Tisková konference po jednání vlády, 17. července 2024
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci k jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.
Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vláda dnes učinila zásadní rozhodnutí pro budoucnost České republiky. Vláda dnes projednala další postup v jaderném tendru. Zabývala se hodnoticí zprávou a souhlasila s návrhem na výběr preferovaného dodavatele. Vláda projednala oznámení o vyhodnocení nabídek, tedy tzv. hodnoticí zprávu. Vyhodnotila nabídky, které byly podány v rámci výběrového řízení na dodavatele nových jaderných bloků v Dukovanech, popřípadě v Temelíně.
Jak jsme už oznámili, tak v poslední fázi byly posuzovány dvě nabídky, nabídka od francouzské firmy EDF a korejské KHNP. Vláda na dnešním jednání souhlasila s výběrem preferovaného dodavatele, se kterým společnost Elektrárna Dukovany 2 zahájí jednání směřující k uzavření smlouvy. Tím preferovaným dodavatelem je na základě vyhodnocení expertů korejská společnost KHNP. K tomu dodám jednu věc, která je důležitá. Korejská nabídka byla lepší prakticky ve všech hodnocených kritériích.
Dále jsme rozhodli, zadruhé, a to je také důležité rozhodnutí, že budeme stavět dva bloky v Dukovanech, a v tomto směru budou vedena další jednání, a budeme vyjednávat o opci na další dva bloky v Temelíně, o kterých potom bude moci rozhodnout, o kterých se bude moci potom rozhodnout v budoucnosti. Díky tomu, že jsme udělali odvážné, správné a odpovědné rozhodnutí a včas jsme poptali opce i na další bloky, tak jsme získali nejenom možnost srovnání, ale získali jsme také cenově výhodné podmínky a to, že budeme stavět dva bloky dohromady, znamená úsporu překračující 20 %.
Cena na výstavbu dvou bloků, o tom jsme dnes rozhodli, že tímto směrem půjdeme, tak cena za výstavbu dvou bloků je dokonce ještě výhodnější, než jsme původně předpokládali a jeden blok při výstavbě dvou bloků vychází cenově kolem 200 miliard korun. Tedy to je cena za jeden blok.
Výstavba nových bloků jaderných elektráren je také obrovskou příležitostí pro náš český průmysl a pro naši ekonomiku. V té preferované nabídce je garance zapojení českých firem ve výši zhruba 60 %. Když se podíváme na analýzy, které jsou k dispozici, tak vidíme, že ty peníze, které do toho budou vloženy, budou mít také velký multiplikační efekt a význam pro českou ekonomiku.
Jenom třeba podle studie Centra ekonomických a tržních analýz může ten multiplikační efekt dosáhnout hodnoty až 3,27, tzn. že jedna koruna investice přinese ve finále tři koruny zpátky do české ekonomiky. Česká republika je a chce být ještě silněji centrem jaderné energetiky. Chceme nejen stavět, ale chceme také využívat našeho unikátního know-how, chceme se podílet na vývoji a výrobě jaderných zařízení a jsme přesvědčeni, že i to dnešní rozhodnutí k tomu dává dobrý základ a je dalším krokem na této cestě.
Co je ale nejpodstatnější, proč jsme takovéto rozhodnutí udělali, proč děláme tento odpovědný a odvážný krok, který je důležitý pro prosperitu a dobrou budoucnost České republiky? Děláme to proto, že chceme zajistit energetickou bezpečnost České republiky a chceme tuto bezpečnost zajistit i pro další generace. Chceme, abychom měli dostatek energie za přijatelné ceny.
Podstatnou roli v našem energetickém mixu hrála a do budoucna musí hrát a bude hrát jaderná energetika spolu s obnovitelnými zdroji, a právě díky dostavbě jádra a jedině díky této cestě, budeme moci zajistit dostatek energie za přijatelné ceny, a to také znamená, že budeme moci zachovat vysokou kvalitu života, zajistit i pro budoucí generace prosperitu a konkurenceschopnost České republiky. Nemůžeme se dívat se založenýma rukama na to, že energie v okolních státech by byla v budoucnu výrazně levnější než u nás. Musíme udělat takové rozhodnutí, ke kterému dnes vláda dospěla.
Pokud jde o budoucí cenu energií, tak i v případě, že by nastala všechna i velmi nepravděpodobná, nerealistická rizika, tak výrobní cena energií z těchto jaderných bloků bude nižší, než je současná prodejní cena energie, tedy 90 eur za megawatthodinu. Na závěr mi dovolte říct, že, nebo na závěr mi dovolte poděkovat všem, kteří se na přípravě toho dnešního rozhodnutí jakýmkoli způsobem podíleli, jsou za tím roky a roky intenzivní práce stovek lidí.
