Tisková konference po jednání vlády, 10. července 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání vlády, o úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, z dnešního jednání vlády zmíním důležitý strategický dokument. Vláda dnes schválila materiál s přehledem prorůstových opatření, který je inspirován návrhy NERVu. Ten materiál obsahuje také stav naplňování těch jednotlivých opatření.

Obecně bych k tomu řekl, že v tom předcházejícímu období jsme zvládli všechny krize a výzvy, kterým byla naše země vystavena, a teď musíme, a na tom pracujeme, zrychlit ekonomický růst tak, aby se dařilo našim firmám a aby rostly příjmy lidí. Naplňujeme také programové prohlášení státu, ve kterém jsme představili vizi státu, který nežije na dluh. Státu, který je efektivní, státu, který podporuje inovace vědu výzkum a kde právě inovace a výzkum posilují českou ekonomiku v mezinárodní konkurenci. Děláme řadu kroků, které k naplnění této vize a tohoto cíle, který jsme si dali v programovém prohlášení vlády, vedou.

Jen připomenu některé naše výsledky, schodek rozpočtu je nejnižší za posledních 5 let. Deficit veřejných financí vůči HDP z těch cca 5 %, jako měla Babišova vláda, jsme snížili na 2,3 % v letošním roce a tím jsme také začali plnit maastrichtská kritéria. Porazili jsme inflaci, loni na jaře inflace byla 16 %, teď nejnovější čísla z dnešního dne inflace 2 %. Zjednodušili jsme daňový systém, což určitě zlepšuje podnikatelské prostředí, zlepšuje podmínky pro lidi, 22 daňových výjimek jsme zrušili. Upravili jsme daň z přidané hodnoty, snížili jsme počet sazeb z 3 na 2. Děláme zásadní reformy, které si týkají flexibility pracovního trhu, které se týkají udržitelnosti penzijního systému tak, aby lidé i v budoucnu měli zaručené penze.

Děláme stát příznivější pro lidi, protože ho výrazně digitalizujeme, děláme změny ve školství, upravujeme sociální dávky, tak aby byly adresnější a lépe sloužily svému cíli. Přitom všem máme jednu z nejnižších, nebo většinou nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, a stejně tak máme míru chudoby a existenční ohrožení lidí nejnižší z celé Evropské unie.

A když se podíváme na data, která nám poskytuje Český statistický úřad, tak navzdory tomu, co se snaží veřejnosti sdělit opozice, tak předcovidovou úroveň ekonomiky jsme dosáhli už před 2 let. To všechno jsou výsledky naší vlády, ale my víme, že musíme dělat víc, víme to především my sami, a proto jsme dnes se zabývali tímto strategických materiálem, ve kterém jsme si stanovili také 4 prioritní oblasti.

Tou první jsou investice a tím cílem je urychlení investic do dopravní infrastruktury cestou PPP projektu. To tady rád říkám, vedle mě stojí pan ministr Martin Kupka, který se tomu vytrvale věnuje, a jenom připomenu, že do dopravní infrastruktury dáváme rekordní peníze poslední dva roky, ale že také rekordní množství staveb je zahájeno a rekordní množství staveb bude dokončováno. Druhá priorita, trh práce, tady pracujeme intenzivně na modernizaci zákoníku práce jako jakéhosi základního hybatele pracovního trhu a také na nastavení takového dávkového sociálního systému, který by skutečně motivoval a motivoval i k práci.

Další priorita se týká rozhýbání staveb, výstavby bytů a dalších věcí, které s tím souvisejí, tady jsme přistoupili k radikálnímu zkrácení povolovacích lhůt. Udělali jsme změny zákonů, které vedou ke zrychlení výstavby, ať už výstavby individuální, nebo výstavby komerční a snažíme se srovnat ty normy, které ve výstavbě máme, na úroveň západních zemí.

