Tisková konference po jednání vlády, 13. dubna 2026

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády a první má slovo premiér pan Andrej Babiš, prosím.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, rád vás zase vidím. Chtěl bych informovat o tom, že naše aktivita z hlediska boje za větší konkurenceschopnost Evropské unie pokračuje. My jsme poslali už třetí dopis všem lídrům, předsedkyni Evropské komise, předsedovi Evropské rady a je to stále o emisních povolenkách ETS1. Ten dopis odešel už 2. dubna před Velikonoci a v tom dopise jsem přivítal, že Komise konečně začala něco dělat. Že po té minulé Radě, kde se nám podařilo prosadit do závěrů, že Komise musí představit konkrétní návrh ještě před dalším jednáním Evropské rady, se něco skutečně začalo dít.

V tom dopise jsem navrhl, že účinným a rychlým řešením bude poskytnout podnikům v nejvíce zasažených odvětvích a regionech dodatečné bezplatné alokace podmíněné jejich dekarbonizačními plány, a také jsem řekl, že toto opatření by mělo být přijato bezodkladně.

Dnes jsem napsal gratulační dopis Péteru Magyarovi, který vyhrál, jak je známo, volby velice přesvědčivě a deklaruje to jenom to, že na rozdíl od vašich tvrzení, že v Maďarsku není demokracie, tak demokracie je a zafungovala. Je vidět, že i Viktor Obrán, který volby prohrál, je demokrat, protože ještě před vyhlášením výsledků gratuloval Magyarovi k tomu vítězství.

Já jsem pana Magyara pozval k nám a samozřejmě kvituji, že mluví o obnovení V4, což je velice důležité, a také mluví o tom, že by rád rozšířil tu V4 o další státy. No a právě o tom já mluvím v dopise, který jsem dnes odeslal německému kancléři Merzovi, kde jsem navázal na naše bilaterální jednání ohledně dostavby dálniční infrastruktury, dostavby asi dvacetikilometrového úseku dálnice A93 právě z Chebu, kde firma Mercedes Benz, a to je samozřejmě výsledek jednání nebo finále jednání Karla Havlíčka, chce investovat do výroby u nás a také další projekty.

Také v tom dopise mluvím o tom, že by bylo fajn, kdyby Německo jako lídr tohoto regionu, V4 plus Německo a Rakousko, zorganizovaly takový summit, protože samozřejmě není to jenom o energetických dálnicích, ale je to i o tom, že 30 procent pohonných hmot my dovážíme hlavně tedy z Německa, z Leuny, ze Schwedtu. Také mluvím o tom, že jsme vytvořili pracovní skupinu na naší straně pod vedením Karla Havlíčka.

Když jsem navštívil Ursulu von der Leyen, tak jsme mluvili o té výhodné půjčce SAFE a konečně jsme to tedy dostali. To znamená, že Česká republika může v následujících letech využít přes 50 miliard korun na strategické projekty podporující naši bezpečnost. Budeme nakupovat ve spolupráci s dalšími evropskými zeměmi, jako Slovenskem, Německem nebo Chorvatskem. Bohužel minulá vláda nepřihlásila velkou částku, jenom dvě miliardy eur, například Poláci přihlásili 43,7 miliardy a Maďarsko dokonce šestnáct.

Dnes jsme na vládě schválili návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot. O tom určitě bude mluvit paní ministryně Schillerová. Také jsme schvalovali zahraniční cesty podle těch nových pravidel a respektive i využití našich letadel pro nadcházející zahraniční cesty. To jsme řešili v rozpravě a tak to bude i v budoucnu, protože já o tom nechci rozhodovat sám. Takže bude o tom rozhodovat vláda, tak jak jsme to v minulosti už schválili. Dále byl schválen návrh Ministerstva vnitra na změnu zákona o cestovních dokladech a zákona o občanských průkazech a také vláda schválila i návrh Ministerstva práce a sociálních věcí – změnu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

Projednali jsme zprávu o realizaci Národního plánu obnovy. O tom bude informovat pan vicepremiér Karel Havlíček. Také jsme projednali opoziční návrhy ohledně zákona o spotřebních daních z pera ODS. Já se musím vždycky smát, když teda my jsme rekordně rozhodli o zastropování marží distributorů a samozřejmě zároveň o snížení spotřební daně, tak vždycky jsme za to kritizováni. V minulosti rozhodla vláda o snížení spotřební daně a efekt to mělo jaký? No, že ta marže nebyla kontrolována. Takže také mě baví titulek, tam pán z Novinek sedí nalevo, vždycky sedí napravo, kde říkáte, v titulku říkáte, že o kolik to Německo snížilo tu spotřební daň víc než my. Ale vy jste k tomu zapomněl připočítat tu marži. Takže když vezmeme tu marži a naši spotřební daň, tak jsme snížili pohonné hmoty víc než Německo, jenom aby bylo jasno.

