Tisková konference ke zvýšení dostupnosti nájemního bydlení v Česku, 27. května 2024

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vás vítám vás na tiskové konferenci k podpoře výstavby dostupného bydlení v České republice. Ještě před tím, než předám slovo řečníkům, tak mi dovolte zde přivítat také zástupce obcí a odborníky na danou problematiku, kteří vám tady budou k dispozici po skončení tiskové konference pro individuální rozhovory. A nyní už poprosím o úvodní slovo předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, my dnes zahajujeme projekt, který by měl v České republice zvýšit dostupnost nájemního bydlení. Zahajujeme tedy projekt podpory bytové výstavby, projekt podpory nájemního bydlení, který by měl přinést výsledky už během příštích tří let. Je to důležité. Je to naprosto zásadní téma pro spoustu lidí v České republice, jeden z hlavních problémů, kterého se obávají mladí lidé, aby měli šanci získat dostupné bydlení. Víme, že v České republice máme nedostatek bytů a bytová výstavba není taková, jak bychom si asi všichni představovali. Třeba tady v Praze se staví zhruba 5 000 bytů každý rok, ale ta potřeba je minimálně dvojnásobná. A v celé České republice ta situace v této oblasti určitě není dobrá. To způsobuje spoustu komplikací ať už mladým rodinám s dětmi, seniorům, ale také to často brání mobilitě pracovních sil, abychom tam, kde potřebujeme, mohli získávat důležité profese, jako jsou učitelé, hasiči, zdravotníci a další. Je potřeba s tím něco dělat. My jsme neseděli s rukama v klíně, ale ve spolupráci s obcemi , a s dalšími aktéry jsme se pokusili vytvořit nástroje, které pomohou tuto situaci v dohledné době vylepšit. Co je cílem toho našeho projektu, to je jasné. Cílem je zajistit dostatek dostupných bytů pro mladé lidi na startu kariéry, rodiny, důležité profese, prostě pro všechny, kteří bydlet potřebují. Cílem není řídit trh, ale pomoci ho rozhýbat, najít vzájemně výhodnou formu spolupráce. Stát tady má ambice pomáhat tam, kde je to potřeba a vytvoří si pro to určité nástroje, o kterých já a moji kolegové budeme za chvíli mluvit. Ten projekt je postaven především na spolupráci, na jakémsi propojení úsilí státu, krajů, obcí a soukromého kapitálu, a to si myslím, že je na něm cenné a je to taky záruka toho, že můžeme těch výsledků tak, jak tady o nich mluvím, brzy dosáhnout. V zásadě se bude jednat o čtyři formy modelů, kterými lze dostupné bydlení realizovat. Jeden z těch modelů bude výstavba přímo obcemi, tedy městy a obcemi za podpory státu. Druhá forma bude odkup už hotových bytů ze strany obcí. Třetí ta forma bude ta, že města, obce budou stavět byty ve spolupráci se stavebními firmami, tedy se soukromým kapitálem. A ten čtvrtý model bude výstavba ze strany přímo developera nebo stavební firmy. Všechny ty modely mají konkrétní podobu. Budeme je tady postupně představovat. Co v této věci může a má udělat stát. Stát má vytvořeny tři nástroje, kterými se bude na této aktivitě podílet. Jedním z nich je poradenství, zase podrobně vysvětlíme. Druhá je podpora ve formě finančních nástrojů, v tomto případě dotovaných úroků. A tím třetím velmi důležitým nástrojem je práce s pozemky tedy tak, abychom státní pozemky, které stát nepotřebuje, převedli obcím pro výstavbu bytů už v průběhu příštího roku. A další důležitá aktivita, bez které by to celé nemohlo fungovat, je vytvoření cenových map, které nám poskytnou velmi důležitou informaci o tom, jaké je obvyklé nájemné v tom daném místě a čase, a to je důležité, protože samozřejmě to nájemné v dostupném bydlení pak musí být stanoveno podle té skutečné ceny na trhu a musí být vždycky nižší, než je to nájemné tržní. Tedy, dámy a pánové, dnes začíná tento projekt, symbolicky, na podporu dostupného nájemného bydlení ze strany státu. A věříme, že dokážeme rozhýbat trh s nemovitostmi a dokážeme dosáhnout toho, že se situace, pokud jde o zajištění bydlení a pokud jde o perspektivu bydlení, pokud jde o jakousi naději pro mladé lidi, že se dočkají dostupného bydlení, že se situace výrazně zlepší. Já bych chtěl v této souvislosti poděkovat všem, kteří se na této aktivitě podíleli. Mnohé z nich jsem tady už zmínil. Jsou to obce, je to soukromý sektor, ale je potřeba také říct, že se na této aktivitě podíleli v nějaké formě tři resorty spravované třemi různými stranami - Ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Všichni se dokázali velmi dobře domluvit a najít to společné řešení, které je a bude výhodné pro občany České republiky.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo místopředsedu vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místropředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já vám děkuji za slovo i za úvod. Vážené dámy a vážení pánové, já děkuju za tu možnost představit vám dneska, čeho jsme jako vláda dosáhli a na čem pracujeme v oblasti podpory výstavby dostupného bydlení. Jak už tady zaznělo, to portfolio těch spolupracujících institucí a aktérů bylo velmi veliké. Nebyly to jenom ty zmíněné resorty, finance či Ministerstvo průmyslu a obchodu skrze Národní plán obnovy, obce, Asociace krajů, ale i třeba Státní fond podpory investic či Národní rozvojová banka a já si velmi vážím, ještě se k tomu vrátím na závěr, spolupráce i třeba s evropskými finančními institucemi, jako je např. Evropská investiční banka. Možná bych začal trochu zeširoka. Jak už tady zaznělo od pana premiéra, tak i na Ministerstvu místního rozvoje z dat, která máme, je vidět, že Česká republika, a ta čísla to ukazují jasně, je v krizi bydlení, resp. jeho dostupnost. Ta problematika zvýšení dostupnosti je poměrně komplikovaná. Proto je důležité se na ni dívat z řady úhlů. My jsme tu reformu nazvali, alespoň za nás ty naše části, Bydlení pro život. Je to reforma komplexní a ty naše snahy jdou, řekněme, třemi proudy, z nichž jednomu se budu věnovat potom více, a to jsou ty investice. Ten první proud skutečně