Tisková konference po jednání vlády, 12. června 2024
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím vicepremiéra a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.
Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Ještě jednou hezký dobrý večer a děkuji za trpělivost, že jste vydrželi. Dnes vláda schválila Lex Ukrajina VII. Ta novela se týká opětovného prodloužení režimu dočasné ochrany o jeden rok. Současně se tam objevuje dlouhodobý pobyt, který nenahrazuje dočasnou ochranu, ale nabízí alternativu těm, kteří vědí, že v Česku chtějí dlouhodobě žít a splní podmínky, které musí běžně splnit jakýkoli cizinec, aby u nás získal standardní pobyt.
Tedy Lex Ukrajina je velmi komplexní. Ministerstvo vnitra, splnění většiny podmínek bude ověřovat samo pomocí dat získaných z informačních systémů státní správy. Uprchlíci si budou moci předem online ověřit, zda podmínky splňují a mohou se tak k pobytu registrovat, či nikoli. Hlavními podmínkami jsou bezúhonnost, ekonomická soběstačnost, nezávislost na dávkovém systému, legální příjem či minimální délka pobytu v systému dočasné ochrany v České republice více než dva roky. Ti, co podmínky nesplní či nevyužijí možnost získat dlouhodobý pobyt, mohou setrvat v režimu dočasné ochrany, tedy oba dva ty režimy vlastně jdou ruku v ruce a dobře se doplňují. Samozřejmě Ministerstvo vnitra pak poskytne další informace, pokud by bylo potřeba. Týkat se to bude nízkých desítek tisíc lidí.
Druhý bod, který dneska vláda schválila, byl návrh Ministerstva zdravotnictví na zařazení dalších semisyntetických kanabinoidů a jejich derivátů na seznam zakázaných látek. My jsme tyto látky navrhli zařadit na seznam do konce letošního roku, tedy na omezenou dobu. Já bych chtěl zdůraznit, že dneska už má Komise návrh našeho zákona o návykových látkách, který Poslanecká sněmovna schválila, a my čekáme na rozhodnutí Komise, které by mělo být do konce srpna, předpokládáme, že padne to rozhodnutí 21. srpna. Nicméně musíme po to přechodné období stále pokračovat, protože byť tady byly sliby o samoregulaci, byly sliby výrobců, že tedy počkají na schválení zákona, objevují se další látky na trhu a je potřeba chránit děti, je potřeba chránit nezletilé. A jiný nástroj v současné době nemáme k dispozici, ale uděláme všechno pro to, aby Evropská komise dala kladné stanovisko a věříme, že to její stanovisko bude tedy toho 21. srpna pozitivní, eventuálně se měkkými doplněními, které jsme připraveni realizovat.
Třetí bod, který jsme probírali, a tady jsem velmi rád, že ho mohu sdělit, je jmenování a schválení hlavní hygieničky. Paní doktorka Barbora Macková se stává hlavní hygieničkou České republiky. Já jsem jí navrhl na základě doporučujícího stanoviska výběrové komise. Jejím hlavním úkolem nad rámec standardní agendy hlavní hygieničky je dokončení a realizace návrhu transformace hygienické služby a propojení systému Státního zdravotního ústavu a hlavní hygieničky. Paní doktorka Macková byla ředitelka Státního zdravotního ústavu.
Jasná vzájemná komunikace, propojení na základní výzkum, a hlavně přesun té hygieny opravdu do 21., 22. století se zaměřením na veřejné zdraví a na prevenci. To je to, co jsou ty její hlavní úkoly. Nadále ale zůstává v pozici ředitelky Státního zdravotního ústavu, tedy vidíte, že dále omezujeme počet úředníků. Ze dvou ředitelů jsme udělali jednoho, současně ředitele Státního zdravotního ústavu a hlavní hygieničku, a to z důvodu, že i kompetence vedení je vzhledem k nezbytné úzké spolupráci naprostou výhodou pro obě tyto instituce.
Paní ředitelka, a tak jak já ji znám osobně bych řekl z nepolitického života, z odborného života, a teď i jako ministr zdravotnictví, je opravdu vynikající odbornice a manažerka a já nepochybuji, že obě ty funkce zvládne. Koneckonců je tady vzadu s námi, kdybyste pak chtěli po tiskové konferenci, ráda vám zodpoví vaše dotazy. Řekne vám cokoli, co budete chtít, a to je informace zcela nová. Je v červeném kabátku, snadno ji poznáte. A to je za mě vše.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministra zemědělství Marka Výborného.
Marek Výborný, ministr zemědělství: Krásný dobrý večer, dámy a pánové, vláda dnes projednala a schválila zásadní normu, a to je novela mysliveckého zákona, který byl sepsán v roce 2002, od té doby fakticky, ač prošel asi dvaceti novelizacemi, tak zásadních úprav nedoznal. Já jsem rád, že zde tento návrh získal plnou podporu.
Když bych měl shrnout tři základní cíle, které novela, která obsahuje téměř dvě stě novelizačních bodů, sleduje. Tak je to zaprvé vyřešit nebo pomoci řešit stávající stav přemnožené spárkaté zvěře v našich lesích, která působí dramatické škody. Druhý cíl, který máme daný, je v souladu s programovým prohlášením vlády, posílit práva vlastníků pozemků, ať už zemědělských nebo lesnických, která doposud byla někdy uplatňována velmi složitě. A třetí věc, samozřejmě chceme podpořit lidovou myslivost v České republice, tak abychom ji dokázali přiblížit současné mladé generaci.