Je to rozhodnutí, které je děláno na základě tvrdých dat, na základě dlouhého jednání, rozhodnutí, které je postaveno na stanovisku expertů, rozhodnutí, které ale také vyjadřuje naše politické odhodlání a naši politickou odvahu. Je to rozhodnutí důležité a zásadní a je to rozhodnutí, které určí vývoj české energetiky, a tak i ekonomiky na desítky let dopředu.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.
Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Děkuji, a ještě jednou dobrý den, dámy a pánové, i z mé strany. Já si dovolím říci, že dnešek je historickým dnem pro českou energetiku i ekonomiku. Rozhodli jsme se totiž, že preferovaným dodavatelem největší zakázky v dějinách moderního Česka na výstavbu dvou jaderných bloků bude korejská firma Korea Hydro & Nuclear Power Company.
Jádro nám dlouhodobě zajišťuje spolehlivé a nákladově efektivní dodávky nízkouhlíkové elektřiny a je doslova chloubou české energetiky. Již nyní nám vyrábí zhruba 30 % roční spotřeby elektřiny a do budoucna to má být až polovina. Právě proto výstavbu dvou nových jaderných bloků potřebujeme. Každý nám totiž vyrobí přibližně 12 % současné roční spotřeby. Věřím tedy, že jádro a tento projekt nám zajistí udržitelný průběh procesu dekarbonizace české energetiky při zachování naší konkurenceschopnosti.
Tento projekt nemá pouze energetický rozměr. Jeho dopad bude doslova celospolečenský, a proto, aby byl co nejpřínosnější, jsme v průběhu tendru sledovali čtyři základní cíle. Zaprvé šlo o to vybrat uchazeče, který nám nabídne nejvýhodnější možnou cenu tak, nejvýhodnější možnou cenu tak, abychom dosáhli co nejnižší ceny elektřiny, která se bude v nových jaderných blocích vyrábět.
Druhým důležitým cílem bylo zajistit pro Českou republiku nabídku, ve které se dodavatel jednoznačně zaváže k tomu, že celý projekt dokončí podle harmonogramu a za nabídnutou cenu tak, abychom měli maximální možnou jistotu, že se realizace nebude protahovat a prodražovat.
Zatřetí šlo o to, aby se tendru účastnily pouze důvěryhodné firmy ze spojeneckých demokratických zemí, abychom se nemuseli obávat nátlaku od diktátorského režimu z Ruska nebo případné účasti nespolehlivých dodavatelů z Číny. A v neposlední řadě jsme usilovali o to, aby se projekt stal nejen impulzem pro rozvoj české energetiky, ale celé české ekonomiky. Proto usilujeme o co nejširší zapojení českého průmyslu do realizace výstavby nových bloků. Já myslím, že nyní, ve chvíli, kdy vyhlašujeme výsledky tendru, je jasné, že se nám tento cíl podařilo splnit.
Pan premiér už zmínil cenu okolo 200 miliard za jeden blok při výstavbě dvou bloků zároveň. Tato cena je mnohem nižší, než předpovídali tzv. všemožní experti, a naopak při započítání inflace odpovídá dřívějším odhadům. K tomu, abychom na tu cenu dosáhli, nám pomohlo i včasné rozhodnutí požádat uchazeče o závazné nabídky na více bloků. Zvolená kombinace výstavby dvou bloků v jedné lokalitě zároveň tak umožní snížit cenu za jeden blok až o pětinu.
Tento postup totiž zajistí, že mnohé práce nebude nutné provádět dvakrát a umožní využít rozsáhlé úspory z rozsahu. My zároveň budeme vyjednávat s preferovaným dodavatelem o možnosti uzavření opce na základě, aby si Česká republika mohla objednat další dva bloky v příštích pěti letech. V případě výstavby čtyř bloků zároveň je úspora dokonce až čtvrtinová. Co se týče garance dodržení ceny a harmonogramu, tak preferovaný dodavatel nabídl zdaleka nejširší a nejspolehlivější záruky za to, že svou nabídku dodrží.
Bezpečnost tendru jsme zajistili již na samém počátku, když jsme do tendru pozvali pouze důvěryhodné firmy z demokratických zemí. Dále jsme provedli skutečně zevrubné bezpečností posouzení i těchto uchazečů a jejich kompletních dodavatelských řetězců.