jsou nájemní bydlení, ty investice do něj, finanční modely. O tom dnes budeme mluvit. Pak je to zákon, který ještě projednáváme, zákon o podpoře bydlení. Nemalou část v tom hraje, a je to důležité, i novela stavebního zákona pro samotné urychlení povolovacích procesů. Nyní bych se teda podíval na investice. My jsme vytvořili poměrně robustní právní a zároveň datový rámec, ve kterém se dá segment dostupného nájemního bydlení podporovat. Podařilo se nám tu, a to, bude o tom možná hovořit i pan kolega Zbyněk Stanjura, legislativně ukotvit samotnou definici toho dostupného bydlení v zákoně o státním fondu podpory investic a postupně tak umožní vlastně státu, ale i další aktérům investovat desítky miliard do tohoto specifického segmentu trhu s bydlením, tedy dostupných nájemních bytů. Když nebudu hovořit o těch skupinách, ty budou na dalším slidu, tak je to skutečně kvalitní bydlení, standardní i pro střední třídu. Zároveň poprvé po dvaceti letech od vstupu České republiky do Unie, může stát podporovat veřejnou podporou nejen to sociální bydlení, což byly vlastně jediné způsoby řešení tohoto problému doposud, ale také ty projekty dostupného bydlení. To, že jsme dokázali notifikovat dostupné bydlení u Evropské komise, já vnímám jako historický moment. Žádná předchozí vláda nejenom, že to neudělala, ale o nic takového se ani nepokusila. Na Ministerstvu financí, o tom bude hovořit kolega Zbyněk Stanjura, vznikly cenové mapy nájemného, díky nim nejenomže budeme vědět, jaké je to nájemné v určitém místě a dokážeme nastavit potom i ty koeficienty, ale je to i významný nástroj do, proti boji proti obchodu s chudobou, kde vlastně jsou ty nájmy po celé republice různě našponovány a vlastně ti lidé zneužívají toho, že sociálně slabší skupiny, nebo ti, kteří využívají nějaký nástroj sociálního systému k podpoře bydlení vlastně benefitují na něčí krizi, popřípadě zvyšují tyto nájmy. Ministerstvu financí se podařilo vytipovat 200 vhodných státních pozemků, ty by potom měly být převáděny jako významná část té investice a podpory státu na obce, aby jim to umožnilo do budoucna to třeba dostupné bydlení vybudovat. Já věřím, že těch míst se najde i více. My jsme na Ministerstvu pro místní rozvoj vypsali výzvy více než za jednu miliardu také na projektovou přípravu pro dostupné bydlení. Problémem v České republice je, vychází to i z dat, je, že obce, které nemají obecní bytový fond, by chtěly investovat, akorát nejsou schopny ve svých kompetencích tu investici připravit, připravit ten projekt, tudíž nikdy nejdou do té fáze realizace. V té poslední výzvě jde na toto zhruba 400 milionů korun a ta výzva je stále otevřená. Já jsem rád, že i v audienci vidím některé starosty, kteří se do těch výzev již hlásí. Obce se do ní můžou přihlásit a díky té podpoře se nám daří vytvořit i ty připravené projekty tak, aby mohly skutečně vzniknout vyšší desítky nových bytových projektů. Je tam zhruba 220 projektů už nyní přihlášených. Já chci, aby toto dále rostlo. My víme, že zhruba 70 % obcí by skutečně chtělo stavět nebo ten svůj bytový fond rekonstruovat, ale jen 35 % obcí v posledních osmi letech má nějakou faktickou zkušenost s těmi projekty, tedy že něco realizovaly. My jsme proto i ve spolupráci s panem ředitelem Danem Ryšávkou a SFPI spustili už v dubnu síť regionálních center právě pomoci výstavby těchto projektů. Jsou po celém území České republiky, jsou jim k dispozici experti. Stavíme tu strukturu, ať už je to otázka investic, ekonomické efektivity té stavby, energetické poradenství. Vidíme tam synergii i s dalšími resorty, např. s tou doménou, která je blízká Ministerstvu životního prostředí, ekonomická, energetická efektivita budov a budou tady i k dispozici v budoucnosti experti Národní rozvojové banky, opět na ty finanční nástroje. To všechno by mělo nejen pomoci připravit ty projekty, ale skutečně naběhnout do těch ekonomických modelů, do těch finančních nástrojů a skutečně realizovat takové projekty, které potom jsou šité na míru těm potřebám a kapacitám těch jednotlivých obcí. Jak poradenství funguje v praxi, asi vám pak na základě vlastní zkušenosti může popsat např. pan starosta Josef Cohn, ten tu s námi dnes sedí. Jeho obec Korytná, u hranice se Slovenskem s devíti stovkami obyvatel, používá už služby SFPI. Jinak praxe ukázala, že o ty nájemní byty je mezi samosprávami zájem. My jsme testovali takovým pilotem program Nájemní bydlení v loňském roce, schválila ho vláda. Zhruba za 1,1 miliardy korun za přesných podmínek se podpořila výstavba zhruba 500 bytů po celé České republice. Některé z nich už jsou ve fázi hrubé stavby, třeba Žďár nad Sázavou. Co je důležité říci, nebyly to dotační peníze, ale byl to finanční nástroje s nějakou pomocí státu, tedy to významně váže i ten soukromý kapitál. To financování dostupného bydlení, my jsme využili a rozhodli jsme se tak i jako vláda, nástroje z Národního plánu obnovy. Vlastně celou tu komponentu, která se týká bydlení, jsme znovu postavili a do tohoto programu při poslední aktualizaci vrátili. Díky tomu budeme mít k dispozici asi osm miliard korun. My skutečně vidíme, že ten čistě dotační systém není úplně funkční. Zásadní proto je, že přeorientováváme ten způsob podpory na návratné finanční nástroje. Tedy pokud pomocí třeba zvýhodněné půjčky podpoříte nějaký projekt, tak ty peníze se do toho systému budou postupně v těch dlouhých úvěrech vracet. Z pohledu České republiky je to relativně nový přístup. Není to úplně standard ani ve zbytku Evropské unie. Ostatně Komise i toto vyzdvihla jako jedno ze zásadních benefitů té naší reformy přístupu k bydlení. Máme legislativu, zrychlujeme stavební řízení, ale zároveň vidíme, že mít pouze dotační schémata není správné a využití těchto nástrojů je zcela zásadní. Ostatně ty nástroje, to už zde bylo zmíněno, budou menežovat ve svých úřadech jak SFPI, tak Národní rozvojová banka. Co si od toho slibujeme, o tom hovořila i ta