Tisková konference po jednání předsedy vlády Petra Nečase s předsedou vlády Slovenské republiky Robertem Ficem, 20. dubna 2012

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Začíná tisková konference po setkání premiéra České republiky Petra Nečase s premiérem Slovenské republiky Robertem Ficem. Pane premiére Nečasi, prosím o úvodní slovo.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem velice rád, že do České republiky a do Prahy přijel pan premiér Fico jako na svou první zahraniční návštěvu. Já mohu jenom připomenout, že i má první zahraniční návštěva v pozici premiéra České republiky vedla samozřejmě do Bratislavy a i naše dnešní jednání jednoznačně potvrdilo, že máme vynikající úroveň vzájemných vztahů ve všech oblastech politiky, až po ekonomiku, že tato úroveň vynikajících vzájemných vztahů nijak nesouvisí s tím, jaké konkrétní stranické či politické zabarvení vládne v Praze nebo v Bratislavě. Koneckonců po vlastně velkou část, nebo většinu československých vztahů od roku 1992 to zpravidla byly dokonce strany spíše opačně zabarvené vzájemně, přesto ty vztahy jsou rozvíjeny velmi dynamicky. My jsme dnes probírali celou řadu konkrétních témat. Zabývali jsme se velice intenzivně ekonomickou problematikou. Máme tady celou řadu společných zájmů a společných možností rozšířit spolupráci, například v oblasti energetiky. To je jedna z klíčových záležitostí z hlediska konkurenceschopnosti našich zemí, ale také z hlediska energetické bezpečnosti České republiky a Slovenska. Zabývali jsme se také problematikou dopravní infrastruktury, která je opět z hlediska ekonomického růstu velmi důležitá pro obě dvě země, a identifikovali jsme celou řadu oblastí nejenom společných zájmů, ale i možností vzájemné spolupráce. Samozřejmě jsme se logicky zabývali i problematikou Evropské unie a evropského rozpočtu, kde naprosto logicky na celou řadu záležitostí máme stejné pohledy, někde pohledy rozdílné, ale plynoucí opět z logiky toho, že Slovensko je členskou zemí eurozóny. Česká republika stojí mimo. Nicméně jak jsem již tady řekl, chci zdůraznit, že v každém případě i tato dnešní jednání potvrdila, že je tady velký zájem společně postupovat, společně spolupracovat a že Česká republika a Slovensko jsou skutečně nejbližší spojenci. Takže, pane premiére, ještě jednou vítejte v Praze.

