Tisková konference k představení výsledků školní studie ESPAD v České republice v roce 2011, 20. února 2012

Michaela Hochmanová, sekretariát RVKPP: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Ráda bych vás přivítala na tiskové konferenci, která vás seznámí s výsledky evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách. Evropská školní studie se také nazývá ESPAD a k té studii vám představí svou prezentaci pan doktor Ladislav Csémy, je to národní koordinátor této studie z Psychiatrického centra Praha. Potom na vaše dotazy bude odpovídat také Viktor Mravčík, který pracoval na této studii, a celou tiskovou konferenci zahájí národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Děkuji.

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Zdravím vás. Já hned úvodem chci říct, někteří mě znáte, takže víte, že o tom mluvím pořád. Drogová problematika, pokud se neřeší, pokud se s ní nepracuje, může stát tuhle zemi miliardy a myslím si, že to je ten důvod, proč spolu musíme o tom komunikovat a také to je ten důvod, proč vznikají tyto studie. Tato studie, jak o tom bude mluvit jistě pan doktor Csémy, je jedna z těch největších studií. Je to školní studie. Tato studie je tedy opakovně, již po páté, poprvé myslím v roce 1995. Tato studie je srovnatelná s 36 zeměmi. Všude se vlastně v těch 36 zemích dělá studie srovnatelnou metodou. To znamená, máme potom srovnání s těmito zeměmi, jak si Česká republika stojí. Vy jistě budete slyšet, že tato studie říká, že oproti poslední studii jsme na tom o něco lépe. Já bych jako národní koordinátor ale k tomu dodal, to – o něco lépe – neznamená, že dobře. Jsou jistě některá čísla, která jsou dobrá a lepší než ve většině zemí Evropské unie nebo i ve srovnání s ostatním světem, a pak jsou tady ta čísla, i když jsou poněkud lepší oproti minulé studii, tak jsou pořád významně varovná. To co mě třeba zarazilo, a jistě těch čísel je tady spousta, jsou například nadměrné dávky alkoholu, kde třeba v posledním měsíci více než třikrát konzumovalo 21 dětí do 16-ti let, že to jsou ta čísla, která potom nemůžeme v té protidrogové politice opominout a z nich potom také vychází naše akční plány a národní strategie.

Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost: Dovolte mi dřív, než předám slovo hlavnímu řečníku panu doktoru Csémymu, tak bych chtěl hlavně poděkovat jako vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost, které koordinuje celý ten drogový informační systém v České republice, to znamená systém, ve kterém se sbírají a analyzují a dále distribuují data o drogách. Já bych chtěl poděkovat panu doktoru Csémymu za jeho dlouholeté úsilí nejenom při realizaci studie ESPAD, ale tak vůbec, že spolupracujeme už strašně dlouho. Hlavně díky němu je Česká republika mezi těmi, ne mezi těmi všemi třiceti, ale v omezeném počtu těch zemí, které mají k dispozici všech těch pět vln studie ESPAD. Chtěl bych poděkovat všem spolupracovníkům z jeho týmu, z jeho pracoviště, externím spolupracovníkům, mým kolegům z monitorovacího střediska, kteří se na tom bezesporu podílí, protože je to velká věc. Jsou to tisícové vzorky respondentů, a co čtyři roky není snadné realizaci té studie zabezpečit. Takže jsem moc rád, moc se těším na výsledky. Jenom je třeba předestřít, že ještě dneska neuvidíte to plné mezinárodní srovnání. A ještě jsem chtěl říct poznámku nakonec. Připravili jsme zvlášť pro tento den souhrn hlavních výsledků jako první číslo Zaostřeno na drogy, našeho časopisu v roce 2012 a to je tady někde k dispozici. Takže kdo ještě nemá, je to k dispozici, můžete si vzít. Je to také na našem webu drogyinfo.cz ke stažení. Takže to je všechno z mé strany, děkuji. Předávám slovo.

