Tisková konference po 177. plenárním zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR, 15. října 2024
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR. O úvodní slovo poprosím ministra zemědělství, pana Marka Výborného.
Marek Výborný, ministr zemědělství: Dobrý večer, dámy a pánové, my jsme dneska při jednání tripartity se zástupci jak zaměstnanců, tak zaměstnavatelů probrali některá klíčová témata, která se nakonec dotýkají dění posledních týdnů. Myslím, že podstatnou část toho skoro tříhodinového jednání jsme věnovali problematice řešení obnovy území postižených povodněmi.
My jsme velmi podrobně s panem ministrem Stanjurou popsali, i s dalšími kolegy, jednotlivé programy, které buď už byly vypsány, či budou vypsány v nejbližších dnech tak, jak je připravuje ten užší pracovní tým ministrů financí, životního prostředí, zemědělství, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva průmyslu a obchodu. Jedná se o ty tituly, které jsou všeobecně známé a které dneska jsou realizovány např. přes Státní fond životního prostředí, což je pomoc konkrétním rodinám, domácnostem postiženým povodněmi, kde počítáme s tou pomocí 40 000 korun na každou postiženou domácnost v té dané obci, kdy zůstane pravomocí zastupitelstva, aby rozhodlo o tom, jakým klíčem tyto prostředky budou rozděleny podle míry postižení té konkrétní domácnosti.
Máme už v tuto chvíli žádosti od prvních obcí a budeme zítra o tom jednat na vládě a předpokládáme tak, jak jsme se na tom dnes dopoledne při jednání na Ministerstvu financí dohodli, že první platby by mohly proběhnout možná ještě tento týden, nejpozději v pondělí. Opravu tady platí to známé, kdo rychle dává, dvakrát dává. Je to součást i toho programu, který úspěšně realizuje pan ministr Jurečka v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí v rámci mimořádných dávek okamžité pomoci.
Těch programů potom je celá řada. Dotýkají se i zaměstnavatelů, firem, podniků. My jsme o tom vedli i tady debatu, jakým způsobem ještě zacílit tu pomoc např. na osoby samostatně výdělečně činné tak, abychom skutečně dokázali pokrýt celý ten důležitý segment. Hovořili jsme o otázce, která nám je také zřejmá. V situaci, kdy na Jesenicku, Krnovsku, Opavsku dneska lidé zachraňují své nemovitosti, vysoušeče běží na plný výkon, tak samozřejmě např. platby za energie výrazně stoupají, i tady připravujeme programy, které by dokázaly na toto reagovat, jak pro domácnosti, tak pro podnikající osoby.
Chtěl bych také připomenout to, co je v gesci Ministerstva zemědělství. My jsme dnes ráno dostali už upřesněná data škod, které byly způsobeny na státním majetku povodí. To možná bude vůbec nejrozsáhlejší segment těch škodních událostí, protože nás čeká obnova poměrně rozsáhlého území povodí Odry, Opavy, Opavice, Bělé, částečně také Moravy. V tuto chvíli ta částka činí 13,3 miliardy korun zaokrouhleně a počítáme, bohužel, s tou obnovou v příštích deseti letech. Tady samozřejmě nejsme schopni to území v tomto případě těch infrastrukturních staveb obnovit dříve. Ten harmonogram se v tuto chvíli tvoří a samozřejmě ta bezprostřední opatření, která mají ochránit život, zdraví, majetek lidí, tak v případě nějakých nenadálých povodní během zimy, jara, tak ty připravujeme skutečně bezprostředně.
Stejně tak bych chtěl připomenout i součet škod zemědělských podnikatelů, zemědělců v zasaženém území. K pátku to byla částka přesahující půl miliardy korun. Dnes byl poslední den, kdy mohli vyplňovat ta škodní hlášení přes Zemědělský intervenční fond. Tady budeme se snažit diverzifikovat tu pomoc i z evropských zdrojů. Jednáme o tom společně s Polskem, aby byla otevřena ta zbývající ne úplně vysoká částka, kterou má k dispozici Evropská unie v rámci zemědělské krizové rezervy podobně, jako tomu je v případě těch jarních mrazů. Budeme postupovat stejným způsobem. A samozřejmě pak je to i o individuálním přístupu orgánů kontrolních, těch, kteří vyplácejí dotace, ať už je to Zemědělský intervenční fond či další. Snažíme se postupovat skutečně s určitou měrou jemnocitu a vstřícnosti ke všem, kterých se to týká.
