Tisková konference po 180. plenární schůzi Rady hospodářské a sociální dohody, 10. července 2025
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání tripartity. O úvodní slovo poprosím vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.
Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne, my jsme dnes měli poslední jednání plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody tzv. tripartity v tomto volební období, bylo to 180. jednání už, já bych chtěl pouze stručně zrekapitulovat tu dnešní agendu. V tom prvním bodě jsme se věnovali otázce dopadové analýzy pro zavedení emisního obchodování v rámci EU ETS2. Dohodli jsme se, že včera bylo pracovní jednání toho týmu při Ministerstvu životního prostředí, na základě diskuze, která tam včera probíhala, tak budou ty věci dopracovány tak, aby v průběhu začátku měsíce září byly následně potom rozeslány také i k sociálním partnerům v rámci tohoto tématu.
Pak jsme se také bavili o přípravě na programové období 2028+, to znamená měli jsme k dispozici Strategický rámec politiky soudržnosti po roce 2027, na kterém pracovalo nejenom Ministerstvo pro místní rozvoj, ale také ostatní ministerstva, také to bylo diskutováno, připomínkováno ze strany sociálních partnerů. Je to samozřejmě první materiál, který je opravdu poměrně obecný, protože nás čeká minimálně dva roky vyjednávání, bude se ten materiál konkretizovat, zužovat, prioritizovat, i tak jak bude probíhat ta evropská debata, protože to, co víme dnes, je, že těch peněz bude o něco méně, budeme také čelit důležitým prioritám, jako je třeba obrana, bezpečnost atd., takže budeme muset logicky také i v tomto rámci se my pohybovat za Českou republiku.
Dále jsme debatovali materiál, který jsme předložili za MPS, Akční plán na podporu kolektivního vyjednávání, je to něco, co pramení z evropské legislativy přijaté v roce 2022. To znamená, my jsme tady za zhruba poslední rok připravili materiál, který vlastně říká, jak chceme podporovat v České republice kolektivní vyjednávání, jaké mechanismy k němu vytvoříme, tak aby takovýto materiál byl projednán vládou.
To počítáme, že se stane do konce zhruba září a do konce roku máme povinnost odeslat tento materiál na Evropskou komisi a následně potom od roku 2026 ty kroky podle toho akčního plánu také realizovat. Tady si myslím, že je poměrně široká shoda na tom, jakým způsobem chceme podporovat rozvoj a řekněme pokrytí kolektivního vyjednávání v rámci pracovněprávních vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
No a posledním tématem, které jsme diskutovali, byla samozřejmě otázka ještě i tzv. PROPEDŮ neboli projektů ekonomické diplomacie, ať už z hlediska, jakým způsobem běžely za rok 2024, ale také běží v průběhu roku 2025 plus výhled s ohledem na rozpočet na příští rok. Takže ta diskuze k tomu byla poměrně košatá.
No a v závěru, řekněme v bodech různé, jsme ještě prodiskutovávali některé věci, které se týkají přípravy státního rozpočtu na rok 2026. No a samozřejmě patří také poděkování, já ho tady řeknu i z tohoto místa za sebe i za pana premiéra. Ne vždy jsme se ve všem shodovali, to je potřeba říci, ale zároveň si troufnu říct, že jsme společně odpracovali celou řadu složitých, náročných témat, u kterých v minulosti bylo velmi komplikované najít shodu.
Jenom připomenu dohodu, která je dneska zakotvena už v zákoně, nad tématem zvyšování minimální mzdy. Je to věc, která se po dlouhých letech diskuzí vždycky v závěru roku stala už něčím, co je dneska zakotveno v legislativě, a je tady automatický mechanismus, podle kterého vlastně jsme schopni předvídatelně postupovat. Já chci jak zástupcům odborů, tak zástupcům zaměstnavatelů za ty 4 roky poděkovat za konstruktivní dialog, který byl věcný, v zásadě, byť to bylo někdy náročné, tak se to nikdy nevyhrotilo a bylo to v rámci, bych řekl, dobrých profesních vztahů. Takže za to chci oběma partnerům poděkovat. Díky za to.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády Moc děkuji a nyní poprosím prezidenta Svazu průmyslu a dopravy pana Jana Rafaje.
Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Dámy a pánové, taky já shrnu z pozice zaměstnavatelů dnešní průběh tripartity. Tak jak bylo zmíněno, prvním bodem byla dopadová analýza zavedení obchodování EU ETS2 a tady musím říct, a konstatoval jsem to i v průběhu, že to je přesně ukázka toho, jak by to Evropa, zejména jako EU jako taková, a i členské státy do budoucna, neměly dělat. To znamená přijmete robustní povinnosti a regulaci mnoho let před tím, než vlastně si dopřipravíte dopadovou studii, co všechno to bude znamenat pro jednotlivé subjekty na tom trhu, ať už jsou to firmy, podnikatelé, ať už jsou to domácnosti apod.
V tomto smyslu je dobře, že jsme už včera byli seznámeni s výstupy studií, které si nechala současná vláda zpracovat odborníky. Dá se říct, že se dá o tyto analýzy opřít, nicméně zdůrazňujeme, že i tyto analýzy předpokládaly nějakou cenu emisních povolenek, a to na úrovni někde 35 až 40 eur za jednu emisní povolenku, nicméně to předběžné obchodování, které se uskutečnilo v posledních hodinách, ukazuje, že může být dokonce násobně vyšší a potom ty dopady jsou výrazně dramatičtější na všechny subjekty.
Proto velmi podporujeme to, co nyní koná současná vláda, a to je to, že tvoří v rámci Rady Evropy silnou koalici zejména průmyslových zemí, které by měly revidovat nastavený systém. Samozřejmě, že se nabízí otázka, zda je i neodložit nebo vůbec nepozastavit, na to asi se nepodaří sehnat politická podpora, nicméně za BusinessEurope, což je naše zastřešující organizace, říkáme, že jsme připraveni podpořit a budovat tady ty byznysové koalice k tomu, abychom podpořili pozice.
Minimum, co se musí docílit, je nastavit systém tak, aby volatilita cen emisních povolenek nebyla bez kontroly, aby byla v určitých pásmech, která jsou kontrolovaná, aby se to nechovalo jako ceny u EU ETS toho základního, který tady už dvacet let funguje, a během energetické krize jsme viděli, že se to chovalo spíše jako bitcoin než jako postupná nabíhající daň, která má vést jednotlivé subjekty k transformaci na tom trhu jako takovém. Takže v rámci toho jsme taky zmínili, že by asi stálo za to, abychom udělali revizi, nebo aby Česká republika v rámci těch koalic, které vytváří, se pokusila vytvořit kolice, které by udělaly i revizi toho stávajícího systému EU ETS minimálně v té míře, aby ta volatilita ceny byla pod určitou kontrolou.
Tím druhým bodem tak, jak tady zaznělo, tak jsme se zabývali tím budoucím rámcem vůbec kohezní politiky soudržnosti po roce 2027, toho dalšího rámce financování. Jsme přesvědčeni, že klíčem k tomu všemu je, abychom dotáhli a na papír napsali naše skutečné priority, které tato země má, a i když dostaneme další stovky miliard, tak to není tak, že by mohly vystačit na úplně všechno, co chceme udělat. Protože na konci neuvidíme konkrétní hmatatelný výsledek a potom se otáčíme po jiných členských zemích, které dokázaly soustředit ty prostředky třeba na dva tři čtyři cíle a skutečně něco vybudovat, na konci toho období vidíte výsledek.
Často se hovořilo například o Polsku, v tomto případě i my říkáme a za svaz průmyslu jsme společně s ostatními zaměstnavateli dneska představili materiál, resp. výzvu, že bychom chtěli zúžit ten náš pohled od budoucna právě na strategické investice, o kterých se v době této vlády hovořilo, takže zejména dobudování energetické infrastruktury, transformaci průmyslu, dopravní digitální infrastruktura, obranyschopnost a samozřejmě výzkum, vývoj a transformativní klíčové moderní digitální technologie. To bylo k tomuto bodu, nicméně tady jsme na začátku těch debat, takže o tom se bude hovořit i s budoucí vládou, ať už to bude kdokoliv.
Třetím bodem byl akční plán na podporu kolektivního vyjednávání. Žijeme v kontextu Evropy, která silně podporuje sociální dialog, tuhle směrnici musíme aplikovat, já musím konstatovat, že to byl náročný úkol k vyjednávání. Na druhé straně si myslím, že se nám podařilo minimálně nevytvořit tam české květinky, ale zachovat ten rámec, který přišel z Bruselu jako takový, a ten akční plán nakonec podporujeme tak, jak byl předložený.
