Tisková konference po jednání vlády, 16. října 2024

Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Dobrý den, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Já poprosím o úvodní slovo ministra dopravy Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Dobrý den, my jsme se na dnešním jednání vlády zabývali tím, kam bude směřovat Česká republika dál v oblasti digitalizace stavebního řízení. Víte, že to byl úkol, který jsem přijal od vlády před třemi týdny. Dnešním dnem se moje role koordinátora fakticky naplňuje. Vláda se seznámila s analýzou jak v oblasti právní, tak v oblasti technologické.

To, co jsme během těch tří týdnů dokázali zmapovat, je ještě horší stav digitalizace stavebního řízení, než jaký ukazovaly ty prvotní analýzy. S ohledem na to, že jsme měli možnost se podívat i podrobněji na konkrétní údaje v těch digitálních systémech, tak bylo mnohem složitější následně určit, jaká jsou ta přesná data. Jaká jsou ta data o tom, co všechno tím systémem prochází a co jím neprochází, co v těch minulých týdnech vykazovalo, a v minulých měsících, vykazovalo Ministerstvo pro místní rozvoj.

Ta naše práce spočívala v tom zhodnotit jak rizika z hlediska zadávání veřejných zakázek, součástí toho celého dokumentu a analýzy byl i rozsudek Městského soudu v Brně, který se zabýval žalobou Ministerstva pro místní rozvoj proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. A jeden z největších problémů toho systému spočívá opravdu v tom, že po dobu toho předchozího plynutí a zadávání veřejných zakázek došlo opakovaně k porušování zákona o zadávání veřejných zakázek, a i Městský soud v Brně konstatuje na několika místech, že ty podmínky, které Ministerstvo pro místní rozvoj při vyhledávání zhotovitelů stanovilo, byly diskriminační a že ta zadávací řízení neprobíhala transparentně.

Co se týče těch dalších kroků, které jsme vyhodnocovali, tak to samozřejmě byl reálný technický stav a to, jakým způsobem ty jednotlivé postupy byly zadávány. To nejvážnější z hlediska pohledu na fungování těch systémů spočívá v tom, že na samém začátku těch současných zadání té rozvojové práce na těch jednotlivých nástrojích, nebylo přesné konstatování a popis toho, co má být na konci. Ve výsledku se tak týmy vydávaly stavět dům, o němž vlastně neměly jasnou představu, jako byste se pouštěly do stavby rodinného domu a neměly jeho projekt, tím pádem nevěděli, kde bude hlavní vstup, kudy se vyjde do zahrady, jak budou propojené jednotlivé místnosti, jakou budete mít střechu a čím v tom domě budete topit. To, bohužel, vedlo k tomu, že dneska ten systém neodpovídá v mnoha případech aktuálně platnému stavebnímu zákonu a správnímu řízení.

To je jedno z konstatování, která část toho odborného týmu konstatovala, v tom dokumentu přesně zmapovala, kde právě ty současné systémy stavební zákon nenaplňují a je to jeden z nejvážnějších limitů i pro to další pokračování státu v rozvoji digitalizace stavebního řízení. Tady prostě platí, že na začátku jakéhokoli takhle složitého systému musí být přesný popis, co je na konci, jaké služby, jaké vzájemné procesní provázání a jaké služby uživatelům ten systém poskytovat bude. To tady chybělo, proto je o to složitější zajistit v tuhle chvíli výhled, který by znamenal naplnění všech těch zákonných předpokladů a uspokojení potřeb jak úředníků, tak stavebníků.

Zmiňoval jsem v tomto směru, že se v tom uplynulém období také nenaplnily předpoklady zákona o informačních systémech veřejné správy na mnoha bodech. Součástí toho dokumentu je i jasné vyjádření Digitální a informační agentury, která konstatuje, že právě v oblasti potvrzení a schválení toho vstupu do zkušebního a ostrého provozu vlastně nebyla Digitální a informační agentura vůbec kontaktována a že jí nebyly doručeny dokumentace těch jednotlivých systémů. Tohle všechno byly tedy vstupní informace, o tom problému se zadáváním těch zakázek jsem už rovněž hovořil.

