Tisková konferece k Výroční zprávě drogové problematiky v Evropě, 15. listopadu 2011

Michaela Hochmanová: Dobrý den, dámy a pánové. Ráda bych vás přivítala na tiskové konferenci, kterou pořádá národní protidrogový koordinátor a Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Při této tiskové konferenci vám bude zveřejněna ve stručnosti zpráva monitorovacího střediska Evropské unie v Lisabonu. Ráda bych předala slovo panu Viktoru Mravčíkovi, který vás seznámí stručně se stanovisky.

Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost: Dobrý den. Jsem rád, že jste přišli. Já asi po krátké zdravici pana Vobořila budu mít asi tak zhruba půlhodinovou prezentaci. Budu se snažit ten čas dodržet. Mně se to vždycky nedaří, tak uvidíme, jak mi to půjde letos. Dřív než se pustím do té prezentace shrnující nejnovější trendy, tak možná pan magistr Vobořil řekne pár slov na úvod.

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Děkuji, že jste přišli. My jsme to netradičně udělali dneska ve velkém sále, ne na Vladislavce. Někteří z vás jste dorazili na Vladislavku, tak jsem vás vzal autem sem. Takže pardon za ten zmatek. Výroční zpráva naše, evropská jsou základní komenty a základní seznam informací o stavu věcí, drog. Naše výroční zpráva je zítra k informacím na vládě, takže v pátek ještě dostanete tiskovou zprávu, která bude shrnovat ty závěry té české výroční zprávy. Nicméně i v té dnešní prezentaci se dozvíte také srovnání Česká republika a Evropa jako taková. Některé věci jsou podobně, jako ve zbytku Evropy. Některé věci jsou docela rozdílné. Já bych potom si dovolil na závěr udělat pár vstupu interpretačních. Kolega vám udělá prezentaci, která se v tuhle chvíli prezentuje po celé Evropě, stejně v každé zemi Evropské unie, a to je asi tak všechno, co bych k tomu v tuhle chvíli řekl.

Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost: Takže děkuji za slovo. Výroční zpráva za rok 2011 ke stavu drogové problematiky v Evropě. Jako každoročně podporujeme zveřejnění této zprávy evropského monitorovacího střediska. Slouží k tomu balíček informační, který připravuje to evropské monitorovací středisko pro drogy v Lisabonu. Část toho balíčku máte tam vzadu na tom stupínku. Celý ten balíček je dostupný na webové stránce, v té části věnované výroční zprávě evropského monitorovacího střediska, a taky je podpora na našem press centru na www.drogyinfo.cz, kde je k dispozici také krátká tisková zpráva moje a pana magistra Vobořila. Čeho se ta zpráva týká, co EMCDDA hlavně zdůrazňuje z té zprávy: problematika heroinu. Heroin je pořád ve středu drogového problému v Evropě. Způsobuje ty největší škody a také největší náklady v té oblasti drog. Ještě závažnější je ten problém heroinu v okolních zemích Evropské unie na východ od nás. Ukrajina, Rusko, tam zažívají ještě pořád boom epidemií spojených s heroinem a všechny ty negativní konsekvence včetně přenosu infekčních onemocnění HIV. To samozřejmě ovlivňuje i situaci v Evropě. V Evropě je v současné době odhadováno něco přes 1,3 milionu tzv. problémových uživatelů opiátů, což je necelé 0,5 % dospělých osob. To je ta prevalence toho problémového, dlouhodobého, intenzivního, zejména injekčního užívání drog. V Evropě celkově se to týká zejména užívání heroinu, ale v České republice je ta situace jiná. U nás je více těch problémových injekčních uživatelů pervitinu než problémových uživatelů opiátů. V České republice je ta hodnota do 0,2 %, co se týká opiátů. Celkově stabilní situace v těch odhadech. Jsou tam nějaké kvalitativní změny a to zdůrazňuje EMCDDA, i když ta situace je stabilní, tak se ta situace mění. Uživatelé stárnou, například polyvalentní formy užívání, čili užívání více drog současně, je naprosto běžný fenomén, vzorec užívání drog. Celkově je zaznamenán pokles injekčního užívání mezi těmi problémovými uživateli. V České republice, co se týká problémových uživatelů drog, tak jejich počet v posledních letech spíše roste. Ty střední hodnoty těch odhadů rostou. Co se týče injekčního užívání, tak ano, tak ji vidíme v léčbě. Například pokles podílu injekčních uživatelů na všech uživatelích pervitinu nebo heroinu, ale ty odhadované počty v České republice, alespoň ty střední hodnoty těch odhadů, spíše rostou v posledních letech. Jaké jsou dopady toho užívání opiátů, toho nejproblémovějšího užívání. Odhadováno je deset až dvacet tisíc úmrtí uživatelů opiátů, zejména heroinu, ročně. Míra úmrtnosti je kolem 1-2 % na těch vzorcích problémových uživatelů drog. Zejména se jedná o úmrtí z předávkování, ale také další příčiny úmrtí, jako jsou infekční onemocnění, nehody, úrazy jsou velmi časté příčiny úmrtí a také sebevraždy, vysoká sebevražednost mezi problémovými uživateli. Čili těch 7 600, kolem 8 000 úmrtí z předávkování zdaleka není celá ta míra úmrtnosti uživatelů drog v Evropě. Opiáty se na těch úmrtí z předávkování na těch zhruba 8 000 podílejí převážně, zejména se to týká mužů. Zase je tam ten polyvalentní vzorec užívání. Co se týká těch dalších dopadů závažných, to jsou infekční onemocnění spojená s injekčním užíváním drog, tak tam je ta situace celkově spíše dobrá. Spíše vidíme pokles v nových případech HIV v Evropě, ale netýká se to všech zemí, všech sub-populací injekčních uživatelů drog. Tady vidíte země s nejvyšší incidencí HIV mezi injekčními uživateli drog v Evropě a vidíte, že ta situace je spíše dobrá. Je tam patrný pokles v posledních letech, ale například v poslední zprávě z Řecka nebo z Rumunska svědčí o tom, že ta situace není celkově dobrá všude a že ta lokální rizika existují. Nabídka heroinu, tam došlo k zajímavé situaci na přelomu roku 2010 a 2011, která byla vidět v některých zemích v Evropě. Zejména se to týkalo Velké Británie a Irska, ze kterých přicházely zprávy, že tam je momentální nedostatek heroinu. My jsme to v České republice nezaznamenali, stejně jako další země v té střední Evropě, žádný tento nedostatek heroinu. Přisuzuje se ten možný nedostatek heroinu několika faktorům. Například aktivity prosazování práva policie, celníci, špatná úroda v Afghánistánu a tak dále. Ještě jednou podotýkám, v České republice se na trhu s heroinem nic moc nestalo a aktivně jsme to zjišťovali.