Když bych měl velmi krátce popsat ty klíčové věci, na které reagujeme. Tak první věc, ty škody jsou skutečně enormní, podle studií ať už Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti nebo Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, tak se pohybují ročně mezi 2,5 až 3 miliardami korun. Je to velmi konzervativní odhad, protože samozřejmě se to vyčísluje velmi složitě, velmi těžko. Chci zdůraznit, že to jsou škody, které jsou páchané přemnoženou spárkatou zvěří jak na lesních, tak na zemědělských pozemcích. To, co můžeme vyčíslit velmi přesně, jsou třeba škody, které jsou působeny v dopravě. Protože ty za rok 2023 činí víc jak 700 milionů korun jenom při střetech zvěře s dopravními prostředky.
Čili pokud chceme skutečně v kombinaci notabene s klimatickou změnou, s dopady sucha a kůrovcové kalamity z nedávných let, tyto věci řešit, musíme lépe a více motivovat myslivecká sdružení k tomu, aby docházelo k regulaci stavů této přemnožené zvěře. K tomu má sloužit systém nového mysliveckého plánování, bude státem stanovovaný minimální lov, minimální výše lovu býložravé spárkaté zvěře a ta se bude odvozovat od výše škod na lesích, čili bude pro každou honitbu individuální a bude vždy každoročně stanovována právě podle výše té škody samotné.
Pokud myslivecké sdružení užívající tuto honitbu nesplní tento plán, tak se bude vztahovat k sankcím, které zpřísňujeme. Nedá se nic jiného dělat, protože je nutné, bychom tady dokázali tyto stavy regulovat pro to, abychom nejenom ochránili vlastníky lesů, ať už ty státní, nebo nestátní. Zase budu velmi konkrétní, dneska podle těch výzkumů, které máme, tak zhruba 32 % vysázených stromků do výšky 1,3 metru je poškozeno touto přemnoženou zvěří. Škody budou vždycky v lesích. To je přirozené, tomu se nelze zcela vyhnout, ale nám jde o to, eliminovat ty výrazné škody, které jako ministr zemědělství nemohu přecházet mlčením, protože já se taky musím chovat s péčí řádného hospodáře. O tom celém ten problém samotný je.
Další věc, která je taky si myslím velmi důležitá, je vytvoření moderního digitálního informačního systému evidence myslivosti. Tzn. věci, které dnes jsou složité administrativně, byrokraticky, papírově, budeme digitalizovat do tohoto evidenčního systému digitálního ISEM. Stejně tímto způsobem chceme přiblížit myslivost i mladé generaci, umožnit snadnější práci v oblasti mysliveckého managementu.
Pokud jde o to posílení práv vlastníků honebních pozemků při organizaci honiteb, tak tam se zejména jedná o možnost vstupování do honebního společenstva bez schvalování valnou hromadou, zrušení povinnosti členů honebního společenstva ručit celým svým majetkem, zavedení povinného schvalování roční účetní závěrky atd. Jsou to věci, které mají posílit práva vlastníků směrem k obhospodařovaným pozemkům.
Poslední věc, kterou bych rád zmínil, protože byla i veřejně komentována. Ten zákon obsahuje celou řadu dalších drobností, které nejsou klíčové pro samotnou novelu a které budou ještě předmětem jednání na půdě Poslanecké sněmovny v rámci druhého čtení. Já jsem připraven ten návrh zákona diskutovat i s poslanci i se senátory, tak abychom docílili jeho schválení, protože je klíčový v kombinaci s novelou lesního zákona, která bude projednána vládou cca do jednoho či dvou měsíců. Tak jsou to klíčové normy pro to, abychom dokázali účelně, efektivně obnovovat lesy v České republice. Děkuji.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministra spravedlnosti Pavla Blažka.
Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Dobrý večer, já vás chci seznámit se dvěma podstatnými změnami v našem právním řádu, které byly dnes vládou schváleny jako návrhy.
To první je úprava rozvodového řízení, kdy v podstatě nám jde o to, aby se zjednodušil a zrychlil proces rozvodu manželství a úprava poměrů nezletilého dítěte po dobu po rozvodu. Já, protože je pozdě večer a vedro, tak odkáži na tiskovou zprávu, pokud jde o ty podrobnosti. Z těch zásadních věcí, ale co chci tady říci, je zrušení obecného požadavku na zjišťování příčin rozvratu manželství a zachování požadavku, podle něhož je podmínkou rozvodu manželství soudní úprava poměrů nezletilého po dobu po rozvodu, a to i v případě nově zaváděného smluveného rozvodu.
Pak je to sloučení opatrovnického a rozvodového řízení. Dnes to bylo povinně zvlášť. A ještě bych zmínil jednu věc. My navrhujeme, aby se zrušilo v zákoně rozlišování forem péče na péči společnou, střídavou a péči jednoho rodiče a rozlišování na rodiče, jenž má dítě v péči, tzv. rezidentní rodič, a rodiče, který má pouze právo styku s dítětem, tzn. nerezidentní rodič.
