Tisková konference k hrozbě extrémních srážek a povodní, 11. září 2024

Veronika Krejčí, tisková mluvčí MŽP: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na mimořádném tiskovém brífinku k výstrahám k extrémním srážkám. Vítám zde ministra životního prostředí Petra Hladíka

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Krásné dobré odpoledne.

Veronika Krejčí, tisková mluvčí MŽP: Vítám zde také ministra zemědělství Marka Výborného.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Dobrý den.

Veronika Krejčí, tisková mluvčí MŽP: Také pana ministra vnitra Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hezký den.

Veronika Krejčí, tisková mluvčí MŽP: Vítám zde i ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Marka Riedra.

Marek Rieder, ředitel ČHMÚ: Dobrý den.

Veronika Krejčí, tisková mluvčí MŽP: Vítám zde také ředitele Povodí Vltavy pana Petra Kubalu.

Petr Kubala, ředitel Povodí Vltavy: Dobrý den.

Veronika Krejčí, tisková mluvčí MŽP: Vítám zde také generálního ředitele Hasičského záchranného sboru pana Vladimíra Vlčka. Prosím o úvodní slovo pana ministra Hladíka.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Dámy a pánové, krásné dobré odpoledne ještě jednou. Vzhledem k upozornění a predikcím Českého hydrometeorologického ústavu jsme se spolu s panem vicepremiérem Rakušanem a panem ministrem Výborným a jejich týmy potkali už dnes odpoledne. Ta situace, která nás čeká v následujících čtyřech možná pěti dnech, je bohužel velmi obdobná té situaci velkých povodní z roku 1997 nebo 2002. S vysokou mírou pravděpodobnosti nás čeká situace, že od dnešní půlnoci začne pršet na území České republiky a postupně přes Novohradské hory, Vysočinu směrem k severnímu pásu a severozápadnímu pásu celé republiky bude déšť rozšířen na celé území. Z toho důvodu ČHMÚ vydalo tuto výstrahu, která fakticky bude platit až do odvolání.

Ta intenzita srážek je jedna věc, druhá věc je podle těch modelů, které se vzácně shodují, tak se nám může stát, že se fakticky o severní část pohoří na území naší republiky tato srážková vlna zastaví a postupně se zase bude vracet zpátky, což se nedá úplně poznat, ale hydrometeorologové ji poznají. Z toho důvodu ta výstraha platí pro území již od dnešní půlnoci a od pátečního odpoledne až do nedělní půlnoci nebo půlnoci na pondělí ta výstraha je rozšířena fakticky na celé území České republiky s výjimkou Vysočiny a většiny Ústeckého kraje.

Situace bude složitá v tom, že nejen, že bude poměrně hodně srážek, ale přidá se k tomu vítr, jak v pátek ale především v sobotu intenzita větru může dosahovat 100 km/h. To znamená podmáčené podloží v lesních systémech nebo respektive i v solitérních stromech může způsobovat pády stromů, můžou být nebezpečné pro lidi, pro majetek, stejně tak jako třeba pro zaparkovaná vozidla. Toto je model a scénář řekněme spíše optimističtější. To znamená v tom inkriminovaném asi nejsložitějším území Jeseníků, tak v tom optimistickém scénáři nás může čekat 395 mm srážek, v tom pesimističtějším scénáři je to potom 452 mm srážek. Jedná se opravdu o extrémní srážky, které v příštích dnech mohou na území České republiky přijít.

Z toho důvodu my se preventivně připravujeme, připravujeme se v široké koordinaci jednotlivých složek, které máme prověřeny, dlouhodobě vycvičeny a chci ubezpečit, že ze strany Ústřední povodňové komise tak všech ostatních bezpečnostních složek státu jsou dělány kroky k tomu, abychom tuto situaci zvládli. Z toho důvodu dnes odpoledne nebo navečer proběhne také online jednání se všemi hejtmany takovým způsobem, aby o všech věcech informovali starosty, svolali preventivně povodňové komise na svých jednotlivých krajích.

Zítra v odpoledních hodinách zasedne formálně Ústřední povodňová komise a samozřejmě v průběhu dalších dní takto bude činěno také. Nejedná se o to, abychom nějakým způsobem strašili nebo plašili, to v žádném případě. Jedná se prostě o situaci, která může nastat. Pokud se neprojeví v plné intenzitě, my za to budeme jedině rádi. Chceme být ale připraveni a chceme dostatečně zavčas informovat o tom, co území České republiky může čekat.

Možná na závěr zmíním jenom jednu věc. V ohrožení nejsou jenom klasická záplavová území, to znamená území podél vodotečí, koryt řek nebo tam, kde již lidé mají nějakou zkušenost se záplavou nebo s vyššími povodňovými stavy, ale vzhledem k tomu, že ta intenzita srážek bude dlouhodobá, tak dojde k nasycení půdy, dojde k nasycení lesů a může se prostě povodňová vlna, nebo bleskové povodně objevit i v místě, kde se normálně nečekají. To znamená v údolí, například tam, kde jsou nějaké svahy, kopce, může přijít i intenzivnější množství vody nebo bahna.