Ladislav Csémy, koordinátor studie ESPAD: Dobrý den. Já vás všechny pěkně zdravím. Po čtyřech letech mám opět příležitost, abych vás seznámil s výsledky té studie ESPAD. Děkuji Viktorovi, že mi poděkoval. Je to takové určité ocenění, když člověk na něčem pracuje už více než 16 let, tak přece jenom je dobré cítit, že ta práce má nějaký smysl. Já bych chtěl poděkovat ještě doktoru Sadílkovi, který je tady zástupce Lékařského informačního centra. Je to sociolog, bez jehož přispění bychom nebyli schopni sebrat ta rozsáhlá data, se kterými pracujeme a která máme k dispozici. Pokud jde o tu studii, bylo řečeno, že probíhá od roku 1995. Skutečně poprvé jsme sbírali data v roce 1995 a od té doby jsme opakovali studii každé čtyři roky. Takže v roce 2011 jsme se dotazovali dětí, které se narodily v roce 1995. Protože ta studie je především kohortová, čili ta její mezinárodní část vždy srovnává jenom jednu kohortu narození a to jsou vždycky děti, které v daném roce dosáhnou 16 let věku. Takže pro tu mezinárodní studii to byli děti narozené v roce 1995. Čili to je taková věc, která je zajímavá. A druhá věc, která je zajímavá, že data z roku 1997 a 2011 se týkají už dětí, které se narodily po roce 1989, čili vyrůstaly v době, která znamenala jaksi nepřítomnost celé řady omezení ve společnosti, pohybu a tak dále. Ta studie, o níž budu vykládat a představím její hlavní výsledky, odráží také ten velký společenský pohyb, který tady je. Děti, které jsme vyšetřovali v roce 2011, se trošičku liší od dětí v roce 1995 a to proto, že ta společnost se velikým způsobem rozvinula. Změnil se do značné míry školský systém, pochopitelně změnila se socio-ekonomická úroveň společnosti a lidí. Také pochopitelně se změnily velmi výrazně volnočasové zájmy a preference mladých lidí, což pochopitelně na drogy a užívání návykových látek má také vliv. K tomu se ještě budeme moci případně vrátit v diskuzi. Já bych nyní krátce řekl to, co si myslím, že je podstatné, abychom věděli nebo aby vy jako zástupci médií jste věděli o studii ESPAD. Význam té studie spočívá hlavně ve třech bodech, které jsem se zde pokusil zformulovat. Jednak jde o popis forem užívání návykových látek v populaci mládeže, která může být určitým východiskem nebo zdrojem pro diskuzi o drogách a drogové politice. Za druhé ta studie nabízí hlubší pohled do souvislostí užívání návykových látek na základě relativně spolehlivých poznatků. A za třetí, ty poznatky z dotazových šetření jsou sice pouze jedním zdrojem informací, které jsou nutné pro koncipování politické strategie, ale jsou také jednou z informací o tom, jak se politické cíle dařilo uskutečnit. To znamená, my na základě těch výsledků také můžeme zhodnocovat, jak jsme byli úspěšní nebo neúspěšní v oblasti prevence. Cíle té studie ve čtyřech bodech jsou: získat informace o rozsahu o prevalenci užívání návykových látek mezi českou mládeží, sledovat trendy, k nimž došlo od roku 1995, analyzovat základní kontextové vztahy u vybraných indikátorů návykového chování a porovnat situaci v České republice se situací v evropských zemích. Metoda, kterou používáme, nebo která se ve studii používá, umožňuje právě to mezinárodní srovnání. Ale nejen to mezinárodní srovnání, ale také to srovnání od jednoho roku měření ke druhému roku měření, protože ten výzkumný instrument v zásadě zůstává stejný. Stejným způsobem se provádí konstrukce výběrového souboru. Ten sběr dat je také srovnatelný, protože se používá jedna unifikovaná instrukce organizace datového souboru a to uspořádání těch výsledků v mezinárodní zprávě, i v těch našich zprávách je takové, že se dá porovnávat ten časový běh. Ten výzkumný vzorek, o němž budeme mluvit, je poměrně rozsáhlý. Všimněte si, že v roce 1995 činil ten náš vzorek 2 900 jedinců. V roce 2011 to bylo 3 913, přičemž to minimum, které se doporučuje pro každou z těch 36 zemí, je 2 600 jedinců. My jsme ovšem sbírali, nebo ten náš soubor byl mnohem větší. My jsme nasbírali přes deset tisíc dotázaných z celkem 364 škol a je to proto, že my část těch dat používáme pro ta mezinárodní srovnání a část těch dat používáme pro účely meziregionálního srovnání, kde některé kraje jsou relativně malé, a proto jsme tam potřebovali mít větší soubor. Čili my máme v podstatě dva soubory, a když vydáváme ty naše národní zprávy, tak tam je to vždycky popsáno. Když čerpáme z toho velkého souboru pro ta regionální srovnání a když používáme ta mezinárodně srovnatelná data těch 3 913 dětí narozených v roce 1995. Tak nyní k přehledu výsledků. Ta studie se nazývá Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách. Zatím při každé prezentaci jsme věnovali větší pozornost těm jiným drogám, protože se to zdálo být jaksi významnější a zajímavější. Trochu jsme pozapomněli nebo opomněli otázku alkoholu a tabáku a to je do značné míry chyba zejména v případě alkoholu, protože u mladých lidí, jak uvidíme, je to problém, který je poměrně závažný. Pokud jde o kouření cigaret, podívejte se, co víme o těch 16-ti letých dotázaných v roce 2011 – tři čtvrtiny z nich už zkoušelo kouřit někdy v životě, 42 % z nich kouřilo v posledním měsíci a 25 % z nich jsou každodenní kuřáci. Je to prevalence, která je velmi blízká prevalenci pro dospělou populaci, která je okolo 29 % podle těch posledních údajů, které máme k dispozici. 8 % těch našich šestnáctiletých jsou silní kuřáci, kteří kouří více než půl krabičky cigaret denně. Čili to jsou věci, které nejsou zanedbatelné, především s ohledem na to, že jak zpráva Světové zdravotnické organizace, tak další zprávy, které vyhodnocují dopad jaksi rizikových faktorů na zdraví populace, udávají, že mezi prvními pěti rizikovými faktory pro nemocnost a úmrtnost populace jsou na prvním místě rizikový faktor kouření a na čtvrtém místě alkohol.