data z toho pilotního projektu. Skutečně tam funguje ten pákový efekt na ty peníze, které jsou využity třeba formou nějaká zvýhodněné půjčky nebo drobné dotace, která vylepší vlastně trochu tu situaci oproti těm komerčním úvěrům, váže to na sebe ten soukromý kapitál a díky tomu my počítáme vlastně třeba se zdvojnásobením počtu investic, ale hlavně, že ten systém bude fungovat i po tom, co Národní plán obnovy, který je jenom na určité období vlastně funkční, tak ten systém bude pokračovat zejména s využitím těch soukromých zdrojů. Chceme zapojit mezinárodní organizace. Já jsem byl velmi rád, když jsme se Zbyňkem Stanjurou mohli hostit viceguvernéra Evropské investiční banky. My jsme tam podepsali s nimi memorandum, v rámci něhož budeme se zástupci soukromého sektoru analyzovat a nastavovat celý systém tak, aby mohl fungovat. Ta vize je velmi jednoduchá. Vytipuje se zhruba 100 relevantních projektů pro další financování a potom směrem tímto budeme hledat ty soukromé či evropské zdroje proto, abychom nastartovali tento systém na další období. Samozřejmě otázkou je, zda to tohoto systému, kam chtějí vstupovat i jako soukromé subjekty, banky či v daném případě pojišťovny, tak zda o tom neuvažovat i dál v zapojení důchodových fondů, resp. peníze, které jsou uložené v penzijních fondech, tak určitě se v takovémto typu investování neztratí, spíše se tam zúročí. Já bych možná ještě řekl jednu věc. Já jsem byl často dotazován, co to je ten koncept dostupného bydlení, pro koho je to určeno, často je to i v tom veřejném prostoru zaměňováno s tím sociálním bydlením. Já bych tyto dvě věci skutečně oddělil a neslučoval. Pro koho je tedy dostupné bydlení. Jedná se o nájemní bydlení, které je poskytováno za dostupné nájemné pro definované cílové skupiny. Ono má i takový speciální režim díky zákonu o SFPI, který trochu zrychluje jejich výstavbu a fakticky je zlevňuje. Nájemní bydlení bude poskytováno za dlouhodobě levnější nájmy, na které dosáhnou i lidé ze střední třídy, což jsem na začátku zmínil, kteří nevlastní nemovitost určenou k bydlení. Cílem a naší ambicí rozhodně není nahradit vlastnické bydlení, a je to nejoblíbenější forma bydlení, 80 % lidí v České republice toto volí, ale nabídnout nějakou důstojnou alternativu např. pro ty skupiny, o nichž hovořil pan premiér Petr Fiala. Mladí lidé na počátku své kariéry, kteří třeba nedosáhnou na hypotéku, byť chtějí bydlet ve vlastním, ten dostupný nájem bude dlouhodobě levnější než komerční. Naším cílem, a je to i v těch parametrech, je, aby tak, jak i nájemní bydlení podléhá inflaci, v loňském roce to bylo 10 % celorepublikově, 8,5 % v Praze, tak je tam i jakýsi strop inflační, který míří ke čtyřem procentům, tak aby to nájemné, dostupné nájemné bylo dlouhodobě vždy pod tou hladinou a někam se nám to neutrhlo. Ještě nakonec, když bychom se chtěli podívat na ten objem, tak fakticky se jedná až od dva miliony lidí, kteří v tuto chvíli, ať už na základě věku, povolání, profese – zdravotnictví, školství, vlastně by měly nárok na tento typ bydlení a je to zhruba, jak jsem říkal, v těch dvou milionech např. to pokrývá téměř všechny seniory. Já jsem říkal, je to ta střední třída, což stále častěji se ozývá, že bydlení tak, jak v tuto chvíli v České republice nemá alternativu, se stává pro střední třídu problematické. Možná ještě na závěr, Státní fond podpory investic, a je tady i jeho ředitel pan Ryšávka, na podzim vyhlásí program na výstavbu, rekonstrukci nebo nákup dostupných nájemních bytů. Se schématy se k tomu bude přidávat i Národní rozvojová banka. Ty finanční nástroje jsou nakombinovány mezi tyto dvě instituce. Očekáváný objem z toho Národního plánu obnovy je 8, někde se uvádí až 10 miliard korun. Jsou v tom započítány právě i ty peníze na tu projektovou přípravu. Co říci na závěr za Ministerstvo pro místní rozvoj, my jsme součástí toho řešení, byť řešením je vlastně celá vláda a jednotlivé resorty zde zmíněné. My i k dnešnímu dni spouštíme na našich stránkách web k té naší reformě Bydlení pro život, kde všechny informace, o kterých jsem zde hovořil, ať už je to nastavení programů, možnosti účastnit se v těch různých výzvách, či vzorové projekty, tak jak o nich bude hovořit pan ministr Stanjura či pan hejtman Martin Kuba, můžete se tam na ně podívat. A já bych chtěl poděkovat všem kolegům za spolupráci, protože myslím, že tuto část, kterou jsme nastartovali a budeme v ní dál pokračovat, je velmi významným pilířem na to, aby v dostupnosti bydlení už tato vláda udělal pořádný krok kupředu. Děkuju.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Děkuji za slovo. My na tom projektu pracujeme dva roky, mohu říct, že Ministerstvo financí bylo a je lídrem tohoto projektu, protože ho připravujeme ve spolupráci s finančním sektorem, a to je sektor, který má na starosti Ministerstvo financí. My jsme identifikovali jako klíčovou instituci, která přispěje k tomu přechodu od dotací k finančním nástrojům, Národní rozvojovou banku. Je tady s námi předseda představenstva pan Tomáš Nidetzký. Máme v Poslanecké sněmovně návrh zákona, který novelizuje a posiluje roli Národní rozvojové banky v české ekonomice. Logicky jsme tady měli výbornou meziresortní spolupráci jako akcionáři NRB s Ministerstvem pro místní rozvoj a s Ministerstvem průmyslu a ochodu a chci poděkovat také za spolupráci České bankovní asociaci a České asociaci pojišťoven. To dostupné bydlení je vlastně bydlení za dostupné nájemné, které bude pod úrovní tržního nájemného v místě a čase obvyklé. Abychom moli věrohodně říct, co je obvyklé nájemné v daném čase, tak potřebujeme cenovou mapu, tu bude mít na starosti Ministerstvo financí, potřebnou novelizaci zákona jsme už provedli, budeme vycházet z podkladů a z nabídek na všech realitních serverech, ale taky z informací, které jsou důležité pro stanovování toho nájemného v místě obvyklé, cen nemovitostí, pohybu lidí mezi zaměstnáním a domovem a ostatně