Tisková konference po jednání vlády, 16. července 2025
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. Jako první o slovo poprosím ministra zahraničních věcí pana Jana Lipavského.
Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Dobrý den, dámy a pánové, já bych chtěl začít tématem, které se věnuje jednotnému vizuálnímu stylu, protože dnes vláda schválila nový jednotný vizuální styl státní správy. Je to poprvé v historii, kdy bude mít český stát jednu srozumitelnou a rozpoznatelnou tvář napříč ministerstvy a úřady. Dnes vlastně platí, že každý úřad, mluvím tedy o té státní úrovni, ministerstvech a dalších ústředních orgánech státní správy, komunikuje jinak, má jiné logo, jiné barvy, jiný styl a samozřejmě to komunikaci komplikuje, může to vést k nedůvěře a v některých případech třeba i k zneužití, protože to je, řekněme, pro podvodníky jednodušší vytvářet třeba nová loga, tvářit se jako stát.
Ta myšlenka sjednocení komunikace nebo vzhledu a log státní správy rozhodně není nová. Když se podíváme do zahraničí, tak je celá řada dobrých případů, kde ta komunikace, v demokratických a vyspělých zemích, ta komunikace je sjednocená jednotnou vizuální identitou veřejných institucí. Spojené království, Nizozemsko, Německo, Švédsko a těch příkladů je celá řada. Vláda tedy již v lednu 2023 odsouhlasila záměr a následně jsme na něm pracovali na Ministerstvu zahraničních věcí, kde jsme využili platformu komise pro jednotou prezentaci v zahraničí, nicméně v tomto případě jsme se tedy věnovali vizuální identitě státu.
Vznikla soutěž, o které budu ještě hovořit, a celkově jsme to vypracovávali společně s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem průmyslu a ochodu a také s Úřadem vlády. To zadání soutěže vytvořilo soutěž, která byla anonymním, transparentní a otevřená. Já si tedy dovolím tvrdit, že vyhrál návrh a následně byl vládou schválen návrh, který byl jednoznačně nejlépe hodnocen napříč odbornou i úřednickou porotou. Určitě byly dodrženy a bylo to jedno z těch zásadních kritérií, aby tedy to nejenom splňovalo nejvyšší nároky na grafický design, jak řekněme soudobě moderně, ale i udržitelně, ale také aby to splňovalo všechny heraldické náležitosti, aby to nezasahovalo nějakým negativním způsobem do státních znaků a podobně, tak aby to řekněme i typograficky odpovídalo určitému étosu, který se má se státní správou nést.
Já jsem tedy rád, že vám dnes mohu odprezentovat tento design, který byl vládou schválen, a zároveň vás informovat o dalších krocích, které budou následovat. Ty jsou takové, že do konce tohoto roku my připravíme grafický manuál, tedy tu technickou normu, kterou se potom implementace tohoto grafického návrhu dále řídí. A potom je ještě další termín, který se váže k dubnu příštího roku, od kdy se nově začne tato identita používat.
Neznamená to, že by se všechna ministerstva a všechny centrální úřady okamžitě přebarvily. Bude tam plán postupného náběhu, tak jak se budou třeba obnovovat různé webové prezentace, vizitky nebo jiné propagační materiály, úřední korespondence, které ty instituce mají.
Co se týče financí, tak tam bych chtěl zdůraznit, že dlouhodobě se bude jednat o úsporu, protože dnes si jednotlivé instituce nechávají vytvářet vlastní grafické manuály. Je možné, že tam budou nějaké mírné, opravdu mírné náklady v době toho přechodu, ale samozřejmě má to i tu hodnotu té sjednocené komunikace. Jinak tedy návrh a metodika se vešly do tří milionů korun, toho co zde dnes vidíte, takže si myslím, že to je naprosto odůvodnitelné a třeba i ve vztahu k přechodu na jednotnou státní doménu gov.cz to opět zjednoduší komunikaci státu. Takže tolik za mě dnes z jednání vlády.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a o další výsledky z jednání vlády se podělí pan ministr financí Zbyněk Stanjura.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Děkuji za slovo. Vláda dnes schválila změnu Ústavy, do které chceme doplnit princip rozpočtové odpovědnosti. Navrhujeme do Ústavy začlenit nový článek číslo 8a, který v zásadě obsahuje jednoduchou větu, kterou nyní odcituji: Stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance. Takto jednoduchá věta může mít pozitivní dlouhodobé dopady pro celou českou společnost, protože zdravé veřejné finance jsou důležité pro fungování státu a jeho institucí, tak i pro zajištění bezpečnosti a poskytování základních služeb, které stát poskytuje svým občanům. Je třeba připomínat ten známý princip, že zejména pro nízkopříjmové rodiny je klíčové, aby stát byl v dobré finanční kondici, protože tito lidé oprávněně spoléhají na pomoc státu, mnohdy jsou to lidé, kteří z objektivních důvodů potřebují pomoc ostatních daňových poplatníků.