Čili podívejme se na užívání alkoholu. Tam ty výsledky ukazují, pokud bychom sledovali celý ten průběh od roku 1995, že tam dochází k nějakým výkyvům, ale ne příliš velikým. Nicméně srovnáme-li rok 2007 a rok 2011, tak se ukazuje, že je tam patrný nárůst v porovnání s tím předchozím měřením v roce 2011. Spotřeba v České republice obecně je relativně vysoká. Víte, že dosahuje 10 litrů čistého alkoholu na obyvatele, včetně dětí a kojenců. Čili v přepočtu na dospělého je to asi 14,2 litry a s touto spotřebou se Česká republika ocitá, pokud jde o alkohol, v první desítce všech zemí. Proto nás musí zajímat také, jak se k alkoholu chovají naši dospívající. Podívejme se prosím nyní dále. Tady jsou jednotlivé nápoje, které jsme sledovali – pivo, víno, alko-pops a destiláty. Ty změny jsou patrné zejména u chlapců. Pokud jde o pivo, prevalence z 28 % na 36,9 % a je to, čemu my říkáme pravidelné pití alkoholu, což na základě té stupnice frekvenční, kterou jsme používali, znamená konzumování daného nápoje šestkrát a častěji v posledních třiceti dnech. Takže vidíte, že více než jedna třetina mladých šestnáctiletých užívá pivo prakticky, dá se říct, každý víkend, když bychom si to tak zhruba přepočítali. Zarážející a celkem informace k zamyšlení je nárůst konzumace destilátů u chlapců z 13,8 na 18,8 a u děvčat z 10,8 na 12,2. Čili destiláty se ukazují, že spolu s pivem jsou nejčastěji konzumovaným nápojem u šestnáctiletých. Pokud jde o víno, tam se příliš ty prevalence nezměnily. Trošičku u dívek ze 7,8 na 9,3 %. My jsme se domnívali, že alko-pops je velmi okrajovým nápojem v České republice a ukazuje se, že 10 % našich mladých lidí, ať jsou to děvčata nebo chlapci, relativně pravidelně alko-pops užívá. Což tedy je zase věc, která alespoň mě překvapila, protože jsem tomu sám nikdy nevěnoval pozornost, ale zřejmě je to věc, která se týká také nějakých módních trendů v užívání alkoholu. Tady ten graf jsem vám chtěl ukázat proto, že ten zachycuje pití nadměrných dávek alkoholu. To pití nadměrných dávek alkoholu má anglický termín „heavy episodic drinking“ a znamená také těžké epizodické pití, nebo těžké pití alkoholu při jedné příležitosti a to je definováno v té otázce spotřebou nebo vypitím pěti a více sklenek alkoholu při jedné příležitosti a těch pět sklenek je tam také v té otázce přesně definováno, že se jedná buď o pět půllitrů piva, nebo pět velkých panáků a tak dále. Když se ten obsah alkoholu v těchto pěti nápojích přepočítá, tak to činní 100 mililitrů čistého lihu a 80 gramů alkoholu a u šestnáctiletých takováto dávka určitě vede přinejmenším k mírné opilosti v závislosti třeba na pohlaví a váze. Tady když se podíváme na ty trendy nahoře, ta modrá křivka jsou chlapci, dole ta červená jsou děvčata a to uprostřed je pro celý ten vzorek, tak od roku 1995 do roku 2011 je sice ne příliš strmý, ale relativně zřetelný nárůst z 13,9 % na 21 %. Čili v podstatě každý pátý šestnáctiletý konzumuje nadměrné dávky alkoholu relativně často, protože to jsou frekvence pro pití takovýchto dávek alespoň třikrát za poslední měsíc nebo častěji. To jsem chtěl tady zdůraznit, protože jak jsem říkal, alkoholu jsme nevěnovali zatím pozornost a ve společnosti přitom ten alkohol reprezentuje u dospělých závažný problém a závažný problém i u mládeže. Protože v rámci té studie, a já nemám možnost prezentovat všechny poznatky nebo všechna data, nicméně toto jsem vám ještě chtěl ukázat, to jsou problémy v důsledku užívání alkoholu, které dotázaní sami uvádějí. Tady jsem nanesl na ten graf hodnoty z roku 2007 a roku 2011 a vidíte, že ty hodnoty jsou velmi podobné. To znamená, že úplně jiní dospívající se čtyřletým odstupem, z jiných škol v podstatě udávají stejné problémy, přičemž nejčastěji se ty problémy týkají vztahové oblasti. Vztahy k rodičům a vztahy k přátelům. Tam je to 23-24 %. A potom se to týká také snížené výkonnosti ve škole. Tam vidíte, že ty hodnoty jsou okolo 20 %. To znamená, že mladí lidé nejenom že pijí alkohol relativně rizikově, ale oni také reflektují problémy, které s tím rizikovým pitím jsou spojeny. Z těch dalších věcí jsou tam třeba rvačka, nějaké nehody nebo úrazy, sex bez ochrany nebo sexuální zkušenost, které člověk později litoval.

