Tisková konference české delegace po summitu NATO v Chicagu, 21. května 2012

Václav Klaus, prezident České republiky: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás nejdřív pozdravil, ale za druhé jménem celé naší delegace stručně vyjádřil pocit uspokojení, jak s průběhem tohoto summitu, tak s výsledky, kterých tady bylo dosaženo. Vážíme si toho, že diskuze na těchto posledních 26 hodinách byla věcná, pracovní, k věci, že se tady řešily důležité a vážné věci a že také všichni k tomu přistupovali s plnou vážností. Jsme spokojeni s tím, že NATO potvrdilo svůj kurz. Potvrdilo, že bude pokračovat v kurzu nastoupeném v minulosti, že bude pokračovat v tomto kurzu i v momentu složitostí rozpočtových a dluhových, které zavládly v celém současném světě, nebo zejména v jeho evropské části, a že si je plně vědomo své povinnosti, aby takto dále pokračovalo. Velká část tohoto jednání byla věnována problematice Afghánistánu a i v tomto smyslu myslím, že považujeme za uspokojivé, že si většina účastníků uvědomuje, že není možné promarnit to, co tam bylo vykonáno za posledních 11 let, že není možné pošlapat to, co tomu všechny země NATO věnovaly, jak v počtu lidských obětí, tak v obrovských finančních nákladech a že je tedy povinností, aby bylo zajištěno, že ty výsledky, které byly dosaženy, budou pokračovat i v budoucnu a nedojde k jejich znehodnocení. To považujeme za velmi důležité, a proto Česká republika naznačila svou ochotu podílet se i na tom, co se tady zkratkovitě říkalo Afghánistán 2014. To je pro mě hlavní výsledek tohoto setkání.

Petr Macinka, tiskový mluvčí Hradu: Děkuji, pane prezidente. Poprosil bych o pár slov také pana premiéra Nečase.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Jednání, která proběhla, tak proběhla samozřejmě i v realitě stavů veřejných financí a veřejných rozpočtů, které mají na starosti všechny členské země Severoatlantické aliance, což se samozřejmě, nikoliv překvapivě, v poslední době projevilo i na výši obranných výdajů v rámci celé Severoatlantické aliance. Z tohoto pohledu je o to větší důraz nutno klást na sdílení kapacit, na mnohonárodní spolupráci a vytváření podle priorit společných projektů. Já jsem velice rád, že Česká republika v této oblasti je aktivní. Vedle vytvoření mnohonárodního výcvikového leteckého centra, kde se stáváme vedoucí zemí, tak se i již delší dobu podílíme například v oblasti „air policing“ především v Baltských zemích, což je příklad této vzájemné pomoci a sdílení kapacit. A já jsem přesvědčený, že toto je trend, kterým by především menší a středně velké země jako je Česká republika měly jít. To znamená, větší sdílení kapacit, větší nalézání oblastí, kde některá ze zemí má větší schopnosti, větší zkušenosti a může tam převzít i větší zodpovědnost za cenu toho, že v jiných oblastech zase dejme tomu nebude mít zase takové obranné kapacity. Je také velmi důležité, že česká delegace na všech jednáních zdůraznila i podporu politice otevřených dveří, to znamená další rozšiřování Severoatlantické aliance. My vidíme v tomto rozšiřování aliance především rozšiřování pásma stability a bezpečnosti a prosperity a vidíme v něm i silný motivační prvek pro ty kandidátské země, aby pokračovaly i v reformních krocích, které je připraví na vstup do Severoatlantické aliance.

Petr Macinka, tiskový mluvčí Hradu: Děkuji, pane premiére. Nyní poprosím – místopředseda vlády a ministr zahraničí, pan Karel Schwarzenberg.

Karel Schwarzenberg, ministr zahraničních věcí ČR: Zřejmě hlavní mluvčí za nás tady byli pan prezident a pan premiér. Pro mě tady bylo zajímavé také bilaterální jednání, které jsem tady využil s rumunským ministrem zahraničí, s marockým, se zástupcem arabských emirátů. Takové konference se velice hodí na tuto práci v kuloárech. Jinak bych rád pochválil naše lidi zde. V té deklaraci, která vyšla z toho setkání, na tom draftu jsme se samozřejmě podíleli a musím říci, že naši lidé se v tom bezvadně prosadili a já bych jim za to srdečně poděkoval.

Petr Macinka, tiskový mluvčí Hradu: Děkuji, pane ministře. A prosím na závěr ministr obrany Vondra.

