Tisková konference po 178. plenární schůzi Rady hospodářské a sociální dohody ČR
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání Rady hospodářské a sociální dohody. O úvodní slovo poprosím ministra školství pana Mikuláše Beka.
Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dobrý den, dámy a pánové, dnešní jednání tripartity se věnovalo poměrně obsáhlému programu. Já si dovolím zmínit nejprve body, které se týkaly agendy resortu školství. My jsme jednali o změně ve financování nepedagogických pracovníků, což je téma, které v posledních týdnech vyvolává velkou pozornost jak na straně zaměstnanců, tak na straně zaměstnavatelů. Já jsem seznámil tripartitu se základními parametry té změny. Chtěl bych říci, že důležité je to, že vláda se shodla na návrhu navýšení rozpočtových příjmů obcí a krajů, který je vyšší, než jsou částky, které byly v minulosti ve státním rozpočtu. Konkrétně by šlo o 11 miliard v těch posledních čtyřech měsících tohoto roku, což zahrnuje nejenom standardní navýšení objemů platů o pět procent ve veřejné sféře, ale také rezervu na dokrytí náběhu toho nového systému a vykrytí případných dosavadních převádění finančních prostředků mezi položkami rozpočtu škol z učitelů na nepedagogy.
Já jsem si dobře vědom vlastně těch určitých rizik nebo obav na straně různých aktérů. Koneckonců na dnešní jednání tripartity jsem přijel z diskuze se starosty a řediteli v Ústeckém kraji. Vláda je si dobře vědoma těchto okolností. Bereme také s plnou vážností to negativní stanovisko, které zaznělo dnes na tripartitě jak ze strany zaměstnavatelů, tak ze strany odborů. Jsme přesvědčeni o tom, že v následujícím meziresortním připomínkovém řízení, kterým bude procházet nařízení vlády, které nastavuje ty konkrétní podmínky, ještě můžeme ošetřit některé obavy, které zaznívají z toho terénu. Zejména je tady z mého pohledu důležitá otázka pokrytí dostatečnými prostředky navýšení zaručeného platu ve veřejné sféře. To je věc, které ještě věnujeme pozornost se zřizovateli, jak s Asociací krajů, tak samozřejmě s obcemi, protože ta změna může do jisté míry ovlivňovat tu rozpočtovou bilanci jednotlivých škol.
Také jsme se dotkli tématu, které dlouhodobě leží na srdci tripartitě, a to je posilování role zaměstnavatelů a zaměstnanců v nastavování systému profesního vzdělávání, celoživotního vzdělávání. I tam jsme dnes konstatovali určitý pozitivní posun a budeme dále v té spolupráci pokračovat. Já osobně považuji zapojení jak zástupců zaměstnavatelů, tak zapojení zástupců zaměstnanců do vlastně nastavování toho systému i směrem třeba k vysokému nebo střednímu školství za velmi důležité, protože to je vazba, která v tom dnešním systému není dostatečně vybudovaná. Děkuju za pozornost.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a nyní poprosím o slovo ministra životního prostředí pana Petra Hladíka.
Petr Hladík, ministr životního prostředí: Dámy a pánové, krásný dobrý večer. Z té řady témat, které dnes tripartita projednávala, také bylo jedno téma týkající se implementace EU ETS2. Vy moc dobře víte, že to je záležitost, kterou se česká vláda zabývá. Snažíme se s ostatními partnery najít většinu v Evropské unii takovým způsobem, abychom mohli tento systém změnit, upravit, odložit a nastavit mechanismy tak, aby byla predikovaná nebo predikovatelná hodnota.
Já jsem rád, že sociální partneři, jak ze strany zaměstnanců, tak ze strany zaměstnavatelů, podpořili vládu v těchto krocích. Co je důležité: Já jsem zase naopak požádal sociální partnery o to, aby byli aktivní v těch členských zemích, které ještě neimplementovaly plnohodnotně tuto směrnici, byť to okno příležitosti se nám trošku zmenšuje, protože už zhruba necelá polovina zemí plně implementovala tuto směrnici. Diskutovali jsme o těch dopadech a vlastně shodli jsme se také, že provedeme ještě, nebo poskytneme sociálním partnerům hlubší poklady včetně dopadů a vrátíme se k tomuto tématu na příštím jednání tripartity.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky pana Jiřího Horeckého.