Kokain. Víte, že v posledních několika letech byl ve středu shrnutí a zpráv evropského monitorovacího střediska. Zdá se, že i v té oblasti užívání kokainu se situace lepší. Tady máte nějaké prevalence. Čili necelých 5 % Evropanů někdy zkusilo, přes 1 % v posledním roce, zejména se to týká té skupiny mladých dospělých. Tady to jsou srovnání zemí, které mají k dispozici nějaký rozumný trend. Česká republika je tam také, někde dole. V roce 2008 to byla studie, kterou jsme dělali a která ukázala v těch posledních letech nejvyšší prevalence užívání nejenom kokainu, ale i dalších drog. Takže proto je tam ten zub. I v roce 2010 taky ty hodnoty zůstanou spíše na té úrovni roku 2009. Takže co se týká kokainu, Česká republika patří k zemím spíše s nízkou prevalencí. Jsou jiné země s mnohem vyšší prevalencí užívání kokainu. Někde jsou známky v České republice nárůstu kokainu, hlavně v prostředí zábavy. Kokain je drogou, která vykazuje nejvyšší nárůst v tom prostředí nočního života, v klubech, na tanečních akcích. Ale ty úrovně v obecné populaci jsou stále relativně nízké, ve srovnání s ostatními zeměmi. V Evropě tvoří uživatelé kokainu docela vysoký podíl osob v léčbě ve spojení s užíváním drog, je to necelých 20 %. V České republice zdaleka tento podíl není dosažen. Uživatelé kokainu v léčbě tvoří jednotky, maximálně desítky. Zatímco v Evropě je drogou číslo jedna v léčbě heroin, v České republice je to pervitin. Zhruba 60 % všech uživatelů v léčbě v České republice má primární drogu pervitin. Možná si pamatujete 7 500 případů předávkování v Evropě, z toho je asociováno s kokainem necelých 1 000 úmrtí. V České republice jsou to v posledních letech jednotkové případy. Za poslední rok úmrtí na kokain nebylo v České republice zaznamenáno, v roce 2009 myslím také ne.

Extáze a amfetaminy. Ta tradiční syntetika v Evropě, zase vidíte úroveň prevalence mezi mladými dospělými, což je taková referenční skupina pro srovnání těch evropských zemí, čili zkušenosti mezi osobami mezi 15-34 lety, tam se ta prevalence pohybuje v posledním roce kolem 1,5 %. U extáze v posledních letech docházelo spíše k ústupu poklesu úrovně prevalence. Cena extáze na trhu spíše klesala, nebyl o ni takový zájem v Evropě. Ta situace se možná trochu mění a zase se jaksi stabilizuje. Zdá se, že i množství extáze, nebo MDMA v těch tabletách extáze, zase znovu narůstá. Byly roky ty poslední 2008 a 2009, kdy bylo velmi obtížné najít tabletu, která by obsahovala MDMA ještě v nějakých vyšších množstvích. Většinou se jednalo o MCPP, ten piperasin. Pořád jsou v tabletách prodávaných jako extáze nalézány další látky včetně MCPP, amfetaminu, metan-fetaminu, ale zdá se, že ta MDMA se vrací. Mimo jiné také proto, že výrobci našli další způsoby, jak si opatřovat prekurzory a dokonce pre-pre-kurzory, teď se tomu říká například SAF. Tady vidíte trendy mezi mladými dospělými v posledním roce. V zemích, kde ty trendy jsou k dispozici. Tam ta křivka nahoře, ta modrá, to je zase Česká republika, zase ten rok 2008 nahoře a ten pokles roku 2009. Tamto hned pod námi je Velká Británie. Čili také ti Britové mají takový cik-cak trošku, že jo. Takže nejsme jediní, kterým to úplně neskáče.