Příležitost pro české hospodářství v rámci tendru spočívá v multiplikačním efektu, který vygeneruje. Podle některých odhadů může každá investovaná koruna vygenerovat pro českou ekonomiku až trojnásobné příjmy. V průběhu tendru jsme také absolvovali celou řadu jednání s jednotlivými uchazeči, navštívili jsme jejich referenční projekty a zdůrazňovali nutnost co nejširšího zapojení českého průmyslu. Preferovaný dodavatel již indikoval zhruba 60% zapojení českého průmyslu do realizace tendru a my nyní budeme pracovat na tom, aby český průmysl byl partnerem preferovaného dodavatele a aby bylo naše unikátní jaderné know-how využito co nejefektivněji.
Jak už jsem uvedl, jedná se o historický projekt. Jeho úspěšné zvládnutí bylo a i nadále bude potřeba brát opravdu čistý ohled na technické aspekty, na ekonomické náležitosti, ale také na veškeré právní detaily, a to nejen na tuzemské právo, ale také na evropské. Proto celý proces provádíme velmi precizně s ohledem na tyto náležitosti, postupujeme s rozmyslem na základě jasných analýz a bez impulzivních, marketingově líbivých výkřiků.
Jde totiž o projekt, který zásadním způsobem ovlivní budoucnost naší země, nás všech i našich potomků. A výsledek tendru je jasným důkazem toho, že se tento postup vyplácí. Dovolte i mě, abych na závěr poděkoval všem účastníkům tendru. Všichni prokázali své rozsáhlé zkušenosti a my se všemi budeme i nadále spolupracovat na jiných projektech. Děkuji za pozornost.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím ministra financí Zbyňka Stanjuru.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Děkuji za slovo, tak jenom abych dokumentoval poslední slova pana ministra průmyslu. Tak to samotné hodnocení provádělo více než dvě stě expertů a celkově ta doba byla dvě stě tisíc člověko-hodin, jenom to samotné hodnocení těch nabídek, a to nemluvím o těch měsících přípravných prací.
Já chci zmínit pár věcí, zaprvé cash-flow. Posuzovali jsme vlastně platební podmínky obou uchazečů. Musím říct, že ten preferovaný dodavatel přistoupil k tomu lépe, tzn. tam budeme platit skutečně pouze za provedenou práci. Chci říct, že v příštích pěti letech budou probíhat vlastně přípravné práce, odhadované náklady státního rozpočtu mezi lety 2025–2029 se odhadují v sumě za těch pět fiskálních let něco mezi 80 a 85 miliardami korun. Připomenu, že loni byly kapitálové výdaje státního rozpočtu více než 200 miliard, takže když řeknu pět rozpočtů x 200 miliard, je to jeden bilion korun kapitálových výdajů mezi lety 2025–2029 ze státního rozpočtu a z toho 80–85 miliard půjde na přípravné práce obou bloků v Dukovanech. Tzn. nemusíme v těch příštích pěti letech dělat žádná mimořádná opatření ve státním rozpočtu.
Chci připomenout, že bez veřejné podpory se dneska jaderný blok nedá postavit. Máme notifikovanou veřejnou podporu pro elektrárnu EDU 5, pro ten jeden blok. Jenom připomenu, jak je to unikátní. Je to veřejná podpora, která je notifikována na příštích 52 let. Prvních 12 let stát poskytne půjčku investorovi bezúročnou, úroky se začnou počítat až v okamžiku, kdy elektrárna začne vyrábět, tzn. po zpuštění zkušebního provozu. A pak je domluveno a notifikováno čtyřicet let výkupu za garantovanou cenu. Takže se povedlo týmu pana ministra Síkely, který vedl to notifikační jednání, vyjednat platnou veřejnou podporu na příštích 52 let. Já jsem to v hlavě počítal, je to do roku 2076.
Nás samozřejmě čeká, a do konce roku splníme ten úkol, který jsme dostali v lednu, abychom připravili model financování i druhého bloku, tzn. EDU 6, ale druhého nového bloku v Dukovanech. Jistě budeme vycházet z těch zkušeností z té první notifikace, v této chvíli ještě expertní skupina prověřuje nějaké dodatečné modely a je možné, že budeme kombinovat několik přístupů, několik finančních nástrojů, ale budeme vycházet z toho, co již bylo schváleno, ale nebude to s největší pravděpodobností jenom čistá replika jedna notifikace rovná se druhé notifikaci.
Jednání o smlouvě budou probíhat v následujících měsících a budou uzavřena do konce prvního kvartálu roku 2025. A chci jenom říct, že my vlastně postupujeme podle těch prováděcích smluv včetně termínů, harmonogramu, postupu prací, včetně toho, jaké informace můžeme zveřejnit v určitých fázích vyjednávání podle smluv, které byly uzavřeny v minulém volebním období. Tím chci říct, že jsme vlastně našli tu odvahu to zrealizovat. Postupujeme, neztratili jsme žádný čas v tom harmonogramu.
