EN

Vláda České republiky

Tisková konference po jednání vlády, 16. dubna 2025

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády pana Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vláda dnes opět jednala tady v Poslanecké sněmovně. Já z toho jednání vlády zmíním jeden bod, který se odehrál na jednání Vládního výboru pro Evropskou unii a ten se týkal rámcové pozice ke sdělení Komise, Dohoda o čistém průmyslu. My jsme schválili rámcovou pozici vlády, Dohoda o čistém průmyslu je sdělení Evropské komise, které obsahuje výčet opatření, která chce Komise přijmout v průběhu let 2025–2026 s cílem zachovat konkurenceschopnost unijního průmyslu. To zaměření toho sdělení, nebo zaměření sdělení, je na energetiku, dekarbonizaci a její financování, oběhové hospodářství atd. To sdělení má být prvním krokem k diskuzi o zajištění nějaké větší koherence mezi průmyslovou, klimatickou, sociálně obchodní politikou Evropské unie.

Vláda je přesvědčena, že v současné situaci v těch cílech, které máme společně v Unii, posílení konkurenceschopnosti, prosperity, v těch všech výzvách, kterým čelíme v mezinárodním prostředí, tento dokument nemá velký reálný přínos. Nedává skutečný impulz ke změně politiky Green Dealu a nepřináší ty změny, o které se snaží naše vláda. Komise například v tomto sdělení potvrzuje záměr navrhnout klimatický cíl pro rok 2040, jak už víte z našich vyjádření, my s tím nesouhlasíme a my jsme spolu s dalším státy dosáhli toho, že Komise odložila vydání návrhu a bude dál konzultovat s členskými státy.

Vytrvalý tlak, který v tomto případě už vede k určitému alespoň dílčímu výsledku, pokud jde o klimatické cíle k roku 2040, tak ten vytrvalý tlak se nám už vyplatil v případě automobilového průmyslu, pan ministr Martin Kupka tam sehrál velmi výraznou, významnou roli. Komise předložila už začátkem dubna návrh, který automobilkám umožní rozložení emisních cílů na delší období. Tím jsme zabránili tomu placení pokut, které by musely automobilky splácet, nebo platit už v letošním roce. Komise také slíbila, že návrh revize nařízení o emisích CO2 z aut vydá již letos. A my budeme dál ještě usilovat o ten další cíl, a to je přehodnocení cílů a zrušení zákazu spalovacích motorů v roce 2035.

To, o co taky usilujeme, je odklad systému emisních povolenek pro budovy a silniční dopravu a zavedení silnějších pojistek proti výkyvům cen těchto povolenek. To je zase věc, o které veřejnost pravidelně informujeme. Tady musím poctivě přiznat, že zatím nemáme dostatečnou většinu členských států, kterou bychom potřebovali k tomu, abychom tento cíl úspěšně naplnili. Ale svoje úsilí rozhodně nevzdáváme. A úspěšně také prosazujeme, a budeme v tom pokračovat dál, rovné postavení jádra jako nízkouhlíkového zdroje energie pro úspěšnou dekarbonizaci unijní ekonomiky. Víte, že tady jsme dosáhli výrazných posunů taxonomie a řekl bych i změna mentality v rámci Unie, pokud jde o přístup k jádru.

Závěrem k této rámcové pozici bych chtěl říct, že vzhledem k té obecnosti, ve které to zatím je předloženo, tak Česká republika bude požadovat, aby Evropská komise podložila ty avizované návrhy analýzami dopadu. To pokládáme za velmi důležité. Tolik k rámcové pozici a myslím, že pan ministr Martin Kupka mě ještě v té věci doplní a pan ministr Mikuláš Bek přidá další věci, které jsme projednávali na vládě.

Já bych se chtěl ještě zmínit k jedné otázce, která souvisí s bezpečností a které se věnujeme stále, a to je boj s nelegální migrací. Myslím, že ty minulé dny jasně ukázaly, kdo chce nelegální migraci skutečně řešit a kdo ji chce jenom zneužívat pro svoji volební kampaň na billboardech a sociálních sítích, ale o žádné řešení nelegální migrace nemá zájem. My jsme měli schůzku stran zastoupených v Poslanecké sněmovně na téma nelegální migrace, hnutí ANO a SPD se jí nezúčastnily. Teď se snažíme o to, abychom přijali českou legislativu, která zpřísní pravidla pro migraci. Ta by mohla během několika týdnů platit, pokud ANO a SPD skutečně nezablokují to zrychlené projednávání, které je pro toto nutné.

