Tisková konference po jednání vlády, 10. září 2025

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády pana Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dnes jsme se kromě plánované agendy na vládě věnovali také nočnímu narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. Stojíme pevně na straně našich polských přátel, jsme s nimi v kontaktu a v případě naléhavé potřeby jsme připraveni pomoci chránit hranice Evropy, Evropské unie před ruskými provokacemi.

Podle všeho nešlo o pouhou náhodu, ale o záměr. Putinův režim totiž ohrožuje celou Evropu a samozřejmě systematicky zkouší, kam až může zajít. Polsko požádalo členské země o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci, takže ta situace je opravdu vážná. Je dobře, že polská protivzdušná obrana zafungovala, ale je také zřejmé že Rusko se snaží poškodit obyvatele evropských zemí. A přesto slyšíme, u nás, jak některé politické síly říkají, že Severoatlantická aliance je agresor, že nemáme posilovat obranu, ale to není politický postoj, to není jiný názor, to je vlastně služba ruské propagandě. A službu ruské propagandě v České republice nesmíme nechat vyhrát.

Tvrdit, že Severoatlantická aliance je agresor, že armáda má šetřit v situaci, kdy padají ruské drony kousek od našich hranic, to je nezodpovědné a nebezpečné. Česká bezpečnost taky není žádnou samozřejmostí, musíme se o ni starat, musíme investovat do obrany a kdo říká opak, zpochybňuje výdaje na obranu, tak si přeje slabé Česko a my chceme silnou a bezpečnou Českou republiku.

Chtěl bych apelovat na všechny, na všechny ty, kteří stále tvrdí, že se nás válka netýká, aby otevřeli oči. Teď vidíme, že Rusko provokuje i naše nejbližší sousedy, drony dopadají 200 km od našich domovů, to je vážná politická situace a je to jasný důkaz toho, že se nás tato bezpečnostní rizika přímo dotýkají. Vyzývám také všechny politické síly v České republice, aby tento útok jasně odsoudily. Pokud to neudělají tak, ať už vědomě, nebo nevědomě, slouží zájmům Ruska. Vláda chce silné a bezpečné Česko, nevěřte proto extrémistům, kteří se nás snaží přesvědčit, že Rusko chce mír, ruská agrese je nepřijatelná, a proto stojíme pevně za Polskem.

Tolik k té důležité aktuální věci, která má mimořádnou míru závažnosti pro evropskou bezpečnost a teď ještě jedna věc, která se týká také velmi diskutovaného tématu v posledních dnech, a to je Chat Control, to je záměr kontrolovat chaty a vlastně komunikaci elektronickou v rámci našich mobilů.

Jak jsem už říkal po minulém jednání vlády, tak jsem chtěl, abychom změnili pozici České republiky z zdržet se na pozici, která takové rozhodnutí odmítá, to se stalo na dnešní schůzi Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni. Jsem rád, že jsme přistoupili k této změně pozice, protože jsem přesvědčen, že musíme chránit soukromí a svobodu každého občana, a z toho zdržení se jsme tedy přistoupili k negativnímu stanovisku, Česká republika tedy v Bruselu bude aktivně hlasovat proti tomuto záměru, pokud by k tomu hlasování v nejbližší době došlo. My jsme od začátku nepodporovali tento záměr. Za poslední dobu ale ten návrh doznal určitých změn, stává se aktuální to hlasování, a i z tohoto důvodu se to odrazilo ve změně pozice České republiky.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Moc děkuji a nyní poprosím o slovo ministra školství pana Mikuláše Beka.

Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dobrý den, dámy a pánové, vláda dnes na svém zasedání schválila nařízení vlády, které vlastně upravuje rozpočtové určení daní pro obce a kraje, které se týká provozu škol. Je to legislativní norma, která navazuje na novelu školského zákona, která převádí financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele. Ten legislativní proces se tím dokončuje a náš systém financování nepedagogů se tímto způsobem vlastně podobá systému, který je běžný ve všech okolních zemích, to financování ze státní úrovně, přímo ze státního rozpočtu se týká pedagogických pracovníků, tak je to všude kolem nás, zatímco provoz škol a nepedagogičtí provozní zaměstnanci jsou financováni zřizovateli tedy typicky obcemi nebo regiony.

Ten nový systém rozdělení finančních prostředků mezi zřizovatele přináší zásadní novinku proti dosavadnímu školskému kritériu v rozpočtovém určení daní, už to nebude tak, že na každé dítě bude stejná částka, ale ten nový systém zohledňuje reálné rozdílné náklady na provoz podle typu škol a školských zařízení, takže se zohledňuje třeba větší finanční náročnost speciálních tříd nebo se zohledňují poprvé v tom systému třeba děti v základních uměleckých školách, což dosud vůbec nebylo zohledněno rozpočtovým určením daní.