Zmínil jsem, že to, na co jsme narazili, byla nejistota v tom, jaká data vlastně ty systémy vykazovaly, protože tak, jak se některým stavebníkům nedařilo vložit podání napoprvé, někdy ani napodruhé a napotřetí, tak ty systémy ale nesly teda s sebou všechny ty duplicity, triplicity a ve výsledku těch podání vykazovaly ty grafy mnohem víc než jich ve skutečnosti, těch unikátních bylo. Ten graf ukazuje, že v tuto chvíli přibližně tím systémem prošlo nějakých 1 600 rozhodnutí proti 21 000 podání. I to dává jasnou zprávu veřejnosti o tom, že tohle je věc, kterou musí nutně vláda řešit a řešit ji naléhavě.

Víte, že už při té první analýze jsme představili, že nutným krokem ke zvládnutí toho problému na jednotlivých stavebních úřadech je vytvoření legislativního bypassu. A dnes vláda vybírala mezi dvěma možnostmi, mezi úplným vypnutím těch dosavadních systémů. A mezi částečným bypassem. Vláda se v tomto směru rozhodla jít cestou částečného bypassu, tzn. uvolnění ruce jednotlivým stavebním úřadům, ale zároveň tzn., že bude možné dál podat stavební dokumentaci elektronicky a že bude dále možné s tou elektronickou dokumentací pracovat a že to dokonce v tomto směru, až na ty konkrétní vyjmenované výjimky ve stavebním zákoně, zůstává povinností.

Co se týče těch dalších nástrojů, tak jejich používání bude dobrovolné, ale bude možné, a to je vlastně nejpodstatnější věc, využívat na straně těch stavebních úřadů těch historických nástrojů, které měly k dispozici a které stejně už v těch předchozích měsících využívaly. S hledáním odpovědi na to, jak tohle přechodné období postavit, jsme se rozhodli, i na základě debaty se zástupci Legislativní rady vlády, o tom, že to přechodné období bude začínat už 1. červencem 2024 tak, aby byly ošetřeny všechny ty příklady právní nejistoty na straně stavebních úřadů a stavebníků.

Ten legislativní bypass, se kterým půjdeme do Sněmovny a chtěli bychom ho projednat ve zkráceném režimu, proto jsme se také včera sešli už se všemi poslaneckými kluby a ta debata byla velmi věcná, věřím, že se podaří najít ve finále shodu a že ten částečný bypass co nejrychleji projde Sněmovnou a že se tak podaří urychlit vydávání těch stavebních povolení, jejichž žádosti v tom systému v tuto chvíli stojí.

Co je důležité, ten legislativní bypass musí provázet i nezbytný technologický bypass tak, aby se podařilo uživatelsky co nejpřívětivěji provázat ty nové systémy s těmi staršími nástroji, vytvořit taková rozhraní, která by umožňovala migraci těch dat, aby tohle bylo možné dobře sdílet a aby na tom bylo možné postavit třeba i tu další perspektivu stavebního řízení.

Ten druhý bod byla debata a rozhodování o tom, jestli se vydáme cestou rozvíjení těch stávajících systémů, což je ta varianta, kterou tady vidíte v té základní SWOT analýze, anebo se vydáme cestou novou, cestou, kdy to výběrové řízení, to zadávací řízení na vypracování celého systému začne od znovu, s tím ale, že bude možné využívat ty stávající systémy. Tohle je důležitý bod. Právě v tom rozhodování, zda rozvíjet ty současné systémy, hrálo jednak roli to, co jsme se dozvídali v posledních dnech, tzn. ta reálná správa o špatném stavu těch digitálních systémů.