Takže návrhy opozice o zastropování marží rafinérií, tak to mě také pobavilo, tak teoreticky můžeme napsat předsedovi vlády Tuskovi a podíváme se, jestli náhodou ty rafinérie nevydělávají moc. To samozřejmě můžeme udělat, ale jak to chceme realizovat, na to jsme ještě nepřišli. Já si myslím, že držíme ty ceny pohonných hmot na velice nízké úrovni. Samozřejmě slyšíme v prostoru zástupce Pirátů, stále něco vykládá, a chybí mi tady pan Ťopek, který mluvil něco o skupině No Limits. Chtěl jsem mu to dneska vysvětlit, tak možná ještě přijde. Tak také udělejte monitoring, zjistěte, co je to za firmu, ONO, jak podnikali, co jsou to za lidi. Ale já nic neříkám, vy jste investigativci, takže na to určitě někdy přijdete.

Takže co tady ještě máme? Opoziční návrh zanést do Ústavy naše členství v mezinárodních organizacích, tam jsme zaujali neutrální stanovisko a to je tak všechno za mě.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pane premiére, a nyní požádám místopředsedkyni vlády a ministryni financí paní Alenu Schillerovou, prosím.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já děkuji, ale než se dostanu k zákonu o regulaci cen pohonných hmot, tak já ještě navážu na pana premiéra k tomu Německu, protože zatím nedobrali jsme se přesně informace, jestli mají už legislativní návrh, nebo nemají. Komunikujeme samozřejmě i s kolegy z ministerstva, zjišťujeme přes ambasádu, zatím je to pravděpodobně politická dohoda koaličních špiček, ale nebudu předjímat.

Ale ještě kromě těch marží, o kterých mluvil pan premiér, tak já bych si dovolila upozornit, že musíte vycházet i ze sazeb, které dnes Němci mají. A zatímco my máme dnes benzín na 12,84 Kč, tak oni mají skoro v přepočtu na 16 korunách a snižují o 4,14 Kč na 11,80. U nafty mají běžnou sazbu 11,45, my 9,95 a oni jdou na 7,30, takže reálně snižují o 4,14 a my teď máme naftu na 8,01. Takže je potřeba vždycky porovnávat to jaksi v kontextu, a ne hrušky s jablky. Jenom takovou malou poznámku, co jsme rychle stihli zjistit od toho, co vyšla vaše zpráva.

A teď k tomu bodu, který jsem předložila dnes já na vládu, a to je avizovaný zákon o regulaci cen pohonných hmot připravený Ministerstvem financí na základě usnesení vlády z 2. dubna tohoto roku. Tento zákon navrhujeme s ohledem na mimořádnou situaci v oblasti cen pohonných hmot projednat v Parlamentu neprodleně, a to ve stavu legislativní nouze. V současné době lze cenu pohonných hmot regulovat pouze cenovým výměrem Ministerstva financí vydávaným ve formě opatření obecné povahy. Přesně tímto způsobem v těchto dnech postupuje a postupovalo Ministerstvo financí.

Naším cílem je, aby příště, a to zdaleka nejen v případě této krize a této vlády, ale do budoucna, měl kabinet možnost reagovat na tyto mimořádné situace legislativně a ústavně silnějším způsobem. Tedy aby případné regulace stanovovala příště přímo vláda, a to formou svého nařízení. Jinými slovy cenovým výměrem ve formě nařízení vlády. Je to totiž právě vláda, kdo v případě mimořádných krizových situací státu přebírá roli hlavního koordinátora.

Chci zde navíc zdůraznit jednu větu: Neobjevujeme Ameriku. Rozhodně nepřicházíme s něčím novým či nevyzkoušeným. Jdeme obdobnou legislativní cestou, kterou už v roce 2022 zvolila minulá vláda, a to v případě elektřiny a plynu. Tehdy se jasně ukázalo, že stát v krizích takový nástroj prostě potřebuje mít v záloze. My dnes tento model v zásadě doplňujeme o další strategickou komoditu – o benzín a naftu. Jak jsem řekla, vláda navrhuje zákon projednat ve stavu legislativní nouze tak, aby byl použitelný co nejdříve, aby jej mohla aplikovat i v kombinaci se stávajícími nástroji podle energetického zákona a zákona o nouzových zásobách ropy.