Já musím říct, že to, co jsme připravili a co chceme prosadit, jednoznačně znamená zpřísnění nelegální migrace, je to krok správným směrem. Jsou tam věci, které se týkají omezení podávání žádostí o azyl u osob, které se tím snaží vyhnout návratu. Je tam vlastně zrychlení té návratové politiky. Je tam lepší kontrola žadatelů o azyl, snížení standardu, rozšíření bezpečnostního a zdravotního prověřování a je tam také důležitá věc, a to je možnost zrychlení soudních řízení, což je důležitý nástroj pro boj s nelegální migrací. Je to velmi rozumná věc a vlastně nechápu, nebo nechápal bych, že by ti, co říkají, že chtějí bojovat s nelegální migrací, tak že by to zrychlené projednávání nepodpořili.

A ještě k tomu bych dodal, tady je strašena veřejnost, co všechno hrozí a jak to s tou nelegální migrací nezvládáme. Přitom v České republice jsme velmi úspěšní, počet nelegálních migrantů na našem území klesá. Podařilo se nám v minulých letech úspěšně rozbít západobalkánskou trasu, a právě tato opatření nám dávají další účinné nástroje pro to, abychom mohli s nelegální migrací něco udělat. Současně patříme k těm nejaktivnějším členům skupiny stejně smýšlejících států, která přichází s konkrétními výsledky, scházíme se s lídry dalších evropských zemí z této skupiny před každou Evropskou radou a to, s čím přicházíme, se nám daří prosazovat, jako je třeba úprava návratové politiky, jako je třeba nová definice bezpečných třetích zemí a další konkrétní kroky, které konečně vedou k tomu, že Evropa si dokáže s nelegální migrací lépe poradit.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra školství pana Mikuláše Beka.

Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dobrý den, dámy a pánové, dnes se vláda mimo jiné zabývala návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 18/2004 sbírky o uznávání odborné kvalifikace. Ten návrh reaguje na nález soudního dvora Evropské unie, který seznal, že Česká republika neprovedla správně někdy před dvaceti lety několik článků příslušné evropské směrnice.

Ta novela navrhuje některé procesní náležitosti při tom postupu uznávání, stanovuje explicitně lhůtu a ukládá povinnosti orgánům informovat toho předkladatele té žádosti. Česká republika tak jako jiné evropské země byla toho názoru, že tyhle procesní náležitosti jsou dostatečně ošetřeny obecným předpisem, ale tedy reagujeme na ten nález. Já jsem dnes vládě předložil dvě varianty postupu. Jednu čistě transpoziční, úzkou a jednu širší, která reaguje na podněty různých resortů, které seznávají, že ta právní úprava by potřebovala určitou inovaci. My jsme se ale realisticky rozhodli pro tu minimalistickou variantu, která vlastně jenom upravuje ty bezprostřední věci, které nám vytýkala Evropská komise. Shodli jsem se na tom, že požádáme Poslaneckou sněmovnu, aby schválila ten návrh hned v prvním čtení, a budeme jako koalice vyjednávat s opozicí o tomto postupu. Děkuju.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra dopravy Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Věnovali jsme se dnes také bezpečnosti na českých silnicích a dálnicích. Vyhodnotili jsme základní parametry strategie a akčního plánu strategie BESIP jak pro předchozí období, tak pro následující období. Několik klíčových pozitivních zpráv. Na českých silnicích zemřelo v loňském roce nejméně osob od okamžiku, kdy podrobně sledujeme statistiky. Bylo to celkem 438 lidí a je to pokles oproti předchozímu roku o téměř 4 %. Jasně se tak potvrzuje, že věci, které děláme, změna zákona o silničním provozu, přináší pozitivní výsledky. Ať už je to novinka v podobě L17, možnost řídit vozidlo od sedmnácti let pod dohledem mentora, řidičák na zkoušku, poměrně rozsáhlá revize bodového systému i zvýšení sankcí, skutečně nese pozitivní výsledky. Navíc se už v prvním čtvrtletí ten pozitivní trend dále potvrzuje.

