Tisková konference po 175. plenárním zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po jednání Rady hospodářské a sociální dohody. O úvodní slovo poprosím vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobrý podvečer. My jsme se dnes na jednání jak předsednictva tripartity, tak na plenárním jednání tripartity věnovali celé řadě bodů. Já jenom řeknu, že jsme se dohodli, že na příště zařadíme mimo jiné také i bod, který se bude věnovat problematice pracovního trhu, vývoji situace na pracovním trhu a zároveň také problematice příchodu zahraničních pracovníků z hlediska nějakého vyhodnocení loňského roku i úprav pro letošní rok, pokud jde o navýšení kvót.

Pokud jde o jednání plenární, tak tady jsme projednávali jak situaci v zemědělství, tak také ukotvení duálního vzdělávání, o tom budou hovořit mí kolegové, páni ministři, ale zároveň také ustanovení pracovního týmu Rady hospodářské a sociální dohody v oblasti životního prostředí. A pak jsme také projednávali návrh, který byl z Ministerstva práce a sociálních věcí, který navazuje na novelu zákona o zaměstnanosti, kdy od 1. července tohoto roku pro osm zemí výrazně zjednodušíme příchod kvalifikovaných pracovníků tak, aby tito pracovníci už nemuseli vyřizovat informační karty, ale abychom u těchto lidí, pokud si vyřídí možnost vstupu na území České republiky, tak aby měli zjednodušený přístup v rámci pracovního trhu. Stejně jako občané České republiky či občané zemí EU.

Je to průlom, takovýto nástroj tady v minulosti nebyl. My jsme o něm mnohokrát diskutovali jak se zaměstnavateli, tak i s odbory tak, abychom takto umožnili bezpečně přicházet na náš pracovní trh kvalifikované pracovní síle. Jsou tam země, jako jsou například Jižní Korea nebo Tchai-wan nebo Velká Británie či Spojené státy americké, Austrálie. Takže je to výčet těchto zemí, ze kterých takovýto model příchodu na náš pracovní trh takto zjednodušený, zrychlený budeme umožňovat. Nyní předám slovo svým kolegům.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Nyní poprosím o slovo ministra zemědělství Marka Výborného.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Pěkný podvečer, dámy a pánové. Jedním z hlavních bodů dnešního jednání velké tripartity byla situace v zemědělství. Já jsem předložil kolegům v rámci tripartity materiál, kde mají shrnut popis situace jak na té evropské úrovni, tak na té úrovni národní. Zopakoval jsem to, co je výsledkem mého dlouhodobého dialogu s nevládními organizacemi v České republice směrem jak k té aktuální pomoci pro rok 2024, tak k těm změnám, které plánujeme dál, a k té podpoře pro rok 2025.

Kdybych to měl shrnout, tak my jsme na tu situaci, která nakonec eskalovala těmi protesty v celé Evropě na začátku letošního roku v prvním kvartále – a byli jsme svědky těch protestů skutečně od Španělska až po Pobaltí a ty protesty byly motivovány různými důvody, ale měly něco společného. Byly to třeba velmi nízké výkupní ceny komodit, jako jsou obiloviny, olejniny, na evropské komoditní burze, což se samozřejmě propisuje do ekonomiky jednotlivých zemědělských podnikatelů.

Já tomu rozumím. Ta situace není jednoduchá, nebyla ani jednoduchá například v případě míry administrativy a byrokracie, se kterou se zemědělský sektor dlouhodobě potýká, ale myslím, a dnes jsem se to snažil kolegům jak ze strany odborů, tak ze strany zaměstnavatelů a byl přítomen i předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, znovu připomenout, že to není pouze o slibech, ale také o konkrétních činech.