Vzhledem k tomu, že ceny pohonných hmot jsou v současnosti ekonomické téma číslo jedna výrazně ovlivňující ekonomickou kondici země včetně inflace, a vzhledem k tomu, že ze všech parlamentních stran sleduji mimořádný zájem o toto téma, očekávám pro návrh zákona silnou parlamentní podporu. A znovu opakuji: Náš cíl je jediný – aby tento legislativně robustní a zároveň operativní nástroj měla k dispozici v případě krize nejen naše, ale jakákoliv další vláda. Děkuji vám.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji paní vicepremiérko a nyní požádám 1. místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu pana Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den. Já jsem chtěl jenom říct, že s ohledem na krizi na Blízkém východě rozhodně nepracujeme pouze s těmi krátkodobými opatřeními, která jsme udělali zcela nepochybně zavčasu a která mají svůj okamžitý efekt, ale pracujeme rovněž s těmi střednědobými, a možná i dokonce dlouhodobými scénáři. Chci tím říct to, že jako představitel resortu, který je odpovědný za hospodářskou politiku, konečně máme to v naší hospodářské strategii, pracujeme v tuto chvíli s mezinárodními analýzami a scénáři, které mohou nastat jakožto důsledek krize na Blízkém východě. Jenom bych chtěl říct, že pracujeme se všemi scénáři, čili i s těmi, které by mohly zapůsobit velmi negativně na evropské hospodářství.

Z tohoto důvodu jsme již v minulém týdnu začali na Ministerstvu průmyslu a obchodu připravovat Krizový plán hospodářské odolnosti České republiky, alespoň takto jsme ho nazvali. A je to pochopitelně dokument, který definuje možná opatření pro případ prohlubování negativních hospodářských šoků pro naše hospodářství vyplývajících z krize na Blízkém východě. Principiálně se jedná o to, že dokument bude mít část, kde se charakterizují současná rizika, a to jak rizika způsobená externími šoky, způsobená právě tím problémem na Blízkém východě, tak v kombinaci se strukturálními tlaky, vyplývajícími z nejednoduché situace v Německu, současně v Evropské unii. Rovněž do toho započítáváme vztahy se Spojenými státy americkými a tarify, které jsou dnes na stole, a rovněž rostoucí konkurenci ze strany Číny.

Toto všechno dáváme dohromady do jednoho balíku a připravujeme střednědobá opatření, jinými slovy plán, která budou rozdělena do několika pilířů a to je pilíř průmyslových stimulů a okamžité stabilizace, jinými slovy okamžitá a strukturální opatření pro průmysl, současně dopady na trh práce a logicky řešení, dále dopady a řešení v oblasti exportu a tzv. geopolitické odolnosti, jinými slovy jakým způsobem navrhneme diverzifikovat trhy, jakým způsobem posílíme finanční nástroje, pojišťovací nástroje, záruční nástroje, diplomatickou agendu čili ekonomickou diplomacii a podobně. A pochopitelně toto všechno vyjadřujeme i s ohledem na příjmovou stranu státu a správu výdajů v době krize, jinými slovy tzv. fiskální polštář.

Já to říkám proto, že s ohledem na tu situaci a s ohledem na ty scénáře, které máme, jsem si vyžádal dnes na vládě povolení k tomu tento krizový plán připravit i v koordinaci a ve spolupráci s ostatními dotčenými resorty. Takže je to věc, na které velmi intenzivně pracujeme, a budeme připraveni na všechny scénáře.

Ještě dovolte, abych krátce informoval o Národním plánu obnovy. Chtěl bych jenom zrekapitulovat to, že z celkové alokace 208 miliard korun pro Českou republiku v tuto chvíli již dorazilo 160 miliard korun z Evropské unie, 152 miliard korun již bylo proplaceno. Jenom jsem připomněl dnes na vládě, že tyto cíle musí být splněny do 31. 8. tohoto roku, a současně jsme řešili ještě několik důležitých milníků, které jsou v tuto chvíli rozpracovány, a to zejména na Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu pro místního rozvoj a rovněž na Ministerstvu životního prostředí, a to tak, aby nenastala situace, kdy by tyto cíle byly ohroženy. Dostal jsem ujištění, že nic z těchto cílů není v tuto chvíli ohroženo. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, nyní první dotaz. Prosím za každé médium po jednom dotazu. Česká televize.