Chceme se pro to následující období změřit na ukazatele, které v tom loňském roce naopak jsme zaznamenali jejich zvýšení, negativní trend, zejména počty nehod motocyklistů. Zároveň podrobná analýza, která ukázala, že přibližně z poloviny případů se jedná o nehody zaviněné řidiči ostatních vozidel, nikoli samotnými motocyklisty. Chceme v letošním roce představit kampaně, které právě budou mířit jak za samotnými motocyklisty, tak také za řidiči ostatních vozidel, abychom je upozornili na rizika v silničním provozu a abychom zejména řidiče ostatních vozidel upozornili na to, že mají dávat pozor i na motocyklisty. Nejčastěji docházelo k tomu, že řidiči nedali přednost v jízdě přijíždějící motorce.

Potvrzuje se, že všechny kroky a opatření, která chystáme v oblasti legislativy, ale chci tady zároveň zmínit, že jsou to kroky společné s Ministerstvem vnitra a s Policií České republiky, bez toho by to nebylo možné. Významný podíl na snižování počtu nehod i počtu usmrcených osob na silnících má také zkvalitňování dopravní infrastruktury. Nové kilometry dálnic přinášejí kromě významně většího komfortu, lepší průjezdnosti České republiky, tak přinášejí také větší bezpečnost silničního provozu, a to je také důležitá poznámka.

Co se týče právě té pozice české vlády k Dohodě o čistém průmyslu, tak doplním to, že tady říká Česká republika, jasně, co si představuje, jak by to mělo být. Vyplatilo se to i v tom předchozím období, kdy jsme dokázali zajistit změny předpisů, které by nám nevyhovovaly a které by znamenaly ohrožení automobilového průmyslu a obecně konkurenceschopnosti Evropy. Tady také jasně zaznívá v pozici vlády, že nesouhlasíme s tím cílem pro rok 2040 90% snížení skleníkových plynů. Že by to byla další regulace, která by více ohrožovala Evropu, než jí pomáhala.

Zároveň říkáme, že bychom chtěli to rozložení, pokud pro automobilový průmysl ideálně v období pěti lety, vítáme to tříleté období, ale jsme přesvědčeni o tom, že automobilky teď opravdu mají na prvním místě investovat do technologického vývoje, aby dokázaly dohonit ujíždějící vlak technologického vývoje Číny a Ameriky, a tohle je prvotní předpoklad pro to, aby Evropa do budoucna mohla být úspěšnější.

Zároveň v tohle směru zmíním také ten jasný požadavek české vlády, zrušit zákaz prodeje nových vozidel se spalovacími motory po roce 2035, protože ve výsledku takovou regulaci nepotřebujeme. Spoléháme mnohem víc na technologickou neutralitu, která bude přinášet nová řešení, a na technologický pokrok a v tomto směru chceme tlačit na Evropskou komisi i v tom dalším období, aby uvolňovala ruce dalším možnostem ohleduplnější dopravy, ohleduplnější vůči životnímu prostředí, ale nesvazovala i tomu vývoji, výzkumu, další podmínky a tím pádem i ruce pro jiné možnosti, které evropský automobilový průmysl a obecně evropský průmysl může mít.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní už je prostor pro novinářské dotazy, první Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, jak jste rozhodli jako vláda ohledně toho návrhu na vstup do řízení u Ústavního soudu, co se týče důchodové reformy? Zároveň vy jste dnes měli na jednání taky bod, který byl v režimu, já rozumím tomu, že byl v režimu, ale přesto se chci zeptat, jestli se dá nějak okomentovat, čeho se to týkalo? Někdy to tak bývá, že třeba z toho vyplyne něco, co se komentovat dá. A zároveň ještě jedna otázka na pana ministra Beka. Pane ministře, kdy byste chtěl, aby se projednával zákon ve třetím čtení, novela školského zákona? Dnes tedy na to nedošlo v rámci té mimořádné schůze. Vy jste mluvil o tom, že by to mohlo být během dubna. Zároveň ta chůze byla přeložená do května, tak máte nějakou dohodu, že by to bylo třeba na té řádné schůzi příští týden? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Zkusíme postupně odpovědět. Vláda se dnes skutečně zabývala návrhem skupiny opozičních poslanců, aby Ústavní soud zrušil námi prosazenou důchodovou reformu, tedy novelu zákona o důchodovém pojištění. Předkladatelé tvrdí, že byla porušena ústavní práva opozice, legitimita zákonodárného procesu, proto to chtějí celé zrušit, z těchto procesních důvodů. A ještě tam navrhují nějaká zrušení klíčových prvků naší důchodové reformy, třeba toho postupného zvyšování důchodové hranice v případě, že by Ústavní soud to nezrušil jako celek.