Metanfetamin, čili česká problémová droga číslo jedna. Tady uvádí evropské monitorovací středisko spíše stabilní prevalenci. Historicky je užívání metanfetaminu omezeno na Českou republiku a Slovensko, v nižší míře, než je tomu v České republice. Ale v posledních letech se zdá, že pervitin, respektive metanfetamin může nahrazovat tradiční stimulační drogy. Amfetamin v některých evropských, severoevropských zemích, jako například Švédsko. Problémové užívání drog je prakticky omezeno na Českou republiku a Slovensko. Čili v České republice dvě třetiny všech odhadovaných problémových uživatelů drog jsou uživatelé pervitinu. Taková situace není nikde jinde v Evropě, ani na Slovensku, kde odhadovaný počet uživatelů těchto opiátů je vyšší, než pervitinu. V České republice je tomu naopak.

Konopí. Konopné drogy, marihuana, hašiš. Pořád se jedná o drogu nejvíce užívanou v Evropě v obecné populaci. Vidíte, že zhruba pětina dospělých Evropanů někdy užila konopí. V posledním roce zhruba desetina, nebo necelá desetina, 7 % necelých. Zase ty zkušenosti jsou koncentrovány zejména mezi mladé dospělé. Tady jsou trendy ve třech skupinách zemí. Spíše s nižší střední a vyšší prevalencí – Česká republika je tam úplně napravo. Zase je tam ten pokles z roku 2008, kdy jsme naměřili ty nejvyšší prevalence v České republice, ale i přes ten pokles na těch 20 %, něco málo přes 20 %. Zkušenosti s užitím konopných drog v posledním roce mezi mladými dospělými 15-34 let, zase ta referenční skupina, tak i přes ten pokles Česká republika dosahuje těch prevalencí nejvyšších v Evropě, co se týká konopí. Denní užívání konopí mezi mladými dospělými, čili řekněme ukazatel toho rizikového intenzivního užívání konopí. Vidíte zde, že jsou země, které vykazují vyšší podíl mladých dospělých užívajících konopí intenzivně, denně. Česká republika nepatří k těm nejvyšším. Záchyty konopných drog. Prostě jsou to stovky tun ročně. K tomu tuny rostlin a miliony rostlin zachycených. Čili jedná se o drogu nejvíce zachycovanou těmi trestně-právními složkami. V České republice je to zhruba 200-300 kg ročně. Několik desítek tisíc rostlin zachycených. Domácí produkce, stejně jako v České republice je hlášena ze všech zemí evropských. Tady trošku málo o drogových trestných činech. V Evropě ty koláče ukazují proporci jednotlivých drog na drogových trestných činech. Nahoře vlevo jsou to trestné činy spojené s užíváním a držením drog pro vlastní potřebu, řekněme jednoduše. Vpravo dole jsou trestné činy spojené s výrobou a distribucí drog. Vidíte, že konopí, to je ta červená část, se podílí největší částí na té drogové trestné činnosti, hlavně ve spojení s tím držením a užíváním. Méně už ve spojení s výrobou. V České republice je ten obrázek jiný. Tam je pervitin číslo jedna mezi těmi trestnými činy, konopí je číslo dvě. Takže pervitin zasahuje výrazně i do té oblasti řešení drogové trestné činnosti v České republice a většina drogových trestných činů je spáchána v souvislosti s pervitinem.

