Tisková konference po jednání předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny 16. 6. 2008

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítala na tiskové konferenci po jednání předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny. Dovolte mi zde přivítat předsedu vlády České republiky pana Mirka Topolánka, předsedu vlády Polské republiky pana Donalda Tuska, předsedu vlády Maďarské republiky pana Ference Gyurcsáně a předsedu vlády Slovenské republiky pana Roberta Fica. Předsedu vlády České republiky pana Mirka Topolánka poprosím o úvodní slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Dobrý den. My jsme se dnes sešli v Praze, abychom uzavřeli roční předsednictví České republiky Visegrádské skupiny a předali předsednictví Polské republice pro následující rok. Součástí toho dnešního jednání bylo za prvé vyhodnocení toho českého předsednictví, za druhé představení polských priorit během následujícího roku a schválení tohoto programu a celá řada věcí, které nás spojují. A museli jsme nutně i reflektovat výsledek irského referenda před Evropskou radou, která začne ve čtvrtek. To české předsednictví mělo celou řadu krátkodobých i dlouhodobých priorit. Snažíme se v rámci V4 určitou tradici držet, držet ten kontinuální proces, a každá ta země se snaží přijít s nějakou přidanou hodnotou. Hlavní priority byly v té zahraniční politice, týkající se východní dimenze evropské politiky a tlaku na východní dimenzi, a tady musím říct, že asi největším úspěchem bylo shodnutí se na jednostranném opatření na plošné snížení poplatků pro Bělorusy na 35 Euro, což byl společný tlak zemí V4. To roční předsednictví České republiky bylo rámováno završením jednání o VISA-Waver programu a také připravenosti na implementaci Schengenského AKI a zavedení a rozšíření Schengenské smlouvy i na země Visegrádské čtyřky. Všichni premiéři vyjádřili velkou podporu českému předsednictví v Evropské radě a uvědomujeme si, že to předsednictví bude jiné, bude složitější a vstupujeme do období, které bude určitě turbulentní po referendu v Irsku. My se obáváme toho, aby následující Evropská rada a následující měsíce právě problémy institucionálního charakteru a problémy s Lisabonskou smlouvou nezakryli či nepotlačili témata, o kterých si myslíme, že mají dominovat evropské agendě. Jsou to témata praktická, ať už se týkají energetiky, případně témat jiných. Obáváme se tlaku na omezení rozšíření Evropské unie a v tomto smyslu se shodujeme na tom, že EU musí najít takové řešení, které bude znamenat pokračování hlavně té diskuse, kterou my pokládáme za potřebnou, a u toho vyřeší problém institucionálního charakteru právě vzniklý v tento víkend v Irsku. Já bych předal slovo svým kolegům, chtěl bych poděkovat, že přijeli. Čeká nás ještě jednání s Nicolasem Sarkozym jako nastupujícím předsedou Evropské rady a v tomto smyslu bude naše jednání pokračovat. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády České republiky, nyní má slovo předseda vlády Polské republiky pan Donald Tusk.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Jménem svým a všech ostatních kolegů jsem chtěl ještě jednou poděkovat Mirku Topolánkovi a všem Čechům za velmi efektivní vedení práce Visegrádské skupiny. Je to velká výzva pro Polsko, aby v dalším roce byla ta spolupráce stejně efektivní. Jsme přesvědčeni, že předsednictví ČR v Evropské unii bude klíčovou zkouškou efektivity státu našeho regionu. Všichni jsme se zavázali k tomu, abychom napomohli předsedovi Mirku Topolánkovi a vládě České republiky v těchto ambiciózních záměrech. Uvědomujeme si, že po výsledcích irského referenda před nás doba, ve které proběhne české předsednictví v EU a polské předsednictví ve Visegrádské skupině, postaví velmi významné požadavky. My jsme řekli otevřeně, že Visegrádská skupina má potenciál, má možnosti, aby byla takovým orientačním bodem pro celý region, pro nové členské státy EU a také pro ty, kteří teprve na vstup do unie aspirují. Poslední události v Irsku by neměly v žádném případě znechutit leadery EU k tomu, aby pokračovali v práci s partnery jako Chorvatsko, pokud se jedná o evropské aspirace, protože s Chorvatskem bychom měli poctivě spolupracovat nad evropskou perspektivou pro Srbsko a Ukrajinu. Chtěl jsem také poděkovat, to bude předmětem snah z polské strany v průběhu našeho předsednictví ve Visegrádské skupině. Chtěl jsem poděkovat za podporu pro východní partnerství. Tento ambiciózní projekt, který budeme představovat na nejbližší Evropské radě, získal podporu V4 a stal se tak projektem celé Evropské unie. Za toto jsem chtěl poděkovat. Chceme také společně za několik dní v Bruselu vyjádřit podporu pro ten názor, který tady bude prezentovat Nicolas Sarkomy, a za několik hodin budu hovořit s paní kancléřkou Merkelovou, aby agenda, kterou jsme si dali na zasedání v Bruselu, byla agendou respektovanou. Musíme najít dobré východisko, které bude poctivé vůči Irsku, abychom se dostali ven z této krize a souběžně musíme pracovat nad projekty, které jsme zahájili, a proto bychom rádi, aby Evropská rada pracovala v Bruselu tak, jak jsme to navrhovali.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády Polské republiky, nyní má slovo předseda vlády Maďarské republiky pan Ference Gyurcsáně.