Jakub Pacner, Česká televize: Pane premiére, já bych se chtěl zeptat, co se týče voleb v Maďarsku, tak jste hovořil o Péteru Magyarovi, ale ještě by mě zajímalo ohledně Viktora Orbána, který nezvítězil. Vy jste si byli vždycky blízcí, tak co to pro vás znamená, že tento partner nezvítězil? A jak se možná bude lišit spolupráce s novým premiérem, budou ta témata nějakým způsobem jiná? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Mě strašně mrzí, že vy vůbec jste nepochopili, jak to v Evropské unii funguje. Já jsem si velice blízký s Emmanuelem Macronem, naposledy jsme s ním večeřel v Élysée dvě hodiny, taky jsme si psali. Role premiéra české vlády je být si blízký se všemi a o to jsem vždy usiloval. To znamená, že jsem si blízký s paní Marie Le Pen nebo Bardellou, možná bude příští francouzský prezident, a jsem si blízký i s Emmanuelem Macronem.

Vy jste tady vytvořili takovou atmosféru, že – já jsem to viděl v televizi – že údajně měl mě Orbán nějak určovat agendu a další nesmysly. Není to pravda. Pokud si dohledáte rozhovor s Václavem Klausem, tak tam on říká, že Orbán mluvil o tom, jak já vystupuji na Evropské radě, a vystupuji úplně stejně, jak vystupuji na veřejnosti. Bojuji za české zájmy. A za to, abychom prosadili změny ETS nebo také řekli Evropě, že co se děje, a měli návrhy. A skvělý dopis napsal Emmanuel Macron, protože Emanuel Macron je jaderná velmoc, a to, co se děje ve světě, nás nutí k zamyšlení, kde my chceme být. A my chceme být… Samozřejmě ano Spojené státy jsou náš spojenec, ale nejbližší evropský spojenec z hlediska jaderného odstrašení je Emmanuel Macron, nejbližší ekonomický spojenec je Německo.

Takže ta vaše opakovaná tvrzení, že já a Orbán a já a Fico – já od začátku mé funkce dělám jednoznačně politiku ve prospěch České republiky a s tím cílem se budu spojovat s každým, s každým premiérem a prezidentem. Dobrá zpráva je, že pan příští nový premiér maďarský Magyar mluví o V4. To je výborná zpráva. Doufejme, že přesvědčí i Donalda Tuska, který to odmítal, ale možná jenom kvůli vztahu s Orbánem, protože ta V4 má velké opodstatnění. Mluví o rozšíření na Chorvatsko, myslím. Myslím, že nejdříve jede na cestu do Polska a do Rakouska, myslím, že do Bruselu, nevím, jak to tam má, a to si myslím, že jsou stejné myšlenky. Já jsem ho pozval a my budeme spolupracovat i s novým maďarským premiérem.

A Viktor Orbán, ano, jsme spolu ve frakci Patrioti, bude bojovat za to, co Patrioti bojují, to znamená proti ilegální migraci, za společenství Evropské unie svrchovaných států a samozřejmě za to, aby ta Evropa přežila a aby si uvědomila, že pokračování v zelených šílenostech dopadá negativně na celý evropský průmysl.

Viktor Orbán ty volby prohrál. To neznamená, že teď nebudu s ním mít dobrý vztah, jak jsem měl. Budu, na úrovni Patriotů. A také budu chtít mít dobrý vztah s novým maďarským premiérem, protože zkrátka tak to je. A není to o osobách. Ano, k někomu mohu mít bližší vztah, někoho beru jako reprezentanta dané země, a vždy je to s cílem prosadit české zájmy. To je to nejdůležitější, tak jsem to vždy dělal. Tak jsem to dělal jako ministr financí a tak v tom budu pokračovat.

Není pravda, že bych já byl někdo, kdo potřebuje od Orbána nějaké rady. Já myslím, že on vždy respektoval moje ekonomické vzdělání, moje zkušenosti jako ministra financí. A samozřejmě on vystupoval za zájmy Maďarska, volby prohrál drtivě a zkrátka život jde dál. A jsem přesvědčen, že on se nevzdá, že v politice zůstane. A mě jen baví, jak naše opozice reaguje a jak zase do toho montují moji osobu. Znovu opakuji: Od začátku naší vlády já dělám jinou politiku než Slovensko, než Maďarsko. Dělám politiku ve prospěch České republiky. Tak jsme se zavázali, tak to i budeme plnit.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Televize Nova.

Adéla Snopová, TV Nova: Dobrý den, já mám dotaz na pana premiéra. Pane premiére, už se ví, jak to vypadá s účastí pana prezidenta na summitu NATO? On v otevřeném dopise minulý týden řekl, že pojede a že chce vést českou delegaci. Tak jestli už v tom je nějaký posun, zda tedy prezident pojede, nepojede, a případně jaké tedy bude složení té delegace? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já určitě nemám v úmyslu s panem prezidentem si vyměňovat přes média názory na Ústavu, a navíc do toho summitu ještě zbývají tři měsíce. Takže pro nás to není téma. Sám pan prezident před pár dny, konkrétně 4. dubna, veřejně řekl, že uznává, že složení delegace je v kompetenci vlády. 20. května bude setkání ministrů zahraničních věcí a generálního tajemníka NATO pana Rutteho ve Švédsku, kde se bude řešit ten nadcházející summit a jeho agenda. Takže my až do toho summitu těch ministrů zahraničních věcí tohle nechceme řešit.