Tolik asi ode mě, samozřejmě Český hydrometeorologický ústav bude pravidelně aktualizovat tyto modely a bude informovat veřejnost o vývoji jednotlivých srážek a predikci na nejbližší období.

Veronika Krejčí, tisková mluvčí MŽP: Děkuji, poprosím o slovo ministra zemědělství Výborného.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Dobré odpoledne, dámy a pánové, my už od včerejšího dne, kdy jsme dostali první informace o předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu, tak jsme v kontaktu se správci všech 5 povodí a činíme preventivní opatření. To znamená, už od včerejšího dne se provádí manipulace na jednotlivých vodních dílech tak, abychom dokázali mít dostatečný objem na transformaci povodňových průtoků. Snažíme se vytvořit retenční prostor pro to, abychom minimalizovali případné škody na majetku i na životech občanů.

Děje se tak na všech povodích, já bych v tuto chvíli uvedl několik konkrétních případů, protože když se díváte na ty modely, které tady jsou a které opravdu nejsou pozitivní, tak to zásadní nás čeká v povodí Moravy, v povodí Odry, částečně v povodí Labe a Vltavy. Hlavně proto tam nyní už probíhají ta opatření, kdy dochází k snižování objemu v jednotlivých vodních nádržích, vodních dílech. Konkrétně na kaskádě Slezská Harta, Kružberk se výrazným způsobem zvyšuje ten prostor, který by mě dosáhnout až 70 milionů kubíků pro ten spad srážek na té severní návětrné straně Jeseníků. Aktuálně jsme dnes k desáté hodině zdvojnásobili odtok z vltavské kaskády, kde nám odtéká v tuto chvíli 80 kubíků za sekundu a jsme připraveni i v rámci těch predikcí, které jste tady viděli, pokračovat v tomto i se zvýšenou intenzitou tak, abychom skutečně dokázali si vytvořit co největší prostor pro zachycení těch povodňových průtoků.

Zcela konkrétně v tuto chvíli počítáme s tím, že bychom na vodní nádrži Orlík měli mít k dispozici minimálně 200 milionů kubíků volné kapacity pro to zachycení povodňových průtoků, na Lipně je zhruba 103 milionů kubíků a tím, že budeme velmi intenzivně odpouštět v příštích hodinách, respektive to se děje již nyní, tak se nám i ta kapacita těchto vodních děl bude nadále zvyšovat. V povodí Moravy se toto činí na mnoha nebo respektive na všech vodních dílech, kde to je možné, jako jsou vodní díla Vranov, Výr, Mostiště, Bystřička, Plumlov, Slušovice a další.

Kromě těchto technických opatření, zvyšování odtoku, tak samozřejmě probíhá veškerá další komunikace a koordinace na úrovni jednotlivých krajů a to tak, aby fungovaly i komunikační kanály mezi pracovníky jednotlivých povodí a povodňovými komisemi, ať už na úrovni měst a obcí, tak i na úrovni krajů. K tomu bude sloužit i ta dnešní koordinační schůzka s jednotlivými hejtmany, ale snažíme se samozřejmě ty věci řešit operativně i v těchto hodinách, v těchto minutách.

Je důležité, aby jednotlivé povodňové komise si zkontrolovaly všechna ta opatření, která mají k dispozici. Jsou, zaplať pán Bůh, od roku 1997 na mnoha místech realizována protipovodňová opatření, ať už to jsou mobilní závěry, případně také vybavení v podobě čerpadel a podobně. Je v tuto chvíli jednoznačně potřeba říct, aby se jednotlivé komise, jednotlivá města, obce připravily na tu situaci, která může být mimořádná. Když to velmi zjednoduším, prostě klíče od různých skladů, kde jsou mobilní zábrany, které bude potřeba potom instalovat v řádu hodin, tak je potřeba mít připravené, tak aby všechno proběhlo hladce, aby se škody jak na majetku, tak nedej Bože na životech lidí naprosto minimalizovaly.

To jsou tedy kroky, které činí jednotlivá povodí, a my počítáme s tím, že budeme k dispozici fakticky online. V tuto chvíli bude zajištěna nepřetržitá služba vodohospodářského dispečinku, tam kde to riziko povodní skutečně bude aktuální. Jsme připraveni ve spolupráci i s integrovaným záchranným systémem, samozřejmě hejtmany, starosty pracovat na tom, abychom dopady měli co nejmenší. Děkuji.