Poslední bod je pro nás velmi důležitý, a to bylo financování programů ekonomické diplomacie ze všech svých, ať už jsou to PROPEDY, ať už jsou to další nástroje jako PROPEA a sítě ekonomických diplomatů a další aktivity. Česká republika je exportní zemí, má zkušené exportéry a potřebujeme tu svoji ekonomiku transformovat právě tím, že budeme schopni vyvážet do dalších zemí, obsazovat další trhy. Takže aktivity, které byly doposavad za poslední vlády vybudovány, jsou velmi dobré, nicméně potřebujeme je minimálně udržet na stejné úrovni a ještě rozvinout.
Je dobře, že se tady transformuje instituce jako je Národní rozvojová banka, ČEB, EGAP tak, aby mohly ještě více podpořit proexportní nástroje. A ano oceňujeme to, že se využila situace nebo podpořila situace na Ukrajině tím, že jsme investovali spoustu prostředků tímto směrem, a my vidíme i v tomto smyslu v ekonomické diplomacii, resp. v exportu směřující tímto směrem velmi pozitivní výsledky. Takže vyjádřili jsme několik obav, chceme o tom dále jednat, tak abychom ten systém udrželi i do budoucna kvalitní.
Vyjádřili jsme na závěr, protože to bylo poslední plénum, že je potřeba se potkat ještě minimálně na úrovni předsednictva tripartity k zákonu roku, což je státní rozpočet tak, abychom mohli se jako sociální partneři vyjádřit ke klíčovým kapitolám. Ale vzhledem k tomu, že to byl poslední plénum, tak jsme, přestože jsme neprosadili celou řadu věcí, kterou můžete najít v naších programech, ale spoustu věcí se taky podařilo prosadit, ocenili jsme zejména úroveň toho dialogu jako takového, protože jednání probíhala tak, jak byla svolávána, komunikace byla velmi kultivovaná a kvalitní a myslíme si, že je potřeba, aby v tomhle tom smyslu dialog pokračoval i do budoucna. Ale samozřejmě, že budeme ještě více usilovat, aby naše programy a naše zájmy českého byznysu byly ještě lépe budovány.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády Děkuji a na závěr poprosím předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů pana Josefa Středulu.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Hezké odpoledne, já přejdu rovnou k těm jednotlivým bodům, takže otázka ETS2 je z naší strany považována za naprosto tristní situaci. A to, kdy Evropská komise přijme nějaký dokument, a my dva a půl roku poté teprve vidíme, a my jsme viděli včera poprvé, část prezentace týkající se dopadů ETS2 na občany.
Tehdy, nebo včera se hovořilo o tom, že se počítá s povolenkou v hodnotě 45 eur v cenách roku 2020, což je v současnosti cena přibližně 65 eur a první výsledek obchodování na lipské burze je 81 eur. To znamená, že všechny ty propočty v této chvíli jsou jinde, máme tady 50% nárůst ceny, hned v tom prvním, ona je to předběžná cena, takže hned v té první tranši, to znamená, že ty dopady budou, a že nebudou malé, je naprosto zřetelné.
Už jen podle těch prvních odhadů by mohl být dopad na průměrnou rodinu možná i kolem 10 000 korun ročně, což nejde jen tak něčím nahradit, a to se ještě pracuje s těmi nižšími hodnotami. Navíc se ještě nepracuje s tím, co udělají křížové cenové růsty, to znamená nejenom to, jaký je dopad v oblasti dopravy, jaký je dopad v oblasti paliv, jaký je dopad v oblasti bydlení resp. tepla, ale to se samozřejmě promítne tady tyto vlivy do všech dalších cenových hladin, takže se dá očekávat další cenové růsty, a to všechno chceme probírat.