proměnné, které dopadají na to nájemné. Ta cenová mapa bude aktualizovaná 2x ročně. Od dneška je na stránkách Ministerstvu financí. Teď malé promo MFCR.cz/cenová mapa. Ta cenová mapa bude pro obce s rozšířenou působností a pro hlavní město Praha členěná na jednotlivá katastrální území. Vůbec v těch větších městech je množství katastrálních území a cena samozřejmě není stejná. Budou tam údaje o novostavbách, ale taky o starších bytech, a pracujeme se čtyřmi velikostmi bytů. Tzn. 1 + KK, dva pokoje, tři pokoje a čtyřpokojové byty. Můžeme si ukázat takovou cenovou mapu. Tohle jsou starší byty ve velikosti dvou pokojů. Každý si může najít, jaké je tržní nájemné buď v jeho obci s rozšířenou působností na konkrétní katastrální území, u těch ostatních obcí je to na území celé obce. To jsou především obce druhého a prvního typu, kde nejsme schopni získat podrobnější informace. K tomu, abychom mohli stavět, jsou klíčové pozemky. Proto, a byl to jeden z mých osobních, jedna z mých klíčových osobních priorit, provedli jsme velkou inventuru majetku státu a všechny pozemky, které budou vhodné na bytovou výstavbu, budeme postupně bezplatně převádět na kraje, města a obce tam, kde budou mít konkrétní projekt. Přes Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se každý dozví, jaké pozemky stát vlastní v dané obci, kraji či městě. My jsme nehledali jeden univerzální nejlepší projekt, nejlepší nástroj. V tuto chvíli jsme vytipovali čtyři. A to je odkup hotových bytů, výstavba obce ve spolupráci s developerem nebo stavební firmou, výstavba samotného developera nebo stavební firmy anebo samostatná výstavba té konkrétní obce. A nyní vám předvedu nebo ukáži všechny čtyři modely s konkrétním pilotním projektem. Tak první je, kdy město kupuje hotové byty. Jak v takovém případě může pomoct stát, zvýhodněný kapitál, tzn., ten zvýhodněný kapitál znamená zvýhodněný úrok o dva procentní body úrokové sazby. Dneska obvyklý tržní úrok je 4 %. Takže se bavíme o 2% úrokové míře. Pokud ten úrok klesne, tak bude to pořád minus 2 %, spodní hranice takového úroku je jeden procentní bod. Poradenství, které může poskytnout obci Národní rozvojová banka nebo Státní fond podpory investic. Máme tady dva konkrétní projekty: Praha 9 – 46 bytů, Ostrava – Mariánské hory 58 bytů. Dalším nástrojem, dalším typem podpory, může být výstavba v obci ve spolupráci s developerskou nebo stavební firmou. Je to buď PPP projekt nebo společný podnik joint venture. Jak může pomoci stát v tomto případě, opět poradenstvím, či zvýhodněným kapitálem, který poskytuje Národní rozvojová banka, konkrétní příklad, Praha 14 – 65 bytů. Třetím modelem je, že staví developer nebo stavební firma nebo investor. Stát v tomto případě pomůže tím zvýhodněným kapitálem, buď přes Národní rozvojovou banku, nebo Státní fond podpory investic. Konkrétní příklad takového typu projektu je Žďár nad Sázavou – 34 bytů. Poslední typ, kterým vám chci představit, je kdy město staví samo, stát může převést zdarma pozemek, může poskytnout ten zvýhodněný kapitál a může poskytnout poradenství. Konkrétním příkladem jsou České Budějovice, kde se chystá projekt na více než 320 bytů.  

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím o slovo hejtmana Jihočeského kraje a předsedu Asociace krajů České republiky Martina Kubu.

Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje: Tak, hezký den, dámy a pánové, já tady dnes budu komentovat vlastně jeden z našich jihočeských projektů, protože já jsem přesvědčen, že tenhle ten koncept je dlouhodobě jedním z významných nástrojů, kterým municipality, města, obce, mohou do budoucna ovlivňovat sociodemografické složení toho, kdo do nich přichází a kdo vy nich bude žít. Protože my jsme v České republice poměrně dlouhodobě ve městech a obcích byli víceméně jenom v pozicích, že jsme mohli podporovat někoho v získání sociálního bydlení, jako společnost jsme neustále dotovali někomu, kdo byl v nějaké špatné sociální situaci bydlení, ale více méně jsme nikdy nevyužívali pořádně ten nástroj na to, abychom přivedli do měst, obcí, krajů, lékaře, učitele, sestřičky, policisty, lidi, kteří se starají o seniory v domovech pro seniory, a pokud municipalita nemá takový nástroj, tak víceméně ztrácí jeden jako z hlavních motivů toho, jak přivádět mladé lidi do svého kraje. Já se snažím, abychom v jižních Čechách využívali všechny ty atributy. Jsem přesvědčen, že to není jenom úkolem vlády, že o to mají prostě normálně přirozeně soutěžit regiony mezi sebou a města tak, aby byly pro svoje budoucí obyvatele atraktivní. Snažím se, aby se to v Jihočeském kraji dělo. Těch projektů připravujeme jako více. Ale ten jeden největší je vlastně na území města České Budějovice. Jsem rád, že jsme vlastně od začátku mohli sedět u toho, protože jsme si s Ministerstvem financí na tom projektu vyříkávali, jak se to bude chovat, když tam nasypeme tolik a tolik. A my jsme si taky vlastně vyzkoušeli, jak ten projekt musí být efektivní, protože ono je třeba si taky říct, že záleží na tom, jak projektujete, ty finanční nástroje by měly být i postaveny na to, aby do určité míry nutily tu municipalitu taky přemýšlet ekonomicky. Když se podíváte na nějaký dům, který staví soukromá sféra, tak ho staví velmi efektivně, rozumně a úsporně. Někdy, když staví municipality ze státního nebo z městského, tak se staví s velkými prostory, neefektivní využití těch prostorů. Takže i pro nás tohle to byl vlastně docela dobrý test, jak ten projekt vlastně sklepat na nějaké ideální podmínky. Chystáme velký projekt, který je umístěn vlastně v prostoru mezi dvěma sídlišti v Českých Budějovicích. Měl by přinést na trh 323 bytů. Já, když jsem vlastně mluvil o tom s naší vládou, která v tu chvíli nově nastoupila, tak jsem, a dlouhodobě jsem o tom přesvědčen, že municipality, aby tohle mohly dělat, tak potřebují dvě věci. Jednak, alespoň racionálně uvažující politiky, kteří ví, že to je jako priorita