Další téma, které, a já tady musím říct ještě jednu důležitou věc, chtěl bych poděkovat jak zástupcům zaměstnavatelů, tak i odborů, za to, že děkovali, poděkovali vládě za to, jakým způsobem jsme dokázali zareagovat a provést ta zasažená území těmi povodněmi. Já bych chtěl i požádat o míru součinnosti a podpory při řešení těch povodňových škod, a i některých záležitostech, které jsou legislativní, dlouhodobé a strukturální. My jsme např. se bavili o tom, že je potřeba skutečně upravit některé zákony tak, aby tady nebylo možné dlouhodobě obstrukčním způsobem zdržovat některé zásadní infrastrukturní stavby.
Ten opravdu dramatický případ Nových Heřminov, které mohly výrazným způsobem pomoci ochránit oblast Krnovska, Opavska, tady máme. Myslím, že není možné nic neudělat a já už minulý týden jsem vstoupil v jednání s panem ministrem Blažkem a dalšími. Pokusíme se připravit cestu, jak v některých zákonech nadřadit některé veřejné zájmy tomu strategickému zájmu státu. Není možné, aby tady určité skupiny vlastně mařily veřejný zájem, a to je ochrana života a zdraví občanů.
Druhé téma, které bych z toho programu tady asi vypíchl, tak bylo velmi detailní představení státního rozpočtu pro rok 2025 ze strany pana ministra Stanjury. Ta čísla jsou zřejmá. Já bych chtěl jenom připomenout ty základní hlavní priority, které takto byly prezentovány jak odborům, tak zaměstnavatelům. Čili pokračujeme v konsolidaci veřejných financí, to, co jsme si vytkli v programovém prohlášení vlády. Snižujeme meziročně deficit o 41 miliard korun. Přesto zachováváme, a to je velmi důležité, a to ocenili i zaměstnavatelé, zachováváme výdaje na investice.
Vlastně jednoduše řečeno, kdybychom chtěli mít vyrovnaný rozpočet, tak jsme to mohli udělat. Jedním škrtem by se smazaly všechny investice. Myslím, že nikdo tady, a nakonec ani zaměstnanci, by si to nepřáli, protože by to znamenalo dramatický dopad na situaci nejenom v podnikatelském sektoru, ale obecně v celém hospodářství. My jsme to neudělali, rekordní investice jsme zachovali jak v oblasti dopravy, tak jinde. Počítáme s 250 miliardami korun, rekordní částka, kterou vláda České republiky dává na investice.
Současně s tím, a to chci podtrhnout, v tom rozpočtu klademe jasný akcent na udržení sociálního smíru s efektivním nastavením sociálních mandatorních výdajů. Jsou obrovské, samozřejmě je to velmi náročná položka celého státního rozpočtu, ale zachovat onu udržitelnost a míru sociálního smíru je pro naši vládu opravdu důležité.
Myslím, že ten posun směrem ke vzdělanostní ekonomice, tzn. posílení výdajů na výzkum, vývoj, inovace, prostředků na vysoké školy, zaznělo to i od kolegů z tripartity dneska na tom jednání jako pozitivní vzkaz, který vlastně návrhem státního rozpočtu přinášíme, stejně tak, jako posílení výdajů na školství, jde přesně v duchu toho, co jsme si jako vláda vytkli. Tolik asi k těm dvěma bodům, resp. třem, které byly nejdůležitější.
My jsme se pak v závěru jednání věnovali i zprávě o stavu zemědělského sektoru. Já musím říct, že vlastně jsme pouze na úrovni velké tripartity posunuli ty debaty, které vedu já dlouhodobě se zástupci jak Agrární komory, Zemědělského svazu, Asociace soukromého zemědělství, naposledy minulý týden. A myslím, že ta debata se povede dál. My se vždycky ve všem neshodneme, ale ten pozitivní výsledek pro ty, kteří hospodaří u nás v zemědělství, myslím, že se dlouhodobě daří přinášet. Děkuji.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, a nyní poprosím zástupce Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, pana Horeckého.
Jiří Horecký, zástupce Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů: Děkuji za slovo, vážené dámy a pánové, dovolte i za mě krátké komentáře k jednotlivým bodům. Já začnu ještě jedním bodem, který byl předmětem jednání nikoli pléna tripartity, ale předsednictva tripartity, protože jsme požádali vládu o zařazení bodu vyhodnocení dat z evidence dohod mimo pracovní poměr, tzn. těch DPP a DPČ, dohod o provedení práce a pracovní činnosti.