To neznamená, že soudy dále nemohou takto ty věci upravovat, nicméně už dáváme pryč to pojmenování, protože často to pojmenování neodpovídá tomu obsahu. Jestliže např. máte střídavou péči 70/30 tak už to názvosloví nám upravuje do určitých mantinelů něco, co je fakticky jinak. Čili mizí to názvosloví povinné. Nicméně pořád ta praxe může být stejná, jako byla doposud.
Pak, prosím vás, na základě našich mezinárodněprávních závazků navrhujeme v občanském zákoníku změnu a tzn. deklaratorně zakotvit nepřijatelnost tělesného trestání dětí. Tady bych rád upozornil, je to deklaratorní ustanovení občanského zákoníku. Tzn. neznamená to, to je občas častý dotaz, když nějaký rodič dnes bude s nějakým dítětem na zastávce třeba tramvaje a bude tam s ním nějak hovořit, že se to ostatním nebude líbit, že se zavolá policie a ta začne toho rodiče stíhat. A to je zase z toho důvodu, my nechceme, aby stát zasahoval do rodin více než zasahuje v těchto situacích. Rodina je rodina. Nicméně, protože i ostatní státy deklarovaly a je to taková právní deklarace, že to tělesné trestání nemá být, tak my se k těmto státům připojujeme v rámci celé OSN. A většina států v Evropě už takovouto deklaraci má.
To druhé, o čem vás chci informovat, je to, že vláda dnes schválila návrh na změnu občanského soudního řádu, občanského zákoníku, která se týká těch případů, kdy nájemce, a tady bych mohl říct bývalý nájemce, neoprávněně užívá byt či dům a odmítá se dobrovolně vystěhovat. Ta praxe je dnes taková, že pronajímatel musí v takových případech napřed projít nalézacím řízením, což trvá měsíce, někdy i roky až dosáhne toho rozsudku, že neplatič je v tom bytě nadále, tak ještě musí jít na další typ řízení, a to je exekuční řízení.
My navrhujeme, aby v těchto případech se mohl pronajímatel obrátit na soud, aby ten bez jednání, bez nařízení jednání, vydal tzv. rozkaz k vyklizení bytu či domu a, samozřejmě, když doloží, že např. ten člověk je neplatič, nebo uplynula nájemní smlouva, tak ten pronajímatel ušetří spoustu času za bych řekl dnes zbytečná soudní řízení, a pokud ta osoba, který využívá ten byt či dům neprokáže, že k tomu má právní důvod, bude mnohem rychleji vystěhována, než je tomu doposud. A to si myslím, a taková je asi základní informace, která v tuto chvilku stačí.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím o slovo ministra pro legislativu Michala Šalomouna.
Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Dámy a pánové, já vám dneska tady představím nový zákon o podpoře bydlení. Nepředkládám ho já, ale je to společné dílo místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše a místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky.
Cílem tohoto nového zákona je nastavení systémového řešení bytové nouze v České republice. Je to řešení, které má fungovat dlouhodobě. Má sloužit jako prostředek efektivního nastavení potřebných investic do bydlení. Ten návrh zákona má pomoci obcím a dalším zapojeným subjektům, pomoci s ochranou ohrožených osob, kterým hrozí ztráta bydlení, energetická chudoba a nadměrné náklady na bydlení před bytovou nouzí. Přičemž se jedná zejména o děti, seniory, samoživitele i oběti domácího násilí.
Ve vážné bytové nouzi se v České republice nyní nachází asi 154 000 osob, z toho dvě třetiny jsou rodiny s dětmi. Cílem toho zákona je v horizontu deseti let snížit tento počet o 30 %. Hlavními pilíři zákona je zřízení kontaktních míst pro bydlení při obcích s rozšířenou působností, nastavení systému příspěvků přiznávaných krajskými úřady, které budou motivovat určité subjekty, tzv. poskytovatele, aby osobám v bytové nouzi poskytovali podpůrná opatření.
Ty navrhované principy vycházejí i ze zahraniční praxe, přičemž některá ta opatření byla vlastně odpilotována i v podmínkách České republiky a vlastně se realizovaly v programu zaměstnanost a byly realizovány např. v Plzni, Ostravě, Chomutově, Brně, Písku či v Praze. Přičemž se ukazuje, že ta bytová nouze, pokud by nebyla řešena, tak vlastně přináší dopady do rozpočtu ve výši až 4,1 miliardy korun ročně a tato zátěž stále roste. Ty náklady na implementaci zákona o podpoře bydlení jsou vyčísleny na 1,6 miliardy korun ročně, přičemž po pěti letech účinnosti dnes toho zákona by se ty roční náklady už měly vyrovnávat s těmi přínosy.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní poprosím ministra průmyslu a obchodu, Jozefa Síkelu.
Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já děkuji, já jsem dnes informoval vládu o opatřeních připravovaných mým ministerstvem v reakci na další rest, který nám v oblasti energetiky svou neschopností zanechal Andrej Babiše, jeho věrní a někteří další. Protože zatímco se Evropa připravovala na plnění klimatických cílů, ke kterým se zavázala, minulá vláda neudělala vůbec nic, ačkoli všichni věděli, jak náročný bude úkol plnění Zelené dohody a jejích cílů, které představuje.