Ten uchazeč, který byl dnes doporučen vládou jako preferovaný, vlastně garantuje ty termíny jak spuštění výstavby, tak spuštění zkušebního provozu podle původního harmonogramu. Takže z hlediska veřejných financí je ten projekt připraven tak, že v příštích pěti letech to nebude žádný složitý problém pro státní rozpočet. My v příštích měsících připravíme podklady pro notifikaci druhého bloku EDU 6. Jsem pevně přesvědčen, že ho v těch následujících měsících získáme. Obvykle trvá notifikace takových projektů osmnáct měsíců, my děláme všechno pro to, aby ten termín byl kratší než těch obvyklých osmnáct měsíců.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím generálního ředitele společnosti ČEZ pana Daniela Beneše.
Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ: Děkuji za slovo, já tím, že mluvím poslední, tak už celá řada věcí zazněla a nemá smysl se opakovat, ať vás neobírám o drahocenný čas, ale některá fakta je možné asi na doplnění zmínit. Co se týká termínu toho samotného tendru, který máme z velké části za sebou, tak jestli si pamatujete, tak výběrové řízení jsme zahájili v březnu 2022. Dostali jsme v listopadu 2022 úvodní nabídky od tří společností, od KHNP, Westinghousu a EDF.
Ty byly doplněné potom po celé řadě konzultací v říjnu 2023. Na konci ledna tohoto roku jsme jednali s vládou a rozhodlo se o tom, že dále budou pokračovat dva uchazeči a ti budou vyzváni k tomu, aby zlepšili své nabídky a zároveň aby zezávaznili opce až na další tři bloky, protože v té nabídce v lednu byla závazná nabídka pouze na jeden blok. Na základě toho jsme pracovali. Dostali jsme v polovině května tyto dvě nabídky včetně těch opcí a po měsíci hodnocení jsme předložili v polovině června hodnotící zprávu Ministerstvu průmyslu a obchodu, ve které jsme dali i pořadí jednotlivých uchazečů s tím, kdo je za nás navrhovaný preferovaný uchazeč.
Ten tým, který to hodnotil, pro vaši představu, tak je v něm více než 200 expertů, kteří se museli vypořádat s tisíci stran dokumentů v těch jednotlivých nabídkách, odpovídali na tisíce dotazů, na všechny odpověděli. Takže jako významná práce, nakonec pan ministr i řekl, kolik to bylo člověko-hodin za celou tu dobu toho výběrového řízení.
V rámci těch posledních nabídek jsme hodnotili několik nabídek opcí. Také se k tomu nebudu zmiňovat, protože to velmi přesně popsal pan ministr průmyslu, jaké ty nabídky byly a proč bylo výhodné vybrat zrovna jeden dvojblok zasmluvnění plus další dvojblok opcí, pro které bychom je chtěli mít také pod smlouvou. Takže to nemá smysl dál popisovat. A na závěr bych chtěl říci, jaký je vlastně další harmonogram pro nás.
Myslím si, že můžeme se pochlubit tím, že stále držíme původní harmonogram. Máme přesně přibité další datumy, ať už zahájení stavby nebo uvedení do provozu. Shodou okolností to je dáno i tím, že my jsme v té naší poptávce požadovali, aby se uchazeči přesně zavázali k závazným termínům pod smluvními sankcemi. A tady je potřeba říci, že ten navrhovaný preferovaný uchazeč tomu vyhověl velmi dobře.
Takže k těm datům, my bychom rádi měli podepsané všechny smlouvy, ať už smlouvu s dodavatelem, tak smlouvy se státem, v březnu příštího roku. Rádi bychom zahájili výkopové práce v Dukovanech někdy v druhé polovině roku 2029. Betonáž už se bude lít na jaře 2030 tak, abychom stihli zahájení zkušebního provozu do konce roku 2036. Pak bude probíhat zkušební provoz, který by měl, když to půjde dobře, trvat dva roky a poté, když dostaneme od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost povolení k trvalému provozu, tak přejdeme do rutinního trvalého provozu v roce 2038. Děkuji.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji všem řečníkům a nyní je prostor pro dotazy, první dotaz, Česká televize.
Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat na to financování. Do kdy přesněji, pokud se dá říct, by mohlo být jasno o tom modelu, jaký by mohl být zvolen? Já vím, že se mluvilo o tom, že skupina by měla dát nějaké výsledky třeba do konce roku, ale zda to třeba není pozdě z toho důvodu, že zkrátka je tam ta notifikace? Vy jste to, pane ministře, konec konců zmiňoval. Co se týče té ceny kolem 200 miliard korun, tak je to cena, která je už včetně nákladů na financování? Děkuju.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak nejdřív k té první otázce. Bude to do konce roku, o tom jsme rozhodli v lednu. Dneska jsme žádnou změnu neudělali. A stačí to, jestli jsem řekl, že náklady státního rozpočtu do roku 2029 budou zhruba 80 až 85 miliard, tak samozřejmě nejsme pod žádným časovým tlakem. Taky jsem řekl, že se budeme inspirovat tou úspěšnou notifikací, budeme z ní vycházet. Jenom nepředpokládám, že to bude úplná kopie, zvažujeme některé další nástroje, takže to bude určitě do roku, do konce roku letošního.
Řekl jsem, že máme notifikováno, že ta státní finanční výpomoc, že ty úroky nejsou během výstavby. Tzn. jestli se bavíme o ceně za stavbu jednoho jaderného bloku zhruba 200 miliard, tak ty peníze půjčíme investorovi ale bezúročně. A ty úroky začnou nabíhat až v okamžiku, kdy se začne vyrábět, tzn. ta elektrárna už bude produkovat tržby a zisk a z toho se budou generovat zdroje pro vrácení té návratné finanční výpomoci do státního rozpočtu.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, další dotaz, Bloomberg.
Kryštof Chamonikolas, Bloomberg: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat, jestli to teda znamená, že se budou stavět dva reaktory současně, tzn. ten harmonogram, který teďka zopakoval pan ředitel, jestli teda se vztahuje na dva reaktory současně? A taky se chci zeptat, ta rámcová smlouva s ČEZem, která je podepsaná, tak původně byla míněná na jeden blok, tzn. jestli ten stejný proces, nebo ta stejná logika, tzn. poskytování úvěru státem a poskytování nějaké výkupní garantované ceny, jestli se také vztahuje na ty oba dva bloky? Jestli k tomu můžete případně něco dalšího říct? Děkuju.
Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ: Tak já odpovím první otázku, pan ministr určitě tu druhou. Co se týká toho, jak se bude stavět, já jsem říkal harmonogram výstavby toho pátého bloku v Dukovanech, pro jednoduchost prvního nového. A my chceme stavět dvojblok v Dukovanech, protože to se ukázalo i z těch nabídek, že stavět dvojblok nám dává největší synergii a tím pádem nejlepší cenu od dodavatele a je to dáno tím, že prostě nepotřebujete celou řadu věcí dělat dvakrát, jsou tam některé provozy společné, i některé procesy při výstavbě se dají jako zoptimalizovat. Ale není to tak, že bychom stavěli dva bloky v jednu chvíli najednou. Tzn. je tam časový odstup, je to stavěno optimálně za sebou z hlediska stavby, což je tak jeden až dva roky po sobě. Tzn. pokud se to zasmluvní tak, jak to dneska je plánováno, tak u toho šestého bloku se dá předpokládat, že by všechno mělo být o rok až dva později než u toho pátého bloku.
Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já možná jenom doplním. Z právního hlediska bude investor uzavírat s preferovaným dodavatelem dvě smlouvy. Tu jednu na výstavbu dvojbloku v lokalitě Dukovany a tu druhou na dvě, nebo závazná opce na dostavbu až dvou bloků v lokalitě Temelín s platností z naší strany ideálně na příštích pět let.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: A máte pravdu, v okamžiku té veřejné státní podpory na EDU 6 druhý nový blok budeme připravovat novou smluvní dokumentaci mezi státem a investorem. To není otázka investora a dodavatele, ale státu a investora.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, Český rozhlas.
Jana Klímová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, jenom jestli to rozhodnutí, nebo to potvrzení toho, jak to vyhodnotil ČEZ na vládě, bylo jednomyslné, protože jsme tady tak dlouho čekali na tiskovou konferenci, tak jestli tam třeba kolem toho byla hádka ještě nebo nějaký nesoulad? A potom bych se ještě ráda zeptala, Korejci navrhovali, nebo korejský investor navrhoval zajištění i nějakého výhodného financování jejich korejské exportní banky a pojišťovacího ústavu, tak jestli něco takového hodlá vláda využít nebo to čistě tedy bude financovat stát nějakým způsobem? A to je asi všechno.
