Tisková konference po jednání vlády, 1. února 2012

Jan Osúch, mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, přeji vám hezký večer. Vítám vás na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády. Vítám zde předsedu vlády Petra Nečase, ministryni kultury Alenu Hanákovou a ministra obrany Alexandra Vondru. O úvodní slovo poprosím vás, pane premiére.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Program dnešní vlády nebyl dlouhý, nicméně byly tam některé důležité a zajímavé body. V prvé řadě vláda dnes také ve formátu Výboru pro Evropskou unii projednala moji informaci o průběhu neformálního setkání členů Evropské rady v Bruselu 30. ledna, kde jsem informoval členy vlády o průběhu tohoto pondělního setkání. Chci říci, že proběhla velmi věcná debata o obsahu smlouvy, o její ratifikaci, případné situaci v Evropské unii, o fiskálním kompaktu, čili o té smlouvě jako takové. Já také chci říci, že jsem informoval přesně i členy vlády o svých úvahách, o tom proč jsem postupoval, jak jsem postupoval a také jsme navazovali na diskuzi, kterou jsme k tomuto tématu vedli již během minulé vlády, chci připomenout, 18. ledna a 25. ledna, kde jsme schválili jednak rámcovou pozici a jednak mandát pro předsedu vlády. Za další považuji za velmi nutné zdůraznit to, že jsem jednoznačně vyjádřil na vládě, že bychom neměli příliš prožívat tento okamžik jako fatální nebo zlomový. Ten proces může být ještě velmi zajímavý. Možná budeme překvapeni, které země dejme tomu na začátku března ještě nepodepíší tuto smlouvu, jak budou probíhat ratifikační procesy a podobně. Dalším bodem, kterým jsme se zabývali, tak byl vyhrazený bod, který se týkal zajištění ochrany našeho vzdušného prostoru. Podrobnosti k tomu řekne pan ministr Vondra. Já bych chtěl jenom říci jenom dvě teze. První je motivace vlády k rozhodnutí, které zatím udělala. Já chci říci, že ve stávající ekonomické situaci vláda ČR s ohledem na veřejné rozpočty nepovažuje za vhodné, aby spustila výběrové řízení, které by definitivním způsobem mělo vyřešit problematiku ochrany vzdušného prostoru České republiky, ale také definitivním a dlouhodobým způsobem zavázat veřejné rozpočty k poskytnutí nikoliv zanedbatelných finančních prostředků. Proto v podstatě meritem rozhodnutí vlády z dnešního dne je to, že toto výběrové řízení na trvalé řešení ochrany vzdušného prostoru České republiky se v podstatě odkládá. To znamená, je tady nastaven model jistého překlenovacího řešení, které umožní překonat toto období ekonomických problémů a rozpočtových problémů tak, aby vláda ČR po tomto odkladu se mohla tomuto problému vrátit a vyřešit jej definitivně s dlouhodobou časovou platností v období, kdy na tom již veřejné rozpočty budou lépe. Druhou tezi, kterou jsem chtěl, abych usnadnil i život panu ministru obrany, chci tu připomenout, že ten materiál je klasifikovaný. Takže, prosím, pochopte, že nemůžeme sdělit úplně všechno, co je v něm uvedeno, takže některé otázky já nebo pan ministr obrany nebudeme moci zodpovědět. Takže tady prosím o pochopení. Třetí bod, který považuji za důležitý, byl také návrh novely tiskového zákona, kde jsme řešili především lokální a místní periodika. Já chci připomenout, že přijetí tohoto návrhu jsme si sami sobě uložili vládní protikorupční strategií a to byl také důvod, proč jsme ho dnes velmi podrobně projednávali. I ve vládě je hodně politiků s komunální zkušeností, koneckonců jako paní ministryně, takže se tam odrazily skutečně i živé a reálné zkušenosti z fungování těchto radničních periodik. Podrobnosti řekne paní ministryně kultury. Takže já poprosím pana ministra Vondru ke stíhačkám.

