Briefing premiéra Mirka Topolánka k Lisabonské smlouvě - 18.6.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR:
...zítřejší a pozítřejší Evropskou radu, který zní zhruba takto, a pak to doplním po diskusi K6. EU musí čelit demokratickému a legitimnímu rozhodnutí irských voličů a analyzovat poslední vývoj. Respektujeme výsledek irského referenda stejně, jako jsme respektovali výsledky nizozemského a francouzského referenda před třemi lety. Smlouva nemůže vejít v platnost, dokud nebude ratifikována ve všech 27 členských státech. EU má stabilní smluvní základ, v jehož rámci může dále fungovat. V tomto ohledu je předčasné činit ukvapené závěry ohledně další ratifikace smlouvy v České republice. Po výsledku irského referenda probíhá v České republice vnitřní diskuse na odborné a politické úrovni. Mimoto na žádost Senátu Parlamentu České republiky probíhá přezkum souladu Lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem před Ústavním soudem. Ratifikační proces v Parlamentu je proto přerušen a nebylo by vhodné činit na Českou republiku jakýkoliv nátlak směrem k okamžitému pokračování ratifikace. Jakkoliv je odmítnutí Lisabonské smlouvy v irském referendu vážnou komplikací, Česká republika přistupuje odpovědně k přípravám na svém předsednictví v prvním pololetí roku 2009. To, co jsme k tomu podávali v rámci K6, ta naše pozice ve vztahu k Lisabonské smlouvě zůstává neměnná, nicméně ani jedna komora parlamentu teď o ní hlasovat nemůže a nemůže ji ratifikovat. V tomto smyslu nezaujímáme žádnou radikální pozici a neměníme svůj postoj. Dohoda na institucionálních změnách a pokračování rozšiřování EU musí převážit nad čistě legalistickým pohledem na vlastní Lisabonskou smlouvu, který by mohl vést buď k závěru, že postratifikace po irském referendu nemá smysl, nebo že se naopak v ratifikačním procesu má pokračovat, aniž by bylo dohodnuto, jak se bude situace po irském referendu v Unii řešit. To je zhruba obsah těch našich diskusí. Já k tomu nic dalšího říkat nemíním, protože si nemyslím, že by to v této chvíli byl problém České republiky, jakkoliv zdůrazňuje a komplikuje naši roli po prvním lednu 2009, protože je zcela evidentní, že právě české předsednictví a právě já případně jako předseda vlády budu muset tu situaci, speciálně ve vztahu k negativnímu vyjádření irských voličů v referendu, v tom prvním pololetí 2009 řešit. To je zhruba všechno k tomuto tématu.
Redaktor: Pane předsedo, jak je daleko k vaší schůzce s panem Paroubkem, ke které jste ho vyzval? On řekl, že je ochoten si s vámi sednout k jednacímu stolu v případě, že bude pokračovat ratifikace Lisabonské smlouvy.
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Jeho vyjádření je vždycky velmi zarážející, on si současně snaží vykolíkovat ten terén naprosto nepřijatelnými požadavky. Já si nemyslím, že ta diskuse má být nastavena tak, že on bude ten, který si bude klást požadavky, a já budu ten, který bude ustupovat. Ta diskuse má vést k tomu, abychom ta dvě, tři, možná čtyři zahraničněpolitická témata projednali, a já chci, aby se týkala pouze těchto témat v tuto chvíli a abychom se o nich bavili opravdu bez nějakých ideologických bariér a bez předvolebních populistických výkřiků. To znamená, ta schůzka bude zorganizována podle mého bezprostředně po mém návratu z Bruselu. Kdy a kde, to si nechám zcela jistě po sebe a doufám, že Jiří Paroubek učiní totéž.
Redaktor: A kromě předsednictví a otázky radaru v Česku to budou jaká témata?
Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Myslím, že těch témat zahraničněpolitických je celá řada, a nejsou to jenom tato. To velmi ostře zužujete tu naši zahraniční politiku. Myslím si, že do toho patří i diskuse o podpoře našich priorit, diskuse o českém předsednictví a podpoře opozice tomu společnému úkolu a snad konečně v této situaci, která je změněna, která na nás bude klást daleko větší požadavky, najdeme v těchto otázkách společnou řeč. Alespoň já doufám.