Ferenc Gyurcsány, předseda vlády maďarské republiky: Páni premiéři, dámy a pánové. Podle mne to bylo předsednictví velmi skvělé z české strany. Po nejistotách předchozích dvou let se tak Visegrádská čtyřka dostala na vyšší úroveň spolupráce. Je to dobrý směr a je třeba v něm pokračovat. Ten, kdo zůstává v Unii osamocen, ten tratí. Naší starostí, naší prací není, abychom lobbovali pro zájmy našich zemí, ale abychom tam, kde to jde, používali regionální stanovisko, a proto obzvlášť vítám, že za uplynulý rok se na úrovni V4 našly příležitosti ke spolupráci s ostatními skupinami zemí. Nově zejména s pobaltskými zeměmi se setkáme v pátek v Bruselu a v příštím období to budou zejména záležitosti energetické politiky, které budou na programu našich jednání. Sdílím názor pana premiéra Topolánka, co se týče připojení k Schengenu i v otázce víz. Ta spolupráce byla úspěšná a předsednictví České republiky v tom sehrálo významnou roli, a musím říci, že i spolupráce Evropského fondu je uznávána na úrovni EU i mimo rámec EU, co se týče podpory různých civilních programů a dotací a stipendií. Obcházíme jako kočka horkou kaši tu včerejší událost. Všichni se snažíme vyslovovat vyvážené věty, ale možná by bylo škoda, abychom toto naše zklamání skrývali. Nevím, jestli mám říci, že je to tragédie, co se stalo v Irsku, to určí až budoucnost. Pokud se vám líbí, že to, co se stalo je velký problém, to jsem si jist. Souhlasím s kolegy, mimo jiné i s Robertem Ficem, který při jednání uvedl, že na úrovni Unie, co se týče obnovy zemědělské politiky a energetické politiky, kde se musí vyvinout určité úsilí. Musíme rozhodnout o tom, jak bude probíhat konkurence na úrovni výzkumu a vědy. V příštích měsících a letech budeme mluvit o institucionálních záležitostech, abychom mluvili o tom, jak se má rozhodovat. Přitom nás míjejí i světové události a nejsme schopni přijímat rozhodnutí už několik let. Já si myslím, že bude třeba dospět k nějaké politické inovaci, protože nás nesmí nechat chladnými to, aby tyto otázky zůstaly na pořadu dne. Poslední moje poznámka je ta, že Česká republika jako první z Visegrádských zemí bude vykonávat funkci předsednické země v čele EU. Pokud máme nějaký úkol, tak to musí být ten, abychom podpořili všemi možnými prostředky české předsednictví, pokud bude české předsednictví úspěšné. Tak získá náš region úctu a vážnost, a to přesáhne hranice České republiky, takže si myslím, že budeme muset podrobit naše cíle tomuto společnému cíli. Já osobně to z maďarské strany učiním rád, takže přeji dobrou práci Mirku Topolánkovi a České republice. Děkuji pěkně.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády Maďarské republiky, nyní má slovo předseda vlády Slovenské republiky pan Robert Fico.