Druhým významným argumentem byla právě ta právní rizika v okamžiku, kdy bylo jasné a je jasné, že ta zadávací řízení předchozí byla opakovaně napadaná a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže opakovaně rozhodoval odlišně, než jak Ministerstvo pro místní rozvoj předpokládalo a jak ta řízení chystalo. A v okamžiku, kdy tomu dává za pravdu soud, tak je úkolem vlády tohle vyhodnotit jako závažné riziko, co by se stalo, kdybychom pokračovali, nebo co by se mohlo stát, kdybychom pokračovali v rozvoji těch stávajících systémů. Vystavili bychom se riziku a vystavili bychom riziku všechny stavebníky, že třeba na jaře ztratíme klíč od toho auta, ve kterém pojedeme ve snaze doplňovat všechny nezbytné funkcionality, které by odpovídaly požadavkům zákona.

Ve výsledku vláda rozhodla o tom druhém řešení, vydáme se tedy cestou, kdy budeme i v tom přechodném období využívat ty digitální nástroje, ale nebudeme je dál významně rozvíjet. Budeme se snažit o to, aby ty systémy fungovaly co nejstabilněji a započneme práci na tom, aby se podařilo vybrat co nejvhodnějšího zhotovitele toho nového celku, kdy na začátku bude přesný popis, jak ten systém má fungovat, co všechno má splnit, jak má fungovat třeba i na souvisejících úřadech, u všech dotčených orgánů státní správy, jakým způsobem do toho bude možné začlenit to nové jednotné environmentální stanovisko.

Tohle všechno budou nezbytné podmínky pro správné nastavení té nové cesty, pro správné nastavení té nové soutěže na zpracovatele toho systému. To tedy byla debata, představení té třítýdenní práce týmu, který jsem vedl a na kterém se podíleli jak lidé z Ministerstva pro místní rozvoj, významnou roli v tom sehrál Legislativní a právní odbor samotného Ministerstva pro místní rozvoj, třeba právě v popisu toho, kde ty současné systémy nesplňují požadavky stávající platné legislativy. Spolupracovali jsme samozřejmě s lidmi z Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva dopravy, Ministerstva zdravotnictví i Ministerstva financí.

V tomto směru ta debata, kterou jsme dnes vedli, byla opravdu velmi věcná. Nemířila na nikoho osobně, ale snažili jsme se vypořádat s tím, co vláda musí udělat z hlediska těch dalších bezpečných kroků. Co z toho ale vyšlo naprosto jednoznačně, je to, že v těch současných systémech, v jejich rozvoji, nelze pokračovat, protože by to znamenalo, že by se vláda vystavila vážným rizikům, jak z hlediska zadávání veřejných zakázek, tak také z hlediska nejistoty, co by stálo na konci a zda by ten výsledek opravdu mohl splnit ty základní požadavky uživatelů, tedy jak úředníků na stavebních úřadech, tak těch, kteří žádají o stavební povolení. A tohle riziko vnímáme jako velmi vážné.

Do toho vstoupily, jak jsem zmiňoval, i ty odezvy Digitální a informační agentury, že ty systémy nemají příslušná povolení a že ani Digitální a informační agentura nemá dokumentaci těch jednotlivých systémů, což samozřejmě představuje další závažné riziko z hlediska rozvoje těch systémů. Na základě těchto kroků tedy vláda rozhodla tak, jak rozhodla. Já jsem přesvědčený o tom, že je to krok nezbytně nutný, nezbytně nutný pro to, abychom měli k dispozici nástroj, který opravdu uspokojí všechny potřeby, bude stabilní, bude odpovídat požadavkům jak stavebních úřadů, tak těch, kteří o stavební povolení žádají. Tolik velmi stručná informace z mé strany.

Chci zdůraznit, že ty poslední dny od jmenování Petra Kulhánka ministrem pro místní rozvoj, tak probíhaly ve velmi úzké spolupráci s ním i s ministrem práce a sociálních věcí a ten výsledek byl v tomto směru opravdu společnou prací. Dnešním dnem vlastně i tu další péči o digitální stavební řízení předávám plně do rukou Petra Kulhánka.

Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuji a já poprosím pana ministra o slovo.