Veronika Krejčí, tisková mluvčí MŽP: Děkuji, o další informace poprosím ministra Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuji za slovo, ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Jak už řekl pan ministr Hladík, naše tisková konference rozhodně nemá sloužit k tomu, abychom jakýmkoliv způsobem vyvolávali paniku a strach. Nicméně ty předpovědi v téhle chvíli optimistické opravdu nejsou a ta varování, která vysíláme, třeba i preventivní, která nebudou naplněna, bereme i tak, že integrovaný záchranný systém potom v případě, že ta lokální úroveň, starostové, hejtmani ale i samotní občané jsou připraveni, tak ten integrovaný záchranný systém má potom tu práci mnohem jednodušší a vyhne se mnoha těžkostem, které ve chvíli, kdy nepřipraveně zasáhne takováto povodeň obyvatele, mohou způsobovat komplikaci v samotných záchranných pracích.

Jak už řekl pan ministr Výborný, my bychom chtěli požádat starosty, starostky napříč republikou, aby si zkontrolovali své povodňové plány, aby si zkontrolovali evakuační plány, aby si zkontrolovali veškeré operativní postupy, které mají pro případ nějaké živelné katastrofy připraveny. Je to důležité pro to, aby ten postup v takových chvílích byl co nejrychlejší. Jak už bylo zmíněno, budeme dnes hovořit i s hejtmany a požádáme je, aby byly prozkoušeny a vyzkoušeny všechny komunikační kanály, které vedou směrem ke starostkám a starostům, směrem k obcím s rozšířenou působností. Tam budou starostové požádáni, aby zase ve svém teritoriu také nastavili postupy rychlé a efektivní komunikace.

My zaručujeme to, že integrovaný záchranný systém v celém svém složení je v této chvíli v maximální pohotovosti, logicky personální i materiální síly jsou na tento víkend připraveny a alokovány. Zároveň bych chtěl poprosit, nemůžeme tady dávat žádný závazný pokyn, ale poprosit všechny organizátory společenských akcí, a jakože jich máme v době končícího léta velké množství, aby zvážili, zda je konání takové akce v pátek a v sobotu bezpečné. Logicky se to týká hlavně akcí, které jsou někde poblíž vodních toků a podobně, tam bych výrazně doporučoval, aby skutečně konány nebyly. Bylo zmíněno, že bohužel ta povodňová situace má být doprovázena i velkým větrem, takže tady platí i varování pro občany, co se pohybu v lesních porostech týče. Může to skutečně být o víkendu nebezpečné.

Zároveň doporučujeme a znovu říkám nevyvoláváme paniku, ale alespoň v těch povodňových oblastech, aby měli občané připraveno evakuační zavazadlo a byli schopni rychlého přesunu na bezpečné místo, aby v rámci rodin bylo určitě postaráno o tu starší generaci, která by sama měla třeba problém s nějakým rychlejším přesunem. Rozhodně doporučujeme sledovat aktuální vývoj počasí a povodní. Televizní, rozhlasové zpravodajství, weby, jednotlivé zpravodajské weby ale samozřejmě web hydrometeorologického ústavu, kde budou ty informace velmi aktuální.

Varujeme i před tím, aby v případě, že nějaká povodeň nastane, docházelo k nějaké povodňové turistice, cestování do těch oblastí, pořizování snímků, záznamů. Prosím v takovém případě se pokusme zodpovědným chováním co nejméně komplikovat práci integrovanému záchrannému systému. Stejně tak by bylo dobré auta a různý majetek, který lze zajistit anebo dát jinam, skutečně nenechávat v blízkosti vodních toků, pokud nelze odstranit nebo přemístit takový majetek, pak ho alespoň se pokusit dobře zajistit.

Ty vysoké srážky, jak bylo zmíněno, mohou zapříčinit i nebezpečné sesuvy půdy, tedy nespoléhat se na to, že to nebezpečí hrozí pouze bezprostředně v blízkosti vodních toků. Ty praktické rady, které tady jsou, mějte nabitý mobilní telefon, případně k dispozici nějaké power banky pro případ výpadku elektrické energie. Zároveň upozorňujeme mít dostatečnou zásobu pitné vody, a pokud jste v oblasti, která by mohla být bezprostředně zasažena povodní, tak se rozhodně doporučuje ty cenné věci vynést do horních pater a pokusit se je tedy dát do té bezpečné zóny.

Jak říkal pan ministr Hladík, je tady Ústřední povodňová komise. V případě nutnosti a nějaké extrémní situace je logicky v nějakém stand-by režimu připraven i Ústřední krizový štáb. Děkuju.

Veronika Krejčí, tisková mluvčí MŽP: Děkuju pánům ministrům, nyní je prostor pro vaše dotazy, Česká televize.