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Děkuji pěkně. Vážení páni premiéři, dámy a pánové, na úvod chci poděkovat panu premiérovi za typickou českou pohostinnost a vynikající atmosféru, která okolo tohoto setkání premiérů zemí V4 panovala. Je mi trochu líto včerejšího večera, protože vím, že hodně Slováků drželo palce českému národnímu týmu, ale takový je život a sport. Společně jsme to sdíleli včera večer při televizní obrazovce. Vážené dámy, vážení pánové, ve jménu vlády Slovenské republiky můžeme konstatovat, že považujeme české předsednictví V4 za úspěšné a že byly naplněny všechny cíle, které si česká vlády v rámci tohoto předsednictví dala. Dovolte mi, abych se vyjádřil ke dvěma tématům, která jsme dnes diskutovali na naší schůzi. Prvním tématem je, že se musíme zaobírat větší efektivitou střetnutí premiérů zemí V4, a v tomto vítám návrh polského premiéra, který navrhl v rámci předsednictví V4 vždy na úvod přednést nejaktuálnější věci, které nás čekají v rámci evropského a světového prostoru, a chceme společně nastavit konzultační mechanismy tak, abychom byli schopni v rámci V4 podávat společné návrhy, postupy a kandidatury. Pravděpodobně nesvědčí V4, že například v souvislosti s kandidaturou na sídlo Evropského technologického institutu daly tři ze čtyř zemí samostatné kandidatury. Nakonec můžeme doufat, že budeme blahopřát Maďarské vládě a Budapešti a i Slovenská vláda se rozhodla v tom závěrečném souboji udělat krok ve prospěch maďarské kandidatury. Chce-li být V4 akceschopná a chce-li být důvěryhodným partnerem v mezinárodních vztazích, musíme věnovat více pozornosti těmto společným postupům a kandidaturám. Druhá věc, o kterou jsem dnes otevřeně požádal pány premiéry na setkání, byla podpora stanoviska, aby komplikace, používám tento výraz v ratifikačním procesu Lisabonské smlouvy, nepřekryly dominantní témata současnosti. Jak víte, Evropská rada se chystá tento týden mimo jiné jednat i o bezprecedentním zvyšování cen potravin a ropy, a bylo by velmi zlé pro celou EU, kdyby převládly tlaky a nářky kolem Lisabonské smlouvy. Evropskou veřejnost jistě zajímá také Lisabonská smlouva, ale není pro veřejnost tolik důležitá, jako je dnes to, co udělá instituce EU ve vztahu k tomuto závažnému problému, který nás konfrontuje každý den. Proto bych chtěl poprosit pány premiéry, abychom v tomto tahali za jeden provaz, abychom svým, ne možná nejpodstatnějším hlasem, ale podpořili ta stanoviska v rámci Evropské rady, která upřednostní vážnou diskusi a vážná opatření a stanoviska Evropské rady vůči nárůstu cen potravin a ropy, na což občané poukazují nejvíce. Otázka je velmi jednoduchá, buď se budeme zabývat sami sebou, a zaobírali jsem se v rámci EU sami sebou už dlouho, nebo ukážeme veřejnosti, že EU je instituce pro lidi. Chci taktéž říci, že souhlasím s polským premiérem, že komplikace v ratifikačním procesu nemůže mít vliv na rozšiřování EU. To jsou jasná stanoviska, Chorvatsko určitě patří do EU a bylo by velmi špatné, kdyby procedurální překážka toho, že nepokračuje ratifikace Lisabonské smlouvy měla zabránit této zemi vstoupit do EU. EU není sekta. Evropská unie je moderní instituce, která, když přijde takováto překážka, musí najít způsob, jak ji obejít a jak zajistit všem těm zemím, které plní všechny podmínky vstupu do EU, že do ní mohou vstoupit. Protože rozšiřování EU považujeme, zejména jde-li o země Balkánu, za jeden z nejstabilizovanějších prvků, které kdy existovaly. V tomto plně podporuji stanoviska pana polského premiéra. Pane předsedo české vlády, ještě jednou děkujeme za pohostinnost, myslím si, že setkání mělo obrovský význam a těším se na další konzultace. Děkuji pěkně.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády Slovenské republiky. Nyní, dámy a pánové, je prostor pro vaše dotazy. Poprosím, budeme střídat dotazy z jednotlivých zemí. Vypadá to na jeden dotaz na každou zemi. Prosím, Česká televize.