Já chápu, že pan prezident pracoval v NATO, že má k tomu vztah. Ale jak sám řekl, že vláda má obhajovat ty závazky v rámci NATO. Pan ministr Zůna má za úkol předložit novou koncepci armády do konce května. Myslím si, že je velice pozitivní, že se daří nabírat podstatně víc vojáků než v minulosti. To je dobrá zpráva. My určitě do konce května tuhle strategii představíme i na Bezpečnostní radě státu i panu prezidentovi. Ta zodpovědnost je zkrátka na naší vládě, abychom si obhájili i tu neoprávněnou kritiku z vašich řad. Protože, znovu opakuji, že ten závazek je do roku 2035. A taky není fér, pokud publikujete články a oddělujete výdaje na resortu obrany a ostatních resortů, když historicky vždycky to bylo dohromady a nikomu to nevadilo.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, CNN Prima News.

Jan Socha, CNN Prima News: Já bych se chtěl zeptat ještě na ten zákon ohledně regulace cen pohonných hmot. Jaký bude ten harmonogram? Protože jste říkali, že chcete ten zákon projednat v legislativní nouzi. To znamená, kdy ho chcete předložit Poslanecké sněmovně? Jestli už tento, či příští týden. případně kdy to chcete mít vlastně ve Sněmovně, potažmo pak v Senátu hotovo, a jestli čekáte nebo doufáte v to, že prezident ten zákon podpoří tak, aby platil co nejdříve, jak jste avizovali? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak, děkuji za dotaz. Zákon už je v Poslanecké sněmovně. To znamená, byl tam už doručen. Byl to první bod dnešního jednání vlády, který pan premiér podepsal, a je teď, teď jsem to ověřovala po smskách, je v Poslanecké sněmovně. Byli bychom rádi, kdyby se projednal zítra jako první bod, ale samozřejmě je to také závislé na tom, aby se byl schopen sejít rozpočtový výbor, který musí také zasednout, projednat ho atd. Takže určitě chceme co nejrychleji.

Jakmile ten zákon projde, tak se pokusíme jednat v Senátu, aby ho Senát také zařadil rychleji. To samozřejmě není v naší moci, ale pokusíme se o to. A pak je to v rukou pana prezidenta a věřím, že pan prezident se v tomto případě zachová. Nevidím důvod, samozřejmě nemohu mluvit za pana prezidenta, ale nevidím důvod, aby tento zákon nějak blokoval. Nenapadá mě proč, takže si myslím, že by snad to mohlo se stihnout tak, aby bylo-li by nutné v květnu prostě přijímat nějaká opatření, to nikdo teď z nás neví, jak se bude konflikt vyvíjet, tak abychom už měli tento zákon. Děkuji.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, Novinky, prosím.

Pavel Nádvorník, Novinky a Právo: Dobrý den, já bych se, pane premiére, chtěl zeptat ohledně toho dopisu, který vám poslal pan prezident. Protože on tam píše o telefonátu, který jste spolu měli. Tak co bylo jeho obsahem a jak možná vysvětlujete, proč na to navázalo tohle veřejné řešení? A co vy uděláte do budoucna tedy pro to, aby se znovu uklidnily ty vztahy s Hradem? Protože ministr zahraničí Petr Macinka na to opět reagoval důrazným způsobem, řekněme.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já pro to dělám všechno od nástupu do funkce. Možná jste si toho nevšiml, že pana prezidenta vůbec nekomentuji, a tak jsem učinil i dnes. Pan prezident má takový zvláštní zvyk, že mi tedy volal na dovolenou, říkal, že to je strašně důležité. A to se stalo podruhé. Poprvé mi volal minutu před tím, než zveřejnil ty smsky. A teď mi zase volal minutu před tím, než zveřejnil ten dopis. Tak je to nějaký způsob komunikace. Tak já k tomu neříkám nic.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, DVTV. Prosím, počkejte si na mikrofon.

Kristýna Matute, DVTV: Dobrý den, pane premiére, vy jste teď říkal, že si nechcete přes média vyměňovat s prezidentem názory na Ústavu. Tak jak se díváte na to, že Motoristé, tedy jedna ze stran vládní koalice, si ty názory takto vyměňují a mají v tom vaši plnou podporu?