Já jsem rád, že jako ministr zemědělství, jako vláda České republiky můžeme jasně doložit jednak to, co jsme dojednali na té evropské úrovni, kdy jsem opakovaně na jednání Rady ministrů AGRIFISH v Bruselu toto zvedal. Podařilo se nám snížit některé kontroly, podařilo se nám také dojednat podmínky pokračování bezcelního obchodního vztahu s Ukrajinou, což je důležité směrem k pomoci Ukrajině. Ale zároveň jsme dokázali reflektovat některé citlivé komodity, jako je cukrová řepa, jako jsou vajíčka, jako je kuřecí maso, kde máme nastaveny podmínky tak, abychom ochránili i naše producenty a obchod v rámci celé Evropské unie.

Čili já jsem se pokusil toto shrnout z hlediska pomoci, která je nasměrována k zemědělcům už v letošním roce, a to je navýšení národní podpory v rámci programu Welfare, kterou budeme distribuovat poprvé v historii už v rámci první platby záloh od 15. do 30. června tohoto roku. To je vlastně nová informace, kterou tímto mohu sdělit. Volání po rychlé cashflow skutečně bude naplněno pro zemědělce v České republice v tom horizontu konce června letošního roku.

Já jsem rád, že ten dialog se daří udržovat, jakkoliv také občas někdy skřípe, ale já si myslím, že to, co já zastávám, tedy že jednat se má u jednacího stolu, že se od toho jednacího stolu nemá odcházet, tak to je ta cesta, kudy se můžeme dobrat pozitivního výsledku i pro české zemědělství.

Zároveň jsem také krátce se zmínil o té situaci, která je aktuální a o které zítra bude jednat vláda České republiky, a to je mimořádná pomoc hlavně sektoru ovocnářství a částečně školkařství a některým dalším, které jsou postiženy těmi mrazy před čtrnácti dny. Je to katastrofa, která je skutečně srovnatelná s jinými přírodními katastrofami. V České republice budeme, když vezmu celou Českou republiku, mít sklizeň ovoce maximálně na dvaceti procentech průměru posledních pěti let, což se logicky promítne a propíše zvláště v Čechách do aktuální situace jednotlivých podniků, sadařů. V Čechách totiž ty škody jsou řádově 95 až 100 procent.

A my se tady snažíme nalézt pomoc jak na té úrovni národní, tak na té úrovni evropské. Také děkuji panu vicepremiérovi Jurečkovi, protože hledáme i možnosti, jak pomoci těm velkým společnostem, které mají zaměstnance, pro které teď reálně nebudou mít rok práci, a pokud o ně přijdou, tak logicky příští rok na tom trhu práce ta pracovní síla nemusí být. My se snažíme nalézt a zítra k tomu budeme mít jednání se zástupci ovocnářské unie a s těmi velkými podnikateli na tom, abychom spolu s Ministerstvem práce a sociálních věcí dokázali aktivovat program podpory zaměstnanosti právě pro tu pracovní sílu, kterou nutně v tom sektoru potřebujeme.

Je to ukázka toho, jakým způsobem se i v rámci zemědělského sektoru snažíme ladit pomoc a podporu jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům, těm jednotlivým podnikům, a nalézt smysluplná řešení. Upřímně by bylo chybou, kdybychom na některé sektory v České republice dlouhodobě rezignovali, jakkoliv samozřejmě se budeme muset přizpůsobit té změně, která tady je naprosto reálná. Klimatická změna tady je a my na ni musíme umět reagovat. Proto nakonec podporujeme třeba i v rámci vědy a výzkumu šlechtění nových odrůd, které by byly odolnější vůči těmto klimatickým změnám, i o tom jsem dnes naše sociální partnery informoval. Děkuji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Nyní poprosím o slovo ministra školství Mikuláše Beka.

Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dobrý den, dámy a pánové. My jsme se dnes také věnovali tématu, které je z pohledu zaměstnavatelů, odborů i vlády klíčové v oblasti školství, a to je zavádění prvků duálního vzdělávání v našem vzdělávacím systému, tedy větší zapojení firem do odborného vzdělávání. Je to koneckonců jeden ze závazků programového prohlášení vlády a my jsme dnes tripartitě představili návrh paragrafovaného znění novely školského zákona, která počítá s tím, že na dobrovolné bázi, smluvním základě by bylo rozšířeno odborné vzdělávání o možnost odborného výcviku ve firmách, které by byly certifikovány zaměstnavatelskými svazy.