Martin Šnajdr, Česká televize: Dobrý den, já mám těch dotazů několik, nicméně zkusím to v rychlosti. Vy jste, pane ministře, tady zmiňoval to, že by se ty predikce ještě mohly proměnit s ohledem na počasí a možná i zásah těch hor. Tak, kdy bude tedy jisté, jak ta situace se bude dál vyvíjet? Pak, vy jste tady mluvili o té Ústřední povodňové komisi, tak jenom, jestli byste prakticky mohli nastínit, jak bude fungovat, v jakých třeba intervalech se bude scházet a o čem bude rozhodovat?

A potom poslední věc by mě zajímalo, Německo mělo požádat Českou republiku o to, aby se neupouštěly některé právě vodní nádrže z toho důvodu, že dnes došlo k pádu mostu právě v Drážďanech a tam by to mohlo zkomplikovat ty následné práce. Mělo by to řešit tedy povodí Labe, jak jste tam v koordinaci a co to bude znamenat? Děkuju.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Já zkusím odpovědět na ty jednotlivé dotazy. Ústřední povodňová komise funguje podle legislativy, tzn. má svoje jasné pravomoci především ve vztahu k hejtmanům. Zjednodušeně řečeno, pokud je povodeň na prvním stupni, pak je to otázka obcí, pokud na druhém, potom obcí s rozšířenou působností, pokud na třetím, je to otázka krajů, pokud zasáhne více krajů České republiky, potom je to otázka Ústřední povodňové komise, která primárně komunikuje právě v tomto hierarchickém způsobu řízení s hejtmany. Proto i ta dnešní vlastně preventivní online jednání se všemi hejtmany, aby si právě nastavili některé komunikační způsoby řízení atd. a byli na tu situaci připraveni.

Co se týká, jak často se budeme scházet, budeme se scházet tak, jak to bude potřeba. Tady prostě nefungují žádná pravidla a nejsou tady žádné formalismy. Tzn. funguje se operativně, funguje se podle toho, jak to bude vyžadovat. Co se týká jednotlivých modelů. My dnes prezentujeme aktuální model, který se, jak zmínil pan ředitel Rieder, vzácně shoduje. Kde dneska máme několik modelů, ze kterých čerpá ČHMÚ, nejenom ten český, ale celá řada prediktivních modelů a bohužel, bohužel, se vlastně všechny shodují, že ta intenzita srážek nad územím České republiky bude takto vysoká. Což se samozřejmě může měnit v závislosti na tlaku, na rychlosti větru a dalších parametrech, takže ČHMÚ bude pravidelně informovat o těchto změnách.

Dnes nejde predikovat, jestli opravdu to hlavní srážkové období bude v sobotu s přidáním největší intenzity větru. Zatím se to tak ukazuje, ale samozřejmě může se to ještě vyvíjet.

K té poslední otázce poprosím pana ministra Výborného.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Ano, je to tak. já mohu potvrdit, že jsme prostřednictvím mezinárodní komise pro ochranu Labe byli dnes kontaktováni saskou stranou s dotazem, zda bychom byli schopni snížit dočasně průtok na Labi. Bohužel ta odpověď nemůže být pozitivní, protože v tuto chvíli naopak ten průtok poroste, ta predikce, předpověď na Děčín zítra je nárůst ze 138 kubíků za sekundu dnes na 172 kubíků. Bohužel, je to právě proto, že musíme vytvářet ten retenční prostor na vodních dílech a musíme prostě upouštět.

Já věřím, že i saští kolegové pochopí, že most, který fakticky spadl, tak teď nemůže mít tu přednost a tu prioritu před ochranou, a zdůrazňuji, nejenom majetku a životů občanů České republiky, ale právě také Německa. Takže to byla, bohužel odpověď, která byla negativní. A já chci říct, že protože se opravdu nacházíme ve středu Evropy, tak já jsem už před několika desítkami minut kontaktoval i mého polského kolegu, protože samozřejmě ta voda z povodí Odry bude za hranicemi nejdříve, tak nastavíme kanály tak, aby polská strana byla jasně informována o tom, co hrozí v Polsku právě v povodí Odry. A věřím, že se nám podaří tímto způsobem ochránit majetek, životy občanů nejenom České republiky, ale i našich přátel z našich sousedních států.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Já jenom krátce doplním. Samozřejmě ta komunikační rozhraní na základě mezinárodních komisí pro vody všech povodí, které odtékají z České republiky, jsou nastaveny. Tzn. tady budeme informovat podle našich mezinárodních závazků. Ale, jak už zmínil pan ministr Výborný, my teď potřebujeme využít dnešek a fakticky zítřek, kdy bude retenční schopnost krajiny ještě vysoká, k tomu, abychom maximálně odpustili stávající vodní díla, protože po naplnění retenční schopnosti krajiny, tak ta situace se bude zhoršovat, a tudíž budeme potřebovat tyto uprázdněné retenční prostory pro naplnění.