Nové syntetické drogy. Fenomén několika let. Víte, že i v České republice začátkem tohoto roku došlo k rozšíření prodeje tzv. nových syntetických drog i v maloobchodních prodejnách v České republice. Jsme v průzkumech několika, které jsme dělali, jsme identifikovali nebo odhadli, že se to týkalo přibližně dvaceti měst v České republice a těch prodejen maloobchodních mohlo být tak čtyřicet. Ale typicky jsou ty nové syntetické drogy prodávány přes internet v těch e-shopech, které často v České republice jsou spojeny s tím kamenným prodejem. Víte, že v dubnu došlo k rozšíření toho seznamu kontrolovaných drog o 33 dalších drog v České republice, z toho 30 bylo těch nových syntetických a ten boom nabídky těch nových syntetických drog v tom maloobchodě se nám podařilo zastavit. V současné době nevíme o tom, že by fungovala otevřeně nějaká prodejna typu Amsterdam shop v České republice. Je to problém celé Evropy, proto to zdůrazňuje i EMCDDA, jak na to vůbec reagovat, jak tento fenomén kontrolovat. Některé země se to snažily řešit prostřednictvím legislativy spojené s veřejným zdravím a s ochranou spotřebitele a tak dále. Většina zemí na to reaguje tak, že přidává ty látky na seznam těch kontrolovaných drog omamných a psychotropních látek. Dále si ta evropská zpráva všímá fenoménu, který vidíme i v České republice. To znamená ekonomická recese a s tím spojené rozpočtové škrty, tedy snižování výdajů z veřejných rozpočtů, a to se týká samozřejmě i snižování výdajů na řešení té problematiky drog. EMCDDA konstatuje, že ten rozsah, jakým se ty škrty dotýkají té protidrogové politiky, se liší v jednotlivých zemích. Ta míra není všude stejná, ale stále se dá najít nějaký společný jmenovatel, že se ty škrty v prvé řadě týkají výdajů na výzkum, prostě těch zbytnějších částí té protidrogové politiky. Výzkum, prevence, u nás můžeme říct primární prevence a resocializace, nebo sociální neintegrace uživatelů drog. Méně se zdá, že se týkají léčby, léčebných opatření a těch aktivit prosazování práva trestně právních složek. Ale kdo ví, jaká je situace tady, jestli tam nedochází k nějakému odhlášení toho vlivu ekonomické recese. Dále si ta zpráva všímá rozsahu dostupnosti typu intervencí, které jsou namířeny na to užívání drog, od prevence až po sociální reintegraci. A já jsem to tady nechal, protože jsem tu prezentaci překládal, poprvé EMCDDA neposkytlo překlad prezentace. Já jsem to tady nechal, protože do vysoké míry se ta zjištění týkají České republiky. Co se týká té univerzální prevence, například školské prevence ve třídách, univerzální primární prevence se tomu říká. Tak je tam celkově spíše nevidět posun k nějakým programům, které mají prokázanou účinnost. Je tam vidět nárůst intervencí pro rizikové skupiny, tzv. selektivní prevence. Například typickou skupinou v Evropě jsou mladí delikventi, nejenom drogových, ale i ostatních trestních činů, případně žáci s problémy ve škole, s prospěchem, a tak dále. Indikovaná prevence, čili zacílená na jednotlivce v riziku, ta je pořád velmi omezená a i v České republice se týká v podstatě jednotkového počtu programů. Do léčby jsou v Evropě vkládány značné investice, do rozvoje léčebných intervencí. Přes jeden milion lidí v Evropě každoročně podstupuje léčbu spojenou s užíváním drog, aspoň je to hlášeno evropskému monitorovacímu středisku. Větší část z nich, zhruba 700 000, v současné době podstupuje substituční léčbu v závislosti na opiátech nebo opioidech. V průměru v Evropě je v substituční léčbě zhruba 50 % odhadovaných problémových uživatelů opiátů. Toto číslo, tento poměr je podobný v České republice, kdy v podstatě Česká republika je jediná z těch nových členských zemí Evropy, z těch zemí střední a východní Evropy, která dosahuje takto relativně vysokých podílů uživatelů opiátů v substituční léčbě. Tady vidíte trend vývoje počtu osob v substituční léčbě od roku 2003 do roku 2009, to je těch necelých 700 000 a vidíte, že tam ten zelený kousek nahoře každého sloupečku, to jsou hlášené počty z těch 12-ti nových členských zemí, tam patří i Česká republika. Vidíte, že to je řekněme zanedbatelný podíl. Takže je tady značný podíl mezi tou starou západní Evropu a těmi novými členskými zeměmi, co se týče přístupu uživatelů drog k substituční léčbě. Uživatelé drog jsou obecně řečeno sociálně exkludovanou skupinou společnosti. V současné době na tu sociální neintegraci řada zemí klade zvýšený důraz ve svých drogových politikách. Týká se to podpory bydlení, vzdělávání, zaměstnání a tak dále. Ale míra dostupnosti těchto služeb, a týká se to i České republiky, je spíše nízká. Ta fáze toho doléčování, následné péče po léčbě, to je fáze, se kterou teda i Česká republika má své limity. Snižování rizik – typickým představitelem – výměnné programy. Jehla stříkaček, zhruba 50 milionů rozdaných nebo distribuovaných vyměněných stříkaček v Evropě. V České republice asi 5 milionů. Čili Česká republika se na tomto počtu podílí zhruba desetinou, což je docela výrazný podíl. V současné době EMCDDA a Evropské centrum pro kontrolu nemocí vydalo pokyny hlavně pro politiky, pro prevenci a kontrolu infekcí mezi uživateli drog a od toho si také slibujeme v celé Evropě a také v České republice posun v rozvoji těchto intervencí.