Na tom návrhu jsme intenzivně spolupracovali se zaměstnavateli. Je diskutován také na školské tripartitě, má také podporu ze strany odborů, a dohodli jsme se dnes na tom, že do čtrnácti dnů proběhne ještě jedno jednání na reprezentativní úrovni. Hospodářská komora má připraveny nějaké alternativní návrhy na legislativní ukotvení těch změn. My se chceme dohodnout na společném postupu tak, abychom ještě v tomto funkčním období vlády dokázali ty změny zavést. Slibujeme si od toho opravdu významnější propojení vzdělávání s praxí ve firmách a také zapojení zaměstnavatelů do řízení toho procesu vzdělávání tak, aby absolventi odpovídali potřebám trhu práce.

Z našeho pohledu je to opravdu klíčová změna, která se nutně netýká jenom ale středního školství. Současně jsem informoval tripartitu, že Ministerstvo školství připravuje ještě novelizaci vysokoškolského zákona, která by vytvořila lepší podmínky pro profesní programy na té post sekundární nebo terciální úrovni vzdělávání, což úzce souvisí s tímto tématem. I tam jednáme o formách, kterými bychom více zapojili zaměstnavatele do vzdělávání na této úrovni. Myslím si, že ty návrhy jsou v zásadě obsahově konsenzuální. Teď se musíme rozhodnout, zda půjdeme cestou novely školského zákona, nebo samostatným zákonem a to rozhodnutí padne v horizontu několika týdnů tak, abychom mohli včas poslat ten podklad do legislativního procesu.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr poprosím prezidenta Svazu průmyslu a obchodu Jana Rafaje.

Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, já se ještě na začátek vrátím k tomu, co předcházelo hlavnímu plénu tripartity, a to bylo předsednictvo, protože mnozí novináři se ptali už při příchodu, zda teda pan premiér představí ty body, které se v balíčku poradního orgánu NERV z těch 37 bodů bude chtít vláda dál realizovat. Nás to samozřejmě rovněž zajímalo a o tom bylo to předsednictvo.

Pan premiér nás především seznámil s tím, že se chtějí soustředit na body týkající se dobudování infrastruktury, financování infrastruktury, zaměření se na školství a trh práce jako takový. Dohodli jsme se ale také na tom, že dostaneme od nich ještě detailnější materiál, ze kterého bude vidět, které body skutečně dál neplánují realizovat, tak, abychom zklidnili emoce ve společnosti, protože o každém bodu se velmi vášnivě debatuje, a přitom celá řada z nich se realizovat nebude, takže to ještě bude následovat. Pochopili jsme, že ta jednání na úrovni vlády ještě probíhají.

Pak probíhalo hlavním plénum. Prvním bodem bylo zemědělství, jak bylo prezentováno. Zemědělství je jeden z nejregulovanějších oborů vůbec, proto adresovat naši situaci podnikatelů v zemědělství je velmi důležité, protože vliv státu a Evropské unie na samotný ten byznys je zásadní, markantní, a my jsme se to snažili vysvětlit, a to pan ministr velmi dobře ví a mimochodem to i tady velmi dobře popsal.

Ta situace v zemědělství se za posledních několik pár měsíců výrazně změnila, jednak ruskou agresí na Ukrajině, dovozem levných komodit, vedle toho celkovým propadem cen jako takových, ale také zaváděním nové společné zemědělské politiky, která vede k větší byrokracii atd. To všechno vede k tomu, že výkonnost, ekonomická efektivita, profitabilita zemědělských firem klesá a způsobuje v některých případech i situace, kdy ti podnikatelé s podnikáním končí, což není dobrý signál pro náš trh jako takový. Proto jsme vyzvali vládu k dalším jednáním na téhle úrovni.

