Tisková konference po jednání tripartity, 13. září 2022
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pěkný den, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání tripartity. O úvodní slovo poprosím místopředsedu vlády Mariana Jurečku.
Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne. Dnešní jednání tripartity se věnovalo především té aktuální situaci v oblasti energetiky, kdy jsme informovali za vládu naše sociální partnery o krocích, které vláda udělala v posledních dnech jak na evropské úrovni, tak na včerejším jednání vlády, kdy se rozhodlo o zastropování cen, které se netýká jen domácností, ale týká se celé té části veřejných služeb. To znamená nejenom nemocnice, školy, obce, města, kraje, ale také například jsou to ti, kteří poskytují veřejnou hromadnou dopravu.
Takže opravdu velké spektrum je pokryto i tou nabídkou toho státního obchodníka, který bude nabízet tu garantovanou cenu šest korun za kilowatthodinu včetně DPH za tu silovou elektřinu, a tři koruny u plynu. Takže platí to i pro nemalou část firem, které se pohybují v této oblasti poskytování veřejné služby vůči obyvatelům v České republice. A mluvili jsme také o tom, že zítra by vláda měla dofinalizovat podporu pro velké firmy, pro všechny firmy, které jsou na velmi vysokém napětí, ať už v oblasti elektřiny, nebo v oblasti plynu.
Pro ostatní firmy, malé živnostníky, malé a střední firmy, ty, které jsou napojeny na nízké napětí, platí už ta zastropovaná částka, kterou jsme oznámili včera, tedy opět těch šest korun za kilowatthodinu včetně DPH nebo tři koruny za kilowatthodinu u plynu včetně DPH. Samozřejmě tam u těch subjektů, které jsou plátci DPH, tak ti mají samozřejmě ještě potom tu částku poníženou o vratku DPH.
Tomu jsme se věnovali v té úvodní části. Vedli jsme také debatu ještě o dalších nástrojích pomoci, to znamená nejenom o tom dočasném krizovém rámci a podmínkách, které připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale také ještě i o možných nástrojích zastropování i pro tuto část podnikatelského sektoru a ještě i o návazných opatřeních v rámci kurzarbeitu.
Dnes k tomu bylo jednání malé, pracovní tripartity, kdy jsme se dohodli, že budeme postupovat ve dvou krocích. Připravíme teď první krok kurzarbeitu, který by byl případně pro firmy v nějaké mimořádné krizové situaci, a případně druhý krok, který by byl pro firmy, které by byly těmi dodavateli, a případně by se jich ta situace dotkla.
Děláme tyto kroky spíše z preventivních důvodů, protože z těch kroků, které vláda udělala, kdy jsme zajistili, aby tady byl dostatek této komodity, teď mluvím o plynu, v plynových zásobnících, abychom měli kapacitu terminálu v Holandsku, kterou máme zajištěnou, která pokrývá jenom spotřebu České republiky. Navýšili jsme také zdroje v rámci přísunu pohonných hmot v rámci ropovodu TAL. Takže my předpokládáme, že jsme připraveni na ty příští měsíce, na celou tu zimní sezónu, abychom to zvládli. Ale kdyby nastala opravdu nějaká extrémně mimořádná situace, tak ať máme v záloze i tento nástroj pro firmy v České republice.
Dále jsme také informovali naše sociální partnery o přípravě rozpočtu na rok 2023. Tady je potřeba férově přiznat, že ta situace není komfortní pro nikoho z nás, protože to, jakým způsobem teď vstupuje ta energetická situace a nástroje toho řešení do přípravy rozpočtu, tak do toho vstupuje ta situace teď aktuální velmi citelně. Návrh rozpočtu byl připravován ještě před tím, než jsme rozhodli o zastropování cen, o té přímé pomoci vlády domácnostem, veřejnému sektoru, ale i firmám.