a pak víceméně nepotřebují už nic jiného než dlouhé peníze, protože vy nemáte možnost z rozpočtu města vzít 1,6 miliardy, jako je třeba příklad v Českých Budějovicích, a všechny je během tří let utratit za byty. To prostě není možné, protože to město potřebuje stavět školky, opravovat vodovody, opravovat kanalizace, opravovat chodníky atd. Čili vlastně hledali jsme nástroj, a tím jsem se snažil do té debaty přispět. Já jsem říkal, my nepotřebujeme vůbec nic, my potřebujeme jenom to, abychom tam nemuseli stěhovat jenom sociální případy a mohli ty byty nabídnout komu chceme, koho chceme mít ve svém kraji. A druhá věc, potřebujeme dlouhé peníze, abychom dokázali ty byty rychle dostat na trh a dokázali splácet z těch nájmů ten úvěrový rámec. Čili pro nás vlastně tak vzniká projekt, kde je 323 bytů dneska naceněných na 1,6 miliardy. Je to prosím nějaká cena vycházející z projektu. Já osobně jsem přesvědčen, že bude nižší, nám se teď opakovaně v regionu daří soutěžit zakázky, ty stavební, třeba za 85–90 % někdy i méně ceny. Takže nahoře možná nakonec nebude 1,6, ale možná tam bude 1,450, což ten projekt bude dělat ještě atraktivnějším. Postavíme 323 bytů, což je přesně to, co potřebujete v jeden moment poměrně rychle na trh dostat velké množství bytů, jinak to moc nedává v tom krajském měřítku smysl. My bychom je měli být schopni postavit v průběhu tří let. My už jsme s tím projektem tak daleko, že teď budeme ve fázi stavebního povolení, příští rok bychom rádi soutěžili a tu stavbu zahájili. My jsme se dohodli vlastně po všech úvahách na tom modelu toho financování, že bychom jako krajské město do toho dávali zhruba při těch 1,6  – 700 milionů korun a 900 bychom čerpali ten úvěr té Národní rozvojové banky. Tam je samozřejmě velmi výhodné nastavení těch podmínek toho, že vždycky bude ten stát dvěma procenty pod tím trhem a je to přesně to, co to zastupitelstvo, když se rozhoduje, jestli si ten úvěr vzít nebo nevzít, k té úvaze potřebuje. A je to velmi dobrý model, ke kterému jsme se vlastně po nějakých delších debatách všichni dostali, v té chvíli bychom dostali na trh poměrně rychle 323 bytů a ten model by potom následně vypadal tak, jak ho uvidíte tady v tabulce, že prostě v roce 2025 se stane to, že my bychom v jednom druhém a třetím roce stavěli, tzn. těch 1,6 jak úvěrově, tak z našich investic by bylo rozloženo do tří let. Což by znamenalo pro město velikosti Českých Budějovic investičně třeba 200 milionů korun, každý rok do téhle té oblasti. Což si beze sporu to město, pokud si to dá jako prioritu, může rozhodně dovolit. U toho bychom načerpali těch 900 milionů korun a od roku 2028 by ty byty stály. My bychom je mohly pronajímat, pronajímat je v rámci toho nájemného, o kterém se bavíme, a v té chvíli by nabíhala ta tabulka, kterou před sebou vidíte. A v ní jsou příjmy, příjmy by vznikaly z toho, že tam bydlí lidé, které tam chcete přivést. Lékaři, sestřičky, učitelé, pečovatelky, policisté, hasiči, kdokoli. Nebyly by to sociální byty. Byl by tam nějaký příjem z komerčních prostor, který tam máme naplánovaný, plus proti tomu by byly nějaké výdaje na správu objektu a výdaje fondu na rekonstrukce a opravy. Když dáme ta čísla, jako řekněme, příjmů a výdajů proti sobě, tak tenhle ten projekt už by vycházel vlastně od začátku pozitivně. Já osobně tvrdím, že jestli tady na konci je číslo plus devět, anebo je tam minus pět první roky, tak to je z pohledu třeba krajského města fakticky úplně jedno, protože v té chvíli se rozhodujete, že na to, abyste měli okamžitě na trhu 300 bytů pro ty profese, které chcete, tak do toho budete přidávat ročně 5 milionů korun. Čili je důležité, aby ten projekt byl napočítán tak, aby vycházel, ale do jaké míry se rozhodne ta obec trochu to zadotovat, je vždycky, řekněme, nějakou úvahou, jaký typ bytů chcete dostat na trh, jak je to efektivně postaveno atd. Ale je vždycky důležité, aby i ta obec a město projektovaly ty byty racionálně, aby ta výtěžnost, řekněme, obsazenost těch prostorů byla co nejvíce efektivní. Je to totiž v té chvíli jediný model, kdy krajské město může dostat na trh velmi rychle, během dvou tří let 300 bytů. Jinak to prostě není fakticky možné, protože v rozpočtech těch měst není takový budget, abyste ho dokázali celý vlastně obětovat jenom na výstavbu bytů, a to ty obce jako velmi limituje. Takže za mě poděkování, ta spolupráce s Ministerstvem financí pro nás byla velmi dobrá. Jsem přesvědčen, že i náš projekt byl poměrně takovým jako výukovým příkladem, na kterém jsme se to všichni naučili, ukázali jsme si, když nalejeme do tabulky tyhle úvěry, co to bude dělat, jak se to bude chovat. My jsme zase viděli, že některé byty musíme zmenšit, musíme třeba víc využít prostory, které tam pan architekt poměrně velkoryse ze začátku měl. Byl to poměrně hezký balanc, mě to bavilo a jsem rád a jsem přesvědčen, že se dobíráme modelu, který opravdu, pokud obce a města budou chtít, budou považovat za důležité, že to je nástroj ovlivnění v tom, kdo v nich bude za deset nebo dvacet nebo třicet let žít, koho do těch měst a obcí přivedou, tak je to nástroj, který je funkční, protože nám v tom opravdu bránily jedině ty dlouhé peníze a já budu rád, když v roce 2028 se sejdeme všichni v Českých Budějovicích při otevření vlastně všech těchto bytů. My máme další projekty, které komunikujeme dále. My se na to v Jihočeském kraji hodně zaměřujeme. Já jsem přesvědčen, že bez toho dneska není možné v určitých profesních oblastech být atraktivním místem pro život pro ty lidi, a pokud nebudete mít v tom regionu dobré doktory, kvalitní učitele, tak se stane to, že ten region začne za deset, patnáct let být nezajímavý pro další vzdělané lidi. Ony ty věci spolu jako extrémně souvisí. Takže za mě poděkování a takhle ukázka toho, jak by to mohlo fungovat.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a na závěr ještě poprosím o doplnění ministra financí Zbyňka Stanjuru.  