Byli jsme rádi, že jsme slyšeli to, co tady pan ministr opět uvedl, že tedy v letošním roce opět zavedeme zálohové platy od října, což je velmi důležitý signál pro podnikatele. Jsem také rád, že o celé řadě věcí budeme dál jednat, nicméně chtěl bych avizovat, že je potřeba tomu věnovat zásadní pozornost, protože ta doba, kdy podnikatelé v zemědělství vykazovali větší zisky, je za námi a musíme se soustředit, jak je více podpořit. Zvláště i třeba v dobách, které jsme teď všichni zavnímali, a to je, když si s námi hraje počasí a viděli jsme, co udělaly jarní mrazy.

Tam jsou konkrétní detailní věci, kterými se musíme zabývat. Například v pojistných smlouvách jsou, nebo těch v těch pojistných vůbec nástrojích, některé si komplikují život proti sobě. To znamená, složitě se můžete pojistit, to pojištění není úplně levné, to znamená, pokud máte zaplatit 25 procent pojištění z potenciální ceny sklizně, tak, nebo z toho, co vytěžíte potom, tak to je samozřejmě samo o sobě rizikový faktor a musíte mít na to cash připravenou. Zase je dobře, že jsou tady nějaké nástroje, aby alespoň částečně tohle pojištění se mohlo podpořit. Nicméně právě těmihle věcmi se musíme zabývat a v tomto kontextu je potřeba zvážit některá další zdanění, o kterých se tady hovoří.

Ten druhý bod, který jsme projednávali, byla oblast zavádění prvků duálního školství. Tady jsme velmi rádi, ocenili jsme, že tahle vláda přinesla materiál, o kterém už předchozí vlády diskutovaly. Svaz průmyslu sám opilotoval celý koncept už v roce 2017 v Moravskoslezském kraji, následovaly potom další čtyři kraje, 33 partnerských firem se zapojilo, máme s tím velké zkušenosti. Dnes vznikly dokonce dva legislativní návrhy, které tady jsou na stole, které by se daly použít. My jsme panu ministrovi tlumočili, že nám v tuto chvíli nejde o to, který konkrétně se použije, ale aby se skutečně stihlo za téhle vlády protáhnout legislativním procesem celý materiál tak, abychom skutečně mohli podpořit zodpovědné zaměstnavatel atd.

Dokonce jsme podpořili myšlenku jednoznačně odborů, která říká, že v tom návrhu zatím chybí ukotvení kompenzace těm studentům za práci, kterou skutečně vykonají. My samozřejmě toto považujeme za důležitý prvek a podporujeme a myslíme, že od toho je právě sociální dialog, abychom každý z toho svého pohledu přinášeli důležité prvky.

Třetí materiál, který se objevil, tak bylo zjednodušení podmínek zaměstnávání z některých zemí. Když se podíváte na ten seznam, ať je to Austrálie, Spojené státy americké, Nový Zéland, Velká Británie, Japonsko, všechno jsou to vysoce kvalifikované země, kde se dá předpokládat, že ta migrace bude především a v podstatě zejména o vysoce kvalifikované migraci, která by měla obohatit českou ekonomiku inovacemi atd. Tak je to v našem zájmu a já jsem za to rád, poděkovali jsme za zaměstnavatelskou delegaci vládě a věříme, že tenhle materiál bude základem, ukázkou toho, že Česká republika je otevřená odborníkům, kteří mohou tu naši ekonomiku posunout dál. Věříme, že budou následovat další země, které rozšíří a pomůžou flexibilitě trhu práce. Děkuji za pozornost.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Tereza Šedivá, Česká televize: Dobrý den, já bych se chtěla tedy ještě doptat, pan Rafaj to trošku naznačil, nakolik tedy byl prostor na ta navrhovaná řešení NERV, která chce vláda ještě do konce tohoto volebního období prosadit? Jestli byla řeč i o něčem jiném než o školství a rozvoji infrastruktury, jestli tam byl třeba prostor pro tu modernizaci zákoníku práce, jestli je to třeba i důvod, proč se tiskové konference nezúčastní zástupci odborů?