Po kouření a alkoholu mi dovolte, abych přešel k prezentaci nálezů, které se týkají užívání drog. Tady to je ta poměrně často prezentovaná tabulka, nebo vlastně graf, který zachycuje nejčastěji užívané návykové látky, nebo návykové látky, o které máme jaksi největší zájem. Na prvním místě jsou tam konopné drogy. Vidíte, že v roce 1995 necelých 22 % mládeže mělo jakoukoliv celoživotní zkušenost s konopnými drogami a potom nastal ten velmi rychlý boom v České republice, kdy v roce 1999 ta prevalence stoupla o více než 10 % na 35 %, pak na 43 %, pak na 45 % a poprvé u konopných drog je sice mírný, ale přesto jsme rádi, že jsme zaznamenali ten pokles mezi rokem 2007 a 2011 z těch 45 % na 42 %. Já se k těm konopným drogám ještě krátce vrátím. Nyní pokud jde o další drogy. Droga extáze, oblíbená taneční droga, vrcholila v roce 2003, od té doby vidíme pokles na 4,6 % a 3,3 %. U halucinogenů je poměrně setrvalý stav od roku 1999. Je to jedna z těch drog, kde nevidíme nějakou větší dynamiku. Pokud jde o pervitin a heroin, což jsou dvě skupiny drog, o které máme velký zájem, protože ty činí nejvíce problémů v užívání problémovém, takže tam je zřetelný sestupný trend od roku 1999, z 5,5 % na 2 % u pervitinu, případně jiných amfetaminů a u heroinu je to ze 4,4 % na 1,4 %. Čili to jsou velmi výrazné trendy, které jaksi pokračují delší dobu a mohou také naznačovat, že by v budoucnu mohlo ubývat těch vážnějších problémů s drogami a některé symptomy tomu nasvědčují, protože ta naše současná problémová populace, ti problémoví uživatelé drog, kterých je odhadem asi 36 tisíc, jestli to říkám správně, tak když se sleduje dlouhodobě, tak její průměrný věk se zvyšuje. Což znamená dvě věci. Jednak že ta skupina problémových uživatelů drog déle jaksi zůstává v evidenci se svými problémy. Také to, že tam přistupuje méně těch nových mladých z té mladší věkové skupiny, protože jinak by tam nebyl ten nárůst toho průměrného věku zaznamenán. Takže to jsou poměrně potěšitelné výsledky. Pokud jde o další věci, tak se ve studii sleduje také užívání jaksi léků s psycho-aktivními účinky bez předpisu lékaře a tam je ta tendence v podstatě od roku 2003 setrvalá – 11 %, 9 %, 10 %. U těkavých látek je po roce 2003 mírný pokles na 7,8 % a konečně u anabolických steroidů jsme měli v roce 2011 1,4 %. Pochopitelně ty poslední tři skupiny nereprezentují vyloženě legální drogy, protože těkavé látky nejsou ilegální drogou, ale jsou to látky, které jsou ze zdravotního hlediska velmi nebezpečné. A ty poslední tři skupiny látek se také od sebe velmi liší, pokud jde o ten kontext. Pokud jde o užívání těch sedativ nebo těch léků s psycho-aktivními účinky, výrazně převažují dívky. Pokud jde o těkavé látky, tam vidíme výraznou převahu dospívajících z těch marginalizovaných skupin. To znamená sociálně slabších vrstev. Často jsou to děti z neúplných rodin a děti z učňovských škol. U těch anabolických steroidů jsou to nejčastěji uživatelé muži a je to ta skupina mladých mužů, kteří jaksi věnují pozornost budování svého těla, prostě taková marginální skupina sportovců bych řekl. Opakované užívání drog, a to je dobrá zpráva, u konopných látek klesá od roku 2003. Vidíte, že v roce 2011 18 % bylo těch, kteří opakovaně užívali konopné drogy, to znamená pětkrát častěji. A podobný trend je vidět i u dalších drog, přičemž u heroinu to opakované užívání v roce 2011 