To znamená, nás na té vládní koaliční úrovni čeká v příštích zhruba dvou a půl týdnech to, abychom do návrhu rozpočtu právě promítli ještě i tyto kroky, o kterých jsme rozhodli včera a o kterých rozhodneme ještě zítra. Rozhodně se parametry rozpočtu z hlediska příjmů i výdajů změní. Na výdajové stránce o tu pomoc, kterou jsme tady už včera představovali, na té příjmové to bude o ty mimořádné prostředky, které jako vláda plánujeme získat v rámci windfall tax nebo v rámci potom také mimořádné dividendy či potom dopřesněných informací, jak přeskupíme ještě výnosy z emisních povolenek.
Takže to byl druhý poměrně podstatný bod toho dnešního jednání. A v tom, řekněme, třetím ještě byla velmi stručná informace pana ministra dopravy Kupky o přípravě a realizaci dopravních staveb, klíčových dopravních staveb nad 300 milionů korun. Tady bylo poměrně podrobné pracovní jednání k tomuto. Je to samozřejmě důležitá aktivita, i pro vládu je to důležitá aktivita z hlediska priorit proto, abychom naplňovali náš vládní koaliční program, kdy je pro nás důležité, aby se stavěla infrastruktura, aby se stavěly dálnice. Takže hledáme samozřejmě finanční zdroje, řekněme, i mimo standardní nástroje státního rozpočtu, abychom zajistili i v příštím roce to, že nebude v oblasti dopravních staveb docházet k nějakému útlumu, zpoždění, ale že opravdu budeme se snažit maximálně využít kapacit, které tady máme v rámci připravených projektů, v rámci rozhodnutí a v rámci také našich kapacit pracovního trhu firem, které mohou tyto dopravní stavby realizovat.
Tolik asi za mne, za tu vládní stranu ve stručnosti a děkuji za dnešní konstruktivní jednání.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já nyní poprosím prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka.
Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Hezký podvečer, dámy a pánové. Já musím použít i trošku historii. Já chodím na plénum tripartity asi 15 let a pro mě tahle tripartita byla jedna z nejtěžších z toho pohledu, že jsem musel objektivně informovat a vyzvat vládu k řešení vážné situace, která je z hlediska energetického a hlavně ekonomického v desítkách, stovkách, tisícovkách firem, v řadě krizových odvětví, která jsou, počínaje skláři, keramiky, slévači, hutníky, veřejnou dopravu, kterou stát a obce poslaly do ekologičtější dopravy, to znamená pod elektrickou energii, zemní plyn a další a další.
A za tyhle firmy jsem musel vyzvat nebo požádat vládu a musím říct, že za poslední týden, deset dní se situace změnila. Jednak po otevřeném dopisu, který Svaz průmyslu a dopravy a Konfederace poslaly panu premiérovi, jednáním s panem premiérem a navíc kvituji to, že byl zřízen nadresortní tým se zahrnutím podnikatelů nebo výrobců a distributorů elektrické energie a po dnešku i po stížnosti pan předsedy Středuly strana odborů tak, abychom měli přehled a hlídali, co je klíčové.
Co je klíčové? Na prvním místě je nutné, aby stát zajistil, a to dnes premiér garantoval, že bychom měli mít dostatek elektrické energie, protože jsme přebytkoví, a měli bychom zajistit dostatek zemního plynu, i když jsme v těch trubkách koncoví a z těch trubek, co tam padá, je to samozřejmě z velké části ruský zemní plyn, zatím, než se zpustí z Eemshavenu ty zásoby ze zásobníků anebo se zvýší dodávky norského plynu.
Druhá věc, která je důležitá. Jsem rád, že české předsednictví ukázalo svoji sílu. Ministr Síkela, i když mohu mít k němu osobní výhrady, zvládl to páteční jednání. Dostal tam řadu věcí, které jsou klíčové pro budoucnost Evropské unie a budoucnost její ekonomiky, její energetiky. Věřím, že Rada Evropské unie, která zasedá nebo jedná dnes a zítra, že přijme řadu doporučení, které české předsednictví tam dalo v oblasti oddělení cen elektrické energie od plynu, otázka zastropování, otázka daně z nadměrných zisků a řady dalších věcí, které tam byly nastaveny.