Nechceme, aby se opakoval takový rozvrat veřejných financí, který jsme viděli v druhé polovině vlády Andreje Babiše, kdy jsme byly nejrychleji zadlužující se ekonomika v Evropské unii. Známá výmluva Andreje Babiše je, že to bylo za covidu, ale covid byl v celé Evropě, přesto zadlužení České republiky rostlo nejrychleji. Nám se díky rozumné hospodářské politice, konsolidačnímu balíčku podařilo už v loňském roce naplňovat maastrichtská kritéria, i když původně v našem plánu bylo, že to bude až v roce 2025, a to výrazně, že v loni byl deficit veřejných financí minus 2,2 procenta vůči HDP a my jsme zdědili veřejné finance ve stavu minus pět procent vůči HDP.
My jsme tento návrh konzultovali především s odborníky na ústavní právo. To největší jednání proběhlo v lednu letošního roku za účasti mnoha bývalých ústavních soudců a mnoha expertů na ústavní právo. Namátkově mohu zmínit bývalého předsedu Ústavního soudu Pavla Rycheckého nebo respektovaného ústavního právníka Jana Kyselu. Takové podobné ustanovení má řada zejména západoevropských zemí. My jsme se snažili analyzovat a zvolit to nejlepší řešení. Nakonec jsme se odklonili od varianty, že by bylo nějaké přesné numerické pravidlo Ústavy, jako to mají některé státy na západ od nás, spíš tam máme zakotvený tento princip, protože je úplně jednoznačné, že zdravé udržitelné finance jsou nutnou podmínkou pro fungování zdravé demokratické společnosti.
Můžeme si pokládat otázku, proč jsme to ještě schválili v tomto volebním období. Já myslím, že to je správně. Říkám, předcházela tomu dlouhá, důkladná debata a považujeme to za dobrý vstup do debaty o této změně Ústavy pro příští volební období. Taky je pravda, že v tomto volebním období jsme prostě neměli ústavní většinu na to, abychom takový princip do Ústavy České republiky zakomponovali, a věřím, že dneškem odstartujeme veřejnou debatu, že se k tomu budou vyjadřovat i opoziční strany. Myslím, že ten princip je správný, a já osobně i mí kolegové se na tu debatu těšíme.
Pošleme to do Poslanecké sněmovny, ale je jasné, že v tomto volebním období se to projednávat nebude- Ale změna Ústavy je opravdu mimořádná věc, nemá se prostě přesně časovat, jestli je to konec, začátek nebo prostředek volebního období. Říkám při tom vědomí, že jsme neměli ústavní většinu, tak o to více jsme se věnovali těm debatám, které byly mimořádně zajímavé, protože i odborná veřejnost v tom není zcela zajedno a slyšeli jsme různé názory. Nakonec jsme zvolili tento poměrně úsporný text, který bude vytvářet ten pozitivní tlak na zákonodárce, aby při přijímání ostatních zákonů měli na mysli i dopady, nejenom krátkodobé, ale i dlouhodobé.
To že pokud by takový návrh byl schválen a o to byla rozšířena Ústava, neznamená to, že nemohou být deficity veřejných financí. Dokonce to neznamená, že v určitých obdobách se může více investovat a v tom první, druhém, třetím roce zvýšených investic to může mít v zásadě negativní dopad na státní rozpočet, veřejné finance, ale v tom střednědobém a dlouhodobém horizontu, pokud zvolíme ty správné investice, se to České republice a jejím občanům určitě vyplatí.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a nyní už je prostor pro dotazy. Jako první poprosím Českou televizi.
Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, já bych měla víc dotazů, začnu u pana ministra financí. Pane ministře, někteří vaši kolegové při příchodu na vládu mluvili o tom, že by chtěli otevřít také téma možných rozpočtových přesunů, ať už šlo o ministra školství, nebo ministra pro místní rozvoj. Ministr pro místní rozvoj mluvil o právě nějaké větší podpoře bydlení, ministr školství zase o určité jeho oblasti. Tak jestli v tomto ohledu je něco nového? Máte tam nějakou dohodu?
Zároveň na vás ještě dvě aktuální věci. Evropská komise by měla představit první návrh víceletého finančního rámce. Tak co od toho očekáváte a jaké mají být priority pro Česko právě v tom dalším vyjednávání? Na co se má Česko soustředit? A ještě jedna aktualita: Novým majitelem Liberty Ostrava by mělo být tedy sdružení firem někdejšího ministra Martina Peciny. Tak co na to říkáte?
A ještě otázka směrem k panu ministru zahraničí. Asi jste, i když během jednání vlády, zaznamenal informace ohledně zadržení podezřelého na Ukrajině, co se týče těch výhrůžek bombovými útoky na školách v Českou a Slovensku. Tak jaké k tomu případně máte další informace, protože třeba Bezpečnostní informační služba informovala o tom, že tam mohly být dokonce ty aktivity zadrženého financovány z Ruska, tak jaké informace o tom máte? Děkuju.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak jestli mohu začít odpovídat od konce, tak během jednání vlády jsme se z veřejných zdrojů dozvěděli, že věřitelský výbor schválil prodej Liberty tomu zájemci, o kterém jste mluvila. Podrobnosti samozřejmě nemáme. Z mého pohledu je, bez ohledu na to, kdo to kupuje, lepší to takto prodat než to spravovat, ten areál, po kouskách. Ten proces by mohl být rychlejší. My jako stát si ohlídáme, abychom tu poptávku, kterou tam má EGAP, abychom ji obdrželi zpět do veřejných financí. Detailnější odpovědi určitě znají buď členové věřitelského výboru, insolvenční správce, nebo případně nový nabyvatel tohoto podniku.
Víceletý finanční rámec. Dnes přesně, jak říkáte, má být zveřejněn první návrh Evropské komise. V té větě bych podtrhl slovo první. Je třeba si uvědomit, že v tom příštím víceletém finančním rámci začne Evropa splácet dluhy. Jsme si po covidu půjčili na Národní plán obnovy, tak tomu říkáme na té národní úrovni, jinak je to program Next Generation EU, a to znamená, že zhruba dvacet procent obvyklých výdajů Evropské unie bude použito na splácení těchto dluhů. Že já na rozdíl od některých z mých předchůdců netvrdím, že půjčka není dluh. Naopak půjčka je dluh, který nakonec budete muset splácet, a my bychom byli rádi, aby se ty zdroje soustředily klíčově na dvě oblasti. První je obranyschopnost a bezpečnost Evropy včetně členských států, včetně České republiky, a ta druhá je konkurenceschopnost evropské ekonomiky.
My jsme na vládě zahájili, myslím, že to je před čtrnácti dny, debatu o našich národních prioritách. Tu podle mě máme vést paralelně, nečekat, na co budou uvolněny peníze a podle toho třeba měnit naše priority. A určitě se budeme koncentrovat na méně oblastí, než bylo zvykem, takže podle mě ta pomoc pak bude účinnější. Takže očekávám, protože těch zdrojů bude méně, díky tomu, že dvacet procent jde na splácení předchozích dluhů Evropské unie, a my budeme debatovat o těch prioritách.
Jde očekávat, že ty debaty budou probíhat nejen celý letošní, ale i celý příští rok. Tam je potřeba jednomyslnosti dosáhnout. Takže ty debaty určitě budou komplikované, ale jsou mnohé členské státy, které to vidí podobně jako my. To znamená obranyschopnost a bezpečnost, konkurenceschopnost Evropy. A teď budeme mít debatu, jaká konkrétní opatření k naplnění těch dvou základních cílů povedou. Tak my se na tu debatu těšíme a myslím, že jsme dobře připraveni jako Česká republika.