Požádali jsme, abychom ty analýzy dostali v plném znění, protože se chceme podívat, jaká byla metodika, jakým způsobem se to počítalo, abychom mohli dát další dispozice. Je příslib ze strany Ministerstva životního prostředí, že bychom se v září k tomu mohli sejít a pokračovat v této debatě, která je velmi vážná. Tak stejně jsme požadovali, abychom obdrželi draft Sociálního klimatického fondu pro Českou republiku. Protože to je klíč, tam by se měla řešit otázka právě energetické chudoby, dopadu na jednotlivé osoby,
Ale je také pravdou, a objektivní, že v této chvíli, kdy Česká republika iniciuje non-paper, tzn. stanovení 45 eur za emisní povolenku jako tu, kdy by měly startovat všechny mechanismy, a to samozřejmě ovlivní významným způsobem budoucí pohled na dopady právě zaváděné legislativy. Pro nás je to samozřejmě velmi důležité, protože to bude mít dopad stejně na ty, kteří produkují, tzn. malé podnikatele a další firmy. Bude to mít dopad na obyvatelstvo a my samozřejmě chceme tomu předejít. A samozřejmě těm dopadům. To je jedna velká část.
Druhá, jedna z debat, která byla dnes vedena, je taky v té oblasti, že jestliže české zákony mají a obsahují tzv. RIU neboli studii dopadu připravované legislativy, tak to stejné by měla mít vždy Evropská komise. Ne, že když se přijal Green Deal, tak ještě několik měsíců nebyly studie dopadu. Když se řešila otázka Fit for 55, stejná situace, ETS 2 stejná situace. To je pro nás neakceptovatelné. Měli by občané v EU, podnikatelé v EU vědět dopředu a politici se rozhodovat podle těchto analýz, ne podle svých pocitů. Protože tento ideologický přístup je pro nás neakceptovatelný a je velmi nebezpečný. Protože dopady takovýchto přístupů potom budou na celou společnost, na snížení konkurenceschopnosti a samozřejmě také na snížení životní úrovně.
Takže my jsme dnes nemohli probírat Sociální klimatický fond a jeho využití, protože ho prostě nemáme. Nemáme ho v žádné podobě, ani draftové, ani žádné jiné. Takže to je pro nás velmi vážné téma a bez ohledu na to, že se blíží volby, tak toto bude téma, které nás bude provázet, a spolu se zaměstnavateli chceme znát dopady, chceme vědět, jak to ovlivní českou nejen podnikatelskou, ale veřejnost jako takovou.
Otázka druhá, Strategický rámec politiky soudržnosti po roce 2027 si myslíme, že by měla primárně rozhodnout vláda příští, protože to ji bude samozřejmě doprovázet po všech stránkách. Musí být také vyjasněna na počátku role dalších finančních prostředků. Jestliže se tady bavíme o 5 % HDP do budoucna na obranu a část, tzn. 1,5 % z toho bude právě třeba na kritickou infrastrukturu, tak pokud je to obsaženo v těchto dokumentech tzn. ve Strategickém rámci kohezní politiky, tak je nutno si říct, jak s tím budeme pracovat, abychom to neměli ve dvou dokumentech, závažných dokumentech společně.
Tak stejně se jedná o další věci nebo šetření prostředků ze státního rozpočtu, protože důležitým předpokladem taky bude pohled na budoucí daňový systém. Protože není možné nahrazovat chybějící národní zdroje finančními prostředky, v tomto případě EU. Ty mají sloužit k tomu, abychom právě multiplikovali veškeré efekty. A když jsem se tam zmínil o tom, že bychom rádi dosáhli podobného efektu, jako je tzv., z mého pohledu, polský efekt, tzn. výrazného růstu ekonomiky, tak musí být debata o prioritách. A je nutno už dopředu říct, že na všechno opravdu peníze nebudou, jako tomu bylo v současnosti. Ty peníze budou významně omezené, významně nižší. Bude tam také role tzv. finančních nástrojů, se musí povýšit, a my vznášíme otazník, zda bude vůbec absorpce pro takovýto nástroj, kde ta absorpce bude a zda se ty efekty vůbec dosáhnou.
Co se týká Akčního plánu na podporu kolektivního vyjednávání, to je součástí Směrnice o evropských minimálních mzdách, tak tady máme řadu otázek, otazníků. Debatovali jsme dlouho a je potřeba poděkovat Ministerstvu práce a sociálních věcí a prostřednictvím pana ministra jeho kolegům, kteří se na tom podíleli. Ale bohužel, hranici 80 % pokrytí kolektivními smlouvami nebude možno dosáhnout v dohledné době. My máme pár otazníků, jako je např., jak dosáhneme podpory tzv. kapacity building neboli podpory kapacity sociálních partnerů. To bychom samozřejmě velmi rádi.