Jiří Horecký, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR: Děkuji za slovo, hezké odpoledne, hezký podvečer, vážené dámy a pánové. My jsme projednávali pět bodů v rámci jednání pléna tripartity. Já začnu jenom krátkými stanovisky z toho resortu pana ministra školství. Jak bylo řečeno, tak jsme za oba dva sociální partnery odmítli návrh na přechod financování tzv. nepedagogických pracovníků na zřizovatele, to znamená kraje, města a obce.
Důvody toho odmítnutí se lehce liší. Za nás je potřeba říct, že jsme také zdůraznili, že vnímáme i logiku tohoto návrhu, vnímáme logiku i toho, že ten zřizovatel je blíže k těm aktuálním problémům té školy a ví, jaký okruh a počet těch nepedagogických pracovníků tam skutečně je potřeba. Ale to negativní stanovisko, které odráží i stanovisko tedy vzdělavatelů, to znamená ředitelů škol, školských zařízení, a které je víceméně shodné nebo podobné i se stanoviskem zřizovatelů, ať už je to Svaz měst a obcí, nebo Asociace krajů, tak je negativní z toho důvodu, že vnímáme, že to je zásadní změna, že je krátká doba na odbornou diskuzi, že ta změna představuje novelizaci dvou zásadních zákonů, školského zákona a zákona o rozpočtovém určení daní. Tyto změny by měly jít klasickou cestou vnějšího připomínkového řízení, což tomu tak není.
Jsou tady obavy, jak budou směřovány ty jednotlivé finance. Některá města a obce, zřizovatelé, mohou dostat větší objem peněz, některá menší. Jsou tady některé obavy, které jsou ale možná fámy a které se daří nějakým způsobem objasňovat. Nicméně v tuto chvíli z těchto zejména časových a procesních důvodů bylo to naše stanovisko negativní.
Ohledně celoživotního vzdělávání, tak jsme přivítali informaci, že po dvou letech od toho prvotního nápadu či myšlenky v příštích dnech bude v meziresortním připomínkovém řízení návrh nové Rady vlády pro celoživotní vzdělávání, která by měla právě za úkol na půdorysu sociálních partnerů, zaměstnavatelů, zaměstnanců a vlády nějakým způsobem řídit a směřovat a stimulovat celoživotní vzdělávání v České republice. Souvisí to i s tzv. implementačním projektem, kde jsme dostali už nějaký konkrétní návrh a jehož obsahem je prověření toho, jestli potřebujeme sektorové rady, jestli má smysl mít individuální vzdělávací účty a podobně. Takže to je před námi.
K návrhu směrnice EU ETS2 jsme jednak se kriticky vyjádřili k tomu podkladovému materiálu, které jsme označili jako primární analýza dopadů, to znamená analýza dopadů na ceny plynu a benzínu a podobně. Nicméně jsme požadovali vytvoření nějaké sekundární dopadové analýzy, to znamená, jaké zavedení a implementace této směrnice může mít dopady na jednotlivé firmy, podniky, zaměstnavatele, ale i samozřejmě zaměstnance a občany této republiky. Ten bod jsme neuzavřeli, my jsme ho přerušili a dohodli jsme se, že budeme pokračovat v této diskuzi na dalším jednání pléna.
Podpořili jsme maximálně vládu nejenom v tom požadavku o odklad jednoho roku, ale podpořili jsme ji a dali jsme jí i jasnou podporu v tom smyslu, že vnímáme, že ta směrnice je potřeba, aby se otevřela, aby se revidovala, aby byla zahájena diskuze o jejích změnách, a to i s vědomím, že některé státy už ji implementovaly, s tím, že jsme se zavázali, že tak budeme činit i my jako sociální partneři prostřednictvím našich evropských různých institucí, kde jsme sdruženi.
