Brífink premiéra po jednání zástupců parlamentních stran k přímé volbě prezidenta, 6. prosince 2011

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dnes se tady v poslanecké sněmovně na základě mé výzvy sešli předsedové sněmovních stran, předsedové poslaneckých a senátorských klubů Parlamentu ČR. Zabývali jsme se problematikou přímé volby prezidenta. Jak jistě víte, vláda přijala vládní návrh přímé volby, my jsme ještě předtím, než vláda odeslala tento návrh do poslanecké sněmovny, tak iniciovali jednání demokratického politického spektra tady v poslanecké sněmovně, takže do vládního návrhu byly zahrnuty některé požadavky, které například vyjádřila ČSSD. Uvedl bych tady dva tyto návrhy, první požadavek ČSSD na způsob volby, tzn. dvoukolová volba s tím, že do druhého kola postupují z prvního kola dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Chci připomenout, že původně vládní návrh měl tři alternativy, vedle této alternativy také tzv. francouzský způsob, tzn. postup do druhého kola všech kandidátů, kteří dosáhli v prvním kole alespoň 12,5 % hlasů, a také možnost jednokolové přímé volby prezidenta republiky, také vláda zahrnula druhý požadavek, tzn. zavedení tzv. ústavně-právní odpovědnosti prezidenta, tzn. tam, kde prezident porušuje Ústavu, aby přesně daným mechanismem na žádost dvou komor mohl být tedy posuzován Ústavním soudem. Vedle toho probíhaly po poslání tohoto vládního návrhu do sněmovny další jednání poslaneckých klubů zde ve sněmovně, my jsme teď do něho zahrnuli senátorské kluby. Musím říci, že ČSSD vedle těch požadavků, které už byly zahrnuty do vládního návrhu, tak zvedla další tři požadavky, první z nich, aby byla omezena imunita prezidenta republiky pouze na období, kdy vykonává mandát, je míněna trestně právní imunita, čili v podstatě návrh na mechanismus, který je teď vlastně prosazen nebo bude prosazen u členů parlamentu. Dále, aby členové ČNB byli jmenování se souhlasem Senátu, a třetí požadavek je, aby abolice, čili tzv. zrušení trestního řízení, byla přiřazena mezi ty pravomoci prezidenta republiky, které vyžadují kontrasignaci vládou nebo členem vlády. Já musím říci, že při dnešním poměrně zevrubném jednání jsme se shodli na tom, že je na místě vyhovět požadavku v oblasti trestně-právní imunity prezidenta republiky, tzn. ta imunita by skutečně byla uplatňována pouze v době výkonu jeho mandátu, po skončení mandátu by již měl klasický přístup, čili by byl trestně-právně stíhatelný. Za další představitelé vládních stran vyjádřili názor, že v krajním případě, kdyby to mělo ztroskotat na tom principu kontrasignace a abolice, že jsme připraveni na tento požadavek přistoupit, rozpor zůstal u způsobu jmenování členů ČNB, respektive bankovní rady ČNB, tady musím říct, že v současné době, kdy je velmi nejistá ekonomická situace, kdy je velmi nejistá situace na finančních trzích, kdy ledasjaká maličkost, která se děje v politickém, rozpočtovém, bankovním světě vyvolává naprosto neadekvátní reakce finančních kruhů, které vedou např. k prudkému zvýšení cen dluhopisů a úroků dluhopisů a mohou uvrhnout celé státy do problémů, tak začít projednávat návrh, který by mohl být vykládán jako oslabení nezávislosti ČNB, protože pokud se podíváte na hodnocení všech ratingových agentur tam, kde máme pozitivní výhled nebo se dokonce zlepšil rating ČR, tak jako jeden z argumentů se všude vyskytuje to, že je tady velmi kvalitně pracující bankovní regulátor, tzn. ČNB, je to velké pozitivum ČR v těch současných ekonomických problémech v Evropě. Spustit debatu kdy by změna způsobu jmenování členů bankovní rady mohla být vykládána jako cesta k politizaci výběru členů bankovní rady a dokonce tím pádem jako cesta k ohrožení nezávislosti ČNB, tak bych považoval za výraz krajní nezodpovědnosti a jsem pevně přesvědčen, že všechny rozumné politické síly v ČR nebudou chtít vyvolat tuto diskuzi, a že bych považoval za velmi špatné, kdybychom se nechali do této diskuze zatlačit, takže já musím konstatovat, že ČSSD jako klíčové politické straně, se kterou se chceme a musíme dohodnout, protože nejenže vládní koalice nemá ústavní většinu v PS, ale především nemá ústavní většinu v Senátu, tak ta vůle ze strany vládní koalice činit politické ústupky je, myslím si, jasně demonstrovatelná v podstatě již ve vládním návrhu i v těch výsledcích jednání, které teď proběhly a nemůžeme skutečně jít za mez toho, abychom ohrozili ČR a my jsme přesvědčeni, že před některými návrhy na změny Ústavy by se měla zastavit i samotná ČSSD. Jednat budeme dál, zítra by mělo proběhnout druhé čtení, máme zájem naleznout kompromis, ale jak říkám, nemůže to být kompromis, kde pod záminkou přímé volby by mohla být teoreticky poškozena finanční a bankovní stabilita v této zemi.