I tak, i přesto po celou zřejmě dobu, tak ty stavy a průtoky budou vysoké. Protože opravdu dnes neumíme ještě odhadnout tu stoprocentní, nebo nevíme stoprocentně, kolik, na kterém území spadne. Jak nás informoval pan ředitel Rieder, ty modely taky nejsou úplně přesné, tzn. při té rychlosti větru, jak jsem zmínil 100 km/h, to také může spadnout i desítky kilometrů jinde, než jsou zatím ty modely predikovány.

Veronika Krejčí, tisková mluvčí MŽP: Děkuji, další dotaz, Český rozhlas.

Jana Krasová, Český rozhlas: Dobrý den, vy už jste mluvili o té připravenosti pro ty jednotlivé obyvatele. Bylo by možné ještě upřesnit, kde konkrétně mají lidé zjistit ty informace pro svou obec, a případně, kdyby něco v konkrétním městě nebo obci hrozilo, vlastně, co mají očekávat, jakým způsobem budou informováni, bude to nějaký městský nebo obecní rozhlas nebo třeba některé obce rozesílají SMS, co vlastně očekávat? A jestli by taky bylo možné blíže popsat, jaký ten typ povodní hrozí. Jestli to bude tak, že ta hladina bude nějak pozvolně stoupat, nebo někde můžou přijít i bleskové povodně v několika minutách?

A pak ještě to srovnání s rokem 1997, 2002. Vy jste mluvili o tom, že se od té doby udělala některá protipovodňová opatření, tak jak vlastně ta situace v Česku je? Jsou některé obce nebo města, kde se třeba některé ty projekty zdržely, kde víte, že jsou zranitelná místa, ale nejsou tam ta protipovodňová opatření? A taky, na jakou vlastně velkou vodu, nebo na jak rozsáhlé povodně jsou typicky ta protipovodňová opatření stavěna? Děkuju.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Podle těch modelů tak, jak je vidíme, tak se průměrně může jednat o padesátiletou povodeň. Říkám průměrně. Samozřejmě záleží území od území. Někde to může být výrazně vyšší povodeň, někde naopak nižší povodeň. Co se týká informací lidí, určitě doporučujeme, a pan ministr vnitra tady doporučoval mít nabitý telefon, powerbanku atd. A aktuální data na stránkách ČHMÚ jsou fakt hezky online, tzn. jsou zazoomovatelné až na úroveň jednotlivé obce. Ty komunikační kanály jsou nastaveny přes starosty a jednotlivé obce. Spousta obcí má nastavené SMS systémy nebo systémy pomocí aplikací informování obyvatel.

Co se týká těch protipovodňových opatření. Myslím, že ta situace je značně rozdílná na jednotlivých tocích, možná doplní pan ministr Výborný.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Pokud jde o ta opatření protipovodňová, tak samozřejmě investovaly se, v tuto chvíli mohu říct, od roku 1997 desítky miliard korun do jednotlivých kroků, ale poctivě řečeno, musíme si přiznat, že nemáme v tuto chvíli dobudována všechna opatření. Některá velká díla např. slezské Heřminovy, Dolní Heřminovy ve Slezsku jsou teprve ve stádiu přípravy a plánování. To jsou díla, která se skutečně budují v horizontu desítek let. Myslím, že skutečně jedno z těch nejzranitelnějších území se nachází právě v oblasti severní Moravy, Jeseníků. Ač i tam se samozřejmě některá opatření protipovodňová v jednotlivých městech podařila dobudovat.

Ale samozřejmě velmi bude záležet na tom, zda se bude jednat o povodeň dvacetiletou, nebo stoletou, nebo, nedej Bože, ještě horší. Tam potom samozřejmě žádná protipovodňová nezafungují. Když si vezmu jenom povodí Moravy, v tuto chvíli máme rozestavěné stavby někde v částce 497 milionů a za poslední čtyři roky to je přes miliardu korun. Loni byla dokončena protipovodňová ochrana uvnitř v intravilánu statutárního města Olomouc apod. Možná bych poprosil pana ředitele Kubalu, který tady je s námi, generální ředitel Povodí Vltavy, zda by mě mohl doplnit i za ty další oblasti stručně, děkuji.

Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy: Děkuji za slovo, doplním. Tady je nutné v této souvislosti si uvědomit, že povodeň je přírodní jev a my veškerými těmi protipovodňovými opatřeními dokážeme snížit negativní dopady těch povodní. A to, zda obec má vybudované protipovodňová opatření nebo město a na jakou úroveň, záleželo po celou dobu té podpory státu, který tam dával, jak se rozhodla sama ta obec. Čili někde je vybudovaná protipovodňová ochrana na stoletou povodeň plus třiceticentimetrové převýšení, jako je třeba v Praze a jiných městech. Někde je na dvacetiletou povodeň, někde na padesátiletou a někde se rozhodli, i když povodně přicházejí relativně často, že ta protipovodňová ochrana vybudována není.