Teď v příštích dnech a týdnech provedeme nějakou rychlou analýzu a pak začnou ty debaty. Určitě to bude na debatě bilaterální mezi členskými státy, ale pak i na jednání Evropská unie versus členské státy. Nesmíme zapomenout, že významnou roli tady hraje taky Evropský parlament jako třetí hráč v té debatě, Evropská komise, Evropský parlament a členské státy.
A první otázka byla, tak o potenciálních změnách v rozpočtu vedeme debatu takřka na každé vládě, takže pro mě to není nic nového. Žádné usnesení, žádné rozhodnutí nepadlo. Myslím, že priority vlády pro letošní rok jsou jasné. Ty se nijak nemění. My známe výsledky hospodaření státu za první pololetí. V této chvíli vše nasvědčuje tomu, že dodržíme plánovaný schodek státního rozpočtu. Jenom připomenu, že tam jsou rekordní investice. A už v těchto letních měsících podíl kapitálových výdajů samozřejmě roste, protože v těch prvních měsících z kraje roku je to čerpání investičních výdajů mnohem nižší než potom ve druhé polovině kalendářního roku. Já už to vidím třeba v červenci, že nám utěšeně, a v tomto případě to myslím pozitivně, rostou ty investiční výdaje.
Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Já bych ještě zareagoval na tu zprávu, která vyšla během jednání vlády. Odkážu tedy na vyjádření policie i BIS a chtěl bych určitě jim poděkovat za to, že dokázaly, že spolupracovaly na mezinárodní akci, která směřovala k tomu, že byl tedy zadržen člověk, který je podezřelý z těch loňských výhružných e-mailů proti stovkám škol v České republice. Zdá se, že Česká republika nebyla jediným cílem těch jeho aktivit a že na pozadí byl aktér velmi pravděpodobně z Ruské federace, který ho nějakým způsobem k tomu motivoval. A jsem rád tedy, že naše bezpečnostní složky se podílely na tom, že tento člověk byl zadržen a nemůže dále děsit naši veřejnost. Děkuju.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz CNN Prima News.
Jakub Kokoška, CNN Prima News: Dobrý den. Pane ministře financí, k té rozpočtové odpovědnosti, tak dnes při příchodu na vládu tady někteří vaši kolegové říkali, že je to samozřejmě velmi dobrá věc, ale kritizují a trošku říkali i, že se to mohlo začít projednávat dříve. Zároveň opozice říká, že si na tom chcete ve výsledku nahnat pouze politické body před volbami. Zajímá mě reakce na tato vyjádření. A zároveň, zdali jste dnes projednávali i pomoc zemědělcům po loňských povodních? K čemu jste případně dospěli, konkrétní částky, jestli je máte? Díky.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Určitě začnu tím materiálem Ministerstva zemědělství, který vláda projednala a jednomyslně schválila. My jsme obdrželi z Evropské zemědělské rezervy přibližně 7,4 milionu eur, což je cca 180 milionů korun, a k tomu dodáme zhruba 40 milionů korun, a to z rozpočtu Ministerstva zemědělství. Budeme hradit až sto procent škod a jsou přesně určená zemědělská odvětví – pěstitelé brambor, pěstitelé cukrové řepy, kukuřice na zrno, slunečnice, sója, bílkovinné plodiny, řepky a zeleniny. Ministerstvo zemědělství připravilo návrh zásad, kterým se stanoví podmínky pro čerpání dotací na zmírnění škod způsobených tou přírodní pohromou. Takže tohle bylo schváleno jednomyslně. Financování je zajištěno. Financováno bude přes kapitolu Ministerstva zemědělství.