Z těch dat, která máme za jeden evidovaný měsíc, za ten měsíc červenec, totiž vyplývá, že ta teze, že tyto dohody jsou svým řetězením masivně zneužívány, tzn. že je významná část zaměstnanců, kteří mají více těchto dohod u více zaměstnavatelů, tak ta data ukázala, že tato teze není úplně správná. Hovoříme o 9,4 % zaměstnanců. A i na základě vyhodnocení těch dat jsme se dohodli na řešení, že to zastropování těch dohod a ty odvody tak, jak byly prosazeny v rámci ozdravného balíčku a následně ještě poupraveny a modifikovány ve sněmovně od 1. ledna 2025, nebudou.
Tzn., že ve Sněmovně ještě prostřednictvím některého vhodného nosiče dojde k tomu, že zastropování dohod teď na tu jednu rezervovanou a na ty, které by byly nad 4 000, to je ta aktuální forma, tak se udělá změna, která zruší tuto povinnost pro zaměstnavatele od 1. ledna 2025. Zůstane povinnost evidence těchto dohod mimo pracovní poměr, s tím jsme souhlasili s tím, že jsme ještě navrhli, aby ta evidence byla jednodušší a nezvýšila tu administrativní zátěž. A protože máme data pouze z jednoho měsíce, a to je ještě takový netypický měsíc červenec, který je ve znamení různých brigád a, řekneme, aktivit a činností v rámci, nebo u zaměstnanců, kteří jsou na dovolených, tak chceme to vyhodnotit za jedno pololetí a nechceme, a vyzvali jsme pana vicepremiéra Jurečku, aby ta data nebyla vyhodnocena jenom, řekněme, plošně, kolik máme odvodů atd. To máme, ale aby byla ještě vyhodnocena relativně, tzn. aby proběhla i nějaká kontrola ohledně příjmů z těchto dohod ve vztahu k osobám, které jsou na evidenci úřadu práce s podporou v nezaměstnanosti, osobám, které jsou příjemci např. invalidních důchodů nebo mají nějakým způsobem stanovené alimenty a další závazky.
Co se týká k programu pléna tripartity, tak opravdu velmi stručně. My jsem většinu času té debaty právě věnovali povodním a obnově území a, řekněme, obnově těch škod, které ty povodně přinesly. My jsme ocenili jednak rychlost té pomoci, jednak šíři té pomoci, která jde za zaměstnavateli, zaměstnanci, která jde přes zdravotnictví, sociální služby v jednotlivých regionech i na města a obce. Ocenili jsme i tu flexibilitu, protože ta komunikace probíhá, a ještě budeme debatovat právě o tom, jak pomoci drobným živnostníkům a drobným a malým podnikům.
Také jsme ocenili ty zdroje tedy na tu pomoc a to, že se vláda bude maximálně snažit využít tři primární zdroje evropské, ať už je to ten Solidární fond nebo Národní fond obnovy, který by ještě mohl být trošku změněn a očištěn o tu digitální a zelenou komponentu.
Bavili jsme se o přípravě programovacího období na 28+, což je základní, řekněme, nástroj pro aplikaci té politiky soudržnosti, a právě ta koheze a soudržnost těch strukturálně postižených regionů v České republice, tak je problém, který jsme diskutovali v rámci těch povodní. Je tam celá řada výzev a prakticky jsme se za zaměstnavatele shodli, že co se týká těch věcných programových bodů, tak stačí de facto kopírovat hospodářskou strategii České republiky, která byla schválená v minulém týdnu a představena.
Bavili jsme se, jak řekl pan ministr Výborný, o návrhu státního rozpočtu. Není to poprvé, co jsme se o něm bavili, už jsme ho projednávali při srpnovém jednání představenstva, ale teď tedy na plénu. Bohužel jsme se o něm bavili v momentě, kdy už je ve sněmovně a kdy tam prostor pro ještě nějaké změny je zúžený. My jsme ocenili jednak, jak zaznělo, navýšení těch investic, ale ocenili jsme i navýšení kapitol Ministerstva dopravy, Ministerstva zdravotnictví. Ocenili jsme poměrně zásadní navýšení Ministerstva školství s tím, že 15,6 miliardy jde do regionálního školství, 3 miliardy do vysokých škol. Ocenili jsme navýšení Ministerstva kultury, ale i zvýšenou podporu pro vědu, výzkum, inovace, což vnímáme jako velmi dobrý signál.