Andrej Babiš, předseda vlády: Já se občas dívám na podcasty, kde bylo řečeno, že nemám rád konflikty. To je pravda, že já nemám rád konflikty. Na druhé straně, když někdo jde po mně, tak já jsem schopen reagovat velice rázně. Ta odpověď je jednoduchá: Motoristé zkrátka ještě nerozchodili to, že pan prezident odmítl jmenovat pana Turka ministrem.

Kristýna Matute, DVTV: A váš osobní názor na to? Protože vy jste i mluvil o tom, že vám jde o české zájmy. Tak nakolik podle vás tento spor prospívá českým zájmům?

Andrej Babiš, předseda vlády: Já myslím, že v zahraničí to nikdo jako neřeší, že to je tady lokální věc a že nějakým způsobem to přestane, protože my se chceme soustředit na práci, to i děláme. Máme strašně moc úkolů před sebou. Není to jednoduché období, když vidíme, co se děje, jedna válka, druhá válka atd. Takže já… Je to náš koaliční partner, já těžko můžu, ano, můžu na ně nějakým způsobem mít vliv, ale je to jejich věc. Já se soustředím na naši práci.

Máme plno věcí. Připravujeme rozpočet už na příští rok. Seděli jsme nad tím ráno. Sám jsem překvapen, do jaké míry už Evropská komise nám mluví do sestavování rozpočtu. To jsem nezažil, když jsem byl ministr financí. My jednoznačně chceme maximálně investovat, to je budoucnost. Tak jsme se zavázali. Pro mě zase zdravotnictví je na prvním místě, teďka ve 14 hodin, kolik je, už začali, je na Ministerstvu zdravotnictví schůzka, jak léčit, respektive dělat prevenci Alzheimerovy nemoci, což je také velké téma pro mě.

Příští úterý navštívím německou firmu Siemens, která vyrábí nejšpičkovější CT, PET atd., fotonová CT. Takže na to se soustředíme. Jde to ztěžka, protože úředníci mají nějaké životní tempo. Proto už konečně, když jsem začal křičet, a 11. 3. byl schválen rozpočet, tudíž plzeňská nemocnice mohla začít pokračovat v investici do chirurgických pavilonů za čtyři miliardy, tak ještě minulý týden to nebylo hotovo. Tak konečně v pátek to podepsali, protože jsem byl velice zlý.

A stejně je to s těmi radiofarmaky. Tady konečně čekáme zase na SÚKL. V Německu to mají. Proč nemůžou naše fakultní nemocnice vyrábět radiofarmaka, která pomůžou v léčení a v terapii rakoviny slinivky, rakoviny mozku? Ano, na to se soustředíme. Já myslím, že to zdravotnictví má absolutní prioritu, tak jsme to slíbili.

Takže na to se soustředím a já myslím, že to je důležité, aby lidi věděli, že řešíme ty problémy, ale samozřejmě stát není firma. To, co ve firmě trvá – toho 11. 3., kdybych ve firmě někam zavolal, tak okamžitě začněte – no tak tady to trvalo několik týdnů. Tak v tom je ten rozdíl a s tím musíme nějakým způsobem žít. Ale jen vysvětluju, a může se mi každý smát, že dělám mikro-management, kdybych ho nedělal, tak plno těch věcí nebylo dotaženo.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Respekt, pak Seznam Zprávy.

Kristýna Jelínková, Respekt: Dobrý den, já přece jenom, prosím, dva dotazy. Já se vrátím ještě k tomu NATO, protože vy říkáte: Nechci vzkazovat nic prezidentovi přes média, ale paradoxně už jste to jednou udělal, a to prostřednictvím rozhovoru pro Českou televizi, kdy jste vzkázal, že nepočítáte s tím, že by prezident jel na summit. Tak platí to, nebo ne? Bude, prosím, prezident členem delegace? A další dotaz, prosím…

Andrej Babiš, předseda vlády: Já odpovím na první dotaz. Zaprvé jsem nic nevzkázal. Zeptejte se Martanové, jak to bylo. My jsme měli rozhovor ve středu, bylo to do nedělního pořadu a ten vlastně, ta odpověď vznikla, řekněme spontánně, protože když jsem byl naposledy u pana prezidenta, tak zkrátka mě čekal rozhovor s Antoniem Costou, který je plánovaný vždycky přesně, takže nemůžu si dovolit nějaké zpoždění, takže na to nebyl čas.

A co se nestalo: Místo toho, aby to oni zveřejnili v neděli, tak to dali ven hned ve středu. Já žádné vzkazy prezidentovi nedávám. Takže není to tak, jak to říkáte. Ale on sám opakovaně říkal, že to dává logiku, aby my jsme jeli vysvětlovat na zasedání NATO, jaká je naše strategie, jakou roli chceme hrát v rámci NATO, jak je to s našimi výdaji. Proto si myslím, že je to správné. Protože vláda rozhoduje o rozpočtu a vláda by ho měla i obhajovat.

