi Úřadem vlády a jednotlivými resorty a současně se věnovat té každodenní a, řekl bych, skoro, ale vždyť vy to znáte, skoro každominutové agendě, kdy neustále přicházejí dotazy z médií, je potřeba na ně reagovat, to vlastně není v silách jednoho člověka.
Proto jsme se rozhodli po vyhodnocení této situace nebo tohoto stavu, že ten tým rozšíříme, tady podotýkám, aniž bychom navýšili počet zaměstnanců ani na Úřadu vlády, ani na odboru. Udělali jsme to opatření uvnitř toho odboru a ty funkce rozdělíme. Paní magistra Ješátková je zkušenou novinářkou, respektive teda mluvčí. Působila v této funkci nebo působí na Ministerstvu životního prostředí, má zkušenosti. Takže my si od toho slibujeme jak zjasnění té komunikace, tak taky lepší koordinaci mezi jednotlivými resorty.
Komunikaci se věnujeme. Já se pravidelně setkávám při různých příležitostech s občany, a jak víte i z videí a některé jste i sám dělal, neváhám se ani bavit s kritiky a čelím jim otevřeně. Ale myslím si, že v tom ten problém není. Je důležité, aby lidé rozuměli tomu, co vláda dělá, a je taky důležité, aby lidé viděli, že kroky, které jsme udělali, zlepšují jejich život a přinášejí jim to, co jim vláda slibovala.
Já jsem přesvědčen, že teď máme za sebou tu fázi, kdy jsme museli dělat opravdu nepopulární opatření, a žádné opatření, které vede třeba ke konsolidaci veřejných financí, k jejich ozdravení, z logiky věci nemůže být populární. Ani to po nikom nechceme, aby nám za to tleskal. Ale teď se ukáže, že ty věci v praxi fungují. Sníží se inflace, poroste, letos očekáváme růst reálné mzdy, očekáváme růst ekonomiky, očekáváme, že to lidé, že to zlepšení lidé pocítí. A to si myslím, že zvýší i důvěru ve vládu, ale i důvěru v naší komunikaci. A udělali jsme ty kroky, které jsme považovali systémově za potřebné pro to, aby to fungovalo a aby i vy, novináři, jste byli spokojeni s tím, jaké informace ze strany vlády dostáváte.
Téma dezinformací jsme určitě neopustili. Naopak, věnujeme se mu intenzivně. Věnujeme se mu ve všech těch rovinách, které jsou důležité. A teď nechci zacházet do podrobností, protože to je opravdu jako komplikované téma. Jedna ta rovina je čelení dezinformacím, které jsou šířeny cizími mocnostmi. A to má i, řekněme, aspekty zpravodajské. Řada těch věcí musí probíhat z logiky věci v utajeném režimu. Jiná ta rovina je potom to, co si myslím, nebo já třeba osobně, že je hodně důležité pro to, abychom eliminovali ten vliv dezinformací na společnost. A to je vzdělávání, to je určité posilování gramotnosti, pokud jde o práci s informacemi, jejich hierarchizace, jejich rozlišování.
Já sám jsem do svého poradního týmu přizval pana doktora Gregora, člověka, který má tady velké zkušenosti, pokud jde o dezinformace, právě proto, abych i já měl lepší expertní podklady, ale abychom také dokázali tuto věc lépe koordinovat. A přemýšlíme nad dalšími kroky tak, aby ten náš boj s dezinformacemi, který je dnes úkolem každého státu, aby byl skutečně efektivní, ale současně aby žádným způsobem nenarušil nic ze svobody projevu, svobody slova, svobody médií, z toho všeho, co já osobně pokládám za mimořádně důležité a co je prostě, myslím si, důležité pro každého demokrata.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Poprosím Seznam Zprávy.
Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý večer, pane premiére, chci se zeptat, jestli jste na včerejší K5 řešili kauzu večírku pana Jurečky a jeho možný konec v čele lidovců a co by to pro vládu znamenalo? Děkuju.
Petr Fiala, předseda vlády: Neřešili, protože jsme to řešili už v minulosti. Pan vicepremiér Jurečka se k tomu jasně vyjádřil. Já jsem se k tomu jasně vyjádřil. Myslím, že ta věc je z tohoto hlediska za námi a vnitřní debaty KDU-ČSL komentovat nemohu, nebudu, nebylo by to určitě dobré. Znovu zdůrazním, že je důležité, že pan vicepremiér Marian Jurečka se nijak nevytáčí. Uznal chybu, jak tu, co se stala 21. prosince, tak následnou chybu ve vysvětlování, v komunikaci. Omluvil se za to všem, a to já pokládám za důležité.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Tak ještě poslední dotaz.
Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Ještě jenom, pane premiére, přece jenom mezi ty kritiky, mám pocit, že zas tak moc nejezdíte. Pan Rakušan říká, buďme mezi kritiky. To znamená, chystáte něco nového, někde na Karvinsko, na Ústecko?