Petr Kulhánek, ministr pro místní rozvoj: Pěkné odpoledne i ode mě. Já nejdříve mnohokrát poděkuji za ten, ne tandem, ale vlastně souručenství tří ministrů, kteří posledních několik dnů velmi intenzivně pracovali na tom, abychom podali dnešnímu jednání vlády realistický obrázek. Realistický obrázek odrážející náhled expertních týmů, tzn. z mého pohledu naprosto objektivní optikou popsali ten stav, který tady zmínil Martin Kupka.

To, proč se vláda dneska rozhodla tak, jak bylo popsáno, povede z našeho pohledu nejrychlejší cestou k průchodnosti toho systému. Tzn.  v momentě, kdy bude schválena legislativní úprava k tomu přechodnému období, což předpokládáme po dohodě i s kluby ve sněmovně, že by mohlo být někdy v průběhu listopadu, v ten moment stavební úřady i všichni, kdo budou pracovat se stavebním řízením, můžou pracovat jak na funkčních komponentech toho nového systému, tak samozřejmě i na těch systémech, které používali před koncem června.

Proč jdeme cestou nového řešení a nového soutěžního dialogu? Něco tady zaznělo, já k tomu doplním jednak to, že tam nejsou pouze technologická omezení ve vztahu k výstavbě toho systému, který od počátku neměl jasně specifikované a korektní zadání, vytyčení cíle, prodiskutované se všemi aktéry a účastníky, kteří s tím systémem pracují. Proto je takto defektní, ale také v tom materiálu je popsáno, jestli jsem dobře počítal, 25 nesouladů s novým stavebním zákonem, což je samozřejmě fatální, a kdybychom šli cestou dostavby tohoto stávajícího systému, čistě dostavby, tak bychom stále lepili pouze a záplatovali nějaké díry v systému. Proto padla varianta nové výstavby, ale to neznamená, že zahazujeme vše, co bylo do této chvíle postaveno.

Řada těch věcí funguje, hardware je v pořádku, systém stavebníka je nějakým systémem propustný, a ještě se na něm ladí další funkcionality, stejně tak elektronické úložiště dokumentace, to může být využito. Proto my předpokládáme, že součástí zadání bude také nabídka možnosti využití stávajících komponent toho systému, a zdali je ten uchazeč vítězný, který bude po konzultaci s námi tvořit tu architekturu a následně zhotovovat ten systém, může vytvořit kterýkoli segment z toho stávajícího systému tak, aby vlastně si ušetřil práci a mohl stavět na něčem, co už funguje.

Ještě jedna důležitá poznámka, která z toho plyne. S tím samozřejmě se prodlužuje to datum, kdy bychom měli mít kompletně hotový, otestovaný a monitorovaný systém, tzn. na těch zmiňovaných 32 až 38 měsíců, tak tím se dostáváme do potíží s plněním milníku Národního plánu obnovy. Což za naší strany, a už se na tom pracuje, bude vyžadovat intenzivní jednání se zástupci Evropské komise právě nad tím, jakým způsobem minimalizovat rizika dopadu na omezení čerpání z Národního plánu obnovy. Tolik za mě.

Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuji a já poprosím ministra životního prostředí, pana Petra Hladíka.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Dámy a pánové, krásné dobré odpoledne. Vláda dnes rozhodla o uvolnění celkem 3 miliard na řešení v souvislosti s obnovou území po povodních. Konkrétně jednu miliardu korun do rozpočtu Státního fondu životního prostředí na pomoc obyvatelům zasažených  povodní. Víte, že jsme vypsali tu výzvu po dohodě ve vládě celkem 40 000 korun na každou bytovou jednotku, tzn. každou rodinu, která byla zasažena.