Zbyněk Stanjura, ministr financí: My jsme představili čtyři možné modely. Ten počet není konečný, ještě letos bychom měli představit modely, které chystáme s Českou asociací pojišťoven, a jsme připraveni, pokud někdo přijde s jinými modely, doplňovat tu paletu těch nástrojů, které máme. Úplně jako poslední bych chtěl zmínit věc, která by měla být úplně samozřejmá, ale velmi často samozřejmá nebyla. Já bych chtěl ocenit opravdu týmový přístup vlády jako celku, všech akcionářů. My jsme měli společné týmy, kde nejenom byli naši experti z těch tří ministerstev, ale taky odborníci z finančních institucí, z bankovních domů, pojišťoven, z Národní rozvojové banky, Státního fondu podpory investic. Zmiňuji to proto, protože velmi často narážíme, nebo naráželi jsme na resortismus, tady jsme ho úspěšně překonali, a proto můžeme společně představit možné modely spolupráce veřejného sektoru a soukromého kapitálu.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní už je prostor pro vás a pro vše dotazy, Česká televize.

Eliška Záleská, Česká televize: Dobrý den, já bych měla dvě otázky, jednu na pana premiéra, druhou na pana ministra Bartoše, a to co se týče toho zákona o podpoře bydlení. Zda vlastně ODS je ochotna hlasovat na vládě pro ten zákon i v té podobě, nebo i s tím, že by to znamenalo těch zhruba 190 nových pracovních míst? A na pana ministra Bartoše prosím k tomuhle, jestli by nám mohl říct, kdy ten návrh zákona chce přinést znovu na vládu a k čemu vlastně jsou ta místa potřeba, co mají ti lidé vykonávat? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já se omlouvám, ale mluvili o tom jak Ivan Bartoš, tak Martin Kuba. Nezaměňujme sociální bydlení a dostupné bydlení. Tak teďka čtyřicet minut mluvíme o dostupném bydlení, vy se ptáte na informace, které vám nemůžu říct. Jednání probíhají, až se dohodneme v koalici, a je to zcela obvyklé i u mnoha jiných zákonů. Ta jednání někdy jsou o něco delší, než si představujeme, tak předpokládám, že takový zákon projde s podporou vlády a půjde do Poslanecké sněmovny i Senátu tak, aby byl úspěšně schválen. Já nevím, proč se ptáte zrovna na ODS, ale prostě až dokončíme jednání, tak to půjde na vládu a pak si myslím, že to vládou projde. A pak bude šance to docela rychle a úspěšně projednat v obou komorách parlamentu.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já jestli zareaguju. Ta reforma toho zákona je i součástí Národního plánu obnovy, kde je ten balík investic a zároveň ten balík reforem. Reforma rovná se zákon, podobně jako třeba urychlení stavebního řízení skrze novelu stavebního zákona. My jsme minulý týden, my jsme to na vládě rozjednali a přerušili, měli jsme setkání se stranickými experty. Bylo to poměrně dlouhé setkání, bavíme se o jednotlivých parametrech toho zákona a až tu shodu najdeme, tak ten zákon prostě půjde na vládu a budeme o něm hlasovat. Já věřím, že se dobereme nějakého, ať už z pohledu té konstrukce toho nového systému, tak i vlastně realizace toho zákona v území. Ale jak říkám, od toho přerušení proběhla minulý týden poměrně intenzivní schůzka, do pátku jsme měli termín pro zaslání případně dalších výhrad či návrhů na zlepšení. Byli tam zástupci všech politických stran koalice a tu shodu hledáme.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: A jenom k tomu dodám ještě jednu větu, ale už jsme to veřejnosti říkali, proč jsme vlastně přerušili to projednávání toho zákona. Nejde jenom o debatu uvnitř koalice, ta je taky důležitá, abychom dospěli k co nejlepšímu řešení, a tohle není jednoduchý problém. Ale jde taky o to, že tam měla řadu výhrad, že měli řadu výhrad zástupci samospráv, ať už Svazu měst a obcí, Asociace krajů, a i tady jsme si chtěli dát určitý čas na nové jednání a na to, abychom si ty výhrad vyříkali, a pokud možno co nejvíc jich odstranili. Takže to jsou ty důvody, proč jsme posunuli rozhodování o tomto zákoně.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a další dotaz, CNN Prima News.

Ondřej Svoboda, CNN Prima News: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat, jak pan ministr Stanjura zde představoval ty různé modely. V případě, že by stavěl nějaký developer, musí splnit nějaké podmínky, případně jaké podmínky, kromě toho předpokládám nižšího nájemného oproti tomu tržnímu by případně musel splňovat? Potom, zvažuje se vedle té podpory, která se hodně soustředí v tuto chvíli na obce, třeba podpora stavebních družstev, o kterých se v oblasti dostupného bydlení také relativně mluví? Potom z hlediska těch podmínek třeba pro mladé lidi, tedy lidi do pětatřicet let věku, ve chvíli, kdy dosáhnou toho věku, pak už by museli se odstěhovat přesto, že v těch bytech dříve byli nebo by tam bylo nějaké přechodné období? To je asi na pana ministra Bartoše. A poslední otázka už mimo téma, ale přece jen na pana premiéra, je to téma, které hýbe společností momentálně, vítězství našeho hokejového týmu, jestli si pan premiér myslí, že by to mohlo nějak pomoct třeba české společnosti i z hlediska jejího spojování? Děkuji.  