Nicméně, jak tady bylo zmíněno, pokud by byly ty úhrny srážek tak, jak je predikuje předpověď ČHMÚ, tak ta protipovodňová opatření v těch lokalitách, kde ty velké úhrny budou, tak by zcela jistě zafungovala tím, že dokážou snížit právě ten průběh a dají prostor k realizaci jiných preventivních opatření, která mohou být, a je to třeba evakuace obyvatel, je to prostě plno dalších věcí, které s tímhle tím mohou být spojeny. Z hlediska plošného to území je velké a značné.

Možná bych teda využil toho, že mám slovo k tomu, jak tady zazněla pomoc do Drážďan ohledně padlého mostu. Tak, jakákoli opatření, která děláme na české straně, což znamená uvolňování volného prostoru v nádržích vltavské kaskády, v nádržích dalších v rámci sta územních působností povodí Labe, tak vždycky budou mít pozitivní dopad i na německou stranu až do těch Drážďan. To je nutné si vzít a uvědomit si i z hlediska minulých povodní. Čili je nutné oddělit jednu věc aktuální, vyzvednutí mostu, ale na německé straně mají ty predikce úplně stejné, ne-li horší, takže z hlediska té ochrany před povodněmi je to jediná možná cesta takto.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já ještě jedno krátké doplnění k tomu komunikačnímu schématu jako takovému. Tak ta formální stránka věci je, že dnes informujeme hejtmany, kteří právě oslovují obce s rozšířenou působností, právě s tím, aby povodňové plány, evakuační plány, komunikační modely na těch jednotlivých obcích a v těch jednotlivých městech byly aktivovány, byly případně ozkoušeny tak, aby fungovaly. Nedá se říci, co která města používají, některá konzervativně městský rozhlas, některá používají SMS systém. To už je skutečně na tom lokálním působení. My ovšem ty informace, které vycházejí od nás, a na to jste se asi také ptala, samozřejmě zveřejníme na stránkách Ministerstva vnitra. Budou na sociálních sítích Hasičského záchranného sboru, který komunikuje online v čase velmi aktivně. Budou i na sociálních sítích Ministerstva vnitra, budou aktualizovány v čase.

Takže ty informace bezpečnostního charakteru budeme poskytovat. Co se týče různých předpovědních modelů, tak tam, jak jsme říkali, je dobré sledovat přímo hydrometeorologický ústav, kde ty informace budou nejpřesnější.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Možná ještě jenom krátce, abych odpověděl na tu vaši otázku, ty typy povodní. Asi s touto predikcí můžeme předpokládat všechny typy povodňového stavu. Tzn. může se jednat opravdu v těch horních tocích a bystřinných prouděních o rychlé povodně, samozřejmě v těch středních tocích se může jednat o rozsáhlejší povodně. Zřejmě, a tak to byla celá řada protipovodňových opatření budována, tak aby ochránila zastavené území, ale naopak nad nebo pod obcí a městem se dokázala rozlít do volné přírody, tzn. využila toho území prostřednictvím luk nebo polí, které přiléhají k tomu území.

Stejně tak, a tady si myslím, že to může být trošku vlastně nebezpečné, protože to lidé nemusí často čekat, může docházet i k sesuvům půdy nebo k některým bleskovým povodním v místech, kde to lidé prostě nečekají. Tzn. žijí pod nějakým kopcem nebo je to osídlené území třeba pod lesem, a právě nasycení té půdy i toho lesního podloží potom může způsobovat ty bleskové povodně v té další fázi, tzn. druhý, třetí nebo čtvrtý den těchto srážek.

Veronika Krejčí, tisková mluvčí MŽP: Děkuji, prosím další dotaz.

Daniela Brožová, televize Nova: Dobrý den, já bych se zeptala pana ředitele Hasičského záchranného sboru případně pana ministra Rakušana, zda budou o víkendu i nějakým způsobem posíleny ty služby hasičů nebo celkově bezpečnostního sboru? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já nechám začít pana generálního ředitele, případně potom doplním i za Policii České republiky.

Vladimír Vlček, generální ředitel Hasičského záchranného sboru: Dobrý den, určitě ano. My jsme v tuto chvíli v permanentním kontaktu s ČHMÚ, ta situace je taková, že já už mám svolanou videokonferenci na dnešní odpoledne s řediteli krajů, takže ty informace se dostanou i do ruky krizových orgánů ještě před tou videokonferencí, kterou mají členové vlády s hejtmany.

Předpokládám, že posílíme obsazení operačních středisek a uvedeme do pohotovosti mimo jiné také jednotky sborů dobrovolných hasičů, ty, které jsou předurčeny. Nicméně primárně je třeba vycházet z těch povodňových plánů, které mají obce zpracovány, a tam, jak už bylo řečeno, opravdu záleží na tom, jaký je stupeň a úroveň té protipovodňové ochrany. To znamená, co, řekněme, při jakém stupni té obci hrozí jako takové.