A druhá otázka na pana ministra Výborného: Naznačoval jste právě kompenzaci pro zemědělce, které zasáhly mrazy. Ministerstvo zemědělství je připravené tedy aktivovat program, který by jim měl pomoci, vy to zítra máte nést na vládu. Tak jestli už můžete prozradit, jaké to bude mít parametry, kolik by peněz mohli zemědělci dostat, jak by to mohlo fungovat, kde by se ty peníze případně braly? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím okomentovat tedy tu část, která se týkala návrhů NERV, těch 37 opatření. My jsme se o tom bavili na jednání předsednictva tripartity s tím, že pan premiér dal informaci, že už vlastně dvakrát jsme toto téma měli na pracovním jednání porady ekonomických ministrů s tím, že připravujeme potom i podrobný výčet, která z těch opatření vlastně už jsou realizovaná, která jsou v nějaké fázi realizace a která ještě realizovat budeme do konce našeho mandátu vlády a Poslanecké sněmovny. A pak samozřejmě i informace o tom, která opatření už realizovat nebudeme. I taková tam budou.

Tento materiál tak, jak ho budeme v nějaké dohledné době diskutovat potom na úrovni vlády, tak by samozřejmě s nimi byli seznámeni i naši sociální partneři, byť mnoho z nich v rámci těch jednotlivých malých tripartit, resortních, vlastně ty informace mají.

Pokud jde o pracovní trh: Musím říct, že to samozřejmě bylo předmětem diskuze jak na předsednictvu, tak i v závěru dnešní tripartity, toho velkého pléna. Tady jednoznačně platí to, že novela zákoníku práce je ve Sněmovně. To je ta, která se týká nastavení valorizace minimální mzdy. Tady si myslím, že není moc, co bychom diskutovali z hlediska nějakých jako konfliktních pohledů, když pominu pohled odborů na rušení minimální zaručené mzdy v oblasti mzdové. Pokud jde o tu velkou novelu, tu tzv. flexi novelu, tak ta je v tento okamžik v meziresortním připomínkovém řízení. Ten termín je tam do 25. května pro podávání připomínek.

A samozřejmě i o tomto se v závěru jednání pléna tripartity dnes vlastně nepřímo vedla diskuze s tím, že pan premiér reagoval zástupcům odborů, že nerozumí některým jejich výrokům, například tomu, když pan předseda Ďurčo vyzývá v otevřenému rozhovoru za odbory, on jako představitel jedné z významných odborových organizací, k tomu, aby lidé využili evropské volby k nějakému vyjádření protestu vůči vládní koalici a volili strany jako například sociální demokracii či ANO.

Na základě této debaty, pro mě z nepochopitelných důvodů se vlastně delegace zástupců odborů zvedla z jednání tripartity a odešla. Zůstal tam pouze předseda Jozef Středula. Já považuju tento odchod za dětinský. Zažil jsem spoustu vypjatých jednání na úrovni tripartity za těch více než šest let. Myslím si, že pan prezident Rafaj je toho taky pamětníkem, a nepamatuju si, že by některá ze stran toho tripartitního jednání odcházela z jednacího sálu a nedokončila to jednání na nějaké důstojné úrovni.