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak k té první otázce, to bylo v tom modelu, jestli se můžeme vrátit, jestli to ještě je možné, tak byl to ten příklad Žďáru nad Sázavou a tady stát může pomoci tím zvýhodněným kapitálem i pro toho konkrétního investora, který má dohodu s městem, jak se pak ty byty budou pronajímat. Takže určitě ano. To byla první otázka, druhá otázka…

Ondřej Svoboda, CNN Prima News: Podmínky případně toho nižšího nájmu.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ne, nejsou, musí se dohodnout s tou konkrétní obcí. Samozřejmě, pokud on jde po své linii a je to za tržní nájemné, tak je to naprosto v pořádku. Tomu slouží jiné nástroje, mluvil o tom Ivan Bartoš, to zrychlení stavebního řízení, digitalizace apod. Ale pokud se bavíme o dostupném bydlení, tak je to na spolupráci toho, té municipality a soukromého sektoru, ale je to možné, že to plně je v režii toho soukromého investora. V tom žádný problém není. Ten nástroj je univerzální, takže stát nebude stanovovat žádné podmínky a věkové kategorie, určitě mě Ivan Bartoš doplní, ale není to tak, že tam bydlíte do pětatřiceti a v šestatřiceti se stěhujete. Každá obec k tomu přistoupí jinak, myslím že to pěkně popsal pan hejtman Martin Kuba z pohledu Českých Budějovic. Jiná obec může preferovat jiné nájemníky, které ona zrovna potřebuje pro zkvalitnění života ve své obci.  

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já jestli můžu zareagovat. Já jsem rád, že tady byly ukázány, byť zjednodušeně, ty jednotlivé příklady. My jsme v zákoně o Státním fondu podpory investic zadefinovali nějakou univerzální definici, co to je dostupné bydlení, abychom se v programech, které budeme realizovat na něj mohli odkazovat. Ten zásadní problém je, v který moment a zda může stát vložit do takovýchto projektů nějaké peníze, které jsou ze své povahy veřejné, ta státní podpora. Ten notifikovaný program státního fondu, o kterém jsem hovořil u Evropské komise, ten umožňuje, ale tam pouze za splnění těchto podmínek, tyto peníze tam vložit. Samozřejmě, pokud si obec udělá dohodu s developerem, a to se běžně děje v plánovacích smlouvách nebo na nějaké povaze toho projektu, jako to byl ten pilotní projekt SFPI, kde tam bylo a 25 % poskytnete za standardní nájem, tak v danou chvíli jsme využívali ten systém KBER, tudíž se nepracuje se sníženým nájemným. Takže těch schémat je celá řada, já jsem rád, že Zbyněk Stanjura hovořil o té různé variabilitě, konkrétně o programu, který je na ten affordable housing – dostupné bydlení, např. je tam pravidlo, že jednou za dva roky se udělá nějaký test, pokud je to ta skupina a pokud splňujete alespoň jedno z těch kritérií, tak vlastně v tom pokračujete, ale je to nastavení konkrétního programu, nikoli konceptu dostupného bydlení jako celku. To je důležité říct, a proto i si myslím, že zaznělo to tady velmi jak od Zbyňka, tak já jsem se to snažil zopakovat. Je velmi podstatné, využít ať už tu lokální znalost těch, kteří třeba na úrovni velkých měst ty projekty už realizují, protože ta v těch menších obcích spíše není, ani ty rozpočty na realizaci tohoto projektu. Martin Kuba hovořil o Českých Budějovicích, město, které má zkušenosti s výstavbou a má i relevantní rozpočet. Většina obcí ten bytový dům vlastně jako nepostaví ani ze svých peněz. Ale co je důležité, jsou právě ty kompetenční centra ať už na úrovni NRB, nebo SFPI, nebo i kraje mají svoje vlastní investiční centra, protože jako práce s těmi finančními nástroji, ekonomickou efektivitou, nebo když si sáhnete na nějaký, řekněme, finanční nástroj, tak samozřejmě ten s sebou může přinášet si na zádech nějaké podmínky to využití, které potom jsou kontrolovány v těch pozdějších fázích.

Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje: A možná poslední poznámka, jak kolegy poslouchám a myslím, že nejsrozumitelnější, ten soukromý sektor si to musí celou dobu nechat. Pokud dostane peníze od toho státu, tak si to musí nechat a musí to pronajímat. Ti developeři dneska většinou postaví, dostanou větší úvěr, postaví a rychle ty byty vystřelí a je to pro ně nějaký ekonomický model. Tady jim říkáte, ano, můžete dostat 2 %, ale celou tu dobu budete muset pronajímat za 90 % nájemného, což je model, a uvidíme, jak na to ten trh celkově bude reagovat. Prostě pro fondy, které mají delší peníze, to může být uložení těch peněz.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: A hokej, děkuji za tu otázku. Já jsem ve svém novoročním projevu říkal, že přichází rok naděje, že rok 2024 bude rokem naděje, že končí období krize a že přijdou úspěchy. Tady vidíte, přichází takový obrovský úspěch. Ale samozřejmě, vážně, měli jsme z toho všichni radost. Já a Zbyněk Stanjura třeba jsme byli přímo v hledišti a mohli to sledovat. Všichni jste viděli tu obrovskou euforii našeho národa, a to jak to všichni, i ti co normálně nesledují hokej, tak jak to prožívali, a to je přece hrozně pozitivní emoce a ta radost z toho je velká. Je asi o to větší, že jsme čekali čtrnáct let na to, než zase budeme v tomto našem úspěšném sportu, než zase budeme mistry světa. Je to radost o to větší, že to bylo doma na domácím mistrovství a je to radost o to větší, to si přiznejme, že jsme nebyli favority. A to je fantastické. Naši hráči odvedli skvělou práci, mimochodem týmovou a publikum je při všech zápasech úžasně podporovalo. To myslím všechno sehrálo pozitivní roli. Máme všichni radost a jsme hrdí na naše hokejisty. Tolik z pozice fanouška hokeje a sportu a teď ještě jedna věta z pozice předsedy vlády. My máme taky radost, že to mistrovství světa po organizační stránce, z hlediska reklamy pro Českou republiku i z hlediska zájmu diváků, že bylo takto úspěšné. My jsme se rozhodli jako vláda podpořit organizátory poměrně výraznou částkou a máme radost z toho, že padl divácký rekord a že tímto způsobem, sport je dneska i sociálně ekonomický fenomén, a že i tímto způsobem jsme mohli udělat dobrou reklamu pro Českou republiku.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a poslední dotaz od Seznam Zpráv.