O tyto finanční prostředky žádají obce a obce mají absolutní volnost, jak si v rámci svého správního území vlastně rozdělí tyto finanční prostředky. Tzn. oni budou zohledňovat tu míru postižení těch jednotlivých bytů a domů zasažených povodní. Vzhledem k tomu, že nám přišlo již patnáct žádostí, tedy v pátek na základě tohoto usnesení budeme uvolňovat první finanční prostředky. Odejde celkem 57 milionů korun z našich účtů na rozpočty obcí a bude se to týkat celkem 1 434 domácností a obce na základě už na základě svých vlastních rozhodnutí, většinou předpokládáme rozhodnutí v zastupitelstvu nebo přenesení této pravomoci na radu či starostu, již rozdělí tyto finanční prostředky.

Druhou částkou jsou 2 miliardy. A to konkrétně na obnovu vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod. Přišlo nám již osm žádostí z osmi měst a obcí včetně Jesenicka a Ostravy za celkem 88 milionů korun. Tedy schvalujeme tyto žádosti a finanční prostředky budeme posílat průběžně. Je to zálohovou formou, tzn. obce dostanou od Státního fondu životního prostředí finanční prostředky zálohově dopředu, přičemž při vyúčtování se od těchto finančních prostředků odečtou finanční prostředky, které ty obce získají z pojištění svého majetku. A protože samozřejmě nejsme schopni stoprocentně odhadnout tu míru potřebných financí, jedná se obvykle o odhad jednotlivé obce a Fondu s tím, že samozřejmě v průběhu následujících měsíců po realizaci té činnosti, opravě, samozřejmě nových čerpadlech, dalších a dalších technologiích to potom bude vyúčtováno.

Ten odhad na obě dvě ty položky je dočasný. My předpokládáme, že by měl stačit, pokud by nestačil, tak toto i dneska zaznělo na vládě, samozřejmě z té třicetimiliardové finanční rezervy, nebo resp. finančního zdroje, který vláda vyčlenila a Poslanecká sněmovna schválila, tak bychom vyčlenili další finanční prostředky. Děkuji.

Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Já také děkuji a poprosím ministra zahraničních věcí, pana Jana Lipavského.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Dobré odpoledne, já bych chtěl dneska informovat, že vláda posunula do další fáze podpis smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem. Tedy vláda návrh smlouvy schválila a nyní je premiér pověřen k podpisu smlouvy se Svatým stolcem a vlastně tím jsme naplnili i programové prohlášení vlády.  Musíme se samozřejmě dále zasadit, aby teďka smlouva byla ratifikována v parlamentu, pokud to proběhne úspěšně, tak po 22 letech uzavřeme tento proces. Zařadíme se po bok dalších 64 států, z nichž 25 je evropských, které mají obdobnou smlouvu se Svatým stolcem.

Ta smlouva samotná je potvrzením vzájemných vztahů mezi Českem a Vatikánem. Nijak neupravuje např. majetkové poměry státu ke katolické církvi tak, jak dříve takové myšlenky mohly být, tak ty, toto už je dávno vyřešeno. Pokud bych měl trochu nastínit její obsah, tak ta smlouva chrání svobodu vyznání občanů, právně ukotvuje například duchovní služby v sociálních a zdravotnických zařízeních nebo ve vězeních a v armádě. V konečném důsledku taky vlastně ta smlouva chrání nejenom zájmy katolické církve, ale všech ostatních církví a náboženství, které lidé praktikují na území Česka.

Zaznamenal jsem určité dotazy veřejnosti, např. ty se týkaly zpovědního tajemství, tak zde bych si dovolil zdůraznit, že vlastně ten návrh smlouvy nezakládá se Svatým stolcem v této oblasti nic nového. Celý text bude k dispozici veřejnosti po jejím podpisu, tedy po 24. říjnu. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Já také děkuji a otevírám prostor pro dotazy, jako první vidím Českou televizi.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, já bych začala ještě tématem, které tady nezaznělo, a to je otázka platů. Jak jste se tedy domluvili na vládě, jaký návrh jste schválili, jestli můžete přiblížit ty parametry, konkrétní procento, jakým způsobem? A zároveň také, jestli jste se dotkli toho, předpokládám, že ano, jakým způsobem to prosadit vlastně v legislativním procesu, protože toho času do konce roku moc nezbývá?