Petr Fiala, předseda vlády: Nejenže jezdíme mezi kritiky individuálně, ale děláme něco, co tu nebylo úplně obvyklé. Každého čtvrt roku vláda zasedá v konkrétním regionu,. Ale, pozor, nejenže zasedá vláda, vy to víte, všichni členové vlády celý den tráví v tom regionu, setkávají se s občany, s reprezentanty zájmových skupin, s reprezentanty profesních skupin a celé jednání vlády je věnováno problémům toho místa, toho regionu.
Děláme to pravidelně a nevybíráme si krajská města. Vybíráme si menší města, menší sídla a často v lokalitách, které jsou spíše nějakým způsobem znevýhodněné, ale nejenom. Střídáme to. A děláme to proto, abychom byli mezi lidmi, abychom byli mezi jejich zástupci, abychom slyšeli na místě to, co je trápí, co oni pokládají za důležité. A jak říkám, děláme to s železnou pravidelností celá vláda a všichni členové vlády. A ne, že se někde zavřeme. My trávíme celý den vždycky v tom regionu a každý z nás má spoustu akcí.
Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: A jestli můžu tohleto jaksi odebrat pouze z pozice vlády, tak my jsme členové politických stran, předsedové, a v rámci našeho nejen každodenního života, že jdete si koupit do krámu, jedete do Opavy nebo do Ostravy a normálně v tom městě fungujete, tak samozřejmě i v rámci našich politických agend i třeba poslaneckých agend v daném kraji, tak to setkávání s těmi lidmi, jako my nejsme zavření za nějakými skleněnými zdmi. Neutíkáme ani před těmi lidmi, kteří nám přijdou vynadat, i když musím říci, že ta třeba kultura se kraj od kraje liší.
Já jsem rád za každého, kdo může přijít, říct nesouhlasím s vámi a pak i třeba ostřeji tu svoji kritiku vyjádřit. Myslím si, že do práce politika to patří, komunikace s lidmi, nejenom na nějakých debatách, ale fakticky v terénu. Nemyslím si, že by kdokoliv ze současné vlády, od premiéra po jednotlivé ministry či poslance, měl v tomto nějaký jako výraznější deficit, byť je to takto často vykreslováno zejména opozicí. Ale já, když si vzpomenu na předchozí volební kampaň, tak nebyli to politici současných vládních stran, kteří utíkali před voliči, kteří jim někdy nevybíravě, a já nejsem přítel takového jednání, jim prostě řekli to, co si o nich myslí.
Myslím, že to má mít nějakou úroveň, ale to, že by současní politici vládní jako byli někde zavření a nechodili se setkávat s voliči, je prostě nesmysl a obrázek, který není založen na pravdě.
Petr Fiala, předseda vlády: A já k tomu dodám ještě něco osobního, protože si myslím, že nemáme naskakovat na úplné nesmysly, které se ozývají. Tak já jsem třeba vůdcem opozice, předcházejícím premiérem Babišem opakovaně obviňován, že jsem z jiné galaxie a že nevím, jak lidé žijí. Připadá mi to jako něco tak nehorázného, že se to snad ani nedá komentovat, a divím se, že to někdo bere vážně.
Takže o člověku, jako jsem já, který se celý život věnuje vzdělávání, byl učitel, působil mezi lidmi, mezi studenty a žil úplně normální život, se tohle odváží říct člověk, který vždycky, celý svůj život byl privilegovaný. Který za komunistů byl komunista, a ještě patřil mezi privilegovanými k privilegovaným, protože ne všichni komunisté mohli studovat v zahraničí, ne všichni komunisté mohli žít v zahraničí.
On toto privilegium měl a po listopadu 1989 se stal velmi rychle bohatým člověkem a posléze miliardářem, který se pohybuje úplně v jiném světě než normální lidé. Takže já to pokládám za opravdu třeba mimořádně nevkusnou drzost a spíš by měl tady pokorně mlčet. A tak bych mohl rozebírat ty věci jednu podruhé.
Takže není to tak, že členové vlády nežijí mezi lidmi, neví, co lidé chtějí a dělají. Mimochodem, to je jedna z funkcí politických stran, která je tady často podceňována. Když máte strany s členskou základnou, které se pohybují v regionech, tak sdružují naprosto normální lidi, kteří vám naprosto nemilosrdně řeknou, co se jim nelíbí, co považují za špatné a co máte zlepšit. I to je součást vlastně té občanské společnosti a i to je součást té zpětné vazby, kterou politik dostává.
Já třeba musím říct, že jsem rád, že jsem v politické straně, kde probíhá jako součást, přirozená součást našeho života kritická diskuze. Někdy se mě novináři ptají: No a tam vás kritizovali a tam se ptali na ty a na ty otázky a to je přece hrozné. Ne, to není hrozné, to je naprosto normální a je to správně. Tak to má být, tomu se máme všichni vystavit, na základě toho máme potom tu důvěru a právě ta vnitrostranická demokracie je jedna ze záruk toho, že potom funguje politická kultura, demokracie v celém státě.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkujeme, dámy a pánové, to je z dnešní tiskové konference vše. Děkujeme za pozornost a pěkný večer.
Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Na shledanou.
Petr Fiala, předseda vlády: Na shledanou.