Ta čtvrtá priorita je potom regionální školství, kde už děláme a budeme pokračovat ve změnách, které povedou ke zkvalitnění regionálního školství. V tom strategickém materiálu, o kterém tady mluvím, resorty vyhodnotily, co je splněno, co je v realizaci a určitě toho není málo, ale musíme využít a chceme využít ten rok a půl do konce volebního období, abychom udělali ještě co nejvíce změn v souladu s doporučením odborníků, v souladu s doporučením NERVU, co nejvíce změn ve prospěch lidí, ve prospěch firem, ve prospěch prosperity České republiky.

Poslední věta, kterou k tomu řeknu, zní takto. Chtěl bych poděkovat členům NERVu za to, že pracovali na tomto návrhu opatření a chtěl bych jim poděkovat také za následnou diskusi s jednotlivými resorty, která byla také velmi užitečná, která se nakonec pozitivně projevila v tom materiálu, kterým se dnes vláda zabývala.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra dopravy Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: My jsme dokonce vytvořili resortní NERV, který podrobně se zabýval těmi konkrétními návrhy velkého NERVu, a dokonce v mnoha oblastech už nejde jenom o vizi, ale o naplňování těch konkrétních doporučení, takže od začátku letošního roku působí na Ministerstvu dopravy jako kompetenční centrum oddělení, které se věnuje jednotlivým projektům PPP.

V polovině června proběhl investorský den pro důležitou stavbu toho zbývajícího úseku D35 před Mohelnicí a zároveň chystáme už na začátek září další důležitý investorský den, právě pro výstavbu PPP projektu na železnici, a to toho moderního spojení mezi centrem Prahy, Letištěm Václava Havla a Kladnem, konkrétně úseku mezi Veleslavínem, Ruzyní a Letištěm Václava Havla. Chceme přilákat pozornost zahraničních investorů ale i českých domácích firem, i českých domácích institucí finančních, aby se podílely na těch klíčových projektech. Máme zájem na tom, aby se na vybudování důležité dopravní veřejné infrastruktury podílel i soukromý kapitál, je to důležitá pomoc i do budoucna.

V tuto chvíli kromě těch zmíněných dvou projektů, kde už jsme fakticky ve finální fázi přípravy soutěže na koncesionáře, tak se zabýváme přípravou dalších 6 důležitých infrastrukturních projektů právě v oblasti PPP. Jednak v přípravě dálničních staveb, severní části pražského okruhu, středočeské dálnice D3, ale také moravské dálnice D55. V případě železničních projektů se jedná o jednotlivá ramena vysokorychlostních tratí a rychlých spojení jednak moravské brány, rychlík spojení na střední Moravě a také na jižní Moravě.

Z těch důležitých opatření, které také naplňujeme, je to velmi významná změna zákonů, a to zákonů v oblasti urychlení už ne jenom liniových staveb ale strategicky významné infastruktury, proměnili jsme ten zákon tak, aby dokázal postihnout nejenom dopravní infrastrukturu ale i nezbytnou energetickou a datovou infrastrukturu, a i to umožní, aby bylo možné rychleji budovat klíčové energetické záměry.

A poslední důležitá poznámka, k tomu také slouží i nový stavební zákon, od ledna působí také při Ministerstvu dopravy nový dopravní a energetický stavební úřad, který má na starosti právě povolování těch významných strategických staveb.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní otevírám prostor pro dotazy, Česká televize.

Izabela Šroubková, Česká televize: Já bych vás požádala o stanovisko, jak se vláda postavila, zdali projednala případně podpořila návrh zákona o kybernetické bezpečnosti? Pak myslím, že jste měli na programu dnes také novelu o podnikání v cestovním ruchu, tak jaké je stanovisko vlády i k tomu to návrhu? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Pokud jde o návrh zákona o kybernetické bezpečnosti, který jsem předkládal, respektive mým prostřednictvím ho předkládal ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost pan Ing. Kintr, tak my jsme se tím návrhem podobně zabývali, stejně jako návrhem doprovodného zákona, kterým se potom mění zákony v souvislosti s přijetím zákona o kybernetické bezpečnosti. Myslím, že jsme se velmi posunuli v té cestě k přijetí, ale ještě tam potřebujeme vyřešit určitou drobnou legislativní úpravu a řekli jsme si, že bude vhodné, abychom to jednání o tomto zákonu přerušili a měli naši legislativci možnost to dobře připravit, netlačí nás tady v tomto případě čas, takže jsme projednávání tohoto zákona přerušili a vrátíme se k tomu ještě v průběhu měsíce července.