Už jen velmi stručně: Projednávali jsme také bod digitalizace, kde za nás jsme se přiklonili k tomu, za zaměstnavatele, aby řídicím orgánem pro proces digitalizace České republiky bylo z těch několika návrhů Ministerstvo průmyslu a obchodu a dozorovým orgánem ČTÚ. Diskutovali jsme bod věda, výzkum, inovace, vyjádřili jsme podporu jednak k novému zákonu, podporu k daňovým odpočtům, k metodikám tak, jak vlastně to bylo představeno.
A poslední jenom krátká informace a ta je z jednání předsednictva tripartity, kde jsme oba dva sociální partneři vyjádřili nesouhlas s návrhem zákona o povinném odvodu do třetího pilíře těch rizikových profesí v té třetí skupině, u těch čtyř rizikových faktorů. Následovala debata, během které jsme diskutovali některé věci, které nám na tom vadí, některé věci, které budou mít a mohly by mít zásadní administrativní zátěžový dopad na české firmy a zaměstnavatele. A dohodli jsme se na urychleném jednání proto, aby se ještě tyto změny v tom návrhu toho zákona nechaly změnit a odstranit tak, aby na něm mohla být shoda, anebo alespoň většinová shoda. Děkuju.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů pana Jozefa Středulu.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Přeju hezký večer, děkuju za slovo. Já začnu jednáním předsednictva tripartity, protože zaprvé jsme se dohodli, že další plenární schůze tripartity bude 5. května odpoledne. A témata nebudou vůbec jednoduchá, jedno z nich je aktualizace zprávy o pobytu a zaměstnávání cizinců v České republice, protože vnímáme velká nebezpečí i zneužívaní cizinců a podobně. Role agentur práce atd. A v tomto věřím, že vláda učiní hodně kroků tak, abychom mohli se shodnout na dalším postupu, který bude eliminovat takovéto zneužívání na území České republiky, a je nutno si uvědomit, že tady je 1,2 milionu cizinců v České republice, což je velký počet, jeden z nejvyšších z nových členských zemí.
Další bod stejně tak důležitý by měla být určitá představa dopadu nové politiky Spojených států na Českou republiku. To si myslíme, že bude velmi vážné téma, a věřím tomu, že v této věci tak stejně jako administrativa připraví pro nás nějaký podklad, protože není to jenom samotná záležitost cel, ale dalších opatření, která se dají očekávat. Budeme samozřejmě chtít stanovisko a postoj, jak to bude vidět vláda, protože vidíme v některých věcech nebezpečí, které mohou mít i dopad například na zvýšení inflace.
Ale byl ještě jeden bod a to oba sociální partneři, tak stejně zaměstnavatelé jako odbory, jsme požádali vládu o i případné mimořádné jednání pléna tripartity ve věci zapojení českých firem do dostavby jaderné elektrárny. Považujeme to za velmi vážné. V této chvíli je mimo Českou republiku česká delegace v Koreji, kde se právě jedná o těchto věcech, a my si myslíme, že je potřeba v tomto podpořit jednoznačně snahu o co nejvyšší zapojení. Proto očekáváme, že proběhne mimořádné jednání. Je důležité jak z důvodu konkurenceschopnosti České republiky, podpory českého průmyslu a samozřejmě zaměstnanosti.
Takže to předcházelo. Ještě tam byly dva body. Ten jeden je, že jsem vyzval pana v té chvíli ministra financí, protože pan premiér odjel za panem prezidentem, tak jsem vyzval k tomu, aby ODS a TOP 09 stáhla návrh změny zákoníku práce týkajícího se výpovědi bez udání důvodu. Pan ministr financí řekl, že si myslí, že tato koalice, myslím tím koalice ODS a TOP 09, v tomto návrhu nezíská většinu a že v prvním týdnu března, kdy se očekává, že by mohlo dojít k hlasování, takže tento návrh zákoníku práce, neprojde. A taky nám sdělil, že to nebude podmíněné hlasováním ve vztahu k celému zákoníku, ale pouze k této dílčí části. Takže uvidíme, jak to proběhne, jakým způsobem to bude.