Ten poslední projednávaný bod byl, jak bylo řečeno, aktuální stav českého zemědělství a dotací do zemědělství. Zde za nás jsme diskutovali nad materiálem, který, poměrně rozsáhlým, připravil Český zemědělský svaz. Diskutovali jsme i nad postavením zemědělců, na zvyšování mzdových disparit, na zátěže, které, z ozdravného balíčku, které jdou jak za drobnými podnikateli a logicky také za zemědělci, ale diskutovali jsme i třeba nad problematikou toho, že Česká republika vyváží, myslím, že je 3. největším vývozcem mléka, ale dováží mléčné výroby, vyváží obilniny, ale dováží maso, tzn. ty výrobky, které mají větší přidanou hodnotu, tak se produkují někde jinde. A to je věc, která nás trápí i v oblasti průmyslu a je dlouhodobě diskutována. Teď se nějakým způsobem přelila do toho segmentu zemědělství. Je tady mezi námi přítomen prezident Českého zemědělského svazu, takže v případě dotazů může doplnit detail. Děkuji.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, a na závěr poprosím předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů, pana Josefa Středulu.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Dobrý večer, my jsme s ohledem na to, že pan ministr Jurečka se zúčastnil jenom malé části projednávání plenární schůze tripartity a byl, v uvozovkách, pouze na jednání předsednictva. Takže body, které jsme chtěli projednat na plenární schůzi, jsme přesunuli, tzn. otázka platů, otázka důchodů, otázka dnes zveřejněného návrhu týkající se příspěvků v nezaměstnanosti, právě na toto jednání. Takže několik postojů ze strany ČMKOS k těmto bodům.
Co se týká platů. Pokud zítra vláda rozhodne o tom, že částka pro členy vlády bude vyšší než 1 400 korun, což je částka, která je pro všechny zaměstnance, kteří jsou podmiňováni tabulkami, tak my zahájíme znova jednání o platech. Je pro nás zcela neakceptovatelné, aby byl jiný růst pro ústavní činitele, to nehovořím o nominálu, to hovořím i o procentuální sazbě než zaměstnanci. Proč k tomu je ten přístup z naší strany tak radikální, je zcela jednoznačné. Protože 28. 8. jsme vás, i vás novináře, a veřejnost informovali o tom, že vláda přišla s návrhem, kdy řekla, že zaměstnanci do 7. stupně dostanou 5 %, do 12. 3 % a kdo je 13. a vyšší, tak dostanou nulu. A najednou je ta situace jiná.
Takže z tohoto pohledu si myslíme, že je správné, aby ta nominální částka byla stejná. Ano, neshodli jsme se na tom, jak by ten postup měl vypadat se členy vlády, kteří jsou účastni na jednání předsednictva tripartity. Ale z naší strany je to konstatování. Rád bych věřil, že zítřejší jednání vlády v této věci vyslyší i tento argument a že k tomu přistoupí tak, jak doporučujeme. Proč? Protože si myslíme, že situace se má uklidnit, a toto je jeden z mála způsobů, jak by se to uklidnit mohlo. Jaký bude další postoj, to řekneme poté, jak proběhne jednání vlády a jak bude rozhodnuto ve věci platů ústavních činitelů.
Druhá část se týká návrhu ODS a TOP09 týkající se snahy, aby 3. kategorie rizika nebyla zahrnuta do možnosti dřívějšího odchodu do důchodu. Vystoupili v debatě také zástupci, prezident Svazu průmyslu a dopravy, který řekl, že je proti takové variantě. My si myslíme, že to je, myslím proti tomu, aby 3. kategorie rizika dostala jakoukoli možnost odejít do důchodu dříve. To je naprosto neakceptovatelné pro nás. My dlouhodobě říkáme, my říkáme více než 20 let, že by měli do důchodu dříve odejít ti, kteří jsou v kategorii rizika 3. a 4. Právě proto, že to jsou kategorie rizika, kde to má dopad, přímý dopad, všechna ta rizika, která jsou, na zdraví případně na život zaměstnance. My bychom si přáli, aby nikdo nemusel odcházet do důchodu dříve, protože tyto kategorie rizika by neexistovaly. Ale to je pouhá sci-fi, která není realistická.