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Děkuji pěkně. Vážený pane předsedo vlády, vážené dámy a pánové. Jako předseda vlády Slovenské republiky si velmi vážím toho, jaké vztahy jsou mezi Českou republikou a Slovenskou republikou a udělám vše, co je možné, proto aby tyto vztahy měly tuto kvalitu a aby se dále zlepšovaly. Bez ohledu na to, kdo stál v čele vlády České republiky, jsme dokázali v minulosti, a věřím, že tak to bude i v budoucnosti, mít velmi osobní vztahy. Ať už to byl předseda vlády pan Paroubek, pan Topolánek, pan Fischer. Věřím, že budeme k sobě mít stejně blízko a že v přátelské rovině budeme schopni o mnoha věcech hovořit intenzivněji, lépe než v případě vztahů s jinými zeměmi. Vážený pane předsedo vlády, přestože Slovenskou a Českou republiku neruší žádné momenty, přece jen bude poměrně důležité soustředit se v nejbližších měsících na několik symbolů. Blíží se dvacáté výročí vzniku samostatné České republiky a dvacáté výročí samostatné Slovenské republiky. A když se z vnitropolitických důvodů na Slovensku nepodařilo zorganizovat minulý rok společné zasedání české vlády a slovenské vlády, velmi bych přivítal, kdyby se právě s blížícím se jubileem – dvacátým výročím, takovéto společné setkání, které bude současně pracovní, neboť je o čem hovořit, zorganizovalo. Máme vícero možností. Buďto bude v době, kdy zasedala federální vláda a rozhodovala o smlouvách mezi Slovenskou republikou a Českou republikou anebo když federální vláda zasedala vůbec naposledy. Stejně tak bych byl velmi rád, kdybychom připomenuli 150. výročí setkávání na Javořině. Doufám, že nám to pracovní povinnosti umožní. Velmi rád bych poprosil také pány prezidenty, já tak učiním v případě Slovenské republiky, aby takovéto setkání proběhlo a dalo příslušný rámec významu našich vztahů. Potvrzuji slova pana předsedy vlády, že jsme skutečně hovořili o významných ekonomických projektech. Myslím si, že neřeknu nic nového, protože věci se dost medializují. Hovořili jsme o možném vstupu českého investora do slovenského plynárenského průmyslu, kde jsem jasně zformuloval postoje slovenské vlády. Slovenská vláda bude určitě nápomocná, pokud bude vše probíhat v souladu s příslušnou slovenskou legislativou a pokud budou zohledněny také zájmy Slovenské republiky jako většinového akcionáře v tomto významném slovenském podniku. Ještě v letech 2006-2010, když jsem byl předsedou vlády Slovenské republiky, jsme intenzivně otevírali téma vytvoření společného podniku v oblasti nákladní železniční dopravy. Nyní spojení slovenského a českého carga do společného podniku. Opětovně prohlašuji, že jsme připraveni o tomto tématu velmi otevřeně a velmi jasně hovořit a pokud by vznikl společný podnik česko-slovenský slovensko-český, můžeme používat jakékoliv názvy, takovýto podnik má podstatně větší šance na přežití v regionu, ve kterém se nacházíme, než samostatné individuální železniční společnosti. Pojďme tedy o tom hovořit. Já jsem dnes symbolicky na jednání řekl, že zkusíme nazvat dnešní setkání jako stlačení toho pomyslného politického tlačítka. Nastartujme procesy a uvidíme, kam se dostaneme. Třetí téma, neuvěřitelně důležité pro obě dvě krajiny, a to je spolupráce v oblasti jaderné energetiky. Slovensko nedokáže přežít bez jádra. Říkám to velmi jasně a přesvědčivě a nikdo nám nemůže dát žádné argumenty ani důkazy, že se dá přežít bez jaderné energetiky. Také proto dokončujeme třetí a čtvrtý blok v Mochovcích a máme velký zájem na realizaci projektu výstavby úplně nového jaderného bloku v Jaslovských Bohunicích na základě mezinárodní dohody, kterou jsme podepsali mezi Českou republikou a Slovenskou republikou v letech 2006-2010. Bylo to přesně v květnu 2009. O tomto projektu jsme s panem premiérem hovořili velmi intenzivně. Budeme o něm určitě hovořit i v nejbližších dnech, ale především jsem přivítal slova pana předsedy vlády, že musíme společně vyjadřovat pozitivní postoj k jaderné energetice. Také proto budu velmi rád, když panu premiérovi jeho pracovní povinností umožní, aby přijel do Bratislavy na zasedání Jaderného fóra, které se bude konat v květnu. My jinak budeme mít množství příležitostí k setkání. Uvidíme se nejdříve ve Varšavě příští týden, potom to budou zasedání při příležitosti evropských rad, ale možná budou i na naší i na vaší půdě organizovány aktivity, kde bude stát za to poslat si navzájem pozvánky a já tyto pozvánky budu rád akceptovat. Na závěr mi dovolte říci několik slov k Evropské unii. Slovenská republika se bude chovat k jiným zemím v souladu s pravidlem nezasahovat do vnitřních záležitostí a nekomentovat suverénní rozhodnutí. Slovenská republika je součástí eurozóny a má společnou evropskou měnu euro. Česká republika si zachovala svou národní měnu a každý to respektuje. Proto nemáme zájem v žádném případě hledat rozdíly v názorech na Evropskou unii, ale tam, kde máme stejné názory, postupovat společně. Například dnes jsme zjistili, že máme stejný názor na evropskou zemědělskou politiku, která není nastavená pro takové státy jako Slovensko a Česká republika, protože je nastavená na malé a střední podniky. My potřebujeme podpořit i větší podnikání v této oblasti. Proto věřím, že formát V4, formát setkávání se na Evropské radě, nás bude přibližovat v těchto tématech a tam, kde má každá země svůj suverénní postoj, Slovenská republika tento postoj bude bez jakéhokoliv komentování vždy respektovat a tento princip chceme velmi přesně nadefinovat také na našem dnešním prvním setkání. Pane předsedo, děkuji za pohostinnost. Opravdu to bylo velmi příjemní setkání. Děkuji za velmi zajímavý dialog, který jsme vedli a opravdu se těším na další společné setkání. Děkuji pěkně.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji pánům premiérům za úvodní vyjádření a nyní je čas pro vaše dotazy. Prosím, Česká televize.