Miroslav Karas, Česká televize: Chtěl bych se zeptat, zda-li jste se věnovali těm diskusím, které jsou po referendu v Irsku v některých zemích, o smysluplnosti další ratifikace Lisabonské smlouvy v zemích, které tak zatím neuskutečnily. A druhý dotaz, zda polský premiér Donald Tusk, který míří odpoledne do Gdaňsku na schůzku se spolkovou kancléřkou, bude hovořit o tom, o čem hovořil prezident Sarkozy ve Varšavě před několika dny – o otevření pracovního trhu, o zkrácení přechodného období našim zemím, protože podle posledních signálů Vídeň i Berlín nechtějí zkrátit ono přechodné období. Zda jste hovořili i na toto téma.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já si myslím, podobně jako Ferenc Gyurcsán, že všichni jsme poměrně opatrní v těch výrocích a chceme si sednout na Evropské radě a chceme najít, řekl bych, nějaké krátkodobé východisko z té situace a i cestu, jak pokračovat dál. My jsme země, které se ta otázka pana redaktora Karase týká, a to je otázka pokračování ratifikačního procesu. Já se nedomnívám, že v této chvíli má v té věci někdo úplně jasno. Jasné je to, že od 1. 1. 2009 nebude v platnosti Lisabonská smlouva a z toho pohledu naše role, ať už se nám to líbí, nebo nelíbí, ohledně předsednictví, bude jiná. My na to musíme bezprostředně reagovat a vzhedem k tomu, že jsme s touto variantou museli počítat, tak to nebude velký problém. Ta druhá věc, nemůžeme se tvářit, že pár milionů Irů má jinou váhu než například větší počet obyvatel ve Francii. To francouzské „NE“, které zablokovalo schválení Ústavní smlouvy, má v tomto smyslu stejnou váhu jako to irské. Nemůžeme obcházet primární právo. Musíme najít řešení, které nám za prvé pomůže překlenout to období do doby případného ukončení ratifikace, pokud bude ratifikace pokračovat, to záleží hodně na Irsku, a to může být řešeno celou řadou způsobů právě proto, abychom nezabránili vstupu zemí, jako je Chorvatsko. Chorvatsko by se nemělo stát obětí tohoto procesu a pravdou je, že stávající uspořádání z Nice nedává možnost fakticky další zemi nad rámec Bulharska a Rumunska v tom institucionálním uspořádání normálně fungovat. Dejte nám čas bavit se o těch věcech na Evropské radě, já se domnívám, že jsme povinni najít jakékoliv řešení, které právě nezakryje problémy, které existují, a nevnese do EU novou zásadní diskusi o institucionální reformě, to si myslím, že by bylo velmi chybné.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, pak byl dotaz na polského premiéra.