Jedním z důsledků Zelené dohody je zhoršující se ekonomická situace uhelných zdrojů. Nebylo asi jasné, jak rychle se přestanou vyplácet. O nutnosti vybudovat si za ně náhradu ale nepochyboval nikdo. v Česku potřebné kroky začala dělat až naše vláda a nyní se dostáváme do situace, kdy někteří provozovatelé uhelných zdrojů naznačují, že se blíží chvíle, kdy utlumí provoz svých zařízení. A my se na to musíme v rámci zákonných možností připravit, proto jsme na Ministerstvu průmyslu a obchodu připravili soubor opatření, jejichž cílem je zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny a tepla v naší zemi, a to i v případě rychlého útlumu uhelných zdrojů.
Základem pro tato opatření byly výpočty nejrůznějších scénářů dalšího vývoje naší energetiky. Cílem těchto analýz bylo nejen vytvořit co nejpřesnější odhad dalšího rozvoje, ale především to, abychom byli připraveni i na kritické, jakkoliv málo pravděpodobné scénáře rozvoje. Proto jsme ve spolupráci se zástupci energetického sektoru a s provozovatelem přenosové sestavy spočítali různé scénáře včetně toho, kterému říkáme superkritický.
Ten zahrnuje kombinaci několika velmi nepravděpodobných událostí, jako je rychlé ukončení provozu všech uhelných zdrojů elektřiny do roku 2027, tepla do roku 2030, omezení výroby elektřiny z jádra či pomalejší rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. I v tomto extrémním scénáři analýzy potvrdily, že bezpečnost dodávek elektřiny a tepla zůstane zachována. Realistický scénář, který vzešel z našich jednání s provozovateli uhelných zdrojů, přitom počítá spíše s postupným útlumem uhelných zdrojů do roku 2030. Chceme ale zajistit co nejstabilnější rozvoj české energetiky a vytvořit si nejnutnější mechanismy, chcete-li, záchranné brzdy nebo airbagy, a to je cílem opatření, které jsme připravili.
Tím prvním klíčovým krokem je zavedení dekarbonizačního mechanismu, který nám umožní podporovat zdroje energie nezbytné pro zajištění procesu dekarbonizace naší energetiky. Zaměříme se na rozvoj zařízení využívajících zdroje jako je zemní plyn, vodík a technologie pro zachytávání a ukládání CO2. Tímto krokem zajišťujeme, že přechod na klimaticky neutrální energetiku proběhne za stabilních podmínek a že naše energetická infrastruktura bude připravena na budoucnost bez uhlí.
Tím druhým krokem je ukotvení kapacitních mechanismů do české legislativy. Ty mohou být zavedeny v případě, že by podle analýz provozovateli přenosové soustavy ČEPS hrozil nedostatek elektřiny i při zohlednění dovozů. Je to situace, kterou nepředpokládáme ani v případě superkritického scénáře, ale chceme být připraveni na jakýkoli vývoj. Tato forma pomoci počítá s podporou emisně méně náročných zdrojů, především investic do jeho rozvoje.
Třetím krokem je pak krizové opatření, které je další z námi připravovaných záchranných brzd. Výrobci elektřiny nově budou mít povinnost s předstihem oznámit rozhodnutí ukončit provoz svého zdroje, následně ČEPS jako provozovatel přenosové soustavy posoudí jeho význam pro stabilitu sítě. Za nepravděpodobné situace, kdyby uznal nezbytnost daného zdroje pro zajištění bezpečnosti dodávek, bude následně Energetický regulační úřad mít možnost za úplatu nařídit, aby v jeho provozu pokračoval jiný subjekt. To zajistí, že i v krajním případě budeme schopni udržet bezpečnost a stabilitu dodávek.
Čtvrtým krokem je pak zjednodušení povolovacích procesů vybraných zdrojů energie, které zjednoduší administrativní postupy a sníží zátěž pro investory. Zaměřujeme se na rychlejší rozvoj především u plynových elektráren a obnovitelných zdrojů.
Kromě toho ještě další opatření nelegislativní povahy připravuje ČEPS jako provozovatel přenosové soustavy. Část služeb výkonové rovnováhy totiž nyní pro ČEPS zajišťují uhelné zdroje, proto mírně upravíme podmínky pro poskytování těchto služeb tak, aby je mohlo poskytovat víc elektráren a na garantované bázi. To přinese vyšší konkurenci mezi jednotlivými zdroji při poskytování těchto služeb a ČEPS dále plánuje investice do modernizace a rozšíření přenosové soustavy, což zajistí, že kapacita dovozu elektřiny do České republiky vzroste do roku 2030 z 20 na 24 terawatthodin ročně. Tato opatření jsou nezbytná pro zajištění stability a spolehlivosti dodávek i v případě výrazného nárůstu potřeby dovozu.
Naše analýzy dále potvrdily, že je velmi pravděpodobné, že v případě útlumu uhelných zdrojů nastane situace, kdy se do České republiky bude dovážet více elektřiny, než kolik se vyveze. Výrazně k tomu přispěje fakt, že minulé vlády v oblasti rozvoje energetiky zásadně zaspaly a neprovedly potřebné reformy a nerozvíjely nové zdroje energie. Než se od těch samých populistů, kteří mají hlavní podíl na tom, že se naše energetika v předešlých letech rozvíjela jen minimálně, strhne lavina strašení, že nám hrozí nedostatek elektřiny nebo extrémní nárůst cen, dovolte mi, bych zdůraznil následující.