Nevím, koho motivuje co k těmto krokům, ale považujeme za zcela neakceptovatelné v takovéto situaci ještě přicházet se změnami. Navíc je nutno říct, že na to, aby někdo mohl odejít do důchodu dřív podle těch pravidel, a teď nebudu se dotýkat ani 3. ani 4. kategorie, tak musí odpracovat za posledních deset let 2 200 směn, tzn. deset let, aby mohl mít plnou možnost odejít do důchodu dříve bez ztráty svých důchodových nároků, tak musí ještě odpracovat dalších 2 200 směn. Takže řeči o tom, jak to někoho poškodí, nepoškodí, jsou opravdu irelevantní. Buďto nás zajímá zdravotní stav těchto lidí, kteří pracují v těch těžkých profesích, anebo nás to nezajímá.
Ale pro nás je zcela neakceptovatelné, aby z debaty o tom, zda v 3. kategorie rizika, čtyři rizika budou pouze zohledněny, nebo všech třináct, tak aby najednou se přišlo s tím, že žádná nebude, tak to nepovažujeme od zastoupení zaměstnavatelů za férový přístup. A zejména od těch poslanců, kteří předložili ten pozměňovací návrh. To, že se neshodneme někdy se zaměstnavateli, je standard, ale to, že se to stane poslaneckým návrhem po dlouhé debatě na toto téma, si myslím, že to je zcela mimo reálnou skutečnost.
Jestliže politici slibují zaměstnancům v těžkých profesích třicet dva let náhradu za důchodové kategorie, tak toto skutečně dostalo pěkně na frak tady tím návrhem, který byl projednán. A oceňuju, že např. šéf sociálního výboru Poslanecké sněmovny se vyjádřil jednoznačně, že takovýto přístup není akceptovatelný a my v tomto případě musíme říct, že stojíme za návrhem Ministerstva práce a sociálních věcí, tzn., aby čtyři rizika, která jsou alespoň zohledněna z 3. kategorie, byla plus celá kategorie rizika číslo 4.
Co se týká dohod o provedení práce a jejich hodnocení. Tady jsme ve shodě se zaměstnavateli. Myslím si, že to je relevantní přístup. Co se ale také stalo, je, a je to pravdou, dohody o provedení práce se staly masivním zdrojem daňové optimalizace a neplacení daní. Taková je realita. Jak se zachovaly v tomto případě zaměstnavatelé, kteří to poskytují? No protože bylo rozhodnuto a mají flexibilní čas do konce letošního roku, kdy ta právní úprava nabyde účinnosti, takže změnili tento modus operandi, a v době, kdy se zjišťovalo už tyto informace, tak už byli mimo tento rámec. Proto my souhlasíme s tím, aby se evidence dále vedla.
Nesmíme si ale myslet, že dohody o provedení práce či jejich zvýšený dohled nebo nad nimi jako takovými, že má být výsledek zvýšený příjem rozpočtu. Jde jenom o to, aby se dohody o provedení práce nestaly předmětem daňové optimalizace, ale aby byly tím nástrojem, kterým být mají.
Ještě jsem se zmínil o příspěvku v nezaměstnanosti. Nás mrzí, že se konkrétní text pozměňovacích návrhů s námi neprojednal. Řekli jsme to v té souvislosti, že bychom chtěli, aby se takováto situace do příště nestala, že teď už je to venku, celá situace kolem zvýšení pro první tři měsíce. My bychom si spíš přáli, aby došlo k prodloužení doby podpůrčí. A je nutno říct, že průměrná dávka v nezaměstnanosti je kolem 11 000 korun, ať si nikdo nemyslí, že to je nějaká astronomická suma. Ne, není dosud, dokonce takřka téměř 25 % těch, kteří obdrželi nebo pobírají dávku v nezaměstnanosti, pobírají částku kolem 4,5 a pod 4,5 tisíce korun, což jsou opravdu částky, ze kterých se nedá za normálních okolností přežít z měsíce na měsíc.
Tak to je část, která byla věnována tomu, co jsme probírali na předsednictvu tripartity. Ještě poznámka, že jsme se dohodli, že 16.12. v 16 hodin bude zasedat rozšířené předsednictvo tripartity a první tripartita poté bude v lednu roku 2025.