Samozřejmě, že nejenom starostové, ale i hasičský záchranný systém je zodpovědný za varování a vyrozumění. Tzn. v tu chvíli, kdy dojde k nějakým bleskovým povodním nebo se schyluje, tak jsme schopni kontaktovat až konkrétního starostu na konkrétní obci. K tomu samozřejmě využíváme ty standardní prostředky, které jsou. Jednak to jsou sirény a místní rozhlasy, kterých je v ČR bezmála 10 tisíc, ale pak také rozesílání esemesek, kdy jsme schopni se zase dostat na konkrétní osobu s tou informací, kterou máme. A proto je velmi důležité, aby opravdu občané, respektive ti představitelé té územní samosprávy měli telefon u sebe a byli připraveni.

Já bych ještě jednu věc podotknul, se kterou se velmi negativně setkáváme u povodní, a to jsou takoví ti šílenci, kteří v tu chvíli, když se zvedne voda, tak naskočí do člunu a myslí si, že to jsou ty peřeje, kde přesně si mohou zařádit. A jsou ještě někteří takoví úplně nebezpeční blázni, kteří jsou schopni do těch lodí nabrat i děti. Takže už několikrát jsme opravdu v reálu zachraňovali tyto osoby a bohužel také několikrát už také došlo k úmrtí. Takže před tím velmi varuji.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já velmi obecně, já jsem rád, že ten integrovaný záchranný systém v ČR jako celek vždycky v těch krizových chvílích dokáže, jak kvalitní je. A ta spolupráce mezi Hasičským záchranným sborem a Policií České republiky je vždycky velmi blízká. Takže pánové generálové už jsou samozřejmě spolu teď v kontaktu, logicky ty povodně, tam je tou primární složkou Hasičský záchranný sbor, ale plánují i ten výkon služby na víkend logicky i s policií, ano, takže i Police ČR jak síly na operačních střediscích, tak přímo ve výkonu služby bude mít posíleny a počítáme s tím, že ten víkend nemusí být úplně jednoduchý.

Veronika Krejčí, tisková mluvčí MŽP: Děkuji, prosím další dotaz.

Alexandra Putzanova, ČTK: Dobrý den, já mám dotaz na ředitele Českého hydrometeorologického ústavu, zda víte, co mohlo způsobit tuto vysokou intenzitu srážek a v takovém rozsahu?

Marek Rieder, ředitel ČHMÚ: Děkuji za tu otázku, chtěl bych říct, že v tom je právě ta podobnost s těmi povodněmi z roku 1997 a 2002. Je to specifická synoptická situace a rozmístění jednotlivých tlakových polí. To znamená, že nad územím střední Evropy je, nebo přijde tlaková níže, která nejdříve přejde naše území k východu a pak se obrátí a půjde zase zpátky. V tom je to podobné právě s tím rokem 2002, kdy vlastně byly dvě vlny extrémních srážek a ta fatální byla teprve až ta druhá, protože ta první způsobila nasycení plochy povodí a ta druhá vlastně způsobila a odtekla povrchovým odtokem. Takže v tom je ta situace stejná, a to jsou ty, řekněme, řídící prvky té situace, o které se bavíme.

Veronika Krejčí, tisková mluvčí MŽP: Děkuji, další dotaz.

Jan Polášek, Záchranářský podcast: Dobrý den, já mám otázku na pana generála, jakým způsobem se konkrétně připravuje Hasičský záchranný sbor a integrovaný záchranný systém jako celek? Děkuju.

Vladimír Vlček, generální ředitel Hasičského záchranného sboru: Já bych odpověděl, protože ta otázka je poněkud obecná, teď nevím, jestli to vztahujete k této konkrétní situaci anebo obecně. Obecně se dá říct, že v rámci celé ČR a jednotlivých Hasičských záchranných sborů krajů máme předurčené jednotky, které jsou předurčené pro práci na vodě.

Máme dokonce v ČR jeden certifikovaný střední tým z pohledu Evropské unie pro opravdu tvrdou záchranu na vodě jako takovou. Jsme samozřejmě připraveni zasahovat v tu chvíli, když je to třeba, i pomocí leteckých prostředků, to znamená s pomocí vrtulníků. Máme také i spolupráci s armádou, ale ta situace může být velmi komplikovaná, jestli ty povětrnostní podmínky budou takové, jaké se zde řekly. Tzn. 100 km/hodinu vítr víceméně neumožňuje použití leteckých prostředků.