pokleslo na 0,2 % a u pervitinu na 0,6 %. Čili jsou to relativně nízká čísla a je to takový povzbuzující výsledek. Tímto obrázkem se chci ještě krátce vrátit k těm konopným drogám. To co jsem říkal o tom sestupu mírném v roce 2011 proti roku 2007 na těch 42 %, tak tady to byla celoživotní prevalence. A tady vidíme tu prevalenci za posledních 12 měsíců a za posledních 30 dnů. A vidíte, že sice velmi mírně, ale je vidět, že dochází od roku 2003 k poklesu a zejména k tomu poklesu v tom roce 2011. Čili vzhledem k tomu, že máme tady těch pět bodů měření, tak lze říci, že skutečně dochází k určitému obratu, pokud jde o oblibu konopných drog v populaci naší mládeže. Chci jenom upozornit, že pochopitelně jsou rozdíly v užívání drog podle pohlaví. Pokud jde o konopné drogy, tak tam ty rozdíly mezi chlapci a dívkami jsou zřetelnější. U těch ostatních drog se stírají. Je to částečně možná dáno tím, že ty skupiny, které užívají jiné než konopné drogy, jsou již poměrně menší a jedná s pravděpodobně o skupinu mládeže, která má určité společné charakteristiky. Tady tohle to je informace, která je svým způsobem také zajímavá, protože jsme opakovaně dotazováni, jestli dochází k poklesu toho průměrného věku, kdy se mladý člověk dostává do kontaktu s drogou. Když se podíváte třeba na řádek druhý, čili první cigareta a první začátek kouření, tak ty kumulativní frekvence na otázku, v jakém věku jsi poprvé zkoušel kouřit, tak sečteny – do 13-ti let věku. V roce 1995 reprezentovali 62 % těch, kteří zkušenost s kouřením měli. To se postupně zvyšovalo do roku 2007, kdy to bylo 71 % a teď dochází k mírnému snížení. To je něco, co nám říká vlastně, že po určitou dobu pokračoval ten pokles toho průměrného věku v tom smyslu, že větší jaksi úsek nebo výseč mladých lidí začínala s tím návykovým chováním v relativně útlém věku a to, zdá se, že tím rokem 2007 narazilo na jakýsi strop. My nejsme schopni zodpovědět všechny otázky, které by nás zajímaly. Často nám je kladena otázka, proč Češi a čeští mladí lidé užívají nejvíce konopných drog, mnohem více než v jiných zemích v Evropě, než třeba v Holandsku a podobně. Ta průřezová studie nedává možnost odpovědět na všechny otázky, protože ten kontext toho užívání je velmi složitý a týká se sociálních změn, sociálních norem, vztahů k alkoholu, legislativy a tak dále. To všechno my v té studii nemůžeme sledovat. Některé věci sledujeme, které mohou mít vztah skutečně k tomu užívání, a to jsou třeba otázky týkající se dostupnosti drog. To je také dobré vědět, že když jsme mluvili o poklesu užívání nebo prevalence užívání, tak ruku v ruce s tím jde také pokles dostupnosti. Čili se ptáme mladých lidí, jak snadno si můžou sehnat nějakou drogu, třeba konopné látky. Tak tady vidíme, že vlastně poprvé od roku 1995 dochází k sice mírnému, ale přece jenom poklesu subjektivně vnímané dostupnosti, a u těch dalších drog, u kterých jsme viděli, že ta prevalence klesala již dříve, tak ten pokles jaksi té subjektivně vnímané dostupnosti je tam zřetelně vidět. U extáze od roku 2003 a u toho pervitinu už od roku 1999. Další věc, která ovlivňuje, jestli mladí lidé sáhnou po droze, je to, jaký mají názor na škodlivost nebo rizikovost užívání těch drog. Na tomto grafu jsem záměrně vybral jenom některé, vybral jsem si kouření cigaret, alkohol, konopné látky a pervitin. Pokud jde o kouření cigaret, pouze 55 %, ono je