Myslím si, že k tomu nebyl důvod, a myslím si, že není ani v pořádku, pokud tady přicházejí ostrá vyjádření ze strany odborů včetně těch, která jsou motivovaná nějakým politickým cílem, politickým směrem, když poté, co pan premiér se vůči těmto věcem ohradí, že potom se takto zástupci odborů zvednou a to jednání opustí. Je to samozřejmě jejich rozhodnutí. Pokud nechtějí jednat, nechtějí sedět u jednacího stolu, tak je to ukázka jejich schopnosti diplomacie, jejich schopnosti vyjednávat a dosáhnout kýžených výsledků, které by se měli snažit oni získat. Takže to je k tomu komentáři, proč tady nestojíme tak jako vždycky, standardně tady stojí zástupci všech tří stran jednání tripartity.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Dovolte mi k tomu říct jednu větu. Navážu na pana vicepremiéra. Pro mě je naprosto nepochopitelná ta reakce, které jsme dnes byli svědky ze strany zástupců odborů. Protože tímto způsobem se těžko dobereme k nějakému výsledku. Já myslím, že máme jednat, máme jednat u jednacího stolu, my jsme k tomu stále připraveni. Vyjádřil to dnes pan premiér i pan vicepremiér zodpovědný za sociální dialog. A ta reakce skutečně neodpovídá tomu, jak bychom měli jednat. Jednání jsou tvrdá, to je jistě pravda, ale od toho tady jsme my politici, zástupci zaměstnanců, stejně tak jako zaměstnavatelů.

Myslím, že všichni historicky na to jsou zvyklí, že jednání tripartity nejsou jednoduchá, ale odcházet od jednacího stolu a bouchnout dveřmi opravdu žádný smysl nedává. Takhle se dál nedobereme. Já jsem rád, že zaměstnavatelé toto vnímají, u toho jednacího stolu zůstali. Já věřím, že se podaří k tomu jednacímu stolu vrátit i zástupce zaměstnanců. Já bych to považoval za velkou chybu, a to směrem k těm, které odbory zastupují.

A dotaz ohledně zítřejšího jednání vlády. Já tady nechci úplně předjímat, protože to skutečně bude předmětem jednání vlády i jednání s panem ministrem financí, ale když se podívám na to, jak byl ten program historicky využíván, právě například v období mrazů, kde ty mrazy byly ale lokální. My jsme teď svědky toho, že skutečně třeba Čechy jsou postiženy řádově 95 až 100 procent, tak já v tuto chvíli pracovně pro ten program rizik a krizí, který máme připravený na Ministerstvu zemědělství od roku 2016, uvažuji o částce někde okolo 200 milionů korun. Ale bude to samozřejmě logicky vycházet i z debaty s kolegy na vládě zítra. Čili neberte to, prosím, jako finální částku. Je to suma, se kterou i po debatách se zástupci ovocnářské unie bychom dokázali tu pomoc dostat těm nejpostiženějším.

Zdůrazňuji, nebude to nikdy pomoc stoprocentní. My v tuto chvíli máme doložené předběžné škody přesahující výrazně částku jedné miliardy korun. To je jedna věc. Druhá věc: Samozřejmě bude to muset být v nějaké souvztažnosti i s případnou pomocí ze strany Evropské komise. Já jsem v pátek odeslal už dopis na základě mého osobního jednání s panem komisařem Wojcziechovskym minulé pondělí, kde žádám o pomoc z krizové zemědělské rezervy. Ta v tuto chvíli, tam je v tuto chvíli k dispozici 300 milionů eur. Já jsem požádal o pomoc ve výši třetiny této sumy, jakkoli samozřejmě vím, že to je částka možná velmi ambiciózní, ale odpovídá těm škodám jak na ovocnářských, tak také školkařských kulturách a částečně také na vinicích v Čechách. Uvidíme, do jaké míry budeme úspěšní s touto žádostí u Evropské komise.

V každém případě i v kontextu té historie, kterou tady říkám, tak chci, abychom dokázali ovocnářskému sektoru částečně pomoci. Znovu zdůrazňuji, bude to jenom pro ty nejpostiženější. My jsme se i s panem předsedou Ludvíkem dohodli na tom, že tam, kde ty škody budou nižší než padesát procent, tam, bohužel, tu pomoc nebudeme schopni nasměřovat, ale samozřejmě, tam si budou zase schopni ti jednotliví podnikatelé pomoci sami. Tady musí platit i nějaká míra solidarity v rámci celého podnikatelského sektoru, nejenom v rámci zemědělství.

Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Já, pokud mohu ještě doplnit, plasticky popsat, k čemu došlo. My jsme nejdříve hodinu jednali na předsednictvu naprosto standardním způsobem. Nic nenaznačovalo tomu, že by se odchylovala atmosféra od běžných jednání. Následně jsme jednali asi hodinu a tři čtvrtě běžného programu. Opět, ta atmosféra nijak nenaznačovala, že se odchylujeme od běžných atmosfér jednání tripartity. Úplně poslední bod v různém si začaly odbory vysvětlovat s vládou, zda výroky Pavla Drobila na jejich stranu byly přiměřené, nebo ne, a na základě toho se zvedly a odešly.

Já to tady zmiňuji proto, že já považuji sociální dialog za velmi důležitý pro tuhle zemi, kvalitu toho sociálního dialogu považuji za klíčovou. Takže mě tolik až neznepokojil dnešní odchod, byť byl teda zvláštní a rád si poslechnu, co řekly odbory, když odešly z toho jednacího sálu. Možná pochopím ten důvod, ale na jednání jsem ho úplně neporozuměl. Spíše mě mrzí, že se tady nám vkrádá do jednání sociálního dialogu takové nekompromisní pozice typu, že odmítám celkově návrh, aniž bych chtěl o něm jednat, jako je třeba jednání o novele zákoníku práce.

My, když třeba, my třeba odborům navrhujeme: Pojďme se bavit teda o tom dánském modelu v detailu, kde nakonec vidíte, že pozice odborů je násobně, mnohonásobně silnější než v České republice právě i díky tomu, co si vyjednaly vzájemně i třeba v rámci té flexibility trhu práce, kde se odborům dává daleko větší kompetence, než je v České republice. A my se chceme minimálně o tom bavit. Není to o tom, že vyhodit, nevyhodit. Chceme se bavit vůbec o podmínkách. Ale jestliže se objeví v oficiálním stanovisku, že to odmítáme jako celek, tak se vlastně oslabuje pozice i nás jako zaměstnavatelů, protože není sociální dialog a je to pouze na vládě.

Takže já mám zájem na tom, a myslím si, že jsem to dával mnoho posledních let najevo, abychom jednali i o věcech, které jsou třeba složité, které nejsou v náš prospěch, a hledali kompromis v zájmu téhle země.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím ještě doplnit jednu podstatnou věc. V té diskuzi v závěru jasně zaznělo i z úst premiéra této vlády, že názor Pavla Drobila není názorem vlády České republiky. Byl pronesen na jednání kongresu ODS. Za vládu, a to teď chci říct znovu a podtrhnout, stále platí, že jsme připraveni kdykoli sednout u toho jednacího stolu, jednat, hledat řešení.

Já musím říct, že pro mě je vlastně nepochopitelné to, že odbory vyhlásí demonstraci na, myslím, že 21. května, proti novele zákoníku práce s odkazem na výpověď bez udání důvodu, která v té oné novele vůbec není. Já tomu prostě nerozumím protestovat proti něčemu, co není obsahem dané novely. Já jsem jasně opakovaně jako gesční ministr řekl, jaký mám na to názor, jak fungují koaliční mechanismy, tak mně to prostě přijde jako věc, která je vlastně svolávaná účelově. Pokud k tomu ještě významný představitel jedné z odborových organizací přidá výzvu, kdo koho má volit v nadcházejících evropských volbách, tak pak už je to vyloženě politizace role odborů a ta do toho sociálního dialogu a do vyjednávání o věcných záležitostech podle mě nepatří.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz ČTK.