Věznění. Ta vězněná populace uživatelů drog, riziková populace. Řada epidemií HIV vznikla mezi tou uživatelskou populací ve vězení. Zhruba 10 % až čtvrtina vězňů je vězněna v Evropě pro drogové trestné činy. Vězňové mají mnohem větší zkušenosti s užíváním drog včetně problémového užívání drog, injekčního užívání drog, než jsou zkušenosti obecné populace. Týká se to i České republiky. Například v České republice je ta prevalence problémového užívání drog v dospělé populaci obecně zhruba 0,5 %. Ve věznicích, mezi vězněnými osobami, mezi těmi dvaceti tisíci vězni zhruba, odhadujeme dva až pět tisíc osob, které mohou splňovat ta kritéria problémového užívání drog, což je zhruba desetina až čtvrtina. Takže mnohem vyšší relativní výskyt těch intenzivních forem užívání ve vězeňské populaci. S tím spojená rizika, s přenosem infekčních onemocnění a tak dále. Další výrazné riziko propuštění z vězení a riziko z předávkování v těch několika dnech po propuštění. Také v České republice o tom víme, a pokud se nemýlím, tak na toto riziko je zaměřena jedna z aktivit Akčního plánu na toto období protidrogové politiky. Takže pokud ty informace mohu uzavřít, tak bych je uzavřel následujícím způsobem. A takto to vlastně zmiňuje i ředitel EMCDDA, to je docela zajímavá formulace. Já vám ji schválně přečtu. Výroční zpráva za rok 2011 v Evropě je plná protikladů. Užívání drog je poměrně stabilní, přičemž existují pozitivní známky toho, že užívání kokainu již možná překročilo svůj vrchol. Náznaky stability však nahrazují nové hrozby. Syntetické drogy, rychlý nástup nových drog, nové syntetické opiáty, například také včetně fentanylu, který se objevil i v České republice, souběžné užívání více drog. Takže stabilní situace, ale řekněme kvalitativní změny tam jsou. Změny na drogových trzích, nové drogy, nové cesty pašování drog, záměny prekurzorů, říkal jsem tu extázi, výpadky v dodávkách heroinu, nové ty syntetické opiáty a tak dále. Významný rozvoj léčebných intervencí, ale co se týká prevence, sociální neintegrace, existují rezervy. Služby pro uživatele drog ve vězení obecně v Evropě, také existují rezervy. A vliv té ekonomické recese rozpočtových škrtů s otazníkem, jakým způsobem se projeví do budoucnosti na evropských drogových politikách a na té naší schopnosti reagovat na tu drogovou situaci, ještě asi uvidíme. Děkuji za pozornost. Dotazy, případně komentáře.

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Já bych měl možná ještě krátký komentář k některým těm bodům, které pan doktor Mravčík vám teď přednesl. Já myslím, že by se dalo shrnout to, že drogová problematika se týká celé společnosti ve dvou základních oblastech, a to je podíl kriminality, tedy podíl drog na kriminalitě a podíl drog na rizicích vzniku epidemií v oblasti přenosných chorob, jako je třeba HIV. To jsou ty dvě základní teze, kterými ty drogové politiky jsou vedené a kterými se snažíme vést i my a naše protidrogová politika. Myslím si, že jsme víc v té oblasti veřejného zdraví, méně v té oblasti prevence kriminality. Je to něco, na co určitě nějakou chvilku reagovat budeme, nebo se snažíme. Já myslím, že bych jenom rád okomentoval pár věcí. Jednak ta evropská zpráva vám jasně říká – problém s opiáty a chci opět upozornit na tu tiskovou zprávu, kterou chceme vydat v pátek o české výroční zprávě, která zítra by měla, doufejme, projít vládou, kde budeme mluvit o problému s pervitinem, to znamená stimulační drogou. Pervitin je české jméno, jinak se nazývá metanfetamin. Možná komentář k té stabilizaci injekční aplikace. Nám ale na druhé straně v České republice roste odhad problémových uživatelů nitrožilních drog. Takže to je něco, o čem také budeme mluvit v tiskové zprávě v pátek, nicméně to je to srovnání s Evropou. K HIV bych možná také rád něco řekl, ale není tolik času. Možná stojí jenom za to upozornit na ten zvláštní rozdíl toho přístupu ke konopí a k ostatním drogám. Ať si to interpretujeme jakkoliv dobře nebo špatně, vy tu prezentaci dostanete, předpokládám, případně kolegyně vám ji přepošle. Tak to je něco, co možná stojí za upozornění, jak veliký rozdíl – 23 % Evropanů užívá nebo užilo konopí oproti necelým 2 % ostatních látek. Myslím si, že také zajímavé je to, co bude i v té naší výroční zprávě, potom abyste se na to podívali. Nárůst počtu objemu záchytu perníku, nebo metanfetaminu. V tuto chvíli se začíná dít to, že pervitin se začíná vyvážet mimo ty české hranice trošku výrazněji, nebo ty záchyty na to nějakým způsobem pravděpodobně ukazují. Byl tam ten výrazný záchyt, který už ohlašovala Národní protidrogová centrála do Německa. Já bych možná ještě zůstal u té situace škrtů, a to je to, co mě trápí. Samozřejmě Evropská unie ve své zprávě říká, začínají škrty v protidrogových politikách a já bych k tomu dodal toto. V České republice škrty probíhají už deset let, i v době ekonomického nárůstu. Teprve vlastně v letošním roce paradoxně se nám podařilo ty škrty nějak pozastavit. Ty služby, intervence v té oblasti prevence a léčby my považujeme za výrazně podfinancované, a tak jsem rád, že současná vláda přes to všechno v jaké je tísni, hledá způsoby, jak se nedívat na škrty pouze plošně, ale v těch jednotlivých segmentech se pokouší hledat způsob, jak udržet jemně se rozpadající sítě péče. To co možná je ještě zajímavé, pan doktor mluvil o tom, že 50 % léčby je substituční léčba, tak je to i u nás v té oblasti opiátů. Nicméně naše nejproblematičtější droga je pervitin a tam v tuhle chvíli my neumíme v České republice nabídnout substituční léčbu. Nicméně to je nějaký úkol, kterým se chceme zabývat, a já doufám, že v brzké době budeme schopni najít preparáty a služby, které by přišly s nabídkou substituce i u uživatelů metanfetaminu.

Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost: Já bych doplnil substituční léčbu nebo jinou farmakologickou, specificky zaměřenou na stimulaci nebo na metanfetamin. Řekněme snižující například pravděpodobnost rehabsu, čili to nemusí být ta klasická substituce, tak jak funguje u opiátů, ale prostě cílená farmakologická léčba.

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Nicméně dlouhodobě tohle bylo tabu. Když se o tom začalo mluvit před deseti lety, že to existuje v Evropě, tak odborná obec se toho bála. V tuhle chvíli si myslím, že je to otevřenější situace i vzhledem k tomu, že musíme nějakým způsobem racionalizovat způsob, jak používáme peníze, tak si myslím, že je to neodvratné a že v tuto chvíli jsou dobré příklady praxe v Evropě, kde substituční léčba u uživatelů stimulací, jako jsou amfetaminy, už má tradici třeba několik desetiletí a ty studie vypadají, že je to dobrá alternativa. A možná ještě takovou zajímavost. Já jako člověk z praxe musím říct, že to co tady říká ta zpráva, je docela důležité upozornění. My když si představíme to drogové užívání a s ním spojená úmrtí, tak si většinou představíme předávkování, někdo si možná ještě představí nehody za volantem, nicméně významný podíl, a to je moje zkušenost jako praktika, který pracoval s uživateli drog, významný podíl opravdu v tomto případě je ten podíl sebevražd. A zvlášť u té české problémové drogy, pervitinu, je to opravdu z té praxe i z čísel nejčastější situace, kdy ta čísla říkají, že nepřirozená úmrtí přicházejí díky sebevraždám. Těch stimulačních drog, někteří to víte, ale myslím, že je to užitečné říci, je to spojeno s tím, že vznikají tzv. toxické psychózy. Znova ti lidé se dostávají do stavů podobných například schizofrenii, když to mám zjednodušit laicky. Kdežto třeba u těch opiátů tyto problémy nejsou. A možná poslední věc, která mi přijde docela důležitá vypíchnout. Epidemie HIV uvnitř věznic, stejně jako podíl uživatelů drog na kriminální činnosti a na věznění. Vy jako média jste vždycky jedni z těch prvních, anebo často ti první, kteří dokážete upozornit na různé fenomény nebo problémy, tak teď to zrovna procházelo médii, že tohle se děje ve věznicích. My intenzivně mluvíme jak s ministerstvem spravedlnosti, tak s vězeňskou službou. Hledáme nějaký způsob, jak odborně ještě lépe vstoupit do věznic a že to je přirozeně místo, kde se dá vlastně dělat nějaká jasná intervence. Myslím si, že vězeňská služba v tuhle chvíli je velice otevřená tomuto. Chtěl bych tedy v tuhle chvíli jenom předeslat, že někdy v lednu budeme mít seminář odborný, potom z něho půjde nějaká tisková zpráva, nějaké tiskové prohlášení nakonec tady k tomu, co vlastně chystáme. A možná by stálo za to upozornit na naši publikaci zaostřenou na drogy, která se tímto tématem zabývá. Najdete ji na www.drogyinfo.cz.

Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost: Je to číslo 5/2011. Výsledky dotazníkové studie mezi vězni v České republice na reprezentativním vzorku. Čili poprvé se nám podařila udělat taková dotazníková studie. Velmi zajímavé výsledky z ní mimo jiné pocházejí. To číslo, které jsem uváděl, zhruba 10 % až čtvrtina všech vězňů podle různých kritérií podle odpovědí na sadu otázek dotazníku se zdá může splňovat ta kritéria problémového užívání drog. Užili injekčně v posledním měsíci před nástupem, užili opakovaně opiáty nebo pervitin a tak dále. Což je mnohem vyšší prevalence, než v obecné populaci.

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Takže uzavřel bych to větou, že to alarmující světýlko je, a tam bych dal jakési přímé spojení, dlouhodobé škrty v protidrogové politice a zároveň nárůst po dlouhé době stabilizace u problémových uživatelů drog, tak několik let nárůst, to je kde asi to červené světélko v tuhle chvíli svítí nejvíce. Určitě Česká republika jako zlatý medailista v oblasti užívání konopí. To je další škoda, že tato zpráva neumí zahrnout problémové užívání alkoholu mladistvými. To je téma, o kterém já často mluvím, jak víte, ale v tuhle chvíli to není námětem této zprávy.

Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost: No a také míra injekčního užívání pořád, i když tam dochází k poklesu, tak Česká republika z těch odhadů, zhruba 90 % všech těch intenzivních pravidelných problémových jsou injekční uživatelé. V léčbě je to číslo nižší, ale pořád je to kolem 70-80 %. Takže většina těch intenzivních uživatelů drog v České republice jsou injekční uživatelé drog. Na západ od nás jsou ty podíly příznivější v řadě zemí, protože pořád tady ten terén pro šíření infekcí v České republice existuje. Takže ta rizika jsou pořád reálná.

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Takže si myslím, že ty škrty v tuto chvíli, to je něco, o čem musíme mluvit. Česká republika přibližně vydává necelých 400 milionů, když spočítám i samosprávy, kraje, obce a resorty, na tu oblast prevence a léčby, což je v těch částkách, ve kterých se pohybujeme v jiných oblastech, velice malá částka. Takže dotazy.