Kristýna Jelínková, Respekt: Tak ono se to asi nevylučuje s tím, že by mohl být členem delegace, ale chápu, že nechcete odpovídat…

Andrej Babiš, předseda vlády: Ale já budu odpovídat. A proč by měl být členem delegace? Já nevím, jak to bude vypadat, to tam budeme jako vystupovat najednou, nebo proč? Proč by měl být členem delegace? On sám řekl, že rozhoduje vláda. Takže já nevím, proč to říkáte. Pan prezident, nositelem zahraniční politiky a bezpečnostní politiky je vláda, pan prezident má nějaké názory, má nějakou zahraniční politiku, ona se liší od té naší trošku, zkrátka tak to je. Takže to není nic proti ničemu. On sám uznal, že to dává logiku, že my to tam půjdeme obhajovat.

Kristýna Jelínková, Respekt: Ještě, prosím, se zeptám na jednoho vašeho koaličního partnera, předsedu Sněmovny Tomia Okamuru. On znovu o víkendu řekl, že řešením vysokých cen energií a pohonných hmot by bylo odebírání plynu a ropy z Ruska. Tak mě zajímá, jestli s tím názorem souzníte? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: Pan Okamura pravděpodobně uvěřil těm lžím pana Fialy, který stále tady tvrdil, že něco nakupoval. Pan Fiala nikdy nic nenakupoval. Plyn nakupuje ČEZ, Innogy, EPH a další soukromé firmy. Ropu nakupují rafinerie, které jsou Unipetrol, Unipetrol patří Polákům. Takže my o tom nerozhodujeme a samozřejmě v rámci Evropské unie máme nějaké závazky a dohody, které respektujeme.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Ještě k tomu můžu dodat jednu věc. Cena pro koncového zákazníka, ať už pohonných hmot, nebo plynu, se neurčuje na základě toho, za kolik se nakoupí, protože to jde přes dva nebo tři distribuční, případně rafinérské mezistupně. Ale určuje se na základě denní nabídky a poptávky. U plynu je to úplně jednoznačné. U rafinérií je to tak, respektive potom u čerpacích stanic, že si to hlídají i s těmi okolními zeměmi.

To znamená, aby měl někdo vliv na to, že sníží cenu díky tomu, že by třeba levně nakoupil, může nakoupit třeba ve Spojených státech, ve Spojených státech se dá koupit levně plyn, tak by musel mít pod kontrolou celý ten řetězec, distribuci, v případě ropy ještě rafinerie, a ještě by musel mít pod kontrolou všechny čerpací stanice. Takže to, že někdo levněji nakoupí někde, je pravda. Ale jde to ve prospěch těch mezičlánků, nikoli ve prospěch toho koncového zákazníka. To se nám tady snažil Petr Fiala čtyři roky jaksi vysvětlovat, že tomu tak není, ale je to jednoznačně tak.

Andrej Babiš, předseda vlády: Karle, zapomněl jste na to, že když jste byl ve Spojených státech, tak jste začal vyjednávat dlouhodobý kontrakt dodávek plynu pro Českou republiku. A kdo je Česká republika pro nás? No to je ČEZ, kde máme 70 procent. Takže samozřejmě, pokud se dotáhne tento kontrakt, nevím, na kolik je to let, a je to v hodnotě asi deset miliard ročně, tak tam ano, v rámci návštěvy Spojených států první vicepremiér vyjednal tohle a bylo by skvělé, kdyby se to dotáhlo. No a ten ČEZ si to potom nakoupí a distribuuje. Ale nenakupuje to samozřejmě vláda.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Je to přesně tak. Je to předpřipraveno na patnáct let, čili patnáctiletý kontrakt nákupu na mimořádně levném tzv. Henryho hubu, což by ve finále znamenalo, že je to klíčová investice do energetické bezpečnosti s ohledem na dostatek, ale ve finále i s ohledem na cenu.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Respekt ještě. Pardon, Seznam Zprávy, omlouvám se.