Jan Osúch, mluvčí vlády ČR: Děkuji, dámy a pánové, prostor pro vaše otázky.

TV Nova, Adam Halmoši: (Začátek nesrozumitelný) …kauza pana Bessera, ministra kultury, ozývají se nějaké informace, že jeho dny ve vládě jsou sečteny, jak to tedy podle vás je, kdy s ním chcete jednat?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já jsem se k tomu vyjádřil včera, nemám důvod na tom cokoliv měnit, já mám svůj jasný názor, potřebuju ale první mluvit s panem ministrem Besserem mimo jiné i proto, že považuji za akt elementární lidské slušnosti, aby můj názor slyšel první ode mě přímo tváří v tvář, nikoli prostřednictvím médií, čili já trvám na tom, že veřejně sdělím svůj postoj teprve po té, co si promluvím s panem ministrem Besserem, co dám i jemu možnost nějakým způsobem se k té věci vyjádřit, tento postoj jsem deklaroval včera a dnes na něm nemám co měnit.

ČTK, Jakub Dospiva: Budete na jednání vlády… (nesrozumitelné) …vyrovnání s církvemi?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Zítra budou jakékoli návrhy podmíněny tím, aby příslušný člen vlády byl přítomen, protože podle mých informací pan ministr se bude vracet teprve zítra, je otázkou časových dispozic, zda to stihne nebo ne, ale nepředpokládám, že by zítra vláda tento návrh projednávala, respektive, že by pan ministr přišel s tím, že ho zítra máme projednat a schválit.

Radiožurnál, Martin Drtina: Pane premiére, vy jste před tou schůzkou říkal, že se dnes ukáže, která ze stran to myslí s přímou volbou prezidenta vážně, ukázalo se to podle vás?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já myslím, že ano, já jsem tady demonstroval, že strany vládní koalice zahrnuly některé požadavky ČSSD již do vládního návrhu, ČSSD přišla s dalšími požadavky, třemi, u jednoho z nich jsem řekl, že vládní koalice na to kývla již na tomto jednání, u dalšího znění těch abolic jsem řekl, že kdyby vládní koalice měla pocit, že na tom se má lámat zda přímá volba ano nebo ne, tak prostě s rozpačitým pokrčením ramen na to kývneme a myslím si, že teď hledat záminku v tom posledním nepřijatém návrhu, tzn. ve způsobu jmenování členů bankovní rady, by bylo velmi zjevné, že někdo si ve skutečnosti tu přímou volbu nepřeje třeba proto, že má pocit, že nepřímé volby, když spočítá počty hlasů v rámci parlamentu obou komor s výhledem na nějaký výsledek třeba i doplňovacích voleb do Senátu příští rok na podzim, tak že se mu ta přímá volba moc nemusí hodit.