Alexandr Vondra, ministr obrany ČR: Tak je to summit, čili schůzka prezidentů a premiérů. Já jako ministr obrany bych se teď omezil jenom na jedno. Chtěl bych poděkovat a ocenit roli našich vojáků, protože respekt, který tu Česká republika má při té obtížné situaci, kdy se všichni potýkáme s rozpočtovými omezeními, tak ten respekt tu máme stále. Je to díky jejich perfektní práci také v zahraničních misích, zejména v Afghánistánu. A včera, když summit začínal a nastupoval na pódium mezi státníky, mezi prezidenty a premiéry symbolický špalír vojáků, kdy každá země tam měla zastoupeno jednoho muže nebo ženu v uniformě, tak tento špalír vedl český voják s českou vlajkou na rameni a také on zvládl tu svou roli perfektně. Myslím si, že stojí za to poděkovat našim vojákům, zejména těm co nasazují život v Afghánistánu, že odvádějí vynikající práci.

Petr Macinka, tiskový mluvčí Hradu: Děkuji a nyní je prostor pro několik vašich dotazů.

Česká televize, Michal Kubal: Pro všechny pány, jestli můžu poprosit. Hodně se tady mluvilo o penězích, mluvilo se o krácení rozpočtů. Jak vidíte budoucnost aliance v této situaci? Je to ve sdílení obrany, je to ve škrtech v obraně nebo je to v omezení i například zahraničních misí, působnosti daleko od území členských zemí aliance?

Václav Klaus, prezident České republiky: My si můžeme odpovědět každý z nás. Je to mixáž toho všeho, co jste tady říkal. Ovšem je naprosto jasné, že si všichni uvědomují, že není možné vynulovat náklady na obranu, že není možné pokračovat ve škrtech, které byly nastoleny. A proto všechno to, co jste říkal, sdílení a podobně.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já bych to doplnil, že určitě především pro země menší a střední velikosti je nezbytné jít cestou větší specializace. Já jsem dokonce přesvědčený, že v dlouhodobém horizontu si v rámci Severoatlantické aliance všechny schopnosti ponechá pouze menší počet armád. Dokonce si troufnu říct, že bychom je spočítali na prstech jedné ruky. A i tak dneska existují celé druhy vojenských kapacit, které třeba mají k dispozici pouze USA, počínaje leteckými tankery až třeba po radio-elektronický boj, tedy umístěný prostředky na letadlech. Takže to jsou ojedinělé kapacity, které dneska zvládá pouze někdo. A pro země naší velikosti je nesmírně důležité se specializovat a vytvořit vzájemně komplementární jednotky, které jsou schopny nasazení v aliančních operacích. Co se týče těch zahraničních misí. Ano, my jsme v posledních zhruba 15-ti letech v rámci Severoatlantické aliance zaznamenali poměrně vysoký počet misí, jak v Evropě především na Balkáně, tak mimo Evropu. Ty postupně, jsou jako kdyby utlumovány, počínaje balkánskými. Teď se počítá i s postupným utlumením afghánské mise a po určitou dobu možná větší orientace na ten základní prvek fungování aliance. To znamená teritoriální obrana jejích členů je podle mého názoru logický krok. Ale samozřejmě je nezbytné být připravený na nové bezpečnostní výzvy. Do Afghánistánu nešel nikdo z plezíru, ale prostě proto, že tam byla vlastně síť Al-Kaidy založená na vládě Talibanu. Takže pokud nebudou nějaké nové tyto bezpečnostní hrozby, tak větší zaměření na klasický jádrový úkol NATO, to znamená teritoriální obrana území jejich členů, je logický krok.

ČTK, Zdeněk Fučík: Já bych se ještě zeptal k tomu příspěvku na afghánské bezpečnostní síly. Jestli je nějak specifikováno, jak dlouho se bude přispívat na ty bezpečnostní síly? Jestli je tam prostě nějaký časový horizont? A potom, jestli to budou nějaké úplně nové peníze nebo se budou přesouvat peníze třeba už alokované na rozvojovou pomoc? A ještě asi na všechny. Vy jste tady zmínili rozšiřování NATO. Jakou tady vidíte perspektivu? Je to záležitost příštích pěti let, příštích deseti let nebo se to vůbec v tuhle chvíli nedá říct?