Je v tom systému také nastavena podpora pro spolupráci obcí, pokud se obce dokážou dohodnout na zřizování společných ředitelství, která budou vlastně společná pro školy v několika obcích, a vznikne větší právní subjekt, pak je tam vlastně bonus 20 % v těch daňových výnosech. To považujeme za zcela zásadní krok, který by měl v budoucnu vést k tomu, abychom překonávali tu velmi excesivní fragmentaci našich škol. Česká republika má opravdu v evropském srovnání extrémně malé právní subjekty, které působí ve školství, a to ohrožuje personální kapacity těch škol a také kvalitu vzdělávání.

Považuji za nesmírně důležité také to, abychom korigovali nejrůznější dezinformace, které se v tom předvolením čase ústy některých opozičních politiků šíří o tom, že okrádáme obce a že do toho systému nepůjdou dostatečné finanční prostředky. Chtěl bych informovat veřejnost, že podle aktuální ekonomické prognózy budou vlastně ty rozpočty zřizovatelů, pokud jde o financování nepedagogů, navýšeny o 33,5 miliardy korun. Pro srovnání – v letošním roce státní rozpočet dává 31,2 miliardy korun. Ty starší prognózy počítaly s nižší částkou, ale nejméně o 2 miliardy a 300 milionů by měli dostat zřizovatelé víc, než donedávna počítali.

Ministerstvo školství již připravilo aktualizovanou kalkulačku, která umožnuje obcím vidět, s jakými příjmy mohou počítat, a také jsme dnes zveřejnili tabulku, která informuje kraje o těch částkách. Web ministerstva školství obsahuje podrobné informace k převodu nepedagogických pracovníků, již v posledním srpnovém týdnu zaslalo ministerstvo školství všem zřizovatelům a všem ředitelům škol podrobnou metodickou příručku, která se týká převodu nepedagogických pracovníků, a tedy po dnešku máme zpřesněná čísla, se kterými mohou obecní a krajské rozpočty počítat.

Věříme, že tenhle krok povede nejenom k větší efektivitě v tom provozu našich škol, ale bude mít pozitivní efekt i na platy nepedagogických pracovníků, protože to navýšení těch prostředků ukazuje, že pod rozpočtovým určením daní pro obce a kraje vlastně jsou ty zdroje na financování nepedagogů bezpečné a je to pro ně výhodné. Stejně tak je to výhodné pro učitele, protože jim vzrostou platy, protože ředitelé škol již nebudou moci používat část učitelských platů na financování nepedagogické práce. A koneckonců je to také výhodné pro zřizovatele, protože pokud budou efektivně organizovat strukturu svých škol a ten provoz v nich, tak jim nepochybně zbydou poměrně významné finanční prostředky, kterými mohou zlepšovat kvalitu svých škol i v dalších oblastech. Děkuji za pozornost.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuju a nyní je prostor pro dotazy, první Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já možná navážu nejdřív na tu situaci v Polsku. Pane premiére, chtěl bych se zeptat, vy už jste tedy zmiňoval ostatně ten článek 4, zároveň řada politiků i před samotným zasedáním vlády zmiňovala vyjádření podobná tomu, jakože Rusko ohrožuje celou Evropu i Českou republiku. Tak, co to znamená teď pro Českou republiku? Jak budete teď postupovat, zda třeba budete chtít svolat Bezpečnostní radu státu, aby se o některých informacích bavila?

A potom se vás ještě zeptám na druhé téma, a to z dnešního jednání vlády, kde jste se měli bavit také o navýšení plateb za státní pojištěnce, konkrétně o 61 korun na osobu. Tak, jak to tedy dopadlo, zda to bude stačit a jestli jste zvažovali třeba i rychlejší růst té platby? Díky.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já myslím, že to, co se dnes stalo v noci, je opravdu důkazem toho, že Rusko používá všechny formy provokací a jeho agresivní politika vůči evropským státům je realitou. To není něco, co je někde ve vzduchu. My jsme permanentně vystaveni různým formám útoku v rámci hybridní války, kterou Rusko proti nám vede. Ale prostě drony, které vstoupí do vzdušného prostoru členského státu Severoatlantické aliance, to je něco prostě mimořádně nebezpečného a musíme si toho všichni být vědomi.

My jsme připraveni poskytnout Polsku jakoukoli pomoc. Jsme připraveni se podílet na posílení ochrany východní hranice Severoatlantické aliance. Jsme připraveni udělat všechny kroky, na kterých se Severoatlantická aliance domluví. Samozřejmě ta situace se teď vyhodnocuje a bude se vyhodnocovat v dalších hodinách.

To, co je důležité, je, že skutečně fungovala protivzdušná obrana způsobem, že nedošlo k žádným zraněním, ale jestliže tady dopadají ruské drony 200 kilometrů od hranic s Českou republikou, tak je to něco, co každému, každému v České republice musí dát jasné sdělení, že to nebezpečí není daleko, ale je kousek od nás. A podle toho se musíme chovat, podle toho se musíme chovat taky, když uvažujeme o své bezpečnosti a když rozhodujeme o tom, co pro posílení naší obrany a bezpečnosti máme dělat. A my jsme ty kroky udělali.