Alexandr Vondra, ministr obrany ČR: Tak já děkuji. Já bych k tomu asi doplnil zhruba toto. My jsme předložili vládě poté, co byl materiál projednán na BRS v prosinci loňského roku, tak jsme předložili něco, čemu říkáme záměr zajištění ochrany vzdušného prostoru. Čili je to samozřejmě komplexní materiál. Já chápu, že pozornost novinářů i veřejnosti je poutána především k tomu, co je viditelné, to je stíhací letectvo, ale ten materiál je samozřejmě komplexní, protože každá ochrana protivzdušná, každá ochrana vzdušné suverenity každého státu má jakýsi mozek, to znamená velení. Systém velení a řízení má jakési oči a uši, což jsou v zásadě radarové systémy, a pak to jsou ony ruce a paže, to jsou ty aktivní prostředky, mimo jiné letectvo. Především chci říci to, že vnímám rozhodnutí vlády, která schválila tento materiál jako to, že nerezignujeme na ochranu vzdušného prostoru minimálními prostředky, takovými, které si stát dnes může dovolit, a nerezignujeme ani na spojenecké závazky. Máme jednu výhodu, že vzdušný prostor je chráněn zároveň i v souhře se spojenci v rámci systému Natinaca. To samozřejmě přináší jednak výhody, ale pak i samozřejmě určité povinnosti. Dál vnímám to rozhodnutí tak, že ministerstvo obrany má mandát k tomu, aby jednalo o určitém překlenovacím řešení tím, že po nějakou dobu počítáme s tím, že je alternativa provozovat nadále ony letouny JAS-Gripen. Ale zdůrazňuji, zůstává to otevřené, protože je to pouze mandát k jednání. My do nějakého horizontu v tomto roce budeme informovat vládu o výsledcích těchto jednání. Čili to je ta podstata toho rozhodnutí. Myslím si, že pro tuto chvíli bych asi skončil. Jsem samozřejmě připraven odpovědět na jakoukoliv otázku.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: K návrhu novely tiskového zákona.

Alena Hanáková, ministryně kultury: Děkuji. Jak předeslal pan premiér, tak v zásadě jde o naplnění usnesení vlády z 5. ledna 2011, kdy se tedy jedná o strategii vlády v boji proti korupci. Tato novela by měla, nebo upravuje vydávání periodického tisku. Nejedná se o nějakou rozsáhlou úpravu, ale v zásadě stanovuje povinnost, jakým způsobem poskytnout přiměřený prostor pro příspěvky všech členů zastupitelstva daného územního samosprávného celku. Jestli bych to tak mohla shrnout, tak v podstatě dochází k posílení práv opozice vyjádřit se v radničním periodickém tisku. Takže to jenom velmi krátce.

Jan Osúch, mluvčí vlády ČR: Děkuji za úvodní vyjádření. Dámy a pánové, nyní je prostor pro vaše otázky. První ČTK, Jakub Dospiva.

ČTK, Jakub Dospiva: K té informaci o stíhačkách, nebo ochraně vzdušného prostoru, chybí jeden podstatný údaj a to je, na jak dlouho? Co znamená to překlenovací řešení, to je jak dlouhá doba? Kdy se zlepší ta ekonomická situace nebo jestli je to přesný počet let? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak já bych možná začal, pan ministr mě když tak doplní. Když říkáme překlenovací řešení, tak to znamená, že to skutečně nemá být řešení dlouhodobého charakteru. To znamená, mají to být řádově roky, na které vám bohatě stačí prsty na jedné ruce. Čili nikoliv nějaké dlouhodobé řešení, ale skutečně překlenovací. Situace, kdy Česká republika a české veřejné rozpočty budou v lepší kondici a vláda bude moci zodpovědně rozhodnout, jestli bere tento dlouhodobý závazek na svá bedra. V současné době zatěžovat veřejné rozpočty podobným dlouhodobým závazkem, kdy budeme škrtat pravděpodobně, nebo hledat úspory a případně dodatečné zdroje tak, abychom vykompenzovali zhruba 26 miliard v letošním rozpočtu, tak by nebylo prozíravé.

Alexandr Vondra, ministr obrany: Platí toto. Já si myslím, že ten mandát je dostatečný na to, abychom měli určité páky při jednání se švédskou stranou. To ekonomické hledisko je naprosto primární a dominantní.