O té debatě… Tak já nevím, jestli zrovna politické body přináší rozpočtová odpovědnost. My jsme, jak jsem říkal, výrazným způsobem stabilizovali a konsolidovali veřejné finance, a to za cenu nepopulárních opatření. Protože zatím nikdo nevymyslel populární opatření, které by současně vedlo ke snižování schodku veřejných financí nebo státního dluhu. My to děláme proto, že to je potřebné. My vidíme i okolní země. Když si řekneme, že v této chvíli vede Evropská komise řízení takřka se všemi našimi sousedy o nadměrných schodcích, to znamená, v první fázi to bylo Polsko, Slovensko, Maďarsko, teď k tomu přibylo Rakousko. Slyšeli jsme nový plán německé vlády, která říká, že je připravena zvýšit zadlužení Německa až do dvaceti procentních bodů v příštích letech.
Tak myslím si, že je pravý čas, abychom takovou věc řešili na ústavní úrovni. Čekají nás výdajové těžké roky, Evropu jako celek, a tím pádem i Českou republiku. Určitě připomenu ten společná závazek členských zemí NATO, kdy vlastně 3,5 procenta by měly být obranné výdaje do roku 2035. Víte, že jsme loni po dlouhých dvaceti letech splnili dvě procenta. Naše vláda rozhodla, že budeme zvyšovat ty výdaje na obranu do roku 2030 minimálně o 0,2 procenta ročně. To znamená, v této chvíli máme plán na tři procenta v roce 2030. A pak zůstává 0,5 procenta na následujících pět let. Tak tam případně některá z příštích vlád může zvolit volnější tempo, i 0,1 procenta HDP každý rok by pak splnilo.
Druhá věc je to 1,5 procenta těch souvisejících výdajů. Tady ještě neexistuje podrobná metodika, ale podle prvních odhadů, ale fakt prvních odhadů nahrubo, v této chvíli, když si vezmeme rozpočty 2025, 2024, 2023, tam dáváme asi 1,1 až 1,3 procenta HDP, je tento rozptyl. Přesněji to dopočítáme, až budeme znát tu podrobnou metodiku. Takže není to tak, že ze dvou procent jdeme na pět procent. Pokud se ukáže, když vezmu střední hodnotu, že to je 1,2, tak teď máme 3,2 procenta HDP, 2 procenta nebo 2,09 loni na obranné výdaje a zhruba 1,2 na ty doplňující a zbývá nám na deset let tohleto číslo vlastně zvednout 1,5 procenta těch obranných výdajů, nebo 1,4 procenta a zhruba 0,3 procenta vůči HDP. Tak je to cíl splnitelný. Ale právě proto máme odpovědně hospodařit.
My jsme úmyslně i z těch zkušeností některých západních států nezvolili konkrétní numerickou hodnotu. Například že v Ústavě by bylo, kolik procent je dluhová služba a co se má dělat. My bychom chtěli, aby ten princip vlastně zákonodárci respektovali i při přijímání těch běžných zákonů. A pokud se to povede, já bych byl určitě rád. Víte, že zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti se tady debatuje od roku 2010. Nikdy se nepovedlo najít ústavní většinu, takže ten zákon byl nakonec schválen za Sobotkovy vlády jako běžný zákon. Ale tak, jak se to děje u běžných zákonů, on už byl několikrát novelizován. A právě pokud by se nám podařilo zakotvit v Ústavě tento princip, tak by to mohl odradit zákonodárce od přílišného změkčování toho zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz televize Nova.
Daniela Brychtová, TV Nova: Dobrý den. Vy jste dnes měli mít na programu jednání vlády také zprávu o digitalizaci stavebního řízení. Tak jenom mě zajímá tedy, zda je tam něco nového? Případně jestli v tom provizorním systému, tzv. bypassu, to funguje tak, jak by mělo, a zda pořád platí ten termín nového systému rok 2028? Děkuju.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ano, my jsme ten bod měli původně pro informaci, ale nakonec byl přece jenom do bloku s rozpravou, takže jsme o tom vedli podrobnější rozpravu. Vlastně ten klíčový dotaz, který měli mnozí členové vlády, když porovnáme stav stavebního řízení k 30. 6. loňského roku a teďko aktuálně, zda je to lepší pro stavební úřady, pro stavebníky. Odpověď byla kladná v obou případech. Zaprvé už nemusíte nosit papíry, dávají se podklady v digitální podobě. Díky změně stavebního zákona mnohé stavby, které podléhaly stavebnímu povolení, jsou dnes jenom na ohlášku. To znamená, tam je to extrémně zrychleno a současně probíhá jako další analýza. S tím bypassem podle informací z Ministerstva pro místní rozvoj je na těch stavebních úřadech spokojenost, že to funguje mnohem lépe, než když se spustila ta nepovedená digitalizace.