to sice více než polovina, ale přece jenom na otázku, do jaké míry považuje ten člověk za rizikové z hlediska zdravotního kouření dvaceti a více cigaret denně, tak 50 % uvádí, že je to velké riziko. Přitom když se zeptáte v páté třídě základní školy, co způsobuje kouření cigaret, všechny děti budou vědět, nebo vám řeknou, rakovinu plic. Ta informace prostě není nijak jaksi, je velmi rozšířená, je velmi známá. Přesto jak se zdá, tak ne zcela ovlivňuje ty názory na rizikovost. Proto také vidíme, že čtvrtina mladých lidí kouří a až později chtějí přestat kouřit a skutečně vážné pokusy o ukončení kouření jsou v době, kdy nastávají zdravotní problémy. A ty nastávají kolem15-20 let. Pak je tam alkohol. Konopné drogy víme, že od roku 2003 sice velmi mírně ale vzrůstá subjektivní vnímání jejich nebezpečnosti a u toho pervitinu tam to mírně narůstá od roku 1999 a 44 % dotázaných považuje za velké riziko zkusit si pervitin. To je něco jiného, že jo. U toho alkoholu máme vypití čtyř sklenic denně, nebo u cigaret celou krabičku denně. U toho pervitinu ta otázka byla – jenom si ten pervitin zkusit, jakým je to rizikem. Na základě těch prevalenčních dat, my se pokoušíme extrapolovat, kolik mladých lidí je asi v té věkové skupině 15-19 let v kontaktu s drogou. A vidíte, že ten počet se od roku 2003 snižuje. Když vezmete jakoukoliv zkušenost, tak je to z 325 tisíc na 250 tisíc. Pokud bychom vzali jaksi zkušenost nějakou jinou než s konopnou drogou, tak je to pokles z 86 tisíc na 58 tisíc. Takže přece jenom se zdá, že v té populaci těch náctiletých mezi 15-19 lety dochází k určité změně a přece jenom k určitému ústupu, pokud jde o užívání drog. Ty mezinárodní data nemáme k dispozici. Pokud někdo z vás chce, tak zdarma je ke stažení ta mezinárodní zpráva 2007, která byla k dispozici velmi krátce o té studii a teďka doufáme, že letos vyjde ta mezinárodní zpráva brzy, již tento rok. Já mohu jenom říci, že v některých aspektech, jako třeba je kouření konopných drog, tak tam zůstaneme určitě na té špici, jak novináři rádi říkají, na vrcholu toho žebříčku. Nicméně možná že v některých drogách, zejména pokud jde o jiné než konopné drogy, tak určitě na tom nebudeme tak špatně. Já jsem pro vás tady jenom na ukázku v té prezentaci zařadil tři obrázky. Pití alkoholu v posledních třiceti dnech, v posledním měsíci v roce 2007. Vidíte, že Česká republika je tam v té společnosti Dánsko, Německo, Rakousko. Čili v těchto zemích je nejrozšířenější pití alkoholu mezi dospívajícími. Pokud jde o užívání konopných drog, tak tam jednoznačně jsme jediná země, která měla tu prevalenci nad 40 % dotázaných. Pokud jde o užívání jiných než konopných drog, tak vidíte, že tam jsme asi na tom desátém místě až s 9 %, přičemž před námi je Rakousko, Francie, Irsko, Dánsko a Belgie třeba. Čili tam ty rozdíly nejsou velké – 9 %, 11 %. Čili ty rozdíly opravdu potom nejsou veliké. Stejně jako my jsou na tom Slovensko nebo Velká Británie, Španělsko. Takže tolik asi k těm výsledkům. Promiňte mi, jestli těch dat bylo příliš mnoho, těch čísel, a jestli jsem mluvil příliš dlouho. Nyní pokud budete mít nějaké dotazy, otázky, tak můžeme o tom diskutovat. Já jsem se v té prezentaci vyhnul věcem, které se týkají drogové politiky nebo různých preventivních programů, protože tady jsou dva pánové, kteří jsou k tomu mnohem kompetentnější než já. Děkuji vám za pozornost.