Naše vláda pomohla České republice zbavit se závislosti na ruském plynu. Zvládli jsme znovu nastartovat rozvoj obnovitelných zdrojů. V příštím roce se zbavíme závislosti na ropě z Ruska a přestali jsme dovážet od ruských firem jaderné palivo. Energetická bezpečnost je jednoznačnou prioritou naší vlády. Proto jsme velmi dobře zvážili všechny kroky, jak reagovat na současný vývoj, a i v případě, že budeme dovážet víc elektřiny, než jí budeme vyvážet, nebude to znamenat negativní důsledky pro zákazníky. Již nyní, v době, kdy je ekonomicky výhodné, elektřinu dovážíme. Celkový objem dovezené elektřiny dnes odpovídá asi pětině naší spotřeby.
To, že nadále zůstane i v případě kritických scénářů dostatek dostupné elektřiny pro její dovoz do Česka, potvrzují připravené analýzy na základě modelů ČEPS, a i na základě dat, která poskytují provozovatelé přenosových soustav v jednotlivých členských zemích států EU. Tato data zahrnují konkrétně kapacity energetických zdrojů v těchto státech, jejich výkonů spotřeby, ale také kapacit přeshraničních propojení, z nichž se následně tvoří model vyhodnocující dostupnost elektřiny pro každou hodinu každého dne, jak na úrovni Evropské unie, tak na úrovni členských států.
Dovoz elektřiny tedy neohrozí její dostupnost a zákazník opravdu nepozná rozdíl mezi elektřinou vyrobenou v zahraničí nebo v Česku. Dovoz elektřiny neznamená ani to, že dojde k jejímu zdražování. Ono právě to, že výroba elektřiny z uhlí přestává být konkurenceschopná vede k navyšování dovozů a vytěsňování výroby uhlí z trhu.
Jak už jsem uvedl. Pro nás je energetická bezpečnost naší země na prvním místě a zajištění energetické bezpečnosti je základním principem naší přípravy opatření nutných k zvládnutí rychlého útlumu uhelných zdrojů. My jsme ty práce proto probrali s provozovatelem přenosové soustavy ČEPS, ale také s dalšími představiteli českého průmyslu. Já všem, kteří se na tom podíleli, děkuji.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím ministra financí Zbyňka Stanjuru.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak jenom pár vět k vývoji v Liberty. Co jsme s panem ministrem průmyslu vlastně říkali po jednání s majitelem, se naplnilo. Naplnily se ty naše nejhorší obavy. V zásadě se ukazuje to, že co rozhodl nezávislý soud a dal šest měsíců ochranu před věřiteli vedlo jenom k prohloubení problému této společnosti. My jsme označili plán na záchranu Liberty přednesený panem Guptou za nedostatečný, nekvalitní, on to vlastně přiznal, stáhl ho a pravděpodobně nastoupí klasické insolvenční řízení, bohužel se zpožděním několika měsíců a ten stav té společnosti je, bohužel, mnohem horší, než by býval někdy v polovině března, kdy soud rozhodl o prodloužení moratoria o tři měsíce.
Nicméně sociální síť je nachystaná celou dobu. Státní společnost EGAP na tuto variantu byla připravena, není překvapena, bude podnikat všechny kroky tak, aby daňoví poplatníci o ty peníze nepřišli a nepřijdou. Za vládu mohu říct, že jsme v kontaktu s významným českým investorem, který zvažuje vstup do této společnosti a záchranu, pokud proběhne standardní insolvenční řízení. V této chvíli nemohu říct podrobnosti, podrobnosti jsem připraven zveřejnit v průběhu několika dnů nebo několika týdnů. Také bude rozhodovat, jak rychle bude soud posuzovat a rozhodovat o nových návrzích majitele neúspěšné společnosti Liberty.
Když si vzpomenete na to, jak jsme hodnotili tu schůzku my a jak arogantní hodnocení té schůzky bylo vlastně ze strany vlastníků, tak čas ukázal, že, bohužel, nemáme z toho radost, se ukázalo, že jsme měli pravdu, že plány byly postavené na vodě, nebyly reálné. Dneska Liberty rozeslala dopis svým zaměstnancům, kde jim suše oznamuje, že už jim nebude platit mzdy. Na to samozřejmě zákon myslí, takže chci uklidnit všechny zaměstnance, že příští tři měsíce tu povinnost převezmou daňový poplatníci, a to formou pomoci ze státního rozpočtu prostřednictvím sítě úřadu práce.
Ale díky tomu, že jsme s tou eventualitou počítali, tak nejsme v bodě nula, a já doufám, že v řádu několika dnů budeme i s tím potenciálním investorem mít možnost prezentovat plány, jak alespoň částečně zachránit tento podnik a částečně udržet zaměstnanost. Musím to říct ještě jednou, bohužel, to dlouhé soudní moratorium tu situaci jenom zhoršilo a vůbec tomu řešení nepomohlo a vůbec nepomohlo té situaci těch zaměstnanců.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji.
Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já si dovolím jenom to krátce doplnit. Já si myslím, že se potvrdilo, jak důležitý byl ten náš obezřetný postup vůči stávajícím majitelům. Jednak se potvrdilo, že byl správný, ale jednak si dovoluji tvrdit, že České republice ušetřil minimálně stovky milionů korun, pokud ne více.
My jsme se na tu situaci připravovali. Budeme aktivní i v rámci naší pohledávky v insolvenčním řízení prostřednictvím EGAPU. Jak už bylo uvedeno, Ministerstvo práce a sociálních věcí se zaměří na pomoc zaměstnancům. Já pevně věřím, že ten plán B, který jsme připravovali, se finálně podaří realizovat. Ale zároveň se ukazuje něco, co je velmi důležité. Například to, že strategické investiční projekty, jako je třeba ten připravovaný v Dolní Lutyni, mohou opravdu sehrát zásadní roli nejen v ekonomice a v ekonomické budoucnosti celé České republiky, ale celého regionu. Děkuju.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní je prostor pro dotazy. Já jenom doplním, že pokud byste měli podrobnější dotazy k novele zákona o podpoře bydlení, je zde připraven pan náměstek Černohorský z MMR. Teď už prosím Česká televize.
Izabela Šroubková, Česká televize: Já mám dotaz k té novele zákona o podpoře bydlení. Zkusím teda pana Šalomouna, případně se potom zeptám pana náměstka, protože dnes také vyšla kritika Hospodářské komory tohoto zákona, která říká, že zvyšuje počet úředníků, aniž by vláda odůvodnila, nebo představila přínos toho vyššího počtu úředníků. Také říká, že neřeší příčiny současného stavu, ale zavádí nové byrokratické postupy a také představuje rozsáhlý zásah do trhu s nájemním bydlením a vytváří nátlak na pronajímatele. Zkusím na vás, kdyžtak po tom samozřejmě doplní pan náměstek.
Pak dotaz na pana ministra spravedlnosti. Chápu to správně, jenom asi možná potvrzení od vás. Ta změna, která se týká občanského zákoníku a týká se té nepřijatelnosti tělesných trestů u dětí, je tedy deklaratorní a ministerstvo si od ní slibuje, co? Že změna občanského zákoníku odradí rodiče, kteří k tomu třeba přistupují, takže poté, co se změní občanský zákoník, tak přestanou fyzicky trestat své děti?
A pak ještě jeden dotaz na vás. Vy máte zítra také jednat se zástupci profesí ve vašem resortu hlavně o platech v justici, co si od toho slibujete, s čím tam jdete a je třeba ve hře nějaká další stávka v justici? Děkuji.
Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Problém je, že rodina je věcí rodiny, ale děti se nemají fyzicky trestat, protože to na nich může zachovávat doživotní následky. To je asi ta deklarace, která tam je. Předpokládám, že to může mít za deset, dvacet, třicet, čtyřicet let ještě nějaký další právní vývoj, ale my nechystáme nějaké změny trestního zákoníku apod. v této oblasti, neboť všechno upraveno máme. Stát akorát říká, že mu není jedno, pokud se děti bijí. A děti se bít nemají. To je všechno, ale je to důležité, protože doposud to stát takhle výslovně neřekl.
A ten druhý dotaz, co si slibuji. To uvidíme zítra. Já jsem vlastně svolal úplně všechny představitele jak všech stavů, které v uvozovkách spadají pod Ministerstvo spravedlnosti, v zásadě všech odborů, soudce, státní zástupce, protože postupně dostávám různé požadavky nejen platové, ale zejména platové. A já myslím, že neuškodí, když všichni vzájemně uslyší, co všechno všichni chtějí a kolik by to stát stálo, kdyby se všechno splnilo například.
Pak si taky musíme férově říci, které z těch požadavků já, zdůrazňuji já, v této fázi považuji za požadavky, o kterých je možné se bavit, neboť je považuju za oprávněné, a pak požadavky, které jsou, řekněme, nedosažitelné a možná ve srovnání s jinými profesemi v tomto státě by bylo vlastně nespravedlivé, kdyby se postupovalo podle těch požadavků. Ale musíme si to říct z očí do očí a pak z toho bude nějaký závěr.
Možná to není poslední setkání, ale každopádně si myslím, že to je asi poprvé, nechci teď, nepamatuji si všechno, ale myslím, že to je poprvé, co nějaký ministr takto všechny svolal, aby byli na jednom místě advokáti, státní zástupci, notáři, exekutoři, probační služba, vězeňská služba, no a je dobré si vlastně povykládat o stavu resortu, za který samozřejmě nesu zodpovědnost já. A já budu muset potom nějakým způsobem rozhodnout a vám sdělit, jakým způsobem se potom dá postupovat dál.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já to chci doplnit. My jsme loni jednali o platech zaměstnanců soudů. A potom i o zaměstnancích státního zastupitelství. Uzavřeli jsme dohodu a plníme ji. To je důležité říct. Plníme tu dohodu, kterou jsme loni uzavřeli. Ta zjednodušeně znamená, že zaměstnanci v moci soudní budou mít průměrný plat jako zaměstnanci v moci výkonné. Když z toho průměru u výkonné moci vyndáme ozbrojené složky a učitele.