Petr Fiala, předseda vlády ČR: Tak já odpovím na tu první otázku. Samozřejmě, že u tak závažného rozhodnutí, které tak významným způsobem ovlivní život v České republice v dalších desetiletích, je potřeba tomu věnovat na vládě určitý čas. Žádná hádka nebyla. My jsme se bavili o těch jednotlivých parametrech a rozhodnutí vlády bylo jednomyslné. Já nechci jít do nějakých detailů, ale, jak už jsem říkal ve svém úvodním slově, jak tady zmiňovali i všichni kolegové, prakticky ve všech klíčových parametrech, když jsme srovnali ty dvě nabídky, nebo nám to představil investor, tak to rozhodnutí bylo jednoznačné.
Takže i z tohoto hlediska, i odtud se odvíjí ta jednomyslnost vládního rozhodnutí. Stejně tak, jako v tom druhém případě, když jsme rozhodovali o tom, že budeme chtít stavět dva bloky v Dukovanech a že tímto směrem se teď bude, nebo toto je zadání pro vyjednávání a pro uzavření smlouvy, i tady ten rozdíl mezi cenou jednoho bloku a dvou bloků je tak přesvědčivý, že i tady to rozhodnutí jsme mohli udělat také jednomyslně.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: A ten druhý dotaz, ta expertní pracovní skupina, kterou vede ministr financí, posuzuje všechny teoreticky možné finanční nástroje, to jsme zaregistrovali, je to jedna z věcí, kterou posuzujeme jako všechny možné další nástroje. To rozhodnutí padne do konce letošního roku a pak bezesporu veřejnost s tím seznámíme.
Jana Klímová, Český rozhlas: Já jsem chtěla ještě jednu věc k té ceně. Pan ministr myslím Síkela tady zmínil jenom, že ta výsledná cena elektřiny z těch reaktorů, která byla asi klíčová předpokládám, alespoň tak to ČEZ vždycky prezentoval, že bude nižší než současných 90 eur za megawatthodinu. Můžete být nějak konkrétnější, jak to tedy vychází, alespoň nějaký interval třeba?
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Nižší než 90.
Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Byl to pan premiér.
Petr Fiala, předseda vlády ČR: To jsem říkal a je to tak.
Jana Klímová, Český rozhlas: Pardon, omlouvám se.
Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: A můžu to konkretizovat tedy já. Bude nižší než současná cena.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: To samozřejmě bude i předmětem té finální smlouvy mezi investorem a dodavatelem taky. Takže já myslím, že je to dostatečně, ta hlavní zpráva je, že to bude určitě nižší, než je stávající cena elektřiny. A pak ještě k tomu bude záležet, co se nám všechno podaří vyjednat, ale bude určitě nižší. A pak to bude jasné v okamžiku, ta smlouva bude podepsaná, tak bude jasné, protože my mj. to bude ta smlouva, za kterou se bude vykupovat, ten státní obchodník bude vykupovat z těchto bloků elektřinu.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz Aktuálně, prosím.
Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Já jsem si počítal, kolik mně bude až ty bloky budou hotové a říkal jsem si, že je škoda, že nejsem mladší. Ale mám dotaz jiný. Nepochybně o téhle věci se bude diskutovat hodně mezi lidmi, je to nesmírně důležitá věc, ale myslím si, že lidi nyní hodně debatují v uvozovkách o českém Green Dealu.
Vy sami jste na to reagovali, pane premiére, i dneska na Twitteru. Mohli byste k tomu prosím říct pár slov, byť vím, že to budete projednávat tedy příště? Především jde o to, jaký to bude mít dopad na občany České republiky, protože o tom je asi největší diskuse, bude se zdražovat benzín, bude se zdražovat něco jiného, zda k tomu můžete říct pár slov?
Druhý dotaz jenom, pardon, mně není jasné, jestli vy, pokud jde o ty změny, které mají přijít, si s nimi říkáte, ano, já s nimi souhlasím, nebo říkáte, mně se to nelíbí, ale on to schválil Babiš a já už s tím nemůžu nic dělat? Děkuju.
Petr Fiala, předseda vlády ČR: Protože tu debatu máme na vládě před sebou, tak odpovím jenom obecně, aniž bych ji předjímal. Tady vznikla nějaká taková mediální diskuse o tom, co dnes budeme schvalovat na vládě, my jsme původně v tom programu tam měli uvedeny ty tři dokumenty, ale to bylo mj. proto, že jsem nemohl uvést datum, kdy budeme projednávat toto zásadní rozhodnutí. A mimochodem i ta státní energetická koncepce musí zohledňovat už to rozhodnutí, které jsme udělali dnes. Takže se tím budeme zabývat v následujícím období.