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Polsko připravuje kroky, aby ratifikace probíhala dále, ale každý stát tady bude přijímat autonomní rozhodnutí. Nikdo nemůže zlehčovat výsledek irského referenda, tak jsme se dohodli v EU, že akceptujeme různé ratifikační formy a akceptujeme jejich výsledky v rámci národních států. Dnes je nejvýznamnější, abychom se s úctou k výsledku irského referenda nevzdávali a hledali nové řešení, které dá satisfakci evropským národům a zefektivní EU jako politickou organizaci. Jestli má dnes někdo dobré východisko? Ne, ale to není otázka jednoho dne. Proto je lepší pokračovat v ratifikaci a získávat čas pro dobré řešení, než hlasitě říkat, že to nemá smysl. To má smysl, ale musíme najít jinou cestu a jiné prostředky, aby ten cíl by materializován v ukončení ratifikačního procesu. V rozhovorech s Merkelovou se nebudu věnovat otázkám pracovního trhu. Z Polské strany nejsou velká očekávání vůči žádné zemi, jde-li o otevření pracovního trhu. Úroveň nezaměstnanosti v Polsku klesla pod 10 % a v mnoha oblastech Polska hledáme pracovníky, a to je otázka všech států Visegrádské čtyřky. Už není cílem našich států hledat nové pracovní trhy. Když Němci přijmou takové rozhodnutí v budoucnu, přijmeme to s pochopením, ale není to naše priorita.

Jánosz Kokesz, Maďarská tisková agentura: Dobrý den, chtěl bych se zeptat pana premiéra Topolánka ohledně irského referenda a pokračování ratifikačního procesu. Pan prezident Klaus jednoznačně tvrdí, že ratifikační proces pro Českou republiku skončil. Vy, jako předseda vlády mluvíte podstatně mírněji a trošku jinak. Chtěl bych se zeptat, které stanovisko lze považovat za oficiální stanovisko České republiky? Skončil, nebo neskončil? A moje druhá otázka by směřovala na pana premiéra Gyurcsáně a pana premiéra Fica. Mluvilo se o tom, že budou mít oba krátké neformální setkání o maďarsko-slovenských vztazích, jestli k tomu došlo, nebo dojde dnes odpoledne? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já se domnívám, že čeští novináři už vědí, že já zásadně nekomentuji výroky nikoho na politické scéně, takže se nedopustím podobné věci ani v tomto případě. Nicméně, my máme tu výhodu od ostatních, že my se nemusíme rozhodovat, jestli ratifikační proces bude, nebo nebude přerušen, protože my jsme ho už fakticky přerušili. Tím, že Senát poslal Lisabonskou smlouvu k projednání k Ústavním soudu, tím došlo k pozastavení toho procesu. Takže mne teď nenuťte říkat, jestli ho budeme, nebo nebudeme obnovovat, protože to je na velmi širokou diskusi české politické scény. V českém případě je ratifikační proces pozastaven již několik týdnů, my nejsme vystaveni tomu tlaku, jestli pozastavit, či ne, už jsme tak učinili. A k tomu, já si myslím, že platí primární právo EU a domnívám se, že dokud nebude jasný postoj Irska, jakým způsobem tu situaci bude řešit Irsko, tak my na takové ty koky typu opt-out a podobně budeme přistupovat velmi těžce, bude to jiná smlouva. Jsme ve stejném problému, jako jsme byly s Ústavní smlouvou, protože nemůžeme ohýbat primární právo a mezinárodní smlouvy tím způsobem, že bychom se tvářili, že se nic nestalo. To neznamená, že nejsme schopni nalézt řešení, já doufám, že ano.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, slovenský dotaz, pardon, promiňte.

Ferenc Gyurcsány, předseda vlády maďarské republiky: Snad Mirek Topolánek to nějak dal dohromady a sečetl a začal tím to naše jednání zhruba před rokem, že v rámci této platformy se setkáme zhruba desetkrát nebo dvanáctkrát, samozřejmě včetně různých mezinárodních fór. Toto nám dává příležitost, abychom probrali spoustu věcí. Dnes neplánujeme bilaterální setkání. Samozřejmě, že prohodíme pár slov, to je bez diskuse, i o přestávkách našich jednání, při obědě, při kávě, ale myslím si, že by bylo abnormální, kdyby tomu tak nebylo. To platí i pro mého kolegu Roberta Fica i pro další kolegy. Děkuji pěkně.