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Tak já nevím. Já si myslím, že poprosím kolegyni, aby předala slovo vám. Já děkuji panu doktorovi Csémymu za vyčerpávající a pro mě alespoň velmi zajímavou prezentaci a já si myslím, že už je prostor pro vás.

Právo, Oldřich Danda: Já jsem se chtěl zeptat na dvě věci. Podle těch výsledků to vypadá, že mladí lidé přecházejí od těch konopných a jiných drog k alkoholu. Znamená to, že se přiklánějí ke hříchům svých rodičů? A druhá věc, mě tam zaujalo to vysoké procento používání sedativ. Mě trochu zajímá, na co lidi kolem 16-ti let potřebují sedativa?

Ladislav Csémy, koordinátor studie ESPAD: Tak pokud jde o ta sedativa, tak Česká republika se až tak nevymyká v tom mezinárodním srovnání, to je jedna věc. Druhá věc je, že ta sedativa znamenají poměrně širokou škálu léků s psycho-aktivními účinky, do kterých se zahrnují také v té studii analgetika. Takže proto také my vidíme, že výrazně častěji je to reportováno dívkami. Jsou to různé bolesti hlavy, menstruační bolesti a tak dále, kdy ta naše společnost je nastavena tak, že když někoho bolí hlava, nebo si stěžuje na nějakou bolest, tak se hnedle sáhne po prášku. Není to typické pro chlapce, ale je to velmi obvyklé u děvčat, že teda bolí tě hlava, vezmi si prášek a tak dále. Takže to je jedna věc. A ta druhá otázka se týkala, můžete mi to ještě jednou říct? Že mladí lidé více sahají po alkoholu a vliv rodičů. To je věc, která je často diskutována, i třeba v teoretické literatuře, zda to není tak, že v některých společnostech, kde je třeba veliká restrikce k alkoholu, tak prostě mladí lidé sahají po konopných drogách. A ukazuje se, že to není pravda a zejména česká data to dokazují, protože u nás je jaksi velmi volný přístup k alkoholu u mladých lidí a ta prevalence je vysoká a byla vysoká vždycky. Jenom my jsme o ní tolik nemluvili, my jsme pořád mluvili jenom o konopných drogách a o drogách vůbec, protože ten nárůst od roku 1995, pokud jde o drogy, byl velmi strmý a nárůst těch problémů taky. Takže ten alkohol trošičku zůstal pozapomenut mezi těmi ostatními problémy. Ale jak jsem říkal, tak tam k velkým dramatickým změnám nedošlo. Spíš bych to řekl tak, že ta vysoká prevalence užívání alkoholu tady byla vždycky a ještě mírně jaksi narůstala. Není to určitě tak, že by ten alkohol nahrazoval to konopí. Ten vztah je spíše komplementární než jaksi substituční a ta korelace mezi užíváním alkoholu a konopných drog je statisticky významná.

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Já bych si to možná ještě dovolil doplnit. Myslím si, že to vidíte i v tom běžném životě. Drogová scéna se hodně změnila. Už to není typická sub-kulturní záležitost napojená na nějaký tip hudby a určitého typu skupin lidí. Všechny studie za posledních deset let, které se zabývaly třeba noční zábavou, upozorňují na to, že alkohol a nelegální látky jsou dnes ve spojení, je to v přímé korelaci a to je ta základní odpověď na tu otázku. Prostě se změnila ta drogová scéna a alkoholem se úplně obyčejně začíná. To co navíc ty studie říkají, a to jsem už říkal mnohokrát a dovolím si to znovu zopakovat, také upozorňují ty studie na to, čím dřívější věk začátku té zkušenosti s alkoholem, tím větší riziko zkušenosti i s těmi dalšími látkami. Proto třeba ty protidrogové politiky na západ od nás na to zareagovaly tak, že vznikly tzv. integrované národní strategie, které už dávají ten alkohol nebo legální a nelegální látky do jedné strategie, ne jak tomu bývalo dříve – zvlášť alkohol a zvlášť nelegální látky.

Ladislav Csémy, koordinátor studie ESPAD: Proto také posun těch zkušeností nejenom s alkoholem, ale také s jinými drogami v pozdějším věku, je legitimní cíl preventivních strategií nebo vůbec drogových politik. Posun prostě těch zkušeností do staršího věku. Ještě k těm sedativům, to je vůbec zajímavá, ale těžká otázka, popsat ten fenomén zneužívání léků, protože je komplexní. Náctiletí a jejich zneužívání léků, zneužívání léků problémovými uživateli drog. Pak je typická skupina starší osoby, kde zase převažují ženy. Takže je to prostě komplexní záležitost. Také je těžké vůbec se na to ptát v těch našich studiích, protože ty otázky většinou zní – užití bez vědomí lékaře, ale ten důvod užití léku s tím daným účinkem, ať už analgetika nebo hypnotika, tak tam přesto může být, i když je to bez vědomí lékaře. Takže metodologicky těžká věc. My jsme se teďka na to zaměřili. Budeme vydávat také Zaostřeno na drogy a celou publikaci takovou analytickou na téma právě zneužívání léků a takové zdroje.

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Ale i za mého mládí se zneužívaly léky ve spojení s alkoholem. Možná si někteří vzpomenete, že existovala Algena, nicméně diasepan s alkoholem, to není jako nic nového. Vždycky to bylo nějakým způsobem významné.