Za naše firmy, které požadují na vládě, aby se zrychlila práce na dočasném krizovém rámci. To je věc, kterou umožňuje Evropská unie. Dávno už to mají Francie a Německo, klíčové ekonomiky, pro nás německá naprosto zásadní. My jsme už v červnu dali návrh panu ministrovi průmyslu a bohužel do dnešního dne to není, i když se kroky po jednání v pátek a včera konečně, doufám, že zrychlí. A navíc to je jedna z klíčových věcí, které bude projednávat zítra vláda a bude se vázat na ty firmy, které nejsou v tom rozsahu, o kterých hovořil pan vicepremiér v tom včerejším vyhlášení vlády.
Očekávám, že se také naplní a konečně pohne kurzarbeit. Já vím, že to má na starosti pan vicepremiér, ale byl jsem nespokojen s tím tempem. Dnes schůzka řekla parametry a vyzvala sama sebe k řešení s Evropskou unií, jestli může být dohromady dočasný krizový rámec a kurzarbeit, nebo jaká pravidla tam budou platit.
Vláda doufám, že zítra kromě toho, že dočasný krizový rámec zásluhou ministra Síkely bude prodloužen dnes nebo zítra i na příští celý rok z hlediska Evropské komise, že vláda zváží taky jiná opatření pro ty velké firmy, které nejsou zahrnuty tady v těch včerejších opatřeních. Že zváží možnost řešení i daňových věcí. To znamená určité vrácení nebo možnost úprav záloh daní, protože to je cash flow, to je to nejdůležitější, aby ve firmách zůstaly peníze. On není klíčový hospodářský výsledek nebo provozní ztráta, jak o ní mluví Ministerstvo průmyslu a obchodu. Klíčové je, aby firma měla cash, cashové své hospodaření vyrovnané tak, aby zvládala všechny své výdaje plus samozřejmě tyhle mimořádné výdaje.
Jinak my jsme předali podstatný přehled toho, co očekáváme od dnešní večerní přípravy vlády na zítřejší jednání, a jsme v očekávání, jaké stanovisko vláda vzhledem k větším firmám, přestože je to nesmírně komplikované, může to být dílčím způsobem nad rámec možností Evropské unie nebo jejích pravidel, ale vycházím z toho, co v neděli ve veřejnoprávní televizi a dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura, že bude v rámci možností a dílčího rizika pomoženo všem oblastem, to znamená občanům, veřejné správě a firmám všech velikostí. Děkuju.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím…
Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Já jsem zapomněl ke státnímu rozpočtu… Já jsem zapomněl, ke státnímu rozpočtu jsem jen poděkoval vládě, že splnila svoji informační povinnost. Samozřejmě jsem si vědom, že ten rozpočet 30. září, co půjde povinně do Poslanecké sněmovny, bude úplně jiný, jak se započtou dopady energií a další věci, které ještě vyplavou na povrch v prioritách jednotlivých resortů, takže ten rozpočet bude úplně jiný.
A u dopravní infrastruktury, protože kolem toho se točím desítky let, tak jenom jsem rád, že ministr financí informoval, že umí vyřešit rozdíl, který je ve státním rozpočtu na Státní fond dopravní infrastruktury příští rok, kde tam je jenom 89 miliard, ale na tom pracovním týmu, jak hovořil pan vicepremiér, jsme schválili nebo dohodli se, že ten objem bude 150 miliard.
Děkuju, omlouvám se.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuju a poprosím předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Dobré odpoledne, teď mi pan prezident připomněl Colomba vracejícího se neustále do místnosti s další otázkou… Takže teď už ale věcně k tomu, co bylo probráno. Ještě vám řeknu, jaká jsou témata na příští tripartitu, která má být 14. listopadu.
Co se týká otázky cen, odbory nedostaly a nebyly v žádné fázi té přípravy komunikovány. Považuju to za špatné. Beru příslib pana premiéra za daný, a že bude napraveno. To, že nebyly pozvány odbory, to je – opravdu odbory, to znamená ani jedna z konfederací, a tudíž nemáme žádný podklad. Při tom jednání, které dnes proběhlo, tak jsme také zmínili to, že požadujeme, aby byly jednoznačné dopady na konkurenceschopnost české ekonomiky, českých firem a potažmo zaměstnanců, protože se obáváme toho, že ta rozdílnost v cenách energií stále bude velmi vysoká oproti jiným zemím nebo i jiným světadílům a k tomu by měl sloužit real impact assessement, neboli dopady takových to opatření, a očekáváme, že budou s námi, pokud možno, co nejrychleji projednány.