Barbora Doubravová, Seznam Zprávy: Já mám dotaz také na pana premiéra ještě přece jenom k tomu summitu. Protože ministr zahraničí Petr Macinka minulý týden v XTV vzkázal prezidentovi i to, že jeho účast na tom summitu hodlá blokovat. Tak jaký je váš postoj k tomuhle, jestli jako také hodláte mu v tom nějak zabránit, případně jak, aby tam jel? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já jsem s k tomu vyjádřil, tak já jsem to řekl, nevím, jestli to mám znovu opakovat, že sám pan prezident se vyjádřil, že tu delegaci rozhodne vláda a předtím proběhne ten summit 20. května, taková ta příprava, bude to určitě o výdajích. Četli jsme vyjádření šéfa NATO Rutteho po jednání s prezidentem Trumpem, který je samozřejmě naštvaný na NATO, že v rámci íránské operace mu NATO nepomohlo. Tak samozřejmě to asi nebude jednoduchý summit, ale ta odpovědnost je na nás, a proto v podstatě říkáme, s čím vlastně pan prezident souhlasí. Takže tam není jako rozpor.

Barbora Doubravová, Seznam Zprávy: Jenom, pardon, on vám v tom dopise ale píše, že navrhuje, abyste tam jeli oba, že by to mělo nějaké výhody v podstatě. Tak jde mi o to, jestli mu budete nějak bránit v té cestě tak, jak říká šéf diplomacie Petr Macinka.

Andrej Babiš, předseda vlády: Určitě mu bránit nebudeme, určitě pan prezident se vrátí k tomu názoru, co řekl 4. dubna, že rozhodne vláda.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Prosím poslední dva stručné dotazy, Deník N a iDNES.

Markéta Boubínová, Deník N: Já se omlouvám, že se ještě vracím tady k tomu. Já mám teda dva dotazy, pardon. Ten první je ještě k tomu summitu. Já jsem to vlastně nepochopila, pane premiére. To znamená, že vy až po 22. květnu, kdy bude v Helsingborgu ten summit, rozhodnete definitivně, zda poletí, nebo nepoletí pan prezident na ten summit? Protože summit začíná 7. července, tak mi přijde, že to je logisticky už tedy hodně krátce. Nebo, jestli platí to, co jste řekl České televizi, že pan prezident nebude součástí té delegace? Já se omlouvám, já v tom nemám jasno. A pak mám k tomu jenom takový poddotaz. Pan ministr zahraničí řekl, že nebude doporučovat, aby pan prezident letěl i na Valné shromáždění OSN v září v New Yorku. Já jsem se vás na to ptala už v březnu v Bruselu. Tehdy jste mi řekl, že tam bude reprezentovat Českou republiku pan prezident, tak zda toto platí? Pak mám ještě jeden dotaz.

Andrej Babiš, předseda vlády: Vy, když studujete tu žurnalistiku, tak se tam učíte ty konflikty. To je ta DNA novinářů, stále konflikt. Učí vás to ve škole, ten konflikt? Buďte pozitivní. Co je na tom nepochopitelného? Já jsem to vysvětloval. Sám pan prezident řekl, že vláda rozhodne, kdo půjde na účast na zasedání NATO. To je v červenci. Pro nás to není téma. Já chápu, že pro vás to je téma, a my se k tomu vrátíme i po zasedání těch ministrů 20. května, když už přesně budeme vědět, na co se máme připravit. A potom to od toho května, června budeme řešit. Ale je jasné, že tam pojede delegace vlády. To jsme přece řekli. Pan prezident řekl, že s tím souhlasí, že to dává logiku.

Ale já si neumím představit, co by tam s námi dělal, jak bychom tam mohli být všichni na hromadě. I z bezpečnostních důvodů to není možné a nedává to ani logiku.

OSN jsme fakt ještě neřešili.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: A pan Kopecký, iDNES, prosím.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, pane premiére, já zkusím se držet toho, co jste řekl, že se máme ptát pozitivně. Tak váš koaliční partner, pan Turek, před jednáním vlády řekl, jestli tam pan prezident pojede na večeři nebo společensky jako doprovod, tak proti tomu nikdo nic nemá. Tak se vás zeptám, když pan Turek říká, že by neměl nic proti tomu, kdyby tam pan prezident jel na večeři nebo společensky jako doprovod, jestli i vy sdílíte ten názor, že by tam pan prezident jel ne jako součást vládní delegace, ale že by tam měl svůj vlastní program? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: Pan Turek není členem vlády. Takže o tom nebude rozhodovat.

Josef Kopecký, iDNES: Jasně, ale vy jste člen vlády, vy jste premiér dokonce.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já jsem člen vlády, představte si to, mě občané zvolili.

Josef Kopecký, iDNES: Samozřejmě, když jste premiér, tak jestli když on tvrdí, že nikdo proti tomu nic nemá, aby tam v takovéto podobě pan…

Andrej Babiš, předseda vlády: Já ten jeho názor nesdílím.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, děkuji vám za pozornost a přejeme vám hezký den. Na shledanou.

Andrej Babiš, předseda vlády: Děkujeme, na shledanou.

Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Děkujeme.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkujeme, na shledanou.