Respekt, Kateřina Šafaříková: Já mám otázku na pana premiéra ještě k tomu summitu, je rozdělena do takových tří bodů. První věc je, vy jste informoval, pane premiére, o té debatě na vládním výboru pro evropské záležitosti, jaký je tedy příběh té smlouvy do budoucna, počítáte ještě s tím, že vůbec jako vláda budete zvažovat případné připojení nebo ne? Neb to vaše vyjádření z pondělka bylo poměrně jasné, ale teď jste informoval i o obsahu a ratifikaci, čili proč vlastně se o tom ještě bavit? Druhá věc je, hodně v tisku zaznělo, co případně riskujeme, nebo co by se případně stalo tou naší neúčastí. Mohl byste naopak říci, co získáváme tou neúčastí, co jsou ty výhody, být mimo, v čem budeme více suverénní třeba? A poslední věc, dneska v rozhovoru pro Lidové noviny jste řekl, že ten zlomový moment na tom summitu pro vaše rozhodnutí bylo, když jste si uvědomil, že to není jen tak obyčejná smlouva, ale že dojde k zásadnímu posílení v politické unii. Tak jsem se chtěla zeptat, proč jste tento argument neřekl těm ostatním kolem toho stolu, protože ostatní říkali, že jste mluvili jen o té ratifikaci. Tak zda-li jste to řekl, že to je ten hlavní důvod České republiky, proč říct ne? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak já začnu odzadu. Není to první případ, kdy vy vydáváte za názor něco, co je prostě interpretace v novinách, byť uvedena v uvozovkách, jako mými slovy. Já jsem v prvé řadě řekl, že v každém okamžiku člověk váží všechno na lékárnických vahách, že neexistuje jeden jediný zlomový moment, ale že pak může být opravdu kapka, která převáží ty lékárnické váhy tím nebo oním směrem. Já jsem své výhrady formuloval mimo jiné i na jednání Evropské rady 9. prosince, takže ty výhrady je třeba brát v komplexu toho, že to navazovalo plynule na jednání Evropské rady 9. prosince. Za další, jaký bude příběh do budoucna, bude otázkou dalších politických diskuzí. Já chci jenom zopakovat, že jsem neměl mandát za stávajících okolností říci ano této smlouvě, že jsem postupoval přesně podle mandátu, přesně podle rámce, který byl schválen 18. Ledna, a mandát tedy 25. ledna. Já jsem se od toho neodchýlil ani o jediný milimetr. Určitě se k této věci budeme bavit dál, protože není vyloučeno, že bude mimořádná Evropská rada. Určitě bude Evropská rada na začátku března. Já považuji také za klíčové to, co jsem tady zmínil, že se zbytečně z toho dělá fatální okamžik a fatální rozhodnutí, které proběhlo toto pondělí. Česká strana dojednala minulý pátek změnu článku 15 této smlouvy, který umožňuje v podstatě jakékoliv členské zemi Evropské unie se připojit k této smlouvě bez podání nějaké přihlášky, bez nějakého schvalování a podobně. Takže celá ta věc nemá tento fatální a dramatický charakter. To, že ale na druhou stranu mimo vší pochybnost se mění charakter eurozóny z měnové unie také na fiskální unii, to je mimo vší pochybnost a my bychom před tím neměli strkat hlavu do písku a tvářit se, že se to neděje, že i to, že jdeme mimo základní rámec evropských smluv, cestou mezivládní dohody, že také není průlomový okamžik. Vůbec způsob dojednávání této smlouvy, kdy z 9. na 10. prosince byli premiéři drženi v jedné jednací místnosti do šesti hodin do rána, dokud, jako kdyby, všichni neřeknou ano. Mnoho z nás to ano neřeklo, to ráno. Tak trošku se to opakovalo i teď, kdy naprosto podle mého názoru naddimenzovaná, zbytečná diskuze k pouhé deklaraci o pracovních místech zabrala období od tří hodin, kdy začínala Evropská rada, až téměř do osmi hodin. A teprve v osm hodin a myslím si, že nikoliv náhodou, se začala projednávat tato evropská smlouva. Takže ten vývoj určitě musíme reflektovat i z tohoto pohledu. Co se týče podepsání, co získáme, co ztratíme. To je přesně naopak, paní redaktorko. Vždy si musíte položit otázku, co získáte podpisem. Ne co získáte, když nepodepisujete. Ten aktivní akt, vy k něčemu přistupujete, vy se k něčemu hlásíte, čili ano, mimo jiné, vyhodnocení toho, co získáme podpisem, je nic. Jestliže děláte některý aktivní krok, tak zvažujete. Vy kladete úplně chybné paradigma.