A v neposlední řadě, požádal jsem pana ministra financí ještě po skončení tripartity o to, aby se srovnaly podmínky, a zaměstnavatelé to podporují. To jsou podmínky odborářů, kteří platí členské příspěvky, a kdy zaměstnavatelé to mají zohledněno v daňových zákonech, ale odbory to v žádném případě nemají. Myslíme si, že to je špatně a že by se to mělo narovnat, a děkuju zaměstnavatelům za dlouhodobou podporu tady toho. Takže jsem oslovil pana ministra financí, aby se k tomu vyjádřil. To je jedna část.
Co se týká důchodů, tady ten rozpor trvá. My považujeme celou situaci kolem důchodů, respektive možnosti předčasných odchodů do důchodu pro náročné profese, za hodně vážný lapsus. Protože nejenom to, že jsme se dohodli na tripartitě i se sociálními partnerem a následně i vláda to podpořila na tom, že i třetí kategorie rizika v těch čtyřech rizikových skupinách mohou odejít do důchodu dříve. To se nestalo už tím známým, tou známou změnou, a my nesouhlasíme s tím finančním způsobem, který teď je navržen, protože to považujeme za špatné.
A dokonce až tak špatné, že mnoho zaměstnavatelů dnes poskytuje svým zaměstnancům bez ohledu na to, zda pracují či nepracují v rizikových skupinách, příspěvek na penzijní připojištění. Jenomže toto by mohlo taky znamenat, že nikdo nedostane ani o korunu více proto, protože už to plní, a to považujeme za nevhodné. To znamená, že by ti, kteří pracují ve třetí kategorii rizika, vůbec nebyli nějakým jiným způsobem zohledněni než všichni ostatní. A to nepovažujeme za fér. Proto považujeme za správné tu první volbu, to znamená, aby lidé z třetí kategorie rizika, z těch čtyř rizikových faktorů, mohli odejít do důchodu dříve a trváme na tom.
Co se týká poté plenární schůze, tak už tady bylo řečeno, co se týká stanoviska k tomu bodu týkajícího se financování nepedagogických zaměstnanců ve školství, tak ČMKOS předložila všem přítomným stanovisko, ve kterém popisuje důvody, proč požadujeme, aby v žádném případě nedošlo k realizaci toho, co se teď připravuje. Považujeme to za špatně připravené, nedostačující, popisujeme i důvody – nejenom nesoulad s dlouhodobou strategií v této oblasti, ale taky nebezpečí nerovnosti poskytovaných služeb, ohrožení kvality školního stravování, finanční problémy obcí, nestabilita toho systému, nerovnost zajištění financí. Myslíme si, že to je nepřipravené. Jsme tady v souladu ať už to se zaměstnavateli, také se Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv, Asociací krajů a myslíme si, že by se v tomto nemělo dále pokračovat.
Takže to je jedna část. Ta další se týkala obchodování s emisemi, respektive se systémem ETS2, už tady o tom hovořil pan ministr. Já jsem rád, že jsme se dohodli na tom, že se provede širší analýza dopadů, protože to nejsou dopady jenom na jednu skupinu, třeba na zaměstnance, ale na podnikatele, na ohrožené skupiny, a my tady vidíme velký problém i s možností růstu inflace, samozřejmě snížení životních nákladů prostřednictvím zavedení ETS2.
Proto jsme řekli, že podporujeme vládu v tom, aby učinila kroky, které povedou ke snížení těch dopadů, ideálně k eliminaci celého systému ETS2. Řekli jsme taky, že ideální by bylo, pokud by měl být zaveden tak, aby nebyl volně obchodovatelný, protože tam se tvoří potom ta vysoká cena, protože se s tím obchoduje i se subjekty, které s tím nemají co společného, a to pochopitelně zdražuje život. Myslíme si, že Česká republika je v tomto velmi specifická, a to nejen z těch důvodů, že jsme měli vysokou inflaci a lidé tady toto zaplatí násobně.