Petr Švihel, Seznam Zprávy: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat k tomu dostupnému bydlení, jestli chápu správně, že ty nájemní smlouvy budou maximálně na dva roky, pokud jste hovořili o tom, že jednou za dva roky dojde k nějakému přezkoumání? A potom druhá otázka spíše asi na pana premiéra, přece jenom ještě k tomu zákonu o podpoře bydlení. Jenom jestli jste si nestanovili nějaký termín, do kdy byste to chtěli projednat, protože tady vznikly nějaké obavy, že pokud se bude otálet, tak se to vlastně nestihne? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Ta odpověď je jednoduchá, my to nechceme nějak prodlužovat. Já myslím, že do konce června by to bylo reálné.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Jenom doplním, ten zákon, ta ambice je, aby platil od poloviny příštího roku, nejčastěji zákony začínají platit od 1. 1. v daném roce nebo od 1. 7. je ten náběh. Nicméně v tomto zákoně už jsou části, které bychom potřebovali, aby byly platné, pokud možno už od 1. 1., tak já věřím, že se dobereme nějakého výsledku tak, aby to prostě mohlo jít do sněmovny a mohlo začít první čtení a nastartovali bychom ten legislativní proces, který, jak jste si jistě mohl všimnout, v řadě případů vládních návrhů není ve sněmovně díky obstrukcím opozice úplně nejjednodušší a ze svého pohledu předvídatelný. I o tomhle tom návrhu zákona se bavíme teda s opozicí tak, aby to projednávání prostě nebylo z nějakých buď politických, protože myslím si, že objektivní důvody k obstrukcím tam nejsou, tak nějakým způsobem obstruovány.

A vy jste se ptal ještě na ty parametry toho dostupného bydlení. Je to o nastavení programu. Samozřejmě pokud vy máte ten affordable housing zasmlouvaný s tím developerem tak v danou chvíli, když tam není ta subvence nebo nečerpáte z notifikovaného programu SFPI, tak ta pravidla můžou být volnější. My jsme se naučili a já se snažím i skrze politiku regionálního rozvoje, když potřebujete koupit v nemocnici nový kotel, tak nežádáte o evropskou dotaci na rekonstrukci nemocnice, ale sáhnete do nějakých rezerv nebo si vezmete úvěr a v podstatě s těmi penězi nakládáte, jak chcete. Nikdo po vás v danou chvíli nepožaduje, aby nemocnice byla po výměně kotle víc green a digital nebo energeticky efektivnější. Samozřejmě pokud chcete sáhnout na nějaké peníze, ať už je to třeba Evropská investiční banka, nebo využívat i ten Národní plán obnovy jako zdroj, tak samozřejmě to jisté své limity má, proto je fakt dobré sledovat, co v danou chvíli je řešeno. My jsme měli ten program, který nevyžadoval notifikaci za něj, a mně se líbí ten vzoreček výpočtu pana hejtmana, protože ono to tak přibližně taky vycházelo v tom území, v České republice, 1 miliarda zhruba 500 bytů se díky tomu dá postavit. To jsem rád, že vlastně to ukazuje tu multiplikaci, když budeme mít těch zdrojů více, těch bytů tam ta ambice třeba 5 000 navíc, to je bydlení pro 10 000 lidí navíc už třeba v roce 2025/2026. Ale ty programy mají svá specifika. V tuhle tu chvíli já to, možná pak odpoví pan ředitel Ryšávka, jaká jsou ta konkrétní nastavení toho notifikovaného programu pro SFPI. To je to obecní dostupné nájemní bydlení, které má jisté parametry, tak aby se do toho daly pustit právě ty peníze z Národního plánu obnovy. My jsme se samozřejmě bavili o různých zdrojích a pak už ty podmínky toho využití se dají modelovat per instituce, která vlastně ty programy bude realizovat. My jsme spíše na ty projekty malé a střední se SFPI za Ministerstvo místního rozvoje. Národní rozvojová banka, která má tři akcionáře, míří na ty mezaninové projekty, nebo resp. na ty projekty větší a Evropská investiční banka, předpokládám, že také bude spíše zaměřena na ty projekty, které v danou chvíli dodají na trh v nějakých větších realizacích skutečně jako stovky v rámci jedné realizace. My jsme schopni, já tady mám čísla z těch jednotlivých projektů: Kostelec nad Orlicí 33 bytů, Rokytnice nad Jizerou 19, Vamberk 7, ty obce mají nějaké potřeby, Korytná 21, tak to nejsou ty stovky, o kterých hovořil pan hejtman, ale je to prostě podle potřeb těch daných municipalit.

Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje: A já ještě, možná, vy jste se ale poměrně ptal jednoduše na to, jestli smlouvy budou na dva roky, pan ministr se rozmáchl a jestli budou na dva roky nevíme. Tak já to zkusím jednoduše. Není to problém, stejně jako když děláte městské byty, tak tam máte valorizační doložku, že prostě zvedáte o inflaci anebo nezvedáte, to nemusíte každé dva roky tu smlouvu obnovovat, jenom potřebujete nastavit právní mechanismus, že pokud se ta cenová mapa v té dané oblasti změní a 90 % se v té chvíli posune nahoru nebo dolů, když se posune dolů, tak je to as jedno, kdyby se posunoval nahoru, tak v té chvíli oznamujete jenom tomu pronajímateli, že musíte tu cenu zvýšit.Ty municipality v tom budou v trochu jiné pozici, protože my si budeme říkat, tak chceme tady tuhle tu sociální skladbu mít, tak jim to zadotujeme možná víc. Ten soukromník, kdyby to stavěl, tak se vždycky bude snažit vybrat na tom nájemném co nejvíc, v tom se budou ty dvě role lišit, ale nemusíte tu smlouvy každé dva roky vypovídat. Můžete najít právní model, jak tam jenom vlastně vždycky zohlednit těch 90 %.

Lucie Ješátková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, tiskovou konferenci končím, přejeme hezký den, na shledanou.