V této chvíli MMR chystá zakázku pro cílové řešení digitalizace stavebního řízení. Budou probíhat, a myslím, že to je dobrý postup, předběžné tržní konzultace. Vyhlášení se plánuje do konce prázdnin. Takže je to na správné cestě, bohužel se to k tomu 1. 7. roku 2024 to nepovedlo. Děláme všechno pro to, aby byli spokojeni především stavebníci, abychom zrychlili ty procesy, a tam již vidíme pozitivní informace.
My jsme také požádali kolegy z MMR, aby nám a vám, veřejnosti, dodali kvantifikované údaje, o kolik se třeba průměrně snížila doba vyřizování stavebního povolení, případně které všechny stavby už nepodléhají právě tomu zdlouhavému procesu stavebního povolení a jsou jenom na ohlášku. Takže vláda to jednomyslně vzala na vědomí, abych ještě řekl, jaké usnesení jsme k tomu přijali.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a další dotaz ještě ČTK.
Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den, já bych měla dotaz na oba pány ministry, když se tady sešli. Chtěla bych se zeptat na pokračování programu na pomoc a rekonstrukci Ukrajiny. Počítá se s ní i po roce 2025? To znamená v tom příštím rozpočtu? Děkuju.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ano, není to žádné překvapení. Je to priorita vlády, není to priorita pouze jednoho resortu. Já ty dotazy dostávám opakovaně. Já tomu vlastně úplně nerozumím těm obavám. Když vláda řekne, že je to priorita, tak to určitě v té finální, v tom finálním návrhu státního rozpočtu je.
Ale standardní přístup Ministerstva financí je vlastně jednoduchý. V první fázi vždycky řekneme každé kapitole, aby hledala zdroje uvnitř kapitoly, uvnitř těch stávajících zdrojů, uvnitř stávajícího rozpočtu. Pokud se to nepovede, a právě proto projednáváme návrh rozpočtu a osvědčilo se to ve vládě jako celku, kdy každý z ministrů musí přesvědčit vládu jako celek, že jeho priorita je důležitější než priorita třeba druhého resortu.
Ale tady to už je vydiskutované, to je skutečně priorita vlády, tak nemusí pan ministr zahraničí přesvědčovat ostatní členy vlády, že pokračování těchto programů, v kterých jsme úspěšní a v kterých jsou úspěšné i české firmy, to je třeba říct, že se tam velmi často účastní a velmi úspěšně české firmy. Takže je to podpora i české ekonomiky, nejenom podpora rekonstrukce Ukrajiny.
Takže až pošleme 30. září návrh rozpočtu do Poslanecké sněmovny, tak to tam bezesporu bude. A teď dodám něco, protože to souvisí s volbami, když ale poslouchám vyjádření některých dnešních opozičních stran, tak si vůbec nejsem jistý, zda by, pokud by měli tu sílu a měli by většinu, já doufám, že se to nestane, že by takové programy nezastavily či nevyhodily z návrhu státního rozpočtu. Já bych řekl, že v posledních dnech slyšíme množství vyjádření, která poškozují jméno České republiky, jdou i proti zájmům českých firem. Tak řekl bych, že my to tam do rozpočtu dáme, uděláme všechno pro to, abychom v těch volbách uspěli, aby to bylo i ve schváleném rozpočtu, ne pouze v návrhu státního rozpočtu.
Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Já se přiznám, že k tomu nemám co doplnit nad rámec vlastně toho, co říkal pan ministr, že na tom pracujeme. Je to na úrovni pracovní debaty a potom bude ta velká debata o rozpočtu, která míří k tomu datu na konci září, jak o tom mluvil pan ministr financí. Samozřejmě já dělám všechno pro to, aby ten projekt mohl pokračovat, protože si myslím, že to je důležitá aktivita, kterou Ministerstvo zahraničních věcí zaštiťuje.
Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotazy již nevidím, tiskovou konferenci tedy končím a přeji vám pěkný den. Na shledanou.