Česká televize: Dobrý den. Pánové premiéři, zmínili jste otázku evropské integrace. Porozuměl jsem tomu dobře, že rozdílné postoje například k otázce evropského fiskálního fondu jsou vaším jednáním vyřešeny, že se nestanou tématem pro česko-slovenské vztahy do budoucnosti?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že se nikdy ani nestaly. My jsme nikdy nezpochybňovali to, že monetární unie vyžaduje vytvoření fiskální unie. Je to nutný krok, má-li euro přežít. Větší koordinace hospodářských politik je zkrátka realitou. Jiná věc je, zda z jistých obsahových důvodů, ale i ústavně procedurálních důvodů v České republice, Česká republika tento dokument nepodepsala. My jsme ale také nikdy neřekli, že je to rozhodnutí definitivní a rozhodnutí navždy. Čili tady není žádný důvod pro rozdílné postoje, protože v podstatě to, co je důležité, je, že se tento fiskální kompakt týká států, které jsou v eurozóně. V nečlenských zemích se jedná pouze o symbolický podpis a platné se pro ně stane toto ustanovení až v okamžiku vstupu do eurozóny. Ale já chci zdůraznit jednu věc, která je podle mého názoru velmi důležitá. Česká republika de facto ustanovení tohoto fiskálního kompaktu plní. My konsolidujeme veřejné finance. Náš deficit veřejných financí za loňský rok byl 3,1 % HDP, v příštím roce chceme být pod 3 % HDP. Ještě v letošním roce chceme mít hotovou finanční ústavu, čili proti-dluhovou brzdu, kde se mimochodem velmi silně inspirujeme slovenskou verzí, která byla schválena na konci loňského roku. Čili Česká republika proto, aby konsolidovala své veřejné finance, nepotřebuje nějaký mezinárodní tlak. My to děláme sami ze své vůle a sami ze svého rozhodnutí.

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Rozdílný pohled na tento mezinárodní dokument nás nikdy nemůže rozdělovat ani stavět proti sobě. Jsme dostatečně vyspělými krajinami a chápeme význam našich vztahů, proto my s plným pochopením hodnotíme rozhodnutí České republiky. Chápeme toto rozhodnutí jako suverénní rozhodnutí suverénní vlády. Za Slovenskou republiku musím však říci, že my máme euro a euro nemůže přežít. Není možné mít společnou evropskou měnu a současně mít velký počet rozdílných fiskálních hospodářských politik. To jednoduše nejde. Není možné, aby někdo měl povolený deficit 8 % a někdo 2 %. Není možné, aby někdo měl dluh 60 % a někdo 120 %. Otázky, které se týkají daní a hospodářských politik. Z těchto dvou důvodů jsme považovali za prospěšné pro záchranu, zachování a podporu eura podepsat dokument, který například kromě jiného vyžaduje, aby při přípravě státních rozpočtů země komunikovala obsah státního rozpočtu s příslušným komisařem nebo s Evropskou komisí. Ať tak či tak, nakonec tento rozpočet musí schválit národní parlament daného státu. Proto my hodnotíme náš pohled k evropské fiskální unii především z pohledu, že máme euro. Česká republika euro nemá, dívá se na tento projekt jinak. Ale je to pouze velmi zajímavá diskuse, nevnáší to mezi nás žádné bariéry, ani žádná nedorozumění.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji za odpovědi. Další dotaz. Slovenský rozhlas.