Michaela Hochmanová: Takže děkuji pánům našim. Teď je prostor pro vaše dotazy.

Česká televize, Šenkýřová: Já bych měla otázku ohledně distribuce drog, respektive ohledně dostupnosti a finanční dostupnosti drog. Jestli se mění nějakým způsobem i cena drogy vzhledem k tomu, že se nám sem dostávají především synteticky vyrobené drogy a tak dále.

Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost: Ta evropská zpráva si toho nějak výrazněji nevšímá. Takže nezdá se, že by v Evropě docházelo k nějakým výkyvům. V České republice je cena drog dlouhodobě stejná. Ono také udělá nějaký ten přepočet na euro změny v očích těch evropských drogových epidemiologů, ale když se na to podíváte na ty ceny v korunách, tak v posledních letech tam žádný výrazný posun není. Kokain pořád, ta nejběžnější cena je 2 000 Kč za gram. Ten heroin je za gram 1000 Kč. To jsou ty běžné ceny. Samozřejmě že jsou nějaké lokální výkyvy, ale stejně jako marihuana za gram těch 200-250 Kč zase dlouhodobě. Ta situace je stejná a stabilní.

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Třeba nejlevnější drogou je alkohol, z těch tvrdých drog. A samozřejmě, když jste zmínila ty nové syntetické látky, tak i když se prodávaly v podstatě nějakou chvilku legálně, nebyly moc levné. Takže v podstatě pro tu peněženku rodičů nebo mladých lidí to vlastně nebyla levná záležitost a tím pádem nebyl extra tlak na snížení těch cen těch nelegálních drog. Já myslím, že tou přidanou hodnotou pro ty uživatele těch látek z těch Amsterdam shopů bylo to, že se to chvilku dalo získávat a prodávat legálně. Tudíž tam nebyl tlak na cenu.

Právo, Danda: Já jsem se chtěl zeptat, jak se projevila hospodářská krize na užívání drog v Evropě a v České republice. Je tady v té zprávě, jak jsem se dočetl, tak se té hospodářské krizi trochu přisuzuje pokles užívání kokainu?

Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost: Nejsou peníze na dražší drogy a kupují se levnější drogy. Například nikoliv kokain, ale levnější alternativy, například pervitin, který je zhruba dvakrát levnější. Něco takového jako v České republice, myslím, že není vidět ani na těch číslech. Ten kokain pořád, i když jsme uprostřed té krize a rozpočtového šetření, tak kokain je pořád drogou, která vykazuje nejvyšší relativní nárůst. I když se drží nízko, tak pořád roste v České republice. Už neplatí, že je výsadně drogou vyšší společnosti bohatých, ale samozřejmě, že jeho užívání je vyšší v klubech a na tanečních akcích, kde může být vyšší koncentrace nebo výskyt spíše ekonomicky zajištěných mladých lidí. Ale pokud tam jsou nějaké dopady, tak jsou to dopady viditelné v té oblasti intervencí, poklesu těch peněz, které tečou na podporu těch intervencí.

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Já si teď nejsem jistý s tím kokainem. Když se mluví o kokainu, tak se pravděpodobně mluví i o kracku jako takovém, což je zase levnější forma pro uživatele.

Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost: Pan Danda odkazoval na informaci tady z toho, to se týká kokainu.

Právo, Danda: Nicméně v Česku ten kokain trochu ale stále roste, ale ty čísla v Evropě naznačují to, že ta hospodářská krize je důvodem k tomu, že ten počet uživatelů kokainu klesá.

Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost: Je to docela možné., ale podle mě neexistují přímé důkazy, abychom mohli spojit hospodářskou krizi s těmito epidemiologickými trendy. Nakolik je to skorelováno a nakolik je to koexidence to uvidíme. Hlavně se to týká, ten pokles kokainu, těch zemí s vysokou prevalencí. Do této doby to znamená Velká Británie, Irsko a další země. A tam je otázkou, nakolik zase jsou to přirozené trendy na té uživatelské scéně. Viz extáze. Tam došlo docela k výraznému poklesu užívání extáze, i v České republice, někdy v první polovině toho desetiletí, a to ještě ekonomická krize byla daleko před námi.

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: No právě. Já myslím, že důležité bylo si to představit v čase. Já bych na to měl tedy úplně opačnou interpretaci, že nám dojíždí to období vcelku relativní stability, protože ty čísla dojíždí poté. Ta zpráva je také v podstatě s ročním zpožděním a dopady krize se můžou objevit za rok, za dva nejdříve si myslím. Naopak v Evropské unii, výjimka České republiky, ten rozpočet na prevenci a léčbu narůstal celých deset let a ve většině států, takže si myslím, že to může být právě naopak důsledek toho, že se dojíždí ta intenzivní pozornost, kterou vlády tomu věnovaly. Nicméně víme, že celá řada studií upozorňuje na to, že ve chvíli, kdy snad se dá dát do nějaké korelace nezaměstnanost a nárůst problémového užívání, a to je něco, co v nějaké chvíli se může odehrát. Vzhledem k mnoha faktorům, které se v tom odehrávají. Myslím si, že naopak ten dopad té krize může být úplně v opačných číslech, ale s postupem času, ne v této výroční zprávě.