My to pokládáme za nebezpečné a trváme na tom, že ústavní práva opozice krácena nebyla. A nebyla mj. proto, že na projednání té novely bylo dostatek času, vyjádření opozice, nebo opozice měla dost prostoru na vyjádření svých kritických poznámek, a proto jsme přesvědčení, že ten proces tak, jak tady jsme jím prošli v Poslanecké sněmovně, tak proběhl v pořádku. Samozřejmě nesouhlasíme s návrhem na zrušení ani části, tedy ani toho postupného zvyšování hranice odchodu do důchodu, je to celé potřeba zachovat pro to, abychom udrželi důchodový systém, a to byl i hlavní cíl naší důchodové reformy.

Kdybychom ji neudělali, tak bychom v příštích desetiletích narazili do zdi a nemohli bychom dnešním třicátníkům, čtyřicátníkům garantovat jako stát to, že budou mít slušné penze. Důchodová reforma měla být udělaná dávno. Dnešní opozice ji mohla uskutečnit, když byla ve vládě. Neudělali to a teď se pokoušejí prostřednictvím Ústavního soudu důchodovou reformu ohrozit. To nechceme připustit, proto jsme se jednomyslně shodli, že vláda vstoupí do řízení před Ústavním soudem a bude navrhovat, aby Ústavní soud předmětný derogační návrh odmítl, případně zamítl.

Pokud jde o body ve vyhrazeném režimu. To není nic neobvyklého, že se jimi na vládě zabýváme. Nicméně z hlediska pravidel, která proto jsou stanoveny, tak se vyhýbám zařazování těch bodů na ta jednání vlády, která se odehrávají v Poslanecké sněmovně, protože na Úřadu vlády pro to máme přirozenější a jednodušší podmínky. Dnes jsme potřebovali některé body projednat. Nemohu je blíže specifikovat, ale protože jsme tady museli zachovat určitá bezpečnostní opatření, tak jsme museli přejít z místnosti do místnosti, a to vyvolalo pozornost médií, kterou chápu, ale, bohužel, k těm dnešním bodům samotným nemohu více říct.

Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Já bych chtěl říct, že novela školského zákona představuje soubor poměrně zásadních změn, které napravují některé chyby v nastavení našeho vzdělávacího systému. Zejména bych zdůraznil to, že tam jde o tzv. indexaci financování škol, tedy navyšování rozpočtu pro školy, které pracují v obtížnějším socioekonomickém prostředí, nebo se tam zavádí permanentní pozice školních psychologů a speciálních pedagogů. Takže to je opravdu důležitá změna a samozřejmě čas ubíhá.

Já stále věřím tomu, že se nám podaří dostat do programu Poslanecké sněmovny ten bod co nejdříve a ty obstrukce nezabrání přijetí těch podstatných změn. Je vidět, i v tom školském prostředí, že celá řada aktérů začíná být přece jenom znepokojena tím, že ubíhají týdny. Takže já věřím, že se nám podaří v nejbližších týdnech tu změnu prosadit a bude platit tak, jak je navrženo, tedy zejména ty podstatné části od 1. ledna příštího roku, protože školy na to čekají.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, CNN Prima News:

Šimon Pilek, CNN Prima News: Mě by zajímalo to odpolední jednání ve Sněmovně, protože to jednání k migraci, potažmo k migrační novele, pan premiér už to tady v kostce nějakým způsobem shrnul. Nicméně můžete okomentovat, co se děje na plénu právě teď? Ono se asi čekalo, že bude mluvit hlavně opozice, která s tím nesouhlasí, ale už teď desítky minut tam mluví pan ministr Stanjura. Tak mě zajímá, jestli jste to nějak řešili, o čem bude mluvit, případně, jestli to je třeba nějaká vaše vládní strategie o tom, že si teď na začátku vezme slovo? Díky.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Pan ministr Stanjura si vzal slovo, tentokrát je to trošku jiné. Nemá první slovo představitel opozice, který dlouho obstruuje. Pan ministr Stanjura vysvětluje některé důležité věci z pozice vlády. Myslím si, že to nemusí být nic překvapivého. Je to překvapivé v tom kontextu, že zpravidla tady posloucháme dlouhé hodiny reprezentanty opozice. Samozřejmě se budeme intenzivně dnes věnovat té migrační novele a věřím, že se ji podaří dovést do úspěšného konce.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, Aktuálně.

Vratislav Dostál, Aktuálně.cz: Já se chci ještě, prosím vás, zeptat. To se týká z části i toho školského zákona, z části i toho, co se teďka děje ve Sněmovně, ale v obecnější rovině. Blíží se konec volebního období, dokázali byste vyjmenovat nějaké priority, zákony, které vláda chce ještě do konce tohoto volebního období snad až za každou cenu tou sněmovnou prosadit? Mluvili jste o obstrukcích, mluvili jsme o tom školském zákoně, jestli se to protahuje, tak se na to ptám.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dokázali a chtěl bych i vyvrátit některé fámy, které se občas objevují, že ani sama vládní koalice nemá zájem na tom, abychom všechny ty klíčové normy provedli Poslaneckou sněmovnou. Máme zájem a myslím, že jsme to jasně ukázali dnes dopoledne. Jednou z těch našich priorit byl právě zákon o bydlení, který jsme projednávali dopoledne a podařilo se ho konečně dovést do úspěšného konce.

Tou další prioritou vládní koalice nepochybně je školský zákon právě z těch důvodů, o který tady mluvil pan ministr Mikuláš Bek. Další prioritou, kterou také chceme prosadit, je trestní zákon. Samozřejmě my bychom těch priorit měli víc a asi bych mohl jmenovat snad i další, ale buďme realisté, vidíme tady téměř permanentní obstrukce, velmi těžko se dostáváme k projednávání těch jednotlivých bodů. A potřebujeme i to jednání Poslanecké sněmovny nějakým způsobem prostě organizovat tak, abychom v tom zbývajícím čase alespoň ty věci, které máme ve třetím čtení, tak dovedli do úspěšného konce.

Pak jsou tu některé záležitosti, které se týkají transpozic evropských, transpozic evropských norem. Tam se budeme snažit dosáhnout zase nějaké dohody. Ne zase, my se pořád snažíme dosáhnout nějaké dohody s opozicí, a to se nedaří. Ale budeme se snažit dosáhnout dohody s opozicí alespoň na projednání těch čistých transpozic. Pak jsou tu věci, které bychom také chtěli stihnout, jako třeba jednotné hlášení zaměstnavatele a těch věcí by určitě bylo víc. Musíme se dívat na to, co se dá ještě realisticky zvládnout.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, poslední dotaz iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, já bych se rád zeptal k jednomu zákonu, který jste tedy projednávali dopoledne, dlouho připravovaná pravidla pro lobbování a tady se většinou ve Sněmovně hlasuje podle toho, jestli někdo patří k vládě nebo k opozici. Tam došlo k jednomu pozoruhodnému hlasování u pozměňovacího návrhu paní poslankyně Evy Decroix o omezení lobbistické stopy, že z toho zákona zmizelo vlastně, že se tam nemusí uvádět, v čím zájmu lobbista lobboval, a hlasovala pro to poměrně taková nepravděpodobná koalice ODS, ANO a polovina KDU-ČSL a garanční výbor byl proti tomu, nedoporučoval takovouto úpravu, jak jste na to přišli, že se má ztratit to, v čím zájmu bylo lobbování? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: O každém detailu, omlouvám se, nevím, mohu to zjistit, já jsem hlasoval podle pozice našeho klubu, která předpokládám, že byla nějak domluvená a vyjednaná.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkuji, já tiskovou konferenci končím, přejeme hezký den. Na shledanou.