A teď ještě k těm bodům, o kterých už tady bylo informováno. My jsme poděkovali za jednak operativní zařazení bodu pomoc státu po povodních, protože byla to velmi široká, poctivá, dobrá informace. My jsme ji doplnili ještě o několik věcí a to, že jsme požádali o poděkování všem, kteří se podíleli na povodních, ale i tady vám zdůrazním ještě některé, o kterých se tolik nemluví. Např. Český hydrometeorologický ústav v působnosti tady pana ministra. Nebýt jeho činnosti, profesionality, tak se obávám, že ty škody by byly ještě daleko větší. A opravdu je dobré vědět, že takovýto zaměstnanci státu jsou, že to umí, dovedou, a ta predikce opravdu si myslím, zachránila mnoho, mnoho životů. Když si vzpomenu na to, co se odehrávalo v roce 1997 nebo v roce 2002, tak ta připravenost byla úplně jiná. I když někteří nevěřili, že to takto vyjde, že to bude pravda, takže poté, bohužel, museli konstatovat, že to odhadli.
Ale také to poděkování za nás patří tak stejně povodím, hasičům, záchranářům, lidem, kteří pracují v lesnictví, energetikům, veřejným zaměstnancům všeobecně. Já myslím, že při různých debatách o tom, co dělají nebo nedělají zaměstnanci ve veřejném sektoru včetně státního, tak tady si myslím, že zcela jasně prokázali, že to umí, dovedou, jsou připraveni a je správné poděkovat. Samozřejmě patří poděkování, a taky tam bylo zmíněno, i mnoha dobrovolníkům, kteří chodí, stále pomáhají s těmi následky povodní a myslím si, že je to potřeba ocenit po všech stránkách, a věřím tomu, že i u zaměstnanců se to projeví.
Dále jsme zmínili, že, bohužel, byly postiženy v této chvíli území, která jsou dlouhodobě charakterizovaná jako hospodářsky a sociálně postižené regiony. Krnovsko, Jesenicko, Bruntálsko, Šumpersko, to jsou všechno regiony, které dlouhodobě vykazují znaky velkých problémů. Požádali jsme, aby se na to, i z tohoto pohledu, a aby koordinovalo Ministerstvo pro místní rozvoj tady tuto pomoc, abychom je posunuli v tomto případě do nového století z jejich pohledu.
Protože tam, kde voda prošla, tak v některých případech je na stejných oblastech jako v roce 1997, a my jsme, už to tady bylo zmíněno panem ministrem, obě strany tripartity shodly, že podpoříme vládu v krocích, které zamezí tomu prodlužování, torpédování těch důležitých infrastrukturních staveb, které pro příště tomu už zamezí. Není možné, aby se debatovalo o přehradě a přehrada dosud nestojí, je pouze na papíře. A to nejsou práce, které jsou na měsíc ani na dva, ale na několik let. My nechceme, nikdo z nás, aby se to opakovalo, aby to, co se tam odehrálo, aby mělo zase stejné důsledky, protože se to nepovede. Buď se k tomu postavíme čelem, anebo budeme neustále všechno ohrožení tím, že někdo si prostě vzpomene, něco provede a není možné potom udělat ani ten základní výkop, aby se něco postavilo. To jsme deklarovali také s delegací zaměstnavatelů, že jsme připraveni to podpořit.
Co se týká přípravy rozpočtového období, tam ta složitost je daleko větší, než se jeví. Jednak Česká republika bude mít mnohem méně miliard k dispozici. Dále bude samozřejmě velký problém v tom, jak se ty peníze použijí. Musím říct, že jsem použil tu možná trošku už okřídlenou, nebo jak bych to řekl, známé konstatování o rozdílech budování infrastruktury v Polsku a v České republice, ale to proto, abychom si jenom uvědomili, že musíme teď, v tomto období si říct, co vlastně budeme chtít.
Jestli budeme chtít opět projekty, anebo budeme chtít třeba finanční nástroje, protože ty jsme dosud nevyužili tak, jak bychom je mohli využívat. To je proto, aby ty peníze se obracely, pracovaly, aby nezůstaly jenom na projektu a potom už nebyly k dispozici. Ale to bude znamenat velkou změnu. Taky upozorňujeme, že to bude znamenat velký problém pro veřejné rozpočty, protože dosud evropské prostředky spíše sloužily jako úspora národních zdrojů než jako přidaná hodnota národních zdrojů. A to bude velmi vážný problém, protože máme už teď deficit 250 miliard a vyšší, a to není dobrá zpráva ani pro to budoucí období. Požádali jsme, bychom do toho byli velmi zapojeni jako sociální a hospodářští partneři, abychom se podíleli na tom budoucím rozhodování, protože příští rok bude přesně ten, kdy se o tom bude rozhodovat, jak ten design budoucí bude.