My tu dohodu plníme, plnili jsme ji, byla na tři roky, v roce 2023 jsme ty závazky splnili, v roce 2024 jsou peníze v rozpočtu a pro rok 2025 jsou peníze v rozpočtovém výhledu. Pokud se ty požadavky změnily, je to možné, ale je férové říct, že když někdo uzavře s vládou dohodu a vláda to plní, tak pak vláda je fakt překvapená, když plní dohodu a přitom lidé, o kterých se jednalo, stávkují. Fakt nevím, jak bych měl tu dohodu jinak komentovat, než že my jsme splnili všechno, na čem jsme se dohodli. To nebyl jednostranný krok vlády. A ještě k tomu vznikla stávka.
Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: A ještě jednu věc, není zdravé, když zaměstnanci státu mají vyšší platy, než je to v soukromých firmách. Tahle vláda se také snaží o to, abychom se dostali do normálního stavu, který je vlastně nenormální, způsobený předchozími vládami, covidy a nevím čím vším možným, a způsobuje to ekonomice problémy. To je asi tak všechno, co si tam vlastně budeme říkat. Ale závěr vám řeknu až zítra.
Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: No, já se pokusím odpovědět na tu podporu bydlení. Ohledně toho, jak jsou designována ta opatření. Já bych těm všem kritikům doporučil, aby se podívali zejména na závěrečnou zprávu hodnocení regulace, protože to znám ze své pozice předsedy Legislativní rady vlády, protože jedna z těch pracovních komisí hodnotí dopady regulace a ta se shodla na tom, že ta závěrečná zpráva je nejlepší, co za posledních deset let viděli. Takže opravdu to není designováno nějak na vodě. Nejsou to nějaké prostě vzdušné zámky. Ale vlastně ty podrobnosti, jak se došlo k těm číslům, proč tA opatření jsou taková, jaká jsou, tak primárně ty ideové, nebo spíš analyticko-vědecké důvody, je potřeba hledat tam.
A co se týče těch nových nebo ne-nových úředníků, to je v podstatě pomocná věc, jak určovat, kolik to celé bude stát, protože ten design je takový, že se bavíme pořád o tzv. tom smíšeném modelu veřejné správy, kdy stát si u obcí vlastně objednává ten výkon státní správy, který oni realizují svými úředníky. Tady je vlastně jako spočítáno, kolik ten příspěvek státu by měl dělat a samozřejmě byl to i jeden z důvodů, proč se to neschválilo na té vládě, která byla zhruba před měsícem, kdy se ještě vážně uvažovalo, že je potřeba tato místa nebo tyto potenciální příspěvky snižovat, což i se nám tím koaličním jednáním podařilo uskutečnit.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já k tomu chci dodat pár slov. To jednání bylo a bude mimořádně obtížné. Já bych, kdybych byl na místě předkladatelů, tak bych tu kritiku bral vážně a vážně bych vyjednával s těmi kritiky a nezlehčoval bych jejich argumenty. My, minimálně tady s panem vicepremiérem Válkem, dlouhodobě snižujeme počty úředníků ve svých resortech a samozřejmě nevidíme rádi, když jiný resort jde opačným směrem. To je prostě fakt.
Pro nás byla třeba důležitá ta část, a je to součást zákona, o které mluvil pan ministr spravedlnosti, že zrychlujeme vyklízení bytů, které někdo neoprávněně užívá, a to velmi podstatným způsobem. Ale že ta debata není politicky jednoduchá, je jasné a že nebude jednoduché získat podporu v obou komorách parlamentu je prostě pravda.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak, další dotaz, Český rozhlas.
Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý večer, já bych měla dotaz na pana ministra Síkelu. Vy jste zmiňoval ta konkrétní opatření, kroky, které chystáte, ale pokud jsem to nezaznamenala, tak jste neřekl, jak konkrétně je budete prosazovat? Jestli k tomu vznikne nějaký zákon nebo to třeba půjde pozměňovacími návrhy třeba k tomu současnému Lex OZE III? A taky zároveň kolik ta opatření, např. ten dekarbonizační mechanismus nebo ty kapacitní platby, mechanismy by potom stály státní rozpočet, pokud by se vlastně rozběhly, a jestli by to tedy platil stát nebo případně by to šlo potom na ty spotřebitele energie? A potom bych se chtěla zeptat asi pana ministra Stanjury, jestli jste dnes projednávali ten návrh rozpočtu na výzkum, inovace a vývoj?
Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ano
Jana Karasová, Český rozhlas: …jak jste se k tomu postavili, a co teda v tom vyjednávání o rozpočtu čekáte dál? A ještě bych chtěla poprosit, on by to byl asi dotaz na pana ministra Jurečku, ale jestli byste mohli k Liberty upřesnit, co ti lidé, kteří teda teď, jak jste řekl, dostali ten dopis, že nedostanou zaplaceno, mají dělat? Jestli musí udělat nějaké kroky oni, nebo jestli je třeba úřad práce sám kontaktuje? A pak bych asi na kohokoli, kdo se bude chtít vyjádřit se chtěla zeptat, příští týden by vás mělo čekat výjezdní zasedání. Tak, co od něho očekáváte, jaké třeba máte plány a jak chcete ten čas využít za ty vaše resorty? Děkuju.