Mrzí nás, že k té situaci vůbec došlo, že jsme se až tak daleko v tom dostali. Ale bohužel ta situace taková je. Navíc nechceme řešit následné problémy, které vzniknou s tím, že nám vznikne energetická chudoba, že si lidé nebudou moci pořídit to, co by si pořídit mohli v souvislosti se zabezpečením základních potřeb a funkčnosti ve společnosti. Takže očekávám, že tak jak pan ministr přislíbil, tak budeme na příštím jednání to probírat daleko podrobněji, a věřím tomu, že se nám to povede.
Co se týká profesního vzdělávání a systému celoživotního učení, musím znova říct, že zájem sociálních partnerů, včetně Hospodářské komory, je takový, abychom mohli, to je ten ideální způsob, abychom mohli zcela převzít zodpovědnost za oblast celoživotního vzdělávání. To je naše dlouhodobé přání, rádi bychom to realizovali, protože to je systém, který je funkční v severských zemích. Je velmi dobře funkční, protože jsou do toho právě zapojeni ti, kteří mají za to plnou zodpovědnost a ví, co je potřeba v tom systému připravovat. To, co tady bylo řečeno panem prezidentem Horeckým: Samozřejmě vítáme jakýkoli krok tím pozitivním směrem, věřím tomu, že se to povede a že to postupně naběhne. Otázka samozřejmě bude, jak bude jakákoli politická reprezentace se k tomu následně chovat, protože to bude samozřejmě velmi důležité.
Co se týká podpory aplikovaného výzkumu, vývoje, inovací, tak jsem rád, že jsme se tady v řadě věcí shodli. Ale mimo jiné jsme známi, že často kritizujeme a říkáme spoustu věcí, které jsou, a otevíráme ty Pandořiny skříňky, které jsou zavřeny. Ale tady bych rád řekl, že by Česká republika měla udělat v některých věcech ještě hodně velký krok, protože už jsme hodně daleko. A to je třeba oblast kvantové technologie. Česká republika opravdu je v tom hodně daleko a my bychom byli rádi, aby vláda podpořila tady tento strategický směr společně s AI, společně s polovodiči, ale tady v kvantu jsme hodně daleko. Máme funkční systém v Ostravě, Olomouc a Brno, kvantová optika, metrologie v Praze, data, Akademie věd je také velmi aktivní, v Plzni, kvantové materiály.
To říkám proto, abyste si sami uměli představit, že Česká republika opravdu už udělala hodně kroků a měli bychom si toho nejenom vážit, ale zároveň ty aktivní, kteří jsou v tom zapojeni včetně vysokých škol, okamžitě podpořit. Toto je hodně taky o co-financování, toto je taky o odvaze do toho investovat. My jsme teď v té opravdu první lize a je potřeba se v té první lize udržet. To ale znamená, že budeme i odvážní v těch nákladech, se kterými to souvisí. A je třeba poděkovat všem, kteří se v tom angažují.
Takže co se nás týká, zůstáváme tak stejně kritičtí jako umíme pochválit a myslím si, že tady je před námi spoustu věcí, které bychom mohli společně udělat tak, aby to bylo ve prospěch zaměstnanosti a růstu české ekonomiky. Děkuju za pozornost.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní už je prostor pro novinářské dotazy. Tak první Česká televize.
Adéla Šponarová, Česká televize: Dobrý den. Pane ministře Beku, jak už tady zaznělo několikrát, školské odbory, hejtmani, kritizují tedy především, že by ta účinnost měla být v případě financování nepedagogických pracovníků už od září tohoto roku, že zkrátka to není dostatek času. Mám pocit, že to nezaznělo, tak jak je pravděpodobné, že k termínu, že dojde k posunutí toho termínu, a případně, kdy o tom rozhodnete? A pak mám prosím ještě jednu otázku.
Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: O tom termínu rozhodne Poslanecká sněmovna svým hlasováním. Nerozhodne o tom vláda, protože v tuto chvíli jsou načteny pozměňovací návrhy k novele školského zákona, kde je buď varianta předložena koalicí, vládou, která počítá s tím převodem od 1. září, nebo je tam poslanecký návrh pana poslance Michálka, který navrhuje odklad o rok. Takže víc variant v tuto chvíli v tom legislativním procesu není.
Já bych chtěl říct, že jakkoli vnímám ty obavy z toho termínu od 1. září, tak si nemyslím, že bychom získali větší míru jistoty odkladem, protože aktuální čísla o počtech dětí ve školách, která jsou podkladem pro sestavování každoročního rozpočtu, jsou vždycky známa vlastně v lednu toho začínajícího roku. Tedy pokud odložíme tu debatu o rok, tak stejně bude založena na určité míře nejistoty na straně škol a zřizovatelů, kolik přesně dostanou prostředků.
Já musím říct, že za poslední týdny jsem absolvoval celou řadu takových veřejných debat, ať už na půdě Senátu, Poslanecké sněmovny nebo v jednotlivých krajích. A tam se ukazuje, že část zřizovatelů, část ředitelů škol vlastně vnímá tu změnu pozitivně, je tady část zřizovatelů a ředitelů škol, která se obává toho tempa, ale souhlasí s tím principem, a pak je tady část aktérů, kteří prostě odmítají tu změnu z různých důvodů.
Vláda je přesvědčena o tom, že je správné tu změnu udělat. A odkládáním nezískáme nic, spíš bude ten problém narůstat, protože to současné financování nepedagogické práce normativním způsobem vlastně neumožňuje zohledňovat specifičnost jednotlivých škol, jednotlivých zřizovatelů. My financujeme plošně jedním vzorečkem školy v celé České republice a jsou školy, které potřebují těch úvazků ve skutečnosti méně. Je jich řada, z toho plynula neobsazená místa v tom systému. A pak je řada škol, které potřebují těch míst víc, a nikdo, kdo je v Praze na ministerstvu, nemá žádné pravomoci, aby posoudil vlastně tu lokální situaci. To může zřizovatel. Proto si myslíme, že ta změna je správná. A vlastně čím dřív, tím lépe, protože zřizovatelé převezmou zodpovědnost a budou moci lépe řídit ten systém.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak ještě další dotaz Česká televize.
Adéla Šponarová, Česká televize: Poprosím vás ještě, je to mimo tripartitu, omlouvám se, ale je to aktuální. Zahraniční agentury teď informovaly o tom, že Francie hlásí, že ve středu bude další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti a že by právě měli být přizváni i představitelé České republiky. Můžu poprosit komentář k tomuto?
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Já s dovolením tento dotaz zodpovím. S prezidentem Macronem jsme ve spojení a o dalších podrobnostech vás budeme včas informovat. Další dotaz CNN Prima News.
Karel Rychlý, CNN Prima News: Dobrý den, pánové, já bych, s dovolením zůstal na chvíli u toho sporu mezi sociálními partnery a ministerstvem školství, když tady máme ministra školství. Ale ono těch sporů je víc. Je tady ještě Ministerstvo práce a sociálních věcí skrz novelu zákoníku práce. Na mě to dělá dojem, že vy jste teď dvě hodiny seděli a dohodli jste se, že se nedohodnete. Pan ministr říká, že na tom trvá vláda, vy říkáte, že s tím nesouhlasíte. Jak tohle skončí? Byť to v tuhle chvíli nemůžete předpokládat. Odboráři mají nezadatelné právo nějakým způsobem reagovat nějakou stávkou a tak podobně, může to tak skončit, pane předsedo? A co zaměstnavatelé?