Vláda se rozhodla, že bude navyšovat peníze na obranu a modernizovat armádu, děláme to už několik let. V rozpočtu na příští rok, jakkoli se nám těžko skládá dohromady, protože těch požadavků je velká řada, tak plánujeme i větší navýšení prostředků na obranu, než jak to odpovídalo tomu našemu původnímu harmonogramu. Chceme, abychom do obrany dali 2,35 % HDP. Ten noční útok jenom potvrzuje to, že se o obranu musíme výrazným způsobem starat.

Co se týká té druhé otázky, my jsme schválili novou výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění, tzv. státní pojištěnce, což jsou děti, senioři, nezaměstnaní, která bude platit od 1. ledna 2026. Je to potřeba upravit. My tady na základě vývoje ekonomických dat, ukazatelů, my tady postupujeme v souladu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění, který stanovuje, že vláda je povinna navýšit platbu státu o výši meziroční inflace zveřejněnou Českým statistickým úřadem. Čili my vlastně tím, co jsme dnes rozhodli, naplňujeme to, co nám stanovuje zákon, a jedná se fakticky o mandatorní výdaj, který je potřeba do toho rozpočtu vnést.

Martin Šnajdr, Česká televize: A ta Bezpečnostní rada státu, jestli ji plánujete?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Nemyslím si, že teď je bezprostředně nutné svolávat Bezpečnostní radu státu. My jsme v kontaktu se všemi bezpečnostními složkami a Česká republika není nijak bezprostředně ohrožena, ale samozřejmě platí, že ta situace je nesmírně vážná. Každý, kdo ji zlehčuje, kdo říká, že agresivní je NATO a není agresivní Rusko a že máme přestat vydávat peníze na obranu a máme, v uvozovkách, usilovat o mír, tak ten opravdu jenom nahrává zájmům Ruska. My se musíme starat o svoji bezpečnost, musíme do své bezpečnosti a obrany dávat finanční prostředky. Musíme spolupracovat se Severoatlantickou aliancí a s dalšími státy na posílení východního křídla NATO, zajištění naší bezpečnosti. A musíme být také připraveni, pokud budou naši spojenci napadeni, tak jim pomoci, což Česká republika je.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, CNN Prima News.

Matěj Říha, CNN Prima News: Pane premiére, já jsem se chtěl zeptat, jestli ta aktivace toho článku 4 z té polské strany, jestli něco konkrétně znamená pro vás, pro diplomaty, pro armádu? Jestli budou nějaká jednání, nebo jestli je armáda v nějaké, v uvozovkách, větší pohotovosti? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Do bezpečnostních detailů chodit nemohu, ale ten článek 4 rozhodně znamená jednání, která probíhají. Není to úplně poprvé, kdy ten článek byl uplatněn, ale je to vážná situace samozřejmě a Polsko využilo té možnosti, kterou mu smlouva dává, aby požádalo členské země o konzultaci právě v souladu s tímto článkem.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Televize Nova.

Zuzana Drábková, TV Nova: Pane premiére, zabývali jste se i těmi náležitostmi lékařského posudku podle zákona o zbraních, střelivu a munici a můžete říct, o co konkrétně tam šlo? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Ano, i tím se dnes zabývala vláda. Ono je to vlastně dotváření, nutné dotváření té zbraňové legislativy, kterou jsme přijali a je potřeba ji doplnit podzákonnými normami. Novela zbraňového zákona začne platit od 1. ledna roku 2026 a musí být právě doplňována nařízeními vlády. Toto je nařízení vlády o stanovení seznamu nemocí, vad nebo stavů, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost, a o náležitostech lékařského posudku právě podle zákona o zbraních a střelivu podle zákona o munici. Jsou tam nastaveny zdravotní podmínky pro žadatele o zbrojní průkaz nebo jeho prodloužení. Je tam stanoveno, jak má vypadat příslušný lékařský posudek. Toto nařízení také stanovuje třeba, co musí obsahovat lékárnička první pomoci v případě, že někdo provozuje střelnici. Takže je to konkretizace toho, co vlastně vyžaduje zákon.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Nějaké další dotazy? Tak, poslední dotaz ČTK.

Radek Jozífek, ČTK: Dobrý den, já bych se vás chtěl zeptat ještě na otázku Izraele. Konkrétně o tom dneska mluvila paní předsedkyně Komise von der Leyenová, že se chystá Komise uvalit, nebo podat návrh na uvalení sankcí na extremistické izraelské ministry a také navrhovat částečné pozastavení asociační dohody s Izraelem. Tak jaký bude v tom případě postoj České republiky?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Není to poprvé, kdy je předložen, nebo avizován tento návrh, ale není pro to většina v rámci států Evropské unie. Můj názor je, že bychom neměli přerušovat vztahy, ale měli bychom je využívat a pokračovat v dialogu s Izraelem. My s názory mnoha izraelských ministrů samozřejmě nesouhlasíme, nesouhlasíme s každým krokem vlády premiéra Netanjahua. Ale shoda v Evropské unii je taková, že je výhodnější vést s Izraelem dialog než ho přerušovat těmito kroky, které navrhuje Evropská komise.

Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Já moc děkuji, tiskovou konferenci končím, přejeme hezký den. Na shledanou.