Metro, Kbelica: Já bych se jenom chtěl zeptat, jak je to teda s tím užíváním konopí v České republice. Jestli jsme tedy stále jedničky nebo ne. Protože ta zpráva nás, myslím, zařadila někam na sedmé místo, přičemž pan Vobořil mluvil o nějaké zlaté medaili. Tak jak to je?

Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost: Když se podíváte tady na ty údaje. Není jedno jediné číslo, které vám ukáže, jak ta situace vypadá. Ta drogová situace je mnohovrstevná. Tam Česká republika mezi těmi šestnáctiletými byla nahoře, co se týká konopí. Míra užívání konopí v České republice je relativně vysoká v relaci s ostatními evropskými zeměmi. Pak máte další ukazatele – intenzivní nebo každodenní užívání v nějaké takové skupině. Tam už nemusíme být úplně na vrcholu. Obecně řečeno, patříme k zemím s nejvyšší mírou užívání.

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Nicméně co se týká toho, možná mě opraví kolega, který má ten pohled vědecký, já mám ten pohled člověka, který vychází z nějaké praxe. Když se podívám napříč Evropou, tak většina těch evropských zemí na západ od nás zavedla nějaké intenzivní opatření k té populaci, která intenzivně užívá konopí. Nám se zatím daří velice málo v tom udělat, protože peníze nejsou už dlouhodobě. Takže i ten počet lidí, kteří se k tomu přihlásí, anebo je si vůbec vědomo toho, že by se dostali do kategorie problémového nebo intenzivního užívání konopí. Já si myslím, že samozřejmě mluvíme o odhadech, tak pro mě je to vždycky otazník, nakolik ta informace o problémovém nebo intenzivním užívání jakékoliv drogy je spojena s informovaností té cílové populace.

Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost: Je těžké říct, nakolik to souvisí. To je prostě vyhodnocovat účinnost těch opatření protidrogové politiky. Velká Británie je zástupcem těchto aktivit. Ve Velké Británii je kampaň FRANK. Ústřední postavou té kampaně je mladý dospělý muž jménem Frank. Spousta věcí na internetu, spoty, nabídka dalších poradenských aktivit. Stejně tak Francie vytvořila síť konopných poradenských míst, asi 250 míst po celé Francii na bázi existujících programů, ale podpořených prostě nějakou metodikou a finančně, asi i personálně, a tak dále. Čili zdá se, že tyto intervence, pokud jsou činěny intenzivně a cíleně na tuhle skupinu těch mladých dospělých, tak že minimálně nejsou kontraproduktivní.

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Nicméně to je něco, co vy víte, že o tom mluvím často a jsem rád, že mě pomáháte vy jako média často. Je tam přímé spojení – peníze vydané na prevenci s tím, jaké jsou společenské náklady. Je celá řada studií, které říkají, třeba Britové dělali analýzu, která říká, že jedna libra ušetří pět liber. To znamená, a já si myslím, když se podívám do toho českého prostředí, jsou to jednoduchá čísla. Když si vezmeme riziko nárůstu nakažlivých chorob nebo společenské náklady vydané za to, že pracuji s mladým člověkem, který se dostane do konfliktu se zákonem, tak jsou to miliony, nebo desítky milionů proti stovkám, anebo stovky milionů proti miliardám. To vždycky tak bude. To si myslím, že je něco, na co je potřeba upozorňovat. Existují čísla, která to můžou doložit.

Metro, Kbelica: Já jsem se chtěl zeptat ještě k tomu konopí na jeden fenomén. Když se koukám na tu tabulku, tak se Česká republika zařazuje na vrchu těch mladších lidí, ale když se to vezme od 15 let do 64 let, tak tam jsme dole. Znamená to, že u nás je to hlavně fenomén mezi mladými lidmi, ale v Evropě ten problém je od adolescence až po stáří, že tam ti uživatelé jsou v tom věkovém spektru více zastoupeni a u nás je to jenom problém do těch 30-ti let a pak lidé od toho odchází?

Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost: To máte tím, že v těch celo-populačních studiích jsou zjišťovány, možná jste se díval na celoživotní prevalenci, to znamená zkušenosti za celý život. Ty starší osoby v těch studiích nasbíraly ty své celoživotní zkušenosti například ve věku své mladé dospělosti. Zatímco v České republice, v Československu v bývalém východním bloku dostupnost marihuany byla nízká. Tam na západ od nás, 60. léta a 70. léta mnohem vyšší, takže ty osoby mohou hlásit své zkušenosti získané několik desítek let zpátky. Takže tím to je. Právě proto to evropské monitorovací středisko používá jako tu skupinu pro tu aktuální situaci ty mladé dospělé, kteří ty zkušenosti mají relativně čerstvé a zkušenosti v posledním roce tak, aby to odráželo nějakou aktuální situaci.

Michaela Hochmanová: Takže my vám děkujeme za váš zájem, za váš čas a pokud tedy si budete chtít natočit něco, tak pan Vobořil je vám k dispozici.

Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor: Prosím věnujte potom pozornost tomu pátečnímu vydání další tiskové zprávy.