Zbyněk Stanjura, ministr financí: To bylo otázek jako bodů vlády. Tak, omlouvám se, jestli na nějakou zapomenu. Ano, projednávali jsme bod pana ministra Ženíška. Vláda jednomyslně ten materiál vzala na vědomí a uložila ministru financí, aby v návrhu rozpočtu pro rok 2025 byly zvýšené výdaje na vědu, výzkum, inovace.
Co se týče Liberty, jsme na to připraveni, bezesporu bude informační kampaň ze strany úřadu práce, aby všichni dostali podrobné informace. My taky uvidíme, jak to bude načasované, protože jedna věc je dnešní tisková zpráva managementu Liberty nebo pana Gupty a druhá věc je, jak bude rozhodovat soud. To není tak, že to spouští. My jsme dlouhodobě upozorňovali, a právě proto jsme byli proti prodloužení moratoria, že v okamžiku, kdy není insolvence, stát nemá žádné nástroje, jak by potenciálně těm zaměstnancům pomohl.
Výjezdní zasedání vlády je myslím šesté, program je standardní, každý z nás má program v daném regionu resortně zaměřený. Myslím, že není třeba, aby osmnáct členů vlády hlásilo všechny ty akce, tak to prostě je. Myslím si, že z těch akcí budou bezesporu nějaké mediální výstupy, a potom se odpoledne sejde na krátké jednání vláda, potom bude další jednání v rámci regionu. Ještě jste se na něco ptala?
Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Já bych jenom doplnil pana ministra. To výjezdní zasedání pro ty dva kraje, tzn. Vysočina, Pardubický kraj, je vlastně šesté výjezdní zasedání vlády, druhé výjezdní zasedání v tomto roce, jestli to dobře počítám. Samozřejmě budeme celý den věnovat tomu regionu, budeme tam jednat se zástupci toho regionu atd., tak jak to děláme po celé republice.
Je to velmi užitečné a ta jednání jsou pro nás nesmírně přínosná a musím říct, že jsou velmi příjemná a velmi konstruktivní ta jednání s vedením těch krajů i se starosty z těch regionů. Alespoň z mého pohledu, když to vezmu úzce, já mám vždycky šanci navštívit další zdravotnická zařízení, pobavit se o konkrétních problémech, což očekávám i v tomto kraji, a tak to očekávají i moji kolegové z vlády.
Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak, pokud se jedná o ta opatření v souvislosti s odchodem od uhlí. Tak tu nejnutnější legislativu bych chtěl upravit v rámci pozměňovacích návrhů stávajícího projednávaného Lex OZE III, to se jedná primárně těch čtyř opatření, která jsem zmínil. Zároveň ale si musíme uvědomit, že já ten zákon nechci a nemohu zdržovat a zabřednout do nějakých rozsáhlejších diskusí. Jednak proto, že je to velmi důležitý zákon z hlediska akumulace, agregace a flexibility a dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů, ale je to i zákon, který měl být implementován do konce roku 2021 a je to poslední nesplněný rest vůči legislativě, vůči unijní legislativě. Proto všechny ostatní věci včetně toho, že budeme muset stanovit zákonem termín, konečný termín odchodu od uhlí, tak abychom mohli notifikovat ty podpůrné mechanismy s Evropskou komisí, tak to všechno bych chtěl řešit separátním lexem, kterému dnes říkáme pracovně Lex Plyn a který už se připravuje.
Pokud se jedná o některé další záležitosti, jako je třeba urychlení a zjednodušení výroby, výstavby paroplynových elektráren, které by měly do budoucna nahradit ty uhelné, tak tam bude vhodné připravit návrhy k urychlení výstavby energeticky a strategicky významné infrastruktury, což se týká liniového a vodního zákona a zákona o zadávání veřejných zakázek. Takže je to kombinace tří legislativ.
Pokud se jedná o ty očekávané náklady, tak my budeme mít jenom z výnosů povolenek k dispozici zhruba jednu miliardu, jeden bilion korun na dekarbonizaci energetiky, např. na to posílení té rekonstrukce sítě tak jsou to investiční opatření někde v rozsahu zhruba 1,5 miliardy tak, abychom mohli dovážet více energie ze severu Evropy v dobách jejího nadbytku.
Pokud se jedná o tu veřejnou podporu, tak tam se samozřejmě počítá, že jsou to peníze, které jsou placeny ze státního rozpočtu. Proto my samozřejmě každý takový mechanismus budeme chtít soutěžit a měl by být přidělen tomu, kdo nabídne státu tu nejlepší cenu.
Marek Výborný, ministr zemědělství: Já bych rád připomněl k tomu výjezdnímu zasedání vlády, že vláda nedávno schválila zásadní dokument, a to je surovinová politika pro dřevo, kterou jsme ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu také připravovali. Já budu už tento pátek jednat s významným hráčem na poli dřevozpracujícího průmyslu společností Stora Enso a na středu potom s panem hejtmanem Schrekem a panem předsedou Senátu Vystrčilem připravujeme večer velkou debatu s místním zemědělci a farmáři. Takže na to se těším.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkujeme, tiskovou konferenci končím, hezký večer.