V jedné věci musím také poděkovat zaměstnavatelům, kde velmi výrazně a velmi silně obě delegace podpořily odbory. A to je věc, která je v akčním plánu, byla navržena, a to, aby tak stejně jako mají zaměstnavatelé zohledněny v nákladech příspěvky na činnost svých zaměstnavatelských organizací, aby takto stejně bylo i u odborů. Jenom připomínám, že toto byla jedna z věcí, které v konsolidačním balíčku navrhlo Ministerstvo financí a přijala vláda, které vlastně toto odebraly členům odborů a my to považujeme za nerovné zacházení. A o to více si vážíme přístupu zaměstnavatelů a dnešních slov, která na jednání plenární schůze tripartity vznesli, a rád bych věřil, že dojde v této věci, k nápravě.
Co se týká programu financování ekonomické diplomacie. Myslím, že debata jako taková byla také velmi dobrá, a to i z toho důvodu, že jsme se tam bavili i o roli a účasti českých exportérů třeba na významných veletrzích, možnosti lepšího uvolňování prostředků, protože to jsou zrovna úplně specifické věci, kdy musíte místa na těchto veletrzích objednávat dva i tři roky dopředu tak, aby vůbec existovaly možnosti v rámci hospodaření s prostředky státu, aby toto mohli uskutečnit a mít tak velmi dobrá místa na těchto veletrzích, aby ta efektivita byla vysoká.
Taktéž jsme ocenili např. debatu, která teď je vedena na Ministerstvu zahraničních věcí k otevření plnohodnotného zastupitelského úřadu v Kongu, který by sloužil pro několik zemí v okolí, kde i pan ministr práce a sociálních věcí zdůraznil, jak je významný tento trh i při návštěvě, kterou sám osobně absolvoval. Takže v této věci opravdu vítáme tu iniciativu a také bychom byli rádi, aby odbory byly tam, kde je to vhodné, zapojeny do ekonomické diplomacie. Protože si myslíme, že jsou teritoria, kde takovýto vliv a možnosti jsou, může být významným i exportním signálem pro ty partnery, že to není jenom otázka zaměstnavatelů a podnikatelů, ale také jejich zástupců zaměstnanců. A to si myslíme, že by mohlo přispět.
Co se týká toho celkového hodnocení. Tak já, asi chápete, že bych byl velmi kritický, kdybych teď hovořil o sociálním dialogu, ale myslím si, že na konci, a poslední plenární schůze právě skončila, je potřeba poděkovat. Ať už to sekretariátu tripartity, tak sociálním partnerům, jak na straně vlády, tak na straně zaměstnavatelů. A, ano, v mnoha případech jsme nenašli shodu, v mnoha případech to byla velmi kritická debata, ale vést i kritickou debatu je správné.
To, že se necítíme být spokojeni, to se dá zřejmě očekávat a také to tak je. Ale to neznamená, že bychom k sobě nebyli slušní, a to je důležité. Také jsme hodnotili i situaci kolem krajských tripartit, pracovních týmů tripartit. Některé byly velmi funkční, některé, a byla to výrazná minorita, byly určité problémy, ale ty se řešily případně v průběhu.
Takže za nás poděkování jak panu ministrovi, členům vlády, panu premiérovi, tak stejně zaměstnavatelům za nejen možnost, ale vedení dialogu, ale my víme už teď, co by se dalo všechno zlepšit. A věřím tomu, že v příštím funkčním období příští vlády najdeme způsob a formu, jak vše zlepšit. I to, co je z naší strany nyní vnímáno kriticky. Děkuju za pozornost.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní je prostor pro dotazy, pokud nějaké jsou, tak Česká televize.
Tereza Šedivá, Česká televize: Já bych se s dovolením pana ministra doptala ještě na to, nebo i pana Středuly, na to následující jednání o platech ve veřejné sféře. Jestli vy, pane ministře, máte tedy v představě těch 5 % případně 7 %? V jakém objemu by to mělo být, jestli by to mělo jít tedy do tarifů? Co případně říkáte na těch cca 10 %, co požadují odbory, jestli je to nějak realistické, reálné? A jestli také chcete, aby tedy kabinet případně nějakou z těch variant schválil řekněme ve druhé polovině srpna, až skončí vládní prázdniny? Děkuju.
Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí: Děkuju, já jsem včera večer nechal poskytnout ten materiál, který máme za MPSV připraven do meziresortního připomínkového řízení, sociálním partnerům. Takže to, co chci v příštích dnech, počítám, že to možná bude do konce tohoto týdne, rozeslat do toho meziresortního připomínkového řízení, tak sociální partneři už včera dostali. Já jsem tam dal ty dvě varianty, protože čekám samozřejmě poměrně velkou debatu k tomu nárůstu toho tarifu. Ten můj materiál se týká opravdu tarifního růstu. Já nejsem ministr financí, tak myslím, že mi nepřísluší, abych v tento okamžik hodnotil objem.
Pokud jde o ty tarify jako takové, tak já vždycky říkám, máme se dívat i na to, co se děje v té soukromé neboli mzdové oblasti. Tam pozorujeme, že ten růst je někde kolem 7 %. Proto jsem dal ty varianty 5 % či 7 %. Jestli to skončí jednou z nich, nebo ještě nějakou třeba kompromisní jinou, to ještě uvidíme. Dneska to startujeme to jednání tady, už pár minut to jednání běží. Já předpokládám, že to jednání bude mít ještě pokračování někdy v průběhu měsíce srpna. Já za sebe říkám, já bych chtěl, abychom jako vláda rozhodli o zvýšení platů od 1. ledna, v té platové neboli v té veřejné sféře do konce měsíce srpna, aby to rozhodnutí bylo přijato.
Za sebe ještě řeknu to, že bych si také přál, a budu o to usilovat, abychom postupnými kroky vyrovnali ještě rozdíly v tzv. příloze nařízení vlády 1 a 2. Protože tam máme často pracovníky, kteří vlastně dělají prakticky stejnou činnost, ale v té příloze 2 je ten rozdíl v tom tarifním odměňování zhruba 17 až 20 %. Tento rozdíl byl vytvořen ještě za předchozích vlád a teď budeme jednat o tom, jakým způsobem jsme schopni postupně, protože to není realizovatelné během jednoho roku, já si umím představit to třeba rozložit do tří let a postupně tento rozdíl, který není férový vůči těm lidem, a často jsou to pracovníci měst, obcí a krajů, tak abychom ho postupně vyrovnali.
Takže o tom ta jednání dneska budou a samozřejmě adekvátně potom musí být navýšeny také objemy pro ty kapitoly. Tam, kde to jde opravdu za státním rozpočtem, tam, kde to jde za rozpočty obcí, měst a krajů, tak to už je věc, jak si s tím dokáží poradit obce, města a kraje.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, ano.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Co se týká odborů, tak ta jednání budou dvě, která budou následovat, to první jednání se týká toho systému, to je to sloučení těch tabulek. Tady budeme hledat určitě cestu ke kompromisu, který by mohl ty tabulky sloučit, a je to důležité, opravdu. Samozřejmě to znamená také finanční prostředky, ale z tohoto pohledu, jestli jsme v situaci, že, pokud se nic nestane na konci roku letošního by bylo 75 % všech tarifů pod úrovní minimálních platových tarifů a 35 % pod úrovní minimální mzdy, tak to je naprostá katastrofa.
A to, co se odehrálo teď v poslední době, ten nesystémový zásah, tzn. vojákům z povolání přidání do tarifu, ostatním bezpečnostním složkám do stabilizačního příspěvku, to nedává žádnou logiku. To je opravdu špatně. Věřím tomu, že to napravíme při tom vyjednávání tak, aby všichni dostali přidáno v procentech sazbu přímo do tarifů. Protože za posledních několik let se stalo to, že jsme pokřivili ty tabulky tím, že vláda rozhodla, nebo vlády, musím použít slovo, rozhodly o přidání plošném v přesné částce nominální, což nedělá dobrotu, a teď bychom měli přistoupit k těm procentuálním.
S čím přijde vláda, netuším. Vítám to nařízení vlády, které připravil tým pana ministra, protože ten materiál obsahuje také poměrně dobrou analýzu a i ohrožení, která tam jsou, myslím si, že jsou pojmenována zcela přesně. Ale teď bude záležet na tom, jak ta politická reprezentace se k tomu postaví. Třeba překvapí a přijdou ještě s nabídkou vyšší, než přichází odbory.
Lucie Michut Ješátková, tisková mluvčí vlády: Já moc děkuji, vzhledem k jednání já už tiskovou konferenci končím, děkujeme a přejeme hezký den, na shledanou.