Co se týče digitalizace, tak prosím jenom, aby to zaznělo od vás. Jak budete pracovat tedy s tím přechodným obdobím, na jak dlouho bude nastaveno? Protože tady zazněl ten horizont vlastně přesahující několik let, co se týče té celkové funkčnosti.

A potom ještě jeden dotaz zřejmě na pana ministra Hladíka. Co se týče státní energetické koncepce, pan ministr Vlček vlastně minulý týden říkal, že bude chtít, aby co nejdřív byla projednána na vládě, jestli jste se v tomto nějak posunuli, že by bylo jasné, že to budete chtít stihnou do konce října, do konce listopadu? Děkuju.

Martin Kupka, ministr dopravy: Já si dovolím začít tou první otázkou a odpovědí. My jsme už po minulém jednání vlády tady jasně řekli, že politici musejí dýchat se společností, v tomto směru jsme tedy upravili ten návrh tak, aby ten růst byl jak pro soudce, tak pro všechny další ve výši 6,9 % s tím, že to, co je připraveno ve státním rozpočtu, tak to právě pomůže posílit odměny, posílit platy všem administrativním pracovníkům v justici, což je věc, která v tomto směru vyjadřuje i základní solidární princip, pro který jsme se rozhodli a pokládám i tuhle cestu ve směru pomoci právě těm, kteří dlouhodobě nemají dostatečně vysoké platy, jako velmi rozumný krok.

Co se týče té druhé otázky, jak bude to následující období vypadat. Já jsem zmínil, že to přechodné období bude datováno už 1. červencem letošního roku a bude s ohledem na tu cestu, kterou vláda vybrala, tak bude končit posledním dnem roku 2027. Tzn. že ten nový systém by měl být spuštěn nejpozději 1. ledna 2028. Jsou tam tedy tři roky na to, aby Česká republika dokázala vytvořit tu základní procesní analýzu, která určí, co má být na konci celého toho systému, co ten systém má umět, co má lidem doručit a jak s ním mají pracovat úředníci.

Potom proběhne zadávací řízení, přesně podle podmínek, které určí Ministerstvo pro místní rozvoj, vybere se zhotovitel a potom pochopitelně ten zhotovitel musí mít čas na to, aby to velmi přesně otestoval, otestoval to i s uživateli. To, na co teď nezbyl čas, a aby to zároveň projednal i s těmi jednotlivými stavebními úřady a připravil je na to. Aby tam zkrátka byla dostatečná doba na školení těch jednotlivých úředníků na to, aby to přijali za své a dokázali s tím už bez tak dramatického přechodu, jaký jsme zažili letos, pracovat od toho 1. ledna 2028.

Tohle vzniklo na základě expertního posouzení, na základě zkušeností, které i se zadáváním takových složitých systémů máme. Je to v tomto směru realistický čas. Není nikterak nafouknutý. My jsme i s ohledem na to, jak jsme analyzovali ty předchozí roky, kdy právě celá řada problémů vznikla z důvodu opravdu vážného časového stresu, a je jedno, co všechno ten časový stres způsobilo, tak je ale důležité, aby teď v tom dalším období tohle nepředstavovalo znovu zásadní překážku. Znovu k tomu dodávám, že se ale nevracíme do doby papírové, že chceme, aby se dařilo dál ukládat tu projektovou dokumentaci v digitální podobě a pracovat s ní, protože, koneckonců, součástí toho projektu bylo i vybavení stavebních úřadů příslušnou technikou. Takže v tomhle směru to dobře vlastně navazuje i na tu hardwarovou část celého toho projektu.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Tak, jestli mohu krátce zareagovat na ten dotaz. Já jsem rád, že Ministerstvo průmyslu a obchodu teď vede nově pan ministr Vlček. My na to máme velmi obdobný názor a myslím si, že v následujících týdnech se vláda vrátí k diskuzi o těchto třech dokumentech. Možná jenom poznamenám, že co se týká energeticko-klimatického plánu, tak tady už jsme trochu za tím termínem, nicméně já předpokládám, že v tom horizontu toho podzimu, tak vláda se v následujících týdnech vrátí k diskuzi a následnému schvalovacímu procesu, děkuji.

Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuju, další dotaz, Prima.

Jakub Kokoška, CNN Prima News: Dobrý den, já bych se ještě doptal na ty platy. Nebojíte se náhodou, pánové, že to bude znovu napadnuto u Ústavního soudu, protože soudci už rozhodli, mělo by se navyšovat tedy o 13,7 %, tak není to napadnutelné? A pak se vás zeptám, máme tady ministra pro místní rozvoj, zároveň ministra životního prostředí, pánové, jak je to aktuálně na vašich resortech s pirátskými náměstky, už dostali výpovědi, ukončili jste smlouvy dohodami, balí si věci, jak to aktuálně vypadá? Děkuju.

Martin Kupka, ministr dopravy: Co se týče těch platů, tak jsme přesvědčeni, že ten princip solidarity i v tom výkladu i v interpretaci prostě má převážit a že v tomto směru je adekvátní, aby nejenom politici, ale pochopitelně i soudci a státní zástupci v tomto směru sledovali i vývoj průměrných mezd jak ve veřejném sektoru, tak v celé ekonomice. V tomto směru bychom rádi zůstali opravdu u toho společně vnímaného jednotného procenta.

Petr Kulhánek, ministr pro místní rozvoj: K tomu, k té druhé části dotazu, na našem ministerstvu tam byl pan náměstek Černohorský, který ovšem sám odešel ještě před tím, než jsem nastoupil. Takže já jsem tuhle problematiku neřešil.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Tak, co se týká mého ministerstva, pan náměstek Lehejček podal ukončení svojí pracovní činnosti na ministerstvu ke konci tohoto měsíce, tedy následně odejde. Teď ještě dodělává některé věci.

A možná jenom krátce, to, co komentoval pan ministr Kupka, jestli si můžu dovolit. To není jenom otázka solidarity, ale ty finanční prostředky v návrhu státního rozpočtu jsou. My jsme se dneska jako vláda usnesli také o té druhé části, že ty stovky milionů korun, které tím ušetříme, tak dostanou ti lidé v justici, kteří nejsou tak dobře ohodnoceni, tzn. tady vláda nebude šetřit a nebude zasahovat do návrhu státního rozpočtu, jenom to technicky upraví v Poslanecké sněmovně, aby pan ministr vnitra mohl opravdu výrazným způsobem zvýšit platy těm ostatním v celé justici.

Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuju, další dotazy, nevidím, ještě jednu Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Ještě prosím takové upřesnění k těm platům. Zda tam zůstane zachován princip toho trojnásobku, co se týče soudců, když se vypočítá tedy ta platová základna? A zároveň také zaznělo od pana Středuly včera, že pokud tedy tam bude nějaké vyšší navýšení, on by chtěl znovu otevřít jednání o platech, jestli to sehrálo roli třeba při vašem rozhodování?  A také, pardon, já jsem se prve ještě doptávala, jakým způsobem to chcete prosadit ve Sněmovně, protože toho času příliš není, i při zkrácení lhůt to vychází poměrně těsně. Někteří zástupci koalice si navíc myslí, že to možná úplně stihnutelné není? A ještě jedna otázka k těm soudcům, nemáte obavu, že by se mohli znovu vlastně obrátit na Ústavní soud, že by znovu mohlo být tohle téma vlastně před vámi? Děkuju.

Martin Kupka, ministr dopravy: Já jsem na tu otázku toho, jestli by to mohli napadnout nebo nemohli napadnout, to nemáme v rukách. Ale ten argument, který přikládáme, který teď zmínil i Petr Hladík, je podle mého soudu přesvědčivý. Princip solidarity a toho, že ty peníze, které opravdu v justici chybí, budou směřovat právě do platů těch ostatních pracovníků v justici, tak je opravdu vhodný a správný krok.