Byl to úkol, který směřuje k Ministerstvu průmyslu a obchodu, protože to považujeme za velmi vážené. Máme už případy firem, kterým hrozí jejich stěhování nebo už jsou před rozhodnutím o stěhování z České republiky, a samozřejmě bude záležet na tom, jakým způsobem dopadne jednání ve středu, to znamená pomoc těm velkým spotřebitelům.
V tuto chvíli je ta pomoc malým, je nutno ale říct, že ta cena silové energie není samozřejmě konečná cena a ta konečná cena je ještě odlišná. My samozřejmě se seznámíme s tím, tak nás to bude zajímat. Pochopitelně nás také zajímá, jaké budou dopady toho rozhodnutí s tím, že my zcela chápeme a rozumíme, tak jako to bylo při covidu, že je potřeba ochránit ekonomiku, ochránit firmy, ochránit zaměstnanost. To by měl být ten klíčový prvek.
Co se týká dalších věcí, požádali jsme o to, aby Česká republika koordinovala své činnosti také se zástupci České republiky například v Evropském parlamentu nebo v Evropském hospodářském sociálním výboru nebo ve Výboru regionů tak, aby postup české vlády byl doprovázen také podobným či shodným přístupem našich zástupců v Evropské unii a orgánech Evropské unie.
Další část se věnovala zejména státnímu rozpočtu a tam jsme velmi přísní. Předali jsme přítomným ministrům stanovisko ČMKOS, které čítá patnáct stran a je k jednotlivým dopadům. Takže první konstatování. Tento rozpočet, který jsme obdrželi na jednání tripartity, kde jsme museli se Svazem průmyslu také žádat o to, aby byl doplněn o důležité podklady, abychom si vůbec mohli udělat kompletní obraz o státním rozpočtu, jak jsme ho obdrželi de facto až v pátek minulý týden.
Co se týká jeho realističnosti. V této chvíli už lze konstatovat, že tento rozpočet nebude v té podobě, v jaké jsme ho obdrželi my. V jaké ho obdrží členové vlády na jednání, kde bude teprve projednáván, samozřejmě záleží na Ministerstvu financí, ale tento rozpočet, který jsme obdrželi, už v této chvíli je zřejmé, že nebude v této podobě, a to prakticky se stoprocentní jistotou. Důvod je zřejmý, to znamená jak rozhodnutí včerejší vlády, tak případně další, které se v průběhu toho času uskuteční.
Co se týká… To znamená, pokud bych řekl, že už to nemá tu hodnotu, tak bohužel to je realita a bylo to bohužel zřejmé už při předání, protože tam nebyly právě tato slibovaná nebo v té době projednávaná nebo vlastně ještě neschválená rozhodnutí, která to zásadním způsobem mění.
Také jsme vyzvali vládu, aby nelpěla zásadně na deficitu 270 miliard korun pro to, protože je zřejmé, že se to vše pohne. Ministr financí to potvrdil, že se bude měnit tak stejně příjmová část, jako část výdajová.
Co se příjmové části rozpočtu týká, tak jsme zásadně proti návrhům, které v této chvíli se projednávají a jejichž rozpočtový dopad do veřejných financí, to znamená tak stejně do státního rozpočtu, jako do rozpočtů veřejných, to znamená obcí a měst, tak bude padesát miliard korun. To považujeme v této chvíli za zcela neakceptovatelné. Jedná se o nerozšíření a zrušení systému EET. Jenom připomínám, že ten byl spojen také se snížením daně z přidané hodnoty. S tím se nekoná nic.
Dále snížení sazby pojistného a sociálního zabezpečení o pět procent při zaměstnávání osob na zkrácený úvazek. Zvýšení hranice paušální daně a posunutí povinné registrace DPH na dva miliony korun a prodloužení mimořádných odpisů majetků o dva roky.
Toto souhrnně dělá přibližně padesát miliard. Opětovně je to ta debata o systémovém dopadu do veřejných rozpočtů, to znamená podobná debata, jako byla vedena námi při diskuzi před zrušením superhrubé mzdy. Takže toto považujeme za velice nebezpečný krok, který z našeho pohledu opětovně způsobí problém do veřejných rozpočtů jako takových v poměru přibližně 30 ku 20 z té celkové částky.
Dále žádáme, aby byly změněny v této chvíli poddimenzované návrhy výdajů pro prakticky všechny pojistné i nepojistné sociální dávky s důrazem na příspěvek na péči, který považuje za nutné zvýšit, rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Toto považujeme za velmi důležité plus zvýšení nemocenské z šedesáti procent na osmdesát procent. Už se to projevilo v době covidu, kdy se tato částka zvyšovala, protože je zřejmé, že při takto dynamickém růstu inflace ti, kteří budou na nemocenské, budou s tím mít zásadní problém vůbec zvládnout své výdaje. Proto považujeme za správné toto určení.
Tak stejně kritizujeme situaci ve zdravotnictví, to znamená snižování příspěvku státu na státního pojištěnce. My tuto situaci vidíme jako hrozbu destabilizace zdravotnictví v budoucnu, přestože jsou tam přebytky na účtech zdravotních pojišťoven, ale v tomto případě si myslíme, že to je opravdu vážné.
Co se týká sociálních služeb, taktéž je tam nominální pokles výdajů o takřka tři procenta a považujme za nutné je zvýšit na minimálně letošní úroveň plus započtení inflačních vlivů a navýšení platů a mezd pro zaměstnance v sociálních službách. Tady byla pro nás jedna neznámá, to znamená, jak to bude vypadat s cenami elektrické energie. To je to včerejší rozhodnutí. My jsme ještě nabídli, že pokud nám vláda dá podkladový materiál, rozešleme i na jednotlivé subjekty, které jsou v působnosti ať už Svazu průmyslu, Konfederace nebo odborů, abychom ty subjekty informovali, kdo a koho se týká to zastropování cen a v jaké výši, aby si to mohli rychle kalkulovat, což považujeme za důležité, co nejrychleji tu informaci předat.
Taktéž jsme požádali, aby se zvýšila minimální mzda o dva tisíce korun na 18 200 ještě v letošním roce. To je teď na rozhodnutí vlády, protože sociální partneři se nedohodli na výši, takže nedošlo ani po třiceti letech k dohodě, což jsme sice předpokládali, ale my jsme to jednání měli, ale nevedlo k výsledku.
Dále považujeme za špatnou situaci v návrhu rozpočtu týkající se rozpočtu na regionální školství, a to je snížení o takřka 640 milionů korun s tím, že požadujeme, aby to bylo navýšení, a připomněli jsme slib vlády o 130 procentech průměru. To znamená, je nutno to zahrnout do jednání, o které jsme také požádali, a pan ministr přislíbil, že bude termín pro jednání o platech. My tu debatu vedeme od minulého týdne, ale rádi bychom, aby byla debata o platech na rok 2023 dokončena ještě do té doby, než vláda odešle návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny.
Taktéž zazněla kritika v oblasti výdajů na vědu a výzkum, speciálně týkající se Akademie věd. Také vážná situace v oblasti Státního fondu dopravní infrastruktury. Bylo řečeno, že se ta situace bude řešit ještě v tom návrhu, který bude na projednání vládě, protože tam je disharmonie mezi 122 miliardami a 90 miliardami, to znamená, je tam rozdíl, ale pan ministr financí si toho je vědom a bude se to řešit. No a samozřejmě z našeho pohledu velmi vážná situace v oblasti resortu kultury, kde považujeme situaci za velmi vážnou, podfinancovanou a žádáme nápravu.
Ještě jsme zmínili dva problémy a to je problém České pošty. Česká pošta, víte, že Evropská komise notifikovala tu částku, ta ale obratem, těch 7,5 miliardy odeslali věřitelům, kde si museli půjčit na to, aby mohla Česká pošta jako státní podnik fungovat. Požádali jsme, aby se to řešilo do budoucna třeba i změnou zákona týkajícího se právě fungování České pošty.
Poslední, už jsem zmínil, že vám ještě řeknu, jak to vypadá s předpokladem, čeho se chceme dotknout na příštím jednání tripartity 14. 11. v 16 hodin, a má to vážný důvod i v souvislosti s přípravou státního rozpočtu, respektive financování některých aktivit. To znamená předložit analýzu, zdali by nebylo vhodné v této chvíli začít vyjednávat o změně využití evropských prostředků, třeba i napříč jednotlivými připravenými operačními programy tak, abychom jednak vyčerpali ty prostředky a jednak, aby to pomohlo České republice do budoucna v souvislosti s tou vážnou situací.
Také abychom se zabývali Modernizačním fondem, ve kterém je více než 400 miliard korun. To jsou peníze primárně z emisních povolenek a jejich vysoké ceny, tak aby byly i předloženy programy, kterými by se mohla Česká republika zabývat tak, aby to pomohlo firmám a občanům.
A poslední bod, ne poslední, je problém, který vyplývá z toho, že zákoník práce nedoznal změny v souvislosti se směrnicí o slaďování rodinného a pracovního života a Česká republika už je za tím datem, kdy to mělo být provedeno. Takže jsme se dohodli, že 14. listopadu projednáme tady tuto euronovelu zákoníku práce tak, aby se Česká republika nevystavovala riziku sankcí ze strany Evropské unie. To je vše za mě.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji. Prostor pro dotazy, Česká televize.
Izabela Niepřejová, Česká televize: Já bych se chtěla zeptat na tu pomoc průmyslu, velkým firmám. Vy jste tedy slyšeli jako zástupci odborů a zaměstnavatelů ty konkrétní parametry, které bude vláda zítra projednávat, a případně souhlasíte s nimi?
Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Co se týká těch parametrů, byly projednávány včera na Ministerstvu průmyslu a obchodu se všemi zaměstnavatelskými a podnikatelskými svazy. Do dnešního večera máme možnost připomínkového řízení a týká se to především struktury dočasného krizového rámce do konce roku a dočasného krizového rámce možného příští rok s tím, že jsou tam některé parametry, o kterých jsem hovořil v úvodu.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Co se odborů týká, tak my jsme nebyli nikterak konzultováni, nemáme podklad, nebyli jsme u jednání, nemůžeme sloužit. Co jsme se však shodli se zaměstnavateli, je otázka kurzarbeitu nebo třeba Antiviru v nějaké nové modelové formě tak, aby byl možno použít v případě, kde by to bylo možno pomoci zaměstnavatelům a zaměstnancům v případě, že dojde k nějakému selhání. Neznamená to ale, že by se to týkalo firem, které už jsou pod hranicí udržitelnosti.
Ale to všechno bude předmětem jednání, které dnes začalo na ministerstvu práce dopoledne ještě před jednáním tripartity, pracovní skupina ke kurzarbeitu. Takže věříme, že se dobereme poměrně rychle nějakých výsledků tak, aby následně to mohlo být notifikováno s Evropskou komisí a mohl tento nástroj být použit.
Problém je, do jaké míry se to vylučuje s dočasným rámcem, nebo ne. To je samozřejmě složitá situace. Tak stejně jsme byli seznámeni s nebezpečím, které souvisí s nebezpečím retroaktivity u windfall tax. Takže těch věcí, které jsme tam dnes opravdu probrali, je velká spousta, ale ne na všechno bylo možno dnes získat odpovědi, které bychom potřebovali. Jednání budou dál pokračovat.
Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Já jenom ještě doplním za nás. V tom včerejším jednání na Ministerstvu průmyslu a obchodu kromě toho dočasného krizového rámce a tlak na to dokončit kurzarbeit nebo mít konečně připravený kurzarbeit, tam byla otázka možnosti daňových úprav pro ty velkoodběratele, ať už slevou na dani, nebo jinou podporou finančních prostředků. Protože znova hlavně říkám: Zisk budeme znát, já nevím, v březnu první odhady, je to obrovské papírování, ale tohle jsou cash peníze, které pro firmy jsou životně důležité, a tohle naše delegace dnes ještě prověřuje s Ministerstvem financí pro zítřejší jednání. Je to navíc, než jsme na to jednání včera šli, co je možno ve hře.
Izabela Niepřejová, Česká televize: Právě na to se chci zeptat, protože vy jste, než jste šel na to jednání, mluvil o tom, že zaprvé by pomohlo částečné zastropování cen energií. Tak co vám k tomuto řekl ministr průmyslu? Druhá věc je to odpuštění záloh, daňových. Tak to jste probírali a jaký je k tomu postoj vlády? A tady bych možná poprosila o vyjádření i pana ministra?
Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: On ať se vyjádří, to je jeho odpovědnost.
Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji. Tak samozřejmě my zítra budeme projednávat jak ty parametry dočasného krizového rámce a vlastně, nebo jeho využití v rámci té dotační podpory tak, jak tam ten dotační titul navrhuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, kde samozřejmě o těch konkrétních parametrech, o těch třeba procentických hranicích je samozřejmě prostor ještě jednat, a případně zítra na vládě to ještě doladit.
Stejně jako povedeme ještě zítra tu finální debatu, jestli i v případě těch velkoodběratelů uděláme nějaký nástroj, který by se týkal případně potom přímo zastropování. To samozřejmě je také stále ve hře. Pokud jde o další nástroje, ať už se bavíme o nějakých daňových nástrojích, odpuštění nebo, řekněme prodloužení splatnosti některých plateb vůči státu, to jsou samozřejmě věci, které jsou v debatě.
Platí to, co jsme říkali poslední minimálně dva tři týdny: Že vláda reaguje na tu situaci, která teď je na energetickém trhu. Tak jak jsme v pondělí jasně ukázali, že umíme pomoci domácnostem, veřejnému sektoru a nemalé části i toho podnikatelského sektoru, tak dotáhneme zítra i tu podporu pro ty, kteří jsou těmi velkoodběrateli, těmi, kteří mají ty opravdu energeticky náročné profese.
Opravdu cílem vlády je, aby tady bylo stabilní podnikatelské prostředí, aby firmy nemusely nejenom propouštět, ale i nějakým způsobem omezovat svoji produkci, svoji výrobu, případně přemýšlet nad tím, že by se přemístily do jiné země. To za vládu rozhodně platí.
Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: A hlavně, abychom udrželi konkurenceschopnost.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Poslední dotaz Česká, poprosím.
Izabela Niepřejová, Česká televize: Jestli to tedy ale chápu správně, tak třeba to odpuštění daňových záloh, tak na tom zatím není jednoznačná shoda. Není to nic, s tím se počítá, budete to tedy zítra upřesňovat i na vládě.
Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: To je samozřejmě na debatu, se kterou především musí přijít, nebo s tím návrhem pan ministr financí. My si umíme představit například nikoli odpuštění, ale třeba prodloužení té splatnosti tak, abychom té firmě vyšli vstříc z hlediska cash flow.
Ale říkám, toto je kompetence především ministra financí. On v mimořádných situacích toto udělat může. Někde to může udělat sám po svém rozhodnutí, někde je to nutné udělat legislativní změnou, ale určitě i o všech těchto nástrojích budeme jednat.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.
Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Daňová opatření jsou v pravomoci české vlády. Nemají vazbu na Evropskou unii.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Díky, další dotaz.
Kateřina Krausová, ČTK: Zeptala bych se ještě ke kurzarbeitu. Pan Hanák zmínil, že už se rýsují nějaké parametry, takže můžete je upřesnit. Nevím, jestli pan ministr, vy… Jak by to případně mohlo vypadat, pro koho by to mohlo být, kdy by ten návrh mohl být a mohli jsme ho odeslat k notifikaci? To je první otázka. A ještě bych navázala na kolegyni k tomu dočasnému rámci. To znamená tedy, co si máme představit? Že tam bude několik druhů možných kompenzací do konce letošního roku, dejme tomu při propadu zakázek nebo při příliš vysokých nákladech. Co konkrétně by z toho mohlo být?
Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Dočasný krizový rámec bude řešit dopady cen elektrické energie a plynu. Bude to trochu po vzoru Německa. Má to dvě části, a to pomoc do konce letošního roku, kdy je možnost podle pravidel Evropské unie, anebo pro průběh v celém příštím roce, o čemž doufám, že rozhodne, nebo rozhodne dnes nebo zítra Evropská komise, protože to je v její odpovědnosti.
Z našeho pohledu ze včerejšího jednání jsme procházeli jednotlivé body, možnosti, za jakých podmínek, jaké procento to bude. Jestli se bude počítat s tím, že firma je povinna také přinést nějaké úspory, čili mohlo by to být až na osmdesát procent těch prokazatelných dopadů, které budou v těch pravidlech.
My jsme zásadně proti tomu, protože Ministerstvo průmyslu a obchodu nepochopilo a drželo pravidlo provozní ztráty, což je blbost, protože každá firma, každý do poslední chvíle bude dělat maximum, aby si udržel nějaký hospodářský výsledek, ne aby tady spekuloval s provozní ztrátou. Mělo by to být podle porovnání zisků nebo raději EBITDA, to je nejlepší hledisko efektivnosti a hodnoty firmy, protože je to zisk při započítávání úroků, daní, odpisů, a to ukazuje o stavu firmy. Takže tohle si myslím, že včera pochopilo vedení ministerstva, to jsme projednali.
Co se týče kurzarbeitu, já to nechám radši na panu vicepremiérovi, protože já jsem se vnitřně nesrovnal s tím, že několik měsíců jsme skoro nic nepřipravili, a naštěstí dnes jsem na tom jednání nebyl.
Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já, aby bylo jasno. Řešení kurzarbeitu je řešení záložní v nějaké krajní situaci. Vláda udělala kroky, a ještě tento týden dokončí, takové, aby v zásadě ta pomoc těm firmám šla těmi nástroji, o kterých se bavíme doposud. Pokud tyto nástroje budou dobře fungovat a bude tady dostatek komodity, jako je zemní plyn a jako je dostatek energie, jakože my děláme s kolegy všechno pro to, aby to tak bylo, tak nebude nutné kurzarbeit ani žádné další nástroje v praxi využít. Děláme to, jak se říká, pro jistotu a není teď žádný důvod kalkulovat s tím, že bychom v příštích týdnech nebo měsících tento nástroj museli aktivovat.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já jenom jednu poznámku. Tady bude nutné, aby existovala nějaká rovnováha mezi záchranou firem a socializací ztrát. Není možné, aby si někdo myslel, že najednou se bude z veřejných prostředků platit všechno, a to je ta debata, o které tady říkal pan prezident Hanák. To znamená, kde to bude, z čeho se to bude počítat, jaké období bude rozhodné, pokud to bude nutné. Protože jenom připomínám, že když se řešila otázka kurzarbeitu, tak jsme žádali vládu, minulou, o to, aby byly připraveny ty návrhy nařízení vlády tak, aby se mohly použít. Výsledek je, že teď se to debatuje. To nepovažujeme za dobré.
Tak stejně nepovažujeme za dobré, že se až teď, po devíti měsících od toho, kde vládě jsme to doporučovali, začíná používat zákon o cenách a řeší se otázka zastropování. V tomto případě jsme už ujeli hodně daleko v inflaci a teď je otázkou, jak to celé ještě, ten příběh dopadne.
Takže uvidíme, rádi bychom věřili, ale teď jsme ve fázi, kdy se nám bude, proti sobě půjde otázka přístupu Komise, přístupu České republiky. A to nebude vůbec jednoduchá situace a já jsem rád, že jsme se Svazem průmyslu a dopravy dali jasný apel na to jednání, které proběhlo v pátek, kde jsme řekli, že Česká republika má vystupovat velmi ostře, velmi jednoznačně
A na té příští tripartitě se budeme taky zabývat otázkou dopadu ekologických zákonů na Českou republiku a jsme připraveni podpořit vládu právě například ve věci, kterou už začala. To znamená třeba emisní povolenky a další věci, které jsou pro budoucnost České republiky důležité.
Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, já v tuto chvíli tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.