Martin Kupka, ministr dopravy: Je možné říct, že totéž platí o zákonu o cestovním ruchu, i tam jsme se domluvili ještě na konkrétních drobných úpravách, které by se měly promítnout do toho návrhu, a do konce července bychom jej chtěli na vládě také přijmout.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Dobrý večer, já bych se k programu vlády ještě zeptala za tu Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti za loňský rok, jestli tu jste schválili, a možná taky to, co z ní podle vás je v současnosti nejrelevantnější nebo něco, na co by Česko případně vy, jako vláda jste měli reagovat?

A pak bych ještě využila toho, že tady je pan premiér a měla bych dotaz k včerejšímu oznámení o konci vládního nebo národního koordinátora protidrogového, je to přeci jenom nominant ODS, tak co je ten důvod, co říkáte na to rozhodnutí pana Vobořila v té roli skončit, není vám líto, že končí právě kvůli tomu, že je z řad ODS? Jak vypadala ta komunikace to rozhodnutí a už se ví, kdo by mohl být ten, kdo pana Vobořila nahradí, jak o tom budete debatovat, kdy bude třeba jasno?

A pak bych se také chtěla zeptat, i dnes na jednání Poslanecké sněmovny zaznívalo to, že opozice kritizuje tu změnu při projednávání rozpočtu, tedy to, že už vláda v červnu neschvaluje základní rámce pro ty jednotlivé kapitoly, bude to na jednání až potom v tom srpnu, respektive v září, tak jak tuto změnu vnímáte vy? Jestli si za ní stojíte?

A pak bych se ještě chtěla zeptat na otázku Dukovan, nebo respektive toho velkého jaderného tendru, podle harmonogramu MPO tak měla od toho 15. 6., kdy MPO mělo vládě předat finální doporučení a hodnotící zprávu, tak měla následně měsíc na to se k té zprávě vyjádřit, což bude v pondělí, tak jenom jestli byste se mohl vyjádřit k tomu termínu a k tomu, jak tady k tomu přistoupíte?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Tak to máme tady celé interview tady se mnou, tak já ho zkusím absolvovat. Zpráva o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2023 říká, že došlo proti loňskému roku téměř k 80% nárůstu kybernetických bezpečnostních incidentů, které jsou evidovány NÚKIBem, a to ze 140 na 262. Za tím nárůstem jsou zejména opakované vlny útoků ruskojazyčných aktivistických skupin. Došlo také k řadě dalších útoků podobného typu. Na to samozřejmě reaguje NÚKIB patřičnými opatřeními a taky návrhy, přílohou té zprávy, kterou se dnes zabývala vláda, je vyhodnocení Akčního plánu k národní strategii kybernetické bezpečnosti za rok 2023. Tolik asi k této věci. Určitě je potřeba říct, že my se kybernetickou bezpečností opakovaně zabýváme a přijímáme opatření a že se daří i preventivně postupovat tak, abychom řadě těch útoků dopředu zabránili.

Druhá otázka se týká konce národního koordinátora, protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila. Bylo to rozhodnutí Jindřicha Vobořila, nebylo překvapivé. Já jsem s panem Vobořilem mluvil několikrát o jeho roli, o těch úkolech, které má, a respektuji plně to rozhodnutí Jindřicha Vobořila skončit v této pozici, neznamená to konec spolupráce. Pan Vobořil bude nadále pracovat a podporovat nás expertně, poskytovat vládě v této věci poradenství, ale chce se věnovat svým aktivitám v neziskovém sektoru, což je potřeba plně akceptovat.