Co se týče prosazení té změny, tady budeme jednat samozřejmě s jednotlivými kluby. Měli bychom zájem na tom, aby to v téhle podobě prošlo, protože jinak by vznikly další problémy. Pokud by nebyla k dispozici patřičná právní úprava, vznikne tím znovu nejistota, protože nebude od čeho odvozovat ani platy pro soudce, ani platy pro politiky, pak by to bylo nutné nastavovat specifickým režimem. Tady prostě platí, i na základě analýz, které máme, že ta právní úprava na základě rozhodnutí soudu byla nezbytně nutná. Tzn. bylo nutné to patřičným způsobem ošetřit, aby to mělo oporu v legislativě. Tolik velmi stručný komentář.

Karolína Jelínková, Česká televize: Jenom ještě ten komentář pana Středuly, jestli byl důvod k otevření té diskuze?

Martin Kupka, ministr dopravy: Já nemyslím, že by to měl být důvod k otevření té diskuze, protože i v téhle podobě to splňuje ten základní předpoklad, že ty platy i u soudců i u ostatních skupin porostou v souladu s růstem průměrné mzdy. Co se týče toho trojnásobku, tak to teď samozřejmě s ohledem na to pevně určené procento nebude odpovídat tomu přesnému násobku.  

Petr Hladík, ministr životního prostředí: A já možná jenom taky krátký komentář. Prostě platy třeba v učitelské sféře rostou o 7 %. Co se týká vyjednávání, tady my jsme přistoupili takovým způsobem, že nám šlo opravdu o to, jako celé vládě, posílit ty platy především těch lidí, kteří mají ty nejnižší platové třídy. Proto vlastně jednotné navýšení, ale ten objem mezd pro jednotlivé kapitoly se zvýší o víc jak 5 %, protože to je 5 % plus to, co je tam ještě vlastně dáno zákonem, a to samozřejmě potom bude dáno do třeba odměn typicky u těch pracovníků, kteří pracují dobře. Takže tady já opravdu nevidím žádný prostor. Naopak mně to připadá velmi správné.

Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuju a viděl jsem tam ještě Seznam, to už bude poslední dotaz.

Matěj Nejedlý, Seznam Zprávy: Dobrý den, já bych se ještě chtěl vrátit k té digitalizaci stavebního řízení. Jenom, nevím, jestli to padlo, abychom si to upřesnili. Vypsání té nové soutěže, to se bude týkat jenom ISSŘ nebo i Portálu stavebníka, geoportálu a víte už alespoň řádově třeba, jak moc to všechno prodraží?

Petr Kulhánek, ministr pro místní rozvoj: Národní geoportál územního plánování běží vlastní zakázkou, která je nyní v plnění. Nějaká další dodávka je limitována prosincem a ta běží zcela paralelně na základě vysoutěžené veřejné zakázky. Tzn. týká se to těch dalších komponent s tím, že by ta soutěž měla být soutěžním dialogem právě proto, abychom dokázali precizně specifikovat to cílové zadání. A tam jsem zmiňoval tu dobu celého procesu, tzn., když začneme od doby legislativní změny, tak jsme v tom horizontu 32 až 38 měsíců, kdy by mělo proběhnout nejdříve samozřejmě výběrové řízení na celého administrátora, potom tvorba zadávací dokumentace, potom samotná soutěž a potom realizace toho systému. Když se tyto úseky nasčítají, tak se opravdu v těch procesních lhůtách i, řekněme, proveditelných lhůtách pohybujeme v tomto horizontu.

Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuju.

Petr Kulhánek, ministr pro místní rozvoj: Peníze, peníze zatím nebyly vyhodnoceny, my předpokládáme, a je to opravdu velmi, řekněme, předběžný odhad lidí, kteří se podobnými systémy této architektury zabývají, tak se pohybujeme ve vyšších stovkách milionů korun.

Václav Smolka, ředitel odboru komunikace: Děkuji, to je z tiskové konference všechno, děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.