Co se týká té konkrétní připravenosti, tak primárně je to o těch jednotkách, nejenom o těch placených, ale i o těch dobrovolných, které jsou předurčené, tzv. JPO II, které drží pohotovost a mají krajskou působnost, JPO III, které zatím nedrží pohotovost, ale které chceme uvést do pohotovosti, a mají také krajskou působnost. Přičemž předpokládáme, že ty jednotky místní, ty lokální, ty nejmenší JPO V mnohdy slouží starostovi jako pravá ruka proto, aby naplnil ty principy a pravidla té povodňové služby, tzn. dělají se z nich povodňové hlídky, sdílí informace s vedením té obce. Takže ty primárně předpokládáme, že budou fungovat v rámci těch obcí jako takových.

Veronika Krejčí, tisková mluvčí MŽP: Děkuji, ještě nějaký další dotaz? ČTK.

ČTK: Já se ještě zeptám, jestli připravujete nějaká další centrální opatření, která ještě nebyla zmíněna?  

Vladimír Vlček, generální ředitel Hasičského záchranného sboru: Centrální opatření jsou určitě připravována z pohledu nejenom připravenosti Hasičských záchranných sborů krajů, ale také záchranného útvaru a řekněme, že jsou to ve dvou oblastech. A to je otázka čerpání vody a otázka samozřejmě pak těch následných opatření, které souvisí s vysoušením, s úklidem a tady s těmito záležitostmi.

Je třeba si uvědomit, že mnohdy lidé nás žádají o to, abychom čerpali vodu v tu chvíli ale, když ten vodní tok je ještě na vzestupu, a to je samozřejmě sisyfovská činnost, která mnohdy nemá ten patřičný výsledek. Takže to jsou ty další záležitosti, kde jsme schopni i masivně nasadit velkokapacitní čerpadla, která jsme například používali při povodních v lednu ve Francii na jejich žádost.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Možná ještě doplnění k tomu vašemu dotazu. Samozřejmě máme aktuálně rozestavěny některé vodohospodářské stavby, ty jsou v tuto chvíli pozastaveny a naopak se připravují na to, aby byly schopny překonat tu případnou povodňovou vlnu. Typickým příkladem je třeba oprava hráze na vodním díle Orlík, případně i jinde po republice. Takže to jsou opatření preventivního charakteru, tak abychom také neohrozily ty stavby samotné a také, abychom nesnížili např. retenční schopnost jednotlivých děl.

Petr Hladík, ministr životního prostředí: Já možná zmíním jednu jedinou věc. Ústřední povodňová komise se skládá samozřejmě z celé řady kompetentních lidí zahrnující nejenom naše tři resorty, ale zahrnující resorty např. Ministerstva zdravotnictví nebo Ministerstva financí, protože při rozsáhlejší, déletrvající povodni například zdravotní aspekty jsou velmi důležité, tak aby například všichni měli dostatek pitné vody, tak to je ještě aspekt tohoto, což samozřejmě také nezanedbáváme.

Marek Výborný, ministr zemědělství: Samozřejmě jsme v kontaktu také s dalšími kolegy ministry, protože např. Ředitelství vodních cest v tuto chvíli už je kontaktováno panem ministrem dopravy Martinem Kupkou. Samozřejmě ta koordinace tady běží zcela standardně, my jsme nakonec přišli z jednání vlády a ty informace si předáváme opravdu online.

Veronika Krejčí, tisková mluvčí MŽP: Děkuji, prosím prostor pro poslední dotaz.

Robert Wolf, MF DNES: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, mluvili jste o policistech, o hasičích, dojde i na armádu? Budete aktivovat třeba nějaké složky ženistů?

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: V téhle chvíli my jsme ve fázi, kdy jsou připraveny složky integrovaného záchranného systému v plném nasazení. Zatím jsme ve fázi, kdy tady ta situace není, vidíte sami podle té tiskové konference, že se připravujeme. Zítra bude první oficiální zasedání povodňové komise. Součástí povodňové komise, jak řekl pan ministr Hladík, je i resort Ministerstva obrany, při vyhodnocování celé situace, při informaci od pana generálního ředitele Vlčka, kolik jednotek je připravených a zda případně by oni potřebovali nějakou místní pomoc, tak určitě s armádou v kontaktu budeme, ale v této chvíli se primárně počítá s plným nasazením složek integrovaného záchranného systému.

Vladimír Vlček, generální ředitel Hasičského záchranného sboru: Možná jenom doplním, pane ministře, ta situace je ještě taková, že my společně s Armádou České republiky máme podepsanou dohodu o poskytnutí sil a prostředků na vyžádání, kde jsou předurčené síly a prostředky Armády ČR a daná časová dotace, ve kterou chvíli je může poskytnout.

To, co pro nás může být velmi důležité z pohledu urgence, tak to, pokud bychom opravdu realizovali záchranu ze střech při zatopených obcích a městech, tak to použití leteckých prostředků, ale tam opravdu je to limitováno možnými letovými podmínkami.

Veronika Krejčí, tisková mluvčí MŽP: Já děkuji, dovolím si tuto konferenci ukončit. Děkujme, že jste přišli, mějte se pěkně a bezpečně.