Co se týká zákona o státním rozpočtu, tak to je pro nás velmi problematický bod, protože si možná vzpomínáte na tu sobotu o půlnoci na konci srpna, kdy to bylo zveřejněno a my jsme měli jako členové tripartity tři dny na to, abychom to mohli prostudovat, materiál obrovský, a ČMKOS k tomu vypracovalo stanovisko, které jsme zveřejnili právě proto, aby se tím mohli zabývat stejně tak poslanci jako se tím mohou zabývat senátoři, určitě kdokoli, kdo z veřejnosti má zájem.
Problém však je ten, že nevyřešíme deficity, ty obrovské deficity nijak jinak než tím, že alespoň začneme debatu o tom, jak má vypadat český daňový systém. Ten je tím problémem. Jestliže, obrazně řečeno, vyhodíme oknem více než 250 miliard korun, nemůžeme se divit, že máme tak obrovské deficity. A aby se to přenášelo na občany jako třeba na zaměstnance zavedením nemocenské, manipulací s DPH a dalšími věcmi, tak to si myslíme, že to není cesta do budoucna. Ta může generovat pouze další a další problémy, protože český spotřebitel se samozřejmě velmi rychle naučí šetřit i to málo, co má, a tím pádem HDP se nijak nevyvíjí. A to je velký problém.
Takže za nás ten problém velký. Druhý problém je, jakým způsobem s námi byl projednáván státní rozpočet. Požádali jsme, aby příprava rozpočtu na rok 2026 byla dělána jiným způsobem, mnohem lepším tak, jak to probíhalo v minulosti, protože ten současný způsob projednávání nám velmi nevyhovuje, navíc dnes jsme projednávali návrh státního rozpočtu v době, kdy ho vláda už schválila. Měl by se projednávat v době, kdy jej vláda ještě neschválila, aby případné připomínky hospodářských a sociálních partnerů mohla zohlednit. Tak by to mělo být.
Takže za nás ještě jednu poznámku ke státnímu rozpočtu, a to bude finální poznámka. Pokud by Česká republika pro obrazotvornost chtěla, aby složená daňová kvóta, která je nyní asi 32 %, aby byla alespoň průměrná, jako je v Evropské unii, tak by měla být o devět procentních bodů vyšší. Pokud by byla o devět procentních bodů vyšší, tak české veřejné finance, v tomto případě státní rozpočet, vykazuje +210 miliard korun. Tak by to vypadalo. Takže debata o daních, ať chceme, nebo nechceme, být musí. Pokud chceme být moderní evropskou zemí s moderním daňovým systémem, tak musí také vykazovat zásadní změny.
Z České republiky se za rok 2022, jsem rád, že jsme se v tom shodli s ministrem financí, vyvezlo 465 miliard korun, nejtěžší rok české novodobé historie. A už to samotné číslo by mělo všechny vybudit k debatě, jak s tím naložíme, co s tím budeme dělat, jak se na to podíváme, což neznamená, že by někdo nepřál investorům, aby měli své poctivě vydělané peníze, ale abychom udělali všechno pro to, aby co největší objem těchto finančních prostředků zůstal na území České republiky a sloužil třeba pro rozvoj školství, vědy a výzkumu a dalších důležitých součástí. Děkuju za pozornost.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, a nyní je prostor pro dotazy, Česká televize.
Kristýna Jelínková, Česká televize: Dobrý večer, já mám těch dotazů několik. První dotaz, prosím na pana ministra zemědělství a zároveň pana předsedu Středulu. Odbory tedy avizovaly i teď, že pokud dojde k navýšení většímu než 1 400 korun pro platy ústavních činitelů, budou chtít dále jednat o platech ve veřejné sféře. Tak otázka na vás, pane ministře, obáváte se nějakého ohrožení sociálního smíru, budete chtít s nimi jednat? Pane předsedo, bavili jste se možná už o nějaké schůzce, konkrétní datum, konkrétní vaše požadavky? A možná i na vás, jak by se k tomu postavili zaměstnavatelé? Zároveň dotaz na pana ministra, zítra vás tedy čeká vláda, kde o tom budete jednat, tak kolik těch variant máte? Pan ministr mluvil v neděli o té jedné 6,9 %. Budete tam probírat více variant, jakých, k čemu se možná konkrétně kloníte? Díky.