Václav Klaus, prezident České republiky: Tak první otázka byla na téma, jestli bylo něco specifičtějšího řečeno o penězích. Tady na tomto summitu nikoliv. Bylo několik delegací, které deklarovaly, že jsou připraveni dávat tolik a tolik. Ale pokud se nemýlím, tak tři až čtyři z těch dvaceti osmi členských zemí NATO. Ostatní se obecně přihlásili bez specifikace kolik a jak dlouho.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já bych jenom dodal, že ano, některé země to deklarovaly a musím říci, že u některých, při stavu jejich veřejných financí, je to poměrně překvapivá deklarace. Ale to je teď trochu jízlivá poznámka. Já musím říci, že celý tento proces je vlastně teprve v počátku. Já jsem přesvědčený, že určení těch konkrétních podrobností bude otázkou dalšího vývoje, včetně toho, že v České republice asi velmi těžce můžeme vycházet z toho, že to budou prostředky, které budou brány z rozpočtové kapitoly ministerstva obrany. Protože z rozpočtové kapitoly máme zajišťovat chod naší armády, ne armády jiného státu. Zda to nějak půjde spojit s rozvojovou pomocí je otázkou skutečně dalšího vývoje, dalších jednání. V tuto chvíli je to naprosto předčasné. Co se týče rozšiřování Severoatlantické aliance. Platí to, co jsem řekl ve svém úvodním vystoupení. Rozšiřování aliance je především rozšiřování pásma stability. A z tohoto pohledu některá teritoria mají velkou logiku. Například pokračování v rozšiřování v oblasti západního Balkánu je podle mého názoru logický krok. A samozřejmě jsou tam některé bilaterální problémy některých členských zemí, které pak jakoby brzdí ty ostatní země, ale to je prostě politická realita. Ale určitě politika otevřených dveří by neměla být pouze deklarovaná politická teze, ale skutečně funkční mechanismus, který v rámci aliance funguje.

Václav Klaus, prezident České republiky: Snad by bylo třeba říci to, co asi víte, že explicitně a výslovně tento summit nebyl summitem rozšiřovacím. To deklarovali všichni. Nicméně my můžeme všichni říci, že z kuloárových jednání řada těch zemí, které se cítí už členy NATO, tak jejich frustrace z toho, že nedochází k žádnému pohybu, tu jsme slýchali na každém kroku.

Český rozhlas, Vít Pohanka: Nezlobte se, já se musím ještě znovu zeptat na ty peníze. Dá se říci alespoň řádově, jestli Česká republika bude každoročně přispívat řádově miliony dolarů, desítky milionů dolarů?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Nedá se v tuto chvíli říci vůbec nic. Všechny tyto věci jsou otázkou dalšího jednání, včetně délky placení tohoto příspěvku.

Český rozhlas, Vít Pohanka: Dobře, ale zeptám se na dlouhodobý trend. V České republice klesá v posledních letech poměr toho, co se dává na obranu, vůči HDP. Za rok 2011 to bylo 1,15 % tuším. Je to trend, který vy jako představitelé vlády a státu, který budete chtít změnit alespoň?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že to osobně vnímám jako velmi nemilou věc. Nicméně se pohybujeme v nějaké realitě veřejných financí, kde se tyto poklesy v podstatě nevyhýbají žádné z rozpočtových kapitol. Na druhé straně určitě existuje nějaké nepodkročitelné minimum, kdy naše obranná politika, ale i schopnosti armády by byly tímto procesem ohroženy. Takže určitě budeme hledat cesty tak, abychom především vynakládali prostředky na obranu efektivně a účelně. Tam pořád podle mého názoru rezervy jsou.

Český rozhlas, Vít Pohanka: Já vám rozumím. Jenom doplňující otázka. Kde vidíte to minimum v poměru k HDP? Kam by to mohlo ještě dojít?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: To není v konkrétním čísle. Teď řeknu čistě hypoteticky. Kdyby HDP poklesl, tak při nominálním zafixování výdajů na obranu, tak dokonce ten podíl na HDP vzroste. Takže opravdu to je trošku hraní si s čísly.

Václav Klaus, prezident České republiky: Já bych k tomu spíše řekl z jiné stránky. Myslím, o tom jsme samozřejmě tady nejednali na tomto summitu, ale o čem se tady naopak jednalo, byl spíše pokus vázat ten příspěvek členských zemí v NATO i při dalších partnerských zemích na to, co udělá také sama afghánská vláda. Jak ona se k tomu postaví a jaké záruky ona bude dávat, aby všechny peníze byly smysluplně používány. To zaznělo v řadě vystoupení na tomto summitu a myslím, že velmi oprávněně.