Respekt, Kateřina Šafaříková: To je celkem jedno. Já mám právo se vás zeptat a já říkám, že mě zajímá, co získáme ne-podpisem? Protože co získáme podpisem, to já vím.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Minimálně získáme čas, minimálně získáme možnost podívat se na to, jak bude probíhat ratifikace v některých zemích, které se k tomu přihlásily. Minimálně zjistíme, jak bude fungovat reálné zapojení nečlenských zemí eurozóny, které budou signatáři této smlouvy. Získáme prostě hromadu informací, ale to není to důležité. Důležité vždy při nějakém aktivním aktu přistoupení k něčemu je, že musíte zvažovat, co získáte tím a tady říkám, že nezískáme nic.

Hospodářské noviny: Dobrý den. Já mám otázku na pana premiéra. Chci se zeptat, co říkáte na informace, které se nyní objevily v médiích a které mluví o vlastnickém spojení plzeňské Škodovky s týmem manažerů kolem Martina Romana, to je za prvé. Za druhé, budete požadovat po panu Martinu Romanovi nějaké vysvětlení nebo necháte si udělat hloubkový audit, který by tyto vazby objasnil? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak za prvé, celá tato věc je v šetření. Provádí tady šetření orgány činné v trestním řízení a tam já prostě spoléhám na to, že proběhnou všechny záležitosti tak, jak mají. Já nebudu teď reagovat na mediální spekulace, o kterých nikdo z vás, ani vy nemůžete vědět, který dokument je pravý, který je upravený, který je antidatovaný, který je případně dokonce zfalšovaný. To nevím já, to nevíte vy, to neví ani redakce Mladé fronty Dnes. Nebo možná ví, ale pochybuji o tom. Takže nechť proběhne vyšetřování a na základě toho budou činěny případné kroky. Na druhé straně pan Roman jednoznačně řekl, že se zbavil jakýchkoliv vazeb na Škodu Plzeň v okamžiku, kdy se stal členem představenstva, respektive šéfem ČEZu s tím, že audit byl již zadán, zda tam probíhala nějaká nestandardní vazba mezi ČEZem a některými podniky v rámci Škody Plzeň, ten audit byl již zpracován a je k dispozici.

Mediafax, Petra Hrubá: Dobrý večer. Já bych se ráda zeptala pana premiéra na to, co soudí nebo jak se staví k výrokům pana ministra zahraničí, který je v současnosti v Izraeli a jestli má nějaké informace o tom, že by se pan ministr mohl eventuelně kvůli tomu aktuálnímu problému vrátit dříve z Izraele?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že jsem k tomu všechno řekl včera. Nemám žádný důvod k tomu cokoliv dodávat.

ČTK, Vladimír Pohorecký: Já bych se chtěl zeptat, jestli vláda dneska schválila veřejnou zakázku na modernizaci železniční tratě z Rokycan do Plzně, případně jaká je předpokládaná hodnota této zakázky a jakou částkou by se na ní měla podílet Evropská unie a dokdy by měla být vypsaná?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak vláda dnes projednala modernizaci tratě Rokycany – Plzeň. Zahájení veřejné zakázky v letošním roce je nezbytným předpokladem pro zajištění potřebné míry jistoty dočerpání celkové alokace operačního programu Doprava na léta 2007-2013. Stavba je součástí modernizace západního ramene třetího tranzitního železničního koridoru ve směru státní hranice s Německem. Česká republika se zavázala k realizaci tohoto koridoru v rámci mezinárodních dohod. Předpokládaná hodnota zakázky bez DPH je 7,5 miliardy korun. Předpokládá se financování samozřejmě prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury a z Evropské unie, tedy z Fondu soudržnosti tak, že kofinancování bude tak, že ze zdrojů EU bude 77 % a zbytek bude tedy ke kofinancování. Předpokládaná lhůta realizace stavby je 38 měsíců od poloviny roku 2012. Zahájení zadávacího řízení bude do 29. února letošního roku.

ČTK, Jakub Dospiva: Já jsem si jenom v té odpovědi k těm stíhačkám všiml čísla 26 miliard, které se budou muset letos ušetřit v rozpočtu. To je číslo na základě té pondělní nebo úterní prognózy? A jestli je to tedy definitivní číslo, se kterým počítáte, že tedy letos to bude horší o tuhle částku?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ano, máte pravdu. Vycházím z poslední makroekonomické prognózy a je to můj kvalifikovaný odhad částky, kterou to bude znamenat pro veřejné rozpočty.

Jan Osúch, mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, děkuji za pozornost. Hezký večer.