To, co jsem řekl já, platí, tzn. pro vládu není přijatelné, abychom zvyšovali ty parametry, nebo ty úkoly, ty parametry, které byly v minulosti stanoveny, ať už Evropskou unií pro Unii jako celek nebo pro Českou republiku. Myslím, že říkat těm třem dokumentům český Green Deal jako určitě není správné. My naopak napravujeme věci, které prostě předcházející vláda ať už z nekompetence, nebo já nevím z jakých důvodů, bez přemýšlení v Bruselu odsouhlasila.
My se u každé té věci, o které rozhodujeme nebo kterou připravujeme jako strategický dokument, snažíme posoudit dopad na české občany a české firmy, posoudit všechna hlediska, která nás nutí k tomu, abychom třeba to rozhodnutí udělali, tzn. jaké jsou závazky z minulosti, co je stanoveno, kde máme naopak prostor pro to to zmírnit. Postupujeme velmi rozumně a racionálně a já myslím, že to není nic jako zvláštního.
Celá Evropa prochází fází, kdy vlastně přemýšlí nad tím, že tak, jak byly stanoveny cíle v Green Dealu a harmonogram, že to nevede ani k pochopení občanů, ani k tomu, abychom posílili konkurenceschopnost Evropy a naši prosperitu. A to měl být jeden z cílů Green Dealu.
Takže, když se toto nedaří naplňovat už teď, tak je potřeba to korigovat, upravit to, hledět víc na konkurenceschopnost, hledět víc na prosperitu, a to děláme. Dělá to naše vláda. Já chci jasně říct, pro nás představa, že se budou věci lidem a firmám zdražovat, je něco, co nechceme udělat, co neuděláme a co připustíme jenom tam, kde už se k tomu v minulosti Česká republika zavázala a kde to nejde změnit. Ale ta debata, důkladná debata je teď před námi, ale mohu ujistit, že žádný nový Green Deal, český Green Deal tady nebude.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: K té druhé otázce, tak zaprvé, český Green Deal, nic takového není a nebude. Nevím, kde se to vzalo v tom mediálním prostoru, ti, kteří ty titulky vymysleli, vy, řeknete, my ne, to ten editor, tak to si vyřiďte doma, prosím.
Ale na tu druhou otázku. My jenom připomínáme, co schválila minulá vláda, abychom připomněli její pokrytectví. Ale není to tak, že se s tím smíříme a řekneme, to už oni schválili, naopak. My se budeme snažit na evropské úrovni ty věci změnit. S tím taky naši kandidáti kandidovali v evropských volbách před pár týdny. Takže nebudeme jenom konstatovat, to udělali oni a je to špatně. To je sice pravda, to jenom když oni teďka křičí a kritizují vlastně sami sebe, tak jenom připomínáme, že to bylo.
Ale důležitější je, co bude, a tady budeme určitě všichni členové vlády velmi aktivní, abychom ty věci, které by měly negativní dopad na život našich domácností a na konkurenceschopnost našich podnikatelů od těch nejmenších po ty největší, se budeme snažit v Evropě změnit. Protože problém konkurenceschopnosti není jenom problém České republiky v Evropě, ale hlavně problém Evropy jako celku vůči zbytu světa. A to musíme reflektovat a nemůžeme si vlastními opatřeními snižovat konkurenceschopnost evropské ekonomiky a tím pádem i české ekonomiky. Takže v tomhle budeme aktivní, budeme hledat spojence, už mnohé nacházíme a věřím, že v příštích letech se to změní.
Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: A já, jestli dovolíte na doplnění, protože ty dokumenty, minimálně dva z nich, se týkají bezprostředně mě. Tyto strategické dokumenty, které předkládám, a když si je někdo přečte, a možná by to mohl udělat i ten editor, tak je zřejmé, že nezavádí žádné příkazy, zákazy ani nic jiného, co by zdražilo život občanů. Jde o analytické materiály, které pouze mapují další rozvoj české energetiky a ze své podstaty vlastně ani nemohou žádné nové příkazy nebo zdražení přinést. Pokud tedy někdo tvrdí, že se kvůli těmto dokumentům něco zdraží, tak lže a je na vás, prosím, abyste na to nenaskakovali.
My jsme to projednání těch materiálů odložili, protože jsme se plně soustředili na projednání toho historického tendru a dalšího postupu a, jak už bylo zmíněno, do určité míry v tom byl i úmysl.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, žádné další dotazy nevidím, omlouvám se, už další dotaz kolega z Mladé fronty, prosím.
Tomáš Černík, Blesk: Dobrý den, já bych se ještě rád zeptal pana ministra Stanjury, kde tedy vidí ty možnosti, kde by se dalo tak, lidově řečeno, ubrat?
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Když budu konkrétní, tak ETS2, to si myslím, že se má ubrat, že buď úplně zrušit nebo v podstatném čase odsunout, abychom porovnali konkurenceschopnost evropské i české ekonomiky ve srovnání s ostatními státy.