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Mohu-li dokončit odpověď, dovolíte-li. Vládě Slovenské republiky záleží na dobrých vztazích s vládou Maďarské republiky a já přivítám se všemi poctami pana premiéra na Slovensku v termínu, který si vybere, v programu, který navrhne, a na místě, které se mu bude líbit, takže vláda Slovenské republiky je v tomto otevřená. Dále potvrzuji slova pana maďarského premiéra. Právě setkání na V4 nebo na Evropských radách nám dává spoustu příležitostí k neformálním střetnutím a určitě dnes bude také při šálku kávy či čaje, možná při obědě. O tom jsem již hovořil v souvislosti s touto organizovanou akcí tady, přímo v Praze. Já nevidím žádné speciální komplikace, které by nám měly bránit normálně si jako lidé, jako přátelé popovídat.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji.Martin Maruniak, Televize Markýza: Dobrý den, já navážu na otázku kolegů z Maďarska. Přeci jen včera v televizi pan slovenský premiér vyhlásil, že si vyprošuje přirovnávat vládní stranu k protifašistickým gardám, tak přeci jen jestli čistě na toto téma jste spolu hovořili. A otázka na pan premiéra Gyurcsányho, máte už představu, kdy bychom se mohli dočkat vaší návštěvy na Slovensku? Děkuji.

Robert Fico, předseda vlády Slovenské republiky: Já jsem vždy fascinován, jak vás zajímají nejnepodstatnější věci tohoto světa. Pro mne jsou nejpodstatnějšími problémy tohoto světa růsty cen potravin a energií, a ne tyto všelijaké přestřelky, které v politice úplně běžně vznikají. Ale toto není setkání o vyhlášení nějakého stanoviska, toto je setkání o vážných tématech, která se týkají energetiky, Evropské rady, takže vás poprosím, nevnášejte do tohoto setkání vaše pokusy za každou cenu vyvolat nějaký skandál nebo senzaci.

Polská redaktorka: Dotaz na předsedu Tuska, zda by měl prezident Kaczynski rychle ratifikovat Lisabonskou smlouvu a s jakým návrhem pojedete do Bruselu a druhá otázka, co dál s kompetenčním zákonem?

Donald Tusk, předseda vlády Polské republiky: Jsem toho názoru, že by bylo dobře, aby Polsko ukázalo, že akceptujeme smysl Lisabonské smlouvy, a bylo by dobře, kdyby byla co nejdříve ratifikována i prezidentem. Podle veřejně přístupných informací prezident je připraven podepsat Lisabonskou smlouvu nezávisle na výsledcích irského referenda. To je pro mne optimistické znamení a myslím, že musíme brát ohled na polské veřejné mínění, které jednoznačně má zájem na ratifikaci této smlouvy. Pokud se jedná o Brusel, hlavním cílem, na kterém jsme pracovali po několik měsíců, je získání akceptace celé Evropské rady pro nový rozměr východního partnerství, a to je věc, které jsme se věnovali, pro kterou jsme přesvědčovali, a zdá se, že jsme o krůček, i díky pomoci kolegů, s nimiž jsem dnes hovořil, blíže k získání toho dobrého výsledku. Ale ještě jednou bych chtěl zdůraznit, že souhlasíme jednoznačně s tím, že EU se nemůže obrátit zády ke klíčové otázce, jakou jsou ceny potravin. Předseda Fico má pravdu, když poukazuje na to, že pro obyčejného člověka skutečným prověřením efektivity EU bude schopnost přijmout rozhodnutí a zahájit debatu a přijmout rozhodnutí, které omezí tento katastrofální růst cen energií, ropy a potravin v celosvětovém a evropském měřítku. Bez těchto rozhodnutí a těchto debat budeme mít těžší situaci ve svých vlastních státech. Určitě budu podporovat každého, kdo zahájí jakoukoliv debatu v této věci. Děkuji.

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji polskému premiérovi i premiérům Maďarské republiky, Slovenské republiky i premiérovi České republiky a vám za pozornost. Nashledanou.