Marek Výborný, ministr zemědělství: Děkuju, já jednak předešlu, že jsem nebyl přítomen jednání předsednictva tripartity, nicméně neobávám se, že by to mělo jakkoli ohrozit sociální smír. Na to je to věc, která by k tomu neměla vést. Já jsem si jist, že jsme připraveni, a pan vicepremiér Jurečka také, tu debatu a diskuzi dál vést, byť dnes tak, jak jste slyšeli, k té shodě nedošlo. My zítra tu věc budeme probírat i na jednání vlády.
Chci také předeslat, že se nejedná jenom o platy ústavních činitelů. Jedná se také o platy státních zástupců a soudců. Ta provazba tam je jasná, zřejmá i z nálezu Ústavního soudu. Čili nelze z toho vytrhávat jenom ten jeden segment. Je potřeba vnímat tu nutnost toho řešení od 1. ledna jako celek, protože Ústavní soud zrušil ten výpočet, resp. tu základnu, z které by od 1. ledna ty platy těchto tří segmentů byly vypočítány. My to nějakým způsobem řešit musíme. Myslím, že pan vicepremiér Jurečka tak, jak jsme o tom mluvili minulý týden, tak přinese i různé varianty a zítra o tom bude jednat vláda a rozhodne.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Poznámku, já bych rád věřil, že to bude zítra 1 400 korun. A pokud by vláda v tom se necítila komfortně, tak že to někdo určitě dá k Ústavnímu soudu a jsem sám zvědav, jak se Ústavní soud rozhodne.
Jiří Horecký, zástupce Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů: A jestli můžu já, já jsem z toho jednání úplně nepochopil, že o tom budou probíhat další jednání s vládou. Bylo tam akcentováno, že to není rozhodnutí vlády, ale jak bylo řečeno, je to reakce na rozhodnutí Ústavního soudu. I pro nás to navýšení je důležité, protože zastupujeme celou řadu zaměstnavatelů ve veřejném sektoru. Nicméně my v 6,9 % nevidíme problém, protože ty základní platové tarify porostou od 1. ledna od 2 % do zhruba 10 %, samozřejmě nejvíc v té příloze č. 1 u těch profesí THP administrativní, u kterých bylo voláno, my sami jsme to navrhovali, aby už od 1. září, resp. od 1. července se zvýšily, až po nějaká 2 % u těch, kteří jsou v těch vyšších platových třídách, stupních, anebo v těch vyšších přílohách, školství např. u pedagogických pracovníků bude 7 %, u nepedagogických to bude mezi 5 % až nebo možná 9 %, 10 %.
Tzn. můžeme konstatovat, že platy ve veřejných službách a státní správě porostou od 1. ledna zhruba od 2 % do 10 % a v tomto mantinelu jsou samozřejmě i ti politici, byť nominálně je to jiná částka, není to těch 1 400.
Marek Výborný, ministr zemědělství: Možná ještě mi dovolte jenom připomenout to, že tady od roku 2021, resp. 2022 byly platy soudců, státních zástupců a ústavních činitelů zmrazeny. To způsobuje ten problém. Mimochodem, ví to i pan předseda Středula. Já si myslím, že je poctivé v tuto chvíli k tomu přistoupit, jak o tom hovořil kolega, i jak o tom mluvil pan vicepremiér. Prostě je tady průměr, nějaký medián ve veřejné i soukromé sféře 6,9 %, já myslím, že takto bychom měli i přistoupit jak k soudcům, státním zástupcům, tak ústavním činitelům. Fakticky to bude znamenat, že vlastně škrtneme ty dva roky, kdy jak ve veřejné, tak v soukromé sféře platy rostly, ale těmto třem skupinám nikoli, ani ústavním činitelům.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Takže nezbývá mně nic jiného než něco konstatovat, a to je to, že hasičům např. klesl jejich reálný příjem o více než 20 %, pane ministře, takže běžte příkladem. Předem děkuju.
Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Tak nějaký další dotaz? Žádné další dotazy nevidím, proto tiskovou konferenci končím. Děkujeme a přejeme hezký večer. Na shledanou.