Současně bych řekl, že Jindřich Vobořil splnil řadu věcí, které si předsevzal a na kterých jsme se domluvili. Předložil řadu návrhů, které budeme v nejbližší době projednávat, a po této stránce si myslím, že ta jeho role je v mnoha směrech naplněna. Co se týká hodnocení Jindřicha Vobořila, já jsem to už vyjádřil veřejně a zopakuji to tady rád. Chtěl bych mu poděkovat za jeho skutečně dlouholetou mimořádně motivovanou a profesionální práci v této pozici, práci pro Českou republiku, kterou odváděl, teď nechci přesně spočítat ty roky, ale prostě po velmi dlouhou dobu. A jsem rád, že s ním ta spolupráce bude nadále pokračovat.

Pan Vobořil nebude mít v pozici národního protidrogového koordinátora pokračovatele. My jsme přesvědčeni, že ta agenda už je rozpracována tak daleko, že ji lze řídit na expertní a úřednické odborné úrovni tak, jak je nastavena ta struktura na Úřadu vlády. To bych chtěl také říct. Nedochází k žádné změně, k žádnému přesunu na jiný orgán, ani k vytvoření něčeho dalšího. Standardně tak, jak máme vytvořenou tu strukturu při Úřadu vlády, tak tak bude pokračovat řízení protidrogové politiky, kterou pokládáme samozřejmě za důležitou.

Změny rozpočtu, ve způsobu přípravy rozpočtu, no nejenom, že to podporuji, já pokládám rozhodnutí vlády a to, co jsme udělali, to se nestalo teď, to se stalo v minulosti, co jsme udělali my, pokládám za vítězství zdravého rozumu. Tady se předkládala v květnu povinně nějaká čísla, která ale nemohla ještě vycházet ze znalosti toho, jak se bude vyvíjet rozpočet v letošním roce, jaké budou prognózy na příští rok, a to vlastně potom ta debata, do jisté míry, jenom zneklidňovala veřejnost a neměl ten materiál ani žádnou velkou váhu pro tu finální debatu politickou. Proto jsem uvítal návrh ministra financí, abychom to změnili a taky jsme to změnili a myslím si, že to je jenom dobře.

Já teda nechápu, co v tom, kdo hledá za tajemství, nebo proč to vůbec opozice kritizuje. Já chápu, když někdo kritizuje, jak sestavujeme rozpočet, tomu rozumím, to je politický střet. Ale to, že v květnu nevyjdou nějaká předběžná čísla, která navíc jako nemají moc oporu v ničem, tak to nechápu, proč to někoho zneklidňuje a je to jenom, podle mě, účelový útok za každou cenu a nijak to nepřispívá k té debatě o rozpočtu, která je velmi vážná, a ta debata je vážná v tom, že požadavky na rozpočet, požadavky na výdaje státu prostě každý rok překračují příjmy. A překračují je dramaticky a naším úkolem je sestavit ten rozpočet tak, abychom nezvyšovali zadlužování, nebo zmírňovali to zadlužování, které máme, a současně, a pořád máme deficitní rozpočty, byť jsme udělali, jak jsem tady na začátku tiskové konference říkal, obrovské změny pozitivní, obrovské posuny, ale pořád hospodaříme jako stát s deficity.

Naším úkolem je ty deficity snižovat a našim úkolem je sestavit rozpočet tak, abychom investovali, abychom zajišťovali prosperitu České republiky, abychom zajišťovali dobrou budoucnost lidí. To, aby firmy mohly dobře platit svoje zaměstnance, aby měly zisky. To všechno musíme v tom rozpočtu obsáhnout, aby fungovaly všechny systémy, které mají fungovat – od zdravotnictví po školství, abychom dokázali chránit zranitelné, abychom zajistili bezpečnost České republiky, abychom stavěli, abychom měli dost peněz pro učitele a další a další věci, těch požadavků je hrozně moc. A my to musíme sestavit tak, aby to dobře fungovalo.