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Můžu? Takže jedna věc: Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství včera rozeslal dopis poslancům a poslankyním, kde je vyzývá k tomu, aby tento pokus zastavili. Pokud se to nezastaví, pokud vládní koalice usoudí, že to je vynikající a skvělé a že to musí se odsouhlasit, tak potom nastanou problémy. A my se obáváme, že budeme muset v září provádět nějaká jiná opatření, která mohou být i protestního charakteru, jak jsem hovořil dnes s panem předsedou Dobšíkem.
Ale nechtěli bychom k tomu, až tak daleko aby to došlo. Protože si myslíme, že dělat takovouto změnu takto nepřipraveně, takto hekticky, a ještě navíc chvíli před volbami nepovažujeme v žádném případě za vhodné. Tyto věci se mají rozdebatovat. To, co se řeší od listopadu, do toho se připravuje další věci, které se do toho ještě vložily, a my si myslíme, že to opravdu není dobře, že bude způsobeno hodně velké starosti a ta učitelská veřejnost se už i projevila, protože Českomoravský odborový svaz pracovníků školství spustil petici a během čtrnácti dnů to mělo více než dvacet tisíc podpisů, které souhlasí s tím, že tato věc není připravená.
Takže my budeme vyhodnocovat krok za krokem. Ocenili bychom, kdyby se tato věc dál neposouvala a věnovali jsme se debatě a přípravě na to. To považujeme za serióznější. Hartusení zbraní v tuto chvíli nepomůže, protože tady spíš je potřeba apelovat na koalici, aby tuto věc v této chvíli už dál neprosazovali.
Jiří Horecký, prezident konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR: Jestli můžu za zaměstnavatele. Tak my nemáme ten nástroj stávky, to znamená, my upozorníme. Jak řekl pan ministr, budou to poslanci, kteří rozhodnou o té změně, takže my upozorníme na naše stanovisko a důvody těch obav poslance Parlamentu České republiky. Ty naše důvody jsou ty prostřední vlastně z těch tří skupin, které tady označil pan ministr. A jsou víceméně shodné s důvody odmítnutí těch, kterých se to týká neméně, a to jsou zřizovatelé, kraje, města, obce. Třeba skutečnost, že z jedenácti přítomných v kraji na komisi nebo na Asociaci krajů jedenáct hejtmanů, bez ohledu na to, jaké jsou stranické příslušnosti, jestli vládní, nebo opoziční, to odmítli, tak to je pro nás taky silný signál, který řešíme. Takže to, co my uděláme, je, že upozorníme zákonodárce, proč s tím nesouhlasíme, respektive čeho se obáváme, co vnímáme jako ta rizika.
Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Já bych k tomu řekl, že vláda je přesvědčena o tom, že odkládání té změny není výhodné pro žádného z těch aktérů. Rozhodně to není výhodné pro učitele, protože bude pokračovat to, že učitelé ze svých platů vlastně doplácejí na rozhodnutí ředitelů škol nebo zřizovatelů o tom, jak nákladná bude nepedagogická práce. To nejsou rozhodnutí státu, ty náklady mají v rukou ty školy a jejich zřizovatelé.
Jsme také přesvědčeni o tom, že odměňování nepedagogických pracovníků, které bude přicházet od zřizovatelů, bude moci lépe zohlednit specifičnost jak těch škol, tak těch obcí. Například rozdílnou mzdovou a platovou úroveň v Praze a některých jiných regionů. A také jsme přesvědčeni o tom, že ten krok je správný z hlediska vlastně autonomie obcí. Ten krok posiluje zodpovědnost a zároveň rozpočtovou autonomii obcí, protože opouštíme financování základních funkcí obcí, tedy školství je v samostatné působnosti obcí a krajů. Opouštíme financování ze státního rozpočtu a dáváme ho do rukou vlastně těch obcí přes rozpočtové určení daní. Což je podle nás správný krok. Takže tady se skutečně neshodneme. To neznamená, že spolu nevedeme věcnou debatu.
