Vláda premiéra Topolánka komunikuje s kraji a obcemi

Ministerstvo kultury vyhlásilo v letošním roce v souladu s ustanovením § 16 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, program „Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností“. Tento dotační program umožní Ministerstvu kultury určit příspěvek ze státního rozpočtu na zachování a obnovu kulturní památky prostřednictvím obecního úřadu obce s rozšířenou působností tak, aby byla naplněna účinnější péče o ten segment památkového fondu, kde to efektivně a účelně neumožňují jiné programy Ministerstva kultury. Účelem je umožnit obcím s rozšířenou působností (jejichž obecní úřady jsou prvoinstančními orgány pro výkon státní správy na úseku památkové péče pro kulturní památky) podílet se uplatněním detailní znalosti kulturních památek (a obecně památkového fondu) v jejich správních obvodech na kompenzaci veřejného zájmu na úseku památkové péče. K naplnění tohoto úkoly byly ministerstvem vydány „Zásady pro užití neinvestičních prostředků z rozpočtu“.

Již v minulém roce ministerstvo kultury přispělo krajům a obcím částkou 701 380 00 korun. Tyto finanční prostředky byly uvolněny z celého souboru programů, ať již se jednalo o záchranu architektonického dědictví, regeneraci měst či podporu kulturních aktivit. S částkou o několik milionů vyšší se pak počítá i v letošním roce.

Regionům se také poprvé dostalo možnosti přímo dotovat památky s místním významem prostřednictvím zvláštního programu s dotací 200 milionů korun. V českém prostředí se jedná o naprostou novinku.

Až do loňského roku byla přímá komunikace mezi Ministerstvem kultury a jednotlivými kraji zcela nedostatečná, což se projevovalo mimo jiné v chybějící koordinaci obnovy a využití našeho největšího bohatství – kulturních památek.V září loňského roku byl proto ministrem vydán pokyn ke zřízení komisí pro nakládání s památkovým fondem.Václav Jehlička je tak vůbec prvním ministrem, který tímto způsobem přímo s kraji komunikuje.

„Ustanovení komisí vychází ze zkušeností krajských hejtmanů a radních pro oblast kultury, zástupců neziskového sektoru, místních podnikatelů a památkářů. Bylo reflexí skutečné potřeby regionů,“ doplnil Václav Jehlička, který stál na počátku 90. let u zrodu Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.

Zhruba 70% zahraničních turistů navštěvuje Českou republiku kvůli kultuře a památkám. Aby naše země dokázala tohoto potenciálu lépe využít, musíme se na investice do kulturní infrastruktury dívat nikoliv jako na výdaje, ale jako na vklad pro budoucí rozvoj s užitkem pro celou společnost. Přinese nová pracovní místa, zisky zaměstnavatelům, ale i více studentů v příslušných oborech. Potřebnému efektu mohou zřizované komise pro nakládání s památkovým fondem výrazně pomoci.