Budeme se tomu věnovat stejně odpovědně, jako jsme s tomu věnovali loni. Na rozdíl od předcházejících vlád, rozpočty, které sestavujeme, tak jsou reálné. Jsou to reálná čísla, která se pak v průběhu roku potvrzují a naplňují, a tak budeme přistupovat i k přípravě rozpočtu na příští rok.

Co se týká poslední otázky, v tuto chvíli poslední, a to jsou Dukovany. Tak harmonogram držíme, celý ten proces má jistou míru utajení. To je potřeba respektovat, takže nebudu říkat žádná data. Nicméně rozhodnutí v průběhu léta bude učiněno a všechny termíny budou dodrženy. Je to zásadní rozhodnutí, které ovlivní, je to nejvýznamnější investice, je to rozhodnutí, které ovlivní budoucnost České republiky na desítky let dopředu. Uděláme ho dobře, uděláme ho včas, uděláme ho s potřebnou odvahou, kterou předcházející vláda neměla, a uděláme ho s potřebnou rozvahou. 

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pokud žádné, tak ještě poslední dotaz ČTK.

Radek Jozífek, ČTK: Dobrý večer, já bych se chtěl zeptat ještě tak na další dva body z programu. Jeden je ta Rada pro paměťovou agendu, zda jste schválili její vznik a co si od ní slibujete? A druhý bod je vstup do řízení Ústavního soudu ohledně příspěvku u doplňkového penzijního spoření, zda budete usilovat teda o zamítnutí návrhu ANO.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Tak velmi stručně, pokud jde o návrh na vstup do řízení vedeného před Ústavním soudem na zrušení části zákona o doplňkovém penzijním připojištění, tak vláda na základě stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí vstupuje do tohoto řízení a navrhuje, aby Ústavní soud předmětný derogační návrh zamítl.

Co se týká návrhu na zřízení Rady pro vládní paměťovou agendu. To bylo pro mě dilema, protože já nechci mít další rady a zavádět další rady, myslím, že rad máme hodně a musí mě vždycky všichni přesvědčovat, že další rada je potřeba, ale tady mě přesvědčili a přesvědčili mě v podstatě ze dvou důvodů. První důvod je, že sliby se mají plnit a sliby se mají plnit nejen o Vánocích, ale mají se plnit co nejdříve to jde. A my jsme slíbili v reakci na protesty Jiřího Gruntoráda, Johna Boka to, že jednak napravíme tu situaci, která se týká nízkých důchodů přiznaných některým disidentům z českého důchodového pojištění. A také, že vytvoříme systémový rámec dotačních titulů na koncepční zajištění paměťové agendy.

Abychom to mohli udělat, a to je ten druhý důvod, tak musí být někdo, kdo ty dotační tituly bude nejen spravovat, ale taky určovat, jakým směrem půjdeme a jakým způsobem mají být využívány, a kdo bude k tomu vytvářet potřebnou systematickou, koncepční, metodickou podporu. Nemohou to být instituce, které v tuto chvíli máme, aniž bychom měnili zákon. Protože nemohou, třeba ÚSTR, poskytovat dotace. Úřad vlády poskytovat dotace může, ale potřebujeme k tomu tuto metodickou, kontrolní a strategickou instituci, proto zřizujeme tuto radu a myslím si, že to je správné rozhodnutí. Ještě uvažme jednu věc, tady nás i hodně tlačí, a to je čas, z objektivních důvodů je potřeba tyto věci řešit rychle a co nejvíce v paměti zachovat, uložit, archivovat, ošetřit a podpořit všechny, kteří to dělají.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, já tiskovou konferenci končím, přejeme hezký večer, na shledanou.

Martin Kupka, ministr dopravy: Děkujeme, na shledanou.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Na shledanou.