Slovenský rozhlas: Dobrý den. Pan premiér Fico hovořil o tom, že nejdříve se setkáte ve Varšavě, v třetí zemi z V4. Měli jste čas mluvit i o nedávném opatření Švýcarska? Regulačním opatření, které se týká pracovního pobytu ve Švýcarsku a reguluje právě tyto země? Hodláte nějak společně postupovat a ohradit se vůči tomu?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že dnes explicitně jsme o tomto tématu nemluvili, ale obě dvě země tradičně jsou velice silní podpůrci volného pohybu pracovní síly a koneckonců negativní stanovisko vyjádřili společně ministři zahraničních věcí celé V4. Čili na toto je pohled České republiky a Slovenska prakticky totožný.

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Podporuji slova pana premiéra a věřím, že při příležitosti setkání premiérů zemí V4 se toto stanovisko může zopakovat z hlediska našich funkcí.

ČTK, Petrová: Já bych se chtěla zeptat pana premiéra Fica. Vaše vláda vznikla po předčasných volbách poté, kdy padl pravicový kabinet. V České republice nyní máme také docela takovou nejistou situaci, co bude dál, takže jsem se chtěla zeptat, jestli vidíte nějakou paralelu v této věci? Dále jsem se chtěla zeptat obou premiéru, jak si myslíte, že by se mohla obnovit důvěra lidí po těch různých korupčních skandálech jak v Česku, tak na Slovensku samozřejmě. A zda si myslíte, že by k tomu tady mohly přispět předčasné volby? Zda si myslíte, že ty předčasné volby na Slovensku té atmosféře prospěly? Děkuji.