V těchto měsících se na mnoha fórech, ať už na úrovni premiérů, ministrů financí, ministrů průmyslu, ministrů pro energetiku, velmi projednává právě konkurenceschopnost Evropy jako celek. A musíme se dívat na ty naše konkurenty ať už v Americe nebo v Asii. Nemůžeme našim podnikatelům vytvářet horší podmínky a zhoršovat jejich konkurenceschopnost, protože pak budeme mít méně úspěšné firmy, vybereme méně daní, budeme mít méně zaměstnaných, protože nás převálcují ostatní části světa. Takže opravdu krok po kroku.
Myslím si, že jako je v zásadě velmi jednoduché, vím, že to mnozí kolegové neradi slyší, teď se přít, co bude v roce 2050. Já myslím, že to je takové jednoduché, říkat si, jestli to bude 50 %, 52 %, 48 %. My bychom měli mít jasno na příštích deset let, kudy půjde česká energetika, o tom jsme rozhodli dneska, kudy půjde česká ekonomika. Jenom připomenu, před několika týdny jsme oznámili získání strategické investice v oblasti polovodičů a čipů, a to je přesně oblast, na kterou my chceme koncentrovat pozornost české vlády. Všechno, co jako snižuje tu konkurenceschopnost, musíme vlastně dát pryč, protože to ohrožuje, říkám, všechny evropské země.
Druhá věc, která je pro Českou republiku velmi důležitá, nesmíme připustit dotační závody v Evropě. Protože dotační závody vyhrají nejbohatší státy. My jsme středně bohatý stát, nejsme nejbohatší stát. Takže je velmi důležité, aby státní pomoc byla všude stejná, a pokud možno, aby se pravidla veřejné podpory snižovala v budoucnosti, ale napříč všemi členskými státy Evropy, protože nemůžeme připustit, že některé státy tu podporu dají a my bychom jí nedali, zase bychom snížili konkurenceschopnost České republiky nebo českých firem.
A to jsou konkrétní příklady a mohl bych jmenovat další. Já jsem zmínil to EU ETS2, protože jsem viděl, že se to velmi často zmiňovalo. Já myslím, že je dostatek času, abychom odvrátili ten rok 2027, abychom to prostě neplatili. Protože to vlastně zaplatí jak domácnosti, tak firmy a nevidím ten bonus pro českou ekonomiku, který by aplikací tohoto pravidla jako něco přinesl. Takže my se budeme snažit, aby to pravidlo buď bylo na evropské úrovni zrušeno, nebo odsunuto o podstatný čas do budoucnosti.
Petr Fiala, předseda vlády ČR: A nejsme v tom bezmocní. To je prostě mylná představa. Já tady uvedu dva příklady. Když jsme nastoupili jako vláda, tak v Evropě nechtěl nikdo o jádru ani slyšet, v taxonomii to nebylo. Poslouchali jsme, jak nerozhodneme, jak nenotifikujeme, kolik to bude stát, kdybychom náhodou atd. Podívejte se na výsledek, jádro je v taxonomii, je to podporovaný zdroj, notifikaci jsme vyjednali na 52 nebo kolik let a dnes jsme udělali toto rozhodnutí. Jiný příklad, norma Euro 7, která by ohrožovala náš automobilový průmysl, zdražovala by lidem automobily. Pustili jsme se do toho, vyjednali jsme a máme Euro 7 upravené. A takhle musíme postupovat i dál.
Já řeknu něco za sebe. No, mně není jedno, že si ráno přečtu ve všech médiích, že vláda chystá nový Green Deal, zdražíme všechno občanům, o deset korun bude stát víc benzín atd. Já chápu potom lidi, že jsou vyděšení a nespokojení a rozumím jim. To jsou zprávy, které lidi děsí a na to říkám dvě věci.
Zaprvé, vyvrátíme to, co není pravda. Už tady s tím začali moji kolegové, protože něco z toho prostě vůbec není pravda. A druhá věc, a to slibuju, podíváme se všichni znovu na všechny ty dokumenty ve vládě, jestli náhodou někde nám něco neuteklo. Pokud ano, tak to opravíme, protože znovu říkám, pro vládu je nepřijatelné, zaprvé, dávat si větší závazky, než jaké si dala Evropská unie, než jaké jsou z minulosti vyjednány pro Českou republiku, a zadruhé, abychom prostě zbytečně zdražovali věci, které prostě zdražovat lidem a firmám nechceme.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Já moc děkuji, vzhledem k času tiskovou konferenci končím a přejeme hezký den. Na shledanou.