Kateřina Krausová, ČTK: Já bych se ještě zeptala k tomu sociálnímu dialogu, o kterém mluvíte. Takže, jak by teď, poté co odbory opustily to jednání, měl dál pokračovat? Bude nějaké další jednání, případně kdy? Další otázka: Pan ministr Výborný zmiňoval program na podporu zaměstnávání, to znamená nejspíš kurzarbeit, takže jaký, nebo jaký program, pokud ne kurzarbeit? A pokud kurzarbeit, tak budeme žádat o nějakou notifikaci pro zemědělství, nebo pro tu nynější situaci, protože na to náš model neplatí? A potom bych se ještě zeptala, jestli jste mluvili také o situaci v Liberty, a pokud ano, vidím pana Rafaje, že kýve, tak o čem? Je tam nějaký vývoj?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já musím říct, že za nás platí, že my jsme připraveni jednat v rámci tripartity. Termíny pro jednání příštího pléna tripartity jsou dané a já předpokládám, že se normálně potkáme, předsednictvo i plénum tripartity proběhne. Budou nadále probíhat i ta malá jednání, pracovní, na jednotlivých resortních tripartitách. Já myslím, že všichni si schladí hlavy, respektive hlavně kolegové z odborů, a budou chtít racionálně jednat o věcech, které tady před námi jsou, které jsou prostě důležité. Takže věřím, že to dnešní, ten dnešní odchod nám jako nebude nějakým způsobem zasahovat do těch budoucích jednání, byť samozřejmě je to věc, která, myslím, že nikoho z nás netěší.

Pokud jde o záležitost kolem kurzarbeitu, my vlastně máme dnes možnost takovouto formu pomoci spustit. Ona může pokrývat, jako řekněme, různé formy a zohledňovat i případně to zapojení lidí v těch firmách, které jsou takto postižené. Můžeme to spustit bez notifikace, ale tam bychom se potom pohybovali v režimu de minimis, což pro části středních a středně větších firem vlastně už by nebylo potom řešení, které by jim pomohlo. Takže zítra má být pracovní jednání mezi mými kolegy a kolegy pana ministra Výborného tak, aby hledali cesty, jak to nastavit včetně případně i rychlé notifikace, kterou bychom potom museli provést. Ale v principu tuto formu pomoci umíme nastavit, umíme ji realizovat. Teď je samozřejmě otázka si vydiskutovat přesné parametry, kolika osob by se to týkalo, v jakém rozsahu a podobně.

Pokud jde o Liberty, ano, o tom jsme se tady v závěru bodu Různé taky bavili dnes. Tady padla z naší strany informace, že od minulého týdne je stav takový, že Liberty nemá zaplacené všechny závazky vůči státu, pokud jde například o sociální, důchodové pojištění. My standardně postupujeme, jako Česká správa sociálního zabezpečení, tak, že jsme je vyzvali. Udělali jsme souhrn těch nedoplatků, které jsou, mají možnost vůči tomu podat námitky a postupujeme standardně ve lhůtách tak, aby v zásadě do osmi dnů nám doplatili. Nebo případně potom budeme postupovat v rámci dalších kroků, které děláme vůči každé firmě, pokud dluží pojistné. 

Pokud jde o agendu pana ministra financí, pokud jde o EGAP, oni to vyhodnocují a v příštích dnech zváží, jaké kroky udělají i oni.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Ještě k té podpoře zaměstnanosti. Já jsem reagoval na slova ovocnářů, se kterými jsem se potkal druhý den nebo třetí den poté, co tady byly před deseti dny ty velké mrazy, které znamenaly skutečně to poškození, které od roku 1929 jsme v Čechách neměli. A ze strany těch několika velkých společností, se kterými jsem hovořil, tak právě zazněla prosba, zdali by nebylo možné aktivovat nějaký program, který by jim udržel ty zaměstnance, které v tuto chvíli mají, ale za rok by je na tom trhu práce těžko hledali.

Na základě toho jsem ty věci konzultoval s panem vicepremiérem. Zítra se uskuteční jednání na Ministerstvu zemědělství. Budeme hledat vůbec odpověď na otázku, zda takto nastavený program, který tady připravený je, a my bychom jako Ministerstvo zemědělství samozřejmě aktivně pomohli s tou notifikací, budeme zkoušet, nebo ne. Čili po zítřku bude jasněji.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nějaký další dotaz? Pokud žádné další dotazy nejsou, tak já tiskovou konferenci končím. Děkujeme a přejeme hezký večer. Na shledanou.