ČTK, Kateřina Krausová: K těm opatřením, která by se dala udělat. Vy jste, pane Vobořile, v minulosti už mluvil nějak proti alkoholu. Plánujete teď, že nějaké kroky navrhnete nebo jaký bude ten další postup?

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Vždycky musí jít ruku v ruce tzv. opatření ve smyslu snižování poptávky i nabídky, to znamená prevence represe řekněme. V tuhle chvíli dokončila pracovní skupina, my o tom budeme mluvit a uděláme tiskovou konferenci na to téma během měsíce, kterou řídil premiér, na téma alkohol, která představí návrhy novely zákona 379 ve smyslu zpřísnění postihů provozovatelům diskoték, barů a restaurací. Myslím, že ty návrhy nejsou nijak policejně represivní, jsou spíše preventivně represivní řekněme. A stejně tak doufám, že v brzké době se nám podaří získat prostředky z evropských sociálních fondů na širokou informační a vzdělávací činnost. Takže tyhle ty dva kroky bychom rádi spustili nebo rozjeli v tomhle roce. Co se týká zákonného opatření, tak bude záležet samozřejmě na vládě a parlamentu. Nicméně paragrafové znění je již na stole, je shoda napříč resorty. A teď tedy bude záležet na vládě a parlamentu a ta preventivní část, doufám, se nám podaří spustit v dubnu.

ČTK, Kateřina Krausová: Preventivní část spustit v dubnu, to znamená, že by v dubnu měla začít nějaká kampaň, nebo jak to bude?

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Jednak část by měla být informační kampaň a část by měla být vzdělávací kampaň. Ta vzdělávací část by měla být větší. Je to napojeno na evropské sociální fondy, velice diskutované.

Novinář: Jestli byste mohl říci, jakým způsobem byste chtěl zpřísnit ten prodej alkoholu?

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Tak my především chceme právě udělat opatření, která by měla dopadat hlavně na provozovatele restaurací nebo barů především tam, kde se hlavně nalévá alkohol a to zařízení tedy žije více z této části tak, aby když se objeví opilí nezletilí v tom prostředí, aby se to dalo okamžitě řešit. Jsou tam například, já to nechci předem všechno prozrazovat, ale například je tam mnou předesílaná sankce nebo opatření, které by mělo znamenat možnost pozastavení provozu na jeden, na dva dny. Tu pravomoc by neměla mít policie, ale jiná státní instituce tak, aby to bylo účinné a okamžité a tak dále. Měly by tam být i nějaké zpřísněné tresty jak finanční, tak případně v tom dopadu dalším. Ale to jsou tedy věci, které tedy potom komplexně představíme při té tiskové konferenci. Myslím si, že někdy na začátku března, v půlce března.

Ladislav Csémy, koordinátor studie ESPAD: V oblasti alkoholu samozřejmě všechny studie uvádějí, že nejúčinnější je omezení dostupnosti cenou a to se u nás nedělo, neděje a obávám se, že v brzké době ani nebude dít. Čili samo o sobě to, že pro mladé lidi na nějaké zábavě je nejatraktivnější alkoholický nápoj, tomu se příliš nelze divit, ale lze si položit otázku, proč půllitr piva je obvykle levnější, než třetinka coca-coly a tak dále. V některých zemích v Evropě dělají to, že prostě zákonem zavedou, že v místech, kde se shromažďuje mládež nebo baví mládež, tak ty nealkoholické nápoje musí být levnější než ty alkoholické nápoje. Což alespoň z části kompenzuje tu subjektivní atraktivitu toho alkoholického nápoje u toho dospívajícího. A to u nás tedy není a nevím, jestli tohle to bude v té nové koncepci, ale je to velice obtížná věc, protože jaksi výrobci mají svoje zájmy a ty jejich zájmy jsou takové, že je dokážou velmi účinně prosazovat.

Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost: Ještě poznámka. Já v tom materiálu, který jsme pro vás připravili, v tom Zaostřeno na drogy, tak jsme předpokládali, že ta diskuze se stočí na tady tato témata. My jsme se snažili vytáhnout informace o místě poslední konzumace alkoholu, případně o tom, jak získali ti respondenti alkohol při poslední příležitosti, takže tam si to můžete vytáhnout.

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Nicméně národní strategie i akční plán počítá s tím, že postupně prostě se bude více integrovat naše politika směrem k tomu dát do toho jednoho zorného pole obě ty části té politiky. Donedávna tomu tak nebylo. Takže v tuto chvíli i národní strategie i akční plán s tím počítá a těch úkolů tam je celá řada. V tom jsem se měl možná lépe připravit a říct vám to, ale to můžeme kdyžtak doplnit během dne.