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Paní redaktorko, mohu mluvit jen za Slovenskou republiku a nikdy nebudu komentovat politickou situaci v České republice. Je to vnitřní věc suverénního státu. Pokud jde o Slovensko, předčasné parlamentní volby přispěly k uklidnění situace. Když porovnáváme například duben s listopadem, zářím anebo říjnem 2011, určitě atmosféra v zemi je jiná, protože vláda je sestavená, jde se ucházet o důvěru v Národní radě Slovenské republiky. Vysíláme jasná poselství, co chceme dělat a jak se budeme chovat. Proto nikdy nebudeme komentovat ani hodnotit situaci v České republice. Já samozřejmě mohu jen popřát politikům v České republice, aby situaci vyřešili. To je jediné, co můžu v daný okamžik udělat. Pokud jde o vaši druhou otázku. Ano, byly tu kauzy, které měly určitě vliv na to, jaké byly výsledky parlamentních voleb na Slovensku a jsou tu kauzy v celé Evropě, které mají vliv na politický život v jednotlivých státech. Pokud jde o nabytí větší důvěry lidí v schopnost vlády bojovat s korupcí a netransparentností. Já chci jen připomenout, že jako předseda vlády v letech 2006-2010 jsem odvolal 11 ministrů. A jsem připraven velmi tvrdě postupovat vůči členům mé vlády, pokud selžou. Ať už selžou profesionálně anebo morálně anebo eticky. Ale budu i konkrétnější. Ministr vnitra pod dohledem předsedy vlády připravuje balík opatření, která mají ještě víc otvírat dveře do těch tajemných komnat, do všelijakých zákulisních jednání, kterých se někdy účastní i politici, což je velmi nebezpečné a věřím, že postup, který jsme zvolili od prvního okamžiku, kdy vznikla vláda Slovenské republiky, uklidní slovenskou veřejnost, bude mít pocit, že intenzita boje proti těmto nekalým jevům je určitě vyšší. O nějakých detailech nechci zatím hovořit, ale Slovensko je například země, která má velmi kontroverzní zákon o prokazování původu majetku. Pod tou kontroverzností vnímám pozitivní kontroverznost, ne negativní. A chceme vytvořit všechny podmínky pro příslušné orgány, aby tento zákon v praxi využívaly, protože co nejvíc vadí lidem v zemi jako je Slovensko, s mimořádně nízkými příjmy a nízkými platy je, když vidí někoho, o kom prokazatelně vědí, že nemohl nabýt svůj majetek normální prací a ještě když se tento člověk ostentativně vyjadřuje a hájí svůj nelegálně získaný majetek a povyšuje se nad ostatní lidi. V takovém případě musí být stát schopen reagovat. Proto budeme vytvářet podmínky pro prokuraturu, pro finanční policii, aby tento mimochodem ne trestný, ale civilní zákon o prokazování původu majetku se mohl v praxi aplikovat. Lidé potřebují důkaz, že stát si umí s takovými lidmi poradit. Pokud tato neschopnost státu bude dále přetrvávat, tak bude přetrvávat i velká míra nedůvěry veřejnosti.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já jsem přesvědčený, že k obnově důvěry přispěje především tvrdá systematická práce politiků a méně hašteření. To k tomu velmi přispívá, protože hádka není něco, co vzbuzuje důvěru v politický systém a v politiku jako takovou. Přestože v mnoha ohledech politika je založena na vlastně civilizovaném řešení konfliktů, sporů a rozdílných postojů, tak to musí zůstat na té civilizované úrovni a nikoliv se to svrhnout v hádku, hašteření a podobně.

TV TA3: Čekají Českou republiku poměrně zásadní nátlakové akce. Jak je oba dva vnímáte ze svého politického pohledu? Stačí obecně. Nátlakové akce ano nebo ne?

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Pokud vnímáme základní ústavní dokumenty, hovořím za Slovenskou republiku, jako dokumenty, které jsou civilními Biblemi, musí se respektovat, tak je v nich zakotveno i právo na stávku, právo na shromažďování, právo na vyjadřování svého vlastního názoru. Pokud lidé nejsou spokojení, a takové situace byly i na Slovensku a zažil jsem je já jako předseda vlády v letech 2006-2010, mají možnost svá ústavní práva realizovat a nikdo jim v tom nemůže bránit. Pokud si však někdo myslí, že je jeho ústavním právem rozbíjet, podněcovat násilnosti anebo jiným protizákonným způsobem vyjadřovat nesouhlas s politikou anebo s událostí, která se stala, v takovém případě je povinností státu tvrdě zasáhnout, protože právní rámec musí platit pro všechny. Má odpověď je tedy – ano. Určitě lidé, odboráři, profesní sdružení, lékaři, kdokoliv má právo na protestní shromáždění, ale musí být principiálně v souladu se zákonem. Toto je odpověď na vaši otázku.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já odpovím velice podobně. Jsme svobodní lidé ve svobodné zemi a máme právo svobodně vyjadřovat své názory, včetně nesouhlasných názorů na to nebo ono, co dělá vláda. Máme právo to vyjadřovat i ve společnosti lidí, kteří mají stejný názor, jako mám já nebo jako má někdo jiný. Čili je to přirozená věc, patří to k demokracii a drží-li se to v zákonných mantinelech, tak na tom nevidím nic, co by bylo špatného nebo proti-systémového. Děje se to všude v Evropě a je to přirozená věc.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, čas vyhrazený pro dnešní tiskovou konferenci vypršel. Já vám děkuji za účast a přeji hezké odpoledne.

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Děkuji pěkně.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Na shledanou.