Já musím říct, že v těch posledních měsících jsme tomu věnovali významné množství času. A myslím si, že ta debata vede k tomu, že ten systém je lépe nastaven. Já musím říct, že v tuto chvíli ho považuju za dobře promyšlený a nastavený z hlediska toho, že ten nový systém v rozpočtovém určení daní lépe zohledňuje reálné náklady, které jsou spojeny s dětmi v různých typech škol. To v tom dosavadním systému úplně chybělo a my zohledňujeme nákladnost péče o děti v mateřských školách, v různých typech základních škol, ve středních školách i v základních uměleckých školách.
Karel Rychlý, CNN Prima News: Jestli můžu jenom doplňující otázka, shodnete se všechny tři strany alespoň na tom, že je zapotřebí udělat systémovou změnu ohledně nepedagogických pracovníků a ostatních neinvestičních výdajů? Pan ministr to zmínil.
Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Já se domnívám, že v tuto chvíli úplně ne. Že stanovisko odborů je spíš na straně té silné role státu. Vláda je přesvědčena, že buď má být školství státní a pak pořídí stát všechno, náklady a odměňování, anebo má být decentralizované, zřizované zřizovateli a pak mají přijmout větší zodpovědnost. Myslím, že stanovisko zaměstnavatelů je v tomhle někde mezi těmi pozicemi, jestli to mohu já okomentovat. Dál o tom vedeme podle mě korektní diskuzi, přestože se zatím neshodneme.
Jiří Horecký, prezident konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR: Já, jestli můžu, ve dvou větách. Tak naše stanovisko není, že bychom primárně odmítali tuto změnu financování. V našem písemném stanovisku jsme uvedli i ta potenciální pozitiva. Vadí nám to, že to nepřišlo před rokem tak, aby ta debata mohla probíhat. A ten strach z nepřipravenosti a z krátkého času na tuto změnu vlastně je hlavním důvodem, proč jak zřizovatelé, tak my jsme proti.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: My se tady nemůžeme shodnout, jestliže stát nevyřešil situaci vážnou nepedagogických zaměstnanců ve školství, hluboce podfinancovaná jejich platová úroveň, a teď místo, aby to vyřešili, tak sobě přidali sedm procent, sice zatím bez podpisu prezidenta, těmto zaměstnancům dali pět procent. Nevyřešili to, že sedmdesát procent z těch sedmdesáti tisíc přepočtených stavů jsou pod úrovní zaručených mezd a musí se tam doplácet. Takže se to teď přehodí na ty obce a města, ať si s tím nějak poradí.
To považujeme za krajně nesystémové. Tyto věci nelze tímto způsobem řešit. A nejdřív se musí dořešit celá ta věc, která s tím souvisí, a potom teprve můžeme o převodech. Takže těch jedenáct miliard, potažmo třicet dva miliard celkových si myslíme, že je málo na to, aby se to celé zvládlo, a jenom se přehodí problém na někoho jiného. Toto není zodpovědný stav a my jsme proti tomu.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nějaký další dotaz? Tak, pokud žádné nejsou… Tak poslední Česká televize.
Adéla Šponarová, Česká televize: Ještě na pana Jozefa Středulu. Prosím, vy jste před jednáním říkal, že chcete, aby se stáhnul ten návrh, který právě zahrnuje výpovědi bez udání důvodu. Tak, prosím, jestli tam máte nějaký příslib, že to tak skutečně bude? A na to navazující, trvá stávková pohotovost, do kdy, kdy ji případně odvoláte?
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já už jsem tady říkal v komentáři, že jsem k tomu vyzval v té chvíli přítomného ministra financí, protože pan premiér byl u pana prezidenta, s tím, že bylo řečeno, že nemají většinu, že si myslí, že to nebude prohlasováno, že hlasování se očekává na začátku března. Co se týká naší stávkové pohotovosti, tak ta může být odvolána pouze ve chvíli, pokud nedojde, ano, ke schválení. Pokud dojde ke schválení, tak samozřejmě my budeme přecházet do jiného režimu, a to je to, co jsme řekli, příprava generální stávky.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, já tiskovou konferenci